Tolkien - život a dílo

Tolkien - život a dílo Střední škola KNIH, o.p.s. Vypracovala: Monika Křížová Vedoucí práce: Mgr. Milena Karnetová Brno 2012

Prohlášení Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5 - NEDOSTATEČNÝ. Monika Křížová v.r.

Obsah Úvod... 2 1. Poznámky k životu J.R.R. Tolkiena... 3 1.1. Stručný životopis... 3 1.2. Inspirační zdroje Tolkienovy tvorby... 4 1.3. Nejznámější díla... 5 2. Lingvistické aspekty Tolkienovy tvorby... 6 2.1. Lingvista Tolkien... 6 2.2. Nové jazyky... 6 2.2.1. Quenština... 7 3. Dotazníkové šetření... 9 3.1. Cíle šetření... 9 3.2. Metodologie... 9 3.3. Výsledky dotazníkového šetření a jejich interpretace... 9 3.4. Vyhodnocení... 9 Závěr... 10 Anotace... 11 Seznam použité literatury... 12 I.Příloha...13 1

Úvod V této práci chceme přiblížit genialitu díla člověka, kterého mnozí považují za jednoho z nejlepších spisovatelů minulého století. Jeho tvorba je tak rozsáhlá, že analýza poznatků o celé jeho tvorbě by byla na víc než na maturitní práci. Hlavním cílem této práce je předložit základní přehled o Tolkienových fiktivních jazycích, a také poukázat na jejich souvislost s reálnými jazyky. Práce se zaměřuje na jeden z nejznámějších a nejdůležitějších uměle vytvořených jazyků, kterým je quenijština, o které můžeme v češtině slyšet jako o Vznešené elfštině. Ta se stala jeho nejoblíbenějším jazykem a snažil se jí zdokonalovat po celý svůj život. Již od svého dětství měl nadání na jazyky a jeho láska k jazykům se postupem jeho života prohlubovala a zásadně se promítla do jeho tvorby. První kapitola přináší stručný přehled o životě autora, jeho životních osudech a zásadních změnách, které zapůsobily na jeho tvorbu. Zmiňujeme se také krátce o publikační historii jeho nejznámějších děl. V neposlední řadě se také věnujeme inspiračním zdrojům, nelze je opomenout, protože značně ovlivnili Tolkienovu tvorbu. V závěru kapitoly jsou představena jeho nejznámější díla Hobit a trilogie Pána prstenů, a to především s ohledem na okolnosti jejich vzniku. Druhá kapitola je zaměřena na jeden z nejdůležitějších aspektů Tolkienovy tvorby, a to lingvistickou stránku, tvorbu a užití nových fiktivních jazyků. Tolkienovou celoživotní láskou byla filologie, ovládal plynule čtrnáct jazyků. Tato jeho záliba se projevovala již od dětství, kdy ho sama jeho matka učila třem jazykům. Později si začal vymýšlet své vlastní jazyky, některé z nich se objevují i v jeho tvorbě, kdy každé rase Středozemě přiřadil svůj vlastní specifický jazyk. Tato práce se zaměřuje na jeden z nejpropracovanějších a jeho nejoblíbenějších quenijštinu, která byla řečí Vznešených elfů. Podmět k vytváření tohoto jazyka zapříčinilo Tolkienovo setkání s finštinou, která ho do značné míry velmi ovlivnila při jeho vymýšlení. Za zmínku také stojí, že Tolkien si uvědomoval, že se jazyky vzájemně propojují, ovlivňují a vyvíjejí. I jeho jazyky prošly vývojem, který je zejména patrný při četbě Silmarillionu a Pána prstenů. Poslední, třetí kapitola byla praktickou částí této práce, u které byla použita metoda dotazníkového šetření. Otázky se zaměřovaly na znalosti respondentů o Tolkienově tvorbě a jejich povědomí o jeho lingvistické tvorbě. Nejvíce vycházíme z primární literatury: Hobit, Pán prstenů a Silmarillion, všechny v překladu od Stanislavy Pošustová. V sekundární literatuře je dostupnost v české literatuře minimální, většina odborně psaných knih je pouze v anglickém jazyce. Literatura která se přímo týká této tématiky je pouze v angličtině The Languages of Tolkien's Middle-earth, což je příručka a soupis všech jazyků, které se v knihách objevily. 2

1. Poznámky k životu J.R.R. Tolkiena 1.1. Stručný životopis John Ronald Reuel Tolkien se narodil, jako prvorozený syn, 3. ledna 1892 v Bloemfonteinu v Jižní Africe, kde jeho otec Reuel Tolkien pracoval jako bankéř. Ve třech letech se vrátil se svojí matkou a bratrem z Afriky do Anglie. Otec zůstal v Africe, kde o několik měsíců později zemřel. Matka zemřela na cukrovku, když bylo Tolkienovi pouhých 12 let. Po její smrti se o něj a bratra staral rodinný přítel, kněz Francis Morgan. O několik let později potkal svou životní lásku - Edith Bratt. Její otec však této lásce vůbec nepřál a mladý Tolkien měl zakázáno se s ní stýkat, dokud nebude plnoletým. Tento zákaz Tolkien dodržel a o několik let později se Edit stala jeho manželkou. Mezitím úspěšně složil přijímací zkoušky na Oxford a navštěvoval tuto univerzitu. Po ukončení studia sloužil jako důstojník v 1. světové válce. V roce 1919 získal diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se stal v tomto oboru profesorem na univerzitě v anglickém Leedsu. Brzy toto místo opustil a nastoupil na místo profesora staré angličtiny na univerzitě v Oxfordu, kde získal zkušenosti, které se pak významným způsobem promítly do jeho vlastní tvorby. Na tomto místě působil, až do svého odchodu do penze v roce 1959. Jeho tvůrčí schopnosti se projevovaly již od jeho mládí. V této práci bude zmínka o nejznámějších dílech. Mezi ně patří Hobit, kterého začal psát v roce 1930, který tehdy získal první cenu za dětskou knihu roku. O třináct let později navázalo na tu tuto úspěšnou knihu pokračování pod názvem Pán prstenů, jedná se o trilogii (Pán prstenů Společenstvo prstenu, Pán prstenů Dvě věže, Pán prstenů Návrat krále), která později získala světovou popularitu a některé ankety tuto trilogii vyhlásily jako knihu století. Tolkien se dlouhá léta bránil jakékoli adaptaci svých příběhů - až do roku 1961, kdy souhlasil s rozhlasovou dramatizací. V roce 1969 ho finanční krize donutila prodat filmová práva společnosti United Artists. Na základě prodaných práv vznikl kreslený film Ralpha Bakshiho Pán Prstenů. Tento snímek však diváky příliš nezaujal. Téměř po šedesáti letech od vydání knihy Pán prstenů se Peter Jackson rozhodl v letech 2001 2003 k zfilmování celé trilogie. Všechny tři snímky sklidily velkolepý úspěch a vyzvedly znovu toto dílo do povědomí čtenářů. Celý svůj život se Tolkien pokoušel dokončit příběhy, podtrhující mytologii jeho bájné Středozemě s názvem Silmarillion. Nikdy nedokázal rukopis dokončit tak, aby byl s výsledkem zcela spokojený, nebo mu je nechtěl nakladatel vydat. Až po jeho smrti se podařilo vydat Silmarillion synovi Christopherovi, který dal dohromady všechny otcovy texty. Sám o knize hovoří takto:,,bylo pro mě nemyslitelné, aby Silmarillon zůstal neznámý ( ), po dlouhém váhání jsem se opovážil nepředložit je ve formě historické studie ( ) 1 Přestože je Tolkien spíše známý jako autor Pána prstenů, byl rovněž činný na vědeckém poli v oblasti staré angličtiny, tak i staroanglické literatury. Spolupracoval také na vydání velkého Oxfordského slovníku nebo překladu Jeruzalémské bible. Zemřel 2. září 1973 ve věku 81 let. Na náhrobku v Oxfordu na hřbitově Wolvercote, kde je pochován společně se svojí ženou, je pod jejich jmény vytesáno Berena a Lúthien 2, jako věčný odkaz na jeho dílo, které rozhodně s jeho smrtí nezemřelo. 1 TOLKIEN, J.R.R. Nedokončené příběhy. 1. Vyd.Praha: Mladá fronta, 2003. 7 s. ISBN 80-204-0453-8. 2 Elfka Lúthien je postava z knihy Silmarillion, která se zamilovala do smrtelníka Berena. Jejich příběh je jeden z nejromantičtějších z celé Tolkienovy tvorby. 3

1.2. Inspirační zdroje Tolkienovy tvorby Z předchozí kapitoly je patrné, že Tolkien vedl velmi pestrý život. Bylo by tedy velice obtížné definovat vše, co ovlivnilo jeho tvorbu, nicméně je zcela zřetelný vliv některých inspiračních zdrojů, které byly pro jeho tvorbu zcela zásadní. Prvním o kterém je třeba se zmínit je severská mytologie. Ta se dá považovat za jeden ze stěžejních zdrojů informací. Setkal se s ní již v dětství, kdy si četl o starých anglických legendách. Mezi jeho nejoblíbenější patřil staroanglický epos o Beowulfovi. 3 Jak se zmiňuje Carpenter v životopise Tolkien o něm pronesl: (...)je to jedna z nejpozoruhodnějších básní všech dob(...) 4 Jeho tehdejší studenti později vzpomínali s jakým zápalem, dokázal tento epos přednášet. Tato báseň ho provázela celým jeho životem, napsal o ní také odbornou studii, kterou nazval: Beowulf: Netvoři a kritikové, kde se i mimo jiné zabýval povahou hlavního hrdiny a záporných postav. Povídka se promítla i do jeho pozdějšího díla, nejvíce pak do Hobita. Mezi další zdroje, které nelze opomenout jsou artušovské legendy. Jak uvádí Carpenter: Legendy artušovského cyklu se mu už od dětství líbily, ale připadaly mu příliš vyšperkované, fantastické, nesouvislé a opakující se. Příběhy pro něj byly neuspokojivé i jako mýtus, protože explicitně obsahovaly křesťanské náboženství. 5 Opět ale můžeme nalézt stejné motivy či symboly, kterými se inspiroval. Zcela jistě můžeme říct, že v jeho životě hrála velkou roli víra, byl věřícím římským katolíkem. V jeho tvorbě se objevují i odkazy na to, co on sám považoval za zlo své doby. S určitostí můžeme říci, že jeho tvorbu do značné míry ovlivňovaly hlavně mytologické texty a náboženství. V Pánu prstenů můžeme vidět různé symboly. Když vyšel poprvé, čtenáři i odborníci se v něm snažili interpretovat mnohé. Někteří později tvrdili, že Pán prstenů byl ovlivněn válkou a mezinárodním děním v té době, ale Tolkien to vždy odmítal:,nehledejte v té knize příliš. Tajemství úspěchu spočívá v tom, že ho lze číst a chápat mnoha způsoby. 6 Ač se tomu Tolkien bránil a zcela popíral, že je dílo ovlivněno dobou, vědomě či nevědomě působí na čtenáře alegoricky, nejvíce zejména s druhou světovou válkou. Svá díla psal pod hrozbou blížící se války, která se v jeho díle odráží naprosto zřetelně. 3 Beowulf představuje zhruba desetinu veškeré anglosaské poezie, která se dochovala do dnešních dnů. 4 CARPENTER, Humphrey. J. R. R. Tolkien : Životopis. 1. Praha: Mladá fronta, 1993. s. 38. ISBN 80-204-0409-0. 5 Tamtéž, s. 151. 6 COREN, Michael. Život pána prstenů: J. R. R. Tolkien. 1. vyd. Praha: Baronet, 2002. str. 85. ISBN 80-7214- 459-6. 4

1.3. Nejznámější díla Tolkien sám sebe nepovažoval za spisovatele, jak uvádí Carpenter: Nemluví o své knize jako o literárním díle, ale jako o kronice skutečných událostí. 7 Více se považoval za historika, který nám tyto události zprostředkovává. Pán prstenů byl pro něj překlad starobylé knihy, která se odvíjela z deníku Bilba Pytlíka. Bezpochyby nejznámějšími knihami jsou Hobit a Pán prstenů. První úryvky z této knihy slyšeli jako první jeho přátelé z Inklings, který sdružoval literárně činné autory a kritiky. Členové Inklings se scházeli na univerzitě nebo v hospůdce zvané Eagle and Child pub. Mezi členy patřil mimo jiné také Tolkienův přítel C.S.Lewis, později známý jako autor cyklu Letopisů Narnie. Spolu s Tolkienem patřili mezi pravidelné účastníky, při těchto setkáních si členové vzájemně předčítali své rukopisy a poté dávali užitečné rady, či jeho práci komentovali a kritizovali. Všichni zde měli jedno společné:,,spojovalo je křesťanství, staromilství, tradicionismus, láska ke starým jazykům a mýtům, jakož i rozhodný odpor k moderní literatuře. 8 První knihou, která měla spatřit světlo byl Hobit, autor o něm později ve svém životopise vzpomíná takto:,,na prázdný papír list papíru jsem napsal: V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit. Nevěděl jsem a dodnes nevím proč. Dlouho jsem nijak nepokračoval a za mnoho let jsem se dostal jen k tomu, že jsem nakreslil Thorovu mapu. 9 Kniha poprvé v roce 1937. Corner ve své knize uvádí, že Lewis se v jednom článku o Hobitovi vyjádřil jako o knize, kterou mohou číst jak děti, tak i dospělí a každý z nich si při čtení odnese něco jiného a s dalším přečtením nás čeká nový zážitek. Lewis také vyslovil svou víru v Tolkienovo dílo a doufal, že Hobit mu přinese vstupenku mezi klasiky literatury. 10 Přesně tak jak ve svém článku naznačoval, kniha se setkala s příznivým ohlasem. Postupem času prošel Hobit takovým vývojem, že se prvotní vydání románu liší od těch součastných. Tolkien jej upravil kvůli vydání Pána prstenů, protože některé podrobnosti na sebe nenavazovaly. Při sepisování Hobita neměl v plánu žádné pokračovaní. Pán prstenů vznikl na popud kladného ohlasu čtenářů a nakladatele, Tolkien se tedy rozhodl k sepsání dalšího díla, navazující na Hobita. Bilbo Pytlík v tuto chvíli odchází, zůstává jen příběh a jeho hlavním motivem se stává jeho starý prsten.na této knize pracoval dlouhých dvanáct let, první vydání Pána prstenů se objevilo v roce 1954. Původním záměrem bylo vydat knihu jako jedno dílo. Nakladatel chtěl kvůli vysokým nákladům dílo zkrátit. Nakonec se rozhodli knihu nevydat najednou, ale ve třech svazcích, jak je známe dnes. Tehdy byl náklad prvního dílu pouze kolem 3500 výtisků, protože nakladatelé neočekávali, že o něj bude velký zájem. Tyto výtisky byly však zcela vyprodány za jeden měsíc. 7 CARPENTER, Humphrey. J. R. R. Tolkien: Životopis. 1. Praha: Mladá fronta, 1993. 12 s. ISBN 80-204- 0409-0. 8 NEUBAER, Zdeněk, Do světa na zkušenou, čili, O cestách tam a zase zpátky. 1.vyd. Praha: Straky na vrbě, 2010. 12 s. ISBN 978-80-87364-15-4. 9 COREN, Michael. Život pána prstenů: J. R. R. Tolkien. 1. vyd. Praha: Baronet, 2002. 75 s. ISBN 80-7214- 459-6. 10 Tamtéž, s. 70 5

2. Lingvistické aspekty Tolkienovy tvorby 2.1. Lingvista Tolkien I když to na první pohled nemusí být zřejmé, jeden ze základů, na kterých Tolkien svá díla vystavěl, je lingvistický. Již od mládí ho fascinovaly jazyky, zejména pak ty severské. Vystudoval a mnoho let pak přednášel na univerzitě v Oxfordu i anglosaštinu. 11 Ve chvíli kdy se zde stal děkanem, prosadil tu za pomoci svého přítele Lewise obor anglická filologie, předmětem výuky byla stará literatura. Snažili se zpopularizovat starou angličtinu a přilákat na přednášky více studentů. Tolkien patřil totiž ve své době mezi jednoho z mála odborníků na tento mrtvý jazyk. To vše naznačuje, že byl velmi zapálený filolog, mezi další jazyky které ovládal patřila: starořečtina, latina, gótština, stará norština, švédština, dánština, anglosaština, středověká angličtina, němčina, holandština, španělština, italština, velština a finština. Celý svůj život věnoval studiu jazyků, pozitivní vztah k nim měl již od dětství, kdy ho fascinovala slova, rád si s nimi hrál, často si vymýšlel nové výrazy, i přestože nedávaly žádný smysl. Jeho snahou bylo nahrazovat součastná slova novými, lepšími, krásnějšími. Tolkien během svého života vytvořil celou řadu umělých jazyků, které se od sebe vzájemně liší jak zdrojem inspirací pro jejich vznik, tak mírou rozpracování a funkčností jazykového významu. V anglickém jazyce postupem času zdomácněl pojem vytvořený Tolkienem - glossopoeia, vymyslel ho pro označení procesu tvorby nových umělých jazyků. Mezi takovéto jazyky se řadí např. i Esperanto. 2.2. Nové jazyky Jeden z prvních jazyků, který pojmenoval,,nevbolština 12, vznikl už v jeho mládí. Neměl sice žádnou morfologii ani lexikologii, přesto ho Tolkien spolu se svými bratranci považovali za velký zdroj zábavy a často ho používali. O pár let později se setkal s gótštinou, která ho dokázala fascinovat celé roky. Díky této řeči lze pochopit další evropské jazyky jako je němčina či angličtina. Opustil ho však ve chvíli, kdy se poprvé setkal s finštinou. Corner toto setkání popisuje v životopise takto:,,později v době kdy studoval na Oxfordu, si vymýšlel různé nové jazyky ( ) Jednou když se v univerzitní knihovně učil na zkoušky, narazil na studii gramatiky jednoho pro něj zcela neznámého jazyka, byla jím finština. 13 Finština pak měla největší vliv na Tolkienovy jazyky, nejvíce však na quelštinu (elfštinu). 14 U ní také zůstal, a ta se taky později se stala zcela zásadní pro Pána prstenů, který vznikal zcela neobyčejným způsobem. 11 Předpokládá se, že se tím to jazykem mluvilo déle než šest století. Nazývá se také starou angličtinou, kterou s sebou do Británie přinesli nájezdníci z Evropy zhruba v polovině 5. století. Název anglosaština byl odvozen od názvů těchto nájezdnických kmenů Anglů, Sasů a Jutů. 12 Slovo nevbolština se do češtiny překládá jako nová nesmyslovština, což byla směs anglických, francouzských a latinských slov. 13 Finsko v Tolkienově době nebylo nezávislé a většina Finů hovořila švédsky. Finština nebyla známým jazykem. 14 COREN, Michael. Život pána prstenů: J. R. R. Tolkien. 1. vyd. Praha: Baronet, 2002. 141 s. ISBN 80-7214- 459-6. 6

Většina autorů si nejdříve vymýšlí postavy nebo příběh, ale u Tolkiena tomu bylo naopak. Nejdříve si vymyslel jazyky, poté vytvořil rasy a národy, které těmito jazyky mluvily. Právě jazyky se staly zcela zásadní pro Středozem. Např. jazyky lidí obývající mýtickou Středozem se nazývají Taliska, Adunaic a tzv. Obecná řeč. Mezi další ale méně rozvinuté lidské jazyky se řadí Rohirric, který je inspirovaný anglosaštinou nebo Rhovanion pro který nalezl Tolkien inspiraci v Gótštině. Dalšími jazyky vytvořenými pro potřeby Středozemi je Khuzdul, jedná se o řeč, kterou používali trpaslíci a je založená na Semitských jazycích. V některých částech příběhu se také objevuje Entština, kterou používají Enti, je typická svou pomalostí a opakováním slov a velkého množství vokálních hlásek, tento jazyk vychází z elfštiny, která je také Tolkienovým vymyšleným jazykem. V neposlední řadě stojí za zmínku Valarín, řeč bohů nebo také jazyk skřetů a pána zla Saurona, který se nazývá Mordorština. Tolkien se neustále zabýval svými jazyky a zdokonaloval je, aby se co nejvíce podobaly skutečným a získaly pevnou strukturu, tak aby se mohly opravdu používat. Tato práce ho neopustila po celý jeho život, přesto však jediná Quenijština se dá považovat za téměř dokonalou a dokončenou. Při vymýšlení a vývoji všech svých jazyků si uvědomoval, že se nemohou vyvíjet ani existovat izolovaně. Spousta z nich má podobný původ slov nebo i gramatické základy. Tak jako všechny existující i zaniklé, tak i ty Tolkienovy jazyky prošly významným vývojem. Ani odborníci na Tolkienovu tvorbu se nedokážou shodnout na tom, kolik jazyků vymyslel. (Jejich názory se často velmi liší, někteří uvádějí, že i jen pár slov může být jazykem.) Z tohoto důvodu se v této práci objeví nejznámější z nich Quenijština, kterou se snažíme rozebrat více v dalších kapitolách. Poukázat na jejich propojenost se skutečně součastně existujícími jazyky. 2.2.1. Quenijština V českých překladech jí můžeme také nalézt i pod názvem Vznešená elfština. V anglickém originále pak jako Quenya. Slovo pochází ze samotného jazyka a znamená řeč. V Tolkienově mytologii, konkrétně v době, kdy se odehrává příběh Hobita i Pána prstenů se Quenijština už nepoužívala jako mluvený jazyk. Její osud bychom mohli přirovnat k osudu latiny, která se také stala mrtvým jazykem. Dnes je používána pouze při zvláštních příležitostech nebo v odborných termínech, tak i v Pánu prstenů se s ní mluví jen ve výjimečných situacích a málo kdo tento jazyk plynně ovládá. Přestože patřila mezi jeho první jazyky, a její zdokonalování mu trvalo skoro celý život, můžeme o Vznešené elfštině mluvit jako o jednom z nejdokonaleji propracovaných Tolkienových jazyků, která splňuje takové podmínky, tak že se může používat jako běžný existující jazyk. V její gramatice můžeme nalézt vše jako u běžně používaných jazyků od rozkazovacího způsobu až po časy v minulosti. Jak je již bylo dříve uvedeno, každý jazyk se postupem času vyvíjí, často se mezi sebou navzájem ovlivňují a některé časem i vymizejí, protože se z nich vyvine jiný jazyk nebo se jimi přestane mluvit. Podobně jako se vyvíjely slovanské jazyky, velmi podobný vývoj měla i Quenijština. Při její tvorbě měla zásadní vliv finština. Pro lepší představení jejího vývoje přikládáme několik následujících slov. Je patrné, že některá slova mohla dát skutečný základ pro slova vymyšlená Tolkienem. 7

Ruka Quenština má Katalánština mà Latina manus Ale Quenština mal Italština ma Turečtina ama Slunce Quelština aurë Finniština aurinko Vysoký Quelština alta Latina altus Španělština alta (fem.) Tento jazyk můžeme dnes řadit mezi nejznámější Tolkienův vymyšlený jazyk. O jeho popularitě mezi čtenáři a propracovanosti svědčí to, že lidé po celém světě se ho s oblibou učí a dokážou ho používat. Počet mluvících tímto jazykem není znám, přesto se předpokládá, že je rozšířen po celém světě. 8

3. Dotazníkové šetření Během února 2012 jsme udělali průzkum mezi svými kamarády a některými spolužáky, kde jsme se pomocí dotazníků, které byly anonymní, snažili zjistit jejich znalost o díle J. R. R. Tolkiena. 3.1. Cíle šetření Cílem praktické části této práce bylo zmapovat povědomí studentů o problematice Tolkienových uměle vytvořených jazyků. 3.2. Metodologie Cílovou skupinou byli studenti 4. ročníku Střední školy KNIH. Dotazovaných studentů bylo 10 ve věkovém rozmezí 18 23 let. Odpovídali formou anonymních dotazníků, které tvořily jak otázky uzavřené s výběrem možností, tak i otevřené pro doplnění vlastních vědomostí. V příloze číslo 1. si můžete prohlédnout formu vyplněného dotazníku. 3.3. Výsledky dotazníkového šetření a jejich interpretace Respondentů bylo přibližně stejně mužů a žen (6 x 4). Polovina (5) z nich uvedla, že nemá žádné zkušenosti s dílem autora. Pouze dva viděli jen filmy a tři z dotazovaných uvedli, že četli knihu i viděli film. Přesto polovina dokázala určit typický žánr, v kterém autor píše. Dva odpověděli, že neví, a nebo uvedli sci-fi, jeden z dotazovaných pak prózu.v následujících otázkách jsme se zaměřili na téma maturitní práce. Polovina dotazovaných uvedla jako jeden z uměle vytvořených Tolkienových jazyků elfštinu. Tři napsali, že nevědí a dva na tuto otázku neuvedli žádnou odpověď. Na otázku který jazyk jej inspiroval, odpověděla většina správně - finština (8), pouze dva napsali, že to byl francouzský jazyk. Z psaného úryvku rozpoznali všichni španělský jazyk, následují úryvek psaný ve francouzském jazyce, poznala většina (7), po jednom pak uvedli jazyk italský a latinský, poslední dotazovaný uvedl, že odpověď neví. Zajímavé je, že pouze tři poznali runové písmo, přesto více než polovina (6) dokázala správně odpovědět, že se písmo objevuje jak v knize, tak i ve filmu. 3.4. Vyhodnocení Pokud se podíváme na všechny odpovědi, zjistíme, že každý z respondentů aspoň jednou slyšel o Pánu prstenů. Hloubka znalostí se odvíjela od závislosti na tom, jak moc se o danou tématiku sami zabývají. Logicky je jasné, že ti co uvedli, že viděli film i knihu měli blíže ke správným nebo úplným odpovědím než ti, co neměli žádnou zkušenost. Při některých otázkách bylo možné využít své znalosti ze školy, viz. otázky týkající se cizojazyčného úryvku nebo ukázka runového písma o kterém byla nejednou zmínka v hodinách. Jenom v prvním případě byla většina schopna aplikovat své znalosti a z napsaného textu určili jazyk, aniž by ho znali. Je tedy zcela zřejmé, že pokud známe nějaký jazyk z např. románských jazyků, dokážeme poznat slova v jiném jazyce, protože mají totožný základ. 9

Závěr Tolkienovo dílo dokáže nesmírně obohatit a rovněž vyvolat touhu po poznání díla, které dokáže i po dlouhých letech od prvního vydání vyvolávat široké diskuze. Na konci dvacátého století udělaly britské noviny průzkum mezi lidmi, která kniha napsaná za posledních sto let na ně udělala největší dojem. Výsledek byl pro mnohé překvapivý. Na názor se novináři zeptali více než dvaceti pěti tisíc lidí, a knihou, která drtivou většinou hlasů zvítězila, byl Pán prstenů. Svým dílem otevřel Tolkien bránu do světa fantasy literatury. Tato práce si kladla za cíl stručné seznámení s autorovou tvorbou a představit Tolkiena jako lingvistu. Několik kapitol této práce se věnuje jeho vlastní tvorbě imaginárních jazyků, které do své mytologie vložil. Představení je pouze povrchní, protože v literatuře není znám žádný ucelený dokument, který by se tímto tématem zabýval více do hloubky. Existují pouze webové stránky vytvořené fanoušky, kde se nachází online slovníky, či výklad gramatiky, které mohou být přínosné při studii těchto jazyků. Tato práce si klade za cíl představit Tolkienovi fiktivní jazyky. Konkrétně je v této práci zmíněna Quenijština, protože se jedná o nejpropracovanější ze všech Tolkienových jazyků. Je velmi zajímavé jak neobvyklý vztah měl Tolkien k jazyku. V kapitole Nové jazyky je nastíněna tato problematika, jedná se o hlubší poznání jazyka a významů jazyků existujících pro vytvoření zcela nového, demonstrující na přiložených slovech, které mají společný základ ve více jazycích. Přesto nemůžeme zcela přesně říct, že Tolkien si vypůjčil každé slovo z nějakého jazyka, víme jen, že se jimi nechal do značné míry ovlivnit. 10

Anotace Práce si klade za cíl přinést základní poznatky o Tolkienovi a jeho výjimečných schopnostech v práci s jazykem. Tolkien je především znám jako autor Hobita nebo trilogie Pán prstenů a můžeme ho také považovat za zakladatele fantasy literatury. Cílem této práce by měl být přínos o základním přehledu jeho tvorby a zaměření se na jeden méně známý aspekt, který byl přesto velmi zásadní pro Tolkienovu tvorbu. Jedná se o jeho tvorbu imaginárních jazyků, díky kterým vymyslel celou mytologii a postavy Středozemě, které těmito jazyky mluvily. Ten nejznámější, kterému je věnovaná část této práce, je Quenijština, inspiraci pro tento jazyk získal Tolkien převážně z finského jazyka. Součástí této práce bylo i dotazníkové šetření, kde jsme se snažili zjistit povědomí o této problematice u respondentů. Annotation The work proposes to tell some basic facts about Tolkien and his exceptional skill in the work with the language. Tolkien is most known as an author of The Hobbit and The Lord of the Rings trilogy and we can also regard him as a founder of the fantasy literature. Purpose of this work is to give the basic overview of his work and to focus on one of the lesser-known aspect, which was nevertheless essential in the Tolkien s work. We are talking about his creation of the imaginary languages, by virtue of them he think up whole mythology and characters of the Middle-earth, who used these languages. The best known, which this work is devoted, is Quenya. Inspiration for this language come mainly from the Finnish language. The practical part of this work contains a questionnaire search, where we tried to found out the general knowledge about the topic among young people. 11

Seznam použité literatury Primární literatura TOLKIEN, J.R.R. Nedokončené příběhy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 7 s. ISBN 80-204-0453-8. Sekundární literatura COREN, Michael. Život pána prstenů: J. R. R. Tolkien. 1. vyd. Praha: Baronet, 2002. 141 s. ISBN 80-7214-459-6. CARPENTER, Humphrey. J. R. R. Tolkien: Životopis. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1993. 260 s. ISBN 80-204-0409-0. NEUBAER, Zdeněk, Do světa na zkušenou, čili, O cestách tam a zase zpátky. 1.vyd. Praha: Straky na vrbě, 2010. 107 s. ISBN 978-80-87364-15-4. COLBERT, David, Kouzelný svět pána prstenů. 1. vyd. Brno: CENTA s.r.o., 2002.195s. IBSN 80-7257-965-7. 12

V Brně dne 15. března 2012 Monika Křížová v.r. 13

I. Příloha dotazníkové šetření Dobrý den, jmenuji se Monika Křížová a jsem studentkou SŠ KNIH. Interpretace tohoto dotazníku bude součástí mé maturitní práce na téma Život a dílo Tolkiena. Zabývám se v ní Tolkienovými uměle vytvořenými jazyky, provázaností se skutečně existujícími. Smyslem dotazníku je zjistit, jak velké mají lidé zkušenosti s autorovou tvorbou a jak hluboké jsou jejich znalosti. Zakroužkujte vždy jednu odpověď, a nebo stručně vypište. Vyplňování Vám nezabere více jak deset minut. 1. Jaké máte zkušenosti s dílem J.R.R. Tolkiena? a) Četl/a jsem knihy. b) Viděl/a jsem filmy. c) Obojí. d) Žádné. 2. Jaký žánr je pro autora typický? 3. Napište jeden Tolkienův uměle vytvořený jazyk: 4. Jakým jazykem se inspiroval? a) Finština b) Němčina c) Francouzština 5. Určete, z jakého jazyka pochází tento úryvek: Il fait beau aujourd'hui. 14

6. Určete, z jakého jazyka pochází tento úryvek: Hoy es un día bonito. 7. Napište, o jaké písmo se jedná: 8. Objevuje se písmo z předcházející ukázky v autorově díle? a) Ano b) Ne c) Nevím 9. Jsem: a) Žena b) Muž 10. Věk: a) 16 19 b) 20 26 c) 26 a více Děkuji za Vaše odpovědi a čas strávený nad tímto dotazníkem! 15