Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem

Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM Zpracovatelé: Ing. Tomáš Sýkora, manažer IPRM a vedoucí Oddělení koncepcí, OSR, MmÚ Mgr. Lucie Hanušová, tajemnice IPRM a referentka Oddělení koncepcí, OSR, MmÚ Ing. František Podrápský, člen ŘV IPRM a vedoucí Odboru strategického rozvoje MmÚ Konzultant: MEPCO, s. r. o. 1

OBSAH SEZNAM ZKRATEK...4 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP...6 STRUČNÉ SHRNUTÍ IPRM CENTRUM...8 1ANALÝZA SOUČASNÉ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA...12 1.1VYHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH STRATEGICKÝCH A PLÁNOVACÍCH DOKUMENTŮ A JEJICH PROVÁZÁNÍ S INTEGROVANÝM PLÁNEM ROZVOJE MĚSTA (IPRM)...12 i.národní rozvojové dokumenty...13 ii.regionální rozvojové dokumenty...13 iii.místní rozvojové dokumenty...15 1.2ANALÝZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE...19 1.2.1Základní charakteristika města...21 1.2.2Ekonomický rozvoj...26 1.2.3Sociální integrace...29 1.2.4Životní prostředí...36 1.2.5Přitažlivé město...42 1.2.6Dostupnost a mobilita...44 1.2.7Správa věcí veřejných...50 1.2.8Vnitřní a vnější disparity...56 1.2.9Předpoklady rozvoje města jako celku...59 1.3SWOT ANALÝZA...60 1.4SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK ROZVOJE MĚSTA A ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY...63 1.4.1Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města...64 1.4.2Zdůvodnění výběru zóny IPRM CENTRUM...65 2POPIS ZÓNY...80 2.1KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ POPIS ZÓNY...80 2.2SWOT ANALÝZA CENTRA MĚSTA...91 2.3POPIS CÍLOVÉHO STAVU VIZE, GLOBÁLNÍ CÍL...92 2.4STANOVENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ A STRATEGIE...93 2.5STRATEGIE DOSAŽENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ IPRM...95 3POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT...98 3.1OPATŘENÍ A AKTIVITY IPRM...98 3.2OPATŘENÍ A.1 REGENERACE A REVITALIZACE ÚZEMÍ VE MĚSTĚ...102 3.3OPATŘENÍ A.2 ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY BROWNFIELDS...103 3.4OPATŘENÍ B.1 REGENERACE A REVITALIZACE ZAŘÍZENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB...103 3.5OPATŘENÍ B.2 MODERNIZACE SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY...104 3.6OPATŘENÍ C.1 ZLEPŠENÍ PODMÍNEK PRO EFEKTIVNÍ VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY MAGISTRÁTEM MĚSTA...105 3.7OPATŘENÍ C.2 VYTVOŘENÍ ORGANIZAČNÍ STRUKTURY MANAGEMENTU IPRM...106 4POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ...107 4.1INDIKÁTORY GLOBÁLNÍHO CÍLE A SPECIFICKÝCH CÍLŮ IPRM...107 4.2INDIKÁTORY PRO MĚŘENÍ CÍLŮ OPATŘENÍ...108 1FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM...112 2POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM CENTRUM...117 3POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM CENTRUM 123 2

4ANALÝZA RIZIK IPRM...130 5IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT...136 6PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP...138 SEZNAM PŘÍLOH...148 3

SEZNAM ZKRATEK BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad BSK 5 Pětidenní biochemická spotřeba kyslíku CB Collegium Bohemicum CR Cestovní ruch ČD České dráhy ČOV Čistička odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad EIB Evropská investiční banka EKM Energetická koncepce města MPSE Místní program snižování emisí EVVO Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta GC Globální cíl GIS Geografický informační systém HDP Hrubý domácí produkt IAD Individuální automobilová doprava IO Intervenční oblast IOP Integrovaný operační program IPRM Integrovaný plán rozvoje města ISt Index stáří IT Informační technologie IVzd Index vzdělanosti KN Katastr nemovitostí KO Komunální odpad KPP Komunitní plán péče MA 21 Místní Agenda 21 MHD Městská hromadná doprava MK Místní komunikace MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MmÚ Magistrát města Ústí nad Labem MO Městský obvod MP Městská policie NNO Nevládní neziskové organizace NRP Národní rozvojový plán NSRR Národní strategický referenční rámec NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique / Nomenclature of Units for Territorial Statistics (Statistické územní jednotky EU) OCR Oddělení cestovního ruchu OHK Okresní hospodářská komora OK Oddělení koncepcí OP Operační program OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PI Operační program Podnikání a inovace OP VaVpI Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VpK Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP ŽP Operační program Životní prostředí OSR Odbor strategického rozvoje 4

OÚ Obecní úřad PD Prováděcí dokument PIP Oddělení proinvestorské politiky PM 10 Polétavý prach obsahují částice o velikosti menší než 10 µm POH Plán odpadového hospodářství PS Pracovní skupina PZKŽ Plán zdraví a kvality života RM Rada města RMC Revitalizace městského centra ROP Regionální operační program RVP ZV Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ŘO Řídící orgán ŘS Řídicí skupina ŘV Řídicí výbor SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SRM Strategie rozvoje města SROP Společný regionální operační program SRR Strategie regionálního rozvoje SURÚK Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje SWOT analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb SZ - Severozápad TOP Tématické operační programy UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně ÚAP Územně analytické podklady ÚK Ústecký kraj ÚL Ústí nad Labem ÚMO Úřad městského obvodu ÚP Územní plán ÚRR Úřad regionální rady ÚSES - Územní systémy ekologické stability VaV Výzkum a vývoj ZM Zastupitelstvo města ZŠ Základní škola ŽP Životní prostředí 5

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP TABULKA 1: VYBRANÉ ÚDAJE PODLE MĚST ÚSTECKÉHO KRAJE K 31. 12. 2006...22 TABULKA 2: POHYB OBYVATELSTVA VE MĚSTECH ÚSTECKÉHO KRAJE V ROCE 2006...23 TABULKA 3: VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V ÚSTÍ NAD LABEM A DALŠÍCH MĚSTECH V ROCE 2001...24 TABULKA 4: VZDĚLANOSTÍ STRUKTURA OBYVATEL V ÚSTÍ NAD LABEM A DALŠÍCH MĚSTECH (2001)...25 TABULKA 5: MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ÚSTÍ NAD LABEM...27 TABULKA 6: MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VE VYBRANÝCH MĚSTECH ÚSTECKÉHO KRAJE (2006)...27 TABULKA 7: NEZAMĚSTNANÍ, OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY PODLE KRAJŮ V ROCE 2006...27 TABULKA 8: VÝVOJ TRHU PRÁCE V ÚSTÍ NAD LABEM...28 TABULKA 9: KAPACITA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KRAJŮ A OKRESŮ V ČESKÉ REPUBLICE K 31. 12. 2005...28 TABULKA 10: POČET TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ PODLE VÝSTAVBY V ÚSTÍ NAD LABEM...30 TABULKA 11: STRUKTURA BYTOVÉHO A DOMOVNÍHO FONDU V ÚSTÍ NAD LABEM V ROCE 2001...31 TABULKA 12: VÝVOJ KVALITY BYDLENÍ MEZI LETY 1991 A 2001...31 TABULKA 13: VYBAVENÍ MĚST ÚSTECKÉHO KRAJE VYBRANÝMI DRUHY ZAŘÍZENÍ K 31. 12. 2006...32 TABULKA 14: POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTÍ NAD LABEM (2005)...34 TABULKA 15: NEZAMĚSTNANOST PROBLÉMOVÝCH SKUPIN V OKRESE ÚSTÍ NAD LABEM...35 TABULKA 16: KRIMINALITA V ÚSTECKÉM KRAJI V 1. AŽ 4. ČTVRTLETÍ 2007 35 GRAF 1: CELKOVÉ EMISE ZÁKLADNÍCH ŠKODLIVIN DO OVZDUŠÍ V ÚSTÍ NAD LABEM V LETECH 1995-2006...37 GRAF 2: PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE VYBRANÝCH ŠKODLIVIN V ÚSTÍ NAD LABEM...38 TABULKA 17: KVALITA DODÁVANÉ PITNÉ VODY V SÍTÍCH A VODOJEMECH MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM...38 MAPA 1: VÝSLEDKY CELOSTÁTNÍHO SČÍTÁNÍ DOPRAVY 2005 V CENTRÁLNÍ ZÓNĚ MĚSTA...40 TABULKA 18: ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTSKÝCH OBVODECH V ÚSTÍ NAD LABEM...43 TABULKA 19: DÉLKA SILNIC A DÁLNIC PODLE OKRESŮ K 31. 12. 2006...45 6

TABULKA 20: INTENZITA SILNIČNÍ DOPRAVY NA VYBRANÝCH KOMUNIKACÍCH...46 TABULKA 21: CELKOVÝ VOZOVÝ PARK A INFRASTRUKTURA K 31. 12. 200647 TABULKA 22: CHARAKTERISTIKA PROVOZU MHD...47 TABULKA 23: PODÍL JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ NA DOPRAVĚ DO ZAMĚSTNÁNÍ MIMO BYDLIŠTĚ...47 TABULKA 24: ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM PITNOU VODOU V LETECH 2002 AŽ 2006...48 TABULKA 25: POČET OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZAČNÍ SÍŤ A ČOV...49 TABULKA 26: NÁKLADY NA ČIŠTĚNÍ KOMUNIKACÍ A ÚDRŽBU ZELENĚ...49 TABULKA 27: PARTNERSKÁ MĚSTA MĚST ČR NAD 50 TIS. OBYVATEL A MLADÉ BOLESLAVI...53 TABULKA 28: VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM LETECH 2001 2006 (V TIS. KČ)...54 TABULKA 29: VYBRANÉ UKAZATELE DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ A KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V ÚSTÍ NAD LABEM A DALŠÍCH KRAJSKÝCH MĚSTECH (2001 2004) 55 TABULKA 30: ZÁKLADNÍ ŠKOLY NA ÚZEMÍ ÚSTÍ NAD LABEM...66 TABULKA 31: STŘEDNÍ ŠKOLY NA ÚZEMÍ ÚSTÍ NAD LABEM...67 TABULKA 32: ZASTÁVKY VEŘEJNÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA...69 TABULKA 33: ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ V ÚSTÍ NAD LABEM...73 TABULKA 34: KULTURNÍ A ZÁBAVNÍ CENTRA V ÚSTÍ NAD LABEM...74 TABULKA 35: SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V ÚSTÍ NAD LABEM...75 TABULKA 36: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V MĚSTSKÝCH ČÁSTECH ÚSTÍ NAD LABEM OD ROKU 1950 DO ROKU 2001...80 TABULKA 37: VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V MO ÚSTÍ NAD LABEM (2001)...82 TABULKA 38: VZDĚLANOSTÍ STRUKTURA OBYVATEL V MO ÚSTÍ NAD LABEM V ROCE 2001...83 TABULKA 39: UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ÚSTÍ NAD LABEM...84 TABULKA 40: POČET MĚSTSKÝCH STRÁŽNÍKŮ...86 TABULKA 41: STÁVAJÍCÍ MĚSTSKÁ ZELEŇ A ZELEŇ DOPORUČENÁ V ÚSTÍ NAD LABEM K ÚPRAVĚ...88 TABULKA 42: KULTURNÍ PAMÁTKY A ATRAKTIVITY MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM 89 7

STRUČNÉ SHRNUTÍ IPRM CENTRUM Integrovaný plán rozvoje města CENTRUM je pro město Ústí nad Labem nástrojem k naplnění vize: Atraktivní centrum základem prosperujícího a bezpečného města, která je dále rozpracována do globálního cíle: zvýšení urbanistické hodnoty a přitažlivosti centra města a zlepšení kvality života obyvatel. Realizace dílčích projektů zahrnutých do IPRM CENTRUM je tak pro Ústí nad Labem jedinečnou příležitostí, jak v relativně krátkém časovém období radikálně zlepšit obraz centra města s využitím dotací ze strukturálních fondů Evropské unie a tím i přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti města a regionu. Vyhodnocení IPRM CENTRUM: 1) IPRM navazuje na Strategii rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 (SRM) a další programové dokumenty (Územní plán města Ústí nad Labem, 3. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na období 2007, 2008 a 2009, Plán odpadového hospodářství, Plán zdraví a kvality života, Energetickou koncepci města Ústí nad Labem, Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu a Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). kapitola 1.1 c) Místní rozvojové dokumenty IPRM naplňuje tyto 3 globální cíle SRM: GC3 Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP, GC2 Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města a GC5 Zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města kapitola 2.3 Popis cílového stavu Vize, globální cíl 2) Aktivity IPRM CENTRUM (A.1.1 Revitalizace městského centra, A.1.2 Městská zeleň, A.2.1 Regenerace a revitalizace brownfields ve městě, B.1.1 Dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení, B.2.1 Modernizace zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany, C.1.1 Stavební úpravy budovy magistrátu, C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení a C.2.1 Personální a technické zajištění managementu IPRM) jsou v souladu se všemi 6 prioritními oblastmi (cíli) Metodického pokynu pro zpracování IPRM: Ekonomický rozvoj (A.2.1, B.1.1), Sociální integrace (B.1.1, B.2.1, C.1.2), Životní prostředí (A.1.2), Přitažlivá města (aktivita A.1.1, A.1.2, B.1.2), Dostupnost a mobilita (A.1.1), a Správa věcí veřejných (C.1.1, C.1.2, C.2.1). kapitola 3.1 Opatření a aktivity IPRM 8

3) Způsob komunikace s partnery a veřejností v průběhu přípravy je popsán v kapitole 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM CENTRUM. Všechny důležité informace o průběhu tvorby IPRM byly aktuálně zveřejňovány na webových stránkách města. Byl na nich zveřejněn i zásobník projektů včetně formuláře projektové fiše. Odborná i laická veřejnost využila této možnosti a doplnila zásobník o několik desítek projektových záměrů. Projednání s partnery a veřejností je doloženo prostřednictvím zápisů z jednání řídící skupiny, pracovních skupin a veřejného projednání (příloha č. 7). kapitola 3.1 Opatření a aktivity IPRM Příloha č. 7 4) V řídicí struktuře IPRM je zapojeno 36 partnerů z řad ekonomických, samosprávních, sociálních, vzdělávacích, kulturních, společenských a dalších subjektů prostřednictvím jejich členství v Řídicím výboru či pracovních skupinách. Vzhledem k jejich vysokému počtu je ve formuláři uvedeno pouze 16 nejvýznamnějších partnerských subjektů, s nimiž nad rámec projednávání v rámci ŘV/PS probíhala navíc samostatná konkrétní jednání. Princip partnerství a zapojení partnerů do realizace dílčích projektů jsou popsány v kapitolách 3 Popis opatření a aktivit, 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM CENTRUM a 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM. Partneři budou prostřednictvím svého členství v pracovních skupinách a především v Řídicím výboru zapojeni do řízení IPRM, výběru dílčích projektů a do monitorování a hodnocení IPRM. Systém selekce projektů je popsán v kapitole 6. Složení řídící skupiny (výboru) a pracovních skupin je uveden tamtéž. kapitola 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM CENTRUM kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM Příloha č. 5 5) Všechny činnosti ve všech fázích přípravy, realizace a po dobu udržitelnosti IPRM jsou pokryty týmem složeným z Řídicího výboru, pracovních skupin, manažera a tajemníka IPRM. Řídící struktura IPRM včetně vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých subjektů (ŘV, PS, manažer IPRM, Rada a Zastupitelstvo města) je popsána v kapitole 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM. kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM 6) Koordinace, monitorování a hodnocení IPRM a dílčích projektů bude efektivně realizována prostřednictvím řídicí struktury IPRM na všech jejích úrovních od manažera až po Řídicí výbor. Komunikaci s předkladateli dílčích projektů bude zajišťovat především manažer IPRM. Systém 9

koordinace a monitorování projektů je popsán v kapitole 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM. Kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM 7) SE analýza obsahuje vyhodnocení strategických a programových dokumentů města a pokrývá všech 6 oblastí stanovených Metodickým pokynem (Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí, Přitažlivá města, Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných). SWOT analýza je výstupem jednání pracovních skupin a připomínkování odborné i laické veřejnosti a je provázána s popisnou částí SE analýzy. Kapitoly 1.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM), 1.2 Analýza sociálně ekonomické situace a 1.3 SWOT analýza 8) Zdůvodnění výběru zóny vychází ze závěrů SE analýzy a plně koresponduje s nařízením EK a Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj. Kapitola 1.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny Výběr zóny je na základě vyhodnocení kritérií pro výběr území s vysokým potenciálem růstu proveden třemi ukazateli navíc (ze sedmi těchto kritérií IPRM CENTRUM naplňuje 6, jmenovitě: vysoká koncentrace ekonomických aktivit; vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb; vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit; velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel zvýšení kvality života ve městě a vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje). Kapitoly 1.4.2 Zdůvodnění výběru zóny IPRM CENTRUM a 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie. Specifické cíle (A. Urbanisticky hodnotné centrum města, B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru a C. Smart governance - kvalitní výkon samosprávy města - lepší služby obyvatelům) jsou konkrétní a navazují na SE analýzu. Kapitola 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie 9) Aktivity jsou jednoznačně navázány na opatření a specifické cíle a vedou k jejich naplnění. Aktivity jsou jasně a konkrétně popsány v kapitole 3 Popis opatření a aktivit a v příloze č. 1. Výběr aktivit je podložen strategií. Kapitola 3 Popis opatření a aktivit Kapitola 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie 10

10) Harmonogram realizace aktivit obsahuje logické časové, věcné i finanční návaznosti. Stanovené termíny realizace jednotlivých aktivit odrážejí realizační náročnost jednotlivých kroků, jsou vytvořeny na základě zpracovaných studií a kvalifikovaných odhadů, a jsou tedy reálné. Kapitola 5 Finanční a časový harmonogram Rozpočet IPRM je rozčleněn na opatření a jednotlivé aktivity. Odpovídá dílčím výstupům a výsledkům v popisu aktivit. Kalkulace vychází z projektových fiší dílčích projektů nashromážděných během více než roční přípravy IPRM za účasti partnerů a veřejnosti a jež byly základem pro definování aktivit a opatření. Kapitola 5.2 Finanční a časový harmonogram Kapitola 4.2 Indikátory pro měření cílů opatření 11) Rizika IPRM CENTRUM (politická a legislativní, technicko-provozní a finanční) jsou jasně identifikována a popsána. Součástí analýzy rizik je soubor navržených opatření k jejich eliminaci. Kapitola 8 Analýza rizik IPRM 12) Indikátorová soustava byla sestavena podle sady indikátorů uvedených v Regionálním operačním programu Severozápad, oblast podpory 1.1. V rámci IPRM jsou uvedeny indikátory globálního a specifických cílů a indikátory pro jednotlivá opatření IPRM. Vždy jsou uváděny indikátory výstupů a výsledků. Požadované výše dotace vztažené k násobku jednotkové ceny příslušných indikátorů jsou nižší. Kapitola 4.2 Indikátory pro měření cílů opatření 13) IPRM je cíleně zaměřeno na udržitelný rozvoj i na rovné příležitosti. Kapitola 9 IPRM a naplňování horizontálních témat 11

1 Analýza současné sociálně ekonomické situace města a SWOT analýza 1.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM) Socioekonomická analýza města Ústí nad Labem představuje východisko pro volbu zaměření IPRM. Tato analýza byla zpracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. Analýza slouží k definování nejzávažnějších problémů města. Zvolený IPRM bude nástrojem k odstranění či eliminaci těchto problémů. Proto je cílem kapitoly shromáždit a zanalyzovat data a připravit tak kvalitní podklad pro volbu IPRM. Integrovaný plán rozvoje města vychází ze strategických a programových dokumentů, zpracovaných na národní, regionální a místní úrovni. Jsou to: Dokument Zkratka Působnost www Národní rozvojový plán České republiky 2007-2013 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007-2013 Regionální operační program NUTS II Severozápad Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 2020 Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 NRP ČR www.strukturalni-fondy.cz NSRR ČR www.strukturalni-fondy.cz SRR ČR ČR www.mmr.cz ROP NUTS II SZ www.nuts2severozapad.cz SURÚK Ústecký kraj www.kr-ustecky.cz SRM Město www.usti-nad-labem.cz Územní plán města Ústí nad Labem ÚP Město www.usti-nad-labem.cz 3. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na období 2007, 2008 a 2009 KPP Město www.usti-nad-labem.cz Plán odpadového hospodářství POH Město www.usti-nad-labem.cz Plán zdraví a kvality života PZKŽ Město www.usti-nad-labem.cz Energetická koncepce města Ústí nad Labem Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku EKM Město --- MIPZKO Město --- MPSE Město --- 12

Tato kapitola je členěna do tří podkapitol ve vazbě na tyto úrovně. Součástí závěrečného shrnutí je schematické zobrazení jednotlivých vazeb. i. Národní rozvojové dokumenty Na národní úrovni jsou výchozími dokumenty pro přípravu IPRM Národní rozvojový plán (NRP) a Národní strategický referenční rámec (NSRR), jejichž cílem je usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů vedoucí ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Dalším významným dokumentem pro tvorbu IPRM na národní úrovni je Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR ČR). Rozvojově zaměřený specifický cíl strategie IPRM definuje Politika územního rozvoje České republiky ve smyslu nového zákona o územním plánování. Ta vymezuje 12 hlavních rozvojových oblastí a 11 rozvojových os v rámci ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Mezi definovanými póly rozvoje, které by měly být prioritně podporovány, je také Ústí nad Labem, ležící na jedné z rozvojových os. ii. Regionální rozvojové dokumenty Výše uvedené dokumenty přispívají k definování strategie Regionálního operačního programu (ROP) NUTS II Severozápad, který je v plánovacím období 2007-2013 hlavním nástrojem pro rozvoj regionu. Globálním cílem ROP Severozápad je: Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. Hlavním cílem prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst je: Zvýšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu. Specifickým cílem je: - Revitalizace a regenerace městských částí a nevyužitých objektů vedoucí ke zvýšení jejich atraktivity a opětovnému využití. Hlavním cílem prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost je: Zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti především prostředky veřejné dopravy s cílem dosáhnout významného zvýšení vnitřní mobility obyvatel regionu a tím snížení lokální nezaměstnanosti. Specifickými cíli jsou: - Modernizace a výstavba dopravní infrastruktury vedoucí ke zvýšení dostupnosti regionu soudržnosti včetně zvýšení dostupnosti jeho dílčích částí. - Rozvoj a modernizace dopravní obslužnosti regionu soudržnosti. Hlavním cílem prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je: Využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu. Specifickými cíli jsou: 13

- Rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch. - Rozvoj služeb a spolupráce vedoucí k vyššímu využití místního potenciálu cestovního ruchu. Ve Strategii udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 2020 (SURÚK) (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005) je kladen důraz na tyto oblasti a priority: 4.1 EKONOMICKÁ OBLAST Priorita D): Omezovat dopravní potřeby přímo u zdroje (snižováním přepravních nároků vznikajících v důsledku vynucené mobility). Strategické cíle: 4.2 SOCIÁLNÍ OBLAST 1) Snížit podíl individuální automobilové dopravy na celkových přepravních výkonech do r. 2020. Opatření: 1.3 Zajistit kvalitní dopravní obslužnost obytných a komerčních zón. 2) Zavést integrovaný systém dopravy ve velkých městech Ústeckého kraje s cílem změny podílů jednotlivých způsobů dopravy na celkových přepravních výkonech osobní dopravy do r. 2020. Opatření: 3.1 Provést dopravní analýzy vystihující současné potřeby pro zajištění integrovaného systému dopravy. 3.2 Zajistit management integrovaného systému dopravy kraje. 3.3 Zajistit metodickou a finanční podporu integrovaného dopravního systému obcí a měst. 3.4 Vytvořit kvalitní integrované dopravní systémy, jejichž základem bude železniční a autobusová přeprava osob na střední a dlouhé vzdálenosti. Páteřní systém musí být na vhodných místech doplňován integrovaným dopravním systémem a nemotorovými druhy dopravy (pěší a cyklistickou). Zajistit bezpečné parkování na odstavných parkovištích s dostatečnou kapacitou v dosahu hromadné dopravy systém park and ride. Priorita C): Revitalizace obcí a měst Ústeckého kraje s důrazem na obnovu zastaralého bytového fondu, výstavbu nových bytů a rekonstrukci chátrajících kulturních a technických památek. Strategický cíl: 1) Nárůst podílu pořízených investic na obnovu kulturních a technických památek měst a obcí Ústeckého kraje do r. 2020. Opatření: 3.1 Ve spolupráci s městy a obcemi připravit Programy revitalizací center. 14

3.2 Koordinovat přípravu revitalizačních projektů a pomáhat městům a obcím se zajišťováním finančních prostředků na plánované revitalizační aktivity. Priorita E): Posilování sociálního kapitálu Ústeckého kraje. Zlepšení reprodukčního chování, dostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva a omezení výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje. Strategický cíl: 1) Snížit počty výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje do r. 2020. Opatření: 2.2 Vytvořit střediska volného času pro děti ze sociálně slabších nebo problémových rodin a zajistit efektivní trávení jejich volného času s možností aktivně se podílet na přípravě programů, které odpovídají schopnostem a zájmům dětí. 4.4 SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH Priorita A): Zintenzivnění činností vedoucích k zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni. Strategický cíl: 1) Zvýšit podíl obcí, měst a mikroregionů Ústeckého kraje s fungujícím procesem MA 21 do r. 2020. Opatření: 1.1 Zajistit metodickou pomoc při využívání dotačního programu SFŽP ČR na strategické plánování za přímé účasti veřejnosti (místní Agenda 21). iii. Místní rozvojové dokumenty Město má zpracovaný a Zastupitelstvem města v roce 1996 schválený Územní plán sídelního útvaru města Ústí nad Labem (ÚP). V průběhu let bylo pořízeno 26 změn územního plánu. Pro stanovení podrobnějších podmínek pro využití pozemků a s ohledem na prostorové uspořádání bylo pořízeno 12 regulačních plánů a jejich změn. Z důvodu koncepčního rozvoje území bylo zpracováno 12 územně plánovacích podkladů (např. generely dopravy v klidu, urbanistické studie a zastavovací studie atd.). Územní plán sídelního útvaru města Ústí nad Labem včetně jeho změn je určujícím dokumentem pro SRM a na ni navazující IPRM. Soulad IPRM s platným ÚP je doložen v samostatné příloze. Zastřešujícím strategickým rozvojovým dokumentem je Strategie rozvoje města. Odbor strategického rozvoje ve spolupráci s ostatními útvary města, odborníky a veřejností zpracovalo v roce 2007 Strategii rozvoje města do roku 2015. Tato strategie prošla úspěšně zjišťovacím řízením SEA. Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 (SRM) stanovila tuto vizi města: 15

Ústí nad Labem - prosperující, zdravé a bezpečné město a) těžící ze své výhodné geografické polohy atraktivní pro investory a návštěvníky, s konkurenceschopnou ekonomikou vycházející z průmyslové tradice, s rostoucí vzdělaností a kvalifikací obyvatel a s moderně fungující samosprávou. b) těžící ze své výhodné strategické obchodní polohy a průmyslové tradice, opírající svůj dynamický (udržitelný) rozvoj o zvyšující se atraktivitu pro vnější investice spojenou s motivací a efektivním využitím potenciálu vlastních obyvatel, ekonomických subjektů a městské samosprávy. SRM je rozdělena do 5 intervenčních oblastí a 15 priorit. Každá intervenční oblast má stanoven svůj globální cíl (GC): Intervenční oblast 1. Ekonomika města GC1: Zvýšit konkurenceschopnost města jako centra ekonomického růstu 2. Lidské zdroje a sociální oblast GC2: Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města 3. Fyzické prostředí města GC3: Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP 4. Doprava GC4: Zlepšit podmínky pro udržitelný rozvoj dopravy na území města Ústí nad Labem 5. Řízení a správa města GC5: Zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města Priority 1) Rozvoj podnikatelského prostředí 2) Rozvoj CR 3) Modernizace vzdělávací soustavy 4) Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob 5) Rozvoj občanské společnosti 6) Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity 7) Snížení kriminality na území města 8) Tvorba urbanisticky hodnotného území 9) Zlepšení složek ŽP 10) Rozvoj a zkvalitnění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 11) Rozvoj veřejné dopravy a její návaznosti na ostatní druhy dopravy 12) Rozvoj dopravní infrastruktury 13) Zvyšování efektivity a kvality výkonu veřejné správy 14) Posílení spolupráce města se zahraničními subjekty 15) Prevence mimořádných událostí a likvidace jejich následků 16

Grafické zobrazení vazeb IPRM na jednotlivé rozvojové dokumenty: SRR ČR SUR ÚK NRP ÚP ÚL SRM ÚL ROP NSRR IPRM Ústí nad Labem pravidelně zpracovává a aktualizuje rozvojové dokumenty pro jednotlivé oblasti života (sociální oblast, životní prostředí apod.). Ústí nad Labem má výborné zkušenosti s komunitním plánováním. Je jediným městem v České republice, které má zpracovaný třetí Komunitní plán péče (KPP) a zkušenosti s realizací a vyhodnocením dvou plánů. Komunitní plán péče v sobě shrnuje politické zadání, odborné názory a požadavky poskytovatelů služeb, názory a zpětné vazby uživatelů služeb a data z informačního systému sociálních služeb města Ústí nad Labem. 3. Komunitní plán je zpracován pro období let 2007 2009. Plán rozvíjí síť sociálních a souvisejících služeb tak, aby lépe vyhovovala občanům města a citlivěji reagovala na jejich potřeby. Vzhledem k tomu, že se příprava 3. Komunitního plánu částečně časově shodovala s počátkem příprav tvorby IPRM, bylo možné efektivně vytvářet oba dokumenty tak, aby byly ve vzájemné korespondenci. Proto také schválený 3. Komunitní plán uvádí: Plán je provázán na řadu koncepčních dokumentů města Ústí nad Labem, především na program Zdravé město Ústí nad Labem a Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem. Třetí Komunitní plán se zabývá rozvojem služeb a péče pro následující cílové skupiny: 1. senioři, 2. dlouhodobě duševně nemocní občané, 3. osoby ohrožené drogou, 4. mentálně postižení občané, 17

5. děti, mládež a rodina, 6. zdravotně postižení občané, 7. občané v přechodné krizi a nouzi, 8. nezaměstnaní a občané ohrožení sociálním vyloučením. Pro všechny výše uvedené cílové skupiny zpracovává Komunitní plán výstupy z informačního systému sociálních služeb, SWOT analýzu a formuluje konkrétní cíle a opatření. Významným dokumentem v oblasti životního prostředí je Plán odpadového hospodářství (POH), který byl roku 2006 s pětiletou platností zpracován pro odpady, u kterých je původcem město Ústí nad Labem. Tento dokument je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje a je průběžně aktualizován. POH koresponduje s cíli Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015, na kterou navazuje IPRM. Základní součástí Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Ústí nad Labem je Plán zdraví a kvality života (PZKŽ), který je strategickým dokumentem respektujícím Strategii rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. PZKŽ je aktualizován rozpracováním plánu do katalogu aktivit pro jednotlivé kalendářní roky. Dokument obsahuje oblasti, cíle, opatření: Oblast A: ROZVOJ MĚSTA Cíl A.2 Zlepší se vzájemná komunikace veřejnosti a radnice, zlepší se informovanost veřejnosti Oblast C: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Cíl C.1 Zlepšit využití stávajících parků pro život lidí a dětí Cíl C.2 Snížit škodlivý vliv dopravy v centru města na zdraví občanů Cíl C.4 Zvýšit zájem občanů o životní prostředí ve svém městě Oblast D: VZDĚLÁVÁNÍ / ROZVOJ LISKÝCH ZDROJŮ / KOMUNIKACE MEDIA Cíl D.2 Zmírnit migraci vzdělaných lidí mimo město, motivovat mladé vzdělané lidi k usidlování se ve městě. Oblast E: VOLNÝ ČAS SPORT KULTURA Cíl E.1 Udržet současný trend v podpoře sportovních a jiných aktivit ve městě Cíl E.3 Využití nábřeží Labe pro příměstskou rekreaci a život lidí Cíl E.4 Zajistit koncepci rozvoje kultury ve městě 18

Vyvážený rozvoj města Ústí nad Labem je podmíněn bezesporu efektivním energetickým systémem zásobujícím předmětnou oblast požadovanými formami energie. Základním podkladem pro rozhodování o budoucích stavech místního energetického systému je odborně vypracovaná Energetická koncepce města (EKM). Na základě zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zpracovalo město Ústí nad Labem v roce 2003 program ke zlepšení kvality ovzduší s názvem Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu (MIPZKO). Tento program je především zásobníkem projektů, který poskytuje informaci o tom, jaká opatření a projekty jsou na území města Ústí nad Labem možná či nutná k dodržení legislativy v oblasti kvality ovzduší. Dne 22. 9. 2005 vydalo město Ústí nad Labem nařízení (č. 1/2005). Cílem vydání nařízení, kterým byl vyhlášen Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (MPSE), je snížení emisí a dosažení emisních stropů u příslušných skupin zdrojů znečišťování ovzduší v horizontu roku 2010 výběrem a realizací vhodných opatření. Specifický cíl č. 4: Omezit emise z dopravy - dokončit páteřní systém trolejbusových tratí - optimalizovat dopravní systém města, tj. provoz mobilních zdrojů znečišťování ovzduší 1.2 Analýza sociálně ekonomické situace Podrobné vyhodnocení strategických a programových dokumentů města je obsahem předchozí kapitoly. Základním podkladem pro socioekonomickou analýzu stavu rozvoje města je Analytický profil, který je součástí Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. Z tohoto profilu byly použity některé relevantní části a závěry včetně SWOT analýzy. Tyto části byly doplněny podle potřeb přípravy IPRM. Tento postup bylo možné zvolit vzhledem k tomu, že zpracovávání SRM a IPRM probíhalo současně v roce 2007 a SRM byla schválena Zastupitelstvem města Ústí nad Labem v prosinci 2007. Z toho je patrné, že mnoho činností se při zpracování těchto dvou dokumentů navzájem prolínalo a doplňovalo. Do tvorby analýzy sociálně ekonomické situace pro potřeby IPRM byla zapojena i veřejnost. Již v průběhu tvorby Strategie rozvoje města byl tento druh spolupráce úspěšně využíván a z důvodu velmi dobrých zkušeností bylo v takto nastavené komunikaci pokračováno i při tvorbě IPRM. Z důvodu, aby analýza nebyla pouze popisná, přistoupilo město k jejímu zpracování netradičním způsobem. Díky integrovanému pojetí zpracování relevantních údajů bylo v rámci analýzy dosaženo komplexnosti a tím provázanosti všech oblastí života v Ústí nad Labem. Z analýzy vyplynuly nejzávažnější problémy města a vysvětlení příčinných vazeb prostřednictvím získaných dat a informací. Ke sběru dat byl zvolen 19

pozitivistický přístup, reprezentovaný kvantitativními metodami a kladoucí důraz na systematičnost a interpretaci analyzovaných údajů. Pro analýzu byly využity dva typy vstupních dat: primární data, která byla seskupena pro konkrétní hodnocení. Tato data byla získána pomocí analytických technik. Jedná se především o data z Analytického profilu města zpracovaného v rámci SRM v roce 2007. sekundární data jsou údaje, které existují nezávisle na samotném hodnocení (především statistická data). Pro zpracování analýzy byly použity následující zdroje dat: ROP NUTS II SZ Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 Statistické ročenky Ročenky stavu životního prostředí města Ústí nad Labem Místní šetření (spolupráce OSR a ČSÚ) Obecná část analýzy je složena ze tří základních částí: Část 1 - Analýza sociálně ekonomické situace Jedná se o analýzu současné socioekonomické situace města, která je zpracována pomocí primárních a sekundárních dat. Tato data byla získána při tvorbě Strategie rozvoje města pomocí participativních metod, dále v pracovních skupinách při zpracování IPRM a ze statistických údajů. Součástí analýzy je stručné vyhodnocení každé analyzované oblasti. Část 2 - SWOT analýza Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení má za úkol zjistit určující faktory, které uvnitř i vně ovlivňují analyzované prostředí. Část 3 - Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města V této části jsou posouzeny a porovnány získané výsledky obou typů dat a definována řešená oblast související s rozvojem města jako centra ekonomického rozvoje regionu. Pro zpracování analýzy dat byl zvolen postup s vazbou na Metodický pokyn MMR (tabulka oblast) a současně s vazbou na Postupy pro vypracování IPRM (tabulka - faktory): Část analýzy Zvolená strategie Oblast Zkoumané faktory 1. Obecnější definice problematiky Využití obou typů dat (primárních i sekundárních) ze zpracovaných strategických dokumentů Využití dat ČSÚ Základní charakteristika města Ekonomický rozvoj Sociální integrace Životní prostředí Historie, poloha, členění, obyvatelstvo Podnikání, HDP, míra nezaměstnanosti, infrastruktura pro CR Školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociální sféra, rovné příležitosti, nezaměstnanost, bezpečnost Ovzduší, voda, hluk, zeleň, odpady, EVVO 20

2. Analýza dat 3. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Zapojení partnerů, konzultace, pracovní skupiny SWOT analýza Závěrečné porovnání dat a jejich vyhodnocení Přitažlivé město Dostupnost a mobilita Správa věcí veřejných Celé město Analýza celého města Jednotlivé oblasti Fyzické prostředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pro volný čas MHD, dopravní infrastruktura, zklidňování dopravy, bezbariérovost, bezpečnost, parkování Smart governance, rozpočet města, dotace, účast občanů Získání doplňujících informací Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby Shrnutí dat Závěr 1.2.1 Základní charakteristika města Historie města Město Ústí nad Labem vzniklo na důležité křižovatce obchodních cest. Původně se rozkládalo na území dnešního centra ohraničeného ulicemi Velká a Malá Hradební. Ve 13. století povýšil král Václav I. Ústí nad Labem na královské město. Jeho význam dále vzrostl s nástupem průmyslové revoluce a postupně se stalo centrem regionu. Největší rozkvět zaznamenalo v druhé polovině 19. století, kdy došlo k rozvoji průmyslu (zejména chemického a hutního) a k výstavbě železnice. Následkem toho výrazně vzrostl i počet obyvatel. V novodobé historii města byla velmi důležitým momentem druhá světová válka a následná léta totalitního režimu, kdy se kladl důraz na rozvoj průmyslu, s čímž rostla devastace životního prostředí. Poloha Ústí nad Labem se rozkládá v severozápadních Čechách na soutoku řek Labe a Bílina. Centrum města leží v labském údolí, na svazích okolních kopců vyrostla velká sídliště. Město je obklopeno vrcholy Českého středohoří, směrem na severozápad se táhne hřeben Krušných hor. Ústí těží z výhodné polohy na tradiční křižovatce obchodních a dopravních cest, dále z blízkosti hranic s Německem a blízkosti hlavního města Prahy, s kterým ho spojuje dálnice D8 (dokončení v roce 2010). Městem procházejí železniční tratě Praha Berlín a Cheb Děčín. Významná je nákladní lodní doprava po Labi. Z hlediska spádovosti vytvářejí Ústí konkurenční prostředí nedaleká města Teplice a Děčín. Z hlediska Strategie regionálního rozvoje ČR leží Ústí nad Labem na jedné z 11 rozvojových os. Rozloha, administrativní členění a regionální začlenění Město má rozlohu 9 395 ha a člení se na 4 městské obvody a 22 městských částí. Ve vymezení jeho hranic docházelo ve 20. století k častým změnám v souvislosti s výstavbou nových sídlišť, zánikem některých obcí a odpojováním městských 21

obvodů po roce 1989 (Chabařovice, Chlumec, Ryjice a Trmice). Populačně největším městským obvodem je Ústí nad Labem město s téměř 40 % obyvatel města, který zaujímá více než polovinu rozlohy města. Nejvyšší hustoty zalidnění dosahují obvody ÚL - Neštěmice a ÚL - Severní Terasa, které jsou charakteristické rozsáhlou panelovou zástavbou. Statutární město Ústí nad Labem je krajským městem Ústeckého kraje. Je sídlem Magistrátu města, obvodních úřadů, krajského úřadu a dalších úřadů (pozemkového, živnostenského, finančního atd.). Do jeho správního obvodu obce s rozšířenou působností spadá 23 obcí, do obvodu pověřeného OÚ 15 obcí. Město je členem sdružení: Euroregion Elbe/Labe, Svazek obcí Jezero Milada, Severočeské sdružení obcí, Svaz měst a obcí ČR a Národní síť zdravých měst. Tabulka 1: Vybrané údaje podle měst Ústeckého kraje k 31. 12. 2006 Města Správní obvod obce s rozšířenou působností Výměra (ha) Počet částí Počet obyvatel (sčítání lidu) 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel Benešov nad Děčín 977 2 3 630 4 758 4 233 4 062 4 026 Ploučnicí Bílina Bílina 3 252 6 16 196 18 836 17 025 15 890 15 709 Bohušovice nad Litoměřice 862 2 1 651 2 149 2 468 2 535 2 565 Ohří Budyně nad Ohří Roudnice n.l. 3 358 7 2 379 2 197 1 880 1 879 2 009 Česká Kamenice Děčín 3 876 10 5 477 5 585 5 646 5 492 5 501 Děčín Děčín 11 769 34 50 301 53 207 53 899 52 506 52 165 Dolní Poustevna Rumburk 1 107 5 2 017 1 916 1 746 1 948 1 984 Dubí Teplice 3 386 7 9 412 9 160 7 815 7 630 7 707 Duchcov Teplice 1 540 1 12 210 10 554 8 913 8 780 8 937 Hrob Teplice 1 109 4 2 648 2 396 2 063 1 989 2 040 Chabařovice Ústí n.l. 1 689 2 4 811 4 002 2 068 2 234 2 455 Chomutov Chomutov 2 926 1 39 905 51 769 53 107 51 007 49 817 Jílové Děčín 3 657 6 3 803 4 920 5 195 5 259 5 262 Jirkov Chomutov 1 711 5 11 395 11 980 18 229 20 717 21 006 Jiříkov Rumburk 1 332 4 3 945 3 905 3 638 3 920 3 996 Kadaň Kadaň 6 562 10 15 624 18 614 17 796 17 579 17 676 Klášterec nad Ohří Kadaň 5 381 12 9 173 13 255 16 213 15 757 15 546 Košťany Teplice 2 432 2 3 682 3 221 2 494 2 627 2 739 Krásná Lípa Rumburk 3 139 9 3 938 3 819 3 381 3 639 3 679 Krupka Teplice 4 687 9 8 729 9 336 12 620 13 318 13 938 Libochovice Lovosice 1 565 3 3 328 3 512 3 648 3 677 3 377 Litoměřice Litoměřice 1 799 4 19 595 22 869 25 719 24 879 23 091 Litvínov Litvínov 4 070 12 26 842 29 551 29 096 27 397 27 079 Lom Litvínov 1 681 2 4 861 4 042 3 214 3 621 3 731 Louny Louny 2 423 3 13 452 17 543 20 812 19 639 18 844 Lovosice Lovosice 1 189 1 9 735 10 449 9 708 9 312 8 905 Meziboří Litvínov 1 440 1 6 210 5 588 5 158 4 969 4 874 Mikulášovice Rumburk 2 584 4 2 631 2 747 2 546 2 397 2 344 Most Most 8 694 8 61 158 61 543 70 670 68 263 67 691 Osek Teplice 4 238 3 3 728 5 663 5 194 5 030 4 917 22

Podbořany Podbořany 6 014 13 5 723 5 917 5 913 6 112 6 299 Postoloprty Louny 4 652 13 4 889 4 886 4 483 4 836 5 053 Roudnice nad Roudnice n.l. 1 667 2 11 155 13 956 13 562 13 132 12 757 Labem Rumburk Rumburk 2 469 3 9 095 10 255 10 789 11 024 11 200 Šluknov Rumburk 4 746 8 5 820 6 204 5 568 5 658 5 739 Štětí Litoměřice 5 385 10 7 016 9 054 8 571 9 197 8 961 Teplice Teplice 2 377 7 52 941 53 964 53 004 51 060 51 046 Terezín Litoměřice 1 354 4 3 944 3 450 2 892 2 930 2 940 Trmice Ústí n.l. 666 3 4 950 3 957 1 824 2 691 3 052 Třebenice Lovosice 2 185 9 2 166 2 000 1 753 1 686 1 703 Ústí nad Labem Ústí n.l. 9 395 22 79 544 89 272 98 178 95 436 94 565 Úštěk Litoměřice 7 493 24 3 187 2 981 2 703 2 662 2 707 Varnsdorf Varnsdorf 2 621 3 14 512 16 356 16 266 16 040 15 754 Vejprty Kadaň 977 3 3 682 3 897 3 320 3 336 3 237 Velký Šenov Rumburk 1 982 6 2 462 2 338 1 943 2 014 2 004 Žatec Žatec 4 270 7 16 525 19 145 20 320 19 919 19 405 Zdroj: ČSÚ Obyvatelstvo Ústí nad Labem se s 94 565 obyvateli (k 31. 12. 2006) řadí na 9. místo v rámci ČR. Město zažilo v posledních šedesáti letech značný populační vývoj. Po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo (zhruba 75 % obyvatel) a město bylo dosídleno z vnitrozemí. V 70. a v 80. letech 20. století rostl počet obyvatel díky vysokým hodnotám přirozeného přírůstku. Od roku 1991 je patrný úbytek obyvatel. Tento úbytek podobně jako u dalších měst je způsoben administrativním odpojováním některých městských částí, poklesem počtu narozených dětí a migrací obyvatel z města do okolních sídel (suburbanizace). Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva ve městech Ústeckého kraje v roce 2006 Města Živě narození Zemřelí Přirozen ý přírůstek Přistěhov alí Vystěhova lí Přírůstek stěhování m Celkový přírůstek Benešov nad 44 38 6 135 146-11 -5 Ploučnicí Bílina 198 172 26 468 454 14 40 Bohušovice nad Ohří 27 13 14 82 69 13 27 Budyně nad Ohří 26 28-2 67 62 5 3 Česká Kamenice 61 74-13 176 147 29 16 Děčín 569 577-8 1 320 1 022 298 290 Dolní Poustevna 20 14 6 69 65 4 10 Dubí 97 155-58 317 266 51-7 Duchcov 108 97 11 264 275-11 0 Hrob 28 23 5 66 83-17 -12 Chabařovice 28 23 5 109 40 69 74 Chomutov 500 478 22 1 132 1 364-232 -210 Jílové 56 43 13 128 171-43 -30 Jirkov 234 172 62 572 721-149 -87 Jiříkov 55 61-6 148 115 33 27 Kadaň 193 181 12 363 506-143 -131 Klášterec nad Ohří 159 146 13 293 353-60 -47 23

Košťany 37 36 1 108 82 26 27 Krásná Lípa 38 48-10 121 120 1-9 Krupka 158 115 43 475 474 1 44 Libochovice 34 63-29 106 169-63 -92 Litoměřice 265 207 58 714 1 590-876 -818 Litvínov 284 318-34 847 790 57 23 Lom 33 51-18 154 161-7 -25 Louny 214 195 19 463 479-16 3 Lovosice 92 114-22 234 516-282 -304 Meziboří 45 81-36 250 226 24-12 Mikulášovice 25 20 5 56 78-22 -17 Most 748 736 12 1 381 1 507-126 -114 Osek 48 60-12 172 194-22 -34 Podbořany 72 58 14 166 179-13 1 Postoloprty 60 42 18 223 190 33 51 Roudnice nad 142 126 16 366 548-182 -166 Labem Rumburk 123 95 28 357 366-9 19 Šluknov 76 71 5 183 162 21 26 Štětí 91 66 25 291 499-208 -183 Teplice 551 533 18 1 732 1 714 18 36 Terezín 36 50-14 123 129-6 -20 Trmice 43 25 18 168 179-11 7 Třebenice 19 17 2 47 46 1 3 Ústí nad Labem 1 095 914 181 2 202 2 116 86 267 Úštěk 35 28 7 75 70 5 12 Varnsdorf 156 167-11 299 320-21 -32 Vejprty 34 42-8 96 112-16 -24 Velký Šenov 21 21-75 59 16 16 Žatec 206 202 4 345 461-116 -112 Zdroj: ČSÚ rok 2006 Věková a vzdělanostní struktura V porovnání s ostatními krajskými městy je Ústí nejmladším městem (SLDB, 2001), což potvrzuje hodnota indexu stáří (102,6 %). Tuto hodnotu nejvíce ovlivňuje nízký podíl obyvatel ve věku nad 60 let a nejvyšší podíl dětí do 14 let ze všech krajských měst. Tabulka 3: Věková struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech v roce 2001 Město 2001 Celkem 0-14 15-59 60+ ISt České Budějovice 97 339 15,8 66,4 17,8 112,5 Plzeň 165 259 14,1 65,6 20,3 144,2 Karlovy Vary 53 358 14,0 65,7 20,3 145,7 Ústí nad Labem 95 436 16,6 66,3 17,0 102,6 Liberec 99 102 15,4 66,6 18,0 117,2 Hradec Králové 97 155 14,5 64,8 20,6 142,7 24

Pardubice 90 668 14,6 65,0 20,4 139,8 Olomouc 102 607 15,2 66,2 18,6 121,7 Ostrava-město 316 744 16,4 66,0 17,6 107,4 Zlín 80 854 14,3 65,1 20,5 143,5 Jihlava 50 702 15,5 66,1 18,4 118,8 Brno-město 376 172 14,4 65,1 20,5 142,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámka: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých věkových složek v procentech. ISt = index stáří, je definován jako podíl počtu obyv. ve věku 60+ a počtu obyvatel ve věku 0-14 let v procentech. Naopak co se týče vzdělanosti, vykazuje město mezi ostatními krajskými městy nejnižší úroveň (vyjádřeno Indexem vzdělanosti viz tabulka 4). Je to způsobeno nejnižším podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním, velmi nízkým podílem středoškolsky vzdělaných obyvatel a nejvyšším podílem obyvatel se základním vzděláním. Tato struktura vzdělanosti je pozůstatkem zejména hospodářského zaměření města v minulosti. Od 90. let je však zřetelný nárůst vzdělanosti. Podíl obyvatelstva se základním vzděláním poklesl téměř o 10 %, což je nejrychlejší pokles v porovnání s ostatními městy. Trend nárůstu úrovně vzdělanosti lze očekávat i v následujících letech. Stále významnější roli při zvyšování úrovně vzdělanosti sehrává Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Tabulka 4: Vzdělaností struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech (2001) Město Základní a neukončené základní vyuč. a SO bez maturity ÚS s maturitou vyšší odborné a nástavbové České Budějovice 19,5 32,3 30,6 4,7 12,9 60,5 Karlovy Vary 22,4 34,1 28,8 5,0 9,6 52,5 Plzeň 19,6 34,2 29,4 4,3 12,5 58,0 Ústí nad Labem 26,2 35,1 26,9 3,5 8,2 46,2 Liberec 21,7 35,5 27,7 4,0 11,1 53,2 Hradec Králové 18,0 31,4 31,2 4,9 14,5 64,2 Pardubice 18,2 35,1 30,0 4,6 12,2 58,1 Olomouc 20,1 31,4 29,0 4,1 15,5 63,3 Ostrava 26,2 35,9 24,1 3,3 10,5 47,9 Zlín 21,9 33,7 28,3 4,0 12,1 55,8 Jihlava 22,2 36,3 28,1 3,9 9,5 50,5 Brno 18,8 29,6 29,0 4,6 17,9 68,8 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámky: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých vzdělanostních složek v procentech. Do základního a neukončeného vzdělání je zahrnuto také nezjištěné vzdělání. IVzd = index vzdělanosti. Index je definován jako součet dvojnásobku podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a podílu obyvatel se vzděláním bakalářským, vyšším nebo středoškolským s maturitou. VŠ IVzd 25

Vyhodnocení oblasti: Vznik města na území dnešního centra ohraničeného ulicemi Velká a Malá Hradební. Ústí nad Labem centrem regionu od poloviny 19. století. Střed města v labském údolí, na svazích okolních kopců velká sídliště. Křižovatka železničních tratí Praha Berlín a Cheb Děčín. Ústí nad Labem-město největším městským obvodem (téměř 40 % obyvatel města a více než polovina rozlohy města). Sídlo úřadů (Magistrát města, obvodní úřady, krajský úřad, pozemkový, finanční, živnostenský a další). Úbytek obyvatel od roku 1991. Nejmladší město a město s nejnižší úrovní vzdělanosti ve srovnání s ostatními krajskými městy. Rostoucí role UJEP při zvyšování úrovně vzdělanosti. 1.2.2 Ekonomický rozvoj Ekonomická struktura města je porovnávána s ukazateli za celou ČR, Ústecký kraj a ostatní krajská města. Je sledováno zastoupení hlavních sektorů a významných odvětví ekonomiky, také je analyzována podnikatelská aktivita obyvatel. V rámci trhu práce je analyzován zejména vývoj a prostorové srovnání míry nezaměstnanosti jako jednoho z nejdůležitějších sociálně-ekonomických ukazatelů. Ústecko je významnou průmyslovou oblastí. Zemědělství je ve struktuře národního hospodářství zastoupeno jen malou měrou v porovnání s ostatními částmi republiky. Město prochází restrukturalizací od chemického a těžebního průmyslu k sektoru služeb. Tento proces přináší kromě významných pozitiv (růst vzdělanosti, inovační aktivity, rozvoj výzkumu a vývoje) i negativum ve formě růstu nezaměstnanosti ve starých výrobních oborech a na druhou stranu nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v oborech nových. V oblasti výzkumu a vývoje (VaV) se stále významnějším faktorem stává UJEP. Podnikání V Ústí nad Labem mají v podnikání význam nejen tradiční, zavedené podnikatelské lokality a podniky, ale také nově vznikající průmyslové zóny. Lze sledovat trend postupného přesunu tradičních průmyslových aktivit z centra do okrajových částí města. Centrální část města začíná být v posledních letech zajímavá pro aktivity soukromých investorů. Mezi největší zaměstnavatele patří Masarykova nemocnice, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., České dráhy, a. s., Česká pošta, s. p., UJEP, SETUZA, a. s., Statutární město ÚL, Dopravní podnik ÚL, a. s., ČESKÝ TELECOM, a. s., Globus ČR, k. s., Ústecký kraj, Dalkia Česká republika, a. s. a DRINKS UNION, a. s. V roce 2005 připadalo na 1000 obyvatel cca 229 podnikatelů. Počty podnikatelských subjektů dosáhly svého vrcholu v roce 2004. V roce 2005 došlo v souvislosti s legislativními změnami k výraznému úbytku počtu podnikajících fyzických osob. 26

Tabulka 5: Míra podnikatelské aktivity v Ústí nad Labem Ukazatel Rok 2000 2002 2004 2005 2006 Fyzické osoby 20 200 21 324 22 417 20 200 16 192 Právnické osoby 4 358 5 205 5 866 4 358 5 523 Počet registrovaných podnikatelů celkem 24 574 26 546 28 303 24 574 21 715 Zdroj: SRM Tabulka 6: Míra podnikatelské aktivity ve vybraných městech Ústeckého kraje (2006) Města Celkem fyzické osoby z toho živnostníc i právnické osoby Z toho obchodní společnosti z toho družstva státní podniky Děčín 12 182 9 778 8 882 2 404 885 27 5 Chomutov 9 974 7 663 6 764 2 311 993 19 3 Most 12 852 10 387 9 546 2 465 1 318 91 7 Teplice 11 916 8 993 8 111 2 923 1 757 49 6 Ústí nad Labem Zdroj: ČSÚ 21 715 16 192 14 608 5 523 2 737 62 9 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je nejvyšší v celorepublikovém srovnání. V roce 2006 byla míra nezaměstnanosti v Ústí nad Labem ve výši 12,9 %, což je sice o 0,8 % nižší hodnota než průměr Ústeckého kraje, avšak tato hodnota vysoce překračuje průměr ČR (o 4,1 %). Ke konci roku 2006 bylo přibližně 50 % nezaměstnaných bez práce déle než 1 rok a naopak asi 20 % nezaměstnaných hledalo práci po dobu kratší než 3 měsíce. Asi 40 % uchazečů o zaměstnání byly nekvalifikované síly. Tabulka 7: Nezaměstnaní, obecná míra nezaměstnanosti a míra ekonomické aktivity podle krajů v roce 2006 ČR, kraje Nezaměstnaní (tis. osob) Míra nezaměstnanosti (%) Míra ekonom. aktivity (%) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy Česká republika 371,3 202,2 7,1 8,8 59,3 50,5 Hl. m. Praha 18,1 7,9 2,8 2,7 62,0 54,3 Středočeský 26,9 15,4 4,5 6,0 59,8 50,5 Jihočeský 16,3 9,5 5,1 6,8 59,5 50,7 Plzeňský 13,0 6,8 4,6 5,5 59,5 50,8 Karlovarský 16,2 8,3 10,2 11,9 61,5 52,2 Ústecký 57,7 31,2 13,7 17,2 60,5 50,9 Liberecký 16,5 9,3 7,7 10,0 59,1 49,6 27

Královéhradecký 14,9 8,2 5,4 6,6 59,3 51,5 Pardubický 13,7 7,7 5,5 7,1 58,5 49,4 Vysočina 13,5 7,2 5,3 6,6 58,5 49,1 Jihomoravský 44,6 24,1 8,0 9,8 57,8 48,9 Olomoucký 26,0 15,8 8,2 11,3 58,3 49,5 Zlínský 20,8 12,0 7,0 9,3 58,4 49,6 Moravskoslezský 73,1 38,8 12,0 14,3 57,3 49,5 Zdroj : ČSÚ Tabulka 8: Vývoj trhu práce v Ústí nad Labem Rok Počet uchazečů o zaměstnání nezaměstnanost (%) 2002 7 340 14,8 2003 7 405 14,7 2004 7 419 14,7 2005 6 448 12,8 2006 6 518 12,9 2007 5 927 11,8 Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti Poznámka: Údaje jsou vždy k dubnu příslušného roku Hrubý domácí produkt Na úrovni města není hrubý domácí produkt (HDP) statisticky sledován. Ústecký kraj zaujímá hodnotou HDP na jednoho obyvatele ve výši 253 939 Kč 11. místo v rámci České republiky. Proti hodnotě HDP na 1 obyvatele ČR zaostává Ústecký kraj o 60 826 Kč, to je téměř o 20 %. Vzhledem k významným investicím na území kraje v poslední době lze očekávat trend postupného přibližování se k celostátnímu průměru. Cestovní ruch Ústí nad Labem nelze vzhledem k přetrvávajícímu image průmyslového města považovat za turistické centrum. Městu chybí obvyklé historické centrum. Přesto má nezanedbatelný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Velice atraktivní je okolní krajina (České středohoří, údolí řeky Labe). Ústí disponuje relativně dostatečnou ubytovací kapacitou nižší úrovně. Problémem je nízký počet ubytovacích zařízení vyšší kategorie (***). Tomuto standardu odpovídají pouze dva hotely: Hotel Best Western Vladimir a Interhotel Bohemia. Další možnosti ubytování nabízejí menší hotely, penziony a také řada ubytoven včetně vysokoškolských kolejí. Celková kapacita ubytovacích zařízení ve městě čítá přibližně 1100 lůžek plus cca 380 lůžek Ubytovny Masarykovy nemocnice a v létě až 1500 lůžek na vysokoškolských kolejích. Ve městě je dostatečná kapacita stravovacích zařízení. Tabulka 9: Kapacita ubytovacích zařízení podle krajů a okresů v České republice k 31. 12. 2005 Kraje, okresy Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Počet míst pro stany a Průměrná cena za ubytování (v 28

karavany Kč) Česká republika 7 608 164 871 435 993 51 798 356 Hlavní město Praha 597 30 355 66 351 1 261 1 012 Středočeský kraj 553 10 339 28 379 6 389 373 Jihočeský kraj 994 17 391 51 980 13 999 268 Plzeňský kraj 418 7 466 21 210 3 509 277 Karlovarský kraj 423 13 839 28 607 1 421 593 Liberecký kraj 928 13 426 40 510 2 745 247 Královéhradecký kraj 986 16 125 47 638 5 365 263 Pardubický kraj 278 5 418 15 569 1 730 257 Vysočina 354 6 402 18 803 3 150 262 Jihomoravský kraj 497 12 027 30 555 5 042 315 Olomoucký kraj 345 7 140 19 503 969 275 Zlínský kraj 366 7 910 21 435 1 645 287 Moravskoslezský kraj 470 9 713 26 048 1 810 271 Ústecký kraj 399 7 320 19 405 2 763 318 Děčín 134 1 960 5 804 684 307 Chomutov 92 1 269 3 643 1 444 302 Litoměřice 45 908 2 507 283 248 Louny 19 423 1 418 12 263 Most 19 567 1 128-373 Teplice 62 1 446 3 169 82 413 Ústí nad Labem 28 747 1 736 258 324 Zdroj: ČSÚ Vyhodnocení oblasti: Restrukturalizace podnikání ve městě od chemického a těžebního průmyslu k sektoru služeb. Trend přesunu podnikatelských aktivit z centra do nově vznikajících průmyslových zón v okrajových částí města. V roce 2005 cca 229 podnikatelů na 1000 obyvatel. V roce 2006 míra nezaměstnanosti 12,9 %, téměř o 50 % nad průměr ČR. Zaostávání Ústeckého kraje proti hodnotě HDP na 1 obyvatele ČR o 60 826 Kč (cca o 20 %). Hodnota pro město není sledována. Solidní potenciál pro rozvoj CR. Absence historického centra. Nízký počet ubytovacích zařízení vyšší kategorie (***). Dostatečná kapacita stravovacích zařízení. 1.2.3 Sociální integrace Ústí nad Labem bylo prvním městem v České republice, které se začalo systematicky věnovat komunitnímu plánování. V současně době se naplňuje třetí komunitní plán. Jeho obsahem je naplňování opatření k integraci sociálně 29

znevýhodněných skupin obyvatel, rovné příležitosti, prevence socio-patologických jevů. Občanská vybavenost zahrnuje oblast školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit, zdravotnictví a sociálních služeb. Nepředstavuje sice oblast, která stimuluje ekonomický rozvoj města nebo zvyšuje jeho konkurenceschopnost, ale je jedním z nutných předpokladů života ve městě. Kvalitní a dostupná občanská vybavenost je důležitým stabilizačním prvkem ve vztahu k obyvatelstvu města a výrazně pomáhá zvyšovat kvalitu života ve městě. V sociální oblasti, ve školství a zdravotnictví je zaměstnáno necelých 13 % produktivního obyvatelstva města, z hlediska zaměstnanosti je toto odvětví druhé nejvýznamnější hned po průmyslu. Bydlení Ve 2. polovině 20. století zažívalo Ústí nad Labem prudký, extenzivní a často jednostranně orientovaný stavební rozvoj. Pro toto období byla charakteristická masivní monofunkční výstavba panelových sídlišť za hranicemi intravilánu města kvůli nekvalitnímu životnímu prostředí, způsobenému škodlivými vlivy exhalátů průmyslových podniků. V 70. letech došlo k necitlivé přestavbě historického jádra města. V této době byla postavena sídliště Bukov, Střekov, v centru města sídliště Na Skřivánku, dále sídliště na Severní Terase, v Krásném Březně a Neštěmicích. Vlivem této bytové výstavby došlo k postupnému vylidňování některých okrajových částí města a staré zástavby v městském centru. V průběhu minulého století se postupně vytratil život z centra města a z okolí řeky. Život občanů se často omezuje pouze na okrajová sídliště, v nichž bydlí, a centrum není pro mnoho z nich místem přirozeného pohybu mezi jednotlivými částmi města. Centrum Ústí nad Labem není oproti jiným městům místem intenzivního setkávání osob. Tabulka 10: Počet trvale obydlených bytů podle výstavby v Ústí nad Labem Městský obvod Počet trvale obydlených bytů do 1919 1920-1945 Období výstavby domu 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 Ústí nad Labem - město Ústí nad Labem - Severní Terasa Ústí nad Labem - Neštěmice Ústí nad Labem - Střekov Ústí nad Labem 15 226 7,6 26,0 40,4 4,8 14,7 4,4 9 569 0,3 0,6 4,5 63,2 26,5 4,8 9 119 3,0 4,3 4,7 14,0 72,5 1,0 5 537 10,7 22,6 26,9 25,5 10,3 3,1 39 451 5,2 14,3 21,5 24,0 30,3 3,6 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 30

Tabulka 11: Struktura bytového a domovního fondu v Ústí nad Labem v roce 2001 Městský obvod Ústí nad Labem - město Ústí nad Labem - Severní Terasa Ústí nad Labem - Neštěmice Ústí nad Labem - Střekov Počet trvale obydlených bytů celkem z toho v RD (v %) z toho v BD (v %) Počet domů celkem Z počtu domů ve vlastnictví (v %) soukrom á fyzická osoba obec, stát bytové družstv o ostatní vlastníc i 15226 17,1 82,3 3600 56,6 8,9 4,0 22,9 9569 1,5 98,3 587 24,4 6,3 27,6 39,0 9119 6,8 93,1 1019 48,2 10,2 23,2 12,6 5537 36,1 63,3 2090 75,9 6,0 3,5 8,4 Ústí nad Labem 39451 13,6 86,0 7296 58,4 8,0 8,5 18,6 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Tabulka 12: Vývoj kvality bydlení mezi lety 1991 a 2001 Městský obvod Ústí nad Labem - město Ústí nad Labem - Severní Terasa Ústí nad Labem - Neštěmice Ústí nad Labem - Střekov Ústí nad Labem počet m 2 obytné plochy na osobu 1991 2001 kategorie počet m 2 kategorie obytné plochy I. II. III. IV. na osobu I. II. III. IV. 16,9 76,7 19,0 2,4 1,8 18,5 92,0 4,4 1,0 0,4 14,5 98,2 1,4 0,1 0,3 16,5 99,1 0,5 0,1 0,1 14,4 93,5 4,7 1,0 0,8 15,3 97,0 2,0 0,4 0,1 16,7 82,8 13,2 2,5 1,5 19,6 89,5 6,5 1,8 0,6 15,7 86,4 10,8 1,6 1,2 17,3 94,5 3,2 0,7 0,3 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001 Školství a vzdělávání Ve městě se v současné době nachází 32 mateřských škol, z čehož 27 jich je zřízeno městem. Jejich obsazenost v roce 2006 dosahovala 88,3 %. Ve městě je 19 základních a 19 středních škol (viz tabulka 13). ZŠ navštěvovalo ve školním roce 2005/2006 10 558 dětí (z toho 1 140 integrovaných postižených dětí). Na středních školách ve školním roce 2004/2005 studovalo 6 735 studentů v denním studiu a 454 studentů v distančním studiu. Ústí nad Labem je sídlem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), která patří v rámci Česka k významným regionálním vysokým školám. V roce 2006 na ní studovalo kolem 9,5 tisíce studentů. Tato skutečnost výrazně zvyšuje význam města jako regionálního centra. Univerzita je tvořena 7 fakultami (pedagogická, sociálně ekonomická, umění a designu, přírodovědecká, filosofická, výrobních technologií a 31

managementu, životního prostředí) a 2 ústavy (slovansko-germánských studií a zdravotnických studií). Velkým problémem UJEP je značná roztříštěnost budov po celém území města a neexistence univerzitního areálu (kampusu). Tato roztříštěnost je zároveň významnou barierou pro vyšší integraci UJEP do života města. Zdravotnictví a sociální služby Hlavním zdravotnickým zařízením na území města je Masarykova nemocnice s jedním hlavním a 5 detašovanými pracovišti. Nemocnice je odštěpným závodem Krajské zdravotní, a. s. a koncentruje veškerá oddělení zdravotnické péče. V Ústí nad Labem dále působí několik soukromých sanatorií. V centru města se nachází poliklinika, řada lékařských laboratoří, lékáren a ordinací praktických i specializovaných lékařů. Město je sídlem zdravotnického ústavu a krajské hygienické stanice. V oblasti sociálních služeb ve městě působí řada organizací s různorodou náplní činnosti (viz tabulka 13). Ústí nad Labem bylo prvním městem v ČR, které začalo s komunitním plánováním. Na první komunitní plán navázala jeho druhá (2004 2006) a třetí verze (2007 2009). Město se profiluje jako Zdravé město a je jako člen Národní sítě zdravých měst zapojeno do aktivit zaměřených na podporu udržitelného rozvoje. Kultura a volný čas Město disponuje v porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje dostatečným množstvím zařízení pro volnočasové aktivity (viz tabulka 13). Problematický je však stavebně technický stav těchto zařízení a standard jejich služeb. Většina z nich neprošla v posledních 40 letech potřebnou rekonstrukcí (např. Muzeum, Dům kultury, Divadlo, letní kino, městský stadion, zimní stadion, koupaliště na Klíši, městské lázně a další). Významným kulturním zařízením je Kulturní středisko města (příspěvková organizace města). Středisko zajišťuje řadu jednorázových i pravidelných akcí a oslav včetně mezinárodních festivalů sborového zpěvu a např. známé Trampské porty. Dalšími důležitými zařízeními jsou Severočeské divadlo opery a baletu a Činoherní studio. Ve městě se dále nachází několik desítek kulturních klubů a 5 kin. Ve stádiu příprav je výstavba multifunkčního centra s hypermarketem a multikinem jako soukromá investice. Působí zde řada sportovních klubů a oddílů. Pro volný čas dětí a mládeže funguje ve městě několik desítek zájmových organizací. Tabulka 13: Vybavení měst Ústeckého kraje vybranými druhy zařízení k 31. 12. 2006 kultura sport Školství (rok 2005/2006) zdravotnictví Sociální zabezpečení města kino muzeum galerie kostel tělocvična stadion, hřiště mateřská škola základní škola střední škola nemocnice Ordinace prakt. lékaře pro dospělé pro děti domov důchodců pension pro důchodce dům s peč. službou Benešov nad 1 - - 1 4 2 1 1 - - 2 2 - - - Plouč. Bílina 2 1 2 1 2 3 3 3 1 3 6 1 - - 1 32

Bohušovice nad 1 - - 1-1 1 1 - - 1 1 - - - Ohří Budyně nad Ohří - 1-6 - 1 1 1 - - 1 1 - - 1 Česká Kamenice 1-1 3 1 4 2 1 1-4 2 1-1 Děčín 1 2 1 9 33 10 10 11 13 2 28 13 1 1 4 Dolní Poustevna - - - 1 1 2 1 1 1-1 1 - - - Dubí 2 - - 3 1 1 4 2 1-2 2 1-1 Duchcov 1 1-2 1 2 4 2 2 3 5 2 - - 2 Hrob - - - 2 1 1 1 1 - - 1 - - - - Chabařovice - 2 1 3 1 5 1 1 - - 1 1 - - - Chomutov 4 4 7 3 20 19 2 9 11 2 25 10 1 1 1 Jílové 1 - - 1 3 7 2 1 - - 2 1 - - - Jirkov 1-2 1 5 10 1 4 - - 7 5 1 1 1 Jiříkov 1 - - 2 3 2 1 1 - - 2 1 1 - - Kadaň 1 1 5 5 7 9 6 4 3 2 10 9 1-2 Klášterec nad 1 1 2 3 5 8 5 3 3-6 3 1 - - Ohří Košťany - - - 1-1 2 1 - - 1 - - - - Krásná Lípa 1 2 1 3 1 1 1 1 - - 2 1 1-2 Krupka 1 1-6 2 4 5 4 3-4 3 - - 3 Libochovice 1 - - 2 1 2 2 1 1-2 1 1 - - Litoměřice 1 4 4 7 3 4 2 7 11 2 13 6 1 1 3 Litvínov 1 1 2 1 15 17 4 5 4 2 13 6 2 3 - Lom - - - 1 4 4 1 1 - - 2 1-1 3 Louny 1 2 3 7 5 9 8 5 5 1 12 7 1-7 Lovosice 1 - - 2 1 3 3 3 3-9 3-1 2 Meziboří - - - - 4 3 1 1 4 1 1 1 1 1 - Mikulášovice - - - 1 1 1 1 1 - - 1 1-1 1 Most 3 1 2 2 26 24 4 12 15 2 34 16 2 5 3 Osek 1 - - 1 1 1 2 1 - - 3 - - - - Podbořany 1 - - 6-5 2 2 3 1 5 3 1-1 Postoloprty 1 1-4 - 3 1 1 - - 2 1 - - 1 Roudnice nad 1-1 3 1 4 5 3 8 2 10 5 1-2 Labem Rumburk 1 1 2 3 7 8 5 4 4 3 6 4 - - 1 Šluknov 1 1-3 1 1 1 1 3-3 1 1 - - Štětí 1 - - 3 1 2 1 3 4-5 3 - - 2 Teplice 2 1 2 4 10 6 14 10 16 4 23 10 1-5 Terezín - 5-2 1 2 2 2 - - 2 1 - - - Trmice - 1-2 1 2 1 1 3-3 1 - - - Třebenice - 1-4 1 2 1 1 - - 1 1 - - - Ústí nad Labem 5 1 14 11 46 36 32 19 19 6 37 17 3 3 - Úštěk 1 - - 5 1 1 1 1 - - 1 1 - - 2 Varnsdorf 1 1 5 5 1 7 7 5 6 3 8 5 - - 2 Vejprty 1-2 3 1 4 1 1 - - 3 1 1 - - Velký Šenov - - - 1 1 2 1 1 - - 1 1 - - 1 Žatec 1 3-5 12 12 7 4 7 1 13 6 1-2 Zdroj : ČSÚ rok 2006 Rovné příležitosti 33

Město si je vědomo nutnosti naplňování principu rovných příležitostí, v souladu s komunitním plánem věnuje této problematice velkou váhu. Přesto se ve městě objevuje řada fyzických bariér, např. ve starých budovách. Při přestavbách a rekonstrukcích je však vždy brána v potaz potřeba umožnění přístupu všem občanům. V oblasti fyzických bariér lze uvést například přechody ulic a MHD. Problém bezbariérovosti v MHD se koncentruje nejvíce do dvou oblastí: bezbariérové zastávky MHD a dopravní prostředky. Zde musí být prioritou zvýšení bezpečnosti a zpřístupnění všech částí města, které jsou za současného stavu z tohoto hlediska těžko dostupné. Veškeré nové investice ve veřejné dopravě jsou v souladu s principem rovných příležitostí. V rámci sociálních bariér je nutné řešit oblast kvality života ohrožených skupin obyvatel (senioři, mládež, osoby se zdravotním postižením, bezdomovci a další) a s tím související prevence sociálně patologických jevů. Všechny oblasti jsou plně pokryty 3. Komunitním plánem. Koordinaci služeb ve městě Ústí nad Labem zajišťuje systematicky vytvořený tým, v němž jsou zastoupeny vedle Rady města, Sociálně zdravotní komise, vrcholových institucí v regionu také především koordinační skupiny za jednotlivé cílové skupiny obyvatel (senioři; duševně nemocní občané; děti, mládež a rodina; zdravotně postižení občané; nezaměstnaní a ohrožení sociálním vyloučením; osoby ohrožené drogou; mentálně postižení občané; občané v přechodné krizi a nouzi). Tabulka 14: Poskytovatelé sociálních služeb v Ústí nad Labem (2005) Zřizovatel sociálních služeb Počet poskytovatelů sociálních služeb Počet zařízení sociálních služeb Počet zařízení ústavní péče Město Ústí nad Labem 14 17 14 Stát 3 4 0 Nevládní neziskové organizace 43 57 0 Podnikatelský subjekt 3 0 0 Církev 1 5 1 celkem 63 86 15 oblasti sociální pomoci Počet poskytovatelů nabízejících sociální služby Z toho počet poskytovatelů služeb ústavní péče Děti a mládež 9 0 Senioři 12 7 Mentálně postižení 8 5 Dlouhodobě duševně nemocní 4 0 Osoby ohrožené drogou 3 0 Zdravotně postižení 14 0 občané v přechodné sociální krizi a občané společensky 12 1 nepřizpůsobení etnické skupiny 7 0 Zdroj: Výstupy z informačního systému sociálních služeb v regionu Ústí nad Labem Ústí nad Labem je zařazeno mezi města určená k řešení pilotních projektů pro řešení romské problematiky prostřednictvím intervencí v IOP (oblast podpory 5.2c). Nezaměstnanost 34

Nárůst nezaměstnanosti v Ústí nad Labem byl způsoben zejména restrukturalizací hospodářství od chemického a těžebního průmyslu k sektoru služeb. Došlo tak k určité formě strukturální nezaměstnanosti, kdy velký počet pracovních sil ztratilo ze dne na den svoji odbornost vzhledem k tomu, že byly jednostranně kvalifikovány na utlumovaná odvětví. Z tohoto důvodů je největší podíl nezaměstnaných ve věkové kategorii nad 50 let. Pro tuto skupinu je velkým problémem rekvalifikace. Ve městě se několik subjektů (agentur) zabývá rekvalifikacemi zejména do odvětví služeb. Tabulka 15: Nezaměstnanost problémových skupin v okrese Ústí nad Labem skupiny Stav k 31. 12. 2005 31. 12. 2006 31. 12. 2007 Dlouhodobě nezaměstnaní 5 623 5 481 4 563 Z toho dosažitelní 5 279 5 125 4 279 Uchazeči se zdravotním postižením 1 235 1 241 1 137 Z toho dosažitelní 279 331 346 Absolventi škol a mladiství 580 581 420 Z toho dosažitelní 525 503 385 Občané s nízkou úrovní kvalifikace nebo s neuplatnitelnou kvalifikací na trhu 4 022 4 047 3 368 práce Z toho dosažitelní 3 843 3 853 3 187 Uchazeči bez kvalifikace 56 55 54 Z toho dosažitelní 55 54 53 Ženy pečující o děti do 15 let 1 077 1 022 982 Z toho dosažitelní 1 027 938 925 Uchazeči z vyšších věkových skupin 1 957 1 981 1 766 Z toho dosažitelní 1 802 1 868 1 666 Zdroj: Roční zpráva Úřadu práce v Ústí nad Labem na rok 2007 Bezpečnost Zvýšení bezpečnosti obyvatel a návštěvníků města je jedním z hlavních předpokladů změny negativního image města. Základem bezpečnosti je prevence sociálněpatologických jevů zejména u dětí a mládeže. Zde se otevírá velký prostor pro NNO a různé programy zaměřené na tuto oblast. Další možností je instalace různých technicko bezpečnostních systémů (např. kamerový systém). V oblasti restrikce je hlavním prvkem kvalitní činnost policie a městské policie, která je podmíněna odpovídajícím výcvikem a technickým vybavením. Tabulka 16: Kriminalita v Ústeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2007 Kraj, okresy Celkový počet trestných činů absolutn ě Objasněno st v % Ústecký kraj 34 632 54,4 celke m 24 651 Z toho Obecná kriminalita Objasněno st v % majetkov á Z toho Objasněno st v % Hospodářská kriminalita celke m 40,6 20 546 32,6 3 799 škoda v tis. Kč 419 178 35

Děčín 4 567 64,6 3 020 51,0 2 488 43,2 538 51 260 Chomutov 6 551 52,6 4 654 38,2 3 983 32,1 624 80 329 Litoměřice 4 201 53,8 2 963 39,3 2 360 28,2 382 43 711 Louny 2 727 55,7 1 935 40,9 1 564 29,9 283 49 056 Most 5 376 46,4 4 031 34,3 3 177 22,5 621 34 632 Teplice 5 834 50,3 4 205 34,9 3 538 26,7 654 83 161 Ústí nad Labem Zdroj : ČSÚ 5 376 60,1 3 843 48,9 3 436 45,3 697 77 029 Vyhodnocení oblasti: Komunitní plánování Zdravé město a místní Agenda 21. Sídlo významné regionální vysoké školy - UJEP (2006-9,5 tis. studentů) UJEP - značná roztříštěnost budov po celém území města - bariéra pro vyšší integraci UJEP do života města. Neexistence univerzitního areálu (kampusu). Sídlo krajské Masarykovy nemocnice. Problém rovných příležitostí - bezbariérové přístupy do úřadů a veřejných institucí, přechody ulic a bezbariérovost MHD. Prevence sociálně-patologických jevů dětí a mládeže - programy NNO. Technicko-bezpečnostní systémy - kamerový systém. Dostatečné množství zařízení pro volnočasové aktivity - problematický stavebně technický stav zařízení a standard služeb. V posledních 40 letech většina bez potřebné rekonstrukce (např. Muzeum, Dům kultury, Divadlo, letní kino, městský stadion, zimní stadion, koupaliště na Klíši, městské lázně a další). 1.2.4 Životní prostředí Oblasti životního prostředí (ŽP) věnuje Ústí nad Labem velkou pozornost vzhledem k tomu, že je tradičním průmyslovým městem, které patří mezi oblasti s výrazně narušeným životním prostředím. V 90. letech sice došlo k výraznému zlepšení stavu ŽP, ale po roce 2000 kvalita ŽP stagnuje a v některých oblastech se dokonce mírně zhoršuje. Ovzduší Naměřené emisní a imisní hodnoty potvrzují, že Ústí nad Labem patří mezi města se silně znečistěným ovzduším. To je způsobeno čtyřmi základními zdroji znečištění: dálkovým přenosem (především z velkých stacionárních zdrojů podkrušnohorské pánve), místními a blízkými velkými a středními stacionárními zdroji znečišťování ovzduší, dopravou a lokálními malými zdroji (domácí topeniště na tuhá paliva). Emise 36

Graf 1: Celkové emise základních škodlivin do ovzduší v Ústí nad Labem v letech 1995-2006 emise(t/rok) 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 tuhé látky oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý uhlovodíky rok Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 údaje z kontinuálně měřících stanic Trend vývoje emisí v podstatě kopíruje produkci emisí dvou největších znečišťovatelů ovzduší ve městě Dalkia Česká republika, a. s. (dříve Teplárna Ústí nad Labem) a ENERGY Ústí nad Labem (dříve Cinergetika, a. s.). V městských částech, které nejsou plynofikovány nebo teplofikovány, se významnou složkou znečištění ovzduší stávají emise z domácích topenišť na pevná paliva. Automobilová silniční doprava se ve městě stává stále významnějším faktorem negativního vlivu na ovzduší. Intenzita provozu na některých komunikacích dosahuje velmi vysokých hodnot ve srovnání s referenčními městy a svědčí o neúměrném zatížení ŽP emisemi z dopravy zejména v centru města. Doprava přináší i sekundární znečištění ovzduší rozviřováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých částic (prašnost). Snížení produkce emisí může kromě plynofikace okrajových částí města přinést také využívání geotermální energie jako zdroje tepla (viz Energetická koncepce města Ústí nad Labem). V roce 2005 vydalo Ústí nad Labem nařízení (č. 1/2005 ze dne 22.9.2005), kterým vyhlásilo Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, SO 2 a NO x Statutárního města Ústí nad Labem. Prioritní opatření programu mají sloužit k dosažení následujících cílů: omezení prašnosti, včetně prašnosti sekundární, omezení emisí ze spalovacích zdrojů, z dopravy a ze zdrojů pachových látek a omezení emisí úsporami energie. Imise Město je zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména z hlediska polétavého prachu. 37

Graf 2: Průměrné roční koncentrace vybraných škodlivin v Ústí nad Labem 60 imisn í konc entra ce [ug/ m3] 50 40 30 20 10 0 roční imisní limit - NO2, PM10 roční imisní limit - 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 oxid siřičitý SO2 oxid dusičitý NO2 PM10 Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 údaje z kontinuálně měřících stanic Z grafu 2 je zřejmé, že u všech tří nejvýznamnějších škodlivin došlo do roku 1999 k výraznému poklesu. V dalším období se trendy začínají lišit. Od v podstatě neměnných hodnot koncentrací SO 2, přes setrvalý trend NO 2 do roku 2002 s pozvolným nárůstem v posledních letech (vliv dopravy) až po významný nárůst pevných částic (PM 10 ) s vrcholem v roce 2003. Pevné částice jsou významnou a rozhodující znečišťující látkou při hodnocení znečištění ovzduší a jsou největším problémem v této oblasti. V Ústí nad Labem v letech 2002 2004 docházelo k překračování stanoveného ročního imisního limitu a od té doby hodnoty pod ročním limitem stagnují. Nadále však dochází k překračování průměrných 24hodinových koncentrací. V roce 2006 došlo k překročení v celkem 87 dnech (limit 35 dnů). Příčinou jsou především intenzivní stavební činnost, práce v kamenolomu Mariánská skála a nárůst intenzity dopravy. Voda Od roku 1990 došlo k velmi výraznému snížení znečištění Labe a to jak organického znečištění (BSK 5 ) tak amoniaku a fosforu. Labe je na základě hodnocení ukazatelů znečištění za rok 2006 zařazeno ve III. třídě (znečištěná voda) a z hlediska mikrobiologických a biologických ukazatelů již ve II. třídě (mírné znečištění). Nejvýznamnějším přítokem Labe na území města je Bílina, která patří dlouhodobě mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v ČR. Velká část města zejména centrum náleží do záplavového území, což vyvolává potřebu realizace protipovodňových opatření k ochraně majetku města, jeho obyvatel i dopravní infrastruktury. Tabulka 17: Kvalita dodávané pitné vody v sítích a vodojemech města Ústí nad Labem Ukazatel /symbol Průměrná kvalita vody v mg/l 2002 2003 2004 2005 2006 Vyhláška č. 376/200 Sb. Dusičnany 12,4 11,9 14,4 8,13 10,6 50 38

Hliník 0,058 0,033 0,06 0,08 0,05 0,2 Chloridy 20,5 21,9 22,4 23,2 23,6 100 Mangan 0,013 0,01 0,04 0,05 0,05 0,05 Sírany 72,9 74,5 72,2 82,5 76,78 250 Železo 0,14 0,12 0,13 0,08 0,06 0,2 Dusitany 0,016 0,015 0,02 0,015 0,02 0,5 Oxidovatelnost 1,01 1,05 0,57 0,87 0,75 3 Chlor 0,1 0,08 0,10 0,08 0,07 0,3 Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 poznámka: Tvrdost pitné vody se vyjadřuje jako koncentrace vápníku a hořčíku, doporučená hodnota je 0,9 5,0 mmol/l. Hodnota v Ústí n. L. je závislá na tom, odkud vody přichází. Voda z Litoměřic má vyšší hodnotu než voda z Teplic (úpravna vody Meziboří). Obecně se dá říci, že voda v Ústí n. L. (průměr 2,47 mmol/l) má tedy tvrdost nižší až střední z doporučeného intervalu. Hluk Hluk je problematickou a stále významnější fyziologickou škodlivinou, která je na území města způsobena jednak intenzivní dopravou a jednak je projevem výrobní činnosti v centru a jeho bezprostřední blízkosti. Městu chybí hluková mapa, která by měla sloužit jako podklad pro rozhodování o nápravných opatřeních. V roce 2005 byly zjištěny alarmující hodnoty intenzity provozu v centru města. Například v Přístavní ul. ve výši přes 29.000 vozidel/24 hod., v ul. Malé Hradební 27.000 a v Bílinské více než 26.000 vozidel/24 hod. Tyto hodnoty odpovídají průjezdu jednoho vozidla každé 3 sekundy. Ještě výraznější je negativní trend nárůstu dopravy od roku 2000 do roku 2005 na dvou posledně jmenovaných ulicích o více než 60 %. 39

Mapa 1: Výsledky celostátního sčítání dopravy 2005 v centrální zóně města Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR Poznámka: Černá čísla představují označení jednotlivých silnic, barevná čísla v horním řádku představují denní intenzitu jednotkových vozidel v obou směrech a barevná čísla v dolním řádku představují označení jednotlivých sčítacích úseků. Zeleň Na území města existují rozsáhlé plochy zeleně, avšak jejich kvalita je nízká. Neexistuje tradice kvalitní péče o parky a sady. Stejně tak zatím nepatří k dobré tradici využívat parky k volnočasovým aktivitám. Zlepšení péče o plochy zeleně je jednou ze základních podmínek zkvalitnění životního prostředí v centru města. K 31.12.2006 hospodařilo město na lesních pozemcích o výměře cca 570 ha. Druhová skladba v městských lesích je velmi rozmanitá a převládá zde dub s podílem 45 %, dále následují další listnaté dřeviny. Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen ve 4 % smrk. Odpady a ekologické zátěže Ročenka Stav životního prostředí v Ústí nad Labem v roce 2006 uvádí, že na území města bylo fyzickými osobami vyprodukováno více než 25 tisíc tun komunálního odpadu (KO), z čehož bylo tradičním svozem odvezeno téměř 70 %. Z uvedeného celkového množství odpadu bylo vytříděno 1 814 t využitelných surovin, 81 t nebezpečného odpadu, 1 443 t objemného odpadu a ze zahrad bylo svezeno 249 t zeleně. Množství KO neustále narůstá a v roce 2006 dosahovalo 125 % hodnoty roku 2002. Výrazné zvyšování separovaného sběru (zdvojnásobení objemu v letech 2006/1999) 40

však nestačí trendu růstu produkce KO, a tak podíl vytříděných surovin stoupl v uvedených letech z 5 % pouze na 7 % celkové produkce KO. V současné době se však zavádí nový systém separace odpadu (třídění kontejnery). V absolutních hodnotách bylo v roce 2006 získáno sběrem 1 279 t papíru. Pozitivním jevem je výrazné snižování množství nebezpečného odpadu pokles oproti roku 2003 na cca 60 %. Tento pokles byl zapříčiněn především zajištěním zpětného odběru elektrozařízení. Plánem odpadového hospodářství města Ústí nad Labem, /2005/ bylo původcům komunálního odpadu mimo jiné uloženo do roku 2010: zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% ve srovnání s r. 2000, snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování, snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby jejich podíl činil nejvíce 75 % z hodnot roku 1995. Náklady vynaložené na likvidaci KO dosahovaly v roce 2006 téměř 73 mil. Kč. Pouze 100 tis. Kč (cca 1 nákladů) bylo vydáno na propagaci. Postupy při nakládání s KO (náklady, požadavky POH) vyžadují hledání nových řešení, např. ve formě výstavby regionálního střediska na mechanicko-biologické zpracování KO. Vzhledem k odhadovaným nákladům kolem 100 mil. Kč lze výstavbu takového střediska realizovat pouze ve spolupráci s dalšími městy i jinými subjekty. Na území města se nachází řada tzv. brownfields, některé z nich vykazují také známky starých ekologických zátěží. Většina těchto nevyužívaných či nevhodně využívaných průmyslových areálů není ve vlastnictví města a jejich řešení je přednostní záležitostí stávajících vlastníků. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Magistrát věnuje podpoře EVVO velké úsilí a město se tak nachází nad průměrem referenčních měst. EVVO a zlepšený přístup k informacím o ŽP jsou jednou z nezbytných součástí směřování města k udržitelnému rozvoji a jsou také podmínkou dalších aktivit města, jako jsou např. komunitní plánování, ex-ante projednávání dokumentů s veřejností ad. Jedním z výstupů EVVO je zpracovaný (komunitní) Plán zdraví a kvality života. Viditelnou součástí snahy informovat veřejnost o stavu ŽP jsou ročenky vydávané od roku 2001. Úsek EVVO OŽP provádí např. tyto činnosti: přednášky pro školy v rámci programu prevence vzniku černých skládek a podpory systému nakládání s odpadem, podpora programu Zelená škola, propagace aktivit EVVO a konzultace pro občany města. Vyhodnocení oblasti: Výrazné zlepšení stavu ŽP v 90. letech, ale po roce 2000 stagnace a v některých oblastech dokonce zhoršení. Město se silně znečistěným ovzduším. Automobilová doprava stále významnějším faktorem negativního vlivu na ovzduší. Ve srovnání s referenčními městy velmi vysoké hodnoty intenzity provozu (neúměrné zatížení ŽP emisemi zejména v centru města; sekundární 41

znečištění ovzduší rozviřováním prachu (PM 10 - prašnost)). Alarmující hodnoty intenzity provozu za 24 hod. v centru města v roce 2005 (např. Přístavní ul. - přes 29.000 vozidel, ul. Malá Hradební - 27.000, Bílinská ul. - více než 26.000 vozidel). Hodnoty odpovídají průjezdu jednoho vozidla každé 3 sekundy. Výrazný negativní trend nárůstu dopravy v letech 2000-2005 v ul. Malá Hradební a Bílinská (o více než 60 %). Lokalita se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména z hlediska polétavého prachu. Pevné částice (PM 10 ) rozhodující znečišťující látkou při hodnocení stavu ovzduší. V letech 2002-2004 překračování stanoveného ročního imisního limitu - od té doby stagnace hodnot pod ročním limitem. Nadále překračovány limity 24hodinových koncentrací. Příčiny - intenzivní stavební činnost, práce v kamenolomu Mariánská skála a nárůst intenzity dopravy. Řeka Bílina dlouhodobě zařazena mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v ČR. Velká část města (zejména centrum) v záplavovém území - potřeba realizace protipovodňových opatření. Zkvalitnění péče o plochy zeleně = jedna ze základních podmínek zlepšení životního prostředí v centru města. Vzrůstajcí množství produkce KO (v roce 2006 125 % hodnoty roku 2002). Podpora EVVO (Ústí nad Labem nad průměrem referenčních měst). 1.2.5 Přitažlivé město Fyzické prostředí města Prostředí města výrazně ovlivnil prudký, místy nekontrolovatelný rozvoj průmyslu od 2. poloviny 19. století do 50. let minulého století. Průmyslové podniky zaujímají ve městě významná území. Vzhledem k poloze města v údolí řeky Labe podniky prorůstaly až do samého centra města a do současnosti se zcela zásadně podílejí na jeho fyzickém vzhledu. Nevýhodou je umístění těchto lokalit v těsné blízkosti bytové zástavby nebo dokonce jejich prorůstání dovnitř. Následkem toho zatěžují jejich exhalace obytné části města. Lze však konstatovat, že v posledních desetiletích se tento stav zlepšuje. Dalšími faktory, které se podepsaly na prostředí města, bylo letecké bombardování v roce 1945 a následující období 40 let socialistické výstavby. Výsledkem všech těchto vlivů je architektonický slepenec v centru města, ztráta genia loci a negativní image celého města. Teprve po roce 2000 se daří vedení města postupně napravovat vzniklé škody a vracet městu jeho tvář. Nejvýznamnějším projektem zatím byla Regenerace městského centra I. etapa (RMC I). Tento projekt byl realizován v letech 2005 2006 za finanční podpory ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Město chce v tomto plánovacím období pokračovat v rekonstrukci a oživení centra navazujícími projekty v rámci Revitalizace městského centra II. Významným omezujícím faktorem pro tyto aktivity je skutečnost, že v bezprostřední blízkosti centra jsou rozsáhlé plochy brownfields, které jsou v majetku podnikatelských subjektů. Sladit jejich zájmy se zájmy města je velmi obtížný úkol. K největším průmyslovým zónám patří prostor Ústí nad Labem - střed Předlice. 42

Obytné oblasti Během minulého století se rozprostřely obytné oblasti z centra města do sídlišť, která byla postupně budována za hranicí užšího centra. Největší podíl obyvatel bydlí v městské části Ústí nad Labem město. Tabulka 18: Základní informace o městských obvodech v Ústí nad Labem Městský obvod Rozhloha (ha) Podíl na rozloze města (%) Počet obyvatel k 1.7.2005 Podíl na počtu obyv. města (%) Ústí nad Labem-město 4 827,93 51,4 35 612 37,3 Ústí nad Labem-Severní Terasa 511,15 5,4 21 151 22,2 Ústí nad Labem-Neštěmice 1 026,29 10,9 24 904 26,1 Ústí nad Labem-Střekov 3 029,46 32,2 13 574 14,3 Ústí nad Labem 9 394,83 100,0 95 241 100,0 Zdroj: SRM Profil bytového fondu ve městě je silně ovlivněn výstavbou sídlišť. Tři čtvrtiny obydlených bytů se nacházejí v bytových domech, které byly postaveny ve 2. polovině 20. století, z velké části se jedná o panelové domy ze 70. a 80. let. Kromě toho je řada bytů také v atraktivnějších domech převážně meziválečné výstavby. Mezi městské části, jejichž značnou část bytového fondu tvoří panelové sídliště, patří Ústí nad Labem-centrum, Střekov, Severní Terasa, Neštěmice, Krásné Březno, Mojžíš a Všebořice. Naopak více než polovina rodinných domů byla postavena před rokem 1945, zejména v městských částech Klíše, Předlice, Ústí nad Labem-centrum a Střekov. Po roce 1989 se intenzita bytové výstavby znatelně snížila. Průměrný počet dokončených bytů mezi lety 1999 2004 činil 39 bytů, nachází se ze čtyř pětin v bytových domech. 85 % obyvatel bydlí v bytech, které se nacházejí v bytových domech. Vyšší podíl zástavby rodinných domů je ve starších lokalitách. Podle údajů ze SLDB v roce 2001 téměř 60 % domů v Ústí nad Labem je ve vlastnictví soukromých fyzických osob (většinou rodinné domy). Bytové domy jsou spíše v majetku dalších skupin vlastníků (obec, stát, bytová družstva, ostatní vlastníci). Kvalita bydlení ve městě se mezi lety 1991 a 2001 podstatně zlepšila. Zvýšil se podíl bytů I. kategorie téměř o 10 % a u ostatních, kvalitativně horších kategorií nastal pokles. Nižší podíl bytů I. kategorie se nachází v městských obvodech Ústí nad Labem město a Ústí nad Labem Střekov. Dále se zvýšil průměrný počet m 2 obytné plochy bytu připadající na osobu. Mezi nejvyhledávanější lokality patří vilová čtvrť Klíše v městském obvodu Ústí nad Labem město. Mezi nejméně atraktivní naopak patří sídliště Krásné Březno v městském obvodu Ústí nad Labem Neštěmice či Předlice v městském obvodu Ústí nad Labem město. V posledních dvou desetiletích se projevuje trend suburbanizace, kdy se část obyvatel z méně atraktivních lokalit stěhuje do příměstských oblastí, kde se uplatňuje individuální bytová výstavba. Ve srovnání s referenčními městy je finanční dostupnost bytů relativně příznivá, existují však značné cenové rozdíly mezi jednotlivými částmi podle jejich atraktivity. 43

Památky a atraktivity Mezi hlavní turistické atraktivity a atrakce města patří především hrad Střekov, tvořící výraznou dominantu města, výletní zámeček Větruše vybavený restaurací, kongresovými prostory a volnočasovým areálem, ZOO, Muzeum města (dočasně uzavřené), palácové vily významných prvorepublikových průmyslníků, kostel sv. Vojtěcha s klášterním areálem a kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož věž je od náletu z konce války odchýlena cca 2 m od svislé osy a je tak nejšikmější věží ve střední Evropě. Zajímavou ukázkou moderní architektury je Mariánský most, který byl zařazen mezi deset nejkrásnějších staveb posledního desetiletí 20. století. Atraktivitou sui generis je okolní krajina a tok řeky Labe s možností výletních plaveb a provozování vodních sportů. Na území města se nenachází žádná souvislá památková zóna. Vyhodnocení oblasti: Prorůstání průmyslových podniků do centra města. Významná území průmyslových podniků v těsné blízkosti bytové zástavby - zatěžování obytných částí města exhalacemi. Výsledek negativních vlivů - architektonický slepenec v centru města, ztráta genia loci a negativní image celého města. Regenerace městského centra I. etapa (RMC I) - nejvýznamnější projekt. Rozsáhlé plochy brownfields v bezprostřední blízkosti centra - omezující faktor regenerace města. Necitlivá přestavba historického jádra města a vznik sídliště Na Skřivánku v centru města v 70. letech. Vylidňování okrajových částí města a staré zástavby v městském centru vlivem výstavby sídlišť. Relativně dobrá dostupnost bydlení. Tři čtvrtiny bytů v domech z 2. poloviny 20. století. Rozdílná atraktivita v různých částí města. Atraktivity hrad Střekov, výletní zámeček Větruše, ZOO, Muzeum města (dočasně uzavřené), palácové vily, kostel Nanebevzetí Panny Marie (šikmá věž) a Mariánský most. Okolní krajina a řeka Labe. 1.2.6 Dostupnost a mobilita Kvalitní dopravní infrastruktura je jedním z limitujících faktorů rozvoje národního hospodářství a tím i regionálního rozvoje, neboť umožňuje mobilitu výrobních faktorů. K nejrazantnějším změnám v polistopadovém období došlo v oblasti vnitřních urbanistických struktur. Postupná regenerace městských jader, obnova zanedbaného domovního a bytového fondu v centrálních městských čtvrtích, obnova klasických funkcí města v oblasti sociální, volnočasové, kulturní i ekonomické vedla k výraznému přeskupení problémů. Negativním důsledkem je také velká dopravní zátěž ve spádových oblastech měst a na dopravu ve městech samotných. 44

Silniční infrastruktura Silniční doprava na území města se postupně změnila z oblasti stimulujícího rozvoj města v oblast přinášející řadu problémů. Zatímco dříve byla podnětem pro rychlý rozvoj průmyslu ve městě a okolí, dnes je díky neucelené síti kapacitních komunikací a drastickému narušení zástavby v některých čtvrtích spíše brzdou dalšího harmonického rozvoje města. Dopravní síť města je díky jeho sevření mezi strmé svahy a řeku Labe velmi komplikovaná, jedna z nejexponovanějších páteřních městských komunikací (Přístavní) je navíc v záplavovém území. Intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra nabývá hodnot, které paralyzují okolní městský život, a vzhledem ke konfiguraci terénu není zatím reálná ani výstavba páteřního městského okruhu. Intenzita provozu na některých komunikacích dosahuje velmi vysokých hodnot i ve srovnání s referenčními městy a svědčí o neúměrném zatížení životního prostředí emisemi z dopravy. Intenzita dopravy na jednotlivých komunikacích na území města zjištěná při celostátních sčítáních dopravy v letech 2000 a 2005 jasně ukazuje, že zatížení řady úseků silnic a místních komunikací v zastavěném území je neúměrně vysoké a vyžaduje uplatnění stavebních a organizačních opatření, která povedou k jeho snížení. Například v roce 2005 byly zjištěny hodnoty intenzity provozu v ulici Přístavní ve výši více než 29 000 vozidel za 24 hodin a v ulici Malá Hradební 27 000 a Bílinské více než 26 000 vozidel za 24 hodin. Ještě významnější je negativní trend nárůstu dopravy mezi lety 2000 2005. Na dvou posledně jmenovaných silnicích o více než 60 %. Automobilová doprava ve městě způsobuje problémy také při odstavování vozidel. Největší nedostatek parkovacích míst je v centrální zóně města a na sídlištích. Tabulka 19: Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2006 Kraj, okresy Délka silnic a dálnic (km) Dálnice (km) I. třída (km) v tom z toho rychlostní silnice (km) II. třída (km) III. třída (km) ČR 55 583 633 6 172 331 14 660 34 118 Hl. m. Praha 72 11 31 23 30 - Středočeský 9 597 192 778 132 2 367 6 259 Jihočeský 6 129 9 662-1 639 3 819 Plzeňský 5 130 110 419-1 510 3 091 Karlovarský 2 040-221 12 568 1 251 Liberecký 2 430-328 18 487 1 615 Královéhradeck 3 773 16 437-895 2 425 ýpardubický 3 590 8 454-906 2 222 Vysočina 5 094 93 420-1 631 2 949 Jihomoravský 4 500 135 448 29 1 481 2 437 Olomoucký 3 568 8 432 84 923 2 205 Zlínský 2 121-341 3 574 1 206 Moravskoslezs 3 352-707 24 750 1 895 Ústecký kraj 4 187 52 492 7 899 2 743 Děčín 618-71 - 147 399 Chomutov 619-68 - 135 416 45

Litoměřice 960 25 63-207 665 Louny 918-103 - 209 606 Most 275-64 - 55 157 Teplice 395-70 5 65 261 Ústí nad 401 28 54 2 81 239 Labem Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR Tabulka 20: Intenzita silniční dopravy na vybraných komunikacích Silnice/dálnice Úsek Intenzita 2000 Intenzita 2005 Index růstu D8 Trmice 9 065 12 008 132 % 30 Pražská 11 284 13 805 122 % 30 Sociální péče 14 422 18 090 125 % 30 Všebořická 10 460 14 462 138 % 62 Přístavní 26 893 29 146 108 % 62 Opletalova 15 523 17 979 116 % 253 Majakovského 10 405 15 299 147 % 253 Hrbovická 8 367 10 578 126 % 261 Železničářská 6 945 8 057 116 % 261 Děčínská 6 297 7 124 113 % 528 Petrovická 3 259 3 161 97 % 613 Most E. Beneše 14 103 17 018 121 % 613 Bílinská 16 217 26 564 164 % 613 Žižkova 11 818 16 797 142 % MK Malá hradební 16 518 26 989 163 % MK Tovární 9 569 12 207 128 % MK Klíšská 6 929 10 456 151 % MK Štefánikova 7 814 11 930 153 % MK Velká hradební 13 930 16 616 119 % MK Masarykova 15 660 19 546 125 % MK Mariánský most 9 725 11 030 113 % MK Drážďanská 11 108 11 878 107 % MK Krčínova 6 471 10 084 156 % Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic České republiky Poznámka: Hodnoty intenzity silniční dopravy jsou uvedeny v jednotkových (přepočtených) vozidlech za den. MK místní komunikace Veřejná doprava Téměř všechny části města jsou v současné době pokryté veřejnou dopravou. Veřejná doprava je na území města představována zejména městskou hromadnou dopravou (MHD), která je zajišťována trolejbusy a autobusy. Trolejbusové linky pokrývají většinu hlavních vnitroměstských přepravních proudů, autobusy tvoří především doplňkovou síť. MHD zajišťuje spojení města i s některými okolními městy a obcemi (Trmicemi, Chabařovicemi a Chlumcem). Mezi hlavní problémy MHD patří především vysoké stáří vozového parku a nedostatečná preference a oddělení vozidel MHD od ostatní silniční motorové dopravy, která snižuje přepravní rychlost MHD. 46

Spojení města s okolními obcemi zajišťuje především regionální autobusová doprava. Přestože vzhledem k velikosti obsluhovaných sídel není počet přepravených osob srovnatelný se spoji MHD, je její význam pro dopravní dostupnost města z okolí zásadní. Spojení Ústí nad Labem s dalšími městy v regionu a vzdálenými oblastmi zajišťuje především železniční doprava. Nevýhodou železnice ve městě jsou složité přestupní vazby (hlavní nádraží, západní nádraží, Střekov) a nevýhodné umístění většiny železničních stanic mimo hlavní oblasti života města. V Ústí nad Labem slouží cestujícím 8 železničních a 183 trolejbusových nebo autobusových zastávek, které se výrazně liší poskytovaným komfortem i bezpečností přístupu a pobytu. Pouze 11 % zastávek je bezbariérových. Trolejbusová, autobusová a železniční doprava na území města dosud není začleněna do žádného systému integrované veřejné dopravy. Stále rostoucím problémem je doprava v klidu, kdy na jedno parkovací místo připadá až 2,34 automobilu. Kvůli vysoké koncentraci obyvatel na sídlištích bývá často nekomfortní dostupnost centra města, také kvalita MHD nepatří mezi silné stránky dopravní obslužnosti silně obydlených částí města. Tabulka 21: Celkový vozový park a infrastruktura k 31. 12. 2006 údaj poč. vozidel poč. linek délka sítě délka linek jednotka kus linka km km trolejbus 67 11 40,0 97,88 autobus 66 22 162,8 286,56 celkem 133 33 202,8 384,44 Zdroj: Výroční zpráva DPmÚL za rok 2006 Tabulka 22: Charakteristika provozu MHD doprava interval ve špičce interval v sedle trolejbusová doprava 15 minut 20 minut autobusová doprava 15 30 (90) minut 20 60 (180) minut Zdroj: Výroční zpráva DPmÚL za rok 2006 Tabulka 23: Podíl jednotlivých odvětví na dopravě do zaměstnání mimo bydliště Referenční jednotka Chůze Cyklistika Veřejná doprava Automobil Ostatní Ústí nad Labem 13 % 1 % 57 % 18 % 11 % Ústecký kraj 25 % 4 % 36 % 23 % 12 % Zdroj: Centrum dopravního výzkumu a SLDB 2001 Poznámka: Hodnota Ostatní je souhrnem ostatních druhů dopravy a nezjištěných odpovědí. Nemotorová doprava Cyklotrasy a cyklostezky nejsou vzhledem ke svému náročnému výškovému profilu začleněny do dopravní sítě. Cyklodoprava má omezené možnosti zařazení do systému městské dopravy a může být využita víceméně jako volnočasová aktivita. Jediná významná a frekventovaná cyklostezka, která je součástí mezinárodní 47

cyklotrasy Drážďany Ústí nad Labem Praha, vede podél Labe. Její využití je jednoznačně v oblasti turistiky. Vodní doprava Labe je nejvýznamnější využívanou vodní cestou v České republice. Na levém břehu Labe mezi centrem a čtvrtí Krásné Březno se nachází nákladní přístav včetně kontejnerového překladiště napojeného na železniční i silniční síť. Problémem vodní dopravy je neregulovaný tok od Ústí nad Labem ke státní hranici se SRN, což značně omezuje potenciál řeky. Ve městě zatím chybí infrastruktura, která by umožnila využít turistického potenciálu řeky. V současné době město plánuje výstavbu nového osobního přístaviště pod Větruší k využití pro vyhlídkovou lodní plavbu. Město nemá dostatek podkladů k potřebnému zhodnocení současného stavu dopravy, chybí hlukové studie, pasporty parkování a další. Město je však zapojeno v mezinárodním projektu Archimédes v rámci evropského programu CIVITAS, výstupem tohoto projektu budou právě zpracované podklady a studie související s problematikou dopravy ve městě. Technická infrastruktura Celé území města je plně elektrifikováno, ale některé okrajové části města nejsou plynofikovány (Brná, Vaňov). Z celkového množství dodané pitné vody tvoří více než 15 % vlastní zdroje, zbývající část tvoří pitná voda dodaná přivaděčem z Teplic a Litoměřic. Tabulka 24: Zásobování obyvatelstva města Ústí nad Labem pitnou vodou v letech 2002 až 2006 Ukazatel Počet obyvatel zásobených z veřejných vod. řadů Měrná jednotka 2002 2003 2004 2005 2006 osoba 95 851 95 894 93 850 93 859 94 088 Délka vodovodní sítě tis. m 443 420 419 423 428 Počet vodovodních přípojek Ks 8 780 8 367 8 093 9 227 9 436 Celkové množství dodané pitné vody z toho: tis. m 3 /rok 9 634 9 614 9 610 8 978 9 134 Vlastní zdroje tis. m 3 /rok 2 917 2 884 2 274 1 291 1 393 Voda dodaná přivaděčem z Teplic tis. m 3 /rok 2 213 1 555 2 486 1 405 2 556 Voda dodaná přivaděčem z Litoměřic Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 tis. m 3 /rok 4 504 5 175 4 850 6 282 5 184 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci mezi léty 2003 až 2006 narůstal, v současné době je napojeno více než 88 tisíc obyvatel. Dobudování kanalizační sítě patří mezi jeden z prioritních úkolů města. Celkové množství odpadních vod se udržuje na přibližně stejné hranici 10 mil. m 3 /rok. Centrální ČOV umožňuje čištění odpadních vod pod hodnoty v současné době platných limitů, včetně dusíku a fosforu. 48

Tabulka 25: Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizační síť a ČOV Ukazatel jednotka r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 Počet obyvatel napoj. na veřej. kanalizaci osob 86 293 86 293 88 202 88 352 Počet obyvatel napojených na ČOV osob 78 843 78 843 83 375 83 376 Délka kanalizační sítě m 270 000 273 000 276 392 271 000* Počet kanalizačních přípojek ks 6 780 5 927 7 466 7 476 Množ.odp.vod vyčištěných na ĆOV (SčVK) Celk.množ.odp.vod-komunální a průmyslové Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 Poznámka: *optimalizovaná kanalizační síť tis.m 3 /rok 9 023 10 366 9 327 9 964 tis.m 3 /rok 10 811,2 10 210 10 181 10 480 Údržbu města provádějí městské obvody. Město zřídilo příspěvkovou organizaci Městské služby Ústí nad Labem, které jsou provozovatelem většiny městských zařízení. Péče o zeleně je v kompetenci Magistrátu města Ústí nad Labem. Tabulka 26: Náklady na čištění komunikací a údržbu zeleně Městský obvod/ magistrát výměra (ha) Čištění komunikací Údržba zeleně náklady (tisíce Kč) výměr náklady (tisíce Kč) 2004 2005 2006 a (ha) 2004 2005 2006 Město 39,34 8 189 11 263 11 952 147,5 10 985 16 611 16 172 Severní Terasa 11,29 1 204 2 286 1 160 62,6 3 340 3 610 3 700 Střekov 7,35 1 243 2 208 2 338 45,9 4 950 5 746 5 595 Neštěmice 15,85 853 760 1 334 74,0 6 835 7 050 5 420 Magistrát 6003,9 24 270 12 780 29 663 Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 Město vlastní páteřní digitální optickou metropolitní síť, kterou hodlá dále rozvíjet. Mimo jiné město realizovalo projekt Regionální informační systém komunitních služeb z prostředků SROP, jehož předmětem bylo vybavení města 20 veřejně přístupnými internetovými kiosky doplněnými speciálním softwarem za účelem přiblížení komunitní péče občanům města. Vyhodnocení oblasti: Změna silniční dopravy z oblasti stimulující rozvoj města v oblast přinášející řadu problémů. Přístavní ulice - jedna z nejexponovanějších páteřních městských komunikací - v záplavovém území. Vysoká intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra - paralyzování života města. Nedokončeny všechny páteřní trasy MHD. Doprava v klidu stále rostoucím problémem (na jedno parkovací místo připadá až 2,34 automobilu). 49

Kvalita MHD nepatří mezi silné stránky dopravní obslužnosti. Hlavní problémy MHD - vysoké stáří vozového parku a nedostatečná preference a oddělení vozidel MHD od ostatní silniční dopravy. Nevýhodou železnice ve městě - složité přestupní vazby (hlavní nádraží, západní nádraží, Střekov) a umístění většiny železničních stanic mimo hlavní oblasti života města. Absence integrovaného systému a mapových podkladů a dalších dokumentů mapujících stav dopravy ve městě. Nízký počet bezbariérových zastávek. Růst atraktivity osobní automobilové dopravy na úkor veřejné dopravy. Využití nemotorové dopravy především k turistickým účelům. Kvalitní zásobování pitnou vodou. Nedobudovaná kanalizační síť. 1.2.7 Správa věcí veřejných Organizace a působnost magistrátu Ústí nad Labem je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, statutárním městem. Je rozděleno na 4 městské obvody: Ústí nad Labem město, Střekov, Severní Terasa a Neštěmice. V těchto obvodech sídlí čtyři úřady městských obvodů. Postavení městských obvodů řeší Statut města Ústí nad Labem obecně závazná vyhláška Statutárního města Ústí nad Labem č. 80/2002. Magistrát města Ústí nad Labem má 397 zaměstnanců. Magistrát plní úkoly v oblasti samostatné působnosti, které mu ukládá ZM nebo RM, a další úkoly uložené zákonem o obcích a dalšími právními předpisy. Dále vykonává přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony a která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Při plnění úkolů spolupracuje s ostatními územními správními úřady, orgány kraje a orgány obcí ve svém správním obvodu. Koordinuje postup ostatních územních správních úřadů a orgánů obcí při plnění společných úkolů stanovených zvláštními zákony. Magistrát zároveň prostřednictvím svých odborů metodicky řídí městem zřizované příspěvkové organizace. Magistrát města Ústí nad Labem je členěn do 19 odborů. Jsou to: - finanční odbor (24 zaměstnanci) - odbor kontroly (36 zaměstnanců) - odbor sociálních věcí (49 zaměstnanců) - odbor městských organizací a služeb (15 zaměstnanců) - odbor školství, kultury a sociálních služeb (12 zaměstnanců) - archiv města (7 zaměstnanců) - správní odbor (18 zaměstnanců) - živnostenský odbor (19 zaměstnanců) - kancelář primátora (8 zaměstnanců) 50

- kancelář tajemníka (19 zaměstnanců) - odbor strategického rozvoje (15 zaměstnanců) - odbor životního prostředí (21 zaměstnanec) - stavební odbor (30 zaměstnanců) - odbor hospodářské správy (45 zaměstnanců) - odbor mimořádných situací (5 zaměstnanců) - odbor správy a evidence majetku (9 zaměstnanců) - odbor investic (11 zaměstnanců) - odbor územního plánování (10 zaměstnanců) - odbor dopravy (42 zaměstnanci) Město zřídilo 66 příspěvkových organizací: - 7 domovů pro seniory, - 5 domovů pro osoby se zdravotním postižením, - 19 základních škol, - 27 mateřských škol, - Pečovatelská služba Ústí nad Labem, - Jesle města Ústí nad Labem, - Zoologická zahrada Ústí nad Labem, - Muzeum města Ústí nad Labem, - Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, - Městské služby Ústí nad Labem, - Kulturní středisko města Ústí nad Labem, - Činoherní studio Ústí nad Labem Město je stoprocentním vlastníkem tří obchodních společností: - Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a. s. - Metropolnet, a. s. - Dům kultury města Ústí nad Labem, s. r. o. Město provozuje webové stránky, na nichž průběžně informuje občany, turisty a podnikatele o svých aktivitách a které umožňují snazší komunikaci občanů s úřadem (www.usti-nad-labem.cz). Kromě toho je město provozovatelem specializovaných webových stránek s investorskou tematikou (www.invest-usti.cz). Tento www portál vznikl v rámci aktivit projektu Podpory systematické proinvestorské politiky v okrese Ústí nad Labem a je provozován Investorským centrem Ústí nad Labem. Portál se soustřeďuje na investiční politiku města, investiční příležitosti a veškerou související problematiku ekonomickou a sociální s výlučným zaměřením na region. 51

V rámci města Ústí nad Labem byl v letech 2005-2006 vybudován Regionální informační systém komunitních služeb určený občanům města Ústí nad Labem a jeho okolí. Tento systém má především sloužit k informování o nabídce služeb z oblasti sociální a zdravotní péče a o nabídce pracovních příležitostí, vzdělávacích a rekvalifikačních aktivit v regionu. Záměrem bylo umožnit široké veřejnosti rychlou orientaci v nabídce sociálních služeb a pohodlný a operativní způsob vyhledávání v internetové aplikaci přístupné na standardních osobních počítačích i na informačních kioscích (www.socialni-sluzby-usti.cz). Zvláštní pozornost při návrhu a provozování systému je věnována znevýhodněným skupinám populace především zdravotně postiženým, ohroženým skupinám mládeže, menšinové populaci a osobám se ztíženou sociální integrací. Město Ústí nad Labem se již v květnu 2007 zapojilo do pilotního programu Czech Point a následně přešlo do tzv. ostrého provozu. V současné době město provozuje Czech Point na 3 úřadech Magistrát a dva matriční úřady (ÚMO-město a ÚMO-Neštěmice). Jedná se o tzv. ověřené výstupy z informačních systémů (vydávání výpisů z KN, živnostenského rejstříku, obchodního rejstříku a rejstříku trestů). V zájmu zefektivnění a modernizace výkonu veřejné správy vůči občanům se plánuje zřízení centrálního přepážkového pracoviště, které by mělo občanům usnadnit a urychlit vyřizování veškeré občanské agendy. Oproti standardním nástrojům zvolilo město Ústí nad Labem inovativní přístup k rozvoji města. Přímým vykonavatelem rozvoje města je Odbor strategického rozvoje (OSR). Ten se skládá ze tří oddělení Oddělení koncepcí (OK) 6 zaměstnanců, Oddělení proinvestorské politiky (PIP) 3 zaměstnanci a Oddělení cestovního ruchu (OCR) - 4 zaměstnanci. Ve vztahu k IPRM má zásadní význam Oddělení koncepcí, které je základním útvarem města v oblasti dotací a koncepčního rozvoje města. Oddělení koncepcí zpracovává žádosti o dotace, projekty ve spolupráci s ostatními útvary města realizuje, administruje, zajišťuje jejich udržitelnost, monitoring, kontroly a veškerou agendu s dotacemi spojenou. Je centrálním místem řízení IPRM. Vedoucí Oddělení koncepcí je manažerem IPRM. Oddělení zajišťuje veškerou přípravu a realizaci IPRM, včetně komunikace s ŘO ROP, ŘO TOP a ŘO IOP, ostatními orgány, s vedením města, ale také s veřejností a partnery. Oddělení proinvestorské politiky zajišťuje komunikaci s podnikatelským prostředím ve městě, vytváří podmínky pro příchod nových investorů a zabývá se strategií nakládání s městským majetkem. Oddělení cestovního ruchu zajišťuje veškerou propagaci města, rozvíjí podmínky pro různé kategorie turistiky a vede informační středisko. V roce 2007 byl na Magistrátu města Ústí nad Labem proveden personální audit, který neodhalil žádné závažnější nedostatky ve fungování úřadu, pouze navrhl určitá doporučení k vnitřní organizaci (např. vyčlenění Oddělení veřejných vztahů z Odboru strategického rozvoje a vytvoření Kanceláře primátora se stejným personálním složením a stejnou agendou). Správa města 52

Vedení města považuje za jednu ze svých priorit dobře nastavenou komunikaci s občany města s cílem informovat o všech závažných problémech a o důležitých rozhodnutích vedení města. K tomu slouží dva základní komunikační prostředky internet (webové stránky magistrátu) a tištěné Městské noviny. Tyto noviny se tisknou s dvouměsíční periodicitou. Za obsahovou stránku zodpovídá redakční rada. Vhodně zvolená komunikační strategie je jednou z podmínek aktivní účasti obyvatel na správě města. Kromě toho se město snaží efektivně komunikovat s občany prostřednictvím veřejných projednání, která se konají u příležitosti různých strategických rozhodování (tvorba Strategie rozvoje města, IPRM) a také v rámci svých aktivit, které jsou směřovány právě k občanům (Zdravé město a místní Agenda 21). V zahraničí má Ústí nad Labem tři partnerská města: Halton (Velká Británie), Chemnitz (Spolková republika Německo) a Vladimir (Rusko). Do budoucna se jako logický partner v rozvojovém území podél Labe nabízí nedaleké Drážďany. Tabulka 27: Partnerská města měst ČR nad 50 tis. obyvatel a Mladé Boleslavi NUTS II Město Partnerská města Jihozápad Plzeň České Budějovice Limoges, Takasaki, Regensburg, Winterthur, Birmingham Linz, Lorient, Nitra, Pasov, Suhl Ústí nad Labem Halton, Chemnitz, Vladimir Most Meppel, Marienberg Severozápad Děčín Jonava, Pirna Teplice ----- Karlovy Vary Carlsbad, Kusatsu, Baden-Baden, Bernkastel- Kues, Varberg, Cassino, Viareggio Chomutov Annaberg-Buchholz, Bernburg, Arenzano Hradec Králové Alessandria, Arnhem, Banská Bystrica, Giessen, Kaštela, Metz, Walbrzych, Wroclaw Severovýchod Liberec Zittau, Augsburg, Amersfoort, Sant Gallen Pardubice Doetinchem, Merano, Pernik, Rosignano Marittimo, Schönebeck, Selb, Sežana, Skelleftea, Vysoké Tatry, Waregem Střední Čechy Kladno Bellevue, Vitry sur Seine, Aachen Mladá Boleslav Dieburg, King's Lynn, Pezinok, Vantaa Jihovýchod Brno Dallas, Kaunas, Leeds, Lipsko, Poznaň, Rennes, Stuttgart, St. Pölten, Utrecht, Vídeň, Voroněž Jihlava Purmerend, Heidenheim Střední Morava Olomouc Luzern, Nördlingen, Owensboro, Pécs Subotica, Tampere, Veenendaal 53

Zlín Ostrava Altenburg, Groningen, Chořov, Izegem, Limbach-Oberfrohna, Romans, Sesto San Giovanni Rosignano Marittimo, Trenčín Volgograd, Coventry, Katowice, Drážďany, Split, Pireus, Košice, Miskolc, Pittsburgh, Wodzislaw Moravskoslezs ko Havířov Mažeikiai, Harlow, Collegno, Omiš, Jastrzebie Zdrój, Paide Karviná Jaworzno, Rybnik, Wodzisław Śląski Frýdek Místek Mysłowice Zdroj: webové stránky měst Opava Liptovský Mikuláš, Racibórz, Roth Ústí nad Labem se stalo prvním městem v ČR, které splnilo podmínky Evropské investiční banky (EIB) a v roce 2005 získalo úvěr ve výši 1 miliardy Kč na realizaci investičních projektů. Jednou z podmínek byl závazek města z 50 % spolufinancovat tyto projekty tak, aby celkový rozsah investic dosáhl 2 miliard Kč. Lhůta splatnosti úvěru byla stanovena na 25 let s počátkem splácení v roce 2013. Stavebně technický stav budovy Magistrátu města Ústí nad Labem neodpovídá současným standardům. K největším nedostatkům patří vysoká energetická náročnost, kterou je třeba řešit zateplením včetně výměny oken. Nevyhovující je také vybavení zasedacích místností (absence hlasovacích zařízení apod.). Příjmy a výdaje města Analyzována jsou data o hospodaření města v letech 2001 2006. V porovnání s celorepublikovým průměrem ve velikostní kategorii obcí 50 100 tis. obyvatel dosahují daňové příjmy Ústí nad Labem podprůměrných hodnot, a to jak z hlediska daňového výnosu na obyvatele tak i z hlediska dynamiky vývoje daňových příjmů. Nicméně pozitivní trend růstu kapitálových výdajů je patrný a potvrzuje jej i vývoj v letech 2005 2006. Daňové příjmy se podílejí na celkových příjmech Ústí nad Labem stabilně 43-52 %. Ve vývoji daňových příjmů města došlo po období výrazných meziročních růstů (do r. 2005) ke zpomalení růstu v roce 2006. Příčinou tohoto vývoje jsou legislativní změny v oblasti přímých daní, které vedly ke stagnaci výnosu daně z příjmů fyzických osob (závislé i samostatné výdělečné činnosti). Tabulka 28: Vývoj příjmů a výdajů města Ústí nad Labem letech 2001 2006 (v tis. Kč) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Daňové příjmy 782 514 841 875 882 018 978 099 1 099 635 1 112 100 Nedaňové příjmy 34 452 53 617 48 255 32 036 38 988 45 981 Kapitálové příjmy 11 604 2 296 5 482 13 061 6 803 4 927 Dotace 792 981 868 658 978 604 1 248 206 932 308 983 973 54