MĚSTO TŘEBOŇ Strategický plán rozvoje města Třeboň Příloha č. 2 Socioekonomický profil města Verze 31.5.2008
1. OBSAH PŘÍLOHY 1. OBSAH PŘÍLOHY... 2 2. ÚVODNÍ INFORMACE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ PROFILU... 4 METODIKA ZPRACOVÁNÍ... 4 ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŘÍZENÍ ROZVOJE... 5 3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ A JEHO POLOHA... 8 ADMINISTRATIVNÍ ZAŘAZENÍ A POLOHA MĚSTA... 8 VNITŘNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA... 9 POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI REGIONU... 10 4. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A BYDLENÍ... 12 VÝVOJ POČTU OBYVATEL... 12 STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA... 14 BYDLENÍ... 15 5. EKONOMIKA A TRH PRÁCE... 19 STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY... 19 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ... 23 Uspořádání podnikatelských aktivit a rozvojové plochy... 23 6. INFRASTRUKTURA... 27 DOPRAVNÍ VZTAHY MĚSTA... 27 Vnější dopravní vztahy... 27 Silniční doprava... 28 Místní komunikace... 30 Dopravní obslužnost... 30 Doprava v klidu... 31 Železniční doprava... 32 Pěší a cyklistická doprava... 32 Intenzita dopravy, nehodovost... 33 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 34 Zásobování vodou... 34 Čištění odpadních vod a odkanalizování... 35 Zásobování plynem a teplem... 35 Zásobování elektrickou energií, internetizace... 36 7. CESTOVNÍ RUCH A LÁZEŇSTVÍ... 37 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DESTINACE... 37 NÁVŠTĚVNÍK MĚSTA TŘEBOŇ... 37 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ... 38 LÁZEŇSTVÍ... 40 PĚŠÍ TURISTIKA A CYKLOSTURISTIKA... 41 KULTURNĚ POZNÁVACÍ TURISTIKA... 42 8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA PŘÍRODNÍHO, KULTURNÍHO A HISTORICKÉHO DĚDICTVÍ... 44 CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 44 Strana 2
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ... 48 HISTORICKÉ DĚDICTVÍ MĚSTA... 50 9. KULTURA, SPORT, ZÁJMOVÁ A SPOLKOVÁ ČINNOST... 52 KULTURA, SPOLEČENSKÝ ŽIVOT... 52 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A AKCE... 54 10. VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDA A VÝZKUM... 57 PŘEDŠKOLNÍ PÉČE... 57 ZÁKLADNÍ ŠKOLY... 58 STŘEDNÍ ŠKOLY... 58 VĚDA A VÝZKUM... 59 11. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ OBLAST... 61 SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA... 61 ZDRAVOTNÍ PÉČE... 62 BEZPEČNOST VE MĚSTĚ... 63 Strana 3
2. ÚVODNÍ INFORMACE A METODIKA ZPRACOVÁNÍ PROFILU METODIKA ZPRACOVÁNÍ Socioekonomický profil města Třeboň byl zpracován v první polovině roku 2008. Je první částí (přílohou) strategického plánu rozvoje města Třeboň. Socioekonomický profil (analytická část strategického plánu) je přehledem (poznatkovou základnou), jehož cílem je souhrnně charakterizovat ty složky života ve městě Třeboň, které jsou pro jeho další rozvoj významné a rozhodující. Cílem analýzy tedy není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Klíčovým kritériem pro výběr informací o městě do analýzy je jejich využitelnost v navazující návrhové části strategického plánu, tedy při vlastní formulaci strategických cílů, priorit a opatření. Z tohoto důvodu jsou v analytickém profilu vynechány nadbytečné a z pohledu strategického plánu rozvoje nepodstatné údaje např. z oblasti historie města, dílčí záležitosti řešené územním plánem či jinými koncepčními materiály. Prvním krokem při zpracování socioekonomického profilu je vždy zajištění a rešerše informačních podkladů. Tyto podklady, které byly ke zpracování analytického profilu použity, lze rozdělit v zásadě do tří skupin: statistické údaje z běžně dostupných zdrojů (strategické materiály Jihočeského kraje, publikace ČSÚ, údaje ze sčítání lidu, domů a bytů, internetové zdroje apod.), statistické údaje, poskytnuté městem, resp. z jednotlivých odborů městského úřadu či organizací zřizovaných městem, ostatní materiály (např. územně plánovací podklady, rozpočet města, dílčí studie v oblasti sociálních věcí, podnikání apod.). Druhým krokem je pak vyhodnocení a selekce identifikovaných klíčových problémů a potenciálů města v jednotlivých oblastech v rámci pracovních skupin ustavených pro přípravu strategického plánu. Vlastní socioekonomický profil je rozdělen do několika tematických kapitol s následujícím vymezením: Základní údaje o městě a jeho poloha sledováno je administrativní členění, zařazení města a funkční specializace města, hodnocena je rovněž poloha města v rámci Jihočeského kraje a vzhledem k rozvojovým centrům a osám v regionu. Demografický vývoj a bydlení sledován je potenciál lidských zdrojů (vývoj počtu obyvatel, struktura obyvatelstva podle věku a vzdělání) a struktura a vývoj domovního a bytového fondu ve městě. Ekonomika a trh práce zaměřena na ekonomický potenciál města (struktura ekonomiky města, identifikace klíčových odvětví ve městě a vývoj na trhu práce, trendy a problémy podnikání ve městě). Strana 4
Infrastruktura zde je sledováno vybavení města dopravní a technickou infrastrukturou. Cestovní ruch a lázeňství předmětem je základní analýza potenciálu tohoto pro město rozhodujícího odvětví. Kultura, sport, zájmová a spolková činnost v této části je zkoumání podrobena nabídka v oblasti kultury, sportu a dalších volnočasových aktivit primárně pro obyvatele a sekundárně pro návštěvníky města. Životní prostředí, ochrana přírodního, kulturního a historického dědictví tato část se zabývá tématem životního prostředí a ochranou významných forem dědictví na území města. Vzdělávání, věda a výzkum zde je posuzována dostupnost vzdělání ve městě a potenciál rozvoje vědecko-výzkumných aktivit. Sociální a zdravotní oblast sledovány jsou aspekty související s poskytováním sociálních a zdravotních služeb ve městě. Dotazníkové šetření průzkum názorů obyvatel města Třeboň vyhodnocuje závěry průzkumu provedeného mezi obyvateli, zjišťujícího názory na současný stav a budoucí rozvoj města. Výsledky dotazníkového šetření tvoří samostatnou přílohu. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŘÍZENÍ ROZVOJE Za řízení rozvoje města nese hlavní zodpovědnost jeho vedení. Klíčovým orgánem je zastupitelstvo města, na řízení se dále významně podílí rada města a užší vedení (starosta, místostarostové, tajemník). Městský úřad a jeho více než 100 zaměstnanců pak vykonávají dílčí realizační rozvojové kroky. V současnosti probíhají přípravy přestěhování městského úřadu do objektu bývalých kasáren (využití chátrající kulturní památky, koncentrace veřejných služeb pod jednu střechu na dobře dopravně dostupném místě). Velké investiční akce jsou připravovány odborem rozvoje a investic. Do realizace strategie jsou však významně zapojeny i další odbory. Od počátku roku 2008 byly učiněny některé organizační změny v chodu městského úřadu, např. byly zavedeny úřední hodiny pro veřejnost každý den. Působnost městského úřadu není jen na úrovni města a jeho místních částí. Protože Třeboň je obcí III. stupně, velká část služeb městského úřadu je určena občanům obcí ze správního území obce s rozšířenou působností. To představuje cca 25 tis. obsluhovaných obyvatel. Na město jsou funkčně navázány i obce v bezprostředním okolí např. Domanín či Lužnice. Město zřizuje Technické služby Třeboň s.r.o. a Třeboňské lesy a rybníky s.r.o. Město dále zřizuje příspěvkové organizace jako mateřské a základní školy nebo Informační a kulturní středisko města. Město má celkem 9 komisí, které byly zřízeny jako poradní orgán při radě města. Dále při zastupitelstvu působí výbory (finanční a kontrolní výbor). Pozitivem jistě je, že v místních částech fungují i nadále osadní výbory, jejichž snahou je zajistit rozvoj těchto menších obcí, i když nejvyšší pozornost je přirozeně a logicky soustředěna především na samotné město Třeboň. Do řešení problémů a tím i rozvoje města se tak má možnost aktivně zapojit prostřednictvím komisí rady a osadních výborů více spoluobčanů. To však v žádném Strana 5
případě neznamená, že by při realizaci strategie rozvoje města mělo zůstat pouze u těchto forem. Je nutné realizovat i další kroky. Jedním z příkladů je např. nová služba města zajišťovaná prostřednictvím rozesílání SMS. Cílem je zkvalitnění informovanosti o dění ve vybraných oblastech života v Třeboni (např. informace o termínech jednání zastupitelstva města, konání významných kulturních, sportovních a společenských akcí, změnách ve výši místních poplatků, o nových obecně závazných vyhláškách apod.). Význam má tato služba i z hlediska zajištění okamžitého informování při vzniku stále častěji se vyskytujících negativních jevů a mimořádných událostí (např. přerušení dodávek vody, plynu, elektrické energie, živelné pohromy apod.). Pro strategický rozvoj je jedním z důležitých kritérií schopnost města generovat prostředky určené pro investování do rozvojových projektů. Z tohoto pohledu je proto důležitý zejména ukazatel vývoje kapitálových výdajů. Rozpočtový výhled města do roku 2012 předpokládá, že město bude ročně disponovat částkou cca 60-70 mil. Kč na kapitálové (investiční) výdaje. Při pohledu na potřeby města (např. v oblasti vodohospodářství, dopravy apod.) je však zřejmé, že všechny projekty z vlastních zdrojů realizovány být nemohou. Dalšími prostředky pro realizaci rozvojové strategie jsou pak a) úvěrové prostředky a b) dotační prostředky (zejména prostředky EU). Schopnost města čerpat a administrovat dotační prostředky dokladuje např. fakt, že v předešlých letech realizovalo město rozsáhlý projekt Třeboň rozvoj lázeňské infrastruktury. Tato akce je jedním z největších projektů, které se úspěšně podařilo realizovat s podporou prostředků EU v předešlém programovacím období 2004-2006. Aktiva města přesahují hodnotu 2 mld. Kč. Co se týče hodnoty ukazatele dluhové služby města, ten byl v roce 2006 roven 48 %, což bylo způsobeno především z důvodů probíhající realizace výše uvedeného projektu města podpořeného ze Společného regionálního operačního programu. V období, na které se vztahuje výpočet ukazatele, byly v hodnotách rovněž zahrnuty kumulované splátky kontokorentního úvěru (více než 94 mil. Kč), který sloužil k průběžnému financování uvedeného projektu. Výše hodnoty ukazatele byla výjimečná a odpovídala situaci. V následujícím roce se již hodnota vrátila do poloh, které jsou z pohledu postupu Ministerstva financí přijatelné. Tabulka 1 Ukazatel dluhové služby města Třeboň Název položky Stav k 31. 12. 2006 Stav k 31. 12. 2007 daňové příjmy (po konsolidaci) 104 601 105 542 nedaňové příjmy (po konsolidaci) 90 688 93 089 přijaté dotace finanční vztah 41 052 21 055 dluhová základna 236 321 219 686 úroky 4 703 6 163 splátky jistin a dluhopisů 108 315 38 994 splátky leasingu 281 175 dluhová služba 113 299 45 332 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY 0,48 0,21 Zdroj: město Třeboň Strana 6
Územní plán Základním nástrojem rozvoje území města je územní plán. Město Třeboň má platný územní plán z roku 1976, který byl přehodnocen změnou z roku 1987 a zejména pak zásadní změnou z roku 1994, která znamenala pro většinu správního území města Třeboň prakticky nový územní plán, reagující na novou politickou, společenskou a ekonomickou situaci po roce 1989. V letech 1998 až 2005 bylo postupně pořízeno 5 změn (v případě poslední změny č. 5 se jednalo o změnu vyvolanou potřebou protipovodňových opatření v reakci zejména na povodně ze srpna 2002). V současné době je připravována změna č. 6 a změna č. 7, reagující na relativně územně limitované rozvojové podněty. V roce 2006 rozhodlo zastupitelstvo města pořídit nový územní plán; současně od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který novým způsobem upravuje legislativní rámec pořizování územně plánovací dokumentace. Strana 7
3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ A JEHO POLOHA ADMINISTRATIVNÍ ZAŘAZENÍ A POLOHA MĚSTA Třeboň je obcí s rozšířenou působností (ORP) nacházející se v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Správní území ORP zahrnuje celkem 25 obcí. Role města byla v minulosti posílena provedenou územně správní reformou. Vedle toho, že se Třeboň stala obcí s rozšířenou působností, zastává roli přirozeného centra celé spádové oblasti regionu Třeboňska. Ve správním obvodu ORP Třeboň jsou kromě města samotného dále 2 obce s pověřeným obecním úřadem (Suchdol nad Lužnicí a České Velenice). Třeboň leží zhruba v polovině cesty mezi krajským městem České Budějovice a dalším významným správním a hospodářským centrem kraje městem Jindřichův Hradec. V rámci Jihočeského kraje i celé ČR se co do velikosti jedná o menší sídlo, přesto je Třeboň z hlediska počtu obyvatel na 9. místě v kraji. V okrese J. Hradec je Třeboň druhým největším městem. Okres Jindřichův Hradec (1 ze 7 okresů Jihočeského kraje) je z hlediska počtu obyvatel na třetím místě v celoregionálním srovnání. Obrázek 1 Správní území ORP na území Jihočeského kraje Správní území ORP Třeboň Zdroj: ESRI data Strana 8
VNITŘNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA Město Třeboň se administrativně dělí na 7 místních částí (Třeboň, Branná, Břilice, Přeseka, Stará Hlína, Nová Hlína a Holičky) a 8 městských částí (Třeboň I, Třeboň II, Branná, Břilice, Přeseka, Stará Hlína, Nová Hlína a Holičky). Správní území města se skládá z katastrálního území Branná, katastrálního území Břilice, katastrálního území Holičky u Staré Hlíny, katastrálního území Přeseka, katastrálního území Stará Hlína a katastrálního území Třeboň. Pod městské části spadá celkem 25 základních sídelních jednotek (ZSJ) - Třeboň-střed (1. díl), Třeboň-střed (2. díl), Západní čtvrť, Svět, Daskabát, Lázeňský areál, U Nádraží, Mokrá luka-pod tratí, Na Kopečku, Zámecké polesí, Mokrá luka-nad tratí, Přeseka, Břilice, Gigant, Dvorce, Obora, Branná, Stará Hlína, Nová Hlína (2.díl), Nová Hlína (1.díl), Hvízdalka (2. díl), Hvízdalka (1. díl), Holičky, K Břilicům a Bičan. Jádrovou částí města je Třeboň, konkrétně ZSJ Západní čtvrť, která dominuje co do hustoty osídlení a celkového počtu obyvatel. Dalšími částmi města s vysokou koncentrací obyvatel jsou Daskabát, K Břilicům a Na Kopečku. Lze říci, že prakticky souvislou zástavbou je s městem propojená místní část Břilice. Přiměřeně lze říci, že v daném případě se jedná o projevy suburbanizace doprovázené navíc zvýšenou migrací do této místné části. Celková výměra katastrální plochy města činí 9 835 hektarů. Struktura využití půdy se v posledních desetiletích příliš neměnila. Zaznamenán byl mírný pokles podílu orné půdy a nárůst ploch s trvalým travním porostem a podíl lesních pozemků. Následující tabulka shrnuje informace o struktuře katastrální plochy města Třeboň. Tabulka 2 Vývoj struktury katastrální plochy města Výměra v ha Struktura v % Výměra v ha Struktura v % Výměra v ha Struktura v % k 1. 1.1993 k 1.1.2000 k 31.12.2007 Katastrální plocha celkem 9 835 100,0 9 832 100,0 9 834 100,0 zemědělská půda 3 023 30,7 3 038 30,9 3 029 30,8 orná půda 2 032 20,7 2 004 20,4 1 996 20,3 zahrady 89 0,9 87 0,9 86 0,9 ovocné sady - - - - - - trvalé travní porosty 854 8,7 907 9,2 946 9,6 nezemědělská půda 6 812 69,3 6 794 69,1 6 804 69,2 lesní pozemky 3 825 38,9 3 821 38,9 3 912 39,8 vodní plochy 2 076 21,1 2 071 21,1 2 070 21,0 zastavěné plochy a nádvoří 123 1,3 125 1,3 124 1,3 ostatní plochy 788 8,0 778 7,9 699 7,1 Zdroj: ČSÚ Největší katastrální plochu zaujímá místní část Holičky, jejíž území tvoří více než čtvrtinu celé rozlohy města. Převážná část území místní části Holičky je však tvořena lesními pozemky a vodními plochami. Co se týče zastavěných ploch, největší podíl má jednoznačně samotná Třeboň, kde zastavěné plochy a nádvoří pokrývají 74 hektarů plochy. Strana 9
POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI REGIONU Správní území města Třeboň patří do Jihočeského kraje (NUTS III), který spolu s Plzeňským krajem tvoří územní organizační jednotku Jihozápad (NUTS II). Město Třeboň je přirozeným spádovým centrem pro celou správní oblast ORP. Tomu odpovídá i pozice a role městského úřadu v Třeboni, jehož odbory z velké části zajišťují agendu pro celé území ORP. Jedná se celkem o více než 25 tis. obsluhovaných obyvatel. V rámci ORP lze ze strany většiny menších sídel sledovat jak sociální a hospodářské, tak například kulturní a společenské vazby. Obyvatelům Třeboňska město poskytuje zázemí v podobě vzdělávacích, sociálních a zdravotnických služeb, pracovních příležitostí, kulturních a sportovních aktivit, státních úřadů a institucí. V rámci regionu pak lze hovořit rovněž o vazbách Třeboně na Jindřichův Hradec a České Budějovice. Jedná se zejména o hospodářské a sociální vazby (např. dojížďka studentů za studiem do českobudějovických a jindřichohradeckých škol). Město má i tranzitní význam, leží na důležité křižovatce historické císařské silnice I/24 (E49) spojující Prahu s Vídní a silnice I. třídy I/34 (E551) spojující krajské centrum České Budějovice s Jindřichovým Hradcem a dále s jihomoravským centrem Brno. Území obce s pověřeným úřadem Třeboň (nikoliv celé ORP) je v návrhu Programu rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013 nově považováno za hospodářsky slabou oblast (viz Návrh Programu rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013, příloha 9.5. Hospodářsky slabé regiony vymezení). Míra nezaměstnanosti ve SO ORP Třeboň byla ke 31.12.2007 3,85% a nepřesahovala tedy míru nezaměstnanosti v NUTS II Jihozápad (Jihočeský kraj 4,5% a Plzeňský kraj 4,4%). Město Třeboň je členem Sdružení obcí regionu Třeboňska (SORT) a Dobrovolného svazku obcí Vodovod Hamr. Třeboň je dále členem: - Svazu měst a obcí České republiky - Sdružení lázeňských míst České republiky - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska - České inspirace - sdružení pro společnou propagaci v oblasti kultury a cestovního ruchu - Jihočeské centrály cestovního ruchu Členství v uvedených svazcích a institucích přináší městu řadu výhod. Např. svazek Vodovod Hamr pro město spravuje vodohospodářský majetek (výroba a dodávka pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod), na úrovni SORT je pak koordinována likvidace komunálního odpadu. Výhodná poloha, výlučná krajina, ochrana památek a přírody a tradice rybnikářství a lázeňství dávají Třeboni významné nadregionální postavení (myšleno v rámci regionu Třeboňska - SORT, správního území obce III. typu Třeboň a z pohledu cestovního ruchu a lázeňství i v krajském a celorepublikovém kontextu). Hlavními charakteristickými rysy Třeboně jsou její historické jádro s významnými středověkými památkami, kvalitní přírodní prostředí spojené s ochranou přírody a tradicí Strana 10
rybnikářství, cestovní ruch a lázeňství, v neposlední řadě i výhodná poloha a poměrně významné postavení samosprávy města vzhledem k okolnímu regionu. Historické jádro města Třeboň bylo vyhlášeno v roce 1976 městskou památkovou rezervací. Tím bylo z velké části, až na několik výjimek, uchráněno necitlivých přestaveb v období socialismu a zachovalo si původní středověký ráz. Město Třeboň a jeho okolí leží na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro město je charakteristická rovněž tradice lázeňství. Třeboňské lázně nabízejí pobyt a léčbu ve dvou lázeňských domech v majetku města v Bertiných lázních a Lázních Aurora. Shrnutí klíčové body a závěry Významné správní a socioekonomické centrum Třeboňska Poloha výhodná pro rozvoj hospodářských vztahů Členství v řadě významných sdružení a svazcích Významné přírodní, kulturní a historické dědictví Strana 11
4. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A BYDLENÍ VÝVOJ POČTU OBYVATEL Na následujícím obrázku jsou zobrazeny urbanistické obvody správního území města Třeboň. Je z nich patrné, že nejhustěji zalidněnými částmi města jsou centrální historicky osídlené části města a místní část Břilice. Data na obrázku jsou z roku 2001, údaje v tabulkách pod ním však potvrzují, že obdobný demografický vývoj platí i v následujících letech. Obrázek 2 Počet obyvatel města v jednotlivých urbanech Třeboně Zdroj: ČSÚ Následující tabulka dokladuje dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Třeboň podle statistik Českého statistického úřadu. Z tabulky je patrné, že celkový počet obyvatel ve 20. století prakticky celou dobu rostl. Podobně jako v řadě dalších měst a celém Jihočeském kraji však zejména v poslední dekádě zaznamenala Třeboň pokles počtu obyvatel. Je to dáno jednak demografickým vývojem (stárnutí obyvatelstva, nižší porodnost na přelomu století) i migrací obyvatelstva. V posledních letech se celkový počet obyvatel města pohybuje kolem 8,8 tis. Převážná část obyvatel žije v samotném městě Třeboň, kde lze sledovat i postupný mírný nárůst počtu obyvatel. Podobný trend vykazuje i místní část Břilice, v ostatních místních částech historický vývoj přináší spíše mírný pokles celkového počtu obyvatel hlášených k trvalému pobytu. Strana 12
Tabulka 3 Vývoj počtu obyvatel města dle místních částí Obec, část obce 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Třeboň celkem 7 463 8 132 7 650 7 755 7 721 7 461 7 042 6 235 6 988 7 828 8 850 9 052 9 016 Branná 527 513 493 506 531 529 486 432 419 383 376 347 325 Břilice 545 619 533 574 729 743 634 579 694 641 650 763 775 Holičky 204 224 206 236 239 227 219 138 136 128 120 116 116 Nová Hlína 270 289 298 333 319 319 266 211 235 170 179 136 110 Přeseka 294 247 241 229 244 244 227 166 149 161 152 117 125 Stará Hlína 506 421 458 410 381 383 372 261 273 254 239 234 248 Třeboň I 5 117 2 335 5 421 2 228 2 020 5 016 1 531 4 448 5 082 6 091 784 701 627 Třeboň II. 3 484. 3 239 3 258. 3 307... 6 350 6 638 6 690 Zdroj: ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v posledních letech včetně zdůvodnění změn (migrace, přirozený přírůstek) je patrný z následující tabulky. Tabulka 4 Demografický vývoj obce Třeboň rok Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Počet obyvatel k 31.12. 1971 104 79 566 170 25 396 421 6 541 1980 136 97 266 214 39 52 91 9 145 1985 98 101 196 204-3 -8-11 9 431 1990 135 113 211 193 22 18 40 9 716 1995 81 95 155 153-14 2-12 9 155 2000 86 90 155 174-4 -19-23 9 185 2001 82 95 143 177-13 -34-47 8 990 2002 72 98 149 174-26 -25-51 8 939 2003 68 96 124 173-28 -49-77 8 862 2004 89 100 165 177-11 -12-23 8 839 2005 79 82 188 153-3 35 32 8 871 2006 87 92 152 152-5 0-5 8 866 2007 110 95 162 203 15-41 -26 8 840 Zdroj: ČSÚ Pro vývoj počtu obyvatel města je v posledních 10ti letech charakteristický celkový záporný přírůstek. Ten je dán jak hodnotami rozdílů mezi počty zemřelých a narozených, tak rozdílem mezi počty přistěhovalých a vystěhovalých (ve srovnání let 2006 a 2007 byl přirozený přírůstek počtu obyvatel města kladný + 15 obyvatel). Z pohledu přirozeného přírůstku tak je demografický vývoj města Třeboň podobný demografickému vývoji Jihočeského kraje (celkový přírůstek obyvatel Jihočeského kraje je pozitivní). Strana 13
Stěhování V následující tabulce je uveden přehled o vývoji stěhování z města do jiných obcí. Z tabulky je zřejmé, že nejvíce lidí se stěhuje tradičně do Českých Budějovic a do Prahy. Poměrně významná migrace z města Třeboň je však patrná i do dalších obcí v rámci okresu Jindřichův Hradec. Tabulka 5 Počet vystěhovalých z města Třeboň v letech 2001-2006 obec 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem České Budějovice 22 24 15 17 12 19 109 Praha 13 13 15 10 9 8 68 Lomnice nad Lužnicí 9 11 8 17 6 10 61 Suchdol nad Lužnicí 19 5 5 19 2 5 55 Domanín 12 4 8 8 9 8 49 Lužnice 5 2 4 14 3 9 37 Lišov 10 6 5 3 2 5 31 Jindřichův Hradec 4 8 4 2 6 1 25 Chlum u Třeboně 4 5 1 3 6 1 20 Novosedly nad Nežárkou 1-10 1 1 5 18 Majdalena - 4-1 4 8 17 České Velenice 3 3 4 1 4 1 16 Jílovice 1 4 2 1 6-14 Stráž nad Nežárkou 2-4 4 3 1 14 Veselí nad Lužnicí 3 3 1 1 2 4 14 Borovany - - - - 7 6 13 Stěhování do jiných obcí ČR 176 169 167 169 150 145 976 Stěhování do zahraničí 1 5 6 8 3 7 30 Vystěhováno celkem 177 174 173 177 153 152 1 006 Zdroj: ČSÚ STRUKTURA OBYVATEL MĚSTA Převážná většina informací o struktuře obyvatel města je k dispozici ze Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001. Lze však předpokládat, že trendy z období před 7 lety pokračují obdobným směrem i v letech následujících. Tam, kde vývoj vykazuje změny, jsou tyto skutečnosti popsány. Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví Co se týká rodinného stavu, cca polovina obyvatel je ve stavu vdaná/ženatý. Téměř 40 % obyvatel jsou lidé svobodní. Více svobodných lidí je mezi ženami. Ovdovělých je cca 6 % (z toho jednoznačně více, žen což kopíruje i přirozenou delší střední délku života žen). Počet ovdovělých roste, což souvisí i s prodlužující se délkou života obyvatel regionu a ČR. Rozvedených občanů je pak cca 5 %. Struktura obyvatelstva podle věku Z hlediska věkových skupin obyvatel má nejvyšší zastoupení věková skupina 15 64 let (cca 70 % všech obyvatel). Mladších 14 let je cca 16 %, zbylou část tvoří občané starší 65ti let. Stejně jako v celém Jihočeském kraji stoupá počet obyvatel staršího věku, seniorů. Strana 14
Struktura obyvatelstva podle vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatel města nad 15 let vykazuje obdobné hodnoty jako celokrajské průměry. Největší podíl zaujímají lidé s ukončeným středním odborným vzděláním (bez maturity i s maturitou dohromady téměř 40 %). Obyvatel se základním vzděláním a vyučených bez maturity je shodně cca 20 %. Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v Třeboni kolem 9 % (oproti 9,05 % v celém Jihočeském kraji). Struktura obyvatel podle náboženského vyznání a národnosti Z hlediska náboženství (dle posledních informací SLDB, 2001) tvoří 49,5 % lidé bez vyznání, více než 36 % tvoří lidé věřící 1. Z věřících je naprostá většina římskokatolického vyznání. Zastoupení mají ještě Církev československá husitská a Českobratrská církev evangelická (obě shodně 0,4 %). Co se týče národnostního složení, více než 95 % obyvatel města se hlásí k české národnosti. Z menšin mají nejpočetnější zastoupení občané hlásící se ke slovenské národnosti (0,9 %). Národnostní struktura obyvatel města se historicky příliš nemění. BYDLENÍ Urbanistický vývoj města Již v raném středověku se začalo území dnešní Třeboně kultivovat v místě, kde se křižovaly staré obchodní stezky, mířící z rakouského jihu do nitra Čech i od západu na Moravu a Dolního Rakouska. Poloha na těchto trasách předurčila místo ústřednímu interiéru budoucího městečka a města, vymezeného dvojicí bran (Břilickou a Hradeckou) a oboustranně založenými domovními bloky. (Svinenská a následně i Novohradská brána zajišťovaly přístup do sídla od jihu). Do roku 1611 byl stavební vývoj historického jádra Třeboně v hlavních rysech dokončen. Urbanistický rozvoj sídla zvláště od 18. století probíhal vně původních hradeb Třeboně. Rozšiřovalo se zejména Budějovické předměstí. Na počátku 20. století pak byla severozápadně od třeboňských hradeb, za přechodovou zelenou zónou Komenského sadů, založena pravidelně regulovaná zahradní vilová čtvrť se školními ústavy, kostelem a další městskou vybaveností. Ulice Sokolská, Palackého náměstí, Svobody a Táboritská přebírají část městotvorných funkcí staré Třeboně. Liniová zástavba Táboritské ulice se v meziválečném období prodlužuje severním směrem až k dnešní kruhové křižovatce. Za ní byla po roce 1945 založena další enkláva obytných domů. Za urbanistickou závadu lze označit plošné demolice starších klasicistních domů Budějovického předměstí při Palackého náměstí a následné vybudování převýšených a hmotově i architektonicky nekontextuálních panelových domů sídlišť, poškozujících siluetu historického jádra města a postrádajících vyšší kvality stavební kultury (sídliště Svobody a Hliník). Šťastnější byl urbanistický vývoj při severovýchodním a východním okraji Třeboně. Obraz města z jižních pohledů negativně poznamenala chaotická struktura nevhodných poválečných hospodářských objektů, soustředěných v prostoru za Novohradskou branou a podél stejnojmenné silnice. 1 Strana 15 Zbylých cca 14 % obyvatel informace neuvedlo
Specifikem města je prolínání prvků rybničního systému, daného rozlehlými plochami rybníků a doplňující sítí kanálů a stok, až na hranice památkové rezervace. Domovní a bytový fond Domovní a bytový fond ve městě vznikal v dlouhodobém vývoji. Jeho součástí jsou jak domy postavené v minulém století (i starších obdobích), v řadě případů zrekonstruované, tak domy postavené v posledních letech a byty v panelových nebo bytových domech. Strukturu současného bytového fondu zobrazuje následující tabulka. Je z ní patrné, že jeho převážná část byla postavena ve druhé polovině 20. století. Tabulka 6 Trvale obydlené domy a byty podle typu a stáří domu k 1. 3. 2001 Domy celkem v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy Trvale obydlené domy 1 484 1 257 189 38 Trvale obydlené byty 3 314 1 441 1 818 55 v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 388 234 137 17 1920-1945 271 236 32 3 1946-1970 964 292 659 13 1971-1990 1 261 473 783 5 1991-2001 369 167 187 15 nezjištěno 61 39 20 2 Průměrné stáří domů v letech 44,6 45,2 39,9 49,8 Zdroj: ČSÚ V roce 1640 postihl město mor a vymřela velká část jeho obyvatel. Z toho důvodu bylo v Třeboni v letech 1637-40 napočítáno 91 domů, z toho 7 bez majitele (Masarykovo nám. 25, Březanova 12, Husova 23, Rožmberská 19 a Žižkovo nám. 12 domů). V roce 1841 už to bylo (i přes řadu dalších katastrof především požárů) 398 domů a 4 371 obyvatel (vnitřní město 108 d., 1 378 obyv., předměstí 165 d., 1 766 obyv.). Tabulka níže pak zobrazuje přehled o dlouhodobém vývoji počtu domů ve správním území města Třeboň. Počet domů neustále roste, což souvisí s pokračující výstavbou v jednotlivých částech města. Růst počtu domů v časové řadě platí prakticky pro všechny místní části města. Nepříznivým trendem v této souvislosti je fakt, že město sice stavebně roste, ale neroste počet obyvatel, což svědčí o tom, že novostavby nejsou určeny převážně k trvalému bydlení. Tabulka 7 Vývoj počtu domů ve městě Obec, část obce 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Třeboň celkem 637 717 716 728 788 854 1 064 1 220 1 257 1 387 1 464 1 654 1 746 Branná 61 67 67 67 70 74 82 93 85 92 92 112 116 Břilice 70 84 85 87 103 107 122 139 143 152 181 241 241 Holičky 17 18 21 22 20 22 27 31 34 34 30 35 38 Nová Hlína 25 34 29 32 35 43 53 57 49 49 51 56 61 Strana 16
Přeseka 40 46 46 46 45 46 49 47 44 46 44 49 51 Stará Hlína 43 45 42 44 48 55 67 77 84 74 64 77 83 Třeboň I 381 131 426 135 135 136 145 776 818 940 118 127 122 Třeboň II. 292. 295 332 371 519... 884 957 1 034 Zdroj: ČSÚ Co se týče bytů, každoročně jsou dokončovány desítky nových bytů. Následující tabulka informuje o bytové výstavbě v posledních letech. Jedná se o byty dokončené jak v bytových, tak rodinných domech. Tabulka 8 Bytová výstavba ve městě v posledních letech 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet dokončených bytů 64 67 32 21 84 30 16 80 126 61 Zdroj: ČSÚ Nový územní plán města počítá s vymezením dalších rozvojových ploch pro bydlení. Principem plánu je, že tyto lokality by měly být v co možná nejméně konfliktních lokalitách a současně nenarušovat jedinečnost přírodního prostředí, ve kterém se město Třeboň nachází. Bude se jednat o bydlení individuální, v rodinných domech (kapacita rozvojových lokalit činí cca 800 domů), lze však předpokládat, že část kapacity bude využívána i pro bydlení přechodné. S plochami pro bydlení se počítá zejména ve dvou hlavních prostorách: lokalita Třeboň Břilice a lokalita Na Kopečku. V těchto lokalitách by měly být uspokojeny hlavní tlaky na novou výstavbu rodinných domů (spíše městského typu bydlení). Územní plán do budoucna počítá rovněž s menšími rozvojovými lokalitami, které budou doplňovat stávající strukturu zástavby (městského typu bydlení v případě Třeboně a venkovského typu bydlení v případě místních částí). Regenerace objektů a panelových sídlišť V druhé polovině 20. století zasáhla i Třeboň necitlivá výstavba panelových domů. Jejich vlastníci se tyto objekty snaží postupně zateplovat a rekonstruovat. Podobně jako v jiných městech regionu je však kromě samotných objektů bydlení potřeba věnovat pozornost i prostorám mezi domy (zeleň, plochy pro odpočinek, komunikace apod.). V roce 2007 byla realizována I. etapa regenerace panelového sídliště Hliník. V této etapě se jednalo o realizaci rekonstrukce chodníků, dětského hřiště a sadové úpravy. Následovat budou etapy další, celková regenerace si vyžádá nemalé množství finančních prostředků, v rámci cíle zlepšovat kvalitu bydlení ve městě je však žádoucí. S regenerací města souvisí rovněž problematika regenerace dnes neužívaných objektů, které potřebují zpravidla významné finanční prostředky pro rekonstrukci a opětovné využití (tzv. lokality a objekty typu brownfields). Jedná se například o objekt Besedy (je dlouhodobě diskutován např. záměr využití Besedy pro aktivity kolem festivalu Anifest) nebo areálu Nového Dvora, které jsou v majetku města. Domácnosti Domácnosti ve městě jsou nejčastěji tvořeny jedním nebo dvěma členy. Celkem je ve městě cca 3 600 domácností při průměrném počtu téměř 2,5 osoby na jednu domácnost. Strana 17
Vybavenost domácností (automobil, elektrospotřebiče, PC, telefony) nevybočuje nikterak zásadně z průměrných regionálních charakteristik. Shrnutí klíčové body a závěry Nejhustěji osídleny centrální části města a místní část Břilice Pokles počtu obyvatel ve srovnání s koncem 20. století, v posledních letech spíše stagnace, resp. mírně záporný celkový přírůstek Převážně záporné saldo migrace obyvatel (jak přirozenou formou, tak prostřednictvím stěhování) Struktura obyvatelstva nevybočující zásadně z celokrajských charakteristik, stoupá počet starších lidí Solidní bytový fond, rostoucí počet domů, probíhající výstavba Území města disponuje rozvojovým potenciálem pro další individuální výstavbu (cca 800 RD), především v lokalitách Třeboň Břilice a lokalita Na Kopečku Regenerace prostorů na panelových sídlištích Město stavebně roste, ale neroste počet obyvatel Nutnost řešení a smysluplného využití zanedbaných objektů a areálů Strana 18
5. EKONOMIKA A TRH PRÁCE STRUKTURA EKONOMICKÉ ZÁKLADNY Počet a velikostní struktura ekonomických subjektů V následující tabulce je uveden vývoj počtu zapsaných ekonomických subjektů ve městě. Je zřejmé, že tento počet neustále mírně roste. Na druhé straně je potřeba doplnit, že řada z evidovaných subjektů (především zařazených v kategorii neuvedeno, popř. bez zaměstnanců ) může být z hlediska aktivity pouze statickými podniky nebo firmami jen s velmi malým vlivem na výkonnost místní ekonomiky. Tabulka 9 Vývoj počtu subjektů zapsaných v RES (Třeboň - stav vždy k 31. 12.) 2003 2004 2005 2006 2007 Město celkem 1 993 2 029 2 071 2 124 2 159 v tom: 0 Neuvedeno 1 111 1 129 1 146 1 173 1 210 110 Bez zaměstnanců 648 658 673 692 691 120 1-5 zaměstnanců 148 159 168 173 173 130 6-9 zaměstnanců 30 29 30 32 31 210 10-19 zaměstnanců 15 15 16 16 16 220 20-24 zaměstnanci 11 9 9 9 9 230 25-49 zaměstnanců 12 12 11 11 11 240 50-99 zaměstnanců 9 9 9 9 9 310 100-199 zaměstnanců 6 6 6 6 6 320 200 a více zaměstnanců 2 2 2 2 2 330 250-499 zaměstnanců 1 1 1 1 1 340 500-999 zaměstnanců - - - - - 410 1 000 a více zaměstnanců - - - - - Zdroj: ČSÚ Typizace firem v Třeboni Z hlediska velikosti převládají jednoznačně malé a střední podniky, tedy podniky do 250 zaměstnanců. Nejvíce ekonomických subjektů je dlouhodobě v kategorii bez zaměstnanců (podnikající fyzické osoby) a v kategorii do 5 zaměstnanců. Počet subjektů v ostatních kategoriích v zásadě zůstává v posledních letech neměnný. Jediným podnikem s počtem zaměstnanců nad 250 zaměstnanců, a tím i největším zaměstnavatelem ve městě, jsou Lázně Aurora a.s. S útlumem činnosti společnosti Otavan, která v dřívějších dobách představovala dominantního zaměstnavatele, není v současnosti (snad jen s výjimkou právě lázeňských zařízení) v Třeboni možné hovořit o přílišné závislosti na určitém zaměstnavateli. Naopak silné vazby na oblast lázeňství, cestovního ruchu nebo rybolovu jsou nepřehlédnutelné. V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy největších zaměstnavatelů ve městě. Strana 19
Tabulka 10 Firmy s 50 99 zaměstnanci FIRMA Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,třeboň, Vrchlického 567 Informační a kulturní středisko města Třeboně Střední odborné učiliště rybářské, Třeboň, Táboritská 941 Bohemia Regent a.s. SANTAL spol. s r. o. Ing.Jan Kačerovský,K+K Břilice-Gigant ENVI, s.r.o. Technické služby Třeboň, s.r.o. PTR Strojní závod Třeboň s.r.o. Zdroj: ČSÚ OKEČ Vzdělávání na SOU Ost.zábavní čin.j.n. Vzdělávání na SOU Velkoobchod s nápoji Výr.nábytku pro kanc. Rostl.výr.komb. se živ. Výstavba vodních děl Sběr,zprac.ostat.odpadů Výr.kov.konstrukcí,dílů Tabulka 11 Firmy se 100 199 zaměstnanci Město Třeboň AGRICO s.r.o. R.A.B. spol. s r. o. FIRMA OKEČ Všeob.čin.veř.správy Výr.,opr.ost.zem.strojů Chov prasat Bertiny lázně Třeboň s.r.o. Ústavní zdravotní péče Rybářství Třeboň a.s. Chov ryb a souvis. č. Česká republika - Státní oblastní archiv v Třeboni Čin.knihoven, veř.arch. Zdroj: ČSÚ Tabulka 12 Firmy s 200 249 zaměstnanci FIRMA OTAVAN Třeboň a.s. Lesostavby Třeboň a.s. Zdroj: ČSÚ OKEČ Výr.jin.svrchních oděvů Výst.pozem.a inž.staveb Tabulka 13 Firmy se 200 499 zaměstnanci FIRMA Lázně Aurora s.r.o. Zdroj: ČSÚ OKEČ Ústavní zdravotní péče Z hlediska struktury podniků na území města převládá podnikání fyzických osob. Nejvíce je ve struktuře firem zastoupena forma fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku. Počet těchto subjektů v čase stále stoupá (z 630 v roce 1993 na současných cca 1 600). Více než 90 subjektů je dále registrováno jako fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství. Samostatně hospodařících rolníků zapsaných v obchodním rejstříku sice v čase postupně ubývalo, v posledních letech se však jejich počet drží na 39. Zemědělských podnikatelů (fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku) působí v Třeboni dlouhodobě téměř 30. To svědčí o pokračujícím významu zemědělství v oblasti. Co se týče právnických osob, jednoznačnou převahu má forma společnost s ručením omezeným. Těch je v Třeboni cca 150 a jejich počet stále každoročně mírně roste. Strana 20
Struktura místní ekonomiky dle odvětví Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel města působí v terciérní sféře. V Třeboni působí celkem více než 2 tis. podnikatelských subjektů. V priméru (zemědělství, lesnictví, rybářství) působí více než 6 % podnikatelských subjektů. Nejvíce subjektů působí v zemědělství (cca 100 subjektů), v lesnictví pak cca 25 a v oblasti rybolovu 6 subjektů). Je to sice méně než na úrovni celého regionu (cca 9 %), co do počtu zaměstnaných osob se však jedná o cca 10 % všech ekonomicky aktivních obyvatel (oproti cca 4-5 % za celý Jihočeský kraj). Význam zemědělství ve městě a prakticky i celé oblasti je tak stále vysoký. V průmyslu působí v Třeboni celkem 250 podnikatelských subjektů, přičemž počet subjektů v této sféře hospodářství stále mírně stoupá. V průmyslu je nejvíce zastoupen zpracovatelský průmysl, konkrétně pak především odvětví související se zpracováním dřeva, kovů a hutních výrobků a textilní průmysl. V Třeboni je v průmyslu zaměstnáno cca 20 % všech ekonomicky aktivních obyvatel. Stavebnictví zaměstnává v Třeboni cca 10 % práceschopného obyvatelstva. To zhruba odpovídá podílu podnikatelských subjektů v této oblasti ve městě je jich více než 200 a jejich počet v posledních letech neustále roste. Téměř 40 % všech podnikatelských subjektů ve městě působí v kategorii obchod pohostinství, ubytování. V současnosti je počet subjektů v této kategorii větší než 800 a každoročně stoupá. Například v oblasti ubytování a stravování je na území města registrováno již více než 250 podnikatelských subjektů. Lze říci, že absolutně roste i počet maloobchodních provozoven a opraven pro osobní potřebu. Význam cestovního ruchu podtrhuje mimo jiné i fakt, že ve městě je registrováno 20 cestovních kanceláří. V posledních letech významně narostl rovněž počet subjektů působících v sektoru činnosti v oblasti nemovitostí. Solidní zázemí města lze sledovat rovněž z hlediska zastoupení institucí poskytujících vzdělávání, zdravotní a sociální služby a v dalších oblastech. V dopravě a spojích podniká dlouhodobě více než 50 podnikatelských subjektů, jejich absolutní počet spíše stagnuje. Následující tabulka pak shrnuje celkové rozdělení ekonomicky aktivních obyvatel města Třeboň z hlediska jejich zařazení do struktury místního hospodářství. Míra ekonomické aktivity obyvatel města Třeboň je podobná celokrajskému průměru. Údaje z tabulky potvrzují výše uvedenou skutečnost, že nejvíce osob pracuje ve službách (více než 50 %), zhruba 10 % lidí pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu a průmysl a stavebnictví dává práci cca 30 % ekonomicky aktivních obyvatel města. Tabulka 14 Ekonomicky aktivní obyvatelé města, SLDB 2001 Obec, část obce zákl. síd. jednotka celkem vyjíždějící za prací Ekonomicky aktivní v zemědělství, lesnictví a rybolovu v průmyslu a stavebnictví ve službách Vyjíždějící žáci, studenti a učni Hospodařící domácnosti Třeboň celkem 4 612 1 106 462 1 359 2 468 411 3 601 Branná 154 41 32 58 51 16 112 Břilice 418 88 91 127 183 51 259 Strana 21
Holičky 52 10 13 9 27 10 43 Nová Hlína 50 10 8 23 13 1 49 Přeseka 49 11 14 16 16 4 47 Stará Hlína 114 24 28 29 45 6 92 Třeboň I 344 72 12 109 197 28 254 Třeboň II 3 431 850 264 988 1 936 295 2 745 Zdroj: ČSÚ Vyjížďka a dojížďka za prací a do škol Údaje o dojížďce a vyjížďce do zaměstnání a do škol pocházejí ze SLDB z roku 2001. Podle něj nejvíce lidí v rámci okresu J. Hradec za prací dojíždí právě do Jindřichova Hradce, Suchdola nad Lužnicí, Chlumu do Třeboně a Českých Velenic. Je to dáno přítomností větších podnikatelských provozů v těchto lokalitách. Největší dojížďka je však do krajského města Č. Budějovice, kam v roce 2001 dojíždělo téměř 400 lidí (oproti cca 70 do J. Hradce). Téměř 90 lidí rovněž dojíždělo za prací do hlavního města Prahy. Celkem vyjíždělo z Třeboně za prací více než 1 100 obyvatel, z toho 34 % v rámci okresu J. Hradec, zbylé procento pak mimo okres. Co se týče dojížďky za prací do Třeboně, celkem do města v roce 2001 přijíždělo 1 368 lidí (celkové saldo dojížďky a vyjížďky je tedy z pohledu města kladné), z toho cca 70 % z obcí v okrese J. Hradec. Nejvíce lidí přijíždělo z Lomnice nad Lužnicí (187), Suchdola nad Lužnicí (115), J. Hradce a Chlumu u Třeboně (obě obce 72). Poměrně vysoký počet pracujících přijížděl i z Č. Budějovic (75). Určitou dojížďku za prací do Třeboně lze sledovat u většiny obcí v regionu Třeboňska. Podobné trendy jako u vyjížďky a dojížďky za prací lze sledovat i u vyjížďky a dojížďky za studiem. Do Třeboně dojíždělo v roce 2001 téměř 1 200 žáků a studentů, z toho cca 930 dětí do 14 let. Jak u dětí do 14 let, tak u starších měli nadpoloviční převahu dojíždějící z obcí v rámci okresu J. Hradec. Co se týče dojížďky z jiných okresů, jednoznačně nejvíce dojíždí žáci a studenti z Č. Budějovic. Z hlediska dojížďky za studiem obyvatel Třeboně mimo město, nejvyšší je tato dojížďka do Č. Budějovic a do Prahy. Následují J. Hradec a Lišov. Celkově vyjíždí z Třeboně více než 400 obyvatel za studiem, naprostá většina ve věku nad 14 let (především na střední školy, dále i za studiem na vysokých školách). V rámci okresu jasně dominuje u ukazatele vyjížďky za studiem město J. Hradec, u dalších míst ČR pak Č. Budějovice a hlavní město Praha. Počet vyjíždějících za prací je na Třeboňsku výrazně nižší než v kraji (27,5 % oproti 40 %), což dokazuje výraznou schopnost města generovat dostatek pracovních míst zejména v cestovním ruchu a lázeňství, ale i ve zpracovatelském průmyslu a zemědělství, rybářství apod. Strana 22
PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Analýza podnikatelského prostředí města Třeboň (zdroj: Studie proveditelnosti průmyslové zóny Třeboň, RERA a.s., 2005) přinesla, mimo jiné, následující základní charakteristiky podnikatelského prostředí města Třeboně: - stávající podniky působící na území města mají zájem ve svém dalším podnikání v Třeboni i nadále setrvat, - především z hlediska průmyslového podnikání ve městě nepůsobí podnikatelské subjekty, které by zaměřením své činnosti stály významným způsobem ve vzájemném zásadním konkurenčním postavení, - naprostá většina subjektů sdílí myšlenku koncentrace průmyslového podnikání v severní části města a vytváření podmínek pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v jeho jižní části (což je dáno i historickým vývojem), - především průmyslové podniky upozorňují na nedostatek pracovní síly pro dělnické profese (týká se především průmyslových podniků v severní průmyslové lokalitě města), - většina podnikatelů města by uvítala větší další zvyšování podpory rozvoje malého a středního podnikání ze strany města, - rozhodujícími faktory pro podnikatele v oblasti průmyslu jsou v rámci města především odpovídající dopravní napojení a zajištění potřebných prostorových kapacit pro podnikání, - za zásadní problematické okruhy související s dalším rozvojem podnikání na území města podnikatelé považují řešení přeložky komunikace II/154, oblast dopravního řešení ve městě obecně, oblast zajištění finančních prostředků potřebných pro rozsáhlejší investice, nabídku odpovídajících pracovních sil, celkovou a případně větší podporu ze strany města. USPOŘÁDÁNÍ PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT A ROZVOJOVÉ PLOCHY V roce 2005 byla zpracována Studie proveditelnosti průmyslové zóny Třeboň, která analyzovala problematiku uspořádání podnikatelských aktivit ve městě. Výsledkem byl návrh struktury, která by umožnila plné využití přirozených potenciálů města (lázeňství a cestovní ruch, atraktivní prostředí, služby), odpovídala by aktuálním potřebám zdejších podnikatelských subjektů a současně by nabídla i potenciál dalšího rozvoje. Podnikatelské aktivity průmyslového charakteru ve městě jsou v současnosti (a je to dáno historickým vývojem) koncentrovány především v severní části města podél silnice I/24 směrem na Prahu. Vyšší koncentrace podnikatelských aktivit průmyslového charakteru jsou dále v lokalitě pod hrází rybníka Svět. Výše uvedená studie tyto lokality pojmenovává jako Severní průmyslová lokalita a Lokalita Pod Světskou hrází. Své provozy má v obou místech i nejvýznamnější místní podnikatelský subjekt působící v oblasti priméru Rybářství Třeboň. Podnikání v oblasti služeb a obchodu je pak rozptýleno po celém území města s přirozenou koncentrací v jeho centrálních částech. Strana 23
Severní průmyslová lokalita - jedná se o největší současnou průmyslovou koncentraci města, která je prostorově vymezena silnicí I/24 a vedením železniční tratě. Od jihu na sever zahrnuje poměrně rozlehlé areály firem PTR s.r.o., Santal s.r.o., Otavan Třeboň a.s., Stavcent a.s., Rybářství Třeboň a.s. (Hld.), Agrico s.r.o., Agraservis s.r.o. a řadu drobnějších provozoven. Severní průmyslová lokalita disponuje, vzhledem k útlumu činnosti Otavanu a přítomnosti několika dalších menších ploch v areálech zde působících firem, plochou o rozsahu cca 5-6 hektarů, která by mohla být v budoucnu využita i jinými podnikatelskými subjekty (např. případný přesun aktivit průmyslového charakteru z lokality pod Světskou hrází). Lokalita Pod Světskou hrází - jedná se o koncentraci průmyslového podnikání, která se nachází v lokalitě pod hrází rybníka Svět. Přítomnost stávajících provozoven Technických služeb města s.r.o., Lesostaveb Třeboň a.s. a dalších subjektů není zcela v souladu s přirozeným potenciálem této lokality, která svým charakterem směřuje především k rozvoji podnikání v oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Osu území tvoří přetížená a z hlediska jejího technického stavu nevyhovující komunikace II/154. Územním plánem je v severní části města východně od stávající Severní průmyslové lokality vymezen prostor pro zřízení průmyslové zóny města Třeboň (městského průmyslového parku). Jedná se o prostor severně od Třeboně, mezi stávajícími výrobními plochami v severní části města a areálem Gigant; podél železniční tratě, v dostatečném odstupu od Zlaté stoky. Lokalita disponuje pozemky o výměře cca 4,2 ha, které jsou pro účely dalšího rozvoje podnikání vymezeny stávajícím územním plánem. Toto území není v současné době zainvestováno a je využíváno pro zemědělské účely. Co se týká dalšího rozvoje podnikatelských zón ve městě, z variant prověřovaných v uvedené studii vychází jako nejvýhodnější kombinované využití prostor v severní části města spočívající ve výstavbě podniků lehké zpracovatelské výroby a skladovací/ logistické zóny. Toto řešení má nejméně záporný vliv na okolní hodnotné přírodní prostředí a zároveň dostatečný přínos pro ekonomiku města a regionu a není v rozporu s přirozeným potenciálem a tradicemi města. Technické řešení projektu vybudování takové průmyslové zóny by spočívalo především v opravě a vybudování přístupové komunikace včetně železničních přejezdů, vybudování nové oddílné kanalizace (dešťové gravitační a splaškové výtlačné) a nového vodovodu přivedeného na hranu pozemku. Nové plochy pro komerční vybavenost obchod a služby jsou pak předpokládány podél frekventovaných silnic I/24 (ve směru na Prahu a ve směru na Halámky) a I/34 (ve směru na České Budějovice). Nová zástavba v těchto plochách (lokality OS1, OS2, OS3) by měla rovněž sloužit jako bariéra, chránící novou výstavbu rodinných domů v přilehlých rozvojových plochách před hlukem z těchto frekventovaných silnic. Nezaměstnanost V dále uvedené tabulce jsou informace o nezaměstnanosti ve správním území města Třeboň. Je evidentní, že nezaměstnanost je ve městě dlouhodobě nízká. Byť prakticky kopíruje celkový vývoj ekonomiky ČR, zachovává si poměrně výrazně nízkou úroveň. Strana 24
Tabulka 15 Nezaměstnanost ve městě (údaje k 31. 12.) Míra nezaměstnanosti (z dosažitelných uchazečů) % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007..... 5,14 3,75 2,93 Muži %..... 3,56 2,47 3,36 Ženy %..... 6,95 5,23 2,43 Míra nezaměstnanosti (z uchazečů celkem) % 3,79 4,36 5,10 4,64 4,71 5,53 4,12 2,71 Muži %. 3,24 3,85 3,69 3,24 3,77 2,75 2,07 Ženy %. 5,65 6,53 5,74 6,39 7,56 5,69 3,45 Uchazeči o práci počet 175 201 235 214 217 255 190 135 Zdroj: ČSÚ Další tabulka pak shrnuje informace o vývoji nezaměstnanosti v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností Třeboň. I zde je patrná její poměrně nízká míra (oproti cca 5% nezaměstnanosti v celém Jihočeském kraji v letech 2006-2007, resp. cca 4 4,5 % v roce 2008). Tabulka 16 Nezaměstnanost ve správním území ORP Třeboň (údaje k 31. 12.) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Míra nezaměstnanosti (z dosažitelných uchazečů) %..... 6,46 5,04 3,85 muži %..... 4,73 3,46 2,99 ženy %..... 8,63 7,00 4,90 Míra nezaměstnanosti (z uchazečů celkem) % 4,23 4,60 5,59 5,86 7,10 6,98 5,54 4,24 muži %. 3,53 4,41 4,48 5,05 5,05 3,76 4,41 ženy %. 5,93 7,06 7,57 9,65 9,37 7,76 4,02 Uchazeči o práci počet 538 585 711 745 903 887 705 539 Zdroj: ČSÚ Shrnutí klíčové body a závěry Poměrně vysoká míra podnikatelských aktivit podle počtu fyzických i právnických osob Převaha malých a středních podniků, zejména fyzických osob a společností s ručením omezeným Dominance terciéru (nevýrobního sektoru - především pak cestovní ruch, lázeňství), přetrvávající významná role zemědělství, lesnictví a rybářství Kladné saldo dojížďky a vyjížďky do zaměstnání a do škol Strana 25