Přednáška Trvale udržitelný rozvoj měst (výňatky) v rámci Semináře o životním prostředí Louny-Zschopau dne 23.10.2003 v Zschopau autorka: inženýrka pro územní plánování a plánování rozvoje města Andrea Schreyer, urbanistka společnosti pro rozvoj měst a zemí Sasko/Durynsko (Gesellschaft für Stadt- und Landentwicklung Sachsen/Thüringen GmbH & Co, KG) (Přednáška vychází z materiálu, který uvedená společnost vypracovala z pověření města Zschopau) Vážené dámy a pánové, byla jsem požádána, abych zde dnes pohovořila o otázkách trvale udržitelného rozvoje měst. Je to dost náročné téma a já doufám, že svými vývody dám alespoň nějaké impulsy pro následující rozhovory. Pojem trvale udržitelný rozvoj měst se používá tak často, že se téměř stal heslem / frází. Abychom si ještě jednou objasnili určité pojmy, chtěla bych se vrátit k původu tohoto pojmu objevil se ve zprávě Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, která byla předmětem rezoluce OSN v roce 1987 známé pod označení komise Brundtlandové nebo zpráva Brundtlandové podle předsedkyně komise, norské političky Gro Harlem Brundtlandové. Ve zprávě se objevuje pojem sustainable development ve smyslu stabilního vývoje chápaného jako jednota zdravého a rozumného ekonomického a ekologického vývoje jako rozvoj, který umožňuje uspokojování současných potřeb, aniž by zároveň omezoval uspokojování potřeb generací budoucích trvalá udržitelnost tedy znamená, že dnešním konáním nesmíme brát budoucím generacím základ pro život.
Ekologická politika musí zároveň obsahovat také politiku rozvoje měst a regionální politiku rozvoje a stejně je tomu i naopak: rozvoj měst má podstatný vliv na přírodní prostředí. V kapitole 9 zprávy Brundtlandové jsou popsány urbanistické výzvy vývojové tendence, krize, stav a požadavky na plánování a přístup k městům jak ve třetím světě, tak v průmyslových státech. procesy ve městech mají velký význam pro celosvětový stabilní vývoj. Města a především v průmyslových státech mají také velký podíl na využití surovin, na spotřebě energie a také na znečištění životního prostředí na základě globálního propojení hospodaření se surovinami a energií jsou tedy účinky a ekosystémy vzdálených regionů propojeny Zničení životního prostředí, chátrání vnitřků měst a v důsledku toho také sociální rozpad městských oblastí charakterizují problémy měst Ale my zároveň máme k dispozici prostředky a možnosti čelit negativním tendencím aktivním jednáním přitom je veřejné mínění, zapojení širokých vrstev obyvatelstva do rozhodovacích procesů týkajících se rozvoje měst, důležitým požadavkem pro dosažení stabilního, trvale udržitelného rozvoje. Zatímco v mnoha částech světa představuje částečně nekontrolovaný a sotva zvládnutelný nebo řiditelný rozvoj měst velkou výzvu pro všechny zúčastněné, v některých částech Evropy, především Evropy západní, vidíme již několik desetiletí zcela jinou situaci, která vyplývá jednak ze změny ekonomické struktury, a jednak ze stálého poklesu počtu obyvatel a stárnutí obyvatelstva. Speciálně ve východním Německu, a tím i v Sasku, tento vývoj od počátku 90. let kumuluje, také v důsledku rychlých a hlubokých strukturních změn ve všech oblastech společnosti. Zschopau v tom není výjimkou. Nejpozději na počátku nového tisíciletí se urbanisté, stejně jako všichni ostatní aktéři procesu rozvoje měst ocitají tváří v tvář nové výzvě nakládání se zmenšujícím se městem. Veškeré běžné plánování bylo zaměřeno na růst a všechny scénáře plánování a politické a právní nástroje ať jsou to daně, odpisy, podpůrné programy nebo podobně byly orientovány na přírůstek.
S poznatkem z konce devadesátých let, že v mnoha východoněmeckých městech je k dispozici dostatečné množství bytových prostor, ale není zde dost lidí, kteří by je obývali, se i město Zschopau octlo před novou výzvou. Tento vývoj byl pozorovatelný a předvídatelný v nových spolkových zemích již několik let a mnozí politikové, projektanti a jiní zúčastnění na to upozorňovali. Bohužel tyto hlasy nebyly po změně často vyslyšeny nebo byly bagatelizovány. K tomu bych chtěla uvést jen několik hesel jako vytváření nových průmyslových a obytných zón v okrajových polohách a tím stoupající přeurbanizace krajiny při současném opouštění starých průmyslových a živnostenských míst, migrace obyvatelstva jednak v důsledku chybějících pracovních míst pryč z regionu a na druhou stranu jeho příchod do regionu do okrajových částí měst a venkovských oblastí s koloniemi rodinných domků. A tyto procesy stále probíhají s velkými částkami veřejných financí ve formě nejrůznějších podpor a subvencí požadované účinky mají být podpořeny a nechtěné účinky utlumeny nebo vyrovnány to dlouhodobě příliš dobře nefunguje v časech, kdy jsou rozpočty státu, spolkových zemí a obcí, stejně jako soukromých investorů, napjaté. A to zcela pomíjíme sociální důsledky určitého vývoje nájemci se např. stěhují tam, kde na své poměry dostanou nejlepší byt nebo si staví nebo kupují vlastní dům v místě, které odpovídá jejich preferencím a ekonomickým poměrům město je segregováno / tříděno. Nepřikrášlená analýza těchto procesů a realistické prognózy budoucího vývoje jsou nezbytně nutné a není nic nebezpečnějšího než nechtít se s touto problematikou vypořádat nebo ji popírat. Také v SRN jsou regiony s růstem, nedostatkem bytů a nedostatkem pracovních sil ale i tím je zmenšování jiných regionů, které nerostou, případně jen urychleno, neboť lidé jsou nuceni jít za prací a pracovními místy. Proces přestavby měst k němu se dnes ještě dostaneme vyžaduje také nové způsoby posuzování přesahující okraj talíře tj. hranici města. Zatímco velká města jsou jako centralizovaná, umělá prostředí závislá na zásobování zvenčí, mohou naproti tomu menší města jako Zschopau nebo také Louny (i když jsou téměř
dvakrát tak velké jako Zschopau) být srdcem vývoje a zásobovat okolní venkovské oblasti službami. Tato spolupráce mezi obcemi musí být důležitým aspektem budoucí práce, neboť pro stále se snižující počet obyvatel nemohou být zachována všechna zařízení. Infrastrukturní služby a nabídky musí být prověřeny a je nutné výhledové plánování infrastruktury. Zvláště kontroverzní diskuse se nyní vedou v Sasku v oblasti školství o zavírání škol nebo o počtu žáků ve třídě. Sektor odpadních vod je jen dalším příkladem mnohé obce mají nyní předimenzované drahé nové čističky odpadních vod, které nejsou koncipované pro klesající počet obyvatel kvůli tomu hůře fungují, a co je pro každého z nás ještě fatálnější mohou mít za následek stoupající poplatky a odvody pro každého jednotlivce neboť každý z nás přispívá na stavbu a provoz těchto zařízení. I zde musí být určeny slabiny budoucího vývoje. Jak je možné se vypořádat s problémy a zároveň se šancemi při zmenšování. Možná povede zmenšování k vyšší kvalitě života pro občany ve městech. Za určitých okolností tato kvalita opět působí jako měkký faktor sídel. Ústředním a stěžejním bodem budoucího rozvoje měst a u vás v Lounech tomu nebude jinak, je ekonomický rozvoj regionu, existence pracovních a vzdělávacích míst, aby lidé v regionu zůstávali a zůstal zachován finanční prostor veřejných správ pro aktivní řízení rozvojových procesů. Přestavba měst přestavba měst na Východě přestavba města v Zschopau Chtěla bych navázat na svá úvodní slova k novým omezujícím podmínkám urbanistického plánování a říci něco k integrované koncepci rozvoje měst na příkladu města Zschopau. Na pozadí klesajícího počtu obyvatel a z toho plynoucích prázdných bytů by měly Integrované koncepce rozvoje měst (InSEK) přispět k vytváření potřebných procesů přizpůsobení jak z hlediska urbanistického, tak z hlediska bytového hospodářství.
Pojem integrovaný má zdůraznit nárok na spolupráci aktérů na straně města s místními vlastníky bytů. Kromě toho jsou zahrnuty také zásadní otázky rozvoje ekonomiky, řemesel a infrastruktury. V analýze musí osvětlen demografický vývoj a stav trhu s byty, a rozpracovány potenciály rozvoje města, aby bylo možné odhadnout směrnice pro budoucí rozvoj na dobu 10 až 15 let. To je předpoklad pro odvození příslušných opatření a strategií jednání s ohledem na dodržení trvalé udržitelnosti. Přitom trvale udržitelný rozvoj nemusí být vždy zaměřen na dlouhodobý stav staveb nebo zařízení, ale může zahrnovat také smysluplná přechodná řešení, vracení ploch přírodě nebo vytyčení a zajištění ploch veřejnou správou pro budoucí využití. Výchozím bodem našich úvah v INSEK je demografický vývoj ve městě. V současné době mi není známo, zda také Louny stojí před takovým vývojem a jaká bude jeho brizance. Možná budeme mít ještě možnost pohovořit si o tom v diskusi.
Od historického jádra sídelního útvaru uvnitř středověkých městských hradeb probíhalo rozšiřování města ve formě historických předměstí (18./19. st.), rozšíření města na východ (konec 19. st.) a zakládání sídlišť v průběhu industrializace (počátek 20. st.). K relevantní nové stavbě bytů a extenzivnímu rozšíření města došlo dále v 50. až 70. letech 20. st. na východě a v 80. letech s cca 1600 obytnými jednotkami na severu města se značným přírůstkem obyvatel (+20 %). Průmyslová základna města a regionu se po roce 1990 z velké části rozpadla (motocyklový průmysl, textilní průmysl, výroba chladniček atd.), což mělo za následek ztrátu mnoha pracovních míst s příslušnými demografickými důsledky a zpětnými vazbami do infrastruktury, daňových příjmů atd.
Vývoj obyvatelstva od r. 1990 / Věková struktura / struktura obyvatelstva Analýza vývoje obyvatelstva od r. 1990 ukazuje silný pokles počtu obyvatel o cca 16 % (současný územní stav). Bez místní části Krumhermersdorf, která byla začleněna roku 1999 a má venkovský charakter, je pokles o více než 18 % pro oblast města ještě drastičtější. Příčinami jsou jednak negativní přirozený vývoj obyvatel (převaha úmrtí) a jednak negativní migrační saldo (převaha odstěhování). Jak u negativního migračního salda, tak u převahy úmrtí je situace v Zschopau v r. 1999 a 2000 méně příznivá než okresní průměr. Věková struktura se plynule posouvá ke staršímu obyvatelstvu, přičemž i zde je urychlujícím faktorem odstěhování, neboť město opouštějí převážně mladí lidé. V prostorovém pohybu obyvatelstva je dominující ztráta migrace oproti starým spolkovým zemím s > 1000 obyvateli v období 1990 až 2000.
Pyramida obyvatelstva Zschopau Bytový fond se oproti roku 1990 změnil jen nepodstatně. Změnila se velikostní struktura bytů (bytové jednotky) v důsledku nové výstavby a sanačních opatření. Absolutní obytná plocha stoupla o < 7 %; dostupná obytná plocha na obyvatele ovšem o > 25 % a počet bytových jednotek na 1000 obyvatel téměř o 20 %. Asi od r. 1999 mají prázdné byty v bytovém fondu stoupající úlohu. Jsou soustředěny na obytnou zónu A. Bebel (panelová výstavba 80. let) s více než 50 % prázdných bytů ve městě. Na ostatním území města jsou zbývající prázdné byty rozděleny bez významného nahromadění. Relativně vysoký počet prázdných bytů v jádru starého města a historických předměstích se týká především nesanovaných, neprodejných bytových jednotek. Hlavními problémy rozvoje města a tím i těžištěm potřeby přestavby města v Zschopau jsou dány klesající, popř. chybějící ekonomickou základnou a klesajícím vývojem obyvatelstva. Migrace, nízká kupní síla obyvatelstva a nízké daňové příjmy obce zužují jak v soukromé, tak především ve veřejné sféře prostor pro investice. V koncepci rozvoje města jsou uvedeny následující hlavní body Hlavní oblasti budoucích opatření na přestavbu města
Za prvé musí dojít k likvidaci bytů a další přestavbě obytného prostředí v obytné části A. Bebel na severu města, neboť v této oblasti se projevily urbanistické zlořády a sociální konflikty. Likvidace 200 bytových jednotek se připravuje na základě existující bytové koncepce (časový horizont do r. 2005). Z analýzy vyplývá nutnost likvidace dalších 200 bytových jednotek, a tu je třeba ještě konkretizovat. Doprovodná opatření dalšího urbanistického rozvoje města (obytné prostředí / utváření centra / sociální infrastruktura) jsou nepostradatelná. Za druhé půjde o revitalizaci nepoužívaných průmyslových areálů, kterou je možné realizovat jen společně se soukromými investory. Na základě pokračujícího chátrání nepoužívaného majetku jsou ovšem pro další využití stavebního majetku dány časové hranice. Za třetí existuje pro rozvoj míst pro bytový fond ve městě ještě potenciál k zastavení migrace do okolí. Za čtvrté je další rozvoj a revitalizace historického jádra starého města důležitým aspektem rozvoje města s bytovým potenciálem a potenciálem pro další rozvoj v obchodu, gastronomii, kultuře a cestovním ruchu. Postup trvale udržitelného rozvoje při co nejšetrnějším zacházení s přírodními zdroji (např. stavební pozemky) a zachování historické a přírodní osobitosti města má prioritu. Uspořádaný urbanistický rozvoj má být v zásadě zajištěn na existujících stavebních plochách, tedy z vnitřní oblasti ven. Jelikož likvidace bytů je soustředěna na sídliště A. Bebel a zde dojde v následujících letech k rozhodujícím změnám v bytovém fondu, byla pro tuto část města vypracována dílčí koncepce InSEK. - Shrnutí dílčí koncepce sídliště August Bebel Sídliště leží na severu města, asi 3 km do centra starého města. Místo koncipované a vybudované počátkem 80. let vykazuje zlořády obytných sídlišť průmyslové bytové výstavby jako je monotónnost, chybějící diferencování veřejných prostor, chybějící nároží a tvorba čtvrtí, dominance obytné funkce a chybějící řešení
označení cest atd. Částečně bylo možné tyto zlořády v uplynulých letech zmírnit. Jsou potřeba další opatření, aby bylo možné oblast, která je jako celek pro město jakožto obytné místo nutná, dále vylepšovat. Bytový fond charakterizují 5- a 6-podlažní stavby typů IW 72, IW 73 a IW 83. Bytový fond činí cca 1640 bytových jednotek, z nichž byla část privatizována, zpravidla prodána nájemcům. Vlastnictví nájemních bytů je rozděleno mezi tři vlastníky (Kommunale Wohnbau GmbH a 2 bytová družstva). Počet obyvatel sídliště od 12/1990 do 12/2201 klesl o 36 % z 4506 na 2889 obyvatel. Roku 1990 žilo v této oblasti téměř 31 % obyvatel města; v r. 2001 to bylo jen 24,5 %. Drastický pokles obyvatelstva se odráží v prázdných bytech tohoto sídliště. V roce 2001 činil podíl prázdných bytů v oblasti nájemních bytů téměř 18 % neboli 262 bytových jednotek, včetně nebytových prostor. V privatizované oblasti nehrají prázdné byty žádnou roli. Opatření na přestavbu města v této oblasti zahrnují především - likvidace bloků bouráním nebo částečným bouráním, - zlepšení kvality bydlení v blocích modernizací a obnovou, - utváření půdorysů podle potřeb, - zlepšení v obytném prostředí, - rozšíření a modernizace budovy mládežnického klubu Highpoint jako jádra centra městské části. Pro koncepci a schválení opatření nutných na sídlišti August Bebel byla již v lednu 2000 vytvořena pracovní skupina pod vedením stavebního úřadu městské správy, kam patří kromě zástupců správy vlastníci WBZ Wohnbau GmbH Zschopau, bytové družstvo Zschopau e.g. a bytové družstvo Zschopautal e.g. Při práci pracovní skupiny byl analyzován vývoj v oblasti a projednána potřebná opatření, schválena a písemně stanovena. Koncepce bydlení, vypracovaná na tomto základě, byla potvrzena městskou radou jako pracovní podklad.
Činnost pracovní skupiny zaměřená na vypracování perspektiv pro sídliště má podle souhlasného názoru vlastníků a městské správy pokračovat dál. Konsensus ohledně nezbytných opatření v oblasti mezi městem a vlastníky a také mezi jednotlivými vlastníky je podle našeho názoru základním předpokladem pro úspěšnou realizaci opatření. První fáze likvidace 200 bytových jednotek již byla koncem roku 2003 úspěšně ukončena. Druhou částí města, na kterou se soustřeďují opatření spojená s přestavbou a sanací města, je historické jádro starého města. - Shrnutí dílčí koncepce Historické jádro starého města Historicky vzniklé jádro starého města v Zschopau je v podstatě tvořeno 2- až 3- podlažní zástavbou uvnitř bývalých středověkých městských hradeb. Jádro města je formálně určenou sanační oblastí o velikosti cca 14 ha a je součástí udržované oblasti a památkově chráněné oblasti Historické staré město. Počet obyvatel v této části od 12/1990 do 12/2001 klesl o 15 % z 956 na 815 obyvatel; celkový podíl na obyvatelstvu města zůstal zhruba stejný. Díky sanačním opatřením, prováděným od r. 1991, byly již z velké části odstraněny nedostatky ve stavu bytového fondu, vybavení a mnoho závad v bytových a životních poměrech. Počet prázdných bytů u sanovaných bytových jednotek nedosahuje žádného většího rozsahu a je zpravidla krátkodobý. Ještě existující prázdné byty v této oblasti se týkají především nesanovaných a tím neprodejných bytových prostor. Z toho plyne potenciál asi 30 bytových jednotek, které se v následujících letech po provedení sanace dostanou na trh.
Závady ohledně funkčnosti této oblasti, zjištěné v letech 1990/91, již byly ve velkém rozsahu odstraněny. Velké deficity ovšem existují v utváření dopravního systému uvnitř města (okruh jednosměrných silnic uvnitř města Lange Straße / Gartenstraße / R.-Breitscheid- Straße / An den Anlagen / Brühl / Schillerplatz) jak pro automobilový provoz, tak pro chodce a klidovou dopravu. S řešením těchto problémů je úzce spojeno další zlepšování vzhledu veřejných prostor v oblasti Alt- a Neumarkt. Historické staré město (oblast chráněné památkové zóny a zákona o zachování) musí být jako jádro rozvoje osídlení dále stabilizováno a musí se profilovat jako místo k bydlení a bezprostředně v oblasti kolem centra jako místo pro nákupy, správu, služby a kulturu, a to pomocí dalších veřejných a soukromých investic. K tomu je navržena realizace následujících opatření: 1. Pokračování sanace budov 2. Uzavření chybných míst ve struktuře města z dřívějších demolic budov uzavření proluk novou výstavbou 3. Posílení funkcí centra a turistické atraktivity města 4. Optimalizace dopravního systému uvnitř města 5. Vytvoření veřejných silničních prostor a náměstí 6. Další využití / změna využití nevyužitých ploch na starém městě Významným opatřením v tomto balíku opatření byla dosud sanace a změna využití zámku Wildeck. Tak tomu zůstane ještě pár let, aby bylo možné dovést zahájené kroky do konce. Příslušný turistický marketing se nyní bude snažit přivést návštěvníky
do zámku, a tím také do starého města cestovní ruch jako hospodářský faktor je dosud málo výrazný. Nevidím žádný rozpor mezi demolicí bytů v sídlištní oblasti (okrajová poloha města) a sanací a popř. novou výstavou na starém městě / v centru města. Město, které se zmenší, se bude koncentrovat v historicky vzniklých strukturách. Úkolem je zlepšit zde životní podmínky, sanovat prázdné budovy a dát jim využití a tím také dát smysl zachování historicky cenného majetku. Nevyužívané plochy, které musí být opuštěny, by měly být přednostně přeměněny na plochy přírodní, pokud není možné zajistit žádné smysluplné další využití. To se týká především bývalých průmyslových zón podél toku řeky.