ZPŘÍSTUPNĚNÍ POLICEJNÍCH SLUŽEBEN OSOBÁM TĚLESNĚ POSTIŽENÝM. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií Dan Laštůvka III. ročník SPANDR Kombinované studium ZPŘÍSTUPNĚNÍ POLICEJNÍCH SLUŽEBEN OSOBÁM TĚLESNĚ POSTIŽENÝM Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D. OLOMOUC 2010

- 2 - Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Olomouci dne 30. 6. 2010. podpis

- 3 - Tímto děkuji vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. PaedDr. Olze Krejčířové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce.

- 4 - OBSAH ÚVOD ČÁST TEORETICKÁ 1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU P 1000 7 1.1.1. Vznik Projektu P 1000 a jeho cíle 7 1.1.2. Projekt P 1000 mění tvář policie 9 1.2 OSOBY NEJEN S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM 10 1.2.1. Somatopedie 10 1.2.2. Osoba s tělesným postižením jako oběť trestného činu 12 1.2.3. Senioři jako oběť trestného činu 14 1.2.4. Bezbariérová Olomouc 15 1.3 ZÁKONNÉ NORMY 17 1.1.1. Prováděcí vyhláška 369/2001 Sb. 17 1.1.2. Osobnost policisty 19 ČÁST PRAKTICKÁ 2.1 VÝCHOZÍ POZNATKY PRO ŠETŘENÍ 21 2.1.1 Metoda šetření 21 2.2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH POLICEJNÍCH SLUŽEBEN V OLOMOUCI 22 2.2.1 Územní odbor vnější služby Olomouc 22

- 5-2.2.1.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Územního odboru vnější služby 24 2.2.2 Obvodní oddělení Olomouc I 26 2.2.2.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc I 29 2.2.3 Obvodní oddělení Olomouc II 31 2.2.3.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc II 33 2.2.4 Obvodní oddělení Olomouc III 34 2.2.4.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc III 38 2.2.5 Obvodní oddělení Olomouc IV 38 2.2.5.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc IV 40 2.2.6 Dopravní inspektorát Olomouc 41 2.2.6.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Dopravního inspektorátu 43 ZÁVĚR 45 SEZNAM POUŽITÉ A CITOVANÉ LITERATURY 47 PŘÍLOHY 48

- 6 - ÚVOD Práce je zaměřena na zpřístupnění policejních služeben pro osoby s tělesným postižením na území města Olomouce. Toto téma jsem si vybral ze dvou důvodů. Tím prvním je, že u Policie České republiky pracuji více, jak deset let a za tuto dobu jsem sloužil na několika služebnách v Olomouci, které se v průběhu mého působení podrobily různým rekonstrukcím a přestavbám. Největší stavební úpravy podstoupily budovy v roce 2007, kdy do čela resortu Ministerstva vnitra České republiky dosedl kandidát vítězné strany z voleb z roku 2006 MUDr. Mgr. Ivan Langer. Za jeho úřadování byl naplno realizován Projekt P1000, který se zaměřuje na modernizaci policejních služeben. V rámci projektu P1000 jsou od roku 2006 postupně modernizovány služebny Policie ČR. Policejní služebny jsou vybavovány internetem a modernizace zahrnuje i budování otevřených recepcí. Druhým důvodem byl nárůst obětí trestné činnosti zejména u seniorů a osob se zdravotním postižením, kteří se kvůli svému handicapu stali v posledních letech pro pachatele snadným terčem páchání trestných činů. Takto znevýhodnění jedinci se musí dostavit na policejní služebnu, aby oznámili přestupek, nebo podali trestní oznámení. Sám z praxe vím, že těchto případů přibývá i v Olomouci. Musím dodat, že se stal i případ, kdy osoba připoutaná na rehabilitační vozík spáchala násilný trestný čin a musela se dostavit na policejní služebnu podat k celé události vysvětlení. V dnešní době není tento případ v každodenní praxi policisty ničím ojedinělým. V práci budu analyzovat, zda jsou stávající podmínky v budovách Policie České republiky v Olomouci vhodné pro kontakt s osobami s tělesným postižením a zda Projekt P1000, který v Olomouci probíhá téměř čtyři roky, přispěl ke zlepšení těchto podmínek a zda je bral vůbec na zřetel.

- 7 - TEORETICKÁ ČÁST 1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU P 1000 S projektem P1000 jsem se poprvé setkal v roce 2007, kdy v jeho rámci začala jako první v Olomouci rekonstrukce Obvodního oddělení Olomouc II Slavonín, kde osobně od roku 2003 sloužím. V rámci osobního zájmu jsem se začal o tento projekt více zajímat. Webové stránky Ministerstva vnitra České republiky mi poskytly stěžejní informace. Písemně jsem kontaktoval konkrétní odbor Ministerstva vnitra, abych získal více adekvátních materiálů. Avšak přes několik pokusů jsem nedostal žádné odpovídající údaje. Ba naopak. Po vyřčení mého dotazu byl projekt P 1000 stažen i z webových stránek. Ministerstva vnitra. Jediným mým zdrojem se stala výroční zpráva z roku 2007, v období začátku projektu, protože internetové stánky Projektu P1000 http://www.p1000.cz/ jsou od té doby dočasně nedostupné (pravděpodobně po projevení bližšího zájmu o tuto problematiku). 1.1.1 Vznik Projektu P1000 a jeho cíle Projekt P1000 vznikl z iniciativy bývalého ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera jako součást dlouhodobé strategie restrukturalizace policie a ministerstva. Plán má plnou podporu vedení Ministerstva vnitra i Policejního prezidia, kteří tak jasně ukazují, kde leží jejich priority a motivace. Je jedením z pilířů reformy a je systémovým řešením modernizace Policie České republiky. Je průlomový v tom, že modernizace služeben se provádí jak z hlediska služeb pro občany v duchu hesla policejní služebna místo důvěry a bezpečí, tak jde o zlepšování pracovních podmínek pro policisty. Cílem Projektu P1000 je zlepšení pracovních podmínek pro policisty a nastavení přívětivější tváře pro občany ze strany policie. Proto bylo započato s rekonstrukcí služeben, ve kterých je zachován jednotný vizuální ráz a základní prvky vybavení interiéru. V žádné z nich tak nebudou chybět bezbariérové přístupy a sociální zařízení pro hendikepované osoby vybavené navíc i o přebalovací pult

- 8 - pro maminky s těmi nejmenšími dětmi. K dispozici bude též dětský koutek, kam budou moci rodiče umístit své malé ratolesti, aby se zabavily po dobu čekání. Jednotný je i design nábytku ve všech služebnách. (Stručná správa o projektu v roce 2007; dostupné na: http://www.policie.cz/clanek/projekt-p1000; [20. 12. 2009]). Na každé ze služeben s vysokou zátěží a frekvencí občanů bude též otevřená recepce s odborně vyškoleným personálem z řad civilních pracovníků. Ti budou nápomocni občanům, kteří sem přijdou s žádostí o pomoc či radu. Z výsledků provedených výzkumů totiž vyplynulo, že celá jedna polovina občanů se na policii obrací s problémy a dotazy, které přímo nespadají do její kompetence. A právě proto zde bude připraven odborně vyškolený personál, který bude mít k dispozici vše potřebné, aby mohl tazateli maximálně vyjít vstříc. Neméně důležitou podstatou tohoto projektu je zlepšení pracovních podmínek policistů. Nové vedení Ministerstva vnitra považuje za správné a nezbytné provést takové změny ve stavebně technickém řešení a vybavení všech policejních služeben, které policistům umožní poskytovat služby občanům na profesionální úrovni odpovídající práci policejního sboru v 21. století. V neposlední řadě také přináší příležitost ke spolupráci s Vězeňskou službou a výrobními družstvy invalidů (při výrobě nábytku). Projekt P1000 se ale nedotkne jen služeben samotných. Počítá se i s omlazením vozového parku, instalace GPS do služebních vozů (pro zvýšení akceschopnosti a efektivnosti), vytváření pojízdných pracovišť (pro urychlení procesu vyšetřování dopravních nehod), modernizací a výstavbou nových operačních středisek, dalším budováním a obnovou infrastruktury IT (přístup k internetu - v současnosti 99,5% služeben, Lotus Notes, IS Trest, vzdálený přístup do databází), zaváděním technologických systémů zabraňujícím korupční jednání (zejména u dopravní policie) a vytvářením vzdělávacích programů pro policisty.

- 9-1.1.2 Projekt P 1000 mění tvář policie Podstatnou změnou z pohledu veřejnosti bude oddělení zadržených od občanů, kteří jdou na policii s vlastním problémem. Jinými slovy by pokud možno měla na každé služebně vzniknout otevřená zóna, kam přicházejí lidé se svými problémy a uzavřená zóna, kde jsou vyslýcháni, případně zadržováni podezřelí. Otevřenou zónou se rozumí právě nový prvek na služebnách aktivní a příjemná recepce nebo čekárna. Úkolem recepce je návštěvníka přijmout a podle problému, se kterým přichází, jej buď odbavit sama, nebo přivolat policistu ve službě, který převezme případ. Samotné řešení případu se pak odehrává v příjemném prostoru jednací místnosti. Pokud v době jednání přicházejí další občané, musí sice čekat na recepci, ale mají alespoň vizuální kontakt s jednací místností a vidí, že nečekají zbytečně. Neprodleně po ukončení jednání v jednací místnosti přijdou na řadu lidé čekající na recepci. Uzavřenou zónou se rozumí prostory pro výslech a zadržení podezřelých z trestné činnosti. Cílem je zajistit, aby se obě skupiny na policejní služebně nepotkávaly. Při plánování projektu a otevřených recepcí vznikla myšlenka zaměstnat na těchto místech civilní zaměstnance a ulehčit tak výkonné složce policie řešení problémů, které se jí přímo netýkají. Lidé v dobré víře přicházejí na policii s dotazy, které stejně dobře vyřeší civilní zaměstnanec. Navíc se přítomností civilního zaměstnance jako prvního kontaktu s policií odbourává psychická bariéra a negativní konotace, které v souvislosti s policií přetrvávají ještě z dob minulého režimu. Komunikační bariéru se podaří snáze překonat ve chvíli, kdy občan vejde do příjemného prostředí recepce, kde se mu bude věnovat recepční v civilním oděvu. Zároveň je zde tak šance zaměstnat osoby s lehčím zdravotním handicapem, třeba bývalé policisty nebo hasiče, kteří mají potřebné znalosti, ale zdravotní postižení jim brání v práci v terénu. Tito lidé tak najdou příležitost k uplatnění v moderní a smysluplné službě veřejnosti.

- 10-1.2 OSOBY NEJEN S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM 1.2.1 Somatopedie Vědní obor somatopedie je součástí vědní oblasti speciální pedagogiky. Zabývá se výchovou, vzděláváním a přípravou pro pracovní a společenské začlenění jedinců s postižením hybnosti (Renotiérová, M. 2006, Speciální pedagogika, str. 209). Výchova a vzdělávání je složkou komplexní rehabilitační péče, zahrnuje školní i mimoškolní výchovu a vzdělání základní (všeobecné) i odborné (přípravu pro povolání). V širším slova smyslu se do somatopedie zahrnuje výchova všech osob tělesně postižených, nemocných a zdravotně oslabených, mládeže i dospělých, neboť poruchy hybnosti a tím i úkoly komplexně rehabilitační péče vznikají v každém věku, dětství i dospělosti. Proto není možno od sebe oddělovat péči o postižené v jednotlivých věkových obdobích (Kábele, F. 1970, Somatopedie, 2. Vydání, str. 8). Nejen ve světě, ale v posledních letech i u nás, se rozvíjí diskuze kolem rozdílného chápání termínu postižení. V obecné speciálně pedagogické rovině se hovoří o čtyřech paradigmatech (Vítková, 1998): 1. Model medicínský vychází z biologicko-organických nebo funkčních příčin, což navozuje medicínsky orientovanou péči. Jejím cílem je léčebná reparace. 2. Model sociálně patologický důraz je kladen na problémy sociální povahy, proto v centru pozornosti stojí socializace a diskriminace podmíněná postižením. 3. Model prostředí zabývá se především hledáním východisek pro změnu školských systémů ve prospěch postižených žáků. Školská reforma by měla poskytnout diferencovanou nabídku všem žákům podle jejich vzdělávacích potřeb. 4. Model antropologický usiluje zejména o zlepšení o zlepšení interpersonální interakce. Východiskem je respektování individuality,

- 11 - identity a jedinečnosti postižených, z něhož se odvíjí postoje učitelů, vychovatelů, spolužáků i širšího sociálního okolí. Je důležité tělesně či zdravotně postiženého člověka brát takového, jaký je ve skutečnosti, a veškeré vývojové problémy vidět komplexně. Primárním faktorem změny v pojímání jedinců tělesně a zdravotně postižených je plné uvědomění společenských podmínek v interakci s individualitou každého z nich, respektovat vliv komplexu rehabilitačních a terapeutických opatření, vliv rodinného, školního i mimoškolního prostředí. Je potřebné si uvědomit, že každé tělesně a zdravotně postižené dítě potřebuje již od raného věku multidisciplinární podporu. Pokud vycházíme z pojmového označení fenomému postižení uvedeného WHO 1980 jako impairment (vada, poškození), disability (omezení, chybění), handicap (postižení), lze je použít jako východiska při definování pojmů tělesné a zdravotní postižení následovně (Vítková, 1998): Vada (poškození) je poškození systému pohybového, podpůrného či jiných orgánů, vedoucí k podstatným somatickým změnám Omezení (snížení výkonu) jde o kvantitativní změny a snížení pohybového výkonu vzhledem k výkonnosti normální, běžné v závislosti na věku, konstituci a vzhledem k životnímu prostředí Postižení jedná se o trvalé podstatné působení na kognitivní, emocionální a sociální výkony, ztíženou sociální interakci, neúplné nebo chybějící přebírání sociálních rolí v souladu s pohlavím a věkem. Podle téže autorky je rozlišována vada (poškození) a z toho plynoucí následky postižení, které jsou ve vztahu důvodu a následku, ale bez přísně vymezené souvislosti (např. rozměr postižení přímo nezávisí na stupni tělesné vady, neboť je značně determinován společensky). Jak uvádí Sander (1991) postižení se vyskytuje tehdy, když je člověk nedostatečně integrován do svého prostředí na základě poškození (vady) nebo snížení výkonu. Lze odvodit, že člověk může být tedy zdravotně postižený z hlediska medicínského, ale z pedagogického hlediska se nemusí o žádné postižení jednat. Pokud je jedinec vážně omezený působením tělesného nebo zdravotního postižení, nestačí jen medicínsky nebo psychologicky orientované terapeutické nabídky, ale jsou

- 12 - nezbytné koncepty pro výchovu a vzdělávání. A právě zde se nachází pracovní oblast pedagogiky tělesně a zdravotně postižených. 1.2.2 Osoba s tělesným postižením jako oběť trestného činu V trestněprávní teorii, ale i praxi, v kriminologii a kriminalistice byla oběť ve srovnání s pachatelem - dlouho na okraji zájmu. A to přesto, že v padesátých letech 20. století se začala formovat viktimologie, která se stala samostatným vědním odvětvím kriminologie, zabývajícím se oběťmi jako základním zdrojem poznání mechanismu zločinu - trestného činu. (MAREŠOVÁ, A. MARTINKOVÁ, M. O významu poznávání obětí trestné činnosti; IKSP Praha; str.1) V současné době je oběti trestného činu věnována mnohem větší pozornost nežli dříve. Instituce Ministerstva vnitra ČR vynakládá preventivní prostředky, aby maximálně eliminovala nárůst těchto trestných činů. Tato snaha také směřuje k pomoci obětem trestných činů páchaných na slabších v lidské společnosti, jako jsou především ženy, senioři a osoby s tělesným postižením. A to způsobem jak pomoci oběti konkrétního trestného činu, tak i formou právních úprav ve prospěch oběti obecně. Za zakladatele viktimologie bývají označováni Němec H. von Hentig a Izraelec B. Mendelsohn. Definovali obsah pojmu oběť a vytvořili první vědecky podložené typologie obětí. Obsah pojmu oběť formulovali dosti široce - jako oběť byla označena osoba, organizace, morální nebo právní řád, které jsou ohroženy, poškozeny nebo zničeny trestným činem. (GÖPPINGER, H.: Kriminologie, München: 1980, s. 589). Dalším pojmem je viktimnost označující disponovanost jedince nebo skupiny osob stát se obětí trestného činu. Vyjadřuje určitý stupeň pravděpodobnosti, že se jednotlivec nebo určitá sociální skupina stane obětí trestného činu. (KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol.: Základy kriminologie a trestní politiky. l.vydání, Praha: 2005, s. 158.) Výčet sociálních skupin, jejichž příslušníci se častěji než ostatní občané stávají oběťmi kriminálního jednání v konkrétním období, obsahují též policejní statistiky, které sledují tzv. objekty

- 13 - zájmu pachatele. Jedná se o skupiny osob disponovaných svým povoláním, majetkovými poměry, věkem, psychickými vlastnostmi či sociálními charakteristikami, stát se atraktivními pro pachatele majetkové, násilné, mravnostní či jiné kriminality, (NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol.: Kriminologie. Praha: 2004, s. 141-147). Vyšší pravděpodobnost stát se obětí zločinu je např. u pracovníků určitých profesí: policistů, pracovníků bezpečnostních služeb, taxikářů, obsluhy benzinových čerpadel, pracovníků na přepážkách bank, pošt, obchodů; dále u seniorů, dětí a mladých lidí, žen, psychicky či fyzicky handicapovaných osob, cizinců, přistěhovalců, členů menšin a u lidí na okraji společnosti: prostitutek, alkoholiků, narkomanů, příslušníků podsvětí, bezdomovců apod. Pravděpodobnost, že policejní služebny budou stále více vyhledávat jmenované sociální skupiny je vysoká. Z projekce Českého statistického úřadu do roku 2065 vyplívá, že populace bude stárnout. Postupně se bude zvyšovat počet obyvatel starších 65 let, v Olomouckém kraji se jejich počet ze současných 97 tisíc zvýší během 50 let na 200 tisíc. V celé populaci kraje bude podíl seniorů tvořit více než jednu třetinu (36,4 %), zatímco v současnosti zaujímá 15,1 % (http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/projekce_obyvatelstva_v_olomouckem_kraj i_do_roku_2065).

- 14 - Graf č. 1. Projekce obyvatelstva v Olomouckém kraji do roku 2065 Statistické ročenky Olomouckého kraje dostupné na webových stránkách Českého statistického úřadu vypovídají také o nárůstu kriminality a snížení věku pachatelů trestných činů v Olomouckém kraj za posledních 10 let. Projekt P1000 je rozhodně přínosným řešením zpřístupnění policejních služeben jako veřejného místa pro kontakt pracovníků policie ať už s osobami tělesně postiženými nebo seniory. I starší lidé mají sníženou schopnost pohyblivosti a jejich zastoupení ve skupině obětí trestných činů bude nadále stoupat. Ale bezbariérový přístup není jediným přístupovým aspektem. Také jednání policistů s jedincem tělesně postiženým by mělo být na profesionální úrovni. Mnohdy dochází k tzv. systémovému týrání, což znamená, že oběť trestného činu znovu při výsleších a následně u soudu zažívá traumatizující zážitek znovu. 1.2.3 Senioři jako oběť trestného činu Jak jsem se již zmínil v předchozí kapitole, mezi skupinu s vyšší pravděpodobností stát se obětí násilné trestné činnosti jsou ohroženi zejména senioři.

- 15 - Násilí na seniorech páchané v rodině Někteří staří lidé jsou bohužel vystaveni násilnému chování ze strany členů vlastní rodiny. Takové jednání začíná většinou mírnějšími projevy, jako je okřikování, ponižování, omezování a přikazování. Bohužel takovéto chování se pomalu ale jistě může proměnit ve větší násilí, které pak již není v silách seniora zastavit. Násilí páchané na seniorech mimo rodinu Násilí páchané na seniorech někdy bohužel probíhá i mimo rodinu jako forma nedostatečné přiměřené aktivity vyskytující se tam, kde je očekávána s důvěrou, což způsobuje bezpráví, poškození, zranění, bolest či strach starších lidí. Jedná se o domovy důchodců, seniorské domy nebo penziony či lůžková zařízení se zdravotní péčí. Personál, který necitlivým přístupem zanedbává úmyslně či z nedbalosti péči o seniory, se tak dostává do roviny pachatele. Formy násilí mimo rodinu: nedostatek poskytovaných pečovatelských služeb, neinformovanost o právech, nesrozumitelná nabídka péče, nepřiznání práva na kvalitu života a společenské kontakty. Podvody páchané na seniorech Stačí nepatrná chvilička, aby si podvodník vytipoval oběť a dostal se do bytu, kde může nemocného či osobu s tělesným postižením připravit o peníze a cennosti. Vynalézavost podvodníků je opravdu velká. Mohou se například také vydávat za přítele příbuzného či známého, který je ve finanční tísni, nebo za zástupce firmy, která provádí odpočty energie. Vždy je proto bezpečnější si informace pro jistotu ověřit. Senioři jsou lidé často osamocení, nemocní, zesláblí, bezradní, vystrašení, lítostiví, nedůvěřiví nebo naopak velmi důvěřiví, a proto mohou být lehce ovladatelní, mohou se stát snadnými kořistmi různých podvodníků, podomních prodejců, zlodějů a násilníků. Je potřeba nebýt lhostejný a věnovat seniorům značnou pozornost (dostupné na: http://www.policie.cz/clanek/seniori.aspx).

- 16-1.2.4 Bezbariérová Olomouc 1. Cíle projektu Bezbariérová Olomouc Projekt Bezbariérová Olomouc, vypracovaný na základě usnesení Rady Města Olomouce ze dne 24. 4. 2001, je příspěvkem k vytvoření dlouhodobé koncepce zkvalitňování života zdravotně handicapovaných spoluobčanů ve městě. Je zaměřen: na oblast odstraňování existujících architektonických a technických bariér ztěžujících běžný život lidem se zdravotním handicapem, oblast důsledného předcházení vzniku těchto bariér, na předcházení a odstraňování bariér informačních, případně komunikačních, na osvětu veřejnosti o životě a potřebách handicapovaných spoluobčanů, bezbariérovost se netýká jen zdravotně handicapovaných lidí, ale také dalších skupin obyvatel města - např. seniorů, rodičů s malými dětmi, osob, jejichž pohyblivost je omezena na přechodnou dobu stavem po úrazech apod. Zároveň je důležité, aby odstraněním jedné bariéry nebyly vytvořeny bariéry pro jinou skupinu občanů. Projekt Bezbariérová Olomouc je dobrým příkladem toho, jak by mělo být postupováno v rámci podobných návrhů na zpřístupnění budov pro osoby s tělesným postižením. V praktické části upozorňuji na několik málo nedostatků, kterým se bylo možné vyvarovat hned na začátku zpracování projektu P 1000. To, co se zdá většině lidí jako přirozené, je mnohdy pro osobu s handicapem nepřekonatelnou překážkou. Tyto překážky si mnohdy začneme uvědomovat, až když někdo z našich blízkých musí čelit jejich překonávání v každodenním, běžném životě.

- 17-2. Odhad podílu zdravotně handicapovaných spoluobčanů na celkovém počtu obyvatel města Olomouce Získat informace týkající se podílu handicapovaných spoluobčanů na populaci je velice složité demografické analýzy poskytované Českým statistickým úřadem s tímto ukazatelem vůbec nepočítají. Jediným zdrojem těchto informací je vydávaná příručka Obce, města, regiony a sociální služby. Podíl zdravotně handicapovaných spoluobčanů na celkovém počtu obyvatel města vychází z nejvyššího údaje pro dané postižení. Podíl vozíčkářů na celkové populaci činí 0,2 %, podíl nevidomých a slabozrakých 0,7 %, podíl neslyšících 0,2 %, podíl ostatních postižených 0,9%. Výsledný podíl námi sledovaných skupin zdravotně handicapovaných obyvatel na celkové populaci města je tedy 1,4 % (Zdroj: publikace "Obce, města, regiony a sociální služby"). Tabulka č. 1 Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel a na počet obyvatel Olomouce druh postižení orientační výskyt na 10 tisíc obyvatel orientační výskyt na počet obyvatel Olomouce (zaokrouhleno na 100 tis.) zrakové postižení 57 570 sluchově postižení 95 950 poruchy řeči 57 570 mentální postižení vady pohybového ústrojí 285 2850 286 2860 vozíčkáři 33 330 diabetici z toho na inzulínu 505 66 5050 660 duševně nemocní 95 950 epileptici 133 1330 psoriatici 190 1900 chronicky nemocné děti 524 5240 Zdroj: publikace "Obce, města, regiony a sociální služby"

- 18 - (dostupné na: http://www.olomouc.eu/bbo/projekt_bbo/priloha1.php#3.1; [5. 6. 2010] 1.3 ZÁKONNÉ NORMY Pro bezbariérovou tvorbu, pro tvorbu s ohledem na osoby s handicapem existuje zákonné prostředí, které stanoví, jakým způsobem postupovat v jednotlivých fázích plánovací a projektové dokumentace (Filipiová, D. Projektujeme bez bariér, 2002, str.6). 1.3.1 Prováděcí vyhláška 369/2001 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 143 odst. 1 písm. k) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj 369/2001Sb. 1 písm. d), upravuje postup při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění a kolaudaci staveb, předpokládající zaměstnávání více jak 20 osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, ( 1, vyhlášky 369/2001Sb.). Prováděcí vyhláška pro Ministerstva pro místní rozvoj 369/2001Sb v 2, v odst. 1 vyhlášky 369/2001Sb, stanoví vybavení staveb určené pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, věznice, pošty a orgány zájmové samosprávy. Výše uvedená vyhláška uvádí, že osobami s omezenou schopností pohybu a orientace jsou osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku pro invalidy, zrakově, sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popř. osobu s mentálním postižením.

- 19 - V rámci řešené problematiky pokládám za důležité vymezit tyto pojmy: 1. Šikmá rampa Šikmou rampou se rozumí dle vyhlášky 369/2009 Sb. část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do stavby, nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi stavby, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu, převyšující okolní plochu o více než 20 mm. 2. Zdvihací plošina Je určená pro dopravu osob na vozíku nebo šikmá zdvihací plošina (poháněný schodišťový výtah) určená pro dopravu osob na vozíku. 1.3.2 Osobnost policisty V této práci se zabývám zpřístupnění policejních služeben pro osoby se zdravotním postižením a tím i pro seniory, dá se předpokládat, že i policista by měl znát základní zásady komunikace s těmito osobami. Moulisová, M. provedla v roce 2006 opakovaný výzkum percepce typického a ideálního policisty. Subjekty výzkumu byli především studenti Policejní akademie ČR, ale i další osoby (celkem se výzkumu zúčastnilo 356 osob). Typický policista je opakovaně v průměru nahlížen jako osoba nevýrazných kvalit, která však nepostrádá zárodky potřebných charakteristik. Od ideálního stavu je vzdálen zejména v kvalitách poctivosti, pracovitosti a inteligence. Pokud jde o podobu ideálního policisty, opakovaně byl největší důraz kladen na to, aby policista především podával kvalitní výkon, dále, aby měl tomu odpovídající žádoucí charakteristiky a aby byl aktivní ve své práci. (MOULISOVÁ, M. Výzkum percepce policisty, Praha 2006, str. 24 27). K osobnosti policisty se vyjadřuje konkrétně Hlava III 11, Zákona o policii ČR č. 273/2008 Sb. Hovoří ovšem pouze o přiměřenosti postupu v souladu s Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. Dále Etický kodex Policie ČR, který zavazuje příslušníky Policie ČR: prosazovat zákony přiměřenými prostředky s maximální snahou o spolupráci s veřejností, státními a nestátními institucemi,

- 20 - chovat se důstojně a důvěryhodně, jednat se všemi lidmi slušně, korektně a s porozuměním a respektovat jejich důstojnost, uplatňovat rovný a korektní přístup ke každé osobě bez rozdílu, v souladu s respektováním kulturní a hodnotové odlišnosti příslušníků menšinových skupin všude tam, kde nedochází ke střetu se zákony, při výkonu služby jednat taktně, korektně a vhodně uplatňovat princip volného uvážení, (http://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policieceske-republiky.aspx, [5.6. 2010]). Z uvedeného vyplývá, že policisté v tomto směru mohou vycházet pouze ze své vlastní zkušenosti. Neexistuje žádný opěrný bod jak by k osobám s tělesným postižením měly v komunikaci postupovat. Jak jsem se zmínil v kapitole 1.2.3, senioři jsou lidé často osamocení, nemocní, zesláblí, bezradní, vystrašení, lítostiví, nedůvěřiví nebo naopak velmi důvěřiví. Následné výslechy pro ně mohou být traumatizující.

- 21 - PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 VÝCHOZÍ POZNATKY PRO ŠETŘENÍ Projekt P1000 vznikl jako součást dlouhodobé strategie restrukturalizace policie a ministerstva. Plán má plnou podporu vedení Ministerstva vnitra i Policejního prezidia. Je jedením z pilířů reformy a je systémovým řešením modernizace Policie České republiky. V současné době je oběti trestného činu věnována mnohem větší pozornost nežli dříve. Snaha Ministerstva vnitra a Policie ČR směřuje k pomoci obětem trestných činů páchaných na slabších v lidské společnosti, jako jsou především senioři a osoby s tělesným postižením. A to způsobem jak pomoci oběti konkrétního trestného činu, tak i formou právních úprav ve prospěch oběti obecně. Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 č. 369/2001 Sb. ve znění dalších předpisů, O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace spadají budovy dle ustanovení 2 písm. a) odst. 1) jsou budovy Policie České republiky stavby s občanským vybavením a jejich úpravy by měly být prováděny v rámci této vyhlášky. 2.1.1 Metoda šetření Tato práce je zaměřena na budovy Policie České republiky v Olomouci. V Olomouci se šest budov sloužící policii pro styk s veřejností. Čtyři budovy patří obvodním oddělením, které mají omezenou místní příslušnost v rámci svého územního obvodu v Olomouci a dvě budovy s celo okresní působností. Výběr těchto pracovišť byl proveden záměrně, protože jsem na některých sám určitou dobu působil. V praktické části se soustředím na popis a naplnění projektu P 1000 vzhledem k vyhlášce číslo 369/2001 Sb.

- 22-2.2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH SLUŽEBEN V OLOMOUCI 2.2.1 Územní odbor vnější služby Olomouc Moje práce je orientována na budovy Policie České republiky, proto se nejdříve zaměřím na hlavní sídlo policie Olomouckého kraje, které sídlí v Olomouci na Žižkově náměstí 4. V této budově se nachází velitelství Územního odboru policie České republiky Olomouc, Služba kriminální policie a vyšetřování, Oddělení hlídkové služby, Odbor stížností a kontrol a Odbor kriminalistické techniky. Dostupnost a vstup Jedná se o třípatrovou budovu v centru města, která je dobře dostupná městskou hromadnou dopravou. Parkování vozidel je možno pouze ve dvorním traktu této budovy, kdy toto parkoviště není určeno pro veřejnost, ale pouze pro parkování služebních vozidel policie. Pro veřejnost nikde v okolí budovy není vyhrazeno stání pro osoby, které jdou za jakýmkoliv účelem do budovy policie. Nevyhrazeným stáním pro osoby se zdravotním postižením je porušen 5 odst. 2 vyhlášky č. 369/2001 Sb., O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen vyhlášky č. 369/2001 Sb.). Hned při vstupu do této budovy je porušeno ustanovení 4 odst. 1. Ani jeden ze vstupů do budovy není v úrovni komunikace pro pěší a tím není zajištěn bezbariérový přístup do budovy, ale je zde 7 cm vysoký schodek, který tvoří první překážkou pro osobu s omezenou schopností pohybu. Další docela závažnou překážkou jsou vstupní dveře do budovy. Jelikož se jedná o historickou stavbu, jsou tyto dveře původní a tedy ze železa a dřeva. Jsou těžké a manipulace s nimi není jednoduchá. Pro osobu s omezenou schopností pohybu je to velká komplikace, neboť zde již

- 23 - bude odkázána na pomoc druhé osoby. U vchodu se nachází video zvonek pro příchozí osoby, který slouží službě na vrátnici, ale ten není v požadované výšce dle přílohy 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb., která určuje, že hrana zvonkového panelu smí být nejvýše 1200 mm od úrovně podlahy a rozsah záběru video zvonku není tak velký, aby vrátný mohl osobu užívající invalidní vozík vidět. Recepce a vrátnice Vchod do budovy tvoří dřevěná železem okovaná vrata, která jsou pro svou velikost i těžká. Když se osobě s omezenou schopností pohybu podaří za pomoci jiné osoby vejít do budovy, hned ji čekají další nástrahy související s omezením v pohybu po budově. Ihned za vstupními dveřmi jsou čtyři schody, které je nutno překonat, aby se člověk dostal k vrátnému okénka a zde mu sdělil, za jakým účelem policii navštívil nebo s kým potřebuje hovořit. I když se jedná pouze o čtyři schody, chybí zde šikmá rampa či zdvihací zařízení, které by ulehčilo pohyb po budově. Tím je porušeno ustanovení 11 odst. 1 vyhlášky č. 369/2001 Sb., kde se píše, že Přístup do staveb občanského vybavení určených pro užívání veřejností musí být zajištěn podle 6 odst. 1., poněvadž u této stavby, která je vícepodlažní musí být zajištěn bezbariérový přístup vnitřními komunikacemi nejméně do jednoho podlaží, kdy rampa by měla být dle přílohy 1.3.3. vyhlášky č. 369/2001 Sb. široká 1300 mm a dle přílohy 1.3.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb. by měla mít po obou stranách ve výši 250 mm vodící tyč. Pohyb po budově Další, velmi těžce překonatelnou překážkou je vstup do části budovy, kam může civilní osoba pouze za doprovodu policisty nebo občanského zaměstnance policie. Tento vstup je tvořen, dvěma turnikety, kdy každý z nich má šířku 60 cm. Toto řešení je absolutně nevyhovující, jelikož přes tento moderní vstup se osoba s omezenou schopností pohybu užívající rehabilitační vozík nemůže dostat. Tyto turnikety zde byly dány před několika lety, kdy nahradily dvoukřídlé prosklené dveře, které mohl otevřít pouze vrátný. Přes tyto turnikety se chodí na čipy, které jsou umístěny ve služebním průkazu každého policisty.

- 24 - Je to sice ulehčení práce pro vrátného, ale jako myšlenka do budoucnosti, kdy celé město je integrováno projektem Bezbariérová Olomouc je toto řešení zcela nevhodné. Jedinou možnou alternativou je, že tělesně postižený dostane přes již zmiňované překážky zpět před budovu a objede k zadnímu vchodu na ulici Husovu, odkud je vjezd pro motorová vozidla a přes bránu, která je otevřená pouze v pracovní dny od 07:00 16:00 hod. a dále závoru dostal do dvorního traktu, kde je zadní (služební) vchod do budovy. Ke dveřím vedou dva schody, které jsou jistě menší překážkou než turnikety u hlavního vchodu, ale tímto se osoba dostane do přízemí budovy policie, kde zjistí, že toto podlaží není určené pro hlavní účel užívání stavby, čímž je opět 11 odst. 1 vyhlášky 369/2001 Sb., v návaznosti na 6 odst. 1. vyhlášky č. 369/2001 Sb., poněvadž v přízemí se nachází prostory pro technicko - hospodářský chod Územního odboru policie České republiky Olomouc a Odbor kriminalistické techniky. Nejčastější důvody návštěvy této budovy je požadované podání vysvětlení ze strany Policie České republiky a to pracovníkům Služby kriminální policie a vyšetřování, které sídlí v 2. a 3. patře. Každý občan, od kterého je podání vysvětlení požadováno, je povinen se na výzvu policie k tomuto podání vysvětlení dostavit, jelikož by mu v případě nesplnění zákonné povinnosti hrozila pořádková pokuta. Do těchto prostor se dostanete pouze po schodišti. V tuto chvíli musí přijít na řadu fyzická síla policistů, kteří osobu s omezenou schopností pohybu, se kterou chtějí jednat, musí do určeného patra vynést. Když je osoba vynesena do určitého podlaží, kde bude v nějaké kanceláři podávat vysvětlení, má před sebou už jen poslední překážku, a to je práh ve dveřích. Po překonání všech výše uvedených překážek se osoba dostane k věci, kvůli které se na Policii České republiky dostavila. Další důležitou věcí je porušen í ustanovení 6 odst. 2 vyhlášky 369/2001 Sb., jelikož nikde v budově není hygienické zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku. 2.2.1.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Územního odboru vnější služby Bližším zmapováním této budovy byly zjištěny velké nedostatky týkajících se stavebně technických úprav dané vyhláškou 369/2001 Sb., i když je pravda,

- 25 - že od té doby co vznikla tato vyhláška, nebyly prováděny žádné stavební úpravy, které by podléhaly stavebnímu zákonu potažmo výše uvedené vyhlášce. Myslím, že v rámci projektu P1000, který má jako jeden z úkolů zpřístupnit budovy policie osobám s omezenou schopností pohybu, by měla tato stavba projít velkou rekonstrukcí. Vím, že je obtížné za plného provozu tuto přestavbu provést, ale s určitými omezeními by se přestavba realizovat mohla. První věcí, kterou bych začal, je že bych se snažil navázat kontakt s majitelem komunikací, tedy s Magistrátem města Olomouce. V rámci spolupráce bych se snažil najít vhodné parkovací místo pro osoby s omezenou schopností pohybu. Dle mého názoru by se toto místo dalo provést na ulici Husova. Toto místo by se eventuálně mohlo využít i pro osoby, které jdou do budovy sousedícího vrchního soudu v Olomouci. Dále bych s vedením magistrátu, který podporuje Projekt bezbariérová Olomouc, dojednal mírné navýšení chodníku před vstupem do uvedené stavby, tak aby se tento vstup stal bezbariérovým. Další investice do úpravy budovy by se již museli odvíjet z finančního rozpočtu Projektu P1000. Video zvonek bych přemístil do vyhláškou požadované výšky 1200 mm, aby v případě, že zazvoní osoba připoutaná na vozík, mohl vrátný přijít a této osobě pomohl při vstupu do budovy. K překonání prvních schodů by se dalo využít šikmé rampy dle přílohy 1.3.3., jelikož by nebyla delší než 3000 mm. Jako další úpravu, bych navrhoval zrušení turniketů, které osobám s tělesným postižením ztěžují přístup do budovy. Tyto turnikety bych nahradil vhodnými dveřmi, které by odpovídali požadovaným podmínkám a také projektové studii Projektu P1000. V této části budovy je dostatek místa na to, aby tyto dveře mohly být klasicky otevíratelné nebo posuvné. Vhodnou úpravou by bylo vybudovat v přízemí budovy jednu místnost, která by byla volně přístupná všem policistům, pro řešení případu, kdy se dostaví osoba s tělesným postižením. Proto další možností zpřístupnění budovy by mohlo být také vybudování výtahu, který by nemusel být velkým zásahem do budovy. Jednou z variant je přístavba venkovního výtahu, který by byl přístupný z dvorního traku budovy, kde by na jeho vybudování byly i vhodné prostory. K jeho výstavbě by se v každém podlaží vybouralo jedno okno, které by se nahradilo vstupní a výstupní plochou výtahu. Tímto by se osobám s tělesným postižením zpřístupnilo každé

- 26 - podlaží budovy. Zrušení prahů při vstupu do jednotlivých kanceláří, kterou by se při jakékoliv stavební úpravě mělo začít. Zárubně většiny dveří jsou sice historické, ale myslím si, že odstranění prahů by neměl vliv na estetický pohled na historické prostory tohoto interiéru. V úvahu by také připadalo zakoupení schodolezu, který na trh se zdravotními pomůckami dodává již několik firem. Jsem si vědom toho, že před koupí této pomůcky by probíhalo zdlouhavé výběrové řízení, jelikož by toto zařízení bylo vhodné pro většinu policejních budov, a to nejen v Olomouci. Vzhledem k tomu bych tuto variantu viděl jako nejméně reálnou, poněvadž nákup těchto pomůcek pro mnoho útvarů by se pohyboval v několika milionových částkách a tato výběrová řízení jsou velmi zdlouhavá a bohužel v naší zemi většinou i neprůhledná. Důležitou úpravou, která by měla v této budově být provedena, by mělo být vybudování hygienického zařízení upraveno pro potřeby osob na vozíku. 2.2.2 Obvodní oddělení Olomouc I Jednou z dalších budov policie je Obvodní oddělení Olomouc I, která se nachází v Olomouci, ul. Sokolská č. 52. V této budově s mimo obvodního oddělení nachází také Inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy. Budova prošla v roce 2002 celkovou rekonstrukcí, aby vyhovovala dnešním požadavkům policie a občanů. Dostupnost a vstup Jedná se o dvoupatrovou budovu v samém centru města Olomouce, která je dobře dostupná městskou hromadnou dopravou. Jelikož se nachází v centu města, je k ní dobrý přístup, poněvadž celé centrum hanácké metropole je upraveno v rámci Projektu bezbariérová Olomouc, kdy tento projekt je vypracovaný na základě usnesení Rady města Olomouce ze dne 24. 4. 2001 a je příspěvkem k vytvoření dlouhodobé koncepce zkvalitňování života zdravotně handicapovaných spoluobčanů ve městě. O tomto projektu by se dalo popsat hodně stran, protože tento projekt je velmi rozsáhlý, ale nechci ho v této práci blíže rozebírat, jelikož má práce je zaměřená jiným směrem.

- 27 - V blízkosti budovy jsou místa vyhrazená pro služební vozidla policie, ale na tomto parkovišti ani nikde v okolí není vyhrazeno místo pro vozidla zdravotně postižených osob. Tímto je porušeno ustanovení 5 odst. 2 pro vyhlášky č. 369/2001 Sb. Provedenou rekonstrukcí byl do budovy zřízen bezbariérový vstup, a to snížením patníku k vozovce. Vstupní dveře do budovy jsou opatřeny ve spodní části madly pro otevření. Hned za vstupními dveřmi se nachází další dřevěné dveře, které jsou také opatřeny madly. Vpravo od vstupních dveří se nachází zvonek budovy, který není v předepsané výšce, která je požadovaná v příloze 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb., a není tedy pro osobu se zdravotním postižením připoutanou na rehabilitačním vozíku dobře dostupný. Recepce a vrátnice Vstupními dveřmi se dostaneme do vestibulu policejního oddělení, kde se nachází moderní v rámci projektu P 1000 vybudovaná recepce, kde člověka uvítá recepční, která však není policistou, ale odborně vyškolenou pracovnicí z řad civilních pracovníků policie. Tato je nápomocná občanům, kteří přijdou se žádostí o radu či pomoc. Z výsledů výzkumů však vyšlo najevo, že celá polovina občanů se na policii obrací s problémy, které přímo nespadají do kompetence policie. Z tohoto důvodu jsou na recepcích tito vyškolení pracovníci, který by měl mít k dispozici potřebné materiály, aby mohli tazateli maximálně vyjít vstříc. Služba recepční na obvodních odděleních je přístupná pouze v pracovní dny a v pracovní dobu. V mimo pracovní dobu se občan musí obrátit na stálou službu obvodního oddělení Policie České republiky, která se nachází také ve vestibulu budovy. Komunikace s policistou konající dozorčí službu je již obtížnější, jelikož ten se nachází za velkým proskleným oknem, které je polepeno zrcadlovou fólií, ve které je vytvořeno výřezem malé okno, přes které se pomocí mikrofonu komunikuje se službu konajícím policistou. Pro občany na vozíku je však tento výřez vysoko a nevidí tedy na policistu, který s ním jedná.

- 28 - Pohyb po budově Po prvotním kontaktu se stálou službou obvodního oddělení se Vám věnuje další policista, který Vás vyzve, abyste ho následoval do výslechové místnosti. Je to místnost přístupná ze vstupní haly, tvořená především kancelářskou technikou. Tato byla vybudována před pár měsíci, v rámci celé úpravy dle Projektu P 1000. Tato místnost splňuje všechny požadavky dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. Přestavbou byl zrušen práh, dveře, které bývaly dřevěné, jež byly rozšířeny a jsou prosklené, ale chybí na nich madlo. Do této místnosti se vchází pouze za přítomnosti policisty, který dveře odemyká a otevírá. V této místnosti jsou pouze holé bílé zdi, které zrovna nevytváří příjemný pocit. Je zde zajištěno soukromí a policistovi můžete sdělit vše, co Vás trápí. Podlaha je potažena linoleem a místnost je opět osvětlena dostatečným počtem umělého osvětlení. V místnosti je také velké okno vedoucí do přilehlé ulice, které je ale vybaveno staženými žaluziemi. Zde policista s občanem sepíše potřebné dokumenty, protokoly a záznamy a seznámí občana s dalším postupem v jeho záležitosti. V prostorech recepce se nachází posezení, které zpříjemňuje čekání na to, než si občana pozve příslušný policista k projednání záležitosti, se kterou přišel. Toto čekání si můžete zkrátit i čtením množství informačních letáků, které jsou zde volně přístupné pro všechny, kteří do budovy přijdou. Z recepce je také vstup na Inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy, kde si každý občan splňující požadavky může zažádat o zbrojní průkaz a následně i o přidělení průkazu zbraně, kterou si koupil. Budova sice vyhovuje ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky 369/2001 Sb., ale tento na tento inspektorát se dostanete pouze po překonání pěti schodů. Inspektorát je samostatná složka Policie České republiky, které sídlí v uvedené vyhovující budově, ale i přesto je osobám zdravotně postiženým nedostupná. Je to sice jen pět schodů, ale i to je pro tyto osoby velká překážka. Kdyby se jednalo o klasické jednání (trestní oznámení, podání vysvětlení apod.), bylo by možno použít výpočetní techniku na výslechové místnosti, kde je do osobního počítače zaveden systém elektronického trestního řízení. Inspektorát však pracuje s úplně jinými formuláři, než jsou v trestním nebo přestupkovém řízení, a proto j nutná přítomnost občana v kancelářích policistů na tomto inspektorátu.

- 29 - Z recepce je také vstup do samotné části obvodního oddělení, kde většina policistů v prostorách svých kanceláří vykonává práci v trestním a přestupkovém řízení. Tento vstup byl v rámci projektu P1000, kdy mříže byly nahrazeny prosklenými dveřmi, aby zapadaly do konceptu recepce, dle uvedeného projektu. V přízemní části za prosklenými dveřmi se nachází hygienické zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku a tím tato policejní stanice splňuje požadavky dle ustanovení 6 odst. 2 vyhlášky 369/2001 Sb. Vzhledem, že rekonstrukce budovy probíhala již v době platnosti této vyhlášky, bylo správně toto zařízení vybudováno a nečekalo se, jak u většiny policejních služeben až na Projekt P1000. Kanceláře policistů se nachází v prvním a druhém patře budovy, kam je možno se dostat pouze po schodišti. Schodiště je tvořeno dlažbou a je osvětleno pomocí oken denním světlem a dále i zářivkovými tělesy. Je jediné, po kterém se dostaneme do obou pater budovy. Pokud by tedy policista požadoval podání vysvětlení od osoby se zdravotním postižením ve své kanceláři a nechtěl by využít výslechové místnosti, která je hlavně určení pro přijetí prvotních oznámení, musel by sehnat nějaké kolegy, kteří by mu pomohli osobu připoutanou na vozík, dopravit do určitého patra. Myslím si ale, že v tomto případě by každý policista využil výslechové místnosti a v případě, že by zde nějaký jiný policista prováděl prvotní úkony v trestním řízení, by toto své jednání přerušil a šel by v tomto pokračovat do jiné kanceláře kdekoli v budově. 2.2.2.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc I I tato budova policie, která byla rekonstruována v době platnosti vyhlášky 369/2001 Sb., porušuje některá její ustanovení. To že nikde v blízkém okolí není vyhrazeno místo pro vozidla zdravotně postižených osob, by se dalo řešit pouze s majitelem komunikace, kterým je Magistrát města Olomouce, ten jediný totiž může s pomocí svých dopravních inženýrů toto vyhrazené místo vytvořit. Je sice pravda, že pokud má osoba ve vozidle označení osoby tělesně postižené, nemusí respektovat určitá dopravní nařízení, jako jsou např. zákazy vjezdu, zákazy stání a zastavení a má tedy možnost své motorové odstavit kdekoli chce, ale toto není nejvhodnější řešení parkovacích míst těchto osob. Osobně si myslím, že tato

- 30 - policejní stanice se zde nachází již dosti dlouho na to, aby tento problém byl vyřešen. Magistrát města Olomouce tuto vyhlášku dobře zná, jelikož je vidět, že budovy města jsou dle této vyhlášky upraveny a to i s vyhrazenými místy pro vozidla zdravotně postižených osob. Vzhledem k tomu, že budovy policie spadají dle 2 písm. a) odst. 1 do vyhlášky 369/2001 Sb., měl Magistrát města Olomouce tyto úpravy dávno provést. I když budova Policie České republiky, Obvodního oddělení Olomouc I, prošla v roce 2002 celkovou rekonstrukcí, kdy již při této rekonstrukci bylo myšleno na občany se zdravotním postižením, stále se v této budově nachází překážky, které ztěžují samostatnou návštěvu a pohyb osob se zdravotním postižením. První problém při návštěvě nebo nutnosti kontaktu policie nastává ještě před jejími dveřmi. Chodník před dveřmi je sice snížen až na úroveň cesty a je tedy bezbariérový, ale bariéry zde tvoří vozidla Policie České republiky, mezi kterými není možno při pohybu pomocí vozíku projet a využít tak bezbariérového nájezdu. Řešením upozornit na tento problém policisty, využívat více vyhrazeného parkoviště pro Policii ČR, které je 10 metrů od vchodu do budovy. Tento problém se však již daří odstraňovat, ale když přijede vozidlo z jiného obvodního oddělení, tuto možnou situaci si neuvědomí, a přesto tam zaparkuje. Druhý problém může nastat v době, kdy jsou vstupní dveře do budovy uzavřeny. Dle pokynu se vstupní dveře uzavírají od 22.00 hodin do 06.00 hodin. Občan v tomto případě kontaktuje policistu pomocí zvonku, který je umístěn vpravo od vstupních dveří. Zde může nastat problém s výškou umístění zvonku, kdy osoba s tělesným postižením, nemusí vždy na tento zvonek dosáhnout. V tomto případě se zdá řešení být jednoduché, pomalé stavební úpravě by se zvonek umístil asi o 30 až 40 cm níže, aby byl dostupný i osobám na vozíku. Další nevhodnou věcí je v mimo pracovní dobu, kdy se na oddělení nenachází pracovnice recepce je prvotní kontakt se stálou službou policie. Okno stále služby je tvořeno neprůhlednou fólií, tato je v dolní třetině odstraněna, aby bylo vidět policistu, který s Vámi jedná. Tato fólie není ovšem odstraněna až k dolní hraně okna, proto osoba pohybující se pomocí vozíku nevidí na tohoto policistu. Hovor je zprostředkován pomocí mikrofonu, kdy hlas policisty není vždy srozumitelný a mnohdy dá policista přednost osobnímu kontaktu s občanem, aby mu bylo dobře rozumět. Vždy je lepší osobní jednání, a proto by se toto dalo vyřešit vytvořením

- 31 - klasického okna, které by se při kontaktu otevřelo a jednání by tak bylo osobnější a pro občana příjemnější. Umístění WC, a to jak bezbariérového, tak i normálního, je trochu problematické. WC je umístěno až za skleněnými dveřmi a není tedy přístupné bez kontaktování policisty a sdělení mu nutnosti navštívit WC. Toto může někomu činit problémy. Vzhledem k charakteru budovy, kdy se jedná o střežený a chráněný objekt s určitým režimem, je toto asi nejschůdnější řešení, protože nikde jinde na vytvoření toalet není vhodné místo a také by bylo v této historické budově problém s budování nových odpadů. Policisté každé žádosti návštěvě WC vždy kladně vyhoví. Jako největší problém je nemožnost osoby pohybující se pomocí vozíku, se dostat do prvního nebo druhého patra budovy. Zde je přístup možný pouze po schodech. Ale procento případ byla zřízena výslechová místnost ve vstupní hale budovy. Ta se může jevit jako malá. Např. pokud bude při jednání s osobu pohybující se pomocí vozíku, nutná přítomnost státního zástupce a soudce, vyšetřujícího policisty a případně i policejního psychologa, tlumočníka nebo zákonného zástupce, vměstnání výše uvedených osob do této místnosti může být problematické. Takových případů bývá ale pomálu a na určitou dobu se dá v těchto prostorech i ve větším počtu vydržet. Vzhledem k tomu, že i tělesně postižená osoba může vlastnit zbrojní průkaz a zbraň, bylo by nutné upravit vstup na Inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drog. Nejvhodnější úpravou v této překážce by byla instalace šikmé zdvihací plošiny dle přílohy 1 bodu 1.7.5 vyhlášky 369/2001 Sb., kde jsou popsané parametry pro instalaci této plošiny. 2.2.3 Obvodní oddělení Olomouc II Obvodní oddělení Policie České republiky Olomouc II - Slavonín je policejní stanicí, na kterém již několik let sloužím. V územním obvodu zdejšího oddělení sídlí Spolek vozíčkářů Trend a je tedy větší pravděpodobnost návštěvy osoby s tělesným postižením na této služebně.