VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU 8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic Celková délka trasy: 5,5 km Poèet stromù: 4 Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný nepamátný strom Informaèní tabule Zaèátek Konec trasy Dub letní v Klánovicích (ulice Malšovická) Pøírodní památka Prameništì Blatovského potoka Pøírodní rezervace Klánovický les Dub v Klánovicích (ulice Smiøická) Jasan u Starokolínské Pøírodní rezervace Klánovický les Lípa u hasièské zbrojnice v Újezdu nad Lesy Vycházku zaèínáme v Újezdu nad Lesy na autobusové zastávce MHD Blatov, kam nás doveze napøíklad od metra B Èerný Most linka è. 250 nebo 261. Od stanice metra B Palmovka jezdí linka è. 109. V pracovní dny lze využít i linku è. 163, jedoucí od stanice metra A Depo Hostivaø. "Stromy a ženy tají svá léta. Stromy však vydrží mlèet déle." 127 Ivan Fontana
103 Jasan u Starokolínské*** Od zastávky jdeme k pøechodu pro chodce, který je øízen semaforem. Pøejdeme komunikaci a zamíøíme vlevo ulicí Starokolínská. Již od køižovatky vidíme za domem èp. 1144 velikou korunu památného jasanu ztepilého (vyhlášen v roce 2009), který zde výraznì dominuje širokému okolí. Strom je pravdìpodobnì nejstarší døevinou katastrálního území Újezd nad Lesy. Jeho dlouhý rovný kmen má obvod 465 m, èímž je po jasanu ve Strahovské zahradì druhým nejmohutnìjším památným jasanem v Praze. Rozložitá koruna sahá do výšky 27 m a její šíøka je 20 m. Strom je ve velmi dobrém zdravotním stavu a je perspektivní po mnoho dalších let. Z pøilehlé komunikace Novolhotská je také vidìt jeho mohutný habitus. Pokud bychom se chtìli podívat pøímo ke kmeni, musíme o vstup poprosit majitele pozemku. Nacházíme se v lokalitì Blatov, o které jsou první zmínky z roku Jasan v Újezdu nad Lesy je druhým nejmohutnìjším památným jasanem v Praze 1229. Pùvodními osadníky Blatova byli døevorubci, pracující v lese Vidrholec, o kterém si povíme pozdìji. Jméno Blatov je odvozováno od døívìjšího místního jména "Na blatie", tj. místo, kde jsou moèály, mokøady a bláto, ke kterému byla pøidána pøípona -ov. Vrátíme se k semaforu, pøejdeme na druhou stranu a pokraèujeme vlevo podél hlavní silnice kolem autobusové zastávky, kde jsme pøedtím vystupovali. Na první køižovatce pøed benzinovou pumpou odboèíme vpravo a ulicí Oplanská jdeme až na køižovatku s komunikací Druhanická, jdeme po ní doleva až na její konec na køižovatku s ulicí Staroújezdská. Pøírodní rezervace Klánovický les Západní a jižní èást komplexu Klánovického lesa na sever (Vidrholec) a jih (Blatov) od železnièní trati Praha Kolín. Rok vyhlášení: 1982. Rozloha: 221,61 ha. Dùvod ochrany: Zachování zajímavých lesních spoleèenstev mokøadù a drobných rašeliniš s výskytem vzácných druhù rostlin a živoèichù. Podloží je tvoøeno nepropustnými jílovitými horninami vìtšinou paleozoického stáøí. Z význaèných rostlin v doubravách bøíza pýøitá, bezkolenec modrý, prha arnika, smilka tuhá ap. Bohatá mykologická lokalita. Entomologicky významná lokalita, jak z hlediska návaznosti na typické døeviny (borovice lesní, duby, bøíza pýøitá) èi drobná vøesovištì, tak na tùnì a mokøady, èasto zrašelinìné. Každý tento biotop obsahuje typické 128 100 významné druhy. Vyskytuje se zde nìkolik druhù obojživelníkù, ze zajímavìjších je to èolek velký. Žije zde liška obecná, srnèí zvìø a èasto se objeví i prase divoké, z drobných savcù napø. myšice lesní a kuny. Avifauna èítá asi 60 hnízdících druhù ptactva, napø. kánì lesní, poštolka obecná a krahujec obecný.
96 Lípa u hasièské zbrojnice v Újezdu nad Lesy* Tam máme po levé stranì hasièskou zbrojnici, pøed kterou roste památná lípa srdèitá. Byla vyhlášena za památný strom roku 2009 ne pro svùj vzrùst nebo vysoké stáøí, ale protože je dùležitá z historického hlediska. Za její výsadbu vdìèíme újezdskému okrašlovacímu spolku, který byl založen 9. srpna 1903. Do vínku si dal péèi o zvelebování a okrašlování obce. Jeho prvním pøedsedou byl Antonín Kožíšek a ten 29. kvìtna 1919 navrhnul vysazení Lípy svobody pøi pøíležitosti prvního výroèí vzniku republiky. Zastupitelstvo jeho návrh jednoznaènì pøijalo a urèilo místo pro vysazení na pozemku u dnešní hasièské zbrojnice. Aby bylo získáno místo pro vysazení lípy, bylo rozhodnuto odstranit plané hrušky. Stromy byly veøejnì vydraženy v nedìli 19. øíjna v 10 hodin dopoledne, za vyvolávací cenu 40 K. Dne 28. øíjna 1919 uspoøádal Okrašlovací spolek a obec zvláštní slavnost, pøi které byla Lípa svobody zasazena. Dùležité bylo, že této slavnosti se zúèastnil i prezident T. G. Masaryk se svou dcerou Alicí, který v tu dobu pobýval na nedalekém zámku v Kolodìjích. Lípa tak má v letokruzích zapsanou tuto historickou skuteènost. Pro úplnost ještì uveïme rozmìry lípy. Obvod kmene má 162 cm a její koruna sahá do výšky 15 m. Od lípy pokraèujeme ulicí Staroújezdská, jejíž název nám sdìluje, že procházíme nejstarší èástí nìkdejšího Újezda. Dnešní obec Újezd nad Lesy totiž není celistvou osadou v historickém slova smyslu. Vznikla v roce 1921 slouèením Nové Sibøiny a Újezda s osadou Blatov. Lípa velkolistá v ulici Staroújezdská je Lípou svobody Pøecházíme rovnì svìtelnou køižovatku a ulicí Staroklánovická dojdeme ke klánovickému nádraží. Kolem naší cesty se rozprostírá Klánovický les, který se nazývá Vidrholec. Místní jméno vzniklo ve støedovìku z nìmeckého Witerholz (witer, gewiter = bouøka, vichøice, holz, gehölze = les, lesík). Odtud také pochází dodnes používané èeské úsloví: je tu jako na vidrholci (silnì tu fouká). V minulosti byl les povìstný pøedevším tím, že sloužil jako útoèištì rùzným loupežníkùm a lapkùm, kteøí zde pøepadávali pocestné i kupce, jedoucí po zemské (Trstenické) stezce do Prahy. Již èeský kníže Vladislav II. nechal v roce 1142 obklíèit les svými zbrojnoši a pochytané loupežníky nechal odvést k hrdelním soudùm v Kouøimi a Kolínì, kde byli po muèení popraveni. Dnes je zdejší porost nejvìtším lesním komplexem na území Prahy a je souèástí pøírodního parku Klánovice - Èihadla. Nejcennìjší porosty jsou 129 chránìny jako pøírodní rezervace nebo pøírodní památka.
81 Dub v Klánovicích (ulice Smiøická)* U nádraží podejdeme podchodem tra a pokraèujeme stále rovnì až k autobusové zastávce Smiøická. Do stejnojmenné ulice zaboèíme vpravo a po pár krocích na pozemku pøi domu èp. 268 uvidíme památný dub, který má obvod kmene 300 cm a jeho mohutná koruna sahá až do výšky 25 m. Za památný byl vyhlášen v roce 2007. Strom je mohutným exempláøem dubu letního, který pøipomíná pùvodní lesní porost a výstavbu Klánovic, které vznikaly jako "lesní" mìsto, kdy byla zástavba citlivì umís ována do lesního porostu. Stavitelem byl Václav Klán, který v roce 1874 koupil èást lesa a v roce 1878 tu zaèal stavìt první domky pro letní pobyt. Tak vznikla osada na katastru obce Šestajovice, která byla nazvána po svém zakladateli Klánovice. V roce 1883 zde byla otevøena zastávka státní dráhy Jirny. Zaèalo se hodnì stavìt nejen kolem hlavní silnice vedoucí od železnice do Šestajovic, ale byly vytyèovány i boèní ulice.do zaèátku 1. svìtové války bylo v Klánovicích asi 90 vil, 5 restaurací a velký penzion. Klánovice byly v té dobì nejoblíbenìjší vilovou ètvrtí v pražském okolí. Žily umìleckým a sportovním životem. Velký rozvoj nastal po 1. svìtové válce. Vìtšina obyvatel zde zaèala žít trvale a 28. øíjna 1920 prohlásila vláda Èeskoslovenské republiky Klánovice za samostatnou obec Dále nás èeká pøíjemná procházka touto mìstskou èástí. Smiøická ulice nás dovede na køižovatku s komunikací Medinská, kterou Památný dub pøi ulici Smiøická roste na soukromé zahradì dojdeme až na rozcestí s ulicí V Soudním, zde zaboèíme vlevo a kolem budovy základní školy dojdeme k pøechodu pro chodce se semaforem. Pøejdeme silnici a Smržovskou ulicí pokraèujeme až na okraj lesa. Ještì než do nìj vkroèíme, jdeme vpravo a na další køižovatce vlevo. Lovèickou ulicí pokraèujeme až na køížení s komunikací Malšovická. NATURA 2000 Blatov a Xaverovský háj (1) Západní èást velkého lesního celku na východním okraji Prahy, mezi mìstskými èástmi Klánovice a Horní Poèernice. Lesní komplex s dominantními acidofilními doubravami a chudými dubohabøinami s reliktem bezkolencové louky na pramenném horizontu. Z historických záznamù je známo, že oblast nebyla souvisle zalesnìna, na území lesního komplexu se nalézalo nìkolik vesnic, které po jejich zániku bìhem tøicetileté války pohltil i s okolními polnostmi les. V posledních nìkolika málo desetiletích je patrné velmi výrazné rozpínaní zástavby rodinných domkù a útlum zemìdìlské èinnosti. 128 Hlavním biotopem komplexu jsou kyselé doubravy a na suchých místech doubravy. Druhové složení kyselých doubrav je chudé a monotónní. V bezkolencových doubravách se hojnì vyskytuje bøíza pýøitá a místy i nìkolik dalších chladnomilnìjších druhù rostlin, což je z hlediska celkovì teplé Velké Prahy floristicky pozoruhodné. Na hlubších, ale ne pøíliš vlhkých hnìdozemích se vyskytují lipové doubravy patøící již do dubohabøin.
7 Dub letní v Klánovicích (ulice Malšovická)*** A už pøi vstupu do ní vidíme nalevo hned u plotu mohutný památný dub, který má korunu èásteènì i nad komunikací. Strom je významný svým vzrùstem a stáøím. Jedná se o zbytek pùvodního porostu. Dub je také hranièním stromem, protože polovina parcely na které døevina roste, byla vždy lesním pozemkem. Ještì pøed nìkolika lety bylo možné i v okolních zahradách spatøit více podobných velikánù. Dub, jehož obvod má 385 cm, se zhruba ve tøech metrech nad zemí vìtví ve dva mohutné kmeny, které spoleènì vytváøejí rozložitou korunu sahající do výšky 24 m. Za památný strom byl vyhlášen v roce 1998. Rozložitou korunu deštníkovitého tvaru má dub v Klánovicích v ulici Malšovická Zde naše vycházka konèí. Pokud máme ještì èas a chu, tak se mùžeme projít po Klánovickém lese, který je protkán spoustou znaèených i neznaèených cest. Vede jím i nauèná stezka, která má zaèátek i konec u nádraží. Mùžeme tak docenit krásu a dùležitost zachování tohoto v Praze unikátního lesního komplexu. Nejbližší autobusová zastávka je v blízkosti základní školy, kolem které jsme procházeli. Do centra mìsta se rychle dostaneme vlakem linky S1 ze zastávky Praha-Klánovice, ke které odtud dojdeme, když budeme kopírovat hranici lesa. Znamená to vrátit se ulicí Lovèickou, pak pokraèovat Blešnovskou a komunikace U Trativodu nás dovede pøímo k nádražní budovì. NATURA 2000 Blatov a Xaverovský háj (2) Jejich bylinné patro je rovnìž nepøíliš bohaté. Druhovì bohatší èernýšové dubohabøiny se nevyskytují èasto. Malé druhové bohatství bylinného patra lesních porostù je zpùsobeno i tím, že se v lesích vyskytují pozùstatky zaniklých støedovìkých vsí a celá oblast byla poté druhotnì zalesnìna. V úzkém pruhu lesa pøiléhajícího k rybníku na severním okraji Xaverovského háje se vyskytuje nepøíliš zachovalý údolní jasanovo-olšový luh. Na obnaženém dnì a v pobøeží navazujících rybníkù rostou kosatec žlutý a vzácný šáchor hnìdý. V závìru rybníka se vyskytují porosty vodních makrofyt s bublinatkou jižní. V jižní èásti komplexu je zahrnuto nìkolik tùnìk podél železnièní trati vzniklých pøi její stavbì. Zde se vyvinula mezotrofní a místy až rašelinná spoleèenstva, napø. Sphagnum cuspidatum, violka bahenní a kozlík dvoudomý v mozaice s mokøadními vrbinami. V tùòkách se krom bìžného okøehku menšího vyskytuje i bublinatka jižní. Jedná se o pomìrnì rozsáhlé plochy pøírodì 129 blízkých biotopù na okraji velkomìsta. Velký význam má území i z hlediska ochrany genofondu.