ESKOSLOVENSKO 1945-1992

ESKOSLOVENSKO 1945-1992 1945 OTEVENÍ VOJ. LETECKÉ OZDRAVOVNY Datum: 22.ervence Odznak s. voj. letce používaný již od 30. let. 1945 LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 15.záí Bezmotorový kluzák. Letecký den 1945. 1945 DEN VÝSTAVBY S. LETECTVÍ Datum: 7.íjna Pošty: PRAHA 1, LIBEREC 1 s. letectví: viz úvod str.1 a R runí 1998 1945 LETIŠT KLECANY Datum: 7.íjna,ervená Letišt Klecany: Pi pováleném zahájení byl výnosem z 15.12.1945 poven vedením letišt Antonín Tušek. Letišt bylo využiváno Aeroklubem vysokoškolského studentstva. 21. 4.1946 se zde konaly jedny z prvních pilotních zkoušek pro bezmotorová letadla. Byl pí tomen i Ing. Bervida pednosta leteckého odboru ministerstva dopravy. 1945 SMUTENÍ TRYZNA ZA S. LETCE Datum: 21.íjna s. letci: s. letci patili k nejangažovanjší skupin s. zahraniních vojsk za II. sv. války. Rekrutovali se z ad vojenských letc, sportovních letc a pozdji i z ad píslušník ostatních druh vojsk v zahranií. Do boj zasáhli sporadicky již v Polsku, významn ve Francii a v adách britské RAF pak vytrvali v aktivním nasazení až do r. 1945, stejn jako píslušníci 1. s. stíhacího pluku v SSSR (pozdji 1.s. smíšené letecké divize). Pro poválené eskoslovensko zajistili svými výkony dobré jméno, ale vysoké procento z nich se nedožilo návratu do republiky. Celkem jich zahynulo 546. str. 19

Tryzna za s. letce: (Tryzna za padlé, popravené a zemelé s. letce.) Byla to první poválená akce obnoveného Svazu letc RS. Konala se v Divadle 5. kvtna za úzké spolupráce s paní Hanou Benešovou. Hlavní projev pronesl ministr Jan Masaryk. 1946 ZNOVUODHALENÍ POMNÍKU M. R.ŠTEFÁNIKA Datum: 4.kvtna Text: ŠURANY 1934-1936 ZNOVUODHALENIE POMNÍKA GEN.M.R.ŠTEFÁNIKA Obraz: - Barva: modrá Štefánik M. R. : viz SR runí 1935. 1946 1. LET PRAHA - NEW YORK (PAA) Datum: 17.ervna Písmena: a,b,c Americký tymotorový letoun Lockheed Constellation L 149 nasazený spoleností PAA na tuto linku. Jedná se o ladný letoun s pístovými motory. Vznikl r. 1943 jako L-049 (voj. C-69). Po válce vznikla ada civilních verzí (L149, 649, 749, 1649) Rychlost 480 km/hod, pojal 44 až 54 cestujících (L-049). Zkušební pílety do Prahy 10.4. a 30.4. 1946 ODHALENÍ DESKY A. VAŠÁTKA Datum: 23.ervna Vašátko Alois : (*1908 elákovice - +1942 kanál La Manche) Pvodn dlostelecký dstojník, pozdji voj. stíhací pilot. V r. 1939 odchází do Polska, pak následuje Francie a nakonec Británie. Stal se velitelem 312. s. stíhací perut a pozdji i s. stíhací skupiny. Zahynul v leteckém souboji nad kanálem. 1946 1. LET PRAHA - BUKURESTI (SA) Datum: 1.listopadu Dvoumotorový dopravní pístový letoun. 1946 1. LET PRAHA - OSLO (SA) Datum: 6.listopadu Dvoumotorový dopravní pístový letoun. str. 20

1946 LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 15. záí Sportovní bezmotorový kluzák. Letecký den 1946: poádal ho NA (eský nár. aeroklub) a Svaz letc na letišti v Ruzyni. Zúastnilo se odhadem 300 000 návštvník. Pedvedeny byly nap.letadla GlosterMeteor, P-80 Shooting Star a B-29 Superfortrees. Z našich stroj pedveden L-290 Orel (Ju-290A) 1947 FR. NOVÁK - ODHALENÍ PAMTNÍ DESKY Datum: 27.dubna Novák František : (1902 Sokolí - 27.4.1940 Francie) Vojenský stíhací pilot. Byl vynikajícím akrobatem. Létal a zvítzil na ad leteckých soutží doma i v zahranií. Vyhrál mezinárodní letecký mítink v Plzni (1931), mezinárodní leteckou soutž ve Varšav (1933) a další.vedl vynikající akrobatickou trojku (Novák, Hubá- ek a Široký), která rovnž slavila úspchy na evropských soutžích. V r.1939 odešel do Francie, kde umírá po tžké nemoci, aniž se dokal bojového nasazení. Odznak s. voj. pilota použivaný od 30. let. 1947 SPORTOVNÍ LETECKÝ DEN Datum: 20.ervence Letecký den 1947: konal se na letišti Ruzyn. Návštva byla cca 200 000 divák. Program byl doplnn akrobatickou soutží vtro a Národní leteckou soutží o pohár NA 1947. Úastnily se stroje U-2, Piper Cub, E-114M, M 1 a další. 1947 SLIA - LETISKO Datum: 29.srpna Text: SLIA/LETISKO-KÚPELE Obraz:? Písmena:? Barva: Letisko Slia: viz. SR runí 1949 1947 RADIOVÝ VYSÍLA M. R. ŠTEFÁNIKA Datum: 26.íjna Text: KOŠICE 1 ODOVZDANIE/ VYSIELAA GEN. M. R.ŠTEFÁNIKA / DO PREVÁDZKY str. 21

Obraz:? Písmena:? Barva: Štefánik M. R.: viz. SR runí 1935. 1948 1. LET PRAHA - BOMBAY (SA) Datum: 10.února Dvoumotorový dopravní pístový letoun. 1948 1. LET PRAHA - BEYROUTH (SA) Datum: 21.ervence Dvoumotorový dopravní pístový letoun. 1949 LETIŠT TRI DUBY Datum: 29.srpna Text: HÁJNÍKY-AUTOPOŠTA TRI DUBY-LETISKO / SLOVENSKÉHO NÁR.POVSTANIA Obraz:? Písmena:? Barva: ervená Lerišt Tri Duby: letišt u Sliae.Za SNP zde bylo centrum povstaleckého letectva. Pozdji odtud operoval i 1.s. samostatný stíhací letecký pluk se svými La-5FN.. 1949 DEN S. LETECTVA Datum: 4.záí Text: HAVLÍKV BROD / I.DEN S. LETECTVA Obraz:? Písmena:? s. letectvo: viz. úvod str. 1 a R runí 1998 1950 5. NÁRODNÍ POU Datum: 20. a 21. kvtna? str. 22

Padák: záchranný a sportovní prostedek, který umožuje letcm a výsadkám snést se k zemi, pop. shazovat náklad. Vyrábí se z tkaniny (bavlna, hedvábí, umlá vlákna) a podle úelu má rzné tvary. V letectví se ješt používá tzv. brzdící padák (brzdní letadel po dosednutí pi vysokých rychlostech). Jedním z prkopník v oboru byl slovenský vynálezce Štefan Bani (viz. R runí 1990). 1950 LETECKÝ DEN - KOLÍN Datum: 27.srpna Voj. letoun nejvíce pipomínající Junkers Ju-88 (?). Letecký den 1950 1950 DEN S. ARMÁDY Datum: 5.až8.íjna Text: KOLÍN 1 Obraz:? Písmena:? DEN ESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY Tradice moderní s. armády se odvozuje už od s. legií.už v této dob byly souástí legií letecké jednotky (Rusko). Jejich píslušníci a vojáci letectva bývalého mocnáství stáli u zrodu letectva SR v r.1918. V letech 39-45 byli letci "nejviditelnjší" složkou našich zahraniních jednotek. Po r.1945 pokrauje tradice s. letectva jako nedílné souásti armády. 1950 1. LET PRAHA - WIEN (SA) Datum: 15.prosince Dvoumotorový dopravní letoun 1952 1. NONÍ LET PRAHA - BRATISLAVA Datum: 15.dubna Dvoumotorový dopravní letoun. Noní let: vzhledem k rozvoji pošt. pepravy zásilek byly zavedenyspeciální noní lety bez dopravy pasažér. Zpoátku obsluhovala linky 4 letadla Il-12B a DC3/Li.2. V polovin 70 let bylo 6 poštovních kurs. V r. 1982 už jen jeden. Po rozdlení státu pravidelná vnitrostátní let. doprava klesla na minimum a s ní zanikly tyto lety. str. 23

1952 1. NONÍ LET BRATISLAVA - PRAHA Datum: 15.dubna Dvoumotorový dopravní letoun. Noní let: viz. pedchozí. 1952 LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 7.záí Pozn.: autopošta Stylizované bezmotorové letadlo. 1952 DEN S. ARMÁDY Datum: 5.íjna Text: HOOVICE / DEN S.ARMÁDY Obraz:? Písmena:? s. armáda: viz SR runí 1950. 1952 1. POŠTOVNÍ LET PLZE - PRAHA - BRNO Datum: 6.íjna Pošty: PLZE 3 PRAHA 022 Iljušin Il-12: sovtské dopravní, dvoumotorové, pístové letadlo. Stroj vznikl v r. 1946. Rychlost byla 350 km/hod a poet míst pro cestující byl pvodn do 32. Pozdji byl snížen na max. 18.SA dostaly první stroj v r.1949 a mli v užívání celkem 10 letadel Il-12 (pro 18 cestujících) a to až do r. 1960. Létaly jak na linkách do západní Evropy, tak na obno- vené lince do Moskvy (1954). I. poštovní let: viz SR runí 1952 (Noní let) 1 952 1. POŠTOVNÍ LET BRNO - PRAHA - PLZE Datum: 7. íjen Pošty: BRNO 2, PRAHA022 str. 24

Iljušin Il-12: viz SR runí 1952 I. poštovní let: viz SR runí 1952 (Noní let) 1953 LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 6.záí Formace tí voj. proudových letadel (MiG 15?). Letecký den 1953 1954 DEN S. LETECTVA Datum: 5.záí s. letectvo: viz úvod str.1 1955 LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 4.záí Iljušin Il-28: sovtský, dvoumotorový proudový bombardér.vznikl v r. 1948. Byl ve výzbroji s. letectva (oznaení také B-228). Posádku tvoili 3 letci. Maximální.rychlost byla 900 km/hod. nosnost až 3000 kg pum. Výzbroj: dva pevné kanóny v pídi a dva pohyblivé v zadním stelišti.v SLA byl použit i pro nkolik rekordních parašutistických seskok (výsadek z pumovnice). 1956 ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA - BEOGRAD (SA) Datum: 22.bezna Iljušin Il-12: viz. SR runí 1952 1956 1. LET PRAHA - BOMBAY (AIR INDIA) Datum: 6.dubna Iljušin Il-12: viz.sr runí 1952. 1956 1. LET PRAHA - HONG KONG (AIR FRANCE) Datum: 26.ervna str. 25

1956 LETECKÝ DEN - PRAHA Datum: 2.záí Letecký den 1956 Iljušin Il-28: viz SR runí 1955 1956 ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA-BRUSEL (SA) Datum: 3.íjna Iljušin Il-12: viz.sr runí 1952 1956 ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA-ZURICH Datum: 6.íjna Iljušin Il-12: viz. SR runí 1952. 1956 SVAZARM Datum: 8.a 9.prosince Text: TATRANSKÁ LOMNICA-VYSOKÉ TATRY Obraz:? Písmena:? ZVAZARM-SLOVENSKÁ KONFERENCIA Svazarm: Svaz pro spolupráci s armádou. Organizace sdružující od r.1951 branné sporty. V r.1952 se kolektivním lenem stává sportovní letectví (sdružené v DOSLET). Od r.1953 je sportovní letectví už jen jedna z odborností. Provozovalo se : -bezmotorové létání, -motorové létání, -parašutistická píprava, -závsné létání a balónové létání. Svazarm zanikl v roce 1990. 1957 1. LET PRAHA - SANTIAGO DE CHILE (SAS) Datum: 20.dubna Douglas DC-7C: americké, tymotorové, pístové, dopravní letadlo. Stroj vznikl r.1956 a umožnil létat na rase New York - Londýn bez mezipistání. SAS jich koupila celkem 14 a celkem jich bylo vyrobeno 121 kus.. Letoun dosahoval cest. rychlosti 557km/hod a unesl 62 až 104 pasažér + 5 až 7 len posádky. str. 26

1957 M.S. V LETECKÉM MODELÁSTVÍ Datum: 9.až11.srpna M.S. FAI v let. modeláství: historicky 1. v eskoslovensku. Bylo pro modely bezmotorové a upoutané rychlostní. V upoutaných naši závodníci obsadili 1. až 3. místo (Sladký, Zatoil a Pastyík) a 1. v družstvech. Na závr byl uspoádán letecký den za úasti Krysty ( vítz Lockheed Trophy). 1957 LETECKÝ DEN - BRATISLAVA Datum: 1.záí Letecký den 1957 1957 OBNOVENÍ LET PRAHA - LONDON (SA) Datum: 12.íjna SA: vznikly v r. 1923 jako eskoslovenské státní aerolinie. 1.let se uskutenil 29. 10. 1923. Nejprve provozovali jen vnitrostátní dopravu. V r.1929 vstupují do IATA (Mezinárodní sdruženílet. dopravc) a od r. 1930 provozují SA i první zahraniní linky. innost trvala do r. 1939. Obnovena byla v r. 1946 již pod názvem eskoslovenské aerolinie. V r. 1951 vzniká odštpný závod Agrolet, který se r.1969 mní v samostatný podnik Slovair. Po r.1989 pak transformace na SA a.s. Po rozpadu eskoslovenska dochází k rozdlení majetku, ale jméno zstává v R. K pejmenování na eské aerolinie dochází v r. 1995. Znaka zstává stejná i pak. Po nkolik let mla majetkovou úast v SA letecká spole- nost Air France. 1957 NASAZENÍ TU 104 PRAHA - MOSKVA Datum: 9.prosince SA: viz SR runí 1957. Tupolev Tu-104: Sovtský,proudový,dopravní letoun z kanceláe Tupoleva.Vznikl v r.1956 a po letadlech de Havilland Comet to byl 2. proudový dopravní letoun na svt.sa 15. 12. 1957 nasadily verzi Tu-104A s rychlostí 900km/hod a 70 až 80 místy pro cestující.celkem vlastnily SA šest stroj se jmény "Praha" (OK-LDA), "Bratislava" (OK-LDB), "Brno" (OK-LDC), "Plze" (OK-NDD), "Ostrava" (OK-MDE?) a "eské Budjovice" (OK- NDF). Sloužily do r. 1974. str. 27

1958 1. LET TU - 104 PRAHA - BRUSEL (SA) Datum: 3.dubna Tupolev Tu-104A: viz SR runí 1957. 1958 IV. M.S. V SESKOKU PADÁKEM Datum: 9.srpna Písmena: a,b,c,d Parašutismus: viz SR runí 1991 Letišt Bratislava - Vajnory: Pvodní bratislavské letišt. Už v r.1923 na nj vedly první lety SA. V r. 1919 nedaleko zahynul M. R.. Štefánik. Po válce jeho travnatá plocha pestala vyhovovat a v r. 1946 se zaalo budovat nové letišt v Ivance. 1958 1. LET TU -104 PRAHA - CAIRO (SA) Datum: 26.srpna Tupolev Tu-104: viz SR runí 1957. 1958 OBNOVENÍ LET PRAHA - AMSTERODAM (SA) Datum: 15.záí SA: viz. SR runí 1957. Iljušin Il-12: viz SR runí 1952. 1958 1. LET TU - 104 PRAHA - PARIS (SA) Datum: 29.záí Tupolev Tu-104: viz SR runí 1957. 1958 35. VÝROÍ POŠTOVNÍ LETECKÉ DOPRAVY Datum: 29.íjna Pošty: BRATISLAVA 2, PRAHA 120 Iljušin Il-12: viz SR runí 1952. Pošt. let. doprava SA: viz. SR runí 1957 SA str. 28

1959 ZAHÁJENÍ PRAVIDELNÉ LET. DOPRAVY PRAHA - BOMBAY (SA) Datum: 22.srpna Tupolev Tu-104A: viz SR runí 1957. SA: viz SR runí 1957. 1959 CELOSTÁTNÍ PLACHTASKÉ ZÁVODY-VRCHLABÍ Datum: 24.ervna-3.ervence Svazarm: viz SR runí 1956. Výkonný sportovní vtro. Celostátní plachtaské závody 1959 1960 1. LET PRAHA - WIEN -ROMA (SA) Datum: 1. dubna Iljušin Il-12: viz SR runí 1952. SA: viz SR runí 1957. str. 29

1960 1. LET PRAHA - CONAKRY (SA) Datum: 19. ervence (let se uskutenil 27.7.) Iljušin Il-12: viz SR runí 1952. SA: viz SR runí 1957. 1960 1. LET PRAHA - DJAKARTA (SA) Datum: 14. srpna Tupolev Tu-104A: viz SR runí 1957. 1960 KONFERENCE LETECKÝCH SPOLENOSTÍ Datum: 20. až 26. íjna Text: PRAHA 014 KONFERENCE LETECKÝCH SPOLENOSTÍ DLH-LOT-MALEV-TABSO-TAROM-SA Obraz:? Písmena:? DLH - v tomto pípad se zejm jedná o spolenost Deutsche Lufthansa der DDR. Vznikla v r. 1954 jako národní dopravce NDR. V r. 1955 pevzala od sovtské armády letišt Berlín - Schönefeld. Mezinár. dopravu zahájila 4.2.1956. První let do Prahy se konal 16.5.1956. V r. 1958 DLH založila spolenost Interflug jako spol. pro zahraniní dopravu a v r. 1963 byly ob sloueny do Interflugu. LOT - polská letecká spolenost psobící od 1. 1. 1929. Vznikla slouením dosavadních polských leteckých dopravc (Aero-Targ, Aerolloyd, Aerolot, Aero). Prvním pro LOT nov dodaným letounem byl britský HP-0/400. MALEV - maarská letecká spolenost. Ped válkou zajišovaly let. dopravu spolenosti Aero - Express a Malert. V kvtnu 1946 byla založena maarsko-sovtská spolenost Maszovlet.Linku do Prahy zahájil Li-2 dne 16.6.1947. V r. 1954 byla spolenost pevzata maarskou vládou a pejmenována na Malév. TABSO - 29. 6.1947 vznikly Bulharské aerolinie, státní podnik. Od 9.2.1948 létaly pes Blehrad a Budapeš do Prahy. V r. 1949 byly pemnny na spolený bulharsko-sovtský podnik TABSO a tento stav petrval až do r. 1954. Název TABSO se zmnil až v r. 1968, kdy za- ala spolenost používat název Balkan. TAROM - V pedváleném Rumunsku vyvíjela od r. 1932 innost státní spolenost LARES. (mimo ni pracovala i spol. SARTA). Po válce na její innost navázala TARS, v r. 1950 reorganizovaná na TAROM. Do Prahy zaala létat již TARS v r. 1946 s letadly Li-2. SA - viz SR runí 1957. 1961 1. LET PRAHA - BAMAKO (SA) Datum: 21. - 25. února str. 30

Iljušin Il-18 : sovtský,dopravní,tymotorový,turbovrtulový letoun. Stroj vznikl v r. 1957. Il-18 ml cestovní rychlost 600 km/hod a kapacitu 90-110 cestujících. Byl použiván zejména pro delší trat. SA ho nasadily na linky 29.1.1960 a to na lince Praha-Bratislava. První zahraniní let se uskutenil 31.1. 1960 na lince Praha - Konakry. U SA sloužilo v letech 1960 až 1990 celkem 12 Iljušin Il-18 ve verzích B, V, D a E. Vtšina nesla jména mst ("Ostrava", "Piešany", "Košice", "Slia", "Karlovy Vary", "Vysoké Tatry", "Mariánské Lázn", "Podbrady"). 1961 1. LET PRAHA - WIEN (AUA) Datum: 2. kvtna AUA: Austrian Airlines, rakouská letecká spolenost. Vznikla spojením Air Austria a Austrian Airways.innost zahájila spolenost v záí 1957 a v beznu 1958 se uskutenil první let na lince Víde - Londýn. innost zahajovala s turbovrtulovým strojem Vickers 779 Viscount. Strojem Viscount (v té dob mla v pronájmu již stroje tí verzí) zahajovala i linku do Prahy. 1961 1. LET PRAHA - DUSSELDORF (AUA) Datum: 2. kvtna AUA: viz pedchozí. 1961 5. CELOSTÁTNÍ PLACHTASKÉ ZÁVODY Datum: 13. - 28. kvtna, 22. ervence,7. srpna Text: VRCHLABÍ 5. CELOSTÁTNÍ PLACHTASKÉ ZÁVODY Obraz:? Písmena:? Celostátní plachtaské závody 1961 1961 SVAZARM Datum: 16. -18. ervna Text: PRAHA II.SJEZD SVAZU PRO SPOLUPRÁCI S ARMÁDOU Obraz a písmena:? Svazarm: viz SR runí 1956. str. 31

1962 FEDERACE AEROFILATELISTICKÝCH SPOLK Datum: 29.srpna Písmena: b Aerofilatelie: samostatný obor filatelie, zabývající se studiem a vytváením sbírek z filatelistického materiálu dokladujícího vzdušnou dopravu poštovních zásilek. 1963 V. V. TREŠKOVOVÁ V PRAZE Datum: 15. srpna Treškovová Valentina Vladimirovna : (* 6.3.1937) Pvodním povoláním tkadlena. Vnovala se sportovnímu parašutismu. Prodlala kosmonautický výcvik. Jako první žena na svt letla kosmickou lodí (VOSTOK 6). Pozdji vystudovala Vojenskou akademii N. Žukovského. 1963 40. VÝROÍ SA Datum: 29. íjna SA: viz SR runí 1957. 1963 1. LET PRAHA - BERLIN (INTERFLUG) Datum: 2. listopadu Iljušin Il-18: viz SR runí 1961. INTERFLUG: letecká spolenost bývalé NDR. Byla založena r. 1954. 1963 1. LET TU 104A PRAHA - ZURICH Datum: 2. listopadu Tupolev Tu-104A: viz SR runí 1957. 1964 KOSMONAUTIKA Datum: 13. íjna str. 32

Komarov Vladimír Michajlovi : (16.3.1927-24.4.1967). Kosmonaut, vojenský letec. Zahynul pi pistání kosmické lodi Sojuz 1. Jegorov, Feoktistov: vdetí pracovníci. 1 964 150 LET PRVNÍ BRNNSKÉ STROJÍRNY Datum: 1. prosince První brnnská strojírna (PBS): strojírenský podnik založený r. 1814. V pováleném období zde byl vyvíjen velký letecký proudový motor (ing. Martínek, 1950), ale v r. 1952 byly práce zastaveny. V r. 1987 byly v oslavanském závodu zahájeny pípravy na výrobu malých leteckých motor M-10 a M-30. Série se však nestavla. Po vzniku R se leteckou výrobou zabývá závod ve Velké Bíteši (pomocné agregáty startovacích systém a motor TE.50B). 1964 1. LET TU 124 PRAHA - FRANKFURT a. MAIN (SA) Datum: 15. prosince Tupolev Tu-124: sovtský, dvoumotorový, proudový, dopravní letoun. Vznikl v r.1960. Stroj ml cestovní rychlost 800 km/hod a 44-56 míst pro cestující. SA mly ve svém parku ti letadla pro 56 cestujících (verze Tu-124V). Jednalo se o letadla : "Mlník" (OK-TEA), "Centrotex Praha" (OK-TEB), "Mladá Boleslav" (OK-UEC). U SA létaly do r. 1972. 1965 KOSMONAUTIKA Datum: 19. - 21. bezna Bljajev Pavel Ivanovi: (26.6.1925-10.1.1970), kosmonaut (Voschod 2), vojenský stíhací pilot. Jako letec bojoval ve II.sv. válce. Leonov Alexej Archipovi: (* 30.5.1934) kosmonaut (Voschod 2,Sojuz Apollo), vojenský letec. 1965 ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA - NEW YORK (PAA) Datum: 17. a 24. ervence PAA: americká letecká spolenost. Plný název Pan American World Airways. Vznikla v r. 1927 jako mezinárodní dopravce. 19.10.1927 zahájila linkou do Havany, což byla souasn první mezinárodní poštovní linka z USA (letl Fokker F.VIIa-3m. V dalších letech pohltila celou adu dalších let. spoleností. Do Prahy piletla poprvé 10.4.1946 (L-049 Constellation - zkušební let) a od ervna létala pravideln. Po perušení v r. 1949 byly lety obnoveny od 17.7.1965. ( DC-8-32. ) V r. 1991 spolenost zbankrotovala a zastavila innost. str. 33

1966 1. LET PRAHA - FRANKFURT a. MAIN (LUFTHANSA) Datum: 2. dubna Lufthansa: spolenost Deutsche Luft Hansa byla ustavena 6.1.1926. Vznikla slouením spoleností Deutscher Aero Lloyd a Junkers Luftverkehr. Hojn využívala nap. Junkers F.13, kterých vlastnila 55. Do SR létala od r. 1927. Po válce byla 6.1.1953 založena v západním Nmecku spolenost Luftag. Již od srpna 1954 nesla opt název Deutsche Lufthansa. Zahajovací let Lufthansy na lince Praha - Frankfurt uskutenil2.4. 1966 Boeing B 727-100. 1966 kurs. - LET PRAHA - FRANKFURT A. MAIN (LUFTH) Datum: 2. dubna Lufthansa: viz pedchozí. 1966 1. LET PRAHA - TUNIS (SA) Datum: 24. ervence Tupolev Tu 104A:viz SR runí 1957. 1966 DEN AEROFILATELIE Datum: 12. záí Aerofilatelie: viz SR runí 1962. 1966 CVIENÍ ARMÁD VARŠAVSKÉ SMLOUVY - VLTAVA Datum: 24. a 25. záí Text: ESKÉ BUDJOVICE VLTAVA - VOJENSKÁ PEHLÍDKA SSR-MNK-DDR-CCCP Obraz:? Písmena:? Cviení Vltava: velké vojenské cviení s širokým využitím letectva. str. 34

1966 XV. MEZINÁRODNÍ KONGRES LETECKÉHO A KOSMICKÉHO LÉKASTVÍ Datum: 23. - 30. záí XV.Mezinár. kongres leteckého a kosmického lékaství: byl to 1. kongres v socialistickém stát. Pedsedou byl MUDr. Jan Vanýsek. Mezi delegáty byli dr. Barry, leka US kosmonaut, J. P. Stapp a leka kosmonaut B. B. Jegorov. 1967 JUBILEJNÍ LET BERLIN - PRAHA - WIEN (SA) Datum: 21. bezna 1967 AEROFILATELISTICKÁ VÝSTAVA BRATISLAVA 67 Datum: 25. ervna Aerofilatelie: viz SR runí 1962. 1967 VÝSTAVA POŠTOVNÍCH ZNÁMEK PLZE Datum: 3. až 13. ervna Škoda Plze: Letadlové oddlení bylo v Plzni založeno v r. 1925.Prvním letadlem byl licenní Dewoitine D-21-C (Škoda D-1). Škoda vyrábla i letecké motory a mla i poboku v Polsku.V r. 1929 se letecká výroba stjovala do Avie v Letanech (patila Škodovce). V Plzni se mimo jiné vyrábly i letecké bomby. Za okupace se Škoda podílela na experimentálních letadlech Rakušana Kauby (firma Skoda-Kauba). Vyrábla také vyrábla protiletadlová dla a souásti pro letadla. Byla také mnohokrát bombardována. Po osvobození nebyla letecká výroba obnovena.v letech 1947-49 probíhal vývoj proudového motoru R-2. Práce nebyly dokoneny. Od r. 1979 provozovala Škoda pro svoji závodní dopravu spolenost Škoda Air. (Letadla Let L-200, Zlín Z-142 a Let L-410.) 1967 VÝSTAVA POŠTOVNÍCH ZNÁMEK LIBEREC Datum: 23. ervence str. 35

Balón plynový : je jím mínn balón plnný plynem lehím než vzduch. Oproti horkovzdušnému balónu má obvykle vyšší nosnost a odpadají hoáky. Plynový balón vznikl zanedlouho po vzletu Montgolfiéry. Již 26. 8. 1783 vypustil profesor Charles s bratry Robertsovými balón plnný vodíkem. Po období vlády prostedk lehích než vzduch jeho použití klesalo, protože provoz je finann náronjší a plnní tžkopádnjší. V dnešním sportovním letectví se pevážn použivají balóny horkovzdušné. Vzducholo: vyvinula se z balónu. Jedná se o iditelný prostedek lehí vzduchu. První vzducholo sestrojil r. 1852 H. Giffard. Nejznámjším jejich konstruktérem se stal Ferdinand Zeppelin (*1938, +1917). Jednalo se o vzducholodi ztužené s pevnou kontrukcí a oddlenými balonety obsahujícími plyn. Plnny byly obvykle vodíkem nebo héliem. Po ad neštstí se pešlo výhradn na bezpené hélium. V souasné dob se vzducholodi využívají ve velmi omezené míe. 1967 1. LET PRAHA - TEHERÁN (SA) Datum: 16. a 17. srpna 1967 M. S. LETECKÝCH MODELÁ Datum: 13. -20. srpna Pošty: SUCHDOL U PRAHY VELVARY Mistrovství svta leteckých modelá: konalo se na letišti v Sázené u Velvar. Úastnilo se 32 stát. Létaly vtron,motorové modely a modely na gumu. s. družstvo obsadilo 1. místo. Pro návrat volných vtro byly využivány ti vrtulníky. 1967 PÍLEŽITOSTNÝ LET AEROFILA 67 (LUFTHANSA) Datum: 25. srpna Lufthansa: viz SR runí 1960. 1 967 MISTROVSTVÍ SSR V DZBZ Datum: 27. srpna Svazarm: viz. SR runí 1956. str. 36

1967 1. LET PRAHA - SINGAPORE (SA) Datum: 20. záí 1 967 TECHNICKÉ MUZEUM BRNO - VÝSTAVA POHLEDNIC Datum: 3. íjna Technické muzeum Brno (TMB): Jako samostatný subjekt existuje muzeum od 1. 1. 1961. Sbírkotvorná innost však probíhala už od r. 1953. V r. 1992 mlo TMB na 30 000 sbírkových pedmt. Obor letectví a kosmonautika se na tom podílel více než deseti procenty. Jedná se o trojrozmrné exponáty, dokumenty, fotografie a j. Nap. z pozstalosti ing. Krumbacha vlastní TMB 87 knih typ. Z letadel je ve sbírkách L-29R, MiG-19S, MiG-21F, Z-226, vrtulník HC-102 aj.v souasné dob je pístupnost fond omezena vlivem ztráty výstavních prostor, ale probíhá rekonstrukce objektu v Brn Králov Poli.(2/2000) 1967 1. LET PRAHA - ISTANBUL (SA) Datum: 12. listopadu Tupolev Tu-124: viz SR runí 1964. 1968 1. LET PRAHA - NIKOSIA - KUWAIT - BOMBAY (SA) Datum: 1. duben 1968 49. VÝROÍ SMRTI M. R. ŠTEFÁNIKA Datum: 4. a 5. kvtna Text: BREZOVÁ POD BRADLOM 49.VÝROIE TRAGICKEJ SMRTI GENERÁLA Dr.M.R.ŠTEFÁNIKA Obraz:? Písmena:? Štefánik M. R.: viz. SR runí 1935. str. 37

1968 1. BALÓNOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 9. kvtna 1. balónový let Praga 68: letl balón "D-Bernina". 1968 2. BALÓNOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 11. kvtna 2. balónový let Praga 68: letl balon "D-Bernina". Balón: vzduchoplavecký prostedek lehí vzduchu. Bývá plnn bu lehkým plynem (nap. heliem nebo vodíkem), nebo vztlak zajišuje ohev vzduchu v balónu. V dnešní dob jsou balóny používány pedevším ve sportu a propagaci.(viz. balón plynový) 1968 1. LET PRAHA - LENINGRAD (SA) Datum: 1. ervna 1968 ZNOVUZAHÁJENÍ LET PRAHA - MARSEILLE (SA) Datum: 1. erven 1968 1. LET BRATISLAVA - TITOGRAD (SA) Datum: 1. erven 1968 1. LET PRAHA - LJUBLJANA (SA) Datum: 3. erven str. 38

1968 3. BALONOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 23. ervna 3. balónový let Praga 68: letl balón " Praga 68" Balón: viz SR runí 1968 1968 4. BALÓNOVÝ LET PRAGA 68 Datum: 30. ervna íslice: 1 a 2 4. balónový let Praga 68: letly 4 balóny 1) "Graf Zeppelin", 2) "Gazelle Austria", 3) " Praga 68", 4) " Nimbus" Balón: viz SR runí 1968 1968 SYMPOSIUM AEROFILATELIE Datum: 3. ervence Aerofilatelie: viz. SR runí 1962. Balón: viz SR runí 1968 1968 1. LET BRNO - DUBROVNIK (SA) Datum: 5. ervence 1968 1. LET BRATISLAVA - SPLIT (SA) Datum: 5. ervence 1968 50 LET S. LETECTVÍ - VTROOVÁ POŠTA Datum: 11. a 12. íjna s. letectví: viz. úvod str.1 L 13 Blaník: s. celokovový školní vtro. Prototyp vzlétl r.1956. Má dv místa. Stal se na adu let základním cviným vtronm a byl exportován do mnoha zemí svta vetn zámoí. Má rozptí 16.2m a prázdnou hmotnost 299 kg. str. 39

Vtroová pošta: peprava poštovních zásilek pomocí vtron. Vtšinou se jednalo o propaganí filatelistické akce. 1968 45 LET SA Datum: 29. íjna SA: viz SR runí 1957. 1968 VÝSTAVA 50 LET S. LETECTVÍ Datum: 11. až 29. íjna Avia B-534: s. stíhací dvojplošník. Tvoil páte pedváleného stíhacího letectva. Výzbroj tvoily 4 kulomety a existovala i kanónová verze Bk-534. Letoun vznikl v r. 1933 a byl dodán v nkolika provedeních. Motor byl adový HS 12Ydrs vyrábný v Avii nebo v KD. Dosahoval max. rychl.380 km/hod.do boj proti okupantm se B-534 dostala až za SNP. Sestel F. Cypricha (sestelil Ju 52) je pravdpodobn posledním sestelem provedeným jednomístným dvouplošníkem s pevným podvozkem za II. sv. války. Výstava 50 let s. letectví: pvodn doasná letecká výstava,z níž vznikla dnešní stálá Expozice letectví a kosmonautiky vojenského muzea umístná ve Kbelích. 1969 1. LET BRATISLAVA - (PRAHA) - PARIS (SA) Datum: 4. dubna SA: viz SR runí 1957. Tupolev Tu-124: viz SR runí 1964. 1969 1. LET BRATISL. - PRAHA - FRANKFURT/MAIN (SA) Datum: 4. dubna SA: viz SR runí 1957. Tupolev Tu-124: viz SR runí 1964. 1969 1. LET PRAHA - LUXEMBOURG (SA) Datum: 5. dubna SA: viz SR runí 1957. Tupolev Tu-124: viz SR runí 1964. str. 40

1969 50. VÝROÍ SMRTI M. R. ŠTEFÁNIKA Datum: 3. kvtna Štefánik M. R.: viz SR runí 1935. Štefánikova mohyla na Bradle: viz runí SR 1994. 1969 VTROOVÁ POŠTA OOVÁ Datum: 17. kvtna,ervená Vtroová pošta: viz SR runí 1968 1969 TECHNICKÉ MUZEUM BRNO - VÝSTAVA HISTORIE ŽELEZNIC Datum: 3. až 15. íjna Technické muzeum Brno: viz. SR runí 1967 1969 1. LET IL-62 NA LINCE PRAHA - PARIS (SA) Datum: 3. listopadu SA: viz SR runí 1957. Iljušin Il-62: sovtský, tymotorový, dopravní, proudový letoun. Cestovní rychlost Il-62M byla 935km/hod a ml kapacitu až 204 cestujících. Zalétán byl v r.1963. SA koupily první stroj v r.1969. Celkem vlastnily SA 9 Il-62 a 6 zdokonalené Il-62M (všechny v provedení pro 174 cestujících). Stroje nesly názvy mst a podnik ("Praha"," Bratislava","Vítkovice", "VSŽ Košice","Brno", "Brno, Trade fair", "Bánská Bystrica", "Ústí n. Labem", "Plze","Hradec Králové", "eské Budjovice", "Ostrava"). OK 766: oznaení letecké trat Praha-Paris provozované SA. 1969 1. LET IL-62 NA LINCE PRAHA - DJAKARTA (SA) Datum: 7. listopadu SA: viz SR runí 1957. Iljušin Il-62: viz pedchozí. OK-510: oznaení let. trat Praha-Djakarta provozované SA. str. 41

1969 1. LET IL-62 NA LINCE PRAHA - HAVANA (SA) Datum: 15. listopadu SA: viz SR runí 1957 Iljušin Il-62: viz pedchozí. OK-626: oznaení let. trat Praha-Havana provozované SA. Poznámky-doplky: str. 42