Správní dozor vykonávaný orgány veterinární správy

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Správní dozor vykonávaný orgány veterinární správy Bakalářská práce Autor: Kateřina Mašková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc. Praha Červen 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Kateřina Mašková 2

Poděkování Ráda bych poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce za věnovaný čas a za jeho tolik potřebné rady. 3

Anotace Význam práce je analyzovat současný systém správního dozoru se zaměřením na výkon dozoru orgány veterinární správy. V rámci této práce bylo nezbytné se zaměřit nejen na správní dozor vykonávaný samotnými orgány veterinární správy, ale také na výkon správního dozoru jako celku. V této práci se mi podařilo zjistit silné i slabé stránky současných právních úprav s dozorem souvisejících a jejich shrnutí je obsaţeno v závěru a doporučení. Klíčová slova: správní dozor, veterinární správa Annotation The aim of this work is to analyse our contemporary system of supervision focused on the supervision performed by the veterinary authorities. In order to analyse it properly, it was necessary to focus also on the supervision in whole and afterwards to analyse the exact supervision performed by the veterinary authorities. In this work I found the pro and cons of our contemporary legal system of supervision and the summary of it could be found in the part of the conclusion and the recommendation. Key words: supervision, veterinary authorities 4

Obsah Prohlášení..2 Poděkování 3 Anotace..4 Obsah.5 Úvod..6 1.1 Správní dozor...7 1.2 Pojem správního dozoru.. 8 1.3 Obsah právních vztahů při výkonu správního dozoru... 20 1.4 Stádia správního dozoru....25 2. Správa v souvislosti s veterinární péčí...27 3. Správa v souvislosti s plemenářstvím.. 34 4. Správa v souvislosti s ochranou zvířat proti týrání..37 5. Správa v souvislosti s potravinami s tabákovými výrobky.....39 5. Správa v souvislosti s krmivy..41 6. Veterinární správa....42 Závěry a doporučení 47 Seznam pouţité literatury 49 5

Úvod Cílem práce je analyzovat právní úpravu dozorovaných pravomocí veterinární správy. Pro tuto analýzu je podstatné také přesné vysvětlení souvisejících pojmů jako i celkově význam správního dozoru a obsah právních vztahů subjektů, který dozor vykonává a také subjektů, vůči nimţ je dozor směřován. Celá otázka správního dozoru je velice komplikovaná kvůli nepříliš jasné současné právní úpravě, která vyuţívá různé pojmy se stejným významem. Zejména se jedná o pojmy jako dozor, kontrola, správní dozor, státní dozor a jiné. Tuto problematiku je potřeba velice důkladně analyzovat a vysvětlit stejně tak jako vysvětlit různé členění s tím související. Toto je velice podstatné vzhledem k tomu, ţe správní dozor je jednostranný, mocenský a regulativní zásah orgánu veřejné správy do hmotněprávních poměrů dozorované osoby. Uloţení nápravných prostředků a sankcí znamená často omezení nebo ukončení podnikatelské činnosti dozorované osoby a vynaloţení značných finančních a materiálních prostředků. Další podstatnou problematikou je to, ţe se správní dozor člení do dvou stádií a to na stádium zjišťování a hodnocení a na stádium, ve kterém se uplatňují nápravné nebo sankční prostředky. Tato dvě stadia se ale během veterinárního dozoru mnohdy prolínají a pak je celé správní řízení velice komplikované. 6

1. SPRÁVNÍ DOZOR Pod pojmem dozor je vysvětlována činnost, během které je sledována určitá aktivita nebo určitý stav. Po tomto sledování a pozorování následuje hodnocení zjištěné věci. Dle prof. JUDr. Sládečka si pojem dozor vykládáme z obecného pohledu jako činnost, která spočívá v pozorování a hodnocení adekvátnosti jednání, zpravidla určité (fyzické) osoby, případně pak i aktivity směřující k nápravě nedostatků 1. Dozor lze také chápat jako aplikaci prostředků, které směřují k zajištění účelu sledovaného dozorčí činností. Správní dozor je nástrojem, který vede subjekty veřejnoprávních vztahů k plnění jejich stanovených právních povinností. Správní dozor je tedy zárukou zákonnosti ve veřejné správě. Při uţívání termínu dozoru můţe dojít k nejasnostem, protoţe je aplikován v mnoha různých významech. Pojem dozor je jednak pouţíván k označení státních orgánů, které vykonávají určitou oprávněnou činnost a jednak také k označení právě této činnosti. V mé práci vyuţívám druhé označení. V literatuře se také hojně nalezne označení státní dozor místo správní dozor. Význam je v obou případech stejný, ale pro srozumitelnost bude v práci pouţíván termín správní dozor, protoţe dle mého názoru lépe vystihuje příslušnost k výkonu jednoho druhu státní činnosti. 1 prof. JUDr. Sládeček, Vladimír: Správní dozor a obdobné činnosti veřejné správy In: Obecné správní právo, Wolters Kluwer 2009 7

1.1 POJEM SPRÁVNÍHO DOZORU Správní dozor znamená činnost, která je vykonávána veřejnou správou nebo jejím dozorčím orgánem. Na starosti mají sledování chování jím nepodřízených subjektů a jejich činnost. To je porovnáváno s ţádoucím chováním stanoveným právními normami. Ve spojitosti s hodnocením můţou být aplikovány sankční nebo nápravné prostředky, coţ je jakousi odezvou na vypozorované rozpory mezi faktickým chováním a ţádoucím chováním. Zpravidla nestačí nějakou (specifickou) činnost fyzických nebo právnických osob toliko právně regulovat, a tak ji usměrňovat K dosaţení ţádoucího efektu, tj. aby se osoby v souladu s právními předpisy chovaly a plně je respektovaly, je potřeba konkrétní jednání osob v dané oblasti regulovat 2. Za předmět dozoru byla ovšem chápána činnost správní, včetně veřejných sluţeb, podléhaly mu proto právě jen ty subjekty (resp. orgány), které takové činnosti vykonávaly 3. Funkce dozoru směřovaly k případným uloţením opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Vyvození odpovědnosti (potrestání deliktů) se pak jiţ nacházelo mimo pojmové hranice vlastního dozoru a mělo povahu samostatnou 4. Na první pohled je patrné, ţe institut dozoru, stejně jako celá státní respektive veřejná správa mají za sebou převratný vývoj. 5. Nyní se jedná o sluţbu veřejnosti. Veškerá činnost i organizace veřejné správy je vedena k dosaţení dobré správy. Dozor je její součástí a vlastně ho má v kompetenci mimo dalších činností kaţdý orgán. Navíc jsou 2 Prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc.: Správní dozor a obdobné činnosti veřejné správy. In: Obecné správní právo. 2. Vydání, Praha, ASPI Wolters Kluwer, 2009. Strana 214 3 Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc: Úvahy o dozoru. In: Pocta Milanu Bakešovi k 70. narozeninám. 1. Vydání. Příbram, Leges, 2009. Strana 448 4 Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc: Úvahy o dozoru. In: Pocta Milanu Bakešovi k 70. narozeninám. 1. Vydání. Příbram, Leges, 2009. Strana 449 5 Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc: Úvahy o dozoru. In: Pocta Milanu Bakešovi k 70. narozeninám. 1. Vydání. Příbram, Leges, 2009. Strana 450 8

vytvářeny specializované orgány, pro které je dozor hlavní náplní činnosti. Na základě zákona mohou být dozorčími orgány v podstatě i právnické osoby soukromého práva, dozorovanými subjekty pak mohou být v podstatě naprosto všechny osoby podle povahy věci. Nemusí to být pouze osoby poskytující veřejné sluţby. Vedle poslání ochrany práva objektivního mají dozorující často povinnost přímo chránit i subjektivní práva osob (např. spotřebitelů), někdy dokonce tyto osoby mohou proces vyvolat svým návrhem (např. u veřejných zakázek) 6. Dá se říct, ţe dozor v podstatě splynul s celou veřejnou správou a nyní je ho obtíţné popisovat samostatně. I proto některé kontrolní působnosti se vedle dozoru označují za jiné podobné činnosti, jako např. finanční kontrola 7. Jako jeden z cílů dozoru by se mohla označit pomoc dozorovaným, která není vţdy vyţádaná. Pokud by cílem dozoru bylo ukládání trestů, pak by se skutečně pomalu měnil v trestní řízení, a to bez ţádoucích parametrů takového procesu. Byl by jen bičem a noční můrou 8. Dozorčím orgánem se stává vykonavatel veřejné správy. Na základě zákonu je mu svěřena působnost dozorce. Dozorčím orgánem bývají správní úřady nebo konkrétní úřední osoby. Zákon by měl svěřovat dozorčí působnost správnímu úřadu nebo určitým úředním osobám. Typicky zákon svěřuje výkon správního dozoru správnímu úřadu a současně upravuje oprávnění jednotlivých úředních osob (např. inspektorů) při jeho 6 Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc: Úvahy o dozoru. In: Pocta Milanu Bakešovi k 70. narozeninám. 1. Vydání. Příbram, Leges, 2009. Strana 450, 451 7 Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc: Úvahy o dozoru. In: Pocta Milanu Bakešovi k 70. narozeninám. 1. Vydání. Příbram, Leges, 2009. Strana 451 8 Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc: Úvahy o dozoru. In: Pocta Milanu Bakešovi k 70. narozeninám. 1. Vydání. Příbram, Leges, 2009. Strana 452 9

provádění. 9. Na základě zákona nebo formou autorizace můţe být ovšem potřebná pravomoc k výkonu správního dozoru propůjčena i fyzickým nebo právnickým osobám ze soukromého práva. Poté je tedy dozor vykonáván pověřenými zaměstnanci těchto právnických osob. Kontrolu veřejné správy provádějí ty subjekty, které nejsou vykonavateli veřejné správy a organizačně stojí mimo ni 10. Pojem správního dozoru by se neměl omezovat jen na pozitivní právní úpravu, ale měl by svou obecností vytvářet prostor i pří změnách právních úprav. Podstatou dozoru je vliv veřejné moci na fyzické a právnické osoby a jeho účelem by mělo být zabezpečení povinností kontrolovaného subjektu. Dozor je tedy součástí kompetence státního orgánu. Dozorčí právo slouţí k ochraně objektivního práva, nikoli subjektivních práv a zájmů dotčených osob: vykonává se tedy z moci úřední 11. Hlavním kritériem dozoru je zákonnost, pouze výjimečně napomáhá dozor i k ochraně hledisek účelnosti a vhodnosti. Aţ na výjimky je samotný výkon dozoru časově neomezený a není tedy vázán lhůtami. Měl by vést ke kasaci nebo k pozastavení závadného právního úkonu. Jiţ Emila Hácha v předválečné literatuře 12 charakterizoval dozor jako konvenční název pro soubor funkcí, jejichţ jádro záleţí v tom, ţe dozírající pozoruje činnost jiného (pod dozor postaveného) kritickým způsobem podle směrnic činnost tuto určujících, maje na pozorovaného aspoň virtuelně vliv směřující k tomu, aby činnost pozorovaná byla udrţena ve shodě se směrnicemi pro ni danými. Emil Hácha pokládá za dozor činnost pozorovací a nápravnou. Dozor je tedy podle něj součástí úřední kompetence. Dozor se zahajuje z podnětu úředního bez jakéhokoli právního vlivu 9 JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.: Část třetí správní dozor. In: Správní právo obecná část. 6. vydání. Praha, C. H. Beck, 2006. Strana 279 10 JUDr. Marcela Fryštenská, Ph. D. Správní právo. 1. Vydání. Brno, Vysoká škola Karla Engliše, a.s., 2010. Strana 17 11 JUDr. Kopecký, Martin: Správní dozor (pojem, znaky, systém). Právník 1/1991. Strana 144 12 Hácha, Emil: Slovník veřejného práva československého, svazek 1., heslo Dozor. Brno 1929. Strana 458 10

interesentů 13. V té době ovšem dozor nevykonávaly pouze státní orgány, ale i jiné subjekty jako například dozorčí orgány podle zákonodárství o sociálním pojištění. Zde šlo například o dozorčí výbory nemocenských pojišťoven. Dozor má funkci pozorovací a nápravnou. Rozlišení pojmů kontrola a dozor je podstatné. Podle E. Háchy se pojem kontroly chápe souznačně s dozorem, ale kontrole je chápána daleko plnějším významem neţ dozor. Kontrola vyjadřuje dalekosáhlé ovlivňování kontrolovaného. Sovětský autor A. A. Karmolickij 14 dělí kontrolu na vnější a vnitřní podle vazeb mezi subjektem a objektem kontroly. Pro vnitřní kontrolu je charakteristické, ţe je uskutečňována v rámci pouze jednoho organizačního systému Vzájemné vztahy mezi subjektem a objektem kontroly se vytvářejí na základě organizační podřízenosti. Vnější kontrola se však vztahuje i na objekty, které nejsou organizačně začleněny do systému, ve kterém se nachází kontrolující subjekt. 15. Dle něj slouţí dozor k předcházení porušování povinnosti, je jeho úkolem porušování včas odstranit a zjišťovat příčiny, které k němu vedou. Vymezení vztahu kontroly a správního dozoru závisí na tom, zda chápeme kontrolu jako činnost pozorovací a hodnoticí nebo v širším pojetí, a zahrneme-li k ní i funkci nápravnou, popř. téţ sankční 16. Dle Kopeckého existují dva pohledy ke kontrole. Lze být chápána jako součást výkonné a nařizovací činnosti správních orgánů. Pak lze konstatovat, ţe je kontrola součástí výkonu správního dozoru. Druhý pohled chápe kontrolu jako výlučnou činnost určité kategorie státních orgánů, které mají obecnou působnost nebo specializovanou působnost. 13 Hácha, Emil: Slovník veřejného práva československého, svazek 1., heslo Dozor. Brno 1929. Strana 463 14 Správní dozor v SSSR AUC Iuridica 4/1987 15 Správní dozor v SSSR AUC Iuridica 4/1987. Strana 38, 39 16 JUDr. Kopecký, Martin: Správní dozor (pojem, znaky, systém). Právník 1/1991. Strana 153 11

Dozor lze členit na různé druhy podle různých kritérií. Například podle subjektů, které dozor vykonávají, podle objektů, vůči nimţ dozor směřuje, podle jejich vzájemného vztahu nebo podle rozsahu prováděného dozoru. Kopecký ve svém textu vychází z úvah Emila Háchy, J. Matějky, a Z. Rybnického. Dle jejich názorů tedy shrnul moţnost dělení systému správního dozoru na tři podsystémy. První skupinou je hierarchický správní dozor. Ten je zaloţen na určitých vztazích v rámci organizační nadřízenosti a podřízenosti a to jak v rámci podřízených správních orgánů, tak i sluţebně podřízených osob. Tento podsystém má interní působnost a jeho vnější vliv se projevuje pouze při rušení externích aktů podřízených orgánů. Druhým podsystémem je dozor nad samosprávnými svazy celky. Stát vykonává nad nimi dozor jako nad veřejnoprávními korporacemi nestátního charakteru. De lege ferenda by podle Kopeckého měl tento podsystém najít své místo i v našem právním řádu. Třetím podsystémem je specializovaný správní dozor. Ten je prováděn vůči fyzickým i právnickým osobám vykonávající určitou činnost, do kterých zasahují zvláštní právní předpisy. Na základě modelového institutu Josefa Staši můţe být současný právní dozor pouze vnějšího charakteru. Vnější správní dozor je vykonáván vůči subjektům občanské společnosti, kterými jsou fyzické nebo právnické osoby. Nejsou tedy v rámci jakýkoli vztahů podřízenosti nebo nadřízenosti, případně členských vztahů nebo také v rámci vztahů subjektů veřejné správy. Správní dozor vystupuje jako relativně samostatná správní činnost, která není součástí jiných institutů správního práva 17. U dozorčích 17 JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.: Část třetí správní dozor. In: Správní právo obecná část. 6. vydání. Praha, C. H. Beck, 2006. Strana 280 12

činností v rámci vnitřních vztahů ve veřejné správě si není Josef Staša jist, zda opravdu je správné tyto činnosti označovat jako dozor. Je důleţité vymezit kritéria, která určuje, zda je vykonávaná činnost ţádoucí či naopak. V našem právním systému se kritériem pro hodnocení chování, zda je v souladu se zákonem či nikoliv. Relevantní povinnosti, které jsou podstatné během výkonu dozoru, mají svůj základ v zákoně nebo v jiném právním předpisu nebo případně i z jiného předpisu. Závaznost takového předpisu ale musí být dána zákonem. Další povinnosti mohou vyplývat z opatření obecné povahy, ze správního aktu nebo z veřejnoprávní smlouvy. Pro správní dozor tedy nebude přicházet v úvahu uplatnění mimoprávních kritérií, jakými jsou věcná správnost, účelnost, hospodárnost, sociální a ekonomická efektivnost, soulad s poznatky vědy a techniky anebo etická pravidla, ledaţe by byla taková kritéria zahrnuta do právní normy (strana 282). Správní dozor můţe být průběţný nebo následný. Průběţný dozor se zaměřuje na probíhající činnost a následný dozor má za úkol zjišťování způsobu odstraňování zjištěných nedostatků při předchozí dozorčí činnosti. V případě, ţe jsou nějaké obdobné úkony vykonávány předběţně, pak nejde o správní dozor, ale o činnost povolovací nebo podobnou. Správní dozor se dělí na soustavný a na jednorázový. Soustavný dozor je vykonáván zpravidla vůči předem určenému okruhu subjektů. Dozor prováděný jednorázově můţe vyplývat z úkolu zaloţeného nějakým programovým dokumentem dozorčího orgánu (programem či plánem výkonu dozoru), ale podnět můţe také přijít 13

zvenčí, přičemţ můţe jít o úřední podnět, ale i stíţnost nebo petici. 18. Správní dozor prováděný na základě podnětu, který pochází zvenčí, se nazývá dozor incidentní. V našem současném správním právu je správní dozor koncipován jako věcně specializovaný, zaměřený na určitý úsek ochrany veřejného zájmu. Správní dozor je vţdy soustředěný na chování osob, ale často zde hrají svou roli také věcné prvky, které v některých případech předchází prvkům osobním. Pokud je správní dozor uspořádán hierarchicky, pak ho právní úprava označuje jako dozor vrchní. Tímto termínem můţe být označená dozorčí činnost ministerstev nebo jiných správních úřadů. Objektem dozoru pak je převáţně činnost jím podřízeným vykonavatelům během výkonu státní správy. Vrchní dozor také můţe označovat dozor vykonávaný v oblastech, které podléhají dozoru více správních úřadů. Státní dozor jsou oprávněny provádět na základě zákona ministerstva a další orgány na základě rozsahu, který je stanovená zvláštními předpisy, místní orgány státní správy a územní samosprávy a ostatní orgány v rámci jejich pravomoci a působnosti co se týče specializovaného dozoru, odborného dozoru, případně inspekce podle zvláštních předpisů. Mezi dozorčí orgány patří Nejvyšší kontrolní úřad, který se řídí zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Jedná se o nezávislý kontrolní orgán České republiky, který je oprávněn vykonávat dozor nad hospodařením se státním majetkem a finančními prostředky, které byly vybrány ve prospěch právnických osob na základě zákona, nad státním závěrečným účtem, nad zadáváním státních zakázek, nad správným plněním českého státního rozpočtu, nad hospodařením s finančními prostředky, které byly poskytnuty ze zahraničí a nad prostředky, za které Česká 18 JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.: Část třetí správní dozor. In: Správní právo obecná část. 6. vydání. Praha, C. H. Beck, 2006. Strana 283 14

republika převzala záruky a nad výdejem a umořováním cenných papírů. Do pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu nespadá dozor nad finančními prostředky vybranými obcemi v jejich samostatné působnosti. Nejvyšší kontrolní úřad tedy svůj dozor vykonává nad státními orgány, organizačními sloţkami státu a nad fyzickými a právnickými osobami. Orgánem podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu je Česká obchodní inspekce. Inspekce je orgánem státní správy, který má za úkol kontrolovat právnické a fyzické osoby, které prodávají nebo dodávají zboţí a výrobky na vnitřní trh nebo které poskytují sluţby nebo vyvíjejí činnost na vnitřním trhu v České republice. Česká obchodní inspekce má mimo jiné na starosti odhalování klamavé reklamy, kontrolování dodrţení jakosti výrobků a zboţí a jejich zdravotní nezávadnosti, kontrolování hygienické nezávadnosti provozu a kontrolování dodrţování stanovených podmínek a kvality sluţeb. Česká obchodní inspekce je oprávněna zjišťovat nedostatky, jejich příčiny, identifikovat osoby za ně zodpovědné, určovat opatření k odstranění nedostatků a provádět laboratorní rozbory k ověření jakosti výrobků nebo zboţí. Dalším dozorčím orgánem je také Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která je podřízena Ministerstvu zemědělství. Státní zemědělská potravinářská inspekce kontroluje, jestli výrobky, suroviny, potraviny a tabákové výrobky odpovídají zvláštním právním předpisům, kterým je například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Další povinností Státní zemědělské a potravinářské inspekce je například kontrola, jestli jsou výrobky a zboţí, které jsou uváděny na trh, zdraví bezpečné nebo jestli nedochází k nekalé soutěţi. Státní zemědělská a obchodní inspekce je mimo jiné oprávněna zjišťovat nedostatky, jejich příčiny, identifikovat osoby za ně zodpovědné, ukládat pokuty a opatření a vydává určité posudky a osvědčení. 15

Dalším dozorem je státní zdravotní dozor a ten je vykonáván krajskými hygienickými stanicemi podle tzv. kontrolních plánů určujících priority jejich činnosti. Orgány ochrany veřejného zdraví jsou na základě zákona a zvláštních právních předpisů oprávněny přijímat pouţitelné předpisy Evropského společenství. Jejich dodrţování také dozorují. Ţivnostenské úřady mají například na starosti dohled nad rozsahy a platnostmi ţivnostenských oprávnění, nad podmínkami provozování ţivnosti, nad označením provozoven a nad doklady o nabytí zboţí. Státní poţární dozor je vykonáván Ministerstvem vnitra a Hasičským záchranným sborem kraje podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o poţární ochraně. K oprávnění státního poţárního dozoru patří vstupování do objektů k provedení preventivní kontroly, zda je pracoviště se zvýšeným poţárním nebezpečím například řádně označeno bezpečnostními značkami, zákazy a příkazy ve spojitosti s poţární ochranou nebo zda zaměstnavatel zajišťuje pracovníkům pravidelné školení o poţární ochraně. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty provádí kontrolu práce a pracovněprávních předpisů. V České republice působí osm oblastních inspektorátů práce. K předmětu dozoru inspektorů patří například kontrola stanovených pracovních dob a dob odpočinku, kontrola zajištění bezpečnosti práce nebo kontrola zajištění bezpečného provozu technických zařízení na pracovišti. V případě šetření pracovního úrazu můţe vydat nařízení, aby místo úrazu bylo zanecháno v původním stavu, neţ šetření skončí. Úřady práce jsou podřízeny Ministerstvu práce a sociální věcí a předmětem jejich kontroly je dodrţování právních předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. 16

Finanční úřady, finanční ředitelství a odborné útvary obecních úřadů vykonávají finanční dozor, který spočívá v kontrolování účetnictví, vykazování a odvody daní a poplatků. Kontrolu dodrţování devizových předpisů má na starosti Česká národní banka, která je devizovým orgánem. Mezi dozorčí orgány patří také metrologické orgány, kterým je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Státní metrologický inspektorát, Státní metrologická střediska a Český metrologický institut. Předmětem jejich dozoru je především kontrola měřidel. Dozor v oboru státních oblastních archivů je prováděn archivními inspektory státních oblastních archivů a to i u soukromých archivů. Archivní inspektoři kontrolují plnění zákonu č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové sluţbě. Ve věcech veřejného pořádku a bezpečnosti provádí dozor Policie České republiky. Má na starosti mimo jiné kontrolu veřejného pořádku, zajištění nočního klidu, přihlašování k ubytování občany, a pokud to okolnosti vyţadují, pak je také předmětem její kontroly asistence při výkonu kontroly jiných orgánů. Městská policie je zřizována městským zastupitelstvem podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Má na starosti zabezpečení veřejného pořádku v rámci působnosti města, popřípadě v rámci působnosti obce jako obecní policie. Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze má na starosti dodrţování práv a povinností v rámci zpracování osobních údajů a kontrolu předávání osobních údajů do jiných států. Předchází tím neoprávněnému zásahu do soukromí. Celní orgány mají na starosti promíjení cla, daní a poplatků, které jsou spravovány celními orgány. Dále určují celní hodnoty, penále z prodlení, mají oprávnění 17

k vymáhání nedoplatků cla, daní a poplatků, které samy spravují. Mohou si ověřovat původ zboţí, rozhodovat o případném zajištění zboţí a pátrat po zboţí, které uniklo celnímu dohledu. Zdravotní pojišťovny mají na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, právo na kontrolu zaměstnavatelů, zda do osmi dní od nástupu nového zaměstnance toto oznámí příslušné zdravotní pojišťovně, zda udělal totéţ v případě ukončení pracovního poměru se zaměstnancem, zda nahlásil změnu zdravotní pojišťovny zaměstnance, případně zda oznámil všechny skutečnosti, které by mohly ovlivnit povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. V případě fyzické osoby podnikající na základě ţivnostenského oprávnění je lhůta pro nahlášení změn osmi denní. Předmět kontroly okresních správ sociálního zabezpečení je dán zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem je tedy kontrola plateb pojistného na sociální zabezpečení, které musí hradit organizace, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Dozor nad nakládání s nebezpečným odpadem a jeho vyuţitím a zneškodněním, nad vedením evidence odpadu, nad zajištěním nebezpečného odpadu proti odcizení nebo znehodnocení mají na starosti Správní úřady a obce při výkonu státní správy v oblasti nakládání s odpady. Pod správní úřady a orgány při výkonu státní správy v oblasti nakládání s obaly patří Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, krajská hygienická stanice, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce, Česká inspekce ţivotního prostředí a celní orgány. 18

Tyto orgány mají na starosti kontrolu dodrţování povinností, které jsou stanoveny pro nakládání s obaly a odpady z obalů dle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech. Ministerstvo zdravotnictví má za úkol kontrolu ochrany, vyuţívání a rozvoje přírodních léčebných lázní. Dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech jde tedy o kontrolu při uţívání zdrojů na území lázeňských míst a také v ochranných pásmech. Na úseku veterinární péče provádí kontrolu orgány veterinární správy podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů. Vzhledem k tomu, ţe k tématu správního dozoru vykonávaného orgány veterinární správy je potřeba obsáhlejšího vysvětlení, budu se tímto dozorčím orgánem zabývat podrobněji v následující kapitole. 19

1.1 OBSAH PRÁVNÍCH VZTAHŮ PŘI VÝKONU SPRÁVNÍHO DOZORU Obsahem právních vztahů při výkonu správního dozoru jsou oprávnění a povinnosti dozorčího orgánu a jím odpovídající povinnosti a oprávnění subjektu, vůči němuţ je dozor vykonáván, popř. i dalších subjektů (třetích osob). 19. Je rozhodující, ţe všechna tato oprávnění a povinnosti musí být stanoveny zákonem. Postup správního dozoru je zakotven v zákoně č. 553/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Celkově dozorčí orgán má tedy na starosti zjištění skutečného stavu věci, čemuţ napomáhají práva, která mají procesní charakter, tzv. dozorčí oprávnění. Tato práva jsou zákonem svěřována určitým úředním osobám, které jsou k uskutečňování dozoru oprávněny. K těmto dozorčím oprávněním mimo jiné patří právo vstupu na pozemky, do objektů, provozů a zařízení a do všech ostatních prostorů kontrolované osoby, pokud se tento prostor týká předmětu kontroly. Zároveň je ale zaručena nedotknutelnost obydlí. Dozorčí orgán má právo ve stanovených lhůtách vyţadovat na subjektech kontroly určité doklady a písemnosti. Dále mají právo dozvědět se informace, které jsou utajené, prokáţí-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto informací, vydaným podle zvláštního právního předpisu 20. Při provádění kontroly jsou pověřené úřední osoby oprávněny doţadovat se pravdivých a kompletních údajů o zjišťovaných a dalších souvisejících skutečnostech. Dále mají právo na zajištění dokladů, jejichţ kopie musí ponechat kontrolovanému subjektu spolu s písemným potvrzením jejich převzetí. Dalším oprávněním je poţadavek písemné zprávy o odstranění nedostatků, které byly úřední osobou zjištěny. Tuto zprávu musí subjekt kontroly předloţit písemně a ve stanovené lhůtě. Pověřená úřední osoba má právo na tzv. věcnou pomoc, kterou je 19 JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.: Část třetí správní dozor. In: Správní právo obecná část. 6. vydání. Praha, C. H. Beck, 2006. Strana 287 20 Zákon č. 552/1991 Sb. 11 b) 20

například právo vyuţívat mobilní telefon, pokud je v majetku kontrolovaného subjektu a pokud je jejich pouţití nezbytné pro vykonání a zabezpečení kontroly. Zákon také vymezuje případy, kdy je moţné, aby úřední osoba uloţila pořádkovou pokutu. Jedním z oprávnění dozorčích orgánů je také ukládání sankcí za správní delikty, které ovšem musí souviset s výkonem správního dozoru. Hlavní společnou povinností všech orgánů provozující dozorčí činnost je mlčenlivost, která je uplatňována například, co se týče obchodních tajemství. Další velice podstatnou povinností je zjišťování skutečného stavu věci a dále také zabezpečení všech potřebných dokumentů, podkladů a dokladů k jeho prokázání. Aby byla dozorčí činnost vykonána co nejvíce objektivně, je zapotřebí vyloučení všech osob, u kterých je důvodné podezření z podjatosti. Během výkonu dozorčí činnosti nesmí být dotknuta a omezována práva dozorovaných osob, jakoţto také jejích právem chráněné zájmy. Povinností dozorčího orgánu je oznámení dozorovanému subjektu zahájení dozoru a to před samotným zahájením a předloţení pověření k vykonání kontroly. Jakmile ustanou důvody převzetí potřebných dokumentů, je povinen dozorčí orgán tyto dokumenty subjektu navrátit a po dobu jejich drţení mají povinnost je uchránit před zničením. Během provádění celého dozoru je dozorčí orgán povinen pořizovat protokol. Do protokolu se udává výčet zjištěných skutečností, konkretizované nedostatky a jejich popis. Také se v protokolu musí označit právní předpisy, které byly porušeny. Protokol je sepisován, přestoţe nebyly zjištěny ţádné nedostatky. Subjekt, vůči němuţ je dozor směřován, musí být s protokolem seznámen a můţe poţádat o stejnopis protokolu. Ve lhůtě pěti dnů od seznámení se s protokolem má 21