11. číslo podnikového časopisu

11. číslo podnikového časopisu červenec 2015 Pracovní výročí Do práce na kole Rozhovor s pracovníky Proutku

Obsah Úvodní slovo 3 Do práce na kole 4-5 Rozhovor s generálním ředitelem 6-7 Pracovní výročí 8 Proutek 9 Rozhovor s klienty Proutku 10-11 Historie - 6. díl 12-13 Rozhovor s Petrem Ťopkou 14 BRC Certifikace 15 Rozhovor s novými zaměstnanci 16-17 Monitorování vysokozdvižných vozíků 17 Klasifikace a označování chemických látek a směsí dle CLP 18-19 Regionální společenská odpovědnost 20 Akce pro zaměstnance 21 EXPO 22-23 Italská a česká kultura 24-25 Rodina Satrapů 26 5P Jana Satrapy 27 Hmyz kolem nás - test 28 Máte doma písemné a obrazové materiály vztahující se k historii závodu? Staré fotografie, dokumenty, novinové výstřižky? Pomozte nám, prosím, doplnit náš firemní archiv. Kontaktujte nás ohledně předání, zapůjčení, či pořízení kopií dostupných materiálů. Děkujeme!

Úvodní slovo generálního ředitele Dott. Alfonso D Agostino Milé kolegyně, milí kolegové, vítám Vás při čtení dalšího vydání podnikového časopisu. Během roku, který uplynul od posledního vydání, se firma posunula o další krok kupředu. Ťukám na dřevo, když říkám, že firma prosperuje. Na to jsme v Itálii totiž z pověrčivosti zvyklí, protože bych tento pozitivní vývoj nerad zakřikl. Důkazem zlepšování efektivity a zvyšování výrobních kapacit je i loňské miliardté víčko, které bylo vyrobeno již v říjnu oproti miliardtému víčku v roce 2013, které bylo vyrobeno až v listopadu. Kdy dojde k vyrobení miliardtého víčka letos? Doufám, že se všichni zapojíte do tipovací soutěže, která bude tradičně vyhlášena. Dalším důkazem toho, že se firma vyvíjí správným směrem, jsou i získané certifikace SMETA a BRC. SMETA (The Sedex Members Ethical Trade Audit) garantuje dodržování etických požadavků při obchodování. Prověřeni jsme byli v říjnu 2014 a máme tak potvrzený náš etický přístup k zaměstnancům, dodavatelům, odběratelům i k životnímu prostředí. Další obdržený certifikát se vztahuje k oblasti kvality našich výrobků, způsobu jejich výroby, dodržování hygienických zásad a opatření k zajištění bezpečnosti produktu. Vzhledem k tomu, že je BRC (British Retail Consorcium) určeno potravinářům, je pro nás ctí, že jsme tímto auditem prošli. Příprava byla náročná a rád bych zde znovu poděkoval všem, kteří se do příprav zapojili. Na všechny bych znovu apeloval a připomněl důležitost správného používáni ochranných pomůcek a dodržování zásad bezpečnosti práce. Zvyšování výrobních kapacit a ohromné investice do technologie a zázemí firmy neustaly ani letos. Zrekonstruovali jsme šatny, vyměnili okna ve výrobní hale twist off, nakoupili jsme nové vysokozdvižné vozíky a čistící stroje. Rozšíření výrobních kapacit zajistí linka číslo 12, jejíž instalace byla dokončena v květnu 2015. V plánu investic na rok 2016 je pořízení další linky. Zatím je v řešení, jak se rozložení linek přizpůsobí, zda bude nová linka umístěna hned vedle stávající linky číslo dvanáct, nebo zda bude linka na výrobu hliníkových vík přesunuta na jiné místo. V letošní sezóně máme větší počet objednávek než vloni při stejném počtu pracovníků. To klade samozřejmě vyšší nároky na pracovní sílu, a proto potřebujeme velké nasazení od všech našich pracovníků při této mimořádné situaci. Pokud nebudeme schopni vyrábět zadané zakázky, hrozí, že je zákazníci poptají příště u konkurence a my tak přijdeme o odběratele. Musíme být tedy schopni ukázat zákazníkům, že dostojíme svým závazkům a stále také posilovat svou pozici na trhu. Aktivní se snažíme být v regionálním dění i vůči našim zaměstnancům. Programy a akce, které jsme za poslední rok připravili, naleznete uvnitř časopisu. Do této koncepce spadá i zapojení klientů občanského sdružení Proutek (lidí s mentálním postižením) do drobných úklidových prací u nás ve firmě. Věřím, že přítomnost pracovníků z Proutku pomůže změnit celkovou atmosféru v naší společnosti a žebříček hodnot nás všech. Přínosem pro obě strany je sociální interakce - komunikace a setkávání našich zaměstnanců s lidmi s mentálním postižením. Váš Alfonso D Agostino 3

Do práce na kole Ačkoliv se letos konal již 5. ročník celorepublikové akce Do práce na kole, na Jindřichohradecku se uskutečnila teprve podruhé. Tecnocap se zapojil v obou letech. Okresní část byla letos pořádaná městem Jindřichův Hradec, spoluorganizátorem Kavárnou FotoCafé a Jihočeskou hospodářskou komorou J.Hradec, hlavním propagátorem byl informační portál Hradec Žije. Již pátý ročník celorepublikové soutěže byl letos rekordní: do klání se zapojilo 7.280 lidí z 1.156 firem a institucí v 24 českých a moravských městech. Z řad zaměstnanců Tecnocapu se letos přihlásilo 11 zájemců oproti 8 v loňském roce. Účast v soutěži spočívala v co nejčastějších jízdách do práce na kole, koloběžce či elektrokole během měsíce května. Jízdy se pravidelně zapisovaly do formuláře na webu a sčítaly se ujeté kilometry a vyhodnocovala se pravidelnost. Pravidla zůstala stejná jako vloni, přidány byly pouze některé dodatečné soutěže. Každý okres, který se akce zúčastnil, si sám organizoval slavnostní zahájení i ukončení, stejně jako bonusové akce. Jindřichohradecká část byla zahájena Velkou jarní cyklovyjížďkou v sobotu 25. dubna 2015, která účastníky dovedla až do prostor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v bývalé jezuitské koleji, kde byla připravena spousta zábavy a trocha poučení. Účastníci soutěže mohli během května čerpat mnoho výhod plynoucích z vlastnictví propagačního trička, které dostali k registraci: Kafe na triko, Kultura na triko, Zmrzlina na triko, Hladomorna na triko. Novinkou bylo Kino na triko, které sklidilo velký úspěch. V rámci všech těchto akcí dostali účastníci ve vyhlášený den danou službu nebo produkt zdarma. Po měsíci soutěžení byla akce tradičně uzavřena na závěrečné cyklopárty na Plovárně, kde se vyhodnocovaly výsledky soutěže. Losovalo se o hlavní cenu cyklozájezd šanci měli všichni, kteří urazili v průběhu května minimálně 66 % cest do práce na kole. Během závěrečného vyhodnocení byla naše firma vyhlášena cyklozaměstnavatelem roku. Ocenění je pro nás závazkem - dále zlepšovat podmínky pro naše zaměstnance cyklisty. Firemní koordinátor vyplnil za firmu dotazník, který byl bodově ohodnocen a podle získaných bodů bylo vyhlášeno pořadí. Po loňském druhém místě jsme byli letos vyhlášeni jako vítězové. K našemu dobrému umístění přispěla rekonstrukce sprch, hrazení registračního poplatku zaměstnavatelem, podpora cyklistických akcí. Účastníci akce vyplnili hodnotící dotazník, na základě kterého bylo přeorganizováno parkovací místo pro kola a nakoupeny nové stojany. Naše snaha zlepšovat podmínky pro zaměstnance-cyklisty pokračuje. S jakýmikoli zlepšovacími návrhy mne neváhejte kontaktovat. Odměněn byl na začátku každý účastník, navíc byla vyhlášena vnitrofiremní soutěž o nejaktivnějšího cyklistu a o nejstaršího účastníka. Novinkou roku 2015 byla podpora znevýhodněných osob. Městský koordinátor ve spolupráci s Nadačním fondem rozvoje města Jindřichův Hradec vyhlásil motivační soutěž Čím víc šlapu, tím víc pomáhám letos byl podpořen Roman Pišný, kterému byl předán šek na 25.000 Kč za téměř 25.000 najetých kilometrů. 4

Oblasti, ve kterých se soutěžilo: Pravidelnost - jednotlivci V rámci hlavní soutěže se nejlépe umístil David Doškář, který skončil na děleném prvním místě se 100 % jízd do práce. Pravidelnost týmy Na krásném 8. místě skončil Mistr team s 94,3 % jízd do práce). První byl v okrese tým Nudle s mákem z firmy Pollman, s 98,8 % jízd. Výkonnost týmy Mistr team bodoval i ve výkonnosti, kdy s průměrnými 176,1 km skončili na 9. místě. Největší výkonnosti dosáhl stejný tým jako vloni, Pětikvalt z Města JH, s najetými 632,5 km. Výkonnost - jednotlivci Z jednotlivců nejvíce kilometrů našlapal David Fogl z OÚ Studená. Z Tecnocapu ujeli nejvíce David Doškář (209,3 km) a Pavel Janák (205 km). Nejúdernější název týmu Losováním z deseti neoriginálnějších KOLO V(t)IP Soutěž o nejbláznivěji vystajlované kolo ZOOT šik na kole Sloganem soutěže bylo Do práce na kole ve vší parádě. Týmy Tecnocapu: Rozkošní makaróni: David Doškář, Hana Beranová, Hana Beranová ml., Vladimír Dufek Los Deklos: Jiří Hojek, Tetyna Michlová, Dana Sidorová Mistr team: Pavel Janák, Jindřich Vašek Kolomachři: Milan Hřebecký, Ladislav Hudák Zleva: Jindřich Vašek, Hana Beranová Zleva: Vladimír Dufek, David Doškář Zleva: Milan Hřebecký, Hana Beranová ml., Jiří Hojek, Alfonso D Agostino, Tetyana Michlová, Dana Sidorová, Pavel Janák 5

Rozhovor s generálním ředitelem V květnu letošního roku to bylo 10 let, co pracuje Alfonso D Agostino pro Tecnocap v České republice. Jak uplynulých deset let hodnotí, Vám přinášíme v rozhovoru. Jak se podle Vás firma změnila za posledních 10 let? Změna to byla velmi výrazná - nejen z organizačního, ale i konstrukčního úhlu pohledu, a to díky nemalým částkám, které zde majitelé investovali - průměrně 2 miliony eur ročně. Prvním krokem, ke kterému jsme přistoupili ihned po koupi, byla změna organizačního uspořádání. Využili jsme prostory zbudované předchozími německými vlastníky a přesunuli jsme do této části lakovnu-tiskárnu a sklad vstupního materiálu - tedy první kroky celého výrobního procesu. Chtěli jsme tak zefektivnit tok materiálu. Jaké vidíte změny na straně zaměstnanců? Během poslední dekády byl management kompletně vyměněn, ale ve firmě je stále mnoho zaměstnanců, kteří zde pracují desítky let. Samotný počet zaměstnanců se také měnil - díky počátečním investicím ve výrobě vzrostl stupeň automatizace a propustili jsme proto mnoho lidí (cca 60 v prvním roce). Nyní je situace opačná, s rozšiřováním výrobních kapacit zaměstnance opět nabíráme. Zvýšil se výrazně počet zaměstnanců, kteří jsou jazykově vybaveni a hovoří minimálně jedním, či více cizími jazyky. Změnila se také věková struktura zaměstnanců, přijali jsme mnoho mladých lidí, čímž se snížil věkový průměr našich zaměstnanců. V roce 2005, když jsem zpracovával úvodní zprávu o firmě, vím, že věkový průměr byl 47 let. Nyní, v roce 2015, je průměr 45 let, ale musíme vzít v úvahu, že všichni jsme o deset let zestárli, a průměr byl přesto snížen. Požadavky na jazykovou vybavenost zaměstnanců nevyvolává pouze zahraniční vlastník, ale i změna prodejní strategie, že? V oblasti prodeje došlo také k markantní změně. Na začátku bylo 60 % obratu realizováno v České republice a 40 % v zahraničí. Nyní prodáváme do zahraničí 90 % našich výrobků. S tím souvisí i měnová politika - naše výrobky tedy prodáváme zejména v eurech, vstupní materiály nakupujeme také v eurech, energii platíme rovněž v eurech. V českých korunách zůstávají tedy pouze mzdové náklady a balicí materiály. Jsme schopni se tak vyhnout výraznějším měnovým rozdílům mezi eurem a českou korunou. Vše je propojeno se vším - se změnou odbytiště se změnila i organizace pracovní doby. Na začátku byla běžná pracovní doba od šesti hodin do dvou pro všechny zaměstnance. Za účelem okamžitého reagování na požadavky našich zákazníků a dodavatelů se pracovní doba musela změnit a přizpůsobit se požadavkům trhu. Změnil se způsob Vašeho řízení firmy? Na začátku bylo mým cílem vybudovat funkční prodejní síť po celé Evropě. Jsem stále obchodním ředitelem skupiny pro střední Evropu. Nyní se ale mnohem více soustředím na výrobu a kvalitu - zvyšování efektivity a snižování zmetkovitosti. Jaký vidíte další důležitý moment ve vývoji firmy? Druhým krokem po změnách rozložení firmy jsme se zaměřili na zlepšování pracovního prostředí. V italském Tecnocapu jsme měli zkušenosti s dodáváním výrobků velkým mezinárodním firmám. Věděli jsme proto, že bez výrazných úprav v pracovním prostředí a změny hygienických návyků nebudeme schopni splňovat přísné podmínky mezinárodních korporací. Postupně byla tedy firma transformována ze strojírenského přístupu do potravinářského - respektive do mechanické výroby splňující kritéria potravinářských norem. Zavedli jsme tedy například nutnost nošení přikrývky hlavy, zakázali jsme nošení všech šperků a hodinek ve výrobních prostorech, zavedli jsme jednotné pracovní oblečení, pravidla k dodržování čistoty pracovního prostředí, atd. V této oblasti jsme čerpali ze zkušeností italských kolegů. Zajišťování bezpečnosti produktu a dodržování podmínek ochrany životního prostředí s sebou nese mnohdy povinnosti, které nejsou úplně příjemné - jako třeba zákaz otevírání vrat i během letního období, ale jsme povinni i tyto nepříjemné podmínky dodržovat. Myslím, že jsme nyní ve fázi, kdy i sami zaměstnanci chápou nutnost dodržování všech stanovených opatření, protože bez toho se zbavujeme šance dodávat velkým mezinárodním korporacím. Jaká vidíte pozitiva a negativa v současném postavení firmy? Hlavním přínosem, který vidím je růst firmy, který můžeme všichni kolem sebe vidět. Mám radost ze sociálního přínosu, který má firma pro region - dáváme lidem příležitost pracovat v mezinárodní firmě, zlepšovat si cizí jazyky. 6

Ztrátou budou určitě potíže se získáváním kvalitních pracovníků v současnosti a odchody některých lidí v minulosti. Každý je nahraditelný, ale některých odchodů lituji. Na začátku se občas střetávala česká a italská kultura a mentalita. Jak je tomu podle Vašeho názoru dnes? Na začátku docházelo k mnohým nedorozuměním mezi českými a italskými pracovníky, což bylo způsobeno zejména jazykovou bariérou, protože zde nebylo mnoho jazykově vybavených lidí. Skupina Tecnocap nebyla také tak velkou mezinárodní firmou, jak je tomu dnes. Nebyla stanovená přesná skupinová politika a organizace, z čehož vznikaly také často problémy. Tecnocap Itálie měla v roce 2005 100 zaměstnanců. Tehdejší Obal Rozkoš měl 260 zaměstnanců, funkční organizační strukturu, fungující informační systém. Lidé byli zvyklí pracovat systémově. Mým úkolem bylo všechny tyto faktory implementovat do skupinové politiky a být, obrazně řečeno, mostem mezi českou a italskou stranou, kulturou a mentalitou. Snažili jsme se vybudovat systém spolupráce, komunikace mezi českou a italskou firmou. Já jsem byl na začátku tedy hlavní spojkou, musel jsem řešit i drobnosti jako bylo vyzvedávání italských kolegů na letišti a podobně, což není úplně typická práce generálního ředitele. Všechno se řešilo za pochodu, rychle, bez větších předchozích zkušeností - tu jsme měli pouze z budování výrobního závodu ve Španělsku, což byla firma menší velikosti. Změnit zavedenou organizaci ve velké firmě, jako byl tehdy Obal, nebyla otázka jednoho dne. Krok za krokem jsme zlepšovali všechny procesy a nyní si myslím, že jsme jako skupina plně funkční. Jak se změnili Češi z Vašeho pohledu? Pokud budu mluvit o pracovnících, kteří tady pracovali před mým nástupem a stále tu jsou - vidím na nich posun v chápání italského přístupu. Vědí, že občas je nutné řešit situaci mimořádným úsilím a nasazením, protože se nechala zajít do krajnosti. Také chápou, že je požadováno okamžité vyřešení situace. Vidím, že se sami snaží být aktivní a vnímají to jako příspěvek firmě. Pro Italy neexistují zítra, chtějí všechno dnes, hned teď... Bylo pro mě složité přenést tento pracovní styl do českého prostředí. Vážím si českých lidí, kteří jsou ochotni toto akceptovat a tímto stylem pracovat. Italská nátura a kultura žádá stále něco víc - pokud vám někdo dá nabídku, Ital se bude snažit z druhé strany vytěžit více - slevu, lepší dodací lhůtu, cokoliv. Čech ji akceptuje takovou, jak byla stanovena, protože jsou zde takto stanovené zvyklosti. Stejný zvyk jako v České republice je například také v USA. Myslíte si, že po 10 letech působení ve firmě rozumíte smýšlení Čechů lépe? Určitě, jak říkáte vy, Češi. Příležitost pracovat jako generální ředitel v italské firmě v České republice pro mě byla dvojí velkou zkušeností. Jednak samozřejmě prací na vysoké pozici, ale také zahraniční zkušeností. Nikdy předtím jsem v zahraničí nepracoval. Musel jsem sám změnit přístup, kterým jsem firmu vedl. Jsem člověk, který lidem rád naslouchá, ale novou zkušeností pro mne byla nutnost kontrolovat vše do posledního detailu. Rok od roku rozumím českým lidem líp - nejen české kultuře, ale i celkovému pracovnímu prostředí. Myslím, že také čeští pracovníci lépe rozumí tomu, co po nich chci já a také skupina Tecnocap. Na začátku jsem byl často zaskočen reakcemi českých pracovníků, ale nyní vím, co mohu očekávat. Naučil jsem se zde také to, že když člověk něco slíbí, musí to dodržet. V Itálii jsme v tomto ohledu více flexibilní, neupínáme se tolik k tomu, co bylo řečeno a slíbeno. Sám tento italský přístup nemám rád, takže se snažím plnit to, co slíbím. Zajímáte se o českou politiku, sport nebo kulturu? Velmi sleduji a zajímám se o české dění. Domnívám se, že pro kvalitní vedení firmy je nezbytné pochopení prostředí, ve kterém firma působí. Denně mi chodí v italštině e-mailem shrnutí dění předchozího dne čerpané z českého denního tisku. Na letišti čtu pokaždé italskou verzi českého ekonomického týdeníku E15. V České republice sleduji večerní televizní zpravodajství, pouštím si ho s českými titulky, čímž zlepšuji také svou znalost českého jazyka. Tato země má už navždy místo v mém srdci a budu se o ni vždy zajímat. Samozřejmě, pokud se bude hrát fotbalové utkání s Itálií, budu fandit Itálii, ale jinak je a bude Česká republika mým druhým domovem. Co máte na České republice nejraději? O České republice je ve světě známo, že vyniká krásou žen a kvalitou piva. S tímto nebudu absolutně polemizovat. Ocenil bych ovšem nejvíce způsob života, kterým se tady žije. Nemohu srovnávat s Prahou, kde jsem nikdy nežil, ale zde v Jižních Čechách se žije opravdu krásně - je zde méně stresu, než jsem zvyklý z domova. Na Češích se mi líbí schopnost vážit si maličkostí. Líbí se mi, jak se zde všechno slaví - každá příležitost. Oceňuji Váš přístup k přírodě - chodíte s rodinou či přáteli do přírody na procházky, běhat, jezdíte tady hodně na kole - to je v Itálii velmi neobvyklé. Bohužel nejsem fanouškem české kuchyně, je na mě příliš těžká, ale mám rád české mléko a chléb a další základní potraviny. V současné době také vidím velký rozvoj mezinárodní i italské kuchyně v České republice, což je dalším rozdílem oproti mým začátkům. 7

Pracovní výročí 8 Jedním z hledisek, kterým se odlišuje Tecnocap s. r. o. od ostatních firem ve skupině, je pracovní oddanost mnohých zaměstnanců. Na oslavu těch, kteří pracují ve firmě déle než 40 let, byla připravena malá oslava, ze které vidíte záběry na níže umístěných fotografiích. Na fotografii je i pan Winkler, který už pro firmu pracuje pouze na dohodu. Od dané oslavy už odešli do důchodu paní Věra Čapková a pan Jiří Vodička. Zleva: J. Vodička, H. Beranová, V. Čapková > 30 let ve firmě Štefl Čestmír 38 Novák Miroslav 38 Ferdan Jiří 38 Míchalová Hana 37 Karpíšek František 36 Svobodová Libuše 36 Randl Antonín 36 Jokl Zdeněk 36 Jurečka Jaroslav 36 Ažaltovič František 36 Švehla Pavel 35 Závodský Miloslav 34 Kubů Miroslav 33 Vorma Miroslav 33 Péč Jiří 33 Mert Milan 32 Uraj Jiří 32 Hájková Milada 32 Michl Pavel 32 Bašta Jaroslav 32 Kubů Anna, Ing. 31 Hájek Milan 31 Pilecký Pavel 31 Rozporka Jiří 30 Kudrna Zdeněk 30 > 40 let ve firmě Schramhauser Josef 46 Matoušek Vladimír 45 Křivánková Zdeňka 43 Beranová Hana 42 Novák František 42 Matějková Hana 41 Procházka Václav 41 Zleva: H. Matějková, K. Winkler, J. Schramhauser, V. Matoušek, Z. Křivánková >20 let ve firmě Moučka Miloslav 29 Kašpárek Ladislav 25 Uraj Jaromír 29 Pavouček Milan, Ing. 24 Duba Luděk 29 Humel Zdeněk 24 Hudák Ladislav 29 Schoberl Josef 23 Povolný Antonín 28 Kolman Zdeněk 22 Šindelářová Marie 28 Hanzalík Jiří 22 Holocsiová Marie 28 Paulus Jaroslav 22 Drobil Jiří 28 Dobrodinský Zdeněk 22 Povolný Stanislav 27 Hanzal Horymír 22 Bejček Antonín 27 Jirků Pavel 21 Hřebík Josef, Ing. 26 Popela Jaromír 21 Pekaj Jan 26 Grausam Zdeněk 21 Mašek Zdeněk 26 Březinová Daniela 21 Brtník Josef 26 Janák Radek 21 Vítek Karel 25 Nápravníková Marie 21 Hřebecký Milan 25 Doupník Miroslav 21 Dufek Vladimír 25 Procházková Helena 21 Péč Ladislav 25 Kopeček František, Ing. 21 Zlatuška Josef 25 Melicharová Lada 21 Janák Pavel 25 Straka Ladislav 21

Proutek Služba chráněného bydlení, tedy hlavní činnost občanského sdružení Proutek, je Vám již známá. Novou službou je zapojování lidí s mentálním postižením do běžného pracovního prostředí. Tecnocap podporoval Proutek v minulosti buď finančně, nebo ve formě odběru výrobků z chráněných dílen. V tomto roce jsme se rozhodli formu podpory změnit a podpořit Proutek v aktivitách zapojování lidí s mentálním postižením do běžné společnosti, okolo čehož stále převládá mnoho předsudků, které bychom chtěli pomoci odstranit. Proutek se snaží zaměstnávat své klienty ne pouze v chráněných dílnách, ale přiblížit jim reálné pracovní prostředí prací ve skutečných firmách. V České republice přetrvává segregace lidí s mentálním postižením do speciálních programů, kde nemají možnost volby povolání, neosvojují si přiměřené sociální návyky a vlastně ani nejsou motivováni k zájmu o práci. Výhody pro Proutek Pracanti Proutku mohou poznat specifika různých pracovních prostředí, naučí se dodržovat stanovená pravidla, používat nové pracovní pomůcky (chrániče sluchu, respirátory používané při natírání, apod.), rozvíjet své návyky a nové manuální dovednosti (práce s různým nářadím). Je jim poskytnuta práce, za kterou dostanou mzdu a i oni musí dodržovat jasná pravidla stanovená svými nadřízenými a respektovat vnitrofiremní pravidla. Výhody pro Tecnocap Našim zaměstnancům jsme chtěli demonstrovat, že lidé s mentálním postižením nejsou pouze lidé, kteří vyrábí hezké dekorační předměty, ale že jsou schopni odvést běžnou práci ve stejné kvalitě jako jakýkoliv jiný pracovník bez postižení. Pracovníci si poskytnuté práce velmi váží, protože pro ně není vůbec jednoduché jí získat. Jsou velmi snaživí a loajální. Pracanty Proutku jsme využili nejvíce během příprav na certifikaci BRC, kdy nám pomáhali mýt okna, škrábat a natírat rámy oken na hale přebírání, natírat ochranné sloupky, drhnout schodiště, atd... I díky této pomoci byla naše firma čistší a auditem jsme úspěšně prošli. V budoucnu budeme Proutkaře nadále zaměstnávat zejména na úpravu venkovních travnatých prostor. Předsudky a jejich osvěta Člověk s mentálním postižením je dospělé dítě, které ničemu nerozumí. Pokud mu poskytneme přiměřenou podporu, dokáže to, co kdokoliv jiný. Mentálně postižení Lidé s mentálním postižením. Tato osvěta v názvosloví je nositelem větší úcty. 9

Rozhovor s klienty Proutku Přinášíme Vám rozhovor se dvěma klienty Proutku, kteří pro naši firmu pravidelně pracují: František Zábranský a Bohumil Petráš. Jak dlouho už jste v Proutku? F: V Proutku jsem čtyři roky. B: Já už budu v Proutku pět let nastupoval jsem v roce 2010. Začal jsem nejdříve v chráněném bydlení na statku v Plasné. Když jsem se osamostatnil, tak mi nabídli chráněné bydlení v Kardašově Řečici. Moje tehdejší přítelkyně mě přemluvila, abych se přestěhoval do Jindřichova Hradce, takže po měsíci, co jsem bydlel v Řečici, jsem se znovu stěhoval. V Hradci je více možností na zábavu. Tady jsem se stěhoval ještě jednou, z Václavské na Vajgar. Jaké jsou největší výhody, které spatřujete v chráněném bydlení? F: Vyhovuje mi systém asistence, kdy si žiju svobodným životem, ale když potřebuji něco vyřídit, vím, že mi se vším asistentky pomohou a nikdo mě nenapálí, nepodepíšu nevýhodnou smlouvu, apod. Asistentka mi také pomáhá s přípravou těžkých jídel. Pomáháme si taky navzájem. S vařením, úklidem když jeden nepracuje, tak dojde nakoupit, a druhý potom třeba večer uvaří. B: Finanční plánování rozložení výdajů do celého měsíce, vyúčtování. Kontrola smluv, kde je všechno příliš komplikovaně popsáno. Asistentky nám také pomáhají řešit různé nabídky, které prodejci nabízejí buď po telefonu, nebo osobně. Odkud pocházíte? F: Pocházím z Tábora. Jindřichův Hradec dobře znám jezdil jsem sem jako dítě na tábory. Nebo když jsme jeli na výlet do Třeboně, tak jsme jeli přes Hradec. B. Já pocházím ze Strakonic. Ani jeden tedy nejste z JH, jak se vám město a okolí líbí? B: Je to jiný kraj krajina má trošku jiný ráz, Šumava je kopcovitá. Lesy a louky najdu i v okolí Hradce, takže jsem spokojený. F: Menší město. Jsem rád, že je dobré spojení do Tábora autobusem i vlakem když jezdím na návštěvy domů. Vzdálenostně je to jako do Českých Budějovic. Jak se vám líbí práce v chráněné dílně? B: Jak jsem říkal, na začátku jsem bydlel na statku v Plasné, kde jsem se naučil vařit, uklízet, starat se o zvířátka. Teprve tam mě seznamovali s chráněnou dílnou a jejími výrobky. Začínal jsem našívat knoflíky na medvídky a panenky když jsem se zaučil, tak jsem po 14 dnech přešel do dřevo-dílny. Tam jsem se Zleva: Bohumil Petráš, kocour Bílý tesák, František Zábranský postupně zdokonaloval v práci se dřevem dlabali jsme tam dřevěné misky. Tahle práce mě bavila, učil jsem se nové věci. Postupně jsem si nechával dílnu navyšovat a teď pracuji celý týden. V Proutku si můžeme totiž sami zvolit, kolik dní zvládneme pracovat. F: Já pracuji pouze čtyři dny v týdnu. K důchodu mi tento přivýdělek stačí a vyhovuje mi, že mám volný pátek, protože jezdím občas na víkendy domů, takže můžu odjet už ve čtvrtek večer a udělat si prodloužený víkend s rodinou. Jak se učíte s novým výrobkem? B: Mistři nám ukazují, jak se daný výrobek vyrábí a v průběhu nás kontroluje a ukazuje co zlepšit, dělá značky a tak podobně. F: Dřevěná miska vzniká tak, že se na špalíček dřeva nakreslí tvar, který se ořeže, vyseká se do tvaru a postupně podle let dlátem vydlabává musí se opatrně do hloubky, aby se miska nerozštípla. Potom se přebrousí hrubým smirkem a potom ještě jemným. Pracujeme se šmirglovou bruskou. Posledním krokem je lakování. Jako finální výrobek se používá například k servírování brambůrků. Jak dlouho vám trvá vyrobit jednu misku? B: Větší miska je více pracná, více se dlabe, takže celková práce trvá třeba týden. Menší misky uděláme třeba čtyři za týden. Pokud jsou ve dřevě suky, které se musí vyndat, tak se práce prodlužuje. Podobná práce je s přípravou podtácků, kdy se dohromady lepidlem slepují tři obdélníky, které se seřezávají a potom brousí. V dřevo-dílně děláme ještě třeba pexeso. 10

Jaká je Vaše pracovní doba? B: Dojíždíme vlakem z Jindřichova Hradce do Kardašovy Řečice, kde nás vyzvedávají mistři a převážejí do Plasné do dílny. Pracujeme od půl deváté do půl jedné. Zúčastňujete se dalších akcí pořádaných Proutkem? F: S Proutkem spolupracujeme taky na akcích Otevřený dvůr, kde stavíme stánky. Nedávno jsme měli akci na Plovárně, kde se nám zdálo, že byla větší účast, ačkoliv nevyšlo úplně dobře počasí. O víkendu nás čeká festival Živý Hradec, kde má Proutek svojí scénu, a kde budeme pomáhat s úklidem. Jak trávíte svůj volný čas? B: Chodíme na procházky do města nebo do přírody okolo Hradce. Děláme často výlety, i do jiných měst. Podnikáme i pěší tůry. Ráno se sbalíme a přijedeme večer. Jak zvládáte domácí práce? B: Prakticky všechny domácí práce zvládáme dobře. Přes týden spíše jenom vaříme a o víkendu děláme ostatní práce uklízíme, pereme. Jeden spolubydlící si obědy objednává, my si potom vaříme spolu a střídáme se u toho. F: Já pracuji od pondělka do čtvrtka, takže pátek využívám na praní, abych potom o víkendu neblokoval ostatní spolubydlící. Pracujete raději na výjezdech, nebo v chráněné dílně? F: Výjezdy jsou vždy přes sezónu od jara do září. Od podzimu jsme častěji v dílně. Po výjezdech jsme také dřív doma, což nám více vyhovuje nedojíždíme vlakem z Plasné, který má často zpoždění. Co vás nejvíc baví za práci? B: Sečení s křovinořezem když to rozjedu, tak mi ani kluci nestačí hrabat. Teď třeba když jsme byli v Plasné na statku, tak jsem sekal s křovinořezem, který měl tupý nůž, a to mi nešlo. Po svačině mi Jack namontoval nový nůž, který byl ostrý a pěkně to běželo, já jsem jel a kluci už na mě volali: Co blázníš, my ti nestačíme!. F: S křovinořezem sečeme nejčastěji já s Bohoušem a mistrem Jackem, ostatní nám hrabou trávu. Špatně se seká dlouhá tráva, například plazivec, která se potom zamotává do křovinořezu. Navíc, když je horko a práší se, ještě se seká do svahu. To je potom člověk na konci rád, že si může doma odpočinout. Sekáme taky s bubnovou sekačkou, s tou pracuje mistr. Kam on se nedostane, tak nastupujeme my s křovinořezem. Jaká práce Vás zatím u nás nejvíce bavila? B: Bavila mě práce s barvou - natírání rámů oken a sloupky. F: Všechny práce nás u vás bavily, bylo to pro nás něco nového. Hlavně nás baví, když to odsýpá například na schodech jsme se nadřeli, naproti tomu v šatnách, tam to odsýpalo. Pracoval už jste někdy v nějaké továrně? B: Dělával jsem v družstvu, kam mě přijali jako zedníka, přidavače. Pak jsem to střídal přidavač - rostlinná výroba živočišná správa kravínů - pomocné práce a drobné úpravy. F: Tři roky jsem se učil na zedníka, potom jsem montoval sádrokarton. Jezdili jsme na montáže i přes týden. Co jsem se přestěhoval do Jindřichova Hradce, tak pracuji v Proutku. Jaký byl přístup a chování ostatních pracovníků? B: Na kamaráda u vás někdo mluvil italsky, tak tomu jsme nerozuměli. F: Říkala jste, že to i pro Vaše pracovníky bylo nové, tak nás ze začátku trošku okukovali. Byli jsme taky překvapeni, jak je firma velká. Znali jste firmu Tecnocap předtím, než jste u nás začali pracovat? F: Víme od spolubydlícího, že Vaše firma existuje, protože od Vás odebírá obědy. Potom nám v chráněné dílně říkali, že budeme mít nové výjezdy do Vaší firmy, že to je z Hradce přes Jindřiš směrem na Ratmírov. Víte, co se u nás vyrábí? B: Víme, že vyrábíte víčka. Chtěli byste u nás někdy pracovat? F: Dovedeme si představit dojíždění, jsme na něj zvyklí, to by nebyl problém. B: Asi by mi trvalo třeba 14 dní, než bych se rozkoukal a seznámil se s prostředím a spolupracovníky, ale pak si myslím, že by se mi u vás líbilo. 11

Počátky závodu na Rozkoši V šestém díle našeho seriálu probereme události roku 1967. Stejně jako v předešlém roce se hlavní úsilí závodu soustředilo na zavádění výroby víček Omnia. Tomuto tématu jsme se podrobně věnovali v roce 2011 v letním čísle našeho časopisu, události proto nastíníme jen stručně: Ačkoli mezi tehdejším Československem a západními firmami probíhala intenzivní jednání o spolupráci v oblasti výroby víček Omnia, pracoval podnik Obal samostatně na jejich vývoji. První vzorky o průměru 83 mm dodal v říjnu 1965, pro výrobu se počítalo s hliníkovými plechy z Kovohutí Břidličná a s těsnící hmotou anglické firmy Grace. V roce 1966 počítal plán se 40 mil. kusů, avšak výroba sušící pece nabrala velké zpoždění. Teprve po jejím dodání byla koncem července 1966 sestavena linka zahrnující nůžky Scroll, dva automatické lisy Aue z NDR (původně používané pro víčka Fénix), gumovačky Grace a sušící pece. Z technického hlediska bylo nutné vyřešit náhradu těsnící hmoty na bázi PVC za hmotu na bázi latexu, která odolávala tukovým náplním a byla vhodná pro sterilizaci nad 100 C. V polovině roku 1967 dosahovala výroba 80.000 kusů za směnu a začaly se zavádět nové průměry: 68 mm, poté 56, 48 a 103 mm. Úměrně tomu klesala výroba uzávěrů Fénix a téměř ustala výroba uzávěrů SKO. Připravovala se i zkušební série Omnia S se šroubovacím uzávěrem. Vzrůstající poptávka, pohybující se na úrovni 170 200 miliónů kusů ročně, vedla k instalaci další linky v květnu 1967. Podstatnou část komponent opět dodala firma Grace. Plánovaná rekonstrukce a rozšíření závodu si vyžádali výstavbu nové trafostanice. Ta stávající s úhrnnou kapacitou 800 kva již nevyhovovala, a tak byly ještě v předešlém roce zbourány garáže, vyhloubeny základy a dokončena hrubá stavba. Zaměstnanci Jihočeských energetických a rozvodných závodů v Českých Budějovicích začali montáž v lednu 1967 a dílo dokončili o měsíc později. Transformátory 1000 kva a 680 kva došly z Rumunské lidové republiky a dvě rozvodné skříně dodaly Elektromontážní závody Bratislava. Skříně pro automatickou kompenzaci jalového proudu rozvodu elektřiny a jalového proudu v transformátorech dodal závod Bystřany u Teplic. Tehdejší úspora činila 8.000,- Kčs ročně. Připojení trafa na síť proběhlo v půlce května, dne 19. 5. Následovala přejímka za účasti Jihočeských energetických závodů, oborového podniku Obal Praha a závodu Rozkoš. Trafostanice byla sice převzata, ale do provozu nebyla uvedena, neboť uzemnění nevyhovovalo předepsaným normám. Závadu se podařilo do týdne odstranit a první napájenou linkou se stala linka na výrobu víček Omnia a část zařízení v lakovně. Po vybudování přívodního kanálu byly připojovány další linky. Celkové náklady na stavbu stanice činily 614.890,- Kčs. 12

6. díl V tomto roce skončil definitivně provoz závodní elektrárny. Dne 5. 6. byla vypuštěna stoka a ve 12:25 hod. se turbína již navždy zastavila. Do stoky byly uloženy cementové roury, kterými se přiváděla voda potřebná na chlazení kompresorů, do umýváren a v zimě k napájení kotle. Na zavážku byla použita zemina z úpravy rozcestí za Vlčicemi a později přímo z rybníku Komorník, který byl po výlovu prázdný. Modernizovala se i vzduchotechnika: letovací automat švédské firmy Olof Smith zakoupený o rok dříve, měl značnou spotřebu vzduchu a dosavadní kompresory o výkonu 200 m 3 za vteřinu již nestačily. Proto v červenci 1967 zapůjčily Vodní stavby pojízdný kompresor o trojnásobném výkonu do doby, než přijdou kompresory nové. Kulturní život se naplno rozproudil koncem května, kdy byl nejprve vyklizen parket, doděláno pódium pro hudbu a 3. 6. uspořádala organizace Svazu československé mládeže zahradní výlet spojený s kácením máje. Hrála dechovka ze Strmilova a big-beatová skupina vojáků z Jindřichova Hradce. O měsíc později, ve dnech 22. a 23. 7., proběhla na hrázi rybníka Hejtman oslava 40. výročí výroby plechových obalů. Současně byl s oslavou, které se zúčastnilo více jak tisíc platících hostů, vypálen mohutný ohňostroj na počest 50. výročí Velké říjnové revoluce. V polovině roku vzešel od ředitele závodu Obal, soudruha Živného, nový podnět k regulaci Hamerského potoka. Délka upravovaného úseku činila přibližně 800 metrů a úprava počítala s dvouletou povodní s průtokem 16 m 3 při šířce dna 6 metrů. Nezapomnělo se ani na výstavbu mostu na cestě z Vlčic do závodu a později i do Střížovic. Akce začala 19. 12. hloubením nového koryta, v červenci následujícího roku bylo vše hotovo včetně mostu. Ještě v prosinci začala další investiční akce, a to výstavba družstevní bytovky. Nejprve byl vyhlouben příkop pro přívodní kabel k bytovkám a pro veřejné osvětlení, poté základy stavby. Jejich betonování bylo značně ztíženo lednovými mrazy roku 1968. Zdít se začalo 22. 1. a přes nepříznivé počasí postupovaly práce rychle kupředu. 13. 5. se zedníci pustili do vnitřních omítek, o měsíc později do vnějších a po úspěšné kolaudaci dne 27. 6. se od poloviny července začali stěhovat první družstevníci. Rok 1968 byl zahájen jako obvykle 2. 1., avšak s jednou novinkou: pracovní doba zahrnovala tři volné soboty, přičemž poslední sobota v měsíci byla vždy pracovní. Nastupující politické změny předznamenalo odstoupení prezidenta Antonína Novotného dne 22. 3., jehož 30. 3. nahradil armádní generál Ludvík Svoboda. Týden nato následovala demise vlády. Tímto konstatováním končí i zápis v kronice, z níž jsme až doposud čerpali. Nevíme, z jakého důvodu přestal vést kronikář záznamy a zda-li s tím souvisely bouřlivé události léta roku 1968. Jisté je, že o pohnutých měsících našich novodobých dějin, a o tom, jak je prožívali zaměstnanci závodu Obal, nám dostupné prameny nic neříkají 8 13

Petr Ťopka Ačkoliv není ve firmě úplným nováčkem, nebyla zatím příležitost manažera kvality, Ing. Petra Ťopku pro podnikový časopis vyzpovídat. Příležitost nastala právě nyní. Kde jste pracoval před nástupem do Tecnocapu? Hned po vysoké škole jsem začal podnikat a snažil se za podpory rodičů a bratra obnovit rodinnou tradici - výrobu lihovin a likérů. Dále jsem prošel firmami Aroco výrobce trestí, barev a aromat, Toma výrobce limonád a džusů. Poté 15 let ve firmě Mars/Wrigley, kde jsem se účastnil rozjezdu továrny na zelené louce, a prošel různými pozicemi ve vývoji, technologii a končil jako manažer kvality. Poté jsem byl krátce manažer kvality ve Stocku Plzeň a nyní jsem zde v Tecnocapu. Proč jste se rozhodl pro firmu Tecnocap? Celou svou profesní kariéru se věnuji potravinářství, a když jsem v roce 2014 hledal možnost dalšího uplatnění svých zkušeností, kontaktovala mě agentura, zda bych nechtěl udělat malý krok stranou, a nevěnovat se obalům určeným pro potraviny. Samozřejmě jsem si zjišťoval více informací o firmě Tecnocap s. r. o., samotné jméno mi tenkrát nic neříkalo. Na stránkách firmy jsem narazil na její historii a to již jsem byl doma. Zjistil jsem, že se jedná o bývalý Strojobal, Obal Rozkoš a vyrábí krom jiného víka Omnia, používaná k zavařování mými rodiči a prarodiči. Po setkání s panem Alfonsem, který mi nastínil mé budoucí úkoly a ukázal továrnu, mi pozice manažera kvality v Tecnocapu přišla jako zajímavá výzva. Líbilo se mi, že se jedná o kompletně nový průmysl, než na jaký jsem byl zvyklý, ale zůstává tam velmi úzká vazba na potravinářství. Po zvážení všech okolností, žiji totiž s rodinou blízko Prahy, jsme se dohodli s panem ředitelem na spolupráci. Jaké byly Vaše první dojmy? Určitě pozitivní, byl jsem kolegy přijat velmi dobře a cítil jsem snahu mi pomoci. Příjemně mě překvapil například informační systém BM a systém zakázek. Překvapila mě komplexita a složitost výroby, netušil jsem totiž nic o lakovaní, tisku, formovaní vík atd. Na firmě jako takové se mi pak líbí její flexibilita v rozhodování, majitel rozhodne a druhý den věci běží. To je naprosto odlišné od většiny velkých firem, kde se každá investice a větší rozhodnutí probírá velmi zdlouhavě a na mnoha úrovních řízení. Mám dobrý pocit z toho, že firma neustále roste a dále se rozvíjí. Čeho byste chtěl ve firmě dosáhnout? Spokojených zákazníků, kteří za své peníze dostanou kvalitní výrobek a služby. Spokojeného jednatele a majitele, aby se kvalitní víka vyráběla za co nejnižší cenu, bez zbytečných ztrát. Odpovědné a dobře proškolené zaměstnance, kteří jsou plně zodpovědní za výstupní kvalitu své činnosti a uvědomují si, že do našich víček přijdou potraviny, proto je nutno se k nim tak chovat. Jedno pravidlo jasně říká, kvalita se nedá vykontrolovat, ale musí se vyrobit. Jakákoliv následná oprava a náprava je prakticky ztrátou a to časovou i finanční. Zdá se to jednoduché, ale při každoročním růstu objemů je to velký úkol. Jaký máte vztah k regionu, případně k Jižním Čechám? Je to krásný kraj, několikrát jsme s rodinou strávili dovolenou na Lipně, v Třeboni a v Českém Krumlově a vždy jsme si to užili. Kombinace kola, řeka, Regent a rybí speciality mi vyhovuje. Navíc jsem zjistil, že moji prapředci pocházejí z Veselí nad Lužnicí. Čemu se rád věnujete ve volném čase? Rozhodně rodině, s kterou se vídám méně, než jsem byl zvyklý. Rádi vyrážíme na cyklovýlety a za poznáním, někdy si při tom dáme nějakou tu kešku. Osobně se hodně zajímám o historii, baví mě turistika a fotografování. No a pokud mám čas, tak si vařím své vlastní pivo. To je však časově náročný koníček. 14

BRC Certifikace Ve dnech 28. - 29. dubna 2015 jsme úspěšně absolvovali audit certifikace BRC/IoP realizovaný auditorskou firmou Bureau Veritas. BRC/IOP certifikace nahradí dosavadní systém bezpečnosti potravin ISO 22 000:2005, který již dále nebudeme certifikovat. Důvodem pro tento krok je fakt, že BRC/IoP nejenže plně nahrazuje ISO 22 000:2005, ale díky jasně definovaným požadavkům jej dále kvalitativně překonává a povyšuje. Certifikací BRC/IoP se naše společnost opět významně posunula v oblasti bezpečnosti výrobku přicházejícího do styku s potravinou. Pro připomenutí Tecnocap s. r. o. je také vlastníkem certifikátu ISO 9001:2008, což je systém řízení kvality a ISO 14 001 systému ochrany životního prostředí. Dohledový audit obou systémů proběhl úspěšně 1. a 2. června 2015. Co znamená zkratka BRC/IoP? BRC/IoP je mezinárodní standard zahrnující výrobu, zpracování a další nakládání s obaly určenými pro přímý a nepřímý styk s výrobky určenými k balení potravinářských, kosmetických a hygienických produktů. Schéma BRC/IoP zahrnuje ověření výkonnosti společnosti v oblastech legislativní shody, bezpečnosti potravin/potravinového řetězce a jakosti dávek v souladu s očekáváním odběratele. Jedná se o soubor požadavků, které musí být splněny k zajištění shody ve výše zmíněných oblastech. BRC/IoP Global Standard Packaging vznikl ve spolupráci BRC (British Retail Consortium maloobchodní řetězce) a IoP (Institute of Packaging). Vztahuje se nejen na primární obaly s přímým kontaktem s výrobkem, ale také na sekundární obaly, kde je vysoké hygienické riziko. Jedná se o standard se specifikací jednotlivých požadavků, které musí být naplněny. Komu je určené BRC/IoP? Certifikace BRC/IoP je určena všem organizacím, které vyrábí a dodávají, případně zpracovávají obaly a obalový materiál pro balení potravin a nápojů, kosmetických, hygienických a jiných spotřebních výrobků, kde je obal z hygienického hlediska významný. V čem nám certifikace BRC/IoP nám pomůže? Zvýší důvěru zákazníků v naše výrobky - BRC/IoP prověřuje kvalitu, hygienu a bezpečnost produktu. Ušetří čas strávený audity od různých zákazníků stačí jedna auditní zpráva BRC/IoP, která je uznávaná mnoha zákazníky. Auditu předcházela velmi intenzivní a náročná příprava, z které vyzdviháme následující aktivity: Školení pro zaměstnance a vedoucí pracovníky Úprava šaten, výměna oken v šatnách a provozních halách, nákup nového čistícího stroje, instalace chybějících sítí do oken, oprava/výměna některých světel v provozu a ve skladech Úprava a revize dokumentace včetně systému HACCP Mimořádné čištění výrobního závodu a skladů Zpřísnění hygienických a kvalitativních požadavků a přístupu do budov společnosti Doplnění registru chemických látek V souvislosti s úspěšným BRC/IoP auditem děkujeme všem, kteří se na přípravě podíleli, ale i ostatním zaměstnancům za přijetí a respektování nově zavedených pravidel. 15

Zeptali jsme se nových zaměstnanců V rámci tradiční rubriky Vám představujeme nové tváře Tecnocapu. Položili jsme jim jako obvykle dvě otázky: 1. Slyšeli jste o naší firmě ještě před Vaším nástupem? 2. Co Vás na firmě příjemně překvapilo? Ing. Milan Pavelek Controlling 1. Tecnocap je velkou firmou v regionu, před svým nástupem jsem o ní tedy slyšel. 2. Příjemně mě překvapilo pracovní prostředí. Ing. Veronika Doláková Zahraniční obchod 1. Ano, vzhledem k tomu, že zde nejdříve začala pracovat mamka. 2. Příjemně mne překvapil pracovní kolektiv. Ing. Veronika Doláková Controlling 1. Ne. 2. Vlídnější pracovní mezilidské vztahy než na jaké jsem byla zvyklá v minulém zaměstnání. Bc. Monika Kučerová, DiS. Oddělení kvality 1. Ano. Tato firma má dlouholetou tradici a významné postavení v okrese Jindřichův Hradec. 2. Překvapil mě aktivní přístup zaměstnanců k přidělené práci. Nikola Dukátová Recepční 1. Ano, firmu jsem znala již před svým nástupem a to nejen od známých, kteří zde pracují, ale i díky své babičce, se kterou jsem odmala zavařovala. 2. Velmi mě překvapila dlouholetá historie firmy, příjemný kolektiv a dobrá komunikace mezi kolegy. Milan Haikl Zákaznický servis 1. Domnívám se, že nikoliv. 2. Kolektiv spolupracovníků. Ladislav Hudák Přestavbová četa 1. Pocházím z Vlčic, takže firmu zde vnímám celý svůj život. 2. Překvapil mne stupeň modernizace celého objektu. 16

Pavel Michl Lakovna - tiskárna 1. O firmě jsem toho mnoho slyšel od mých rodinných příslušníků, kteří zde pracují. 2. Vzhledem k informacím od rodiny mě příliš nic nepřekvapilo. Pavel Šuba Lakovna - tiskárna 1. Ano, pracoval jsem zde již jako brigádník. 2. Velmi oceňuji dobrý kolektiv na tiskárně. Jan Šteflíček Lakovna - tiskárna 1. Společnost Tecnocap jsem poznal díky tomu, že jsem zde působil několik let jako sezónní brigádník, navíc zde mnoho let pracoval otec, který mi každý den povídal novinky a zajímavosti o fungování této společnosti. 2. Příjemným způsobem mě překvapil kolektiv, který u nás na tiskárně funguje. Martin Marjeník Přestavbová četa 1. Ano, znal. 2. Plusem jsou pro mne zaměstnanecké výhody a mínusem naopak mzda. Monitorování vysokozdvižných vozíků Program I_Site vyvinutý firmou Toyota je nástrojem správy vozového parku firmy. Přináší přehled o stavu vozíků, nárazech, výkonosti řidičů a celkové produktivitě daného stroje. V naší firmě máme prozatím tímto systémem vybaveny nové elektrické vozíky v hale Twist off a expedici. Slibovaný přínos vidíme hlavně ve zlepšení čtyř ukazatelů: 1) Náklady: k zavedení tohoto systému jsme přikročili z důvodu častých poškození vozíků a převáženého materiálu obsluhou. Dalším argumentem je snížení nákladů na servis. 2) Produktivita: vyhodnocované statistiky dávají vedoucím úseků jednoznačné podklady pro hodnocení obsluhy i vytíženosti jednotlivých strojů. Mezi hlavní sledované parametry patří zejména celkové vytížení stroje, vytížení stroje na řidiče v kombinaci s počtem zmanipulovaných palet (břemen), monitoring ujetých motohodin. 3) Zdraví a bezpečnost: výhodou fungování systému I_Site v případě více řidičů sdílejících jeden vozík je přidělení individuálního PIN kódu, kterým se jednotliví řidiči do systému přihlašují. Tímto můžeme sledovat každého řidiče zvlášť a monitorovat styl jeho jízdy, případné nárazy i vytíženost. Zaznamenán je čas nárazu i jeho intenzita (nízká, střední, vysoká). 4) Životní prostředí: monitoring správného dobíjení akumulátorů. 17

Klasifikace a označování chemických EMS manažerka, Ing. Petra Omastová připravila shrnutí novinek z oblasti životního prostředí - konkrétně klasifikace a označování chemických látek a směsí pro informovanost všech, kteří zacházejí s chemickými látkami nebo směsmi. Nařízení CLP (Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí bylo přijato Evropským parlamentem a Radou v prosinci 2008 a vešlo v platnost k 20. lednu 2009. Toto nařízení implementuje do evropského právního systému Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií (GHS). Nařízení nahradí ke dni 1. 6. 2015 směrnici 67/548/EHS zabývající se klasifikací a označováním a směrnici 1999/45/ES o nebezpečných přípravcích. Klasifikace, balení a označování látek se řídí nařízením CLP již od 1. 12. 2010, od 1. 6. 2015 totéž platí i pro směsi. Nařízení GHS přináší významné změny oproti dosud platnému systému klasifikace a označování chemických látek a směsí: I. Dochází k rozšíření nebezpečných vlastností, v některých případech se změní klasifikační kritéria. Třídy nebezpečnosti se dále dělí na různé kategorie nebezpečnosti, přičemž v bezpečnostních listech se mohou objevovat i anglické ekvivalenty. 1) FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST - dosud 5 nebezpečných vlastností: výbušný (E), oxidující (O), extrémně hořlavý (F+), vysoce hořlavý (F), hořlavý - nyní 16 tříd nebezpečných vlastností: např. výbušniny (Explosive), hořlavé plyny (Flammable Gas), hořlavé aerosoly (Flammable Aerosol), hořlavé kapaliny (Flammable Liquid), hořlavé tuhé látky (Flammable Solid), plyny pod tlakem (Gases under pressure) a další. 2) ŠKODLIVOST PRO ZDRAVÍ - dosud 9 nebezpečných vlastností: vysoce toxický (T+), toxický (T), zdraví škodlivý (Xn), žíravý (C), dráždivý (Xi), senzibilizující, karcinogenní (R45, R49), mutagenní (R46), toxický pro reprodukci (R60, R61) - nyní 10 tříd nebezpečných vlastností: např. akutní toxicita (Acute Toxicity), žíravost/dráždivost pro kůži (Skin Corrosion/Irritation), vážné poškození/podráždění očí (Serious Eye Damage/Eye Irritation), toxicita pro specifické cílové orgány (TSCO) - jednorázová expozice (Specific Target Organ Toxicity- Single Exposure; STOT-SE), toxicita pro specifické cílové orgány (TSCO) - opakovaná expozice (Specific Target Organ Toxicity- Repeated Exposure; STOT-RE), a další. 3) NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - dosud 1 nebezpečná vlastnost: nebezpečný pro životní prostředí (N) - nyní 2 třídy nebezpečných vlastností: nebezpečný pro životní prostředí, nebezpečný pro ozonovou vrstvu II. Mění se výstražné symboly nebezpečnosti: Symboly nebezpečnosti se změnily z původního oranžového obdélníku s černým symbolem na červené kosočtverce s černým symbolem. 18

látek a směsí dle CLP III. Mění se věty charakterizující nebezpečnost a pokyny pro bezpečné nakládání: H-věty : HAZARD STATEMENT = standardní věty o nebezpečnosti (dříve R-věty) 200-299 Fyzikální nebezpečnost (např. H290 - Může být korozivní pro kovy) 300-399 Nebezpečnost pro zdraví (např. H336 - Může způsobit ospalost nebo závratě) 400-499 Nebezpečnost pro životní prostředí (Např. H400 - Vysoce toxický pro vodní organismy) Mohou být uvedeny i doplňující informace ve formátu EUH, např. EUH 014 - Prudce reaguje s vodou) P-věty : PRECAUTIONARY STATEMENT = standardní pokyny pro bezpečné nakládání (dříve S-věty) 1 00 Obecné (např. P103 - Před použitím si přečtěte údaje na štítku) 2 00 Prevence (např. P233 - Uchovávejte obal těsně uzavřený) 3 00 Reakce (např. P351 - Jemně omyjte velkým množstvím mýdla a vodou) 4 00 Skladování (např. P403 - Skladujte na dobře větraném místě) 5 00 Odstraňování (např. P501 - Odstraňte obsah/obal ) IV. Výrobce nebo dodavatel chemických látek bude muset upravit bezpečnostní listy Nová struktura bezpečnostních listů: Oddíl 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku Oddíl 2: Identifikace nebezpečnosti Oddíl 3: Složení/informace o složkách Oddíl 4: Pokyny pro první pomoc Oddíl 5: Opatření pro hašení požáru Oddíl 6: Opatření v případě náhodného úniku Oddíl 7: Zacházení a skladování Oddíl 8: Omezování expozice/osobní ochranné prostředky Oddíl 9: Fyzikální a chemické vlastnosti Oddíl 10: Stálost a reaktivita Oddíl 11: Toxikologické informace Oddíl 12: Ekologické informace Oddíl 13: Pokyny pro odstraňování Oddíl 14: Informace pro přepravu Oddíl 15: Informace o předpisech Oddíl 16: Další informace V. Podnik v režimu prevence závažných havárií bude muset ověřit, zda změny v klasifikaci nebudou mít vliv na zařazení podniku nebo podnikovou dokumentaci VI. Podnik bude muset ověřit vliv změny klasifikace na ostatní systémy, například vznik nového nebezpečného odpadu v rámci systému nakládání s odpady VII. Úprava označení chemické látky nebo směsi Zdroje: 1) DENIOS - Průvodce skladováním nebezpečných látek (výňatek z brožury) 2) ECHA - Úvodní pokyny k nařízení CLP, 2009 19

Regionální společenská odpovědnost Shrnutí poslední sezóny žirovnické házené připravil vedoucí družstva mladších dorostenek Jiří Eder. Tecnocap zůstává jedním ze sponzorů. Házená Žirovnice založená v roce 2009 se stále rozrůstá. Jelikož nám děvčata pomalu stárnou, přibývá i žákovských kategorií. Nyní už máme kategorie: minižaček, mladších žaček, starších žaček a mladších dorostenek. Minižačky se účastnily oblastního přeboru a několika turnajů 4+1. V této kategorii nejde o výsledky, ale především o radost děvčat ze hry. Mladší žačky v sezoně 2014-2015 se účastnily mimo povinné krajské soutěže i sedmi open turnajů po celé České republice. První polovinu sezony soutěže s přehledem vyhrály ve druhé části vedení ztratily, ale nakonec obsadily s náskokem 2 bodů krásné druhé místo Ligy Vysočina. Starší žačky v prosinci minulého roku postoupily z kvalifikace do celostátní Žákovské ligy, kde se celkově umístily na 16. místě z 25 nejlepších klubů celé ČR. V krajské soutěži Ligy Vysočina obsadily celkově krásné 3. místo. Mladší dorostenky-v podzimní části hrála děvčata ligu ml. dorostenek skupinu Čechy B, kde obsadily 3. místo a těsně jim unikl postup do 1. ligy mladších dorostenek. V jarní části hrály dorky 2. ligu mladších dorostenek, kde celkově obsadily 3. místo a nechaly za sebou kluby z J. Hradce, Písku, Č. Budějovic, Plzně a Prahy Vršovic. Dále se mladší dorostenky již tradičně zúčastnily mezinárodního turnaje PRAGUE HANDBALL CUP 2015, kde si děvčata zahrála například z týmem z Hongkongu, Kanady, Švédska či Slovenska. Toto vše je velice náročné na čas a také na finance. Proto patří veliké DÍK rodičům a firmám jako je Tecnocap, bez jejichž podpory by toto nebylo možné dělat. Tímto velice děkujeme firmě Tecnocap za podporu dívčí házené v Žirovnici. Mladší žákyně Mladší dorostenky Starší žákyně Děti do pohybu Spolek ledního hokeje Jindřichův Hradec, HC Střelci, organizuje výuku bruslení pro děti z mateřských školek. Projekt je zastřešen profesionály v oblasti ledního hokeje a krasobruslení: profesionální hokejisté a trenéři licence B, Zdeněk Ondřej a Petr Šachl, ve spolupráci s vyhlášenou trenérkou na bruslení a krasobruslení PaedDr. Kamilou Hansovou. Výuka je zaměřena na motoriku, koordinaci a radost dětí z pohybu na bruslích. Tecnocap tuto akci finančně podpořil podílel se tak na nákladech za ledovou plochu školek ve Střížovicích, v Kunžaku a ve Strmilově. 20