6. Zeleň na území hlavního města Prahy (Ing. Miroslav Kubový) Pro potřeby tohoto úkolu zpracoval stať týkající se zeleně v Praze Ing. Miroslav Kubový, autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura. Reliéf Prahy předurčil městu jeho stavební rozvoj. Docházelo k postupné zástavbě údolní nivy Vltavy, mírně svažitých pozemků a náhorních rovin. V obtížněji zastavitelných enklávách, jako jsou strmé svahy a sevřená údolí, má až do dnešních dnů převažující zastoupení zeleň oproti výstavbě. Zelené svahy se významně podílejí na vzhledu Prahy, jsou cennými dominantami města. Fenoménem Prahy je bezesporu řeka Vltava a významnými prvky jsou její přítoky. Je to především Berounka s Radotínským potokem, Dalejský potok s Prokopským potokem, Šárecký potok, Únětický potok, Drahanský potok, Bohnický potok, Rokytka, Botič, Komořanský a Břežanský potok. Tyto výše uvedené vodoteče vytvořily mnohdy hluboce zaříznutá údolí doplněná často i rozsáhlejšími lesními porosty. V údolních nivách byly založeny luční porosty. Protože zelené komplexy na území Prahy jsou vázány především na přítoky Vltavy, má uspořádání zeleně ve městě paprskovitý charakter. Zelené komplexy směrující z vnitřní části města na její okraj jsou charakterizovány jako zelené klíny. Vltava dělí Prahu na dvě části. Levý břeh Vltavy je více rozbrázděn, zelené klíny jsou uspořádány ve větší hustotě než na pravému břehu. Vůdčí postavení na pravém břehu mají roviny a mírně ukloněné svahy. Takovýto mírně zvlněný reliéf je pokryt především souvislejší zástavbou nebo ornou půdou. Zelené klíny v územním plánu jsou provázány osami, tranzitními, tangenciálními a radiálními. Navrhované tranzitní osy propojují systém zeleně s příměstskou krajinou. Tangenciální osy spojují významné plochy zeleně na území města. Radiální osy spojují okrajové ekologicky stabilnější partie s urbanizovaným prostředím. 36
Zvláštností Prahy oproti jiným městům v ČR je poměrně značný počet historických zahrad. Na skladbě města se podílejí téměř 1 %. To se projevuje především v jeho centrální části, hlavně na levém břehu Vltavy. V katastrálním území Malé Strany historické zahrady zaujímají dokonce až 30 % plochy katastru. Zeleň v centru města, zelené klíny a osy vytvářejí na území Prahy systém zeleně, který je v územním plánu doplněn navrhovanými plochami zeleně. Tyto navrhované a stávající plochy jsou definovány jako celoměstský systém zeleně, což je relativně souvislý systém zeleně na území Prahy, který v sobě začleňuje zejména přírodovědně, urbanisticky a historicky významnou zeleň. Součástí celoměstského systému zeleně jsou i kontaktní místa mezi Prahou a Středočeským krajem. 6.1 Zelené klíny Údolí Berounky Niva Berounky, vzhledem ke kvalitě zemědělských půd, byla intenzivně zemědělsky využívána. V nejbližších letech toto území čeká mnoho zásadních změn. Orná půda je postupně nahrazována golfovými hřišti. Dojde zde i k velkoplošné těžbě štěrkopísků. Tak vzniknou v průběhu cca 25 let rozsáhlá vodní jezera. Niva Berounky se postupně promění ve velké sportovně-rekreační zázemí Prahy. Vazby do Středočeského kraje: Niva Berounky dále pokračuje do Středočeského kraje do poměrně hustě osídleného Poberouní a jádra CHKO Český kras. Baně Na údolním svahu Berouny JV od vodního toku u Zbraslavi je zelený klín Baně. Vazby do Středočeského kraje: Klín Baně je na území Prahy nepatrným zlomkem rozsáhlých jílovišťských lesů, které jsou součástí Brd. Radotínsko-Chuchelský háj SZ směrem od Berounky se nachází Třebotovská plošina, která je součástí Pražské plošiny. V Třebotovské plošině je zelený klín Radotínsko-Chuchelský háj, tvořený údolím Radotínského potoka a lesními komplexy Malý háj, Velký háj, Chuchelský háj, Staňkovka a Kopaninský les. Součástí tohoto klínu je třináct zvláště chráněných území. Klín je jádrem přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. Vazba do centra města je navržena přes NPP Barrandovské skály. Propojení Radotínsko- Chuchelského háje se zelenými klíny na druhém břehu Vltavy je vedeno v nivě Kunratického potoka. Vazby do Středočeského kraje: Radotínsko-Chuchelský háj má významné vazby do Středočeského kraje po nivě Radotínského potoka, k povodí Kačáku až na Křivoklátsko a do jádra CHKO Český kras. Dívčí hrady, Dalejské a Prokopské údolí Zelený klín je tvořen údolními svahy a nivami Prokopského a Dalejského potoka. Zahrnuje v sobě pět zvláště chráněných území a je součástí přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Propojení s ostatními zelenými klíny je vedeno po svazích údolí Vltavy, z velké části přes zvláště chráněná 37
území. Paralelní propojení mezi Prokopským údolím a zeleným klínem Radotínsko-Chuchelský háj je navrhováno zemědělskou krajinou mezi Řeporyjemi a Zmrzlíkem. Vazby do Středočeského kraje: Ač tento zelený klín zasahuje téměř k západnímu okraji Prahy, nemá vazbu do Středočeského kraje. Navazující krajina na údolí Dalejského potoka při obcích Ořech a Zbuzany je již několik staletí výrazně pozměněná zemědělskou činností. Doprovodná a rozptýlená zeleň v této enklávě má minimální zastoupení. Motolské svahy s Vidoulí Tento zelený klín je tvořen komplexem zeleně u usedlosti Cibulka, Na Hliníku, Háje a Vidoulí. Výrazné zastoupení zde mají lesy. Součástí zeleného klínu jsou i čtyři zvláště chráněná území. Celý tento komplex je zároveň přírodním parkem Košíře-Motol. Zelený klín je ze všech stran obklopen zástavbou, ale je významným propojujícím článkem mezi Šárkou a Prokopským údolím. Vazby do Středočeského kraje: Motolské svahy s Vidoulí jsou uvnitř pražské zástavby a nemají vazbu na Středočeský kraj. Údolí Šáreckého a Lysolajského potoka Na severním okraji Prahy v údolí Šáreckého a Lysolajského potoka se dochoval významný zelený klín, který je zároveň i přírodním parkem Šárka-Lysolaje. Jeho součástí je osm zvláště chráněných území. Jižním směrem přes oboru Hvězda má vazbu na komplex zeleně Košíře-Motol. Vazby do Středočeského kraje: Vazbu do Středočeského kraje má pouze na severovýchodním okraji v kaňonu Vltavy na Kralupy a údolím Únětického potoka do Únětického háje. Zemědělská krajina u Dolních Chaber, Ďáblický a Čimický háj, Draháňský a Bohnický potok Draháňský, Čimický a Bohnický potok daly předpoklad vzniku zeleného klínu Draháň-Trója. Klín je tvořen zachovalými porosty údolních svahů a lesy i skalními srázy na pravém břehu Vltavy. Součástí zeleného klínu je pět zvláště chráněných území a přírodní park Draháň-Trója. Vazby do Středočeského kraje: Vazbou jsou xerotermní svahy pravého břehu Vltavy. Čakovice, Vinoř, Satalice Severovýchodní okraj Prahy má minimální podíl zeleně. Jedná se o krajinu, která byla v minulosti vždy intenzivně zemědělsky využívána. Kvalitní orná půda již v dávné minulosti zbavila toto území lesů a luk. V územním plánu Prahy jsou navrženy nové plochy k zalesnění. Podoba nově zakládaných ploch zeleně na tomto okraji Prahy není zcela definitivní a v průběhu tvorby nového územního plánu dozná pravděpodobně ještě nějakých změn. Základem tohoto zeleného klínu by měla být Satalická bažantnice, parková a krajinná úprava při Vinořském zámku. Navrhované nové plochy k zalesnění by mohly být významným potenciálním základem pro Zelený pás kolem Prahy. Vazby do Středočeského kraje: Předpokládané vazby tohoto klínu se Středočeským krajem jsou Vinořský a Mratínský potok. 38
Klánovice-Čihadla Od východní hranice Prahy až k vrchu Smetanka v k.ú Hrdlořezy je vymezen zelený klín Klánovice- Čihadla. Je tvořen především lesním komplexem Blatov a Vidrholec, navrhovaným rekreačním zázemím U Čeňku a nivou Rokytky s rybníky a přilehlými porosty zeleně. Klánovice-Čihadla jsou součástí přírodního parku téhož jména a zahrnují v sobě pět zvláště chráněných území. Vazby do Středočeského kraje: Vazba se Středočeským krajem by měla být přes Škvoreckou bažantnici k NPR Voděradské bučiny. Říčanka-Rokytka Základem zeleného klínu Říčanka-Rokytka jsou nivy vodotečí, na které se váže Uhříněvská obora, zámecký přírodně krajinářský park v Kolodějích, rozptýlená a doprovodná zeleň u sv. Markéty. Součástí zeleného klínu jsou čtyři zvláště chráněná území a přírodní parky Rokytka a Říčanka. Vazby do Středočeského kraje: Vazbou do Středočeského kraje je vodní tok Rokytka, která dále pokračuje na Voděradské bučiny. Botič-Milíčov Na jihovýchodním okraji Prahy se dochoval zelený klín Botič-Milíčov. Je tvořen nivou Botiče, Pitkovického potoka, Milíčovským lesem a lesním komplexem u Hostivařské vodní nádrže. Zahrnuje v sobě tři zvláště chráněná území a je součástí přírodních parků Hostivař-Záběhlice a Botič-Milíčov. Zasahuje až ke Spořilovu do oblasti Trojmezí. Botič-Milíčov by měl být propojen se zelenými klíny Říčanka-Rokytka a Klánovice-Čihadla. Vazby do Středočeského kraje: Jižním směrem tento zelený klín po vodním toku Botiče má vazbu na Průhonický park. Pitkovický potok se přibližuje k Říčanskému lesu, který dále navazuje na Voděradské bučiny. Kunratický les-hrnčířské louky Významným zeleným klínem je Kunratický les s Kunratickým potokem a Hrnčířské louky. V tomto klínu jsou dvě zvláště chráněná území. Kunratický les-hrnčířské louky mají západním směrem při Kunratické spojce vazbu na zelený klín Komořanské polesí a východním směrem je navrženo propojení na Milíčovský les. Vazby do Středočeského kraje: Hrnčířské louky nemají vazbu na Středočeský kraj. Krajina v této enklávě je poměrně velmi zorněná s minimálním zastoupením lesů a trvalých travních porostů. Komořanské polesí Komořanské polesí je v rámci Prahy významným lesním komplexem. Zahrnuje v sobě tři zvláště chráněná území a je jádrem přírodního parku Modřanská rokle-cholupice. Vazby do Středočeského kraje: Tento zelený klín má do Středočeského kraje přirozené vazby při pravém břehu kaňonu Vltavy k přírodní rezervaci Zvolská homole. 39
6.2 Tranzitní osy Územní plán Prahy zmiňuje vedle zelených klínů i čtyři tranzitní osy. Ty mohou být významnou vazbou mezi Prahou a Středočeským krajem. Jsou to: Západní regionál po západním okraji Prahy propojuje Šárku, Sobín, Řeporyje, Velký Háj a Staňkovku, Východní regionál po východním okraji Prahy propojuje Říčanský potok, Uhříněvskou oboru, Podleský rybník, Dubeč, Lítožnici, Xaverovský háj, Vidrholec, Jižní kříž propojuje Prokopské, Dalejské údolí, Zlíchov, Podolí, Hamerský rybník, Botič, Hostivař a Dobrou Vodu, Severní kříž po severním okraji Prahy je navržena tranzitní osa spojující Šárku, Tróju, Čimický a Ďáblický háj, Letňany, Satalice. Zelené klíny, tranzitní osy a celoměstský systém zeleně reprezentují významné plochy zeleně na území Prahy a jsou potenciálními prvky pro tvorbu zeleného pásu kolem města. 7. Úvaha o potřebách člověka v krajině (Doc. Mgr. Šárka Štenclová, Ph.D) Cíle úvahy: posílení obytného charakteru kulturní krajiny v zázemí metropole, odůvodnění potřeb člověka pro krátkodobé formy nepobytové rekreace. 7.1 Úvod Životní prostředí člověka je ta část světa, s níž člověk bezprostředně přichází do styku, kterou přetváří a využívá pro uspokojování svých hodnot a potřeb. Ekologická stabilita krajiny a kvalitní životní prostředí člověka je jednou ze základních podmínek jeho existence jako biologického druhu. (Vavroušek J. a kol.: Prováděcí projekt prognózy životního prostředí, VÚVTR,1987) Možnost žít v kvalitním životním prostředí je v okolí metropole prozatím nereálná. Vnější pracovní, obytné a přírodní prostředí působí mnohdy negativně na zdraví lidí. Na vymezeném území v blízkosti metropole dochází k hlavním střetům mezi sídly a krajinou, v sídlech i v krajině. Záborem ploch pro výstavbu sídel se sídla rozšiřují na úkor krajiny. V krajině dochází k mnoha střetům v důsledku konkurence činností, které se stále více překrývají. Sídla v mnohém přestávají být místem pro život. Dochází k prioritě dopravní a výrobní funkce před funkcí obytnou se všemi důsledky na obytné prostředí. Lidem již nestačí pouhý byt či dům, vyžadují pro svůj život také kvalitní životní prostředí, vysokou hodnotu krajiny. Při postupu politických, ekonomických i sociálních změn společnosti dochází a bude docházet ke změnám ve funkčních vztazích a jejich vazbách. 40