MELA BY BYT ODPOVED D

1. Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prostedí zamstnanost a. vždy b. jen pokud je stanovena minimální mzda nad prmrnou mzdou c. jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než je hodnota mezního produktu zamstnanc s nejnižší mzdou d. jen pokud je stanovené minimum pod toho asu nejnižší vyplácenou mzdou e. jen pokud jde nahradit práci výkonnjším strojním zaízením 2. Zavedení dodatené spotební dan pocítí jako újmu a. vždy ve vtší míe výrobce než spotebitel b. vždy ve vtší míe spotebitel než výrobce c. ve stejné míe spotebitel i výrobce d. nkdy více výrobce, nkdy spotebitel e. více tuzemští výrobci než dovozci 3. Spotebitel vydá (v uritém cenovém rozptí) na uritý statek pevnou ástku nezávisle na cen komodity. Jeho poptávka po této komodit a. je cenov elastická b. má cenovou elasticitu rostoucí nade všechny meze c. je cenov neelastická d. má jednotkovou cenovou elasticitu MELA BY BYT ODPOVED D e. z uvedeného nelze usuzovat na elasticitu 4. Dchodová elasticita poptávky a. je vždy nezáporná b. je vždy nižší než cenová elasticita c. vyjaduje skutenost, že s rstem ceny jedné komodity lidé pecházejí k jiné, levnjší komodit d. nikdy se nemže zmnit, nezmní-li se reálná dchod obyvatel e. je vyšší u luxusnjších komodit 5. Vzroste-li cena benzínu z 30 K na 30,3 K, o kolik poklesne prodávané množství, jeli cenová elasticita poptávky 0,4? a. o 1 % b. o 0,4 % c. o 4 % d. o 100,4 % e. z uvedených údaj nelze urit 6. A a B jsou komplementární statky a cena statku B prudce vzroste v dsledku zavedení dodatené spotební dan. Co se ceteris paribus stane se statkem A? a. poptávka po statku A vzroste b. cena statku A klesne c. cena statku A poroste d. nabídka statku A poroste 7. Spotebitel je pi volb mezi nákupem zboží A a B v rovnováze, pokud: a. prmrný užitek z jednotky zboží A mu pináší stejné uspokojení jako prmrný užitek z jednotky zboží B

b. nákup poslední jednotky zboží A zvýší jeho uspokojení stejn jako nákup poslední jednotky zboží B c. poslední koruna, kterou použil na nákup zboží A mu pinesla stejný užitek jako poslední koruna, kterou použil na nákup zboží B d. pi zvýšení spoteby zboží A o jednotku a pi souasném snížení spoteby zboží B o jednotku zstane na stejné izokvant užitku e. pi zvýšení spoteby zboží A o 1 % a pi souasném snížení spoteby zboží B o 1 % zstane na stejné izokvant užitku 8. Pokles poptávky po standardním zboží mže být vyvolán a. poklesem ceny substitutu b. poklesem ceny komplementu c. rstem ceny substitutu d. rstem disponibilního dchodu e. niím z uvedeného 9. Pravidlo, že hodnota mezního produktu zdroje je v optimu rovna cen tohoto zdroje platí: a. jen v dokonalé konkurenci b. jen v dokonalé a monopolní konkurenci, ne u monopolu a oligopolu c. pro každého výrobce, který maximalizuje zisk NENÍ SI JISTA, ALE ASI C d. pro každého výrobce, který má klesající výnosy z rozsahu e. neplatí ani v dokonalé konkurenci 10. Lineární poptávková kivka a. má ve všech bodech konstantní elasticitu b. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková kivka ve tvaru rovnobžky, ležící nad ní c. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková kivka ve tvaru rovnobžky, ležící pod ní d. odpovídá lineární funkci užitku SPRAVNA ODPOVED JE D 11. Goodwill akciové spolenosti je a. tržní hodnota akcií minus úetní hodnota aktiv plus úetní hodnota cizích pasiv b. úhrn hodnoty patent a ochranných znaek ve vlastnictví firmy c. rozdíl aktuální hodnoty celkových aktiv a cizích pasiv d. úhrn tržní hodnoty úetn pln odepsaných základních prosted a pedmt postupné spoteby (PPS) 12. Nov vzniklé náklady píležitosti: a. neovlivní rozhodnutí, pouze je teba odeíst je od finanního efektu akce rozhodovacího subjektu b. vždy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu c. nkdy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu, jindy ne d. spolu s pvodními náklady píležitosti tvoí hodnotu goodwillu firmy e. mohou ovlivnit rozhodnutí výrobce, spotebitele nikdy

13. Kížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. je vždy nenulová, záporná pro komplementy, kladná pro substituty c. popisuje závislost ceny statku na prmrných nákladech d. udává procentní zmnu poptávky pi jednoprocentní zmn jiné komodity e. popisuje závislost poptávky pi jednoprocentním snížení (pro substituty) resp. Zvýšení (pro komplement) objemu prodej píbuzného statku ODPOVED D JE SPRAVNA,ALE MLO BY TAM BYT ZMENE CENY JINÉ KOMODITY 14. Zvýší-li se o stejné % cena jedné komodity a klesne cena druhé komodity v modelu spotebitele rozhodujícím se mezi dvma komoditami (n=2), pak: a. pvodní optimum se nezmní b. pvodní optimum se v každém pípad, kdy platí pedpoklad klesajícího mezního užitku, zmní c. pvodní optimum se (pedpokládáme-li klesající mezní užitek) mže a nemusí zmnit d. rozpotová pímka se rovnobžn posune 15. Body A, B, C leží na poptávkové pímce D (p) tak, jak je nakresleno na obrázku. Seadíme-li správn body A, B, C od nejvtší po nejmenší elasticitu, dostaneme: a. C A B b. C B A c. A B C d. všechny body vykazují shodnou elasticitu e. nelze bez další informace urit 16. Které z následujících tvrzení a) d) není správné: a. Rozpotová množina se pi zvýšení jedné z cen a pi nezmnných ostatních cenách a pi nezmnném disponibilním dchodu zúží b. Sklon rozpotové pímky je dán pomrem cen komodit, zobrazených na osách c. Rozpotová pímka se pi zvýšení disponibilního dchodu rovnobžn posune d. Zvýší-li se cena první komodity o stejné %, o jaké se sníží cena druhé komodity, sklon rozpotové pímky se nezmní e. Všechna tvrzení a) d) jsou pravdivá 17. Zvýšení dchodu v modelu spotebitele a. posouvá izokvanty užitku tak, že luxusní komodity budou hodnoceny lépe b. vyvolá nutn nárst spoteby všech komodit

c. zmní sklon rozpotové pímky d. nemusí zmnit vektor spoteby ani v jediné položce není pravda 18. Zmní-li se ve standardním modelu spotebitele ceny všech komodit o stejné (nenulové) procento a dchod zstane beze zmny, pak: a. optimální spotební situace se v žádném pípad nezmní b. optimální spotební situace se v žádném pípad zmní ODPOVED B JE SPRAVNA c. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na sklonu izokvant užitku d. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na tom, zda jde o standardní nebo inferiorní komodity e. optimální spotební situace se nkdy zmní, jindy ne. Záleží na sklonu rozpotové pímky (budget line) 19. Spotebitel je v rovnováze, pokud: a. cena preferované komodity je rovna soutu cen vstup využitých k jednotce její výroby b. mezní užitek jedné koruny vynaložené na nákup komodity je pro všechny komodity stejný c. navýšení jeho dchodu nepovede ke zvýšení jeho užitku d. mezní užitek je pro všechny komodity shodný 20. Zvýšení nabídkové i poptávkové funkce o stejné % a. v žádném pípad nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity b. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda je vyšší cenová elasticita nabídky nebo poptávky c. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda jde o dokonalou konkurenci d. nkdy vyvolá, jindy nevyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda psobí zákon klesajících mezních výnos z rozsahu e. v pípad svislé poptávkové nebo nabídkové kivky vyvolá zmnu rovnovážného objemu komodity, jindy ne 21. Píkladem normativního výroku je a. reálná mzda v naší republice by dosáhla úrovn Rakouska pi zachování souasných trend za 14 let b. míra zneištní ovzduší se v roce 1995 piblížila normám ES c. míra inflace u nás je nižší než v ostatních postkomunistických zemích d. neznepokojujme se inflací, je-li jednociferná e. všechny výroky a) d) jsou normativní 22. Výrobní množina je a. množinou výrobních situací modelovaným výrobcem technologicky realizovatelných b. prostor na rozpotové pímce a pod ní c. výrobní situace realizovaná výrobcem v daném období d. nic z uvedeného

e. výtem kombinací výrobk, realizovaných na trhu 23. Pro indiferenní kivky (izokvanty) užitku platí a. žádná nemže protnout jinou b. mohou se protnout pouze, jde-li o inferiorní komoditu c. mohou se protnout pouze, jde-li o luxusní statek d. protnou se vždy, jde-li o subjekt, maximalizující svj užitek e. mohou se protnout pouze, jde-li o Giffenv statek 24. Snížení dchodu zpsobí v chování spotebitele vždy: a. nerovnomrné snížení spoteby všech komodit (vyšší u tch, na které vydává spotebitel více penz) b. rovnomrné snížení spoteby všech komodit c. snížení spoteby luxusních komodit ODPOVED C JE ASI SPRAVNA ODPOVED E TO URCITE NENI d. nic z uvedeného nemusí nastat e. zmnu pomru mezních užitk 25. Mezní užitek je a. zvýšení spoteby komodit v dsledku jednoprocentního nárstu dchodu b. užitek subjektu, pro kterého spoteba další jednotky spoteby daného statku nepináší zvýšení užitku c. pevis užitku daného spotebitele nad standard, daný trhem d. zvýšení užitku pi zvýšení spoteby jedné komodity o (malou) jednotku ODPOVED D JE SPRAVNA 26. Zvýšení cen všech vstup výrobce o stejné % ceteris paribus a. Posune produkní funkci doprava b. Rozšíí výrobní množinu c. Zúží výrobní množinu d. Nezmní sklon izokvant zisku e. Nezmní sklon izokost 27. Pirozená míra nezamstnanosti je: a. míra odpovídající podílu lidí, kteí mní zamstnání a jsou proto toho asu doasn bez práce b. míra odpovídající prmru pro vysplé tržní ekonomiky c. míra, která (hypoteticky) odstraní inflaci d. míra, pi které se inflace nesnižuje ani nezvyšuje ODPOVED D JE SPRAVNA e. míra po odetení (nezapotení) dobrovoln nezamstnaných 28. Dsledkem hlasovacího paradoxu je: a. nemonotónnost preferencí b. hlasování v souladu s voliem mediánem c. nespojitost preferencí d. netranzitivita preferencí ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spoleenského optima pro objem ekologických investic

29. Zvýšení dovoz ceteris paribus výdajový multiplikátor a. sníží b. zvýší c. nezmní d. nkdy zvýší, nkdy sníží v závislosti na relaci pružnosti nabídky a poptávky e. v konjunktue zvýší, v depresi sníží 30. Identita úspor a investic je a. testem rozumné hospodáské politiky vlády b. podmínkou rovnováhy na trhu penz c. vícemén tautologickým vyjádením skutenosti, že co se nespotebuje v daném roce, to je investicí (v širším slova smyslu) do budoucnosti d. nereálný ideál, dosažitelný jen za cenu ztráty tržního charakteru ekonomiky e. podmínkou rovnováhy komerní banky 31. Podle teorie komparativní výhody mohou vzájemn výhodn mezi sebou obchodovat zem A a B: a. existuje-li alespo jeden výrobek, efektivnji vyrábný v zemi A a zárove alespo jeden výrobek efektivnji vyrábný v zemi B ODPOVED A JE SPRAVNA b. jen pokud mají srovnatelnou ekonomickou výkonnost c. prakticky vždy d. jen pokud je zahraniní obchod obou zemí koordinován e. jen jsou-li ob zem ve stejné fázi hospodáského cyklu 32. Ozname P poet práceschopných, D poet dobrovoln zamstnaných, N poet nedobrovoln nezamstnaných, Z poet zamstnaných. Mírou nezamstnanosti je: a. vše uvedené v bodech b) d) b. N/(P-D) c. (P-Z-D)/(Z+N) d. N/(Z+N) 33. Penžní nabídku nemusí ovlivnit a. zmna podílu povinných rezerv b. úrokový strop c. rozsáhlý prodej vládních obligací centrální bankou d. rozsáhlý výkup vládních obligací centrální bankou e. zmna mezního sklonu k úsporám u domácností 34. Lafferova kivka je funkcí a. klesající v celém defininím oboru b. rostoucí v celém defininím oboru c. rostoucí vlevo od svého maxima, klesající vpravo od svého maxima ODPOVED C JE SPRAVNA d. klesající vlevo od minima, klesající vpravo od minima 35. Nerovnomrná inflace je:

a. inflace postihující rzn rzné komodity b. inflace s promnlivým tempem v ase C,D,E TO URCITE NENÍ-NENÍ SI JISTA, ALE REKLA BY ODPOVED B c. inflace neodpovídající na Phillipsov kivce pirozené míe nezamstnanosti d. inflace výrazn pevyšující úrokovou míru e. inflace výrazn vyšší než prmr vysplých tržních ekonomik 36. Strukturálním deficitem rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finann kompenzovány b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ASI ODPOVED B c. deficit plynoucí z podpor pi strukturální nezamstnanosti d. deficit v dsledku nepružného trhu práce e. deficit daný zmnou pomru vnitního a vnjšího státního dluhu 37. Externalitou rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finann kompenzovány ODPOVED A JE SPRAVNA b. rozšiování výroby kooperací s vnjšími subdodavateli c. efekt ze zahraniního obchodu a z turistiky d. koluzi více než dvou firem e. náklady (realizované i nerealizované), nutné k obnov kvality životního prostedí 38. Automatickým stabilizátorem ve fiskální politice je: a. progresivní dchodová da b. zvýšení vládních výdaj na veejné služby v dob krize c. snížení úrokové míry v depresi d. odstranní bariér zahraniního obchodu 39. Poskytuje-li továrna vlastníkovi ron P korun, pak její tržní hodnotu V lze odhadnout takto: a. V = P*N, kde N je doba životnosti továrny b. V = P/i, kde i je roní úroková míra ODPOVED B JE SPRAVNA c. V = F*(P+C)/C, kde C jsou náklady a F úetní hodnota fond d. V = P/(1+i), kde i je roní úroková míra 40. Keynesiánská doporuení pro období krize obsahují a. snížení resp. Odstranní bariér dovozu b. snížení výdaj domácností a zvýšení vládních výdaj c. zvýšení vládních výdaj a snížení sklonu k úsporám domácností d. snížení všech výdaj v ekonomice doprovázené monetární expanzí e. restriktivní monetární politiku 41. Ekonomika je v konjunktue, výroba stoupá. Kdy vznikne zárodek píští deprese a. když se zastaví rst výroby b. když se zpomalí rst výroby c. když vznikne nedostatek pracovních sil, což vyvolá rst mezd inflaci d. když nezamstnanost klesne pod svoji pirozenou míru

e. když inflace pevýší nominální úrokovou míru 42. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) d) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. mzdová regulace ve smyslu omezení rstu mezd NEJSPIS ODPOVED D 43. Jedním ze zakladatel pedpoklad ped realizací tzv. monetaristického experimentu v USA 80. let byla: a. nezávislost poptávky po penzích na nominální úrokové míe b. schopnost fiskální politiky eliminovat resp. minimalizovat projevy deprese c. nemnná rychlost obhu penz d. regulovaná nerovnovážnost penžního trhu 44. IS-LM analýza hledá: a. optimální objem vládních výdaj b. rovnovážnou úrokovou míru a dchod ODPOVED B JE SPRAVNA c. pirozenou míru nezamstnanosti d. úrokovou míru, která vede k nulovému nárstu inflace e. optimální míru zdanní 45. Typickým rysem trhu práce je a. vše uvedené v bodech b) d) b. vtší pružnost poptávky než nabídky c. nepružnost mezd zdola d. trvalá nerovnováha (pevis nabídky) 46. Uvalení dodatené spotební dan dopadne: a. výhradn na spotebitele b. výhradn na výrobce c. vždy více na spotebitele než na výrobce d. vždy více na výrobce než na spotebitele nemusí platit ODPOVED E JE SPRAVNA 47. Arrowv paradox se týká: a. rozdílu mezi zamýšlenou a realizovanou spotebou domácností b. kontraproduktivního dopadu vládních výdaj na GNP v dsledku vytlaení soukromých investic c. zpt zakivené nabídkové kivky na trhu práce d. kolektivního rozhodování ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spoleenského optima pro objem ekologických investic 48. Jako argument pro pedpoklad klesajícího tvaru kivky agregátní poptávky lze použít a. vše uvedené v bodech b) d) b. substituce levnjších komodit za dražší

c. zpoždní rstu mezd za rstem ostatních cen a v dsledku toho pokles reálných mezd d. rst cen vede k nárstu bankrot a tudíž ke snížení úhrnu firemních výdaj, zejména na investice, agregátní poptávka s rstem cenové hladiny roste 49. Teorií strany nabídky (supply side economics) charakterizuje: a. svislý tvar agregátní poptávky b. svislý tvar agregátní nabídky c. vodorovný tvar agregátní poptávky d. vodorovný tvar agregátní nabídky 50. Souásti GNP je mimo jiné: a. vše uvedené v bodech b) d) b. nedokonená výroba c. služby úplatn poskytované obchodním partnerm d. nárst hodnoty základních prostedk nap. v dsledku rstu cen akcií na burze 51. Souástí hodnoty pidané zpracováním jsou: a. vše uvedené v bodech b) d) b. mzdy c. odpisy d. zisk 52. Standardní spotební funkce a. pro každou hodnotu disponibilního dchodu spluje podmínku spoteba je menší nebo rovna disponibilnímu dchodu b. spluje podmínku spoteba je menší nebo rovna disponibilnímu dchodu jen do urité hodnoty dchodu výše c. je od urité hodnoty dchodu (break-even point) klesající funkcí d. je v monetaristickém chápání ekonomiky svislou kivkou 53. Jako jedno z vysvtlení pro pokles mezního sklonu k úsporám koncem 80. let lze uvést: a. vše uvedené v bodech b) d) ODPOVED A JE SPRAVNA b. deficit státního rozpotu (deficit stimuluje spotebu) c. rostoucí kvalitu úvrové soustavy (je snadnjší zadlužit se) d. zvýšení sociálních podpor (není teba tolik spoit z obavy pro budoucnost) 54. Teorie investiního akcelerátoru pepokládá, že investice jsou ovlivnny zejména a. GNP b. pírstkem GNP c. reálnou úrokovou mírou d. nominální úrokovou mírou e. oekáváním subjektu

55. Pesimistické oekávání vede k: a. posunu po kivce investiní poptávky doleva b. zvýšení tržní úrokové míry c. zvýšení rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou mírou d. posunu celé kivky investiní poptávky doprava e. posunu celé kivky investiní poptávky doleva ODPOVED E JE SPRAVNA 56. Zvýšení úspor a. tlumí výdajový multiplikátor ODPOVED A JE SPRAVNA b. zvýší výdajový multiplikátor c. neovlivní výdajový multiplikátor d. tlumí výdajový multiplikátor v konjunktue, zvyšuje výdajový multiplikátor v recesi e. tlumí výdajový multiplikátor v recesi, zvyšuje výdajový multiplikátor v konjunktue 57. Paradoxem spoivosti nazýváme a. snížení úspor pi rstu disponibilního dchodu pro vysoký objem dchodu (zpt zakivená úsporová kivka) b. snížení mezního sklonu ke spoteb v dsledku rostoucího deficitu státního rozpotu c. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor pi zamýšleném zvýšení úspor domácností d. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor pi zamýšleném zvýšení spoteby domácností e. skutenost, že peníze jsou de facto nejmén luxusní komoditou 58. Charakteristickým rysem pro každou hospodáskou recesi je: a. vše uvedené v bodech b) d) b. pokles reálné úrokové míry ODPOVED B JE SPRAVNA c. rst cenové hladiny d. pokles nominálního GNP 59. Výrok vyrobí se tolik, kolik se poptává vysloví nejspíše a. monetarista b. keynesiánec c. pedstavitel ekonomie strany nabídky d. zastánce teorie racionálního oekávání e. všichni uvedení 60. Které z následujících tvrzení n e n í pravdivé a. penžní agregát M1 obsahuje mince, papírové peníze a depozita na požádání (šekovatelné úty) b. penžní agregát M1 je ástí penžního agregátu M2 c. termínovaná depozita patí do M2, ale nikoli do M1 d. penžní agregáty pedstavují složky poptávky po penzích, všechna tvrzení a) d) jsou pravdivá

61. Centrální banka v R je a. vlád se odpovídající, na parlamentu nezávislý úad, který reguluje penžní nabídku a dohlíží nad komerními bankami b. souást ministerstva financí, provádjící monetární a fiskální politiku vlády c. organizace z centráln plánované ekonomiky, provádjící platbu za státní podniky d. soukromá banka, dotovaná ze státního rozpotu a poskytující dotace vybraným (vládou preferovaným) podnikm 62. Z následujících píin ztrát pro ekonomiku jako celek jsou nejpodstatnjší (tj. zpsobující nejvtší ztráty): NENÍ SI JISTA-C,D,E TO URCITE NENÍ- ZALEZI, JAK VELKA BY BYLA NEZAMESTNANOST-ALE DEJTE ASI A a. monopolní struktura a ztráta alokaní efektivnosti z ní plynoucí b. stávky c. ztráty zpsobené cly a kvótami v zahraniním obchod d. ztráty v souvislosti s nevyužitím pracovních zdroj v dsledku nezamstnanosti e. ztráty spojené s neefektivností kapitálového trhu 63. Která z uvedených položek není souástí GNP? a. nákup plnícího pera pro státního úedníka b. plat uitele c. nákup vojenského letadla d. mateský píspvek e. všechny uvedené položky se GNP zapoítávají 64. Práce schopný lovk v produktivním vku, který pestal hledat práci a delší as se nechá vyživovat milenkou a. pokládá se za strukturáln nezamstnaného b. pokládá se za frikn nemocného c. nezapoítává se do itatele ani do jmenovatele pi výpotu míry nezamstnanosti ODPOVED C JE SPRAVNA d. zapoítává se do jmenovatele, ale nikoli do itatele pi výpotu míry nezamstnanosti e. pokládá se za sezónn nezamstnaného 65. Když vynásobíme pírstek investic výdajovým multiplikátorem, dostaneme tímto pírstkem investic vyvolaný: a. pírstek spoteby b. pírstek úspor c. nárst poptávky po penzích d. nárst fixního kapitálu e. pírstek agregátní poptávky NEJSPIS ODPOVED E 66. Která z následujících událostí posune ihned celou kivku agregátní nabídky AS doprava? JEDINA KTERÁ OVLIVNUJE JE ODPOVED A, ALE ZALEZI NA TOM, CO SI HLAVACEK PREDSTAVUJE POD POJMEM IHNED. TAKZE NEJSPIS ODPOVED E a. konjunktura v zahranií

b. odstranní dovozního cla c. zvýšení úrokové míry d. zvýšení podpor v nezamstnanosti e. žádná 67. Pi výpotu indexu spotebitelských cen jakožto váženého prmru index pro jednotlivé komodity se jako váhy používají a. relativní ceny komodit ve spotebním koši b. váhy stanovené pro rok Statistickým úadem s pihlédnutím k cenovým pohybm c. relace cen jednotlivých komodit ke svtovým cenám d. podíly výdaj, které domácnosti vynaložily na jednotlivé komodity ve spotebním koši e. objemy spoteby v naturálních jednotkách 68. Disponibilní dchod (DI) je definován jako a. GNP minus dan b. GNP plus dan minus transfery c. GNP plus isté píjmy z majetku v zahranií d. GNP minus odpisy 69. Když se celá spotební kivka posune nahoru, znamená to, že se spotebitelé rozhodli a. zvýšit mezní sklon ke spoteb (MPC) b. zvýšit spotebu v reakci na zvýšení disponibilního dchodu c. snížit objem úspor pi každé úrovni dchodu v dsledku zmn jiných faktor než je disponibilní dchod d. snížit objem úspor jen pi úrovni dchodu nižší než odpovídá bodu vyrovnání (break-even point) 70. Ropné šoky v 70. letech vyvolaly tendenci k: a. zvýšení inflace, zvýšení nezamstnanosti b. zvýšení inflace, snížení nezamstnanosti c. snížení inflace, zvýšení nezamstnanosti d. propad GNP pi prakticky nezmnné míe inflace i nezamstnanosti 71. Agregátní poptávková funkce udává a. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na objemu investic (vetn zahraniních) b. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na cenové hladin c. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na disponibilním dchodu domácností a firem d. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na ase e. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na deficitu veejných rozpot

72. Vytlaováním soukromých investic se rozumí a. snížení investic v dsledku záporných istých vývoz (tj. záporného salda vývoz minus dovoz) b. omezení investic v dsledku cenové a mzdové regulace c. omezení poptávky po soukromých investicích (zejména stavebních) v dsledku probíhající krize d. omezení soukromých investic v dsledku expansivní fiskální politiky vlády e. dsledek rostoucího pílivu zahraniního kapitálu do ekonomiky, který se centrální bance nepodailo sterilizovat 73. Potenciálním produktem (GNP) rozumí keynesiánská ekonomie: a. velikost GNP pro hypotetický pípad odstranní monopol a prosazení dokonalé konkurence b. velikost reáln dosaženého GNP, zvýšená o rezervy, zpsobené zejména rychle odstranitelným technickým zaostáváním c. maximální z úrovní GNP, pi které nedochází k urychlení inflace d. hypotetická úrove GNP pi nulové nezamstnanosti e. hypotetická úrove GNP pro pípad maximáln efektivního využití všech krátkodob využitelných disponibilních zdroj 74. Politika snadno dostupných penz prostednictvím operací na volném trhu spoívá v: a. nákupu vládních cenných papír, následném zvýšení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky b. prodeji vládních cenných papír, následném zvýšení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky c. nákupu vládních cenných papír, následném snížení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky ODPOVED C JE SPRAVNA d. prodeji vládních cenných papír, následném snížení rezerv bank a zvýšení penžní nabídky e. snížení resp. zvýšení poptávky po vládních cenných papírech zmnou % vyplácených úrok v závislosti na etap hospodáského cyklu 75. V ekonomice, nacházející se v depresi a. roste tempo inflace b. klesá tempo inflace c. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o náklady taženou nebo poptávkou taženou inflací d. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o recesi vyvolanou poklesem nabídky (nabídkovým šokem) nebo recesi vyvolanou poklesem agregátní poptávky ODPOVED D JE SPRAVNA pro ekonomiku v depresi neplatí 76. Ekonomie strany nabídky a. popírá, že rovnováha nastává v prseíku nabídkové a poptávkové kivky b. je teorií, propagující snížení daní, které vede k zvýšení nabídky výrobních faktor a zvýšení celkového produktu c. je teorií, která argumentuje pro posílení agregátní nabídky formou státních dotací perspektivních podnik d. tvrdí, že míru inflace ovlivuje dlouhodob pouze agregátní nabídka, nikoli však agregátní poptávka

e. popírá vliv vládních výdaj na výši inflace 77. MPC je a. mezinárodní rada profesn organizovaných odbor b. oznaení pro mezní poptávkovou kivku c. oznaení pro mezní istý píjem d. oznaení pro mezní sklon ke spoteb 78. Lafferova kivka udává a. závislost míry inflace na úrokové míe b. souvislost inflace a míry nezamstnanosti c. závislost píjm státního rozpotu na míe zdanní d. prbh míry inflace v ase 79. Multiplikátor (výdajový, investiní) a. udává, nakolik se zvýší investice v dsledku snížení úrokové míry o 1 % b. vyjaduje, kolikrát se musí zvýšit píjem prmrné rodiny, zvýší-li se nefinanní výdaje domácností dvakrát c. vyjaduje, nakolik (kolikrát) se sníží soukromé investice v dsledku zvýšení vládních výdaj o jednotku d. vyjaduje zvýšení GNP, pipadající na zvýšení výdaj o jednu penžní jednotku e. vyjaduje závislost investic nikoli na GNP, nýbrž na pírstku GNP 80. Princip akcelerátoru v sob obsahuje pedpoklad, že a. zvýšení spotebních výdaj zvýší multiplikovan GNP b. zvýšení vládních výdaj vyvolá zrychlení nárstu investic, úmrné tomuto nárstu c. rst výdaj mže vyvolat zrychlení rstu cenové hladiny d. úrove investic je dána tempem rstu GNP e. nárst investic mže vyvolat akceleraci inflaního vývoje 81. Je-li nabídka penz zafixována, pak zvýšení poptávky po penzích v tržních podmínkách a. vyvolá rst úrokové míry b. vyvolá rst nebo pokles úrokové míry v závislosti na elasticit poptávky po penzích c. vyvolá pokles poptávky po investicích d. vyvolá pokles úspor domácností 82. O kolik se podle Keynese zvýší agregátní poptávka, zvýší-li se vládní výdaje o 100 mil. K a mezní sklon k úsporám je 0,25? a. o 100 mil. K b. o 250 mil. K c. o 25 mil. K d. o 40 mil. K

83. Výše multiplikátoru penžní nabídky je dána zejména: a. výší reálné úrokové míry b. výší nominální úrokové míry c. pomrem bankovních rezerv k bankovním vkladm ODPOVED C JE SPRAVNA d. pomrem transakní a majetkové poptávky po penzích e. mezním sklonem k úsporám (MPS) 84. Je-li nominální úroková míra 100 % a inflace 60 %, je rálná úroková míra pesn a. 40 % b. 25 % c. 16,67 % d. 160 % 85. Výrok výdaje jsou motorem ekonomiky je: a. charakteristický pro monetaristickou ekonomickou koncepci b. charakteristický pro teorii racionálního oekávání c. podstatným pedpokladem ekonomie strany nabídky (supply side economics) d. souástí keynesiánského vidní ekonomiky e. marxistickým omylem 86. Kížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. popisuje závislost ceny statku na prmrných nákladech c. udává nárst poptávky pi souasném snížení ceny výrobk o jedno % a zvýšení cen všech vstup o jedno % d. udává procentní zmnu poptávky pi jednoprocentní zmn ceny jiné komodity ODPOVED D JE SPRAVNA e. popisuje závislost poptávky pi jednoprocentním snížení (pro substitut) resp. zvýšení (pro komplement) objemu prodej píbuzného statku 87. Strukturálním deficitem státního rozpotu rozumíme: a. deficit po odetení vlivu automatických stabilizátor b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ODPOVED B JE SPRAVNA c. deficit plynoucí z podpor pi strukturální nezamstnanosti d. deficit v dsledku nepružného trhu práce e. deficit daný zmnou pomru vnitního a vnjšího státního dluhu 88. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) b) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. otevení ekonomiky NEJSPIS ODPOVED E V krabicích ve studovn byly další otázky-jen dv tam byly jiný než tady, tak vam je taky posílám 89. Jako agrument pro pedpoklad rostoucího tvaru kivky agregátní nabídky lze použít:

a. vše uvedené v bodech b) d) ODPOVED A JE SPRAVNA b. fixní výdaje typu nájemné c. zpoždní rstu mezd za rstem ostatních cen d. rychlejší rst nominálních tržeb v porovnání s nominálními náklady firem. agregátní nabídka s rstem cenové hladiny klesá 90. Teorie efektivního kapitálového trhu tvrdí, že: a. cena akcií nezávisí na exogenních (vnjších, neekonomických) faktorech b. cenu akcií ovlivuje pouze oekávání, nikoliv však prbh v ase c. události, které lze pedvídat jsou zohlednny v cenách a proto je efektivní spekulace na kapitálovém trhu v podmínkách všeobecné dostupnosti informací prakticky nemožná ODPOVED C JE SPRAVNA d. cena kapitálu (továrny) je urena výhradn jeho ziskovostí, nikoli jeho poizovací hodnotou