Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky

Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky Záplavové území Úterského potoka ř. km 0,000 37,600 Technická zpráva říjen 2013

A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Úterský potok ID toku: 130 460 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 100 131 Recipient: Mže (VN Hracholusky) ID recipientu: 129 120 000 100 Úsek toku : v délce toku ř. km 0,000 37,600 Řád toku : V. ČHP : 1-10-01 1670 0-00; 1 10 01 1650-0-00; 1 10 01-1630-0-00; 1 10 01 1590-0-00; 1 10 01 1510-0-00; 1 10 01 1470-0-00; 1 10 01 1450-0-00; 1 10 01 1410-0-00; 1 10 01 1390-0-00; 1 10 01 1370-0-00; 1 10 01 1350-0-00 Správce toku : Kraj : ORP: Správní území obcí: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň Plzeňský, Karlovarský Kralovice, Nýřany, Stříbro, Karlovy Vary Kralovice, Nýřany, Stříbro, Karlovy Vary Katastrální území: Blahousty, Čerňovice, Trpísty, Pernarec, Mydlovary, Sviňomazy, Okrouhlé Hradiště, Dlouhé Hradiště, Ostrov u Bezdružic, Poloučany, Potín, Bezdružice, Olešovice, Úterý, Vidžín, Žernovník u Dolního Jamného, Branišov Zhotovitel : U Sadu 13, 162 00 Praha 6 IČO: 61061557 DIČ: CZ61061557 www. hydrosoft.cz Datum zpracování : 30. října 2013 Ing. Ivan Blažek A - Technická zpráva strana 1

2 Podklady 2.1 Geodetické podklady Pro zpracování dokumentace pro vyhlášení záplavového území Úterského potoka bylo použito geodetické zaměření toku prováděné v rámci zpracování TPE. Byly zaměřeny příčné profily na toku a všechny objekty. Zaměření provedla oprávněná geodetická firma Gefos a.s. v roce 2011. Kromě geodetického zaměření byla k dispozici rastrová základní mapa ČR v měřítku 1 : 10 000. Pro tvorbu Digitálního modelu terénu (dále jen DMT) byl použit Digitální model reliéfu České republiky 4. generace DMR 4G od ČÚZK. (dále jen DMR 4G). V úseku toku nad ř. km 33,2 až 37,6 bylo geodeticky zaměřeno pouze koryto toku a všechny objekty. Pro tvorbu údolních profilů byl využit tento DMT. Shodu geodetického zaměření s DMR 4G lze považovat za dostatečnou pro potřeby této studie. 2.2 Hydrologické podklady V rámci této studie záplavového území byl řešen úsek toku Úterského potoka v ř. km 0,000 37,600, tedy v úseku od ústí do Mže v místě VN Hracholusky, až nad obec Nežichov. Pro zpracování studie záplavových území na Úterském potoce byly použity základní hydrologické údaje ČHMÚ ve třech profilech. Údaje poskytl ČHMÚ pobočka Plzeň pod značkou: P13000838 ze dne 7.3.2013. Jedná se o profily: PROFIL ř. km Úterský potok - nad soutokem s Nezdickým potokem 21,400 Úterský potok nad soutokem s Hadovkou 10,300 Úterský potok nad soutokem s Erpužickým potokem 2,620 poznámka: ř. km jsou přibližné podle lokality vložení do výpočtového modelu Pro vlastní výpočty byly výše jmenované profily doplněny v ř. km 7,700; 23,650; 25,300 a 32,000. Hodnoty průtoků n letých vod byly vypočteny interpolací z dílčích ploch povodí k jednotlivým profilům. Hodnoty všech hydrologických průtoků jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Hodnoty průtoků profil Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Úterský potok nad soutokem s Bezděkovským potokem, ř. km 2,25 3,38 5,4 7,4 9,8 13,7 17,1 32,000 Úterský potok nad městem Úterý, ř. km 25,300 4,5 6,75 10,8 14,8 19,5 27,3 34,1 Úterský potok nad bezejmenným přítokem (130 520 002 200), ř. km 5,28 7,93 12,7 17,4 22,9 32,1 40,0 23,650 Úterský potok nad soutokem s Nezdickým potokem, ř. km 21,400 6,36 9,55 15,3 20,9 27,6 38,6 48,2 Úterský potok nad soutokem s Hadovkou, ř. km 10,300 11,6 17,7 28,1 37,3 48,2 64,5 78,6 Úterský potok nad soutokem s Kozolupským potokem, ř. km 7,700 12,3 18,8 29,9 39,7 51,2 68,5 83,5 Úterský potok nad soutokem s Erpužickým potokem, ř. km 2,620 13,8 21,0 33,3 44,3 57,1 76,4 93,2 A - Technická zpráva strana 2

A - Technická zpráva strana 3

A - Technická zpráva strana 4

A - Technická zpráva strana 5

A - Technická zpráva strana 6

A - Technická zpráva strana 7

A - Technická zpráva strana 8

3 Popis toku 3.1 Povodí toku Povodí Úterského potoka je součástí povodí Mže, které náleží hydrologicky k povodí Berounky, Vltavy a Labe. Celková plocha povodí je 333,8 km 2. Nejvyšší místo v povodí je kopec Stěnský vrch nacházející se západně od Vidžína, dosahuje výšky 761,0 m n. m. Nejnižší místo, dno prvního profilu je ve výšce 351,90 m n. m. 3.2 Hydrologické poměry Hydrologické poměry povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. Přímo pod zájmovým úsekem vodního toku se nachází vodní dílo Hracholusky. Pro potřeby studie však nebyl brán jeho retenční prostor do úvahy a hydrologické údaje nebyly přehradou transformovány a ovlivňovány. Studie je tedy na straně bezpečnosti a počítá se situací plného retenčního objemu. 3.3 Trasa toku Úterský potok zvaný též Úterák je potokem v Plzeňském a částečně v Karlovarském kraji. Úterský potok pramení nedaleko Nežichova u silnice první třídy E49, kde nedaleko také pramení Manětínský potok. Mezi Bezvěrovem a Úterým do Úterského potoka ústí Bezděkovský potok, Telecí potok a Lomný potok. Na Úterském potoce se nachází několik bývalých mlýnů. Před ústím Telecího potoka stával Zuskerův mlýn, tzv. Jansův mlýn se nacházel u ústí Lomného potoka a za obcí Úterý se nalézá další z bývalých mlýnů tzv. Reličkův mlýn. Nedaleko Bezdružic se do Úterského potoka vlévá Nezdický potok. Necelé 2 km od ústí Nezdického potoka po směru toku najdeme zbytky mlýna Barvírna, za ním se nedaleko Potína do toku vlévá Dolský potok. V této části se nachází zbytky bývalého Žižkova mlýna, Falkenštejnský vodopád a dále po proudu Starý mlýn pod kopcem se zříceninou Falkenštejn. Další potok tzv. Blažimský se vlévá do Úterského potoka u Hlaváčkova mlýna pod vrchem Ostrov. Dalším přítokem je Hadovka u Šipína, kde se nachází další z mlýnů a to Dudákovský mlýn. Předposledním přítokem Úterského potoka je před Sviňomazskýským hrádkem Kozolupský potok. Posledním přítokem, než zaústí Úterský potok do vodní nádrže Hracholusky je nedaleko Trpíst Křelovický potok. Trasa toku od prameniště po zaústění do vodní nádrže Hracholusky si drží jižní směr. Větší levostranné přítoky jsou Lomný potok, Dolský potok, Blažimský potok, Křelovický potok. Pravostranné přítoky jsou Bezděkovský potok, Telecí potok, Nezdický potok, Hadovka, Kozolupský potok. Úterský potok je levostranným přítokem Mže (v místě vodní nádrže Hracholusky), která se dále vlévá do Berounky, Vltavy a Labe. Od pramene k soutoku s vodní nádrží Hracholusky prochází jižním směrem a má délku cca 34,1 km. Do Mže ústí přibližně v ř. km 31,4. Průměrný průtok u Trpíst na říčním kilometru 4,25 činí 1,15 m 3 /s. Malebné údolí Úterského potoka je vyhledávaným místem pro pěší turistiku, dětské stanové tábory. Dolní úsek potoka náleží do Přírodního parku Úterský potok, který vyhlásila OkÚ Tachov v roce 1997 na území o rozloze 1800 ha. Přírodní park Úterský potok se rozkládá v lesnatém údolí Úterského potoka a potoka Hadovka. Území přírodního parku je protaženého tvaru a nachází se mezi městem Bezdružice a obcí Trpísty. 3.4 Podélný profil Charakterem území, kterým Úterský potok protéká, jsou dány i jeho sklonové poměry. Absolutnímu spádu cca 215 m zájmového úseku toku 30,436 km odpovídá průměrný relativní sklon 0,71 %. Sklon je v celém úseku poměrně rovnoměrný a pozvolna vzrůstá od ústí. Pohybuje se od 0,4 % do 1,5 %. A - Technická zpráva strana 9

3.5 Tvar a využití údolí Úterský potok má prakticky v celé své délce přírodní charakter. Dlouhý úsek toku mezi obcí Mydlovary a obcí Úterý protéká potok Přírodním parkem Úterský potok. Ve většině úseku toku protéká zalesněným územím, údolní niva je pak tvořena částečně lesem, častěji loukami, které jsou většinou sečené a udržované. Osídlení je kromě obce Úterý a Mydlovary, podél toku jen ojedinělé a tvoří ho několik mlýnů. 3.6 Osídlení Nad VD Hracholusky až po Mydlovary, P001 až P045 ř. km 2,620 až 8,420 Vzhledem k dlouhému vzdutí VD Hracholusky začíná vlastní výpočet až v ř. km 2,620. Vliv vzdutí nádrže je však patrný ještě další kilometr až do ř. km 3,500. Až k tomuto profilu (P009) je průběh povodně závislý zejména na aktuálním vodním stavu v nádrži, nikoliv na vlastním průtoku na Úterském potoce. Právě z tohoto důvodu je několik chat na pravém břehu, na konci vzdutí VD Hracholusky v aktivní zóně. A - Technická zpráva strana 10

Mezi profily P011 až P015, ř. km 3,643 až 3,910 je na pravém břehu letní dětský tábor. Pouze několik budov je v dosahu Q 20 a žádná z nich není v aktivní zóně. Neškodný průtok je cca Q 5. Asi 300 m nad táborem byl na levém břehu vybudován boční rybník, který je ale mimo dosah Q 100 a není z Úterského potoka ani napájen. Odtokové poměry tak nijak neovlivňuje. Mezi profily P041 až P045 ř. km 7,819 až 8,420 je intravilán obce Mydlovary. Celá řada nemovitostí na obou březích je v dosahu Q 100, některé dokonce Q 20. Žádná z nemovitostí však není v aktivní zóně. Nad obcí Mydlovary až po obec Úterý, P045 až P160 ř. km 8,420 až 25,265 První nemovitostí v blízkosti vodního toku nad obcí Mydlovary je až Dudákovský Mlýn (snímek dole vlevo) P061 ř. km 10,856, který je v dosahu Q 20, ale mimo aktivní zónu. Dalšími nemovitostmi v blízkosti vodního toku jsou budovy Hlaváčkova Mlýna (snímek dole uprostřed) P079 ř. km 14,191 Všechny nemovitosti jsou ale mimo dosah Q 100. Necelý kilometr nad Hlaváčkovým Mlýnem je v pravobřežním inundačním území chata (snímek dole vpravo) P084 ř. km 15,088, která je v záplavě Q 10 a větší a současně je v aktivní zóně. A - Technická zpráva strana 11

V profilu P092 ř. km 16,177 je nad mostem na pravém břehu několik budov Starého Mlýna. Některé budovy jsou v okrajovém dosahu Q 100, žádná z nich ale není v aktivní zóně. V profilu P132, ř. km 23,670 je ČOV (snímek dole vlevo), která je bezpečně mimo dosah Q 100. Nad ČOV kolem profilu P135, ř. km 23,915 jsou na levém břehu chaty (snímek dole uprostřed), které jsou v dosahu Q 5 až Q 20, ale jsou mimo aktivní zónu. Další zástavba nad profilem P135 je již na obou březích (snímek dole vpravo). Nemovitosti jsou v dosahu Q 5 až Q 20, ale nejsou v aktivní zóně. V intravilánu obce Úterý, kde není provedena úprava, je kapacita koryta cca Q 10 a při povodni větší než Q 20 jsou postupně zaplavovány nemovitosti na obou březích. Žádná z nemovitostí ale není v aktivní zóně. A - Technická zpráva strana 12

Mezi profily P144 až P152, ř. km 24,380 až 24,734 je koryto upravené na kapacitu o něco větší než Q 20, most o18m v ř. km 24,524 má kapacitu větší než Q 100. Žádná nemovitost v upraveném úseku toku není v aktivní zóně. Nad koncem úpravy, nad profilem P152 je opět kapacita koryta menší a k zaplavování nemovitostí dojde již při Q 20. Ani tyto nemovitosti však nejsou v aktivní zóně. Nad obcí Úterý, P160 až P202 ř. km 25,265 až 33,056 První, ale také poslední nemovitostí v blízkosti vodního toku je chata (snímek dole vlevo) v profilu P170 ř. km 27,195. Chata je ale mimo dosah Q 100. Výše po toku jsou v dosahu Q 100 pouze ruiny dvou mlýnů (snímky dole uprostřed a vpravo). V profilu o22r, ř. km 35,560 je Blažejský rybník s bezpečnostním přelivem kapacitním na Q 100. A - Technická zpráva strana 13

3.7 Úpravy koryta toku Jediným souvisle upraveným úsekem toku je nově provedená úprava v okolí mostu o18m ř. km 24,524 v obci Úterý. Kapacita této úpravy je cca Q 20, most samotný má kapacitu větší než Q 100. A - Technická zpráva strana 14

3.8 Objekty na toku V zájmovém území Úterského potoka je celkem 24 zaměřených objektů. Jedná se o 10 mostů či mostků, 3 brody, 2 stupně, 2 lávky, 3 propustky, 3 jezy, 1 hráz. Seznam těchto objektů je uveden v následujících tabulkách a dále v přiložených Evidenčních listech objektů. U mostů, mostků, lávek, produktovodů a propustků je v seznamu uvedeno převýšení spodní hrany mostovky nad hladinou Q 5, Q 20 a Q 100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q 100 značí zatopení dolní hrany mostovky). 3.8.1 Silniční mosty, mostky, lávky, propustky a hospodářské přejezdy Tabulka č. 2 Objekty na vodním toku (mosty, lávky, propustky, atd.) Profil Popis ř. km převýšení mostovky nad Q 5 převýšení mostovky nad Q 20 převýšení mostovky nad Q 100 o1l Lávka 3,650 0,98 0,45-0,21 o4m Most 4,640 1,63 0,93 0,03 o5b Brod 5,088 o7m Most 6,756 1,87 1,48 0,97 o8m Most 8,246 0,60 0,20-0,97 o9m Most 10,790 1,09 0,19-0,64 o10b Brod 11,204 o12m Most 16,100 0,84 0,13-0,89 o13l Lávka 17,773 0,21 0,00-0,19 o14m Most 19,888 0,53-0,43-0,70 o16b Brod 23,831 o17m Most 24,006-0,46-0,73-1,08 o18m Most 24,524 1,47 1,04 0,47 o19m Most 24,837 0,90 0,31-0,23 o20m Most 31,430-1,02-1,22-1,45 o21p Propustek 33,040-1,08-1,25-1,43 o23p Propustek 36,403-0,83-0,92-1,00 o24p Propustek 36,875-1,31-1,46-1,59 3.8.2 Vzdouvací objekty, hráze a) Jezy, stupně a jiné objekty Na Úterském potoce se ze vzdouvacích objektů nachází 3 jezy a 2 stupně. Tabulka č. 3a Vzdouvací objekty na vodním toku Profil Popis ř. km o2j Hradící zařízení 3,723 o3s Larsenové hrazení 3,927 o6j Jez 6,124 o11j Jez 15,045 o15s Stupeň 22,018 b) Hráze Na Úterském potoce se nachází 1 hráz. Tabulka č. 3b Hráze Profil Popis ř. km o22r Hráz rybníka 35,560 A - Technická zpráva strana 15

4 Záplavová území toku 4.1 Základní pojmy záplavová čára - křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní záplavové území - území vymezené záplavovou čárou aktivní zóna záplavového území ( dále jen AZZÚ) území jež při povodni odvádí rozhodující část a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí celkového průtoku periodicita povodně n let výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za n let inundační území území přilehlé k vodnímu toku, které je zaplavováno při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku 4.2 Matematický model hydrotechnické výpočty 4.2.1 Použitý software Základním požadavkem na zpracování záplavových území je provádění výpočtů metodou ustáleného nerovnoměrného proudění. Pro tento typ výpočtů je vhodný program Hydrocheck v. 5.X, který používáme. Jedná se o programový prostředek vyvinutý společností v devadesátých letech ve spolupráci s Podniky povodí. Řeší ustálené nerovnoměrné proudění v otevřených neprizmatických korytech v režimových oblastech říčních i bystřinných. Základem řešení nerovnoměrného proudění je obecná metoda po úsecích. Významné objekty byly počítány programem Hydrocheck v. 5.X - objekty, speciálním nástrojem na výpočet objektů. Program Hydrocheck v. 5.X je vhodným nástrojem pro posuzování aktivní zóny, kromě zobrazení rozložení svislicových rychlostí umožňuje zobrazení většiny kritérií pro stanovení aktivní zóny, jako jsou zóna 80% průtoku, nebo limity hloubky a rychlosti, například Fink a Bewick. Je však možné uživatelsky definovat vlastní kritéria posouzení AZZÚ. 4.2.2 Metodika výpočtu Vlastní výpočty byly prováděny metodou ustáleného nerovnoměrného proudění v programu HYDROCHECK v. 5.X. Základní výhodou programu HYDROCHECK v. 5.X je možnost rozdělení průtočného profilu na libovolné segmenty pomocí fiktivních svislic na vlastní koryto a přilehlé části inundačního území, ohraničené svislými rovinami, vedenými například v linii břehové hrany koryta. Jednotlivé části příčného profilu mají různou drsnost a s tím souvisí i různé rychlosti proudění a výsledná poloha hladiny vody v profilu. HYDROCHECK v. 5.X umožňuje zobrazit podrobné rozdělení rychlostí v příčném profilu tak i rozdělení aktivní zóny v příčném profilu. Pro stavbu trati je důležité podrobné geodetické zaměření v rozsahu potřebném pro jednorozměrný matematický model, tedy příčné a údolní profily, veškeré objekty a kromě toho zaměřené vybrané charakteristické body v inundačním území mezi příčnými profily (rohy objektů, komunikace atd.). Vzdálenosti příčných profilů v intravilánu jsou cca 50 m, v extravilánu cca 200 až 250 metrů, v místech, kde to bylo potřeba hustěji. Základním prvkem trati je příčný profil - jeho geometrický tvar a rozměry, včetně součinitele drsnosti omočeného profilu. Na základě fotodokumentace a poznámek získaných při rekognoskaci terénu jsou voleny hodnoty Manningova drsnostního součinitele n pro jednotlivé části omočeného profilu. Hydraulické výpočty vodního toku včetně objektů a inundačního území byly provedeny pro všechny hydrologické průtoky Q 1 až Q 100. Pro výpočty konsumpčních křivek významných objektů byl použit nástroj - výpočty objektů, který je přímou součástí programu HYDROCHECK v. 5.X. Kromě vytvoření geometrického modelu říční sítě včetně objektů je pro simulace nerovnoměrného proudění nutné zadat okrajové podmínky. Jedná se především o průtok a hladinu v dolním profilu, dále pak změny průtoků ve výpočtové trati. A - Technická zpráva strana 16

Jedním z výstupů je tabulka psaného podélného profilu. Tento výstup obsahuje sloupce Dolní hrana mostovky a Převýšení mostovky nad Q 100. Dolní hrana mostovky. Vyjádřit dolní hranu mostovky jednou kótou vyžaduje následující schematizaci. U šikmé mostovky se jedná o nižší kótu. U mostu o dvou či více polích se jedná o nižší kótu v nejnižším poli, které je přes vodní tok. Inundační otvory mostů takto nejsou podchyceny. Most je tedy považován za zaplavovaný v okamžiku, kdy začne být zaplavováno první pole mostu. U klenutých mostů je to obdobné, ale dolní hranou mostovky je myšlen vrchol klenby, u více oblouků pak nejnižší vrchol klenby ve vodním toku. Poslední skupinou, kde se tento údaj vyskytuje, jsou propustky, kde je termín dolní hrana mostovky zavádějící, ale princip hodnocení zaplavení propustku zůstává stejný. Dolní hranou mostovky je myšlena horní kóta světlého průměru propustku, u více trub se jedná na rozdíl od mostů o horní troubu. Propustek je tedy považován za zaplavený až v okamžiku zaplavení všech trub propustku. Podrobněji je patrný průběh hladin z výkresů příčných profilů. Převýšení mostovky nad Q 100 je převýšení dolní hrany mostovky nad hladinou Q 100 (záporné znaménko u hodnoty převýšení mostovky nad hladinou Q 100 značí zatopení dolní hrany mostovky). 4.2.3 Stanovení drsností Základem prací na studii je podrobný terénní průzkum. Na základě terénního průzkumu a kvalitní fotodokumentace jsou určeny drsnostní charakteristiky. Program Hydrocheck v. 5.X umožňuje zadávání drsností nepřímo pomocí kódů, proto byl změněn způsob práce s drsnostmi. Dříve bylo jen velmi těžké měnit bodové drsnosti v profilech z tohoto důvodu byly vyplňovány bodové drsnosti pouze mimo koryto a v korytě byla používána globální drsnost, kterou bylo možné v celém úseku trati snadno změnit. Nyní byly vyplňovány všechny drsnosti v celém příčném profilu a snadná možnost korigovat drsnosti během výpočtu zůstává zachována. Použité drsnosti jsou uvedeny v tabulkách č. 4a a č.4b. Podrobné informace o použitých drsnostech v příčných profilech najdete ve výpisu výpočtové trati. Tabulka č. 4a - Použité drsnosti dle Manninga v korytě Popis n Beton v dobrém stavu 0,020 Beton starý 0,035 dlažba 0,025-0,045 tráva 0,035-0,045 keře 0,060-0,090 Tabulka č. 4b - Použité drsnosti dle Manninga v inundačním území Popis n silnice chodníky - asfalt, beton 0,020-0,025 cesta 0,035-0,040 louky, pole 0,035-0,045 stromy, keře 0,060-0,120 hustý porost 0,120-0,160 zahrady s ploty, zástavba 0,160-0,200 nebo vypuštěné z výpočtu 4.2.4 Stanovení okrajových podmínek Jelikož se jedná o výpočet ustáleného nerovnoměrného proudění v říčním korytě, zadává se okrajová podmínka v dolním výpočtovém profilu v podobě hladiny a průtoku. V místě významných přítoků, pro které jsou k dispozici hydrologické údaje, se zadává změna průtoku. Jiné okrajové ani počáteční podmínky výpočtu se nezadávají. A - Technická zpráva strana 17

4.2.4.1 Hodnoty okrajových podmínek Dolní okrajová podmínka vychází z manipulačního řádu na VD Hracholusky a výpočetního modelu Mže ve Stříbře, který byl postaven od hráze VD Hracholusky a řeší vzdutí touto nádrží. Hodnoty hladin pro jednotlivé n-leté průtoky jsou uvedeny v tabulce č. 5. Tabulka č. 5 Hodnoty hladin pro n leté průtoky Q N Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Hladina [m n. m.] 354,68 355,51 356,23 356,59 356,85 357,24 357,51 4.2.4.2 Hodnoty počátečních podmínek Počáteční podmínky se v případě ustáleného nerovnoměrného proudění nezadávají. 4.3 Záplavové čáry pro průtoky Q 5, Q 20, Q 100 Z vypočítaných úrovní hladiny v jednotlivých profilech byl interpretován průběh záplavové čáry. Z tohoto znázornění a z průběhu hladin v podélném profilu je patrný rozsah zatápěných ploch a objektů. Dále se tímto způsobem zjistí překážky průtoku, které působí patrné vzdutí hladiny, jejichž odstraněním nebo rekonstrukcí je možno rozsah zátop redukovat. Záplavové čáry byly vyneseny na podkladě rastrové Základní mapy ČR v měřítku 1:10 000. Zakreslení záplavových čar, zejména mimo zaměřené příčné profily, zahrnuje nepřesnosti použité mapy. Snahou eliminovat nepřesnosti je užití bodového pole z DMT mimo zaměřené příčné profily. Při posouzení konkrétního místa je tedy rozhodující kóta hladiny odvozená z podélného profilu a skutečná nadmořská výška terénu posuzovaného místa. Při aplikaci výsledků výpočtu je nutno si uvědomit, že přírodní třírozměrný v čase proměnný děj je popisován stacionárním jednorozměrným matematickým výpočtem s použitím mnoha zjednodušujících předpokladů a odhadů. Přesnost výpočtu je limitována zejména hustotou příčných profilů použitých k výpočtu a odhadem drsnostního součinitele. Hodnoty úrovně hladin získané interpolací mezi jednotlivými výpočtovými příčnými profily nemusí odpovídat skutečnosti. Nejsou zde postiženy jevy běžně se vyskytující při povodních - hladina v inundačním území nemusí být v jednom příčném profilu stejná jako v korytě, v obloucích dochází k příčnému převýšení hladiny, hladina je rozvlněná, atd. Výpočet byl proveden pro ideální stav koryta. Není započítáno ucpání průtočného profilu plaveným materiálem, které hrozí zejména v mostních profilech. Vliv na proudění má i sezónní stav vegetačního pokryvu. Výsledky tohoto výpočtu nejsou neměnné. Může dojít ke změnám vlivem zpřesnění topografických podkladů, změny hydrologických údajů, použitím přesnějších výpočetních modelů, nebo vlivem změn v průtočném profilu vodního toku nebo v inundačním území. Průběh záplavových čár v prostoru VD Hracholusky V prostoru stálého nadržení VD Hracholusky je 12 profilů (HR001 až HR012), ve kterých hladina odpovídá dolní okrajové podmínce výpočtu, který se rozbíhá až od profilu P001. Tyto profily byly pro vynášení záplavových čar Q5, Q20 a Q100 převedeny do DMT, ve kterém byl vyhodnocen průnik hladiny a terénu. Díky tomu se průběh záplavových čar v prostoru VD Hracholusky výrazně zpřesnil a upravil. 4.4 Stanovení aktivní zóny popis způsobu zpracování Podle vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb., 2, odst. e se jedná o území, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Podle 66, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se vymezuje v současně zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích. A - Technická zpráva strana 18

Návrh AZZÚ byl proveden v celé délce vodního toku v souladu s Metodikou stanovení aktivní zóny záplavových území Základní princip této metodiky vychází ze čtyř kroků : 1. definice primárních území AZZÚ 2. rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou 3. revize AZZÚ 4. definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy ad 1) definice primárních území AZZÚ Sem patří vlastní koryto hlavního vodního toku v šířce definované břehovými hranami a všechny vedlejší paralelní permanentní vodoteče, derivační, či jiné kanály a přítoky hlavního vodního toku také v šířce definované břehovými hranami. Dále v případě, že se jedná o vodní tok ohrázovaný příbřežními hrázemi, případně mobilním hrazením, které chrání před povodněmi a je dimenzované na Q 100, jsou tyto hráze, či hrazení současně hranicí AZZÚ. ad 2) rozšíření primárních AZZÚ vhodnou metodou Rozšíření primární zóny je podle metodiky možné těmito metodami: podle záplavových území podle parametrů proudění podle rozdělení měrných průtoků detailní 2D studií Rozšíření primární AZZÚ bylo v této studii provedeno na základě parametrů proudění a rozdělení měrných průtoků. Návrh AZZÚ byl upraven v souladu s metodikou Fink a Bewick, rozdělení hloubek a rychlostí, a zároveň posouzen na základě měrných průtoků na 80 % průtoku. ad 3) revize AZZÚ Následně byly do AZZÚ zahrnuty osamocené oblasti soustředěného průtoku v inundačním území, například v okolí inundačních propustků, koncentračních staveb apod., dále ostrovy, které jsou sice svou výškovou úrovní mimo AZZÚ, ale v případě průchodu povodní by nebylo možno taková to území evakuovat. ad 4) definice rozsahu AZZÚ vykreslením do mapy AZZÚ je zakreslena v kapitole Výkresy - Situace, která je vypracována na podkladě rastrové základní mapy ČR v měřítku 1:10 000. V posledních letech je stanovení aktivní zóny diktováno Metodikou stanovení aktivní zóny záplavového území. Tato metodika poměrně přesně určuje jednotlivá kritéria posouzení aktivní zóny. Ke všem těmto kritériím bylo při stanovení přihlíženo. Výhodou programu HYDROCHECK v. 5.X, kterým jsme aktivní zónu posuzovali, je řada nástrojů pro vyhodnocení jednotlivých kritérií aktivní zóny a jejího grafického zobrazení. Aktivní zóna v dosahu přímého vzdutí VD Hracholusky Na základě požadavku objednatele nebyl navrhován průběh aktivní zóny ve VD Hracholusky. Důležité ale bylo posoudit, kam až vlastně přímé vzdutí VD Hracholusky dosahuje. Výpočet prokázal, že vzdutí při Q 100, mezi dolními profily P001 a P002 činí při hloubkách přes 6 metrů, pouhých 0,007 m (tedy necelý centimetr), a je tedy zřejmé, že i zde je přímý vliv vzdutí přehradou. Za limitní vliv vzdutí jsme si stanovili vzdutí mezi dvěma profily 0,05 m, ke kterému dochází až mezi profily P005 a P006. Zde byl tedy návrh průběhu aktivní zóny ukončen. Vliv vzdutí přehradou ale pokračuje až k dětskému táboru nad profil P012, ř.km 3,701 4.5 Historické povodně Pro studii záplavového území nebyly k dispozici žádné povodňové značky, ani jiné podklady o historických povodních, které by bylo možné použít pro kalibraci výpočetního modelu. A - Technická zpráva strana 19

Obsah: 1 Základní údaje... 1 2 Podklady... 2 2.1 Geodetické podklady... 2 2.2 Hydrologické podklady... 2 3 Popis toku... 9 3.1 Povodí toku... 9 3.2 Hydrologické poměry... 9 3.3 Trasa toku... 9 3.4 Podélný profil... 9 3.5 Tvar a využití údolí... 10 3.6 Osídlení... 10 3.7 Úpravy koryta toku... 14 3.8 Objekty na toku... 15 3.8.1 Silniční mosty, mostky, lávky, propustky a hospodářské přejezdy... 15 3.8.2 Vzdouvací objekty... 15 4 Záplavová území toku... 16 4.1 Základní pojmy... 16 4.2 Matematický model hydrotechnické výpočty... 16 4.2.1 Použitý software... 16 4.2.2 Metodika výpočtu... 16 4.2.3 Stanovení drsností... 17 4.2.4 Stanovení okrajových podmínek... 17 4.2.4.1 Hodnoty okrajových podmínek... 18 4.2.4.2 Hodnoty počátečních podmínek... 18 4.3 Záplavové čáry pro průtoky Q 5, Q 20, Q 100... 18 4.4 Stanovení aktivní zóny popis způsobu zpracování... 18 4.5 Historické povodně... 19 A - Technická zpráva strana 20