WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření organizace NABU Landesverband Sachsen e. V. bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z poskytnutého překladu původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Záměr je především v rozporu s: Předpisy Směrnice FFH - zvláště článek 6; Předpisy Spolkového zákona o ochraně přírody (BNatSchG) - především 34 odst. 3-5; Právní předpisy vydané na základě Spolk. zákona o ochraně přírody (Národní park Saské Švýcarsko; Chráněné krajinné území Saské Švýcarsko; chráněné biotopy podle 30 BNatSchG) Evropskou Rámcovou vodní směrnice (WRRL) - zákazem zhoršování. Rámcová směrnice o vodách a ostatní předpisy jsou zohledněny a respektovány v rámci celé dokumentace, zejména v kapitolách C.II.4, D.I.4 a samostatných přílohách SP3, SP6 a SP7. S rámcovou směrnicí o vodách záměr v rozporu není, protože tento komplexní a propracovaný evropský právní předpis samozřejmě obsahuje ustanovení, která zajišťují (při splnění explicitně daných podmínek) možnost rozvojových aktivit lidské společnosti. Tyto podmínky musí být před realizací záměru splněny, což bylo v rámci dosavadního procesu respektováno. Zdůvodnění potřeby záměru Záměr není plánovaně podložen. Nezbytnost záměru není vysvětlena rozumně. Prognózy uvádějí snížení dopravy na Labi. Paralelně k Labi existuje rozšířená železniční síť, která vykazuje značné volné kapacity. Zboží na železnice je dopravováno rychleji a ekonomičtěji. Spolkový úřad životního prostředí zveřejnil ekonomické údaje o přepravě zboží na Labi. Studie "Význam Labe jako evropské vodní cesty" došla k následujícímu výsledku: na celém území Labe, které kromě Labe tvoří také řeka Saale, Kanál Nord-Ostsee, Kanál Labe-Lübeck, Kanál Trave a postranní kanál Labe), se v současné době dopravují jen 4% celkové vnitrozemské lodní přepravy v Německu. Dále citát Spolkového úřadu životního pro-středí: "Zatímco Labe jako vodní cesta má pro přepravu zboží podřadný význam, jeho uznání v mezinárodním měřítku jako rozsáhlé přírodní krajiny s vodním tokem a komplexu chráněného území se významně zvýšil. Turistický ruch zaměřený na řeku se na území Labe stává stále důležitějším hospodářským faktorem s vysokým potenciálem tvorby pracovních míst." Tato připomínka je v rozporu s informací, že pokud nebude využívána kapacita labské vodní cesty (CityPlan 2010), bude ve střednědobém horizontu vyčerpána kapacita pozemních dopravních módů na území SRN, která je již nyní problematická (Planco 2007, str. 5-8). Nedostatečná je ve střednědobém horizontu potencionálně též kapacita železnice v labském údolí, v tomto koridoru se 1
WELL Consulting, s.r.o. plánuje vybudovat železniční tunel pro VRT pod Krušnými horami (Dopravní sektorové strategie 2010). Uváděná volná kapacita Deutsche Bahn AG (300 %) je nedůvěryhodná, protože volná kapacita dopravní cesty se může pohybovat mezi 0-100 %. Čerpání kapacity nad 110 % již u železnice není reálné (CityPlan 2010), tím méně je přijatelné tvrzení o 300 % volné kapacity. Návratnost projektu, která ekonomicky odůvodňuje potřebnost a prospěšnost záměru, byla potvrzena dvěma studiemi proveditelnosti (CityPlan 2010, Bronec 2007). Význam vodní dopravy pro ekonomiku ČR je doložen na str. 82-84 dokumentace. Z tohoto výpočtu také vyplývá, jaký handicap znamená pro ČR z dopravního hlediska jeho vnitrozemská poloha. Vzhledem k celospolečenským přínosům je záměr ekonomicky naprosto oprávněný, což dokazuje studie proveditelnosti (CityPlan 2010), které budou zveřejněny na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Hloubka plavební dráhy v Labi v Sasku dosahovala v letech 1997 až 2003 v průměru jenom po dobu 230 dní v roce alespoň 1,60 m a ne - jak se uvádí v projektu vzdouvacího zařízení - po dobu 345 dní v roce (viz příloha: Studie: hloubka plavební dráhy v Labi). Rovněž Labe v Sasku-Anhaltsku bylo za posledních 15 let jen v jediném roce (1995) celoročně splavné při hloubce 1,60 m! Labe neposkytuje pro rentabilní nákladní lodě celoroční splavnost. Ani stavba plavebního stupně v Česku na tom nic nezmění! Zlepšit plavební hloubky na 1,6 m, resp. 1,5 m při GlW89 slíbila SRN v roce 2006 a od té doby se splavnost Labe v Německu opravdu postupně zlepšovala. V první polovině roku 2011 již umožňoval nejhorší úsek Labe v Německu v průměru o 24 cm vyšší ponor, než nejhorší úsek v ČR, který by měl právě PSD řešit. ČR nemá tedy důvod nevěřit prohlášení SRN, že dané plavební hloubky zajistí, a sama by též chtěla splnit svou část společného prohlášení. Z podélného profilu Labe mezi státní hranicí a Riesou, který poskytlo WSD Ost a který je obsažen v příloze P5, je patrné, že v údolnici je již nyní plavební hloubky 1,6 m při GlW89 dosaženo. Situaci komplikuje fakt, že za posledních 15 let výrazně stoupá tendence k obdobím s nízkými vodními stavy. Se změnou klimatu se zvyšují teploty a prodlužují se letní suchá období. Tyto nové poznatky klimatologů se v projektu plavebního stupně zcela opomíjí. Česká vzdouvací zařízení na cestě do Hamburku nebudou užitečná, pokud Labe v Německu bude stále více trpět nedostatkem vody. Dokumentace EIA dokládá na základě řady výzkumů a studií trend vyšší frekvence a pravděpodobnosti nízkých průtoků v letním období. Spíše obecná rovina zohlednění problematiky klimatických změn a možných scénářů budoucího vývoje klimatu vyplývá z toho, že existují různé scénáře a jsou obecně zatíženy velmi vysokou mírou nejistot. Detailní a přitom smysluplný rozbor situace s dospěním ke konkrétním a jednoznačným závěrům proto není reálný. Všechny validní scénáře však potvrzují, že se dlouhodobě nesnižuje množství srážek ani průměrný průtok v řece, dochází ke změnám v rozložení v ploše, výšce a čase. Právě alarmistické závěry studie PIK, z které autor připomínky zřejmě vychází, jsou však silně zpochybněny kritikou renomovaného ústavu Bundesanstalt für Gewässerkunde. Realizace PSD bude mít i v případě zhoršení plavebních podmínek v důsledku klimatických změn z pohledu plavby pozitivní vliv. Záměr PSD slouží právě ke zlepšení plavebních podmínek za nízkých průtoků a může tak být jedním z adaptačních opatření umožňujících zachování plavebního spojení ČR 2
WELL Consulting, s.r.o. s mořem i v budoucnu. Na základě studie proveditelnosti (CityPlan 2010) i aktualizované dopravní prognózy (CityPlan 2011) se očekává spíše rozmach plavby po realizaci záměru. Navíc mimo nízkých vodních stavů narušují dopravu z Česka do Hamburku opětovně povodně a chody ledů. Dá se snadno pochopit, jestliže ekonomická sféra na základě těchto opakovaných a neplánovatelných poruch bude investovat do jiných druhů dopravy a na vnitrostátní lodní dopravu nadále zanevře. Přeprava zboží na Labi je podle vyhodnocení četných zdrojů již mnoho let na ústupu a snížila se do té míry, že může být - pokud to bude nutné - spolehlivě nahrazena několika nákladními vlaky za den. Stále více přístavů využívá proto železnici, aby nemuseli být závislí na poklesu vodních stavů. Podle údajů Deutsche Bahn AG existují v koridoru Labe volné kapacity ve výši 300 až 500%. Trvat za těchto předpokladů na stavbě v hodnotě přesahující stovky miliónů euro, je třeba považovat za extrémní chybné politické rozhodnutí. Viz vypořádání výše. Ochrana druhů a přírody Údolí Labe se vyznačuje v důsledku své specifické polohy ve středohoří velkým počtem vzácných struktur a biotopů. Nejcennější biotopy přitom úzce souvisejí s dynamikou řeky a její nivou. Jejich komplex představuje vodní biokoridor, jehož části na německé a české straně jsou spolu propojeny. Toto území, kterým pravidelně prochází povodňová voda, se vyznačuje množstvím různých vodních útvarů a jejich zanesených úseků, jako jsou zbytky starých ramen, výmoly, tišiny a jiné zčásti dočasné vodní útvary. Podél Labe se vyskytují břehy v přírodním nebo přírodě blízkém stavu s rovinatými úseky s proměnlivým, klidným prouděním. Tyto zóny tvoří díky písčitým substrátům a substrátům říčního štěrku přírodní stanoviště pro velký počet jednoletých rostlin, ale i pro trvalé pionýrské rostliny a vodní rostliny. Podél Labe tak byly zjištěny jinak velice vzácné druhy rostlin, např. drobnokvětu pobřežního (Corrigiola litoralis). Současný stav Labe a hlavně soustavy Natura 2000 je posuzován a hodnocen rozdílně. Všechny posudky vycházejí z jednoho faktu: pokud se stav v minulosti zhoršil, bylo to v důsledku nejrůznějšího působení člověka, především je ale každé opětovné prohloubení a každé vzdouvací zařízení spojeno se zhoršením stanoviště, především chráněných přírodních stanovišť a chráněných druhů. Toto silně generalizované tvrzení je v případě záměru PSD ve střednědobém horizontu nesprávné. Negativní dopad na cenná stanoviště je v souvislosti se záměrem PSD často přeceňován. Dopady záměru lze v této oblasti popsat pomocí konkrétních čísel. Nejčastěji jsou zmiňovány dopady záměru na evropsky chráněná stanoviště 3270 a 91E0*. V případě stanoviště 3270 dojde po realizaci záměru ve variantě 1B ke zvýšení jeho plochy v dotčeném území o cca 31 %. V případě stanoviště 91E0* bude jeho plocha navýšena o cca 21 %. Všechna poškození jsou ve vzájemné návazné souvislosti. Je třeba očekávat, že především vodní druhy jako ryby by byly dotčeny stavebním opatřením u Děčína až na německé území. V důsledku ohrožení přírodních stanovišť, jako podvodní vegetace, bahnité říční břehy, dočasně zatopené štěrkové lavice, dojde k ohrožení populace citlivých druhů jako je mihule říční, mihule potoční, vranka obecná, které citlivě reagují na změnu kvality vody. Kromě toho zanikne výměna s populacemi, které se nachází proti směru toku Labe, protože např. kruhoústí, jako mihule potoční, 3
WELL Consulting, s.r.o. zdolávají rybí přechody spíše ojediněle popř. vůbec. To samé platí pro bezobratlé živočichy. Je zřejmé, že k obnově a stabilizaci takové druhové rozmanitosti, co se týče bezobratlých živočichů, dojde teprve ve větší vzdálenosti od posledního vzdouvacího díla (plavební stupeň Střekov u Ústí nad Labem) a že druhová rozmanitost je z velké části zvýhodněna přechodným rázem krajiny dotčeného úseku. Plánované zadržení vody i výkopové práce při prohlubování říčního dna by tuto druhovou rozmanitost v bezprostředně dotčeném úseku bezpochyby rovněž velmi silně poškodily (viz průzkum na stávajícím plavebním stupni Střekov). Je třeba očekávat, že toto bude mít výrazný vliv na faunu v navazujícím úseku Labe na německém území. Pokyn navrhovaný v podkladech, aby se kvůli migraci úhořů za účelem tření před vtok do plánované vodní elektrárny umístila driftová síť, která by snižovala vysokou úmrtnost, neodpovídá záměru evropského nařízení o úhořích a realizace takového pokynu je navíc sporná. Tady je třeba zdůraznit, že měřítko na vyhodnocování vlivů na vodní toky se od nabytí platnosti Rámcové vodní směrnice (Směrnice 2000/60/EG Evropského parlamentu a Rady z 23. Října 2000 = WRRL) jednoznačně posunulo směrem k ekologii a ochraně popř. až obnovení přírodního stavu. Problematika změny kvality vody je detailně řešena v kapitole D.I.4.Vlivy na povrchové a podzemní vody. Vlivy na kvalitu vody se zabývá rovněž samostatná příloha SP7, která hodnotí vlivy na německém území. Vliv záměru na kvalitu vody pod PSD dle výsledků matematického modelu nebude negativní. Vliv PSD na rybí populaci je v dokumentaci komentován na řadě míst (kapitola D.I.7, samostatné přílohy SP4 a SP9) a je hodnocen i u jednotlivých druhů, protože vliv vzdutí PSD nelze hodnotit paušálně pro ichtyofaunu jako celek - změna habitatových podmínek bude pro některé druhy negativní, pro jiné pozitivní. Negativně budou dotčeny reofilní druhy ryb, které ve vzdutí PSD nebudou mít tak vhodné podmínky, jak v současnosti a jejich abundance se tam tedy sníží. Závěry dokumentace vychází z toho, že tento negativní vliv na rybí populaci v poměrně krátkém úseku nad PSD je vyvážen lepšími podmínkami např. pro tření či juvenilní stádia ryb pod a nad PSD - zejména plážování břehů, břehové výhony a laguny. Potencionální negativní vlivy je opravdu možné očekávat v důsledku omezení migrační prostupnosti PSD. Vzhledem k rybímu přechodu, který byl navržen ve variantě 1B (obtokový kanál o průtoku 10 m3/s; optimalizován a ověřen na fyzikálním modelu v měřítku 1:20), a dalším opatřením pro zajištění migrační prostupnosti však lze očekávat, že bude jez pro všechny migrující druhy ryb prostupný. Tento předpoklad potvrdily výsledky fyzikálního modelového výzkumu (Bouška et al. 2010). Monitoring ho však může potvrdit až po realizaci záměru. Podklady pro dokumentaci EIA bývají zřídka tak podrobné, jako např. dokumentace pro územní řízení. Proto detailní řešení rybího přechodu, např. uspořádání vtoku, není z podkladů v detailu zřejmé. V době dokončování dokumentace EIA však probíhal modelový výzkum (Bouška et al. 2010), v jehož rámci byl celý biokoridor řešen podrobně a optimalizován. Dokumentace, z které je patrné detailní prostorové uspořádání jednotlivých částí rybího přechodu, je uvedena v rámci závěrečné zprávy Hydraulický výzkum biokoridoru na modelu v měřítku 1:20 (Bouška et al. 2010), který bude zveřejněn na webových stránkách Ředitelství vodních cest ČR. Vzhledem k navrženým opatřením a lokalizaci vzdutí v ČR se druhová pestrost v celém dolním úseku - tedy i na území SRN - nezmění. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. Směrnice WRRL zavazuje členské státy ohledně kvalitativních cílů vodních útvarů ke společným, méně účelovým, ekologicky odůvodněným cílům, které je třeba rozvíjet podle jednotného vzoru. Cílem pro životní prostředí je podle článku 4 odst. 1 WRRL dobrý stav všech vodních útvarů 4
WELL Consulting, s.r.o. (povrchových, pobřežních a přechodových i útvarů podzemní vody), kterého je třeba dosáhnout do 15 let od nabytí právní moci směrnice. Příslušné úřady jsou dále na základě evropských právních předpisů, především Rámcové vodní směrnice, povinné a dbají o zlepšení stavu všech povrchových vodních útvarů, dosažení dobrého chemického stavu a dobrého ekologického potenciálu vodních útvarů. Rámcová vodní směrnice rozhodným způsobem změnila a rozšířila rozsah obecného prospěchu, který je třeba brát na vědomí. Rámcová vodní směrnice předpokládá po prosazení do českého práva zákaz zhoršování a hlavně příkaz zlepšování. K opatřením, která by mohla přispět ke zlepšení ekologického stavu, patří i snížení střední hloubky vody zvětšením specifického povrchu vody a opatření k vytvoření obtoku v souvislosti s opětovným propojením oddělených vedlejších ramen vodních toků Naprostá většina druhů ryb je tak odkázána na průchodný tok v řece. Jelikož je řeka včetně přítoků souvisejícím systémem, není možné posuzovat tento související systém pouze v jednotlivých úsecích. Nadregionální základní cíl péče o vodní toky "Zlepšení průchodnosti" je optimalizací ekologické průchodnosti nadregionálních migračních cest k dosažení a propojení stanovišť pro tření a růst ryb. Zde je třeba vyhovět požadavkům Směrnice o územích FFH na ochranu a rozvoj typů přírodních stanovišť a cílových druhů závislých na vodě a evropského Nařízení o úhořích. Viz vypořádání výše. Zásahy do přírody kvůli přizpůsobení plavební dráhy je třeba vzhledem na vyjádření v projektových podkladech v mnoha požadavcích i ve smyslu předpisů o FFU územích hodnotit jako závažné, alespoň když se použije nařízená zásada prevence v životním prostředí ("worst case"). Článek 6 odst. 4 Rámcové směrnice o FFH zakládá na základě svého výjimečného charakteru příkaz zamezení, který se musí přísně dodržovat, který se nesmí porušit k tíži zájmů integrity spojitého systému stanoveného ve článku 4 Rámcové směrnice FFH. Viz vypořádání výše. Rozšiřováním Labe by bylo hlavně dotčeno území FFH "Elbtal mezi Schönou a Mühlberkem". Kromě všeobecných předpisů Směrnice 92/43/EHS k zachování přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin platí pro psci "Elbtal mezi Schönou a Mühlberkem" především následující preferované cíle udržitelnosti: Zachování mimořádně druhově a strukturálně bohatého údolí Labe s nadregionál-ním významem od státní hranice v Saském Švýcarsku do Mühlberg v saské nížině, v pískovcovém pohoří s charakterem úzkého údolí a většinou oboustranně zalesněnými, skalními svahy a ve směru toku otevřené nivní krajiny se starými vodními rameny, cennými lužními lesy a rozsáhlými plochami zeleně. Ochrana popř. pokud aktuálně není zajištěno, obnovení příznivého stavu z hlediska ochrany všech přírodních stanovišť s významem pro Společenství vyskytujících se na území podle přílohy I Směrnice 92/43/EHS, především u eutrofních stojatých vod (typ přírodního stanoviště 3150) vodní toky s podvodní vegetací (typ přírodního stanoviště 3260) vodní toky s bahnitými lavicemi (typ přírodního stanoviště 3270) vlhkomilná vysokostébelnatá lemová společenstva (typ přírodního stanoviště 6430) rovinaté louky sečené (přírodní stanoviště typ 6510) bučiny (přírodní stanoviště typ 9110) 5
WELL Consulting, s.r.o. smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (prioritní přírodní stanoviště typ 91E0*) včetně druhové rozmanitosti charakteristické pro příznivý stav ochrany a charakteristických regionálních přírodních stanovišť, která jsou s nimi prostorově a funkčně propojena, a jsou významná pro zachování ekologické funkčnosti výše uvedených přírodních stanovišť podle přílohy I Směrnice 92/43/EHS a psci a pro zachování soudržnosti systému chráněného území Natura 2000. Hodnocení potencionálních vlivů na německé lokality soustavy Natura 2000 je uvedeno v samostatné příloze SP4. Vzhledem k tomu, že realizací záměru nedojde k žádnému negativnímu ovlivnění toku Labe na německém území a že je prostupnost v profilu stupně zajištěna v dostatečné míře, nelze zde očekávat ani žádné negativní vlivy na faunu, flóru a stanoviště. Vliv na EVL Labské údolí nepřesahuje u žádného předmětu ochrany (mezi které nepatří Ophiogomphus cecilia) hranici mírně negativního vlivu. Ochrana popř. pokud tomu tak aktuálně není, obnova příznivého stavu ochrany populace živočišných a rostlinných druhů v zájmu Společenství, které se vyskytují na území, podle přílohy II a IV Směrnice 92/43/EHS, zvláště netopýra černého (Barbastella barbastellus), bobra evropského (Castor fiber), vydry říční (Lutra lutra), netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii), netopýra velkého (Myotis myotis), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), čolka velkého (Triturus cristatus), placky pomořanské (Alosa alosa), bolena pravého (Aspius aspius), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis), hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus), losose obecného (Salmo salar), páchníka hnědého (Osmoderma eremita)(prioritní druh), modráska bahenního (Maculinea nausithous) a klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), a jejich stanovišť důležitých pro množené, výživu, migraci, průchod a přezimování. Viz předchozí vypořádání. Zvláštní význam připadá ochraně popř. rozvoji vybraných přírodních stanovišť a populací kvantitativně a/nebo kvalitativně výjimečných výskytů na území a územnímu řízení, které podporuje zájmy Natury 2000, např. ochrana a obnovení přírodní dynamiky a struktur vodotečí po úsecích včetně dočasného zatopení na vhodných plochách a ochrana a podpora přírodního režimu podzemních a povrchových vod v nivách ochrana průchodnosti Labe a ochrana popř. zlepšení kvality vody jako předpoklad k dlouhodobému zajištění a rozvoji vodní zoocenózy, včetně rybí populace bohaté na druhy migrujících ryb zamezení jakémukoliv zhoršení aktuální kvality struktury vodního toku omezením prováděných změny a rozšiřování prostřednictvím vybraných opatření údržby zachování a rozvoj cenných vodních struktur jako jsou říční štěrkové, štěrkopískové, pískové a bahenní lavice ochrana popř. obnova přírodních zaústění velkého počtu říčních a potočních přítoků ochrana a podpora typických nivních přírodních stanovišť jako např. cenných smíšených břehových a lužních lesů, především pro zachování a rozvoj populace bobra evropského s nadregionálním významem 6
WELL Consulting, s.r.o. vlastní dynamický rozvoj labských ostrovů "Pillnitzer und Gauernitzer Elbinsel", neovlivněných přímým antropogenním zásahem. ochrana a cílený rozvoj přírodního složení druhů stromů, věkové a prostorové struktury lesních porostů se zvláštní podporou rozmanitosti starého a mrtvého dřeva ochrana a cílený rozvoj druhově bohatých luk a nivních luk prostřednictvím extenzivního mozaikovitého obhospodařování přizpůsobeného druhu porostů ochrana příznivých stanovištních podmínek pro jediný východoněmecký výskyt užovky podplamaté (druh podle přílohy IV Směrnice o FFH). Snížení vniku látek na území, především vhodným zemědělským využitím v okolí. Viz předchozí vypořádání. K jasonovo-olšovým a smíšeným lužním lesům (prioritní typ 91E0*) Tento typ přírodního stanoviště se už nyní skoro nevyskytuje popř. je ve špatném stavu. Pro tento stanovištní typ charakteristický strom topol černý (Populus nigra) je na červeném seznamu v Sasku jako "druh ohrožený vyhynutím", platí ve zvláštní míře nařízení o zachování ve Směrnici FFH, o jehož prosazení se NABU snaží velmi dlouho. Předpokladem pro existenci a přirozenou reprodukci lužních niv na Labi je přirozená říční dynamika včetně ne příliš vzácného a ne příliš malého klesání vodního stavu a s tím spojené dynamiky v morfologii a krytí substrátu říční nivy. Vypořádání. Lužní a pobřežní porosty mezi Lovosicemi a Mělníkem ukazují, že jsou životaschopné i při stabilizované hladině jezy a to i bez řízeného kolísání hladiny. To, že v oblasti vzdutí nemůže existovat kvalitní lužní les popírá například Libický luh, který se nachází podél vzdutí VD Poděbrady. Rozvoj luhu není dle zkušeností v ČR podmíněn výrazným záklesem hladiny podzemní vody, ale spíše jejím periodickým výrazným zvýšením a přeplavením povrchu. Ke kolísání hladiny bude i ve vzdutí docházet a to nejen účelovou manipulací dle navrhovaného manipulačního řádu kopírujícího přirozené průtokové změny toku, ale i při vyhrazování jezu a v opačném případě při povodňových stavech, které přesáhnou kapacitu koryta. Vzhledem k dnešnímu stavu, kdy jsou pobřežní porosty degradovány antropogenním zahloubením toku a tím změněnému režimu zaplavování v neprospěch terestrických fází nově vytvořené podmínky umožní částečně řízené a tím i pravidelnější a stabilnější podmínky v hydrickém režimu takto dotčených stanovišť. V důsledku úprav pod PSD nedojde ke znatelným změnám hladiny podzemních vod. Rovněž může dojít k dotčení FFH-území Národního parku Saské Švýcarsko. Cíle zachování a rozvoje území mimo jiné předpokládají. 1. Ochrana středoevropské významné skalnaté krajiny velkého rozsahu s pískovcovými formacemi s tabulovými horami, údolími, roklinami a dolinami a jednotlivými basaltovými formacemi a granodiority, ve které se vyskytují hlavně různé přírodní lesní společenstva a přírodní vodoteče 2. Ochrana popř. pokud aktuálně není zajištěna, s ohledem na ochranný účel národního parku, obnova příznivého stavu ochrany všech přírodních stanovišť s významem pro Společenství vyskytující se na území podle přílohy I Směrnice 92/43/EHS, zvláště Vodoteče s podvodní vegetací (typ přírodního stanoviště 3260) Rovinaté louky sečené (typ přírodního stanoviště 6510) Jasanovo-olšové a smíšené lužní lesy (prioritní typ přírodního stanoviště 91E0) 3. Ochrana popř. pokud není aktuálně zajištěna, s ohledem na ochranný účel národního parku, obnova příznivého stavu ochrany na území se vyskytujících živočišných a rostlinných 7
WELL Consulting, s.r.o. druhů v zájmu Společenství podle přílohy II a IV Směrnice 92/43/EHS, Zvláště netopýra černého (Barbastella barbastellus), ryse ostrovida (Lynx lynx), vydry říční (Lutra lutra), netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii), netopýra velkého (Myotis myotis), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), vranky obecné (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), losose obecného (Salmo salar), přástevníka kostivalového (Euplagia quadropunctaria)(prioritní druh), vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum) a dvourohatce zeleného (Dicranum viride), a stanovišť významných pro jejich rozmnožení, výživu, migraci, průchod a přezimování. 4. Zvláštní význam připadá zachování popř. podpoře nerozčlenění a funkční spojitosti komplexu přírodního prostoru na území, zamezení vnitřních a vnějších rušivých vlivů na území a zajištění funkční soudržnosti v rámci územního systému Natura 2000, přičemž se vyhovuje aspektům požadavků soudržnosti Směrnice 92/43/EHS. Národní park se nenachází v dotčeném území záměru. Vliv PSD na toto území bude neutrální. Zvláštní význam je připisován také zachování popř. rozvoji vybraných přírodních stanovišť a populacím s kvantitativně a /nebo kvalitativně výjimečným výskytem na území a územnímu řízení podporujícímu požadavky Natury 2000, např. ochrana, popř. obnova průchodnosti vodotečí a zachování popř. zlepšení kvality vody v nich jako předpoklad k dlouhodobému zajištění a rozvoji vodních zoocenóz, zde také významných populací ryb. Viz všechna předchozí vypořádání výše. Směrnicí WRRL, která vstoupila v platnost dne 22. prosince 2000, je poprvé po mnoha směrnicích o ochraně vody v minulých letech sledována Evropskou komisí jednotná rozvaha. Vodní toky je třeba obhospodařovat na území celého toku, tedy od pramene až po ústí řeky se všemi přítoky. Ekologie vodních toků, především vodní biologie, je poprvé rozhodující při stanovení kvality vody, ne jen chemické a fyzikální vlastnosti, které ale také hrají rozhodující roli. Směrnice WRRL zavazuje členské státy ke společným, ekologicky zdůvodněným cílům kvality vodních útvarů, méně orientovaným na využití, které je třeba rozvíjet podle jednotných předpisů. Těmto cílům předkládané projekty neodpovídají. Viz vypořádání výše k RVS. (stejné jako ve vyjádření NABU ze dne 11. 11. 2010) Nejsou podány žádné logické a kvantifikovatelné výroky ke skutečnému rozsahu bezprostředně a přímo dotčených FFH-typů biotopů a druhových biotopů, takže není odvoditelná možnost posouzení eventuální závažnosti negativních vlivů, téměř zcela chybějí také odůvodněné závěry k ochranářsky směrodatným druhům přílohy II směrnice FFH (např. Ophiogomphus cecilia). Viz předchozí vypořádání k Natuře 2000. 8
WELL Consulting, s.r.o. V podkladech se sice opětovně popisuje, že těch nemnoho stávajících porostů starých dřevin přiřazených typu biotopu 91E0* na území Labské údolí existuje pouze jako maloplošné a v důsledku působení, resp. následků povodně z roku 2002 jsou navíc silně poškozené, přesnější údaje k samotným ztrátám na porostech zasažených v důsledku projektu, například v poměru k celkovému rozsahu existujících ploch tohoto typu biotopu na území NATURA 2000 Labské údolí, však chybějí, takže možná závažnost plánovaných zásahů zůstává otevřená. Viz předchozí vypořádání k Natuře 2000. Zrovnoměrnění stavu vody v části se zpětně vzdutou vodou za zdymadlem při středně vysokém a nízkém stavu vody (přípustné odchylky mezi 124,5 a 125,0, tedy 0,5 m) postrádají jakoukoliv spojitost s přirozeným chováním řeky, jelikož odchylky amplitud jsou při středním a nízkém stavu vody momentálně mnohem vyšší, a navíc vykazují stochastiku závislou na odtoku, takže se hlavně ochranářsky směrodatná vegetace typu biotopu 3270 může vyvíjet pouze nerovnoměrně, což platí za vysloveně typické pro charakteristické a ochranářsky směrodatné druhy biotopu 3270. Navržený režim zádrže vody a návrhy na založení potenciálních ploch pro vytvoření typu biotopu 3270, resp. i biotopu 91E0*, proto možná můžou případně krátkodobě vylepšit žádané typy biotopů, trvale se však kvůli plánovanému tuhému režimu nevytvoří odchylky podléhající dynamice přirozené řeky, takže rozvoj těchto biotopů pokud by byl vůbec reálný by měl pouze krátké trvání. Tak by hlavně při větších povodních jejichž interval opětovného výskytu se v posledních letech výrazně zkrátil došlo ke zvýšenému ukládání sedimentů, takže plánovaná odchylka 0,5 m v oblasti plánovaného úseku se zadrženou vodou by se lokálně naplnila pouze při povodni, nebo by mohla být odplavena, takže by plochy vyprofilované s nasazením značného úsilí za velmi krátkou dobu vykazovaly zcela jinou výškovou úroveň. Pokles vody o 50 cm umožní při sklonu 1:20 až 1:10, který je pro vyplážované břehy navržen, vytvoření periodicky obnažovaných štěrkových pásů o šíři 6 až 3 m. Výhodnou těchto obnažovaných břehů bude to, že umožní rozvoj společenstev biotopu 3270 i v případě, kdy to hydrologické podmínky v přirozeně plynoucích částech toku neumožní (např. rok 2010). Obava, že by kolísání hladiny o 50 cm neumožňovalo stabilní rozvoj biotopu 91E0*, je neopodstatněná, protože dřeviny měkkého luhu velmi dobře prosperují na březích mnoha plavebních stupňů na českém dolním a středním Labi, kde žádné řízené a environmentálně podmíněné kolísání hladiny neprobíhá. Ohledně způsobu provozování zdymadla se v podkladech dočteme, že jako cíl stojí v popředí splavnost říční cesty Labe v oblasti Děčína a dopady na níže položené části jsou úzce omezeny, v žádném případě však nesahají na německé teritorium. Jak ale víme, může docházet v důsledku zdymadel i k provozem podmíněným změnám, a to tak, že prostřednictvím krátce trvajících a krátkodobých navýšení nízkého stavu vody způsobených otevřením zdymadla mohou být zkráceny fáze nízkého stavu vody i daleko za zdymadlem, takže může být způsobem provozování negativně ovlivněn i vývoj typu biotopu 3270 na německém území. Tato okolnost je již nyní zaznamenávána jako důsledek zdymadel již dnes existujících v České republice, a to s odpovídajícími negativními dopady na typ biotopu 3270, a vybudováním dalšího, ještě blíže německé hranici se nacházejícího zdymadla by se toto dále zostřovalo, minimálně by se vytvořila možnost regulace pro její další možné zostření. 9
WELL Consulting, s.r.o. Zde je třeba odlišit dva jevy. Jeden je trvalé nadlepšování nízkých průtoků v Labi a druhý představuje tzv. vlnování, tedy krátkodobé nadlepšení průtoků v Labi za účelem plavebního překonání kritického úseku Střekov - Dolní Žleb. Podobně jako snižování kulminační hladiny povodní je dlouhodobé nadlepšování nízkých průtoků způsobeno manipulacemi na přehradách tzv. Vltavské kaskády. Jezy (ať již na Labi či Vltavě) na tyto jevy nemají a nemohou mít žádný vliv. Co se týče vlnování, tak to je v současnosti prováděno z vodního díla Střekov, aby mohl být překonán kritický úsek před státní hranicí. Jde o krátkodobé zvýšení hladiny (v řádu hodin s četností cca 50x do roka). Doba, po kterou bude třeba pro proplutí konvoje plavidel takto zvyšovat průtok, se po výstavbě PSD zkrátí téměř na polovinu, podobně jako se zkrátí úsek s nedostatečnou hloubkou. Navíc je případně možné manipulací na PSD zmírnit průběh této vlny, takže by po průchodu tzv. Hřenskými tůněmi byla výrazně plošší. Tyto manipulace je třeba po mezistátní dohodě zakotvit do vodoprávního rozhodnutí a manipulačního řádu PSD. Lze tedy konstatovat, že v otázce vlnování by měla realizace PSD spíše mírně pozitivní vliv. Z PSD žádné vlnování navrhováno není, protože by to nebylo účelné a vzhledem k objemu zdrže PSD ani technicky proveditelné. I toto musí být uvedeno v manipulačním řádu PSD. Na základě aktuálně špatného stavu zachování typu biotopu 3270 a nedostatečného stavu zachování typu biotopu 91E0* v kontinentálním regionu Německa (a pravděpodobně i České republiky) navíc není žádné další zhoršování u obou typů biotopů tolerovatelné Viz vypořádání výše. 10