VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Čekárna jako terapeutický prostor

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Čekárna jako terapeutický prostor bakalářská práce Autor: Kamila Příhodová Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Zachová Jihlava 2011

Anotace Cílem této práce je dát povědomí o tom, jak působí prostředí čekárny u ordinace zubního lékaře na psychickou stránku prožívání nemoci u klienta s onemocněním dutiny ústní. Tato práce je teoreticko - praktická. Teoretická část práce je zaměřena na fyzickou a psychickou stránku nemoci u člověka s onemocněním dutiny ústní. Praktická část práce obsahuje tabulky a grafy, které jsou zpracovány podle dotazníků, které byly položeny respondentům a lékařům. Průzkum prokázal, že čekárna je pro pacienty důležitá a ovlivňuje jejich rozpoložení před zákrokem. Klíčová slova: čekárna, terapeutický prostor, onemocnění dutiny ústní, bolest, strach, dentální hygiena, psychologie prostředí, zubní lékař, psychologie zdraví a nemoci Annotation The aim of this thesis is to give knowledge about influence of environment of dentist s waiting room on psychological aspect of disease experience of patient with oral cavity disease. It is theoretical practical. Theoretical part of thesis is focused on physical and psychological part of disease of person with disease of oral cavity. Practical part of thesis includes tables and graphs made according to questionnaires which were fill in by respondents and doctors. Research proved that waiting room is important for patients and influences their state of mind before intervention. Keywords: waiting room, therapeutic space, disease of oral cavity, dolor, anxiety, dental hygiene, psychology environment, dental doctor, psychology of health and diseases

Dovoluji si tímto způsobem poděkovat mé vedoucí Mgr. Magdaléně Zachové za odborné vedení a rady týkající se bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat lékařům za jejich ochotu spolupracovat na mojí práci.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 26. května 2011... Podpis

Obsah 1 Úvod...8 1.1 Cíle práce... 10 1.2 Pracovní hypotézy... 10 2 Teoretická část... 11 2.1 Anatomie lidského chrupu... 11 2.2 Patofyziologie dutiny ústní... 12 2.2.1 Zubní kaz (caries)... 12 2.2.2 Zubní mikrobiální povlak... 13 2.2.3 Gingivitida... 14 2.2.4 Parodontitida, parodontóza... 14 2.3 Symptomatologie pacienta s onemocněním zubů... 14 2.3.1 Bolest (dolor, algos)... 14 2.3.2 Strach a úzkost... 15 2.4 Prevence onemocnění zubů a práce dentální hygienistky... 16 2.4.1 Primární prevence... 16 2.4.2 Sekundární prevence... 17 2.4.3 Terciální prevence... 17 2.5 Práce sestry na stomatologickém pracovišti... 17 2.5.1 Co je náplní práce diplomované dentální hygienistky?... 18 2.5.2 Základní ošetřovatelské diagnózy pacienta s onemocněním zubů... 19 2.6 Psychologie zdraví a nemoci... 21 2.6.1 Psychologie ambulantně léčeného pacienta... 21 2.7 Psychologie prostředí... 21 2.7.1 Jak se židle chovají... 22 2.7.2 Prostředí vnímáme všemi smysly najednou... 22 2.7.3 Osvětlení vnitřního prostoru... 23 2.7.4 Barvy a jejich optimální ladění... 24 2.8 Feng shui (umění harmonického uspořádání obývacího prostoru)... 24 2.8.1 Prvky Oheň, Země, Kov, Voda, Dřevo... 25 2.8.2 Topení a klimatizace... 26 2.8.3 Obrazy a sochy... 26 2.9 Legislativní požadavky na prostor čekárny (vyhláška č. 49/1993 Sb.)... 26

3 Praktická část... 29 3.1 Metodika výzkumné práce... 29 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 29 3.3 Průběh a popis výzkumu... 29 3.4 Vlastní výsledky výzkumu... 30 3.4.1 Dotazníky respondentů... 30 3.4.2 Dotazníky lékařů... 42 3.4.3 Hodnocení nezávislého hodnotitele (podle karty hodnotitele)... 49 4 Diskuze... 54 5 Závěr... 59 Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh

1 Úvod Studuji na vysoké škole obor všeobecná sestra. Povolání zdravotní sestry nás učí naslouchat potřebám klienta a dívat se na svůj profesní svět přes potřeby klienta. Vysokoškolské vzdělání klade zároveň na sestru i nároky vnímat klienta v rámci širších souvislostí, které nás ovlivňují. Po dobu mého studia jsem měla možnost praktikovat v ordinaci zubního lékaře, který měl v rámci své praxe i ordinaci dentální hygieny. Obor stomatologie má svá specifika. Onemocnění zubů a dásní nás trápí už odjakživa a přiznejme si, že pokud nás nějaké takové onemocnění postihne, dokáže nás velice nepříjemně potrápit. Proto si myslím, že práce v tomto oboru je velmi užitečná a zároveň vyžaduje u sestry i lékaře jisté kvalifikační i osobnostní předpoklady. Práce jak stomatologa, tak dentální hygienistky mě velmi zaujala. Ovšem navzdory mému nadšení je málo lidí, kteří by považovali návštěvu zubní ordinace za zábavnou událost. Zvláště pokud většinu jejich zážitků v minulosti provázelo něco nepříjemného, pak pouhá představa návštěvy zubního lékaře může v mnohých vyvolat nelibé pocity, u některých jedinců až panickou hrůzu, a to nemám na mysli pouze děti. Strach a obavy z toho, co na člověka uvnitř čeká, jak dlouho bude čekat v přeplněné čekárně, zda může či nemůže zaklepat, obava kolik zase zaplatí. To jsou pocity, které prožívá mnohý z čekajících v ordinaci stomatologa. Pro příklad bych zde chtěla citovat část článku z časopisu Moje zdraví s názvem Vyděšený pacient (autorem je zubní lékař): Před nějakou dobou přišel do mé ambulance na kontrolu tatínek s holčičkou a bylo vidět, že mu zjevně není dobře. Na můj dotaz co se mu stalo, odpověděl, že nic, ale že je objednán k zubaři. Když jsem se zeptala, zda je to nějaký problém, podrobně mi vylíčil, jak jeho návštěva u zubaře vypadá. Se zuby má potíže už dlouho, ale ke stomatologovi chodí sporadicky, protože má z ošetření velké obavy. Vypadá to asi takto, zavolá na zubní a objedná se, před termínem zavolá znovu a objednávku z nějakého důvodu vždy zruší, pak se objedná znovu a tento taneček se opakuje znovu a znovu. Když se to takto opakuje znovu a znovu už je mu to vysloveně hloupé a tak se rozhodne, 8

že k lékaři dorazí. Přijde do čekárny, a pokud je někdo před ním, po 10 minutách čekání odchází pryč a hra s objednáváním začíná znovu. (Moje zdraví, 2011). Existují přístupy, kterými se těmto vyhroceným situacím a reakcím lze předejít. Člověk, který je veden a motivován k prevenci má šanci, že v ordinaci zubního lékaře bude zažívat spíše pochvalu za to, že má dutinu ústní v pořádku a bude navštěvovat zubního lékaře mnohem raději a pravidelně. Pravděpodobnost bolestivosti zákroku a stresu se pak snižují, návštěva stomatologa pak bude spíše příjemným setkáním, konzultací s odborníkem, kterému důvěřujeme a jehož radami se řídíme. A pokud se i tak vyskytne problém vyžadující zákrok, připravený člověk ho ustojí s mnohem větším klidem. Prostředí, které nás obklopuje, velmi výrazně ovlivňuje to, jak se cítíme. Jako mnohem bezpečnější pro nás bude prostředí, ve kterém si budeme připadat jako doma a bude na nás vysílat přátelské signály, než v prostředí kde se budeme cítit nejistě. Pro chod ordinace soukromého stomatologa je podstatná i ekonomická stránka věci. Stomatolog, který má zájem prosperovat, vnímá spokojeného a pravidelně přicházejícího pacienta jako zdroj finanční jistoty. Pacient, který je ochotný případně zaplatit za dražší výkon je většinou i mnohem náročnější na prostředí a kvalitu služeb, která je mu nabízena. Když si vybavím prostředí a vybavení čekáren, a to nejen čekáren stomatologických ordinací, napadá mě otázka, jaké prostředí čekárny asi vyhovuje většině klientů a jestli uspokojují čekárny potřeby klienta? Jak už jsem se již zmínila, sestra má naslouchat a být pozorná k potřebám klienta. Proto je role sestry velmi výrazná při vytváření prostředí čekárny. Jejím úkolem je zajistit takové prostředí, aby se v něm klient cítil příjemně a bezpečně. Už samotnou čekárnu před ordinací lékaře považuji za součást terapeutického výkonu a léčby pacienta, neboť prostředí uvnitř samotné čekárny ovlivňuje psychickou stránku nemoci, která se na našem zdraví nemalým dílem podílí. Na sestru v soukromé praxi stomatologa jsou proto kladeny velmi vysoké nároky na to, aby prostředí čekárny reprezentovalo ordinaci a bylo pro klienty motivující a příjemné. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zmapovat téma čekáren jako terapeutického prostoru, které významně ovlivňuje prožívání pacienta. Toto téma ještě nikdo přede mnou nezpracovával, proto je pro mne výzvou ho kvalitně uchopit. 9

1.1 Cíle práce 1. Zmapovat subjektivní potřeby a očekávání klienta se stomatologickým onemocněním v čekárně stomatologické ordinace. 2. Posoudit kvalitu čekárny z pohledu zdravotnického týmu. 3. Posoudit kvalitu čekárny z pohledu hodnotitele dle určených kritérií. 4. Zmapovat kvalitu čekáren ordinací z hlediska subjektivních potřeb a očekávání klientů s onemocněním, které ho vede do ordinace stomatologa ve srovnání s pohledem lékaře, který ordinaci provozuje. 1.2 Pracovní hypotézy 1. Většina respondentů z řad klientů bude pociťovat bolest, strach a nervozitu (bolest bude udávat více mužů než žen) 2. Většina zdravotnického týmu nebude zcela spokojena s vlastní čekárnou a bude uvádět, že nemá možnost ovlivnit vzhled, vybavení, umístění a velikost čekárny 3. Většina respondentů z řad klientů bude považovat prostředí a vzhled čekárny za vizitku sestry i lékaře. Většina zdravotnického týmu nebude čekárnu hodnotit jako důležitou pro samostatný lékařský výkon 4. Většina čekáren nebude splňovat hodnotitelem stanovená kritéria 10

2 Teoretická část Cílem teoretické části je shrnout relevantní pojmy z oblasti anatomie, patofyziologie dutiny ústní, úvod do role sestry v ordinaci stomatologa i práci dentální hygienistky. Cílem není problematiku vyčerpat, ale spíše propojit fakta, která jsou pro sestru v ordinaci stomatologa podstatné 2.1 Anatomie lidského chrupu Dutina ústní (cavitas oris) je nepravidelná dutina, která se řadí do hlavového oddílu trávicího systému. Zevně je ohraničena rty (labia) a tvářemi (bucca). Uvnitř je rozdělena zubními oblouky na předsíň dutiny ústní (vestibulum oris) a vlastní dutinu ústní (cavum oris). Rty (labia) slouží ke vstupu do zažívacího systému a dále se podílí na mimice, artikulaci a napomáhají k diagnostice onemocnění Slinné žlázy (glandulae salivales): příušní žláza (glandula parotis) podčelistní žláza (glandula submandibularis) podjazyková žláza (glandula sublingvalis) Jazyk (lingua) společně se svaly tvoří spodinu úst. Popisujeme na něm kořen, tělo a hrot. Má význam při žvýkání, polykání, jsou zde umístěny receptory pro vnímání chuti (sladká, kyselá, slaná, hořká) a podílí se také na tvorbě hlásek. Patro (palatum): tvrdé patro (palatum durum) měkké patro (palatum molle) Zuby (dentes) jsou nejtvrdším orgánem těla, jsou umístěny v alveolárních výběžcích horní a dolní čelisti, krytých sliznicí. Podílejí se na ukusování a rozmělňování potravy a při řeči. Zub se skládá ze tří částí: korunka, krček a kořen. 11

Korunka (corona dentis) vyčnívá z dásně, bývá různého tvaru a to podle účelu, ke kterému slouží. Krček (collum dentis) se nachází v části, kde začíná dáseň a je přechodem mezi korunkou a kořenem. Kořen (radix dentis) je upevněn v zubním lůžku, počet kořenů je různý. Zub se skládá ze zuboviny (dentin) a povrch korunky je kryt sklovinou (enamel). Krček zubu a kořen zubu pokrývá cement (tkáň podobná kosti). Výživu zubu zajišťuje zubní dřeň (pulpa dentis), která je bohatě cévně a nervově zásobena. V zubním lůžku je zub obklopen vazivovou tkání (periodont) a tím umožňuje fixaci zubu v lůžku. (Juřeníková, Hůsková, 2001). Podle tvaru korunek rozlišujeme řezáky (dentes incisivi), špičáky (dentes canini), zuby třenové (dentes praemolares) a stoličky (dentes molares). U člověka se zuby vyvíjejí ve dvou denticích: mléčné zuby (dentes decidui) trvalé zuby (dentes permanentes) Mléčné zuby se prořezávají od 6 měsíců do 2 let, jejich celkový počet je 20 (8 řezáků, 4 špičáky a 8 stoliček). Trvalé zuby začínají nahrazovat mléčné zuby mezi 6. až 12. rokem života, celkový počet trvalých zubů je 32 (8 řezáků, 4 špičáky, 8 premolárů a 12 molárů). Zub moudrosti (třetí stolička) se prořezává mezi 20. až 30. rokem života. Zuby se popisují písmenem a číslem, písmeno udává typ zubu a číslo pořadí zubu. Každá polovina čelisti tedy obsahuje I1, I2, C, P1, P2, M1, M2, M3. (Fiala, Valenta, 2008). 2.2 Patofyziologie dutiny ústní 2.2.1 Zubní kaz (caries) Jedná se o mikrobiální proces, který napadá tvrdou zubní tkáň. Jako bílá skvrna se objevuje ve sklovině a krok po kroku postupuje dále do hloubky. V České republice 12

je výskyt zubního kazu u 90 % populace. Pokud se vzniklému kazu nevěnuje pozornost, můžou se vyskytnout komplikace jako zánět okolních tkání nebo ztráta zubu. Ke vzniku zubního kazu je nutné splnění třech podmínek: mikroorganizmy (nacházejí se v zubním plaku) sacharidy (mohou být v různé podobě) zuby (tvrdá zubní tkáň) Čtvrtou podmínkou, která, se uplatňuje při vzniku kazu, je čas, po který působí výše uvedené faktory. Mezi subjektivní příznaky (popisované pacientem) patří bolest. Bolest je vnímána podle hloubky kazové dutiny a její lokalizaci. Bolest může vyvolat také potrava, pokud je kazivá dutina vystavěna tlaku, vzniklém při žvýkání potravy. K dalším možnostem diagnostiky zubního kazu patří přímý pohled (aspekce), kdy vidíme křídově bílou skvrnu a nebo kazivou dutinu u pokročilejšího kazu. Pohmatem (sondou) můžeme zjistit tzv. váznutí sondy v poškozeném místě. Další možností je prosvícení (diafanoskopie), kaz se zobrazí jako tmavší stín. A v neposlední řadě se uplatní také rentgenologická diagnostika. Léčba zubního kamene spočívá v odstranění všech kazivých hmot a aplikaci výplňové hmoty.(dostálová, Seydlová, 2008). 2.2.2 Zubní mikrobiální povlak Je žlutobílý měkký povlak, který se zachycuje na místech, kde je problematická schopnost chrupu se samoočisťovat. Skládá se z vrstvy bakteriální a povrchové (materia alba). Příčinou vzniku zubního kazu a parodontitidy jsou bakterie sídlící v zubním plaku a plak jako takový. Potraviny bohaté na cukry a zubní hygiena především, ovlivňují množství zubního povlaku. 13

2.2.3 Gingivitida Je akutní nebo chronický zánět dásně způsobený smíšenou bakteriální flórou zubního povlaku. Dáseň je v místě postižení zarudlá, zbytnělá oteklá a krvácí. Bolest se objevuje jen zřídka. Základním opatřením při léčbě gingivitidy je motivace a instruktáž pacienta v dentální hygieně a odstranění dráždivých elementů v dutině ústní. (Dostálová,Seydlová, 2008). 2.2.4 Parodontitida, parodontóza Parodontitida je těžké zánětlivé a chronické onemocnění parodontu. Parodontóza je chronické onemocnění závěsného aparátu zubů, alveolárního lůžka a dásně. Příčina těchto onemocnění spočívá ve špatné hygieně dutiny ústní (zubní plak, bakterie), imunitních vlivech, v dědičné dispozici (parodontóza) a onemocněních jako je např. diabetes mellitus a hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy). Léčba spočívá jako u předešlých onemocnění v hygieně dutiny ústní, léčbě zánětu, úpravě chronických onemocnění, náhradě zubů a dostatečné informovanosti a dispenzarizaci pacienta (pozorování). (Juřeníková, Hůzková, 2001). 2.3 Symptomatologie pacienta s onemocněním zubů 2.3.1 Bolest (dolor, algos) Bolest je pojem, který hraničí na pomezí fyziologie a psychologie. Je to multidimenzionální pojem. Má své kladné i záporné důsledky. Problém je v hodnocení bolesti nemocným člověkem a zdravotníkem. (Zacharová, Hermanová, 2007). Bolest patří mezi nejčastější příčiny, pro které pacienti vyhledávají lékaře. WHO (světová zdravotnická organizace) označuje bolest jako nepříjemnou senzorickou a emocionální zkušenost, spojenou s akutním nebo potencionálním poškozením tkání. (Kaňková, 2009). Podobně jako horečka má bolest informativní charakter, upozorňuje nás na to, že se v našem organismu něco děje. Pokud ale trvá déle, stává se překážkou a samotnou nemocí. Bolest rozdělujeme podle délky trvání na akutní a chronickou. 14

Akutní bolest zpravidla doprovází akutní problémy, objeví se náhle a působí krátce. Chronická bolest je dlouhodobá, může nastoupit náhle, nebo se rozvíjet pomaleji, často bývá z neznámých příčin, nebo nelze příčinu jednoznačně určit. Bolest je vždy subjektivní, nelze ji objektivně potvrdit ani vyvrátit. Učení ovlivňuje chování jednotlivce při prožívání bolesti, např. malé dítě přes lékařské zákroky, úrazy, injekce sbírá zkušenosti podle toho, jak okolí reaguje na jeho pláč a křik. Vlivy kultury, výchovné a osobnostní vlastnosti také silně ovlivňují prožívání bolesti. Vyjadřování a zvládání bolesti se odlišuje podle společenství, každé společenství mívá k bolesti jiný postoj. Například jižní a severní národy mají odlišné prožívání bolesti, tak také je rozdíl mezi dítětem a dospělým člověkem. (Zacharová, Hermanová, 2007). 2.3.2 Strach a úzkost Strach a úzkost jsou vlastně obranné složky organismu a úzce souvisí s pudem sebezáchovy. Jsou to silně citově zabarvené prožitky, které přibývají na intenzitě při pocitu ohrožení. Strach se dá popsat jako situace, při které cítíme strach z něčeho konkrétního (předmět, osoba, událost, lékařský výkon). Panický (nadměrný strach) vede u člověka k přehnanému a neúčelnému jednání, kdy jedinec koná ukvapeně a vede ke škodlivým reakcím v organismu. Komplikace při diagnostice a léčbě nastává ve chvíli, kdy se střetne strach, který nás vede k vyhledání pomoci a strach z nepříjemných lékařských zákroků. Strach v nás může probouzet vrozená a přecitlivělost na prudší a silnější zevní podněty, přehnané zdůrazňování zdravotních rizik, strašení lékařem, injekcemi a vyprávěním nelibých zážitků se zdravotníky a léčbou. Úzkost bývá často více nepříjemná než strach, protože na rozdíl od strachu si neuvědomujeme její příčinu. Nevhodné výroky zdravotníka před nemocným a chybné určení diagnózy a chyby v léčbě jsou podněty ke vzniku úzkosti, obavám a depresím. Strach a úzkost zhoršují prožívání bolesti. 15

Psychické a somatické projevy úzkosti: pocit suchosti v ústech, bledost, tachykardie, tachypnoe strnulý výraz v obličeji, ustaraný a vystrašený výraz v tváři poklepávání končetinami, třes rukou, nekoordinované pohyby koktavá a rychlá řeč, pocení a rozšíření zornic v některých případech může dojít až k mdlobám pacienta 2.4 Prevence onemocnění zubů a práce dentální hygienistky 2.4.1 Primární prevence Primární prevence je soubor metod a opatření, které mají zabránit vzniku patologického procesu. Patří sem především pravidelné návštěvy u zubního lékaře, motivace a instruktáž pacienta v dentální hygieně, výživová poradenství a fluoridace zubů. 2.4.1.1 Preventivní prohlídka u zubního lékaře Preventivní prohlídka se u dospělých od 18 let provádí jedenkrát za rok. Zahrnuje zjištění anamnézy, vyšetření chrupu, sliznic a měkkých tkání v dutině ústní a nácvik ústní a zubní hygieny. Již od roku 1997, kdy byla zavedena platba stomatologických výkonů dle Úhrady standardní stomatologické péče, tzv. ceníku, hradí zdravotní pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění dvě prohlídky v roce u dospělých pacientů. Vedle preventivní prohlídky je hrazena tzv. pravidelná prohlídka, která v sobě zahrnuje různé drobné výkony prováděné i v průběhu roku, např. ošetření sliznic aj. (Svět pojištěnce, časopis VZP). 16

2.4.2 Sekundární prevence Má za úkol zastavit nebo alespoň zpomalit patologický proces, který již vznikl. V sekundární prevenci se uplatňují pravidelná stomatologická vyšetření, periodické snímkování podezřelých zubů, diagnostika patologických procesů a okamžitá terapie patologických procesů. 2.4.3 Terciální prevence Terciální prevence odstraňuje již vzniklé komplikace a zabraňuje dalšímu možnému zhoršení patologického procesu v dutině ústní. Sem se řadí léčba onemocnění zubní dřeně, periodoncia, protetická sanace chrupu, psychoterapie a chirurgická terapie. Při terapii určitého typu by se měl vždy zohlednit věk, pohlaví a profese pacienta. (Dostálová, Seydlová, 2008). 2.5 Práce sestry na stomatologickém pracovišti K práci v tomto oboru by bylo dobré, kdyby sestra měla specializaci. Mimo běžných znalostí a dovedností, které má ovládat každá sestra musí: mít dobré znalosti nejen z oboru stomatologie, ale i z dalších oborů, jako je např. vnitřní lékařství, chirurgie, pediatrie, ORL, dermatovenerologie, onkologie, atd. znát léčebné postupy ve stomatologii umět asistovat při stomatologických zákrocích umět manipulovat se stomatologickými farmaky a prostředky správně manipulovat se stomatologickým přístrojovým vybavením podílet se na edukační činnosti umět vést a provádět záznamy do stomatologické dokumentace. (Juřeníková, Hůsková, 2001). 17

2.5.1 Co je náplní práce diplomované dentální hygienistky? 1. Dentální hygienistka vykonává činnosti podle vyhlášky č. 424/2004 Sb. 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace a. vychovává a instruuje pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu, b. stanovuje úroveň individuální hygieny, provádí nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontroluje jejich účinnost, c. provádí kolektivní zdravotněvýchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a racionální výživu. 2. Dentální hygienistka se pod odborným dohledem zubního lékaře podílí na profylaxi onemocnění ústní dutiny, včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování. Přitom zejména. provádí v rozsahu určeném zubním lékařem vstupní a kontrolní vyšetření ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti, a. provádí otisky chrupu, b. odstraňuje zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních prostorů, leští povrch zubu profylaktickými materiály, c. odstraňuje subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby, d. provádí ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky, e. provádí odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní, f. provádí odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy, g. informuje ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů a doporučuje kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6 měsících. 3. Dentální hygienistka pod přímým vedením zubního lékaře. provádí pečetění fisur, a. aplikuje povrchovou anestézii pro povrchové znecitlivění dásní. 4. Dentální hygienistka provádí pod odborným dohledem zubního lékaře činnosti zubní instrumentářky podle vyhlášky č. 424/2004 Sb. 37. (www.szsmerh.cz). 18

2.5.2 Základní ošetřovatelské diagnózy pacienta s onemocněním zubů Formulace podle taxonomií NANDA: Neznalost pojmu z důvodu nedostatečné informovanosti ze strany zdravotnického personálu projevující se nedostatečnou znalostí hygienické péče o dutinu ústní. Očekávaný výsledek klient má dostatečné znalosti o kvalitním provádění ústní hygieny, zná její techniku, sám ji ovládá a používá; snaží se ji začlenit do svého denního režimu jako krok k prevenci onemocnění dutiny ústní. Ošetřovatelský plán klientovi objasni základní ošetřovatelský problém, informuj ho o stavu zubů a dásní, zajisti dostatečný přísun informací a nácvik potřebných motorických dovedností; pouč nemocného o správné technice péče o chrup, zvláštnostech ústní hygieny; ověř si pacientovo chápání tím, že požadované pokyny sám názorně předvede. Používání nekvalitních dentálních pomůcek ve srovnání s moderním praktickým ošetřovatelstvím z důvodu nízké realizace preventivních opatření projevující se špatným výběrem zubních pomůcek a možností jejich používání. Očekávaný výsledek klient používá kvalitní pomůcky zubní hygieny, které mu jsou doporučeny, je seznámen s jejich správným používáním; ví, v jaké fázi ošetření je použít a k jakému kroku ústní hygieny patří; pacient spolupracuje a snaží se o správnou, komplexní a pravidelnou ústní hygienu i během hospitalizace. Ošetřovatelský plán zpřehledni nejnovější pomůcky z oblasti prevence orálního zdraví; vysvětli a pomáhej klientovi k jejich řádnému použití; doporuč, které se individuálně hodí k jeho stavbě parodontu; pomůcky předveď na modelu praktickým nácvikem přímo s pacientem; zodpověz všechny klientovy dotazy a připomínky; pacienta vhodně motivuj. Bolest z důvodu patologického procesu v dutině ústní projevující se verbálně, mimicky, gestikulací a neklidem. Očekávaný výsledek zvládnutí nebo alespoň částečné zmírnění bolesti; seznámit klienta s metodami, jak zmírnit bolest; pacient zná důležitost prevence v boji proti onemocnění dutiny ústní. 19

Ošetřovatelský plán důkladně zhodnoť bolest včetně její lokalizace, charakteru nástupu na stupnici 0 až 10; zjisti příčinu bolesti; proved správnou diagnostiku vyvolávající příčiny bolesti a odstraň příčinu bolesti; komunikuj s pacientem při ošetřování dutiny ústní a vysvětli příčinu jeho bolesti. Defekty rtů a měkkých tkání dutiny ústní související s nemožností a nedostupností profesionální péče o hygienu dutiny ústní projevující se suchem v ústech (xerostomií), ztrátou chuti k jídlu a bolestí v dutině ústní. Očekávaný výsledek eliminace výše uvedených stížností; nalezení vhodné techniky na podporu zdravé ústní sliznice; pochopení příčinných faktorů. Ošetřovatelský plán ověř konkrétní péči o dutinu ústní, četnost a způsob čištění zubů a návštěvy u stomatologa; zajisti pacientovi měkké zubní kartáčky k čištění zubů a jazyka; informuj pacienta o pravidelných návštěvách zubaře a dentální hygienistky a o možnostech užívání dentálních pomůcek. Strach z důvodu nedostatečné informovanosti o lékařském výkonu projevující se zlou předtuchou, nevolností a zvýšeným napětím. Očekávaný výsledek pacient má informace o výkonu, který ho čeká; zná důvody, pro které mu bude daný výkon proveden; pacient nepociťuje strach a je klidný. Ošetřovatelský plán informuj pacienta o výkonu, který ho čeká; připrav pacienta na zákrok fyzicky i psychicky; odpověz pacientovi na otázky, které položí; vysvětli pacientovi vztah mezi nemocí a příznaky, které se u něj objevují. Poškozený chrup v souvislosti s dlouhodobým užíváním tabáku, čaje a kávy a nedostatku znalostí o zdravém chrupu projevující se zápachem z úst, změnou zubní skloviny, uvolněním až ztrátou zubů. Očekávaný výsledek dostatečný příjem vhodných tekutin; omezení příjmu kávy a tabáku; informovanost pacienta (poučený pacient). Ošetřovatelský plán informuj pacienta o nevhodnosti kouření a pití velkého množství kávy; seznam pacienta s nežádoucími (vedlejšími) účinky kávy a tabáku; doporuč pacientovi vhodné tekutiny místo kávy a možnosti používání nikotinových náplastí 20

místo kouření cigaret; edukuj o správné hygieně dutiny ústní a pravidelných návštěvách zubního lékaře a dentální hygienistky. (Doenges, Moorhouse, 2001). 2.6 Psychologie zdraví a nemoci 2.6.1 Psychologie ambulantně léčeného pacienta Ambulantní péče by měla odpovídat celkovému zdravotnímu stavu pacienta spolu s ohledem na jeho duševní stav. Jelikož v dnešní moderní době se některé potíže nemocného člověka dají ve většině případů díky novým trendům v diagnosticko léčebné sféře řešit formou ambulantní péče. Nejde o to, mít na paměti pouze zdravotní stav člověka, ale také skutečnosti, mezi které patří i možná změna lékaře, opakující se zatěžující vyšetření nebo lékařské výkony, problém dopravy do zdravotnického zařízení, nepříjemná předešlá zkušenost a neetické a neprofesionální chování ze strany zdravotnického týmu. Tyto všechny skutečnosti mohou nepříznivě působit na důvěru v zdravotnické zařízení a zdravotníky samotné. Čekárna, v níž nemocný pobývá před vstupem do ordinace lékaře, by měla splňovat některá hygienicko estetická pravidla. Bylo by dobré, aby měl pacient k dispozici propagační materiály ve formě letáků i nástěnky. Nebylo by od věci i audiovizuální zařízení (televize, rádio). Čím delší dobu v čekárně nemocný člověk stráví, tím se zvyšuje jeho vnitřní a emoční napětí a proto by bylo nejúčelnějším řešením objednání na předem určený čas. Důležitou roli zde hraje sestra, zajišťující komunikaci mezi pacientem a ordinací lékaře. Mělo by být samozřejmostí, že tyto sestry budou profesně zkušené, ochotné naslouchat potřebám pacienta a měly by umět pozitivně působit na psychiku pacienta. (Zacharová, Hermanová, 2007). 2.7 Psychologie prostředí Psychologie má mnoho informací o lidské psychice a životním prostředí, v němž každý z nás pracuje, relaxuje a pohybuje se z místa na místo. Tyto informace jsou využity při volbě vhodného osvětlení a designu. 21

V každodenním životě se člověk vyskytuje v neustálém střetu s několika různými typy prostředí, s nimiž je stále v aktivní nebo pasivní interakci. Tím je míněno prostředí sociální, v němž dominují interpersonální vztahy, ale v prvé řadě je to životní prostředí ve své rozmanité proměnlivosti: domácí prostředí, pracovní prostředí a odpočinkové prostředí. Prostředí ovlivňuje člověka nejen chemickou složkou a fyzikálním uspořádáním, ale hlavně psychologicky. Ve vztazích k prostředí je člověk ovlivněn jeho skladbou, uspořádáním v prostoru a psychologickým významem. Například židle, věc, kterou člověk vytvořil svou prací v průběhu historického vývoje, patří nezbytně do lidského životního prostředí. 2.7.1 Jak se židle chovají Vyhovující židle je věcí téměř dokonalou. Není divu, protože na židli trávíme podstatnou část našeho života. Důležitou funkcí židle je, že je přenosná. Vznikla z potřeby člověka sedět a odpočívat, proto fungovala převážně jako protéza nemohoucímu tělu. Z psychologického pohledu plní židle mnoho funkcí. Může fungovat při práci i zábavě nebo zaujímat prostor v koutě místnosti. Židle v nás vzbuzuje i různé pocity, jak libé tak i nelibé. Například křeslo v zubní ordinaci v nás může vyvolat úzkost. Na židli můžeme pohodlně relaxovat, anebo se u nás projeví unavující dlouhotrvající sezení. Přemýšlíme li nad problémem, kterým je sezení na židli, musí se vyskytnout otázka, jestli jsou židle navrženy tak, aby nutily člověka sedět určitým způsobem, nebo naopak, zda jsou konstruovány podle přijatelných parametrů pro pohodlné sezení většiny lidí. Rozhodující je tvar a velikost židle. 2.7.2 Prostředí vnímáme všemi smysly najednou Prostředí za jakýchkoliv fyzikálních podmínek působí na člověka vždy celistvým dojmem. To znamená, že vnímané podněty nikdy nejsou izolované. Ze všech smyslů vyskytujících se u druhu Homo sapiens je zrak v dominantní převaze. Prostřednictvím zraku člověk vnímá až 90 % svého okolí. Existují příjemné i nepříjemné zrakové podněty, které se řadí do skupiny stresorů životního prostředí. 22

Jako názorný příklad můžeme uvést barvy a jejich vzájemné kombinace. (Černoušek, 1992). 2.7.3 Osvětlení vnitřního prostoru Světlo a lidé Často zmiňované pojmy jsou zraková pohoda a zraková nepohoda. Zraková pohoda je pocit ochrany a jistoty, že není čeho se obávat. Kritérií pro zrakovou pohodu bývá mnoho a mohou se lišit. Záleží na více spojitostech, jako jsou prostředí, typ osobnosti a jiné. Tam, kde se vyskytují větší rozdíly v osvětlení, se projevuje nervozita a neklid. Takové prostředí může být pro příklad diskotéka. Příbytek a otvor Pro bezpečí člověka vždy byl, je a bude zásadní vnitřní prostor. Vnitřní osvětlení je důležité zvlášť v dnešní době. Dávný význam okna (otvor na dívání) je důležitou hodnotou okna i dnes. U vyhlídky je dnes především hlavní zajímavost toho, na co se z okna díváme. Podle průzkumu většina z nás upřednostňuje výhled do volného prostoru, kde dolní třetinu zaujímají střechy měst, pohoří a jiné. Dvě horní třetiny zabírá obloha. Přednost má i výhled z okna na náměstí než do ulice, ale i to může být individuální. Jestliže osoba, která sedí a má hlavu ve výšce 120 cm a má dobře vidět ven z okna, měla by být výška parapetu okna 80 cm. Také platí to, že čím je výše nadpraží, tím je lepší prosvětlení prostoru. Pro vnitřní prostory je důležitá schopnost povrchů odrážet a pohlcovat světlo. Na světlé podlaze odraz světla změkčuje stíny, pro vnímavé lidi jsou pozadím zdi. Pokud jsou podlaha a stěna namalovány stejnou sytou barvou, vzniká mnohonásobný odraz a může vyvolat dojem pojmenovaný jako atmosféra modrého pokoje. Jako nejméně příznivé se jeví zelené zabarvení, při němž lidská tvář působí jako nezdravá a na vnímání člověka nepůsobí příznivým dojmem. (Monzer, 1998). 23

2.7.4 Barvy a jejich optimální ladění Ladění barev pro jednotlivé vnitřní prostory Tmavé odstíny (okrová, hnědá, rezavá) jsou nejvhodnější pro místnosti, kde se chceme cítit příjemně. Uklidňují naši psychiku, navodí pocit pohody a jistoty. Studené bravy všeobecně se hodí tam, kde má místnost působit čistým dojmem. Psychicky působí čistě a svěže. Jsou tedy vhodné pro prostory zdravotnických zařízení, mimo jiné i pro čekárny ordinací ambulantních lékařů. Žlutá barva se hodí pro tmavé prostory s nedostatkem slunečního záření. Po psychické stránce působí veselým a povzbuzujícím dojmem. Též je vhodná pro prostory zdravotnických zařízení. Žlutozelená se hodí všude tam, kde potřebujeme vytvořit přátelskou atmosféru. Po psychické stránce působí vesele a mile. Pro vnitřní prostory zdravotnických zařízení, tedy i čekáren ordinací jsou vhodné všechny barvy výše zmiňované, od světle žluté, zelené barvy až po tmavé odstíny okrové až rezavé barvy. Je vhodné používat kombinace barev s dřevěným nábytkem nebo alespoň s jeho imitací. Nejsou vhodné barvy ostré, křiklavé a přehnaně syté, mohou působit agresivním dojmem. Nevhodnými barvami jsou také barvy příliš tmavé, jako např. černá a šedá. (Watermannová, 2003). 2.8 Feng shui (umění harmonického uspořádání obývacího prostoru) Už staří Číňané věděli, že rozmístění předmětů v prostoru je velmi důležité. Feng shui vítr a voda harmonizuje prostorovou energii staveb. Jedná se o starobylé umění, kterého se využívá už několik tisíc let. Výraz vítr a voda označuje vítr vanoucí na vrchol hory a vodu, stoupající na vrchol hory (Lau,1996). Princip feng shui je postaven na základě toku energie čchi, v Japonsku se nazývá ki a v Indii je známá jako prána. Čchi vyjadřuje spirálový pohyb, který je potřeba v daném prostředí dodržovat. V podobě otrávených šípů směřuje na člověka škodící energie, která vzniká z ostrých rohů nábytku, trámů nebo hlubokých výklenků. Před touto škodící energií nás může ochránit např. závěsná rostlina. 24

Tok energie (dále už jen čchi), mnohem více než emoce působí na fyzickou sílu, ale také na obranu vůči nemocem. Podporuje přirozený terapeutický proces. Podle taoistické kosmologie se všechny předměty rozdělují mezi pět prvků: kov, voda, oheň, země a dřevo. Uvedené prvky se mohou buď společně doplňovat, nebo se mezi sebou narušovat. Země zastupuje jihozápad a severovýchod, Kov severozápad a západ, Dřevo východ a jihovýchod, Voda sever a Oheň představuje jih. (Skinner, Lambert, 2005). 2.8.1 Prvky Oheň, Země, Kov, Voda, Dřevo Oheň U tohoto prvku existuje spojitost s jihem a létem. Symbolizují jej svíčky, světla a červená barva. Je to silně pozitivní energie. Proto je vhodně daný prostor vyzdobit těmito věcmi. Země Teplé a zklidňující by měly být prostory charakterizující prvek Země. Měly by vyvolávat pocit blízkosti a sounáležitosti. Patří sem keramické předměty a krystaly. Jsou vždy umístěny na severovýchod a jihozápad. Kov Je to velmi pozitivní prvek. Pro čchi umísťujeme do vybraného prostoru rámečky obrázků, hodiny a ozdoby z kovu. Voda Při provádění technik feng shui je voda ovládajícím nástrojem. Neustále se pohybuje a do svého okolí rozdává čchi. Pohled na vodu má zklidňující a uvolňující účinek. Do východní části určeného prostoru je vhodné umístnění fontánky nebo akvária. Dřevo Do jihovýchodního a východního prostoru postavíme dřevěné předměty, rostliny a květiny. 25

2.8.2 Topení a klimatizace Elektrická topení, vytápějící chladné prostory během zimy a za chladných nocí by měly být umístěny podél severní stěny, nebo v severozápadním a severovýchodním prostoru, kde přichází průvan. Klimatizace je účelné zařízení ochlazující vzduch. Při jejím nadměrném používání však může způsobit nemoc. Studený vzduch proudící z klimatizace může být škodlivý zejména pro děti a starší lidi. Můžeme tomu zabránit instalací dekorativních závěsů nebo zástěn, které ochrání před studeným vzduchem. 2.8.3 Obrazy a sochy Výborným nápadem je umístění obrazů teplých barev s motivem přírodní scenérie na severní stěnu. Na západní stěnu je dobré umístit obraz s motivem vodní hladiny. Do negativního prostoru je vhodné umístit obrazy s náboženským motivem. Vhodné jsou i sošky psů a tygrů k zahánění negativních vlivů. Můžeme použít i dračí masky ze dřeva a figurky andělů. K vstupním dveřím umístíme sochy psů, tygrů a lvů. (Lau, 1996). 2.9 Legislativní požadavky na prostor čekárny (vyhláška č. 49/1993 Sb.) Zdravotnické zařízení musí: a) tvořit provozně uzavřený celek b) být umístěno tak, aby k němu byl umožněn snadný přístup pacientů a příjezd motorových vozidel c) být umístěno v nebytových prostorech objektů se zdravotně nezávadným provozem d) být vybaveno schválenou přístrojovou zdravotnickou technikou e) mít zajištěnu účinnou likvidaci speciálního zdravotnického odpadu v souladu se zvláštními předpisy 26

f) mít zajištěnu dodávku pitné vody a odvod odpadních vod g) být vybaveno systémem vytápění h) být vybaveno dostupnou telefonní linkou (2) Zdravotnické zařízení musí splňovat tyto požadavky na prostředí zdravotnických staveb: a) Provozní místnosti, které mají povahu trvalého pracoviště nebo pobytu, musí mít zabezpečeno přímé denní osvětlení a větrání okny; ostatní provozní místnosti včetně čekárny pacientů, u kterých přímé osvětlení a větrání nelze docílit z důvodů technických (například při vestavování zařízení do stávající budovy, při rekonstrukcích) nebo není vhodné z důvodů provozních, musí mít zabezpečeno umělé osvětlení a větrání vzduchotechnickým zařízením. b) Provozní místnosti musí mít světlou výšku 3,0 m. Pokud charakter stávající stavby, v níž má být zdravotnické zařízení umístěno, neumožňuje technicky tuto výšku docílit (například při vestavování do stávající budovy), je možno připustit světlou výšku nižší, nejméně 2,5 m. Komunikace a vedlejší prostory musí mít světlou výšku nejméně 2,4 m c) V ordinacích a ostatních místnostech, určených pro trvalý výkon práce, musí na jednu osobu připadnout nejméně 15 m 3 vzdušného prostoru a nejméně 2 m 2 volné podlahové plochy, pokud z důvodů provozních požadavků není nutná plocha větší. Při nedodržení uvedeného objemu vzdušného prostoru musí být posouzena kvalita mikroklimatických podmínek. Musí být dodrženy tyto parametry mikroklimatických podmínek: 1. Minimální teplota vzduchu: ordinace 22º C přípravny 22º C čekárny 20º C 2. Relativní vlhkost 30 až 50 %. 27

Při objemu 15 m 3 na osobu se musí dosáhnout jednonásobné výměny vzduchu za hodinu. Pokud se v místnosti nedosahuje objemu vzdušného prostoru 15 m 3 na osobu, zvyšuje se požadavek na stanovenou výměnu vzduchu v příslušném poměru. d) Prostory čekáren pro pacienty musí mít plochu minimálně 2,0 m 2 na jedno místo pacienta při nejmenší ploše místnosti 8,0 m 2. (www.pravnipredpisy.cz). 28

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Tato práce je teoreticko praktická. V teoretické části popisuji základy z anatomie dutiny ústní a patofyziologie dutiny ústní a zmiňuji se o pracovní náplni sestry na stomatologickém pracovišti a pracovní náplni dentální hygienistky. Dále propojuji téma této práce s ošetřovatelskými diagnózami, které se vyskytují spolu s onemocněním dutiny ústní. Dalšími okruhy teoretické části jsou psychologie prostředí, psychologie zdraví a nemoci, bolest, strach a úzkost jako doprovodné příznaky u onemocnění zubů a feng shui (uspořádání obývacího prostoru). Na konci teoretické části ukazuji na některé legislativní požadavky na prostor čekárny (vyhláška č.49/1993 Sb.). V praktické části seznamuji s metodikou výzkumné práce, charakteristikou vzorku respondentů a výzkumného prostředí a s celým průběhem a popisem výzkumu. Nejdůležitější částí jsou samotné výsledky mého výzkumu a závěrem diskuze. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Vzorkem respondentů byli lidé v čekárnách ordinací stomatologického lékaře. Respondenti čekali buď na zákrok u zubního lékaře, nebo šli na pravidelnou preventivní prohlídku. Mezi respondenty byli muži i ženy, různého věku a povolání. Výzkumným prostředím tedy byly čekárny stomatologických pracovišť. 3.3 Průběh a popis výzkumu Výzkum probíhal v období březen až duben 2011. Bylo osloveno dohromady 100 respondentů a 25 lékařů. Dotazníky byly rozdány do 25 čekáren, v každé čekárně dotazník vyplnili 4 respondenti. Byly vyhotoveny dva druhy dotazníků, dotazník pro respondenty a dotazník pro lékaře. Dotazník pro respondenty obsahoval 20 otázek, pro lékaře 8 otázek. V každé z čekáren byl lékaři předán 1 dotazník pro lékaře a 4 dotazníky pro respondenty za účelem jejich vysoké návratnosti, které se nakonec podařilo docílit. Návratnost byla v obou případech 100%. Pro mé hodnocení byla vytvořena karta hodnotitele, která je uvedena v seznamu příloh. 29

3.4 Vlastní výsledky výzkumu 3.4.1 Dotazníky respondentů Z dotazníkového průzkumu vyplynulo následující: Vyhodnocení otázky týkající se pohlaví respondentů: Tabulka 3. 1: Počet zúčastněných žen a mužů ve výzkumu Pohlaví Muž Žena Počet respondentů 41 59 Procentuelně 41 % 59 % Obrázek 3. 1: Počet zúčastněných žen a mužů Z Tabulka 3. 1 a Obrázek 3. 1 je patrné, že z celkového počtu 100 respondentů je čtyřicet jedna mužů, tj. 41 % a padesát devět žen, tj. 59 % z celku. Výzkumu se účastnilo více žen než mužů. 30

Vyhodnocení otázky týkající se věku respondentů: Tabulka 3. 2: Věk respondentů Věk 20 30 let 30 50 let 50 60 let 60 70 let 70 let a více Počet respondentů 23 56 14 5 2 Procentuelně 23 % 56 % 14 % 5 % 2 % Obrázek 3. 2: Věk respondentů Nejvíce respondentů bylo ve věku 30 50 let, tj. 56 % z celkového počtu. Ve věku 20 30 let bylo dvacet tři respondentů, tj. 23 %, ve věku 50 60 let čtrnáct respondentů, tj. 14 %, 60 70 let věku pět respondentů, tj. 5 %. Pouze dva respondenti byli ve věku 70 let a více, to jsou 2 % z celkového počtu respondentů. 31

Vyhodnocení otázky týkající se sociálního statusu respondentů: Tabulka 3. 3: Sociální status respondentů Sociální status Počet respondentů studující Výdělečně činný důchodce Doprovod s dítětem Nezaměstnaný 23 56 14 5 2 Procentuelně 23 % 56 % 14 % 5 % 2 % Obrázek 3. 3: Sociální status respondentů Padesát šest respondentů bylo výdělečně činných, tj. 56 % z celkového množství. V důchodu bylo čtrnáct respondentů, tj. 14 %, studujících respondentů bylo dvacet tři, tj. 23%, nezaměstnaní byli dva respondenti, tj. 2 %. A jako doprovod s dítětem bylo pět respondentů, to je 5 %. 32

Vyhodnocení otázky: Jste objednán/a na určitý čas? Jak dlouho čekáte? Tuto otázku jsem položila z důvodu vlivu délky čekací doby na psychickou stránku klienta čekajícího v čekárně. Tabulka 3. 4: Objednaní a neobjednaní respondenti Objednání, čekací doba objednán neobjednán 5 minut 10 minut 15 20 minut Více jak 30 minut Počet 87 13 32 4 51 13 respondentů Procentuelně 87 % 13 % 32 % 4 % 51 % 13 % Obrázek 3. 4: Objednaní a neobjednaní respondenti, čekací doba Osmdesát sedm respondentů, tj. 87 %, což je většina, je objednána na určitý čas, pouze třináct respondentů, tj. 13 % objednáno není. Čekací dobu v čekárně 15 20 minut odpovědělo padesát jedna respondentů, tj. 51 %, třicet dva respondentů, tj. 32 % udávalo čekací dobu v čekárně 5 minut. Více jak 30 minut čekalo třináct respondentů, tj. 13 % a pouze čtyři respondenti, tj. 4 % čekali 10 minut. Většina klientů byla objednána na určitý čas, což jsem předpokládala. Přestože byla většina klientů objednána na určitou dobu, více jak polovina udávala několikaminutové čekání před vstupem do ordinace. 33

Vyhodnocení otázky: Jak často navštěvujete svého zubního lékaře? Tato otázka měla za cíl, zjistit jak často klient navštěvuje zubního lékaře a tím pádem vážně bere důležitost preventivních prohlídek. Tabulka 3. 5: Návštěvnost zubního lékaře Návštěvnost lékaře Pravidelné prohlídky Pouze akutní problém Počet respondentů 65 19 16 Procentuelně 65 % 19 % 16 % Nechodím na pravidelné prohlídky Obrázek 3. 5: Návštěvnost zubního lékaře Šedesát pět respondentů, tj. 65 % z celkového počtu respondentů chodí pravidelně na pravidelné prohlídky k zubnímu lékaři. Pouze při akutním problému vyhledává zubního lékaře devatenáct respondentů, tj. 19 % a šestnáct respondentů, tj. 16 % nechodí na pravidelné prohlídky k zubnímu lékaři. Výsledky této otázky jsou poměrně uspokojivé, více jak polovina klientů chodí na pravidelné prohlídky k zubnímu lékaři. 34

Vyhodnocení otázky: Jak se cítíte v této čekárně? Otázka byla položena z důvodu vlivu prostředí čekárny na psychiku klienta. Tabulka 3. 6: Pocity respondentů v čekárně Jak se cítíte v čekárně? Příjemné prostředí Stresující prostředí Počet respondentů 63 37 Procentuelně 63 % 37 % Obrázek 3. 6: Pocity respondentů v čekárně Šedesát tři respondentů, tj. 63 % z celkového počtu se cítí v čekárně příjemně, jako stresující prostředí působí čekárna na třicet sedm respondentů, tj. 37 % z celkového počtu respondentů. Většina klientů se cítila v čekárně příjemně, což je uspokojivý výsledek. 35

Vyhodnocení otázky: Jak se nyní cítíte? Co nyní pociťujete? Otázka byla položena z důvodu zmapování bolesti a strachu z toho, co se bude dít uvnitř ordinace. Tabulka 3. 7: Co respondenti pociťují uvnitř čekárny Jak se nyní cítíte? Cítím bolest Strach z toho, co mě uvnitř čeká Počet respondentů 14 42 44 Procentuelně 14 % 42 % 44 % Necítím strach ani bolest, vím, co mě uvnitř čeká Obrázek 3. 7: Co respondenti pociťují uvnitř čekárny Čtyřicet čtyři respondentů, tj. 44 % je seznámeno s tím, co je uvnitř ordinace čeká a nepociťují bolest ani strach. Strach z toho co je uvnitř čeká, pociťuje 42 % respondentů a pouze 14 % respondentů pociťuje bolest. 36

Vyhodnocení otázky: Bolest pociťují více muži než ženy? (hypotéza č. 1) Tabulka 3. 8: Závislost bolesti na pohlaví Bolest závislá na pohlaví Bolest Muži Ženy Počet respondentů 14 10 4 Procentuelně 100 % 72 % 28 % Obrázek 3. 8: Závislost bolesti na pohlaví Muži cítili bolest více než ženy. Bolest cítilo deset respondentů mužského pohlaví, tj. 72 % % z celkových čtrnácti respondentů, kteří cítili bolest. Z ženského pohlaví cítily bolest čtyři respondentky, tj. 28 % z celkových čtrnácti respondentů. Bolest pociťovalo sice pouze čtrnáct respondentů, což není nějak velké číslo, ale mužů bylo deset, což potvrzuje moji hypotézu. 37

Vyhodnocení otázky: Uveďte prosím barvu čekárny. Vyhovuje Vám tato barva? Tabulka 3. 9: Barva a počet čekáren. Vyhovuje nebo nevyhovuje respondentům. Barva čekárny Počet čekáren a respondentů Bílá Krémová Zelená Žlutá Vyhovuje Nevyhovuje 21 1 1 2 64 36 Procentuelně 84 % 4 % 4 % 8 % 64 % 36 % Obrázek 3. 9: Vyhovuje Vám barva čekárny? Na obrázku vidíme počet čekáren, barvy čekáren a počet respondentů, kterým barva čekárny buď vyhovovala, nebo nevyhovovala Z dvaceti pěti čekáren bylo dvacet jedna čekáren bílé barvy, dvě čekárny žluté barvy a jedna čekárna zelená a jedna čekárna krémové barvy. Barva čekárny vyhovovala 64 % respondentům a 36 % respondentů nevyhovovala. 38

Vyhodnocení otázky: Je prostředí a vzhled čekárny vizitkou sestry nebo lékaře? Tabulka 3. 10: Je prostředí a vzhled čekárny vizitkou sestry nebo lékaře? Vizitka sestry nebo lékaře? Vizitka sestry Vizitka lékaře Počet respondentů 17 24 59 Procentuelně 17 % 24 % 59 % Vizitka sestry i lékaře Obrázek 3. 10: je prostředí a vzhled čekárny vizitkou sestry nebo lékaře? Padesát devět respondentů, tj. 59 % z celkového počtu respondentů si myslí, že je čekárna vizitkou sestry i lékaře. 24 % respondentů považuje čekárnu za vizitku lékaře a 17 % respondentů za vizitku sestry. 39

Vyhodnocení otázky: Jaké tři druhy vybavení jsou podle Vás v čekárně nejdůležitější? Tabulka 3. 11: Tři nejdůležitější vybavení čekárny z pohledu respondentů Tři druhy vybavení Počet respondentů Sedací nábytek Výmalba Tisk Hodiny Automat na nápoje Sociální zařízení 92 31 51 41 14 52 16 Procentuelně 92 % 31 % 51 % Televize, rádio 41 % 14 % 52 % 16 % Obrázek 3. 11: Tři nejdůležitější vybavení čekárny z pohledu respondentů Pro 92 % respondentů je nejdůležitějším vybavením sedací nábytek, 52 % respondentů označilo sociální zařízení, 51 % označilo tisk, 41 % hodiny a 31 % výmalbu čekárny. Nejméně respondentů označilo za nejdůležitější vybavení čekárny televizi s rádiem (16 %) a automat na nápoje (14 %). 40

Vyhodnocení otázky: Je u Vašeho zubního lékaře přítomna ordinace dentální hygieny? Tabulka 3. 12: Přítomnost ordinace dentální hygieny u zubního lékaře Dentální hygiena Počet respondentů Ano, navštěvuji ji Ano, ale nenavštěvuji ji Ne, ale uvítal/a bych ji 16 26 36 22 Přijde mi zbytečná Procentuelně 16 % 26 % 36 % 22 % Obrázek 3. 12: Přítomnost ordinace dentální hygieny u zubního lékaře 36 % respondentů by rádo uvítalo ordinaci dentální hygieny u svého zubního lékaře. 26 % respondentů má ordinaci dentální hygieny u svého lékaře, ale nenavštěvuje ji. Pro 22 % respondentů je dentální hygiena zbytečná a pouze 16 % respondentů navštěvuje ordinaci dentální hygieny, která je přítomna u jejich zubního lékaře. 41

3.4.2 Dotazníky lékařů Z dotazníkového průzkumu vyplynulo následující: Vyhodnocení otázky: Jak moc je dle Vašeho názoru čekárna důležitá pro samostatný lékařský výkon? Tabulka 3. 13: Důležitost čekárny z pohledu lékařů Důležitost čekárny podle lékařů Nedůležitá Spíše nedůležitá Středně důležitá Spíše důležitá Počet lékařů 0 8 9 5 3 Důležitá Procentuelně 0 % 32 % 36 % 20 % 12 % Obrázek 3. 13: Důležitost čekárny z pohledu lékařů Na otázku dohromady odpovídalo dvacet pět lékařů, devět lékařů (36 % z celkového počtu) dalo známku 3 (střední důležitost čekárny), osm lékařů (tj. 32 %) dalo známku 2 (spíše méně důležitá), pět lékařů (tj. 20 %) dalo známku 4 (spíše důležitá), a tři lékaři (tj. 12 %) dalo známku 5 (nejvyšší možnost). Žádný z lékařů nedal známku 1 (nejnižší možnost). 42