SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.6.2015 COM(2015) 302 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat {SWD(2015) 121 final} CS CS

Úvod V současnosti je prioritou Evropy podporovat udržitelný růst a investice, a to na spravedlivějším a hlouběji provázaném jednotném trhu. Evropa potřebuje rámec pro spravedlivé a efektivní zdanění zisků právnických osob, který umožní rovnoměrné rozložení daňové zátěže, podpoří udržitelný růst a investice, přispěje k diverzifikaci zdrojů, z nichž je evropské hospodářství financováno, a posílí jeho konkurenceschopnost. Zdaňování právnických osob je jedním ze základních prvků spravedlivého a efektivního daňového systému. Pro členské státy jde o důležitý zdroj příjmů a pro společnosti o faktor, který významně ovlivňuje jejich podnikatelská rozhodnutí, například v souvislosti s investicemi a vývojovou a výzkumnou činností. Současná pravidla pro zdaňování právnických osob již neodpovídají novodobé situaci. Příjem právnických osob se daní uvnitř státu, ale hospodářské prostředí je stále globalizovanější, mobilnější a stále více se přesouvá do digitální sféry. Podnikatelské modely a korporátní struktury nabyly na složitosti, což usnadňuje přesouvání zisků. Je proto stále obtížnější určit, v které zemi má být příjem nadnárodní společnosti zdaňován. Některé společnosti této situace zneužívají k umělému přesouvání zisků do jurisdikcí s nejnižšími daněmi a k minimalizaci svých celkových daní. Skutečnost, že některé nadnárodní ziskové společnosti zjevně platí v poměru ke svému příjmu velmi nízkou daň, zatímco na mnoho lidí silně dolehla přísná fiskální politika, vyvolala nespokojenost veřejnosti. Tento pociťovaný nedostatek spravedlnosti ohrožuje společenskou smlouvu mezi státy a jejich občany a může dokonce ovlivnit celkové dodržování daňových předpisů. Aby se dalo agresivnímu daňovému plánování lépe zabránit, je naléhavě nutné se takovému zneužívání daně z příjmů právnických osob postavit a přehodnotit související pravidla. Jiné společnosti zároveň stále podléhají dvojímu zdanění příjmů ze strany více než jednoho členského státu. Složité a neprůhledné daňové předpisy jsou neefektivní. Znevýhodňují menší podniky, jež jsou páteří evropského hospodářství. Vytvářejí nejistotu, ale podniky potřebují právní jistotu k investicím. Zvyšování již tak vysokého daňového zatížení práce brzdí růst. Daňové systémy, jež upřednostňují dluhové financování před financováním kapitálovým, odrazují společnosti od budování silného vlastního kapitálu a využívání kapitálových trhů. Současná nedostatečná koordinace zdaňování příjmů právnických osob mezi členskými státy vytváří překážky společnostem působícím na jednotném trhu, protože se musejí vypořádat s 28 odlišnými základy daně z příjmů právnických osob, což s sebou přináší značné náklady na dodržování předpisů, jakož i administrativní zátěž poškozující konkurenceschopnost Evropy. Taková situace rovněž dovoluje, aby společnosti těžily z nesouladu v daňových pravidlech. Intenzivní soutěž o mobilní daňové základy otevřela nové možnosti společnostem, které využívají agresivního daňového plánování, zatímco jiné se stále potýkají s dvojím zdaněním. Dne 18. března navrhla Komise balíček opatření, která mají zprůhlednit daň z příjmů právnických osob v EU. Toto sdělení představuje komplexnější evropský přístup k této problematice. 2

Výzvy a cíle Historické souvislosti Dnešní systémy daně z příjmů právnických osob byly z velké části vytvořeny po 1. světové válce. V té době měly nadnárodní podniky převážně povahu průmyslových společností prodávajících hmotné produkty/výrobky. Podnikatelské modely byly z velké části decentralizované, s jasným rozdělením výrobních postupů mezi mateřskou a dceřinou společností. Poměrně jednoduše se tak mohlo používat zdanění u zdroje, tedy zdaňování zisků v místě jejich vytvoření. Aby se zajistilo spravedlivé rozdělení daňových příjmů mezi jednotlivé země a zamezilo dvojímu zdanění, přistoupilo se ke stanovování převodních cen podle zásady obvyklých tržních podmínek. Tato zásada zajistila, aby cena transakcí uvnitř skupiny odpovídala srovnatelné tržní ceně, čímž poskytla jasný nástroj k alokaci zisků uvnitř nadnárodního podniku. Pro řešení přeshraničních sporů týkajících se daně z příjmů právnických osob byly jako nejvhodnější nástroj zvoleny dvoustranné smlouvy, a nikoli vícestranný přístup. V době omezenějších přeshraničních aktivit a tradičních podnikatelských modelů fungoval tento mezinárodní rámec pro zdaňování právnických osob celkově dobře. Jak se však hospodářství rozvíjelo a obchod se globalizoval, začaly se v systému objevovat trhliny. V EU se o otázce zdaňování právnických osob začalo diskutovat již v 60. letech minulého století, kdy se díky hospodářské a politické integraci zintenzivnil přeshraniční obchod. Problémy s potenciálem bránit rozvoji jednotného trhu, jako právě dvojí zdanění, začaly nabývat na důležitosti. Od počátku 90. let minulého století se na odstranění těchto daňových překážek zaměřila pozornost a byla přijata směrnice o mateřských a dceřiných společnostech 1 a směrnice o úrocích a licenčních poplatcích 2. Již mnoho let je za účinný nástroj pro řešení daňové soutěže na jednotném trhu považován nezávazný kodex chování pro zdaňování podniků. Jelikož je však plánování daně z příjmů právnických osob stále propracovanější a zvýšil se konkurenční tlak mezi členskými státy, dosáhly nástroje, jež mají zajistit spravedlivou soutěž v daňové oblasti uvnitř EU, svých hranic. Ekonomické souvislosti Ze škodlivého soutěžení v oblasti daní z příjmů právnických osob se stal celosvětový jev 3. Rozdíly ve zdaňování právnických osob v různých zemích vedou k tomu, že společnosti přesouvají zisky. 1 2 3 Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, zrušená směrnicí Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011. Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění příjmů úrokového charakteru a licenčních poplatků mezi sdruženými společnostmi různých členských států. Globální rozměr, který osvětlila rozsáhlá práce organizace OECD a skupiny G20, je podrobně zdokumentován v pracovním dokumentu útvarů Komise. 3

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Jednotný trh přináší lidem i podnikům jedinečné výhody, mimo jiné zvýšil životní úroveň díky snížení cen a většímu výběru. Podnikům pomohl získat přístup na větší trhy, využívat nové zdroje financování a rozdělovat činnost podle svých hospodářských potřeb. Koexistence 28 různých daňových systémů na jednom integrovaném trhu však měla vedle jiného za následek silnou daňovou soutěž mezi členskými státy. V důsledku toho členské státy postupně snižovaly sazby daně z příjmů právnických osob s cílem chránit domácí daňovou základnu a přilákat zahraniční investice. Graf 1 ukazuje, že všeobecné snižování zákonných sazeb daně je obzvláště znatelné v eurozóně a EU jako celku, kde zásady volného pohybu na jednotném trhu umožňují daleko větší mobilitu daňových základen a zisků. Graf 1: Zákonné sazby daně z příjmů právnických osob, 1995 2014 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 EU28 EZ-18 OECD-7 BRIC Jak je uvedeno v roční analýze růstu pro rok 2015, rozšířením daňového základu, zjednodušením a větší transparentností lze zvýšit efektivitu daňového systému, zlepšit dodržování daňových předpisů a zjednodušit boj proti agresivnímu daňovému plánování 4. Většina států daňový základ skutečně rozšířila, aby alespoň částečně vyvážily nižší sazby, ale mnoho z nich nabízí cílené režimy či je schopno přijmout rozhodnutí, jež u některých druhů příjmů nebo společností stanoví podstatně nižší sazby. A navíc, většina systémů daně z příjmů právnických osob upřednostňuje dluhy oproti kapitálu umožňují totiž odpočet úrokových plateb, aniž by obdobně zacházely s vlastním kapitálem. To by mohlo vést k přílišné závislosti podniků na dluhovém financování a následnému omezení investic. Sazby daně z příjmů právnických osob sice poklesly, ale příjmy ze zdanění společností jsou pro všechny členské státy nadále důležité. V roce 2012 bylo od korporací v zemích EU-27 vybráno průměrně 6,5 % daňových příjmů (tj. 2,6 % HDP). 4 COM(2014) 902 final ze dne 28. listopadu 2014, s. 15. 4

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Graf 2: Procentní podíl daně z příjmů právnických osob na celkových daňových příjmech, EU-27 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 Růst HDP Vážený podíl Navzdory stabilitě příjmů obchodních společností mnoho faktorů naznačuje, že příjmy ze zdanění právnických osob se měly postupně zvyšovat. Za prvé, politika rozšiřování daňového základu částečně vyvážila vliv nižších sazeb. Za druhé, v posledních letech se zvýšila míra zakládání společností, což vedlo ke zvýšení celkové základny. A navíc, poměrně nízké úrokové sazby v posledních letech omezily možnost odečítat úroky ze základu daně z příjmů právnických osob, což také mělo za následek rozšíření základu. Vedle toho, že tyto účinky vysvětlují stabilitu daňových příjmů, vyvolávají také otázku, proč se podíl daně z příjmů právnických osob na celkovém příjmu nezvyšuje v čase. Důvodem může být, že některé společnosti platí daleko nižší než zákonnou sazbu daně, například i díky agresivnímu daňovému plánování. Aby se vyrovnal dopad nižších sazeb daně z příjmů právnických osob a vyhýbání se daňovým povinnostem, zvýšily některé státy mimo jiné daňové zatížení práce a méně mobilních společností. To oslabuje účinnost a prorůstovou orientaci jejich daňových systémů. Zvýšení daňového zatížení práce odrazuje od práce a od vytváření pracovních míst. Vyšší daňové zatížení méně mobilních společností zvedá jejich náklady na kapitál a snižuje jejich investiční kapacitu. Navíc platí, že podniky, které agresivního daňového plánování nemohou či nechtějí využívat, mohou mít konkurenční nevýhody oproti těm, které k němu přikročí. To se týká zejména malých a středních podniků. Vedle příjmového hlediska je třeba zvážit jednak makroekonomické důsledky přetrvávajících rozdílů v systémech daně z příjmů právnických osob v členských státech pro měnovou unii, jednak začlenění daní do hlubší hospodářské a finanční integrace Unie a eurozóny. Pokud jde o daň z příjmů právnických osob, čelí státy z politického pohledu dvojí výzvě. Na jedné straně veřejnost důrazně vyžaduje spravedlivější zdanění. Na druhé straně jsou členské státy pod neustálým tlakem vytvářet mezinárodně konkurenceschopné systémy daně z příjmů právnických osob, jež budou přitažlivé pro nadnárodní investory. V důsledku toho země neustále posouvají hranice toho, co je v daňové soutěži považováno za přijatelné, a to navzdory pokusům EU a OECD/G20 škodlivé daňové režimy odstraňovat. Spravedlivá daňová soutěž je často považována za prostředek podporující daňové režimy příznivé investorům, ale daňové systémy musí zabezpečit i udržitelné příjmy, a to 5

spravedlivým a efektivním způsobem. Legitimita daňové soutěže je oslabena, pokud se taková soutěž zneužívá k vyhýbání se daňovým povinnostem, tříští jednotný trh a brání spravedlivému a efektivnímu zdanění. Nový přístup, který zajistí, aby zdanění právnických osob bylo příznivé růstu, spravedlivé a transparentní, je tudíž nutný. Rámec daně z příjmů právnických osob v EU musí být proto důkladně přezkoumán. Existují pádné důvody k reformě tohoto rámce v Evropě a vyhodnocení, jak se vnitrostátní daňové systémy vzájemně ovlivňují. Přístup EU v celosvětovém kontextu Přezkum rámce daně z příjmů právnických osob v EU bude též základem pro soudržnější a konkurenceschopnější postup EU v globálním kontextu. V mezinárodním měřítku pracuje OECD na projektu týkajícím se oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), který má odstranit mezery usnadňující vyhýbání se daňovým povinnostem a vyřešit současné daňové problémy včetně těch, které přináší digitální ekonomika. EU může na těchto mezinárodních reformách stavět, ale musí zvážit, jak nejlépe začlenit výsledky uvedeného projektu na úrovni EU 5. Při hledání účinných řešení musí být zohledněny určité faktory specifické pro EU, konkrétně jedinečné rysy jednotného trhu a prostor s jednotnou měnou. Smlouvy vyžadují respektování základních svobod včetně svobody usazování. Reformy musí být tedy přizpůsobeny situaci v EU a napravovat nesrovnalosti v rámci celé EU. V tomto ohledu má EU výhodu, že může přijímat právní předpisy. Společný unijní přístup posílí jednotný trh jako celek a ochrání jej před oslabováním daňové základny. Řešení, kterými EU zavede opatření OECD z projektu BEPS a další iniciativy proti vyhýbání se daňovým povinnostem, by měla především bránit přesouvání zisků vytvořených v EU jinam, aniž by byly někde v EU zdaněny. Cíle EU musí ke zdaňování právnických osob zaujmout nový přístup, který dosáhne spravedlivějšího a efektivního zdanění a účinně zabrání vyhýbání se daňovým povinnostem. Tento přístup by měl mít následující cíle: 1. Obnovení vazby mezi místem zdanění a místem výkonu hospodářské činnosti. 2. Zajištění, aby členské státy dokázaly správně ocenit činnost společností ve své jurisdikci. 3. Vytvoření konkurenceschopného, prorůstového prostředí pro zdaňování právnických osob v EU, které zvýší odolnost podnikového sektoru, na základě doporučení vydaných v rámci evropského semestru. 4. Ochrana jednotného trhu a zabezpečení důsledného přístupu EU k vnějším otázkám daně z příjmů právnických osob, včetně zavedení opatření OECD v projektu BEPS, s cílem vypořádat se s nespolupracujícími daňovými jurisdikcemi a zvýšit daňovou transparentnost. 5 Viz příloha 4 pracovního dokumentu útvarů Komise, která se týká vazeb s tímto projektem. 6

Pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat Tento akční plán stanoví řadu opatření, která mají vést k dosažení výše uvedených cílů. Opatření se zaměřují na oblasti, kde by činnost EU byla nejúčinnějším prostředkem, jak řešit problémy zdanění právnických osob a zabránit konkrétním typům jeho zneužívání. Patří sem mechanismy zjištěné uvnitř EU i ve světě, které velmi pravděpodobně vedou k agresivnímu daňovému plánování, například stanovování převodních cen, zvláštní daňové režimy pro příjmy z duševního vlastnictví (tzv. patent boxes ) a dluhy 6. Společně pak uvedená opatření vytvoří koordinovanější prostředí pro zdanění právnických osob, které přinese spravedlivější zdanění, stabilnější příjmy a lepší podmínky pro podniky. Opatření též umožní soudržnější přístup EU k třetím zemím. 1. SPOLEČNÝ KONSOLIDOVANÝ ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB: KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PRO PŘESOUVÁNÍ ZISKU Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB), který Komise navrhla v roce 2011, by mohl být velmi účinným nástrojem pro dosažení cíle spravedlivějšího a efektivnějšího zdanění. CCCTB by výrazně zlepšil podnikatelské prostředí v EU. Je to jedna z iniciativ Komise v rámci programu REFIT, které mají snížit administrativní zátěž a zjednodušit jednotný trh pro podniky. CCCTB by omezil problémy a snížil náklady na dodržování předpisů přeshraničním společnostem, které by se při výpočtu svých zdanitelných příjmů musely řídit jen jediným souborem pravidel, a nikoli až 28 různými systémy. Konsolidace navíc skupinám přinese významnou výhodu v tom, že budou moci započíst ztráty v jednom členském státě proti ziskům v jiném. CCCTB by zároveň mohl velmi účinně vyřešit problém přesouvání zisku a zneužívání daně z příjmů právnických osob. Odstranil by jednak nesoulad mezi vnitrostátními systémy, z kterých společnosti sahající k agresivnímu daňovému plánování často těží, jednak možnost využívat preferenčních režimů k přesouvání zisků. Manipulace s převodními cenami by již nebyla možná, protože k transakcím uvnitř skupiny by se nepřihlíželo a konsolidovaný zisk skupiny by se dělil podle určitého vzorce. CCCTB by rovněž byl užitečným nástrojem k redukci zvýhodnění dluhu. Kromě toho by přinesl úplnou transparentnost ohledně efektivní míry zdanění v jednotlivých jurisdikcích, a omezil tím prostor pro škodlivou daňovou soutěž. Dále by členským státům umožnil společně postupovat vůči třetím zemím a chránit jednotný trh před agresivním daňovým plánováním. Členské státy by například mohly jednotně postupovat vůči ovládaným zahraničním společnostem, aby zabránily přesunu zisků do nespolupracujících daňových jurisdikcí. Vzhledem k výhodám, které CCCTB nabízí, a s přihlédnutím k připomínkám členských států, podniků a dalších zúčastněných stran rozhodla Komise o jeho opětovném navržení. Cílem je posílit CCCTB tak, aby dokázal vyřešit stávající problémy v oblasti zdanění příjmů právnických osob. Hlavní změny jsou tyto: 6 Viz příloha 4 pracovního dokumentu útvarů Komise, která vymezuje vazby mezi uvedenými opatřeními a probíhající prací OECD v rámci projektu BEPS. 7

1.1. CCCTB bude povinný Ve stávajícím návrhu byl CCCTB nepovinný. Nepovinnost by však snížila jeho účinnost jako nástroje, který zabrání přesouvání zisků, protože nadnárodní podniky, které minimalizují své zdanitelné zisky pomocí agresivního daňového plánování, by jen stěží přistoupily k jeho dobrovolnému používání. Komise tedy vypracuje návrh, aby byl CCCTB povinný přinejmenším pro nadnárodní podniky. 1.2. Postupné zavádění CCCTB CCCTB je velmi ambiciózní iniciativa. Z jednání v Radě vyplynulo, že nebude přijat v podobě jednoho právního aktu. Obtížné diskuse o jeho složitějších aspektech jsou překážkou případnému pokroku v dalších důležitých prvcích návrhu. Komise proto doporučuje, aby dohody o různých prvcích CCCTB bylo dosaženo postupně. Konsolidace je aspekt, který se při jednání členských států o tomto systému projevil jako nejproblematičtější. Komise tudíž navrhne, aby se na ní začalo pracovat až po schválení a zavedení společného základu. Hlavní důraz by měl být kladen na zajištění společného základu daně. Komise přezkoumá prvky navrhovaného základu, přičemž zohlední dosavadní jednání členských států a zajistí, aby přispěl ke splnění agendy pro růst a zaměstnanost v EU. Komise zejména zváží, zda v současném návrhu podrobněji nerozpracovat zvýhodněné zacházení s výdaji na výzkum a vývoj a zda v zájmu posílení unie kapitálových trhů neomezit zvýhodnění zadlužování podniků. V příštím roce Komise předloží nový legislativní návrh, který odpovídajícím způsobem upraví základ daně, přičemž vnese prvek povinnosti a stanoví postupné zavádění CCCTB. Součástí návrhu bude do doby, než se v pozdější etapě opětovně přikročí k úpravě konsolidace, prvek odpočtu ztrát vzniklých v jiných státech. 2. ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍHO ZDANĚNÍ V MÍSTĚ, KDE BYL VYTVOŘEN ZISK Společnosti, jež těží z výhod jednotného trhu a vytvářejí na něm zisky, by měly daň z těchto zisků odvádět uvnitř EU v místě výkonu činnosti. Některé z nich však využívají nesouladu ve vnitrostátních daňových předpisech k přesouvání zisků. Z místa, kde byly vytvořeny, je směřují do členských států nabízejících nízké sazby daní a preferenční režimy a ven do třetích zemí, a to bez jakékoli vazby na místo, kde byla hodnota vytvořena. Stávající právní předpisy o dani z příjmů právnických osob 7 mohou bránit určitému členskému státu ve zdanění příjmů korporací, je-li tento příjem přesunut do jiného členského státu. Důsledkem je, že v místě skutečného výkonu hospodářské činnosti platí některé nadnárodní podniky prokazatelně extrémně nízkou efektivní daň (či vůbec žádnou daň), ačkoli tam vytvářejí značné zisky. 7 Směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice o úrocích a licenčních poplatcích. 8

Evropský parlament, členské státy a zainteresované strany stále důrazněji požadují, aby se tato otázka řešila a u zisků vytvořených v EU se zajistilo jejich zdanění v místě skutečného výkonu činnosti. Na stejné téma se právě vedou i mezinárodní diskuse v rámci projektu BEPS v rámci OECD. 2.1. Sjednocení místa zdanění s místem vytváření zisků a zajištění efektivního zdanění zisků Plnohodnotný CCCTB by významně přispěl k posílení vazby mezi místem zdanění a místem vytvoření zisků. Současně s přípravou nového návrhu je třeba nadále pracovat v kontextu návrhu, jenž nyní čeká na přijetí Radou a týká se některých mezinárodních aspektů společného základu, které souvisejí s projektem BEPS. Jednalo by se například o úpravu definice stálé provozovny, aby se společnosti nemohly uměle vyhýbat zdanitelné přítomnosti v členských státech, kde vykonávají hospodářskou činnost 8, a zlepšení pravidel pro ovládané zahraniční společnosti 9, která zajišťují efektivní zdanění zisků vyvedených do zemí s nízkým či žádným zdaněním. Do dvanácti měsíců by Rada měla o těchto bodech dospět ke shodě. Právně závaznou by se měla stát ještě před dosažením dohody o revidovaném CCCTB. To zajistí soudržný postup EU k zavádění nových mezinárodních norem plynoucích z projektu BEPS v rámci OECD, poskytne jistotu podnikům a zabrání roztříštěnému postupu na jednotném trhu. Navíc lze k obnovení vazby mezi místem zdanění a místem hospodářské činnosti využít i různých dalších opatření, která zajistí spravedlivější zdanění v EU. Komise zváží, jak zabezpečit efektivní zdanění zisků, přičemž zohlední nutnost konkurenčního a prorůstového prostředí pro zdaňování právnických osob. V zájmu dosažení těchto cílů prozkoumá Komise konkrétní opatření. První z nich by se mohla týkat například kodexu chování pro zdaňování podniků. Komise doporučuje kritéria kodexu změnit, aby Skupina pro kodex chování (zdanění podniků) mohla udělit vysokou prioritu zajištění efektivního zdanění. Komise rovněž zváží, jak zajistit, aby právní předpisy EU bránící dvojímu zdanění právnických osob neúmyslně nevedly k dvojímu nezdanění. Přepracování směrnice o úrocích a licenčních poplatcích, které právě probíhá, dává Radě první příležitost vyvinout v tomto směru činnost. Tento právní předpis by se měl změnit tak, aby členské státy neměly povinnost udělovat preferenční zacházení úrokům a licenčním poplatkům, jestliže nebyly efektivně zdaněny jinde v EU. Podle výsledku jednání a jako druhý krok by mohla Komise s přepracovaným zněním směrnice o úrocích a licenčních poplatcích sladit směrnici o mateřských a dceřiných společnostech. Výsledným účinkem všech těchto opatření by měla být ochrana práv členských států zdaňovat příjmy vytvořené v rámci jednotného trhu a omezit schopnost některých společností úplně se vyhnout zdanění. 8 Na mezinárodní úrovni se pracuje na změnách definice stálé provozovny s cílem zabránit umělému vyhýbání se statusu stálé provozovny v souvislosti s oslabováním daňové základny a přesouváním zisku, včetně využíváním komisionářských ujednání a osvobození určitých činností od daně. 9 Na mezinárodní úrovni se pracuje na tom, aby se vyřešilo oslabování daňové základny a přesouvání zisku s využitím pravidel pro ovládané zahraniční společnosti. Mnoho zemí již pravidla pro ovládané zahraniční společnosti má, ta ale v některých případech nedokáží bránit oslabování daňové základny a přesouvání zisku komplexním způsobem. 9

2.2. Zlepšení rámce EU pro převodní ceny Cílem pravidel pro převodní ceny je zajistit, aby cena transakcí uvnitř skupiny odpovídala srovnatelné tržní ceně a aby zisky byly spravedlivě rozděleny mezi jurisdikce, v nichž nadnárodní podnik působí. Je však zřejmé, že současný systém převodních cen ztratil v moderním hospodářství na účinnosti. Jak pro podniky, tak pro daňové orgány je stávající systém složitý. Navíc jej podniky mohou zneužívat k přesouvání zisků do jurisdikcí s nízkým či nulovým zdaněním. V rámci projektu OECD týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisků budou vypracovány pokyny s cílem sladit výsledky stanovování převodních cen s vytvářením hodnot. Pokyny však budou dostatečně obecné, aby zohledňovaly potřeby širší skupiny členů organizace OECD a skupiny G20. Komise proto začne s členskými státy a podniky stavět na těchto pravidlech a bude pracovat na jejich koordinovanějším a konkrétnějším provádění v EU odrážejícím ekonomickou realitu jednotného trhu. Například nové návrhy OECD a EU na zvýšení transparentnosti přinesou nové informace, které by mohly daňovým orgánům pomoci identifikovat transakce uvnitř skupiny, které vyžadují hlubší šetření. Komise by mohla poskytovat poradenství a navrhovat konkrétní nástroje umožňující daňovým orgánům tyto informace optimálně využívat. 2.3. Vytvoření vazby mezi preferenčními režimy a místem, kde byla hodnota vytvořena Některé preferenční daňové režimy zjevně usnadňují daňové úniky namísto toho, aby skutečně podporovaly hospodářské činnosti, jež jsou daňově zvýhodňovány. Aby například společnosti získaly preferenční daňové zacházení, zejména zvláštní daňové režimy pro příjmy z duševního vlastnictví (tzv. patent boxes ), mohou umístit svá práva duševního vlastnictví v jiné zemi, než kde provádějí skutečnou vývojovou a výzkumnou činnost. V roce 2014 se Skupina pro kodex chování (zdanění podniků) dohodla, že aby se tento problém vyřešil, měly by být preferenční režimy, jako například patent boxes, založeny na pozměněném přístupu ke vzájemné spojitosti mezi vynaloženými výdaji a objemem příjmů využívajícím zvláštního daňového režimu (tzv. modified nexus approach ) 10. To znamená, že musí existovat přímá vazba mezi daňovým zvýhodněním a příslušnou výzkumnou a vývojovou činností. Komise bude nadále radit členským státům, jak uplatňovat zvláštní daňové režimy pro příjmy z duševního vlastnictví ( patent boxes ) v souladu s novým přístupem tak, aby bylo zajištěno, že nejsou škodlivé, a bude jejich používání bedlivě sledovat. Zjistí-li Komise do dvanácti měsíců, že členské státy neuplatňují tento nový přístup konzistentně, připraví závazná legislativní opatření zajišťující jeho řádné provádění. 10 http://www.oecd.org/ctp/beps-action-5-agreement-on-modified-nexus-approach-for-ip-regimes.pdf 10

3. DODATEČNÁ OPATŘENÍ K VYTVOŘENÍ LEPŠÍHO DAŇOVÉHO PROSTŘEDÍ PRO PODNIKY Při jakémkoli přezkumu rámce daně z příjmů právnických osob v EU se musí klást důraz především na vytvoření prostředí podporujícího podnikání, růst a zaměstnanost na jednotném trhu. Jak je uvedeno výše, neomezená soutěž v oblasti daní, která usnadňuje agresivní daňové plánování ze strany některých společností, narušuje hospodářskou soutěž, brzdí zdanění podporující růst a tříští jednotný trh. Podmínkou vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí v EU je, aby členské státy lépe koordinovaly svoji daňovou politiku a omezila se administrativní zátěž, náklady na dodržování předpisů a daňové překážky na jednotném trhu. Četná opatření vymezená tímto akčním plánem přispějí k dosažení tohoto cíle. Přezkum pravidel pro převodní ceny či pro stálou provozovnu s cílem lépe odrážet realitu moderního podnikání může mít pro přeshraniční společnosti v EU praktický přínos. CCCTB, navržený Komisí, by byl významným krokem ke zlepšení daňového prostředí pro podniky. Pozdrží-li se však v první fázi nového přístupu k CCCTB konsolidace, měly by daňové prostředí pro společnosti a investory v EU posílit další iniciativy. Komise chce proto uskutečnit dvě nové důležité iniciativy. 3.1. Možnost započtení zahraničních ztrát Komise navrhne, aby až do zavedení úplné konsolidace CCCTB mohly subjekty skupiny započítávat zisky a ztráty vytvořené v různých členských státech. Pro podniky by se tím odstranila jedna z hlavních překážek na jednotném trhu, protože by dočasně mohly započítávat přeshraniční ztráty, a platily by tudíž daně jen ze svých čistých příjmů v EU. Aby jeden členský stát nakonec nenesl ztráty vzniklé v jiném členském státě, byl by vytvořen mechanismus pro zpětný přenos ztráty, jakmile bude subjekt skupiny opět ziskový. Komise má v úmyslu zařadit tuto iniciativu jako jednu z fází svého revidovaného návrhu o CCCTB. 3.2. Zlepšení mechanismů řešení sporů týkajících se dvojího zdanění K dvojímu zdanění dochází, jestliže různé členské státy zdaňují tentýž příjem. Může to představovat závažnou daňovou překážku pro podniky působící v několika členských státech a vytvářet zbytečné náklady a administrativní zátěž. Dvojí zdanění uvnitř jednotného trhu ohrožuje přeshraniční investice a vede k narušování hospodářství a nedostatečné výkonnosti. Společný základ v návrhu o CCCTB by riziko dvojího zdanění vyloučil. Dokud však nebude schválen, je třeba nalézt jiná řešení. Většina členských států uzavřela dvoustranné daňové dohody o zamezení případného dvojího zdanění a má postupy pro řešení sporů. Tyto postupy jsou ale zdlouhavé, nákladné a někdy nevedou k dosažení dohody 11. Určitou úlevu přinesla mnohostranná 11 Viz například odpovědi na veřejnou konzultaci o smlouvách o zamezení dvojího zdanění a vnitřním trhu: http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/consultations/tax/2010_04_doubletax_en.htm 11

úmluva o arbitráži, dohodnutá mezi členskými státy za účelem řešení jejich vzájemných sporů. Působnost této úmluvy se omezuje na spory týkající se převodních cen a proti výkladu pravidel se nelze odvolat. Ke zlepšení jistoty pro společnosti Komise do léta 2016 navrhne, jak zlepšit stávající mechanismy pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění v EU. Na základě již zavedených systémů je cílem vytvořit koordinovaný přístup EU k řešení sporů s jasnějšími pravidly a přísnějšími lhůtami. Přitom se přezkoumá, zda by působnost úmluvy o arbitráži měla být v Unii rozšířena a zda by její přeměna v právní nástroj EU účinněji zlepšila fungování jednotného trhu. 4. DALŠÍ POKROK V OTÁZKÁCH DAŇOVÉ TRANSPARENTNOSTI Transparentnost má zásadní význam pro zajištění spravedlivějšího daňového systému jak v EU, tak na celém světě. Je důležitá pro boj proti zneužívání daňového systému i pro dosažení toho, aby se při zdanění zohlednilo místo výkonu hospodářské činnosti. Pro Komisi má zlepšení daňové transparentnosti na jednotném trhu vysokou prioritu a za tímto účelem již navrhla četné důležité iniciativy. V březnu 2015 zejména předložila návrh na automatickou výměnu informací o přeshraničních rozhodnutích o daňovém režimu, který zaručí větší otevřenost a spolupráci mezi daňovými orgány a pomůže státům lépe ochránit jejich daňové základny. Členské státy by měly tento návrh urychleně přijmout, aby mohl být zaveden do 1. ledna 2016, jak bylo plánováno. Mezitím Komise vymezila další opatření, jež by měla být podniknuta v zájmu zvýšení transparentnosti v EU i ve vztahu k třetím zemím. Mimo jiné by se měl vypracovat společný přístup k nespolupracujícím daňovým jurisdikcím a pokročit v posouzení dopadů dalších možností. Na prosazování transparentnosti Komise navíc spolupracuje s dalšími mezinárodními partnery, například prostřednictvím iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (iniciativy EITI). Zdůrazňuje též význam provedení akčního plánu týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Tyto iniciativy musí přispět k vytvoření rovných podmínek pro zdaňování nadnárodních korporací, a to i v rozvojových zemích, neboť jsme odhodláni bojovat proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti na celosvětové úrovni. 4.1. Jednotnější přístup k nespolupracujícím daňovým jurisdikcím třetích zemí V roce 2012 vydala Komise dvě doporučení 12 o opatřeních k zamezení agresivnímu daňovému plánování, vyzvala třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy daní a zavázala se podat o tom do tří let zprávu. Cílem bylo dosáhnout společného přístupu ke zjišťování nespolupracujících daňových jurisdikcí a zacházení s těmito státy, aby k nim EU mohla zaujmout rozhodný postoj. Vykonávání těchto doporučení sleduje Platforma pro řádnou správu daní, která byla založena právě za tímto účelem. Na 12 C(2012) 8806 a C(2012) 8805. 12

uvedeném základě byla vymezena další opatření s cílem řešit agresivní daňové plánování a posílit přístup EU k problému nespolupracujících daňových jurisdikcí. Jako bezprostřední první krok zveřejnila Komise celounijní seznam nespolupracujících jurisdikcí z řad třetích zemí, vytvořený na základě nezávislých černých listin členských států, jež byly projednány na setkání Platformy pro řádnou správu daní v prosinci 2014. Na tento celounijní seznam byly zařazeny jurisdikce, které určilo alespoň deset členských států. Seznam, zveřejněný na internetových stránkách Komise 13, nabízí členským státům transparentní nástroj k porovnávání vlastních seznamů a ke sladění přístupu k nespolupracujícím daňovým jurisdikcím podle potřeby. Komise bude tento seznam pravidelně upravovat, aby zohlednila změny na seznamech vedených členskými státy. Na základě tohoto seznamu by se mělo hlouběji prověřovat, zda třetí země dodržují standardy řádné správy daní. Díky své předchozí zkušenosti v této oblasti by nejvhodnějším fórem byla Skupina pro kodex chování (zdanění podniků) 14. V zájmu zlepšení jejich standardů řádné správy by se nejprve měly prověřit země, které se na seznamech nespolupracujících jurisdikcí, vedených členskými státy a uvedených v příloze tohoto akčního plánu, objevují nejčastěji. Komise je připravena pomáhat členským státům při této činnosti, která by měla být dokončena do 24 měsíců. Aby se vyřešily případy nedodržování zásady řádné správy ve věcech daňových, je jako druhý krok Komise ochotna koordinovat případná protiopatření vůči nespolupracujícím daňovým jurisdikcím. 4.2. Další činnost ve věci transparentnosti zdaňování právnických osob, například možnost podávat zprávy podle jednotlivých zemí Jak bylo oznámeno v balíčku opatření ke zvýšení daňové transparentnosti z března 2015, Komise vyhodnocuje, zda by měly být uloženy další povinnosti zveřejňovat některé informace týkající se daně z příjmů právnických osob. Spolu s tímto akčním plánem Komise zahajuje veřejnou konzultaci 15 o různých možných variantách, jež bude využita při hodnocení dopadů, které bude uzavřeno nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2016. 5. NÁSTROJE EU PRO KOORDINACI Spolupráce mezi členskými státy je zásadním prvkem v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování. Právní předpisy EU upravují správní spolupráci mezi daňovými orgány členských států a stanoví četné nástroje na pomoc při vybírání příjmů. Komise se domnívá, že tyto nástroje se v současnosti využívají jen nedostatečně a že členským státům by mohl z jejich lepšího využívání plynout prospěch. Otázkami zdanění v EU se v současnosti zabývá i řada různých skupin. Ty jsou důležitým prostředkem k zajištění spolupráce, koordinace a výměny informací mezi členskými státy, jakož i ke konzultacím o klíčových otázkách s různými zúčastněnými 13 http://ec-europaeu/taxation_customs/taxation/gen_info/good_governance_matters/lists_of_countries/index_en.htm 14 Evropská komise úspěšně dokončila dialog se Švýcarskem o zdaňování společností, jehož výsledkem bylo zrušení pěti švýcarských daňových režimů považovaných za škodlivé. V současnosti probíhá podobný dialog s Lichtenštejnskem a Mauriciem. 15 https://ec.europa.eu/eusurvey/further-corporate-tax-transparency-2015/management/test 13

stranami. Důležitou úlohu v daňové politice EU hrály zejména dvě skupiny, a sice Skupina pro kodex chování (zdanění podniků) a Platforma pro řádnou správu daní. Nyní je však třeba jejich činnost přezkoumat, aby měly pozitivní a efektivní přínos i v budoucnosti. 5.1. Zlepšení koordinace členských států v otázce daňových auditů Směrnice o správní spolupráci upravuje spolupráci mezi členskými státy v otázce daňových kontrol a auditů a vybízí ke sdílení osvědčených postupů mezi daňovými orgány. Tyto nástroje však zatím nejsou využívány v plném rozsahu a rozdílné vnitrostátní přístupy ke kontrolám korporací ostře kontrastují s vysoce organizovanými technikami daňového plánování v některých společnostech. Komise bude tudíž prosazovat užší spolupráci členských států v této oblasti. S cílem určit, jak dosáhnout strategičtějšího přístupu ke kontrole a auditům přeshraničních společností, zahájí jednání s členskými státy prostřednictvím Platformy pro řádnou správu daní. 5.2. Reforma Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) a Platformy pro řádnou správu daní Skupinu pro kodex chování (zdanění podniků) tvoří zástupci členských států, kteří se zabývají problematikou škodlivé soutěže v oblasti daní v EU nezávazným způsobem a na základě vzájemného tlaku. Řada členských států a zúčastněných stran podpořila myšlenku rozšířit mandát kodexu a změnit pracovní postupy této skupiny, aby mohla účinněji reagovat na případy škodlivé daňové soutěže. Skupina by měla rovněž poskytovat poradenství k otázce, jak provádět nelegislativní opatření EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhne provedení uvedených změn v kodexu chování pro zdaňování podniků. Platforma pro řádnou správu daní je fórum, na němž členské státy, podniky a nevládní organizace projednávají otázky daňové politiky a hodnotí pokrok dosažený v řadě opatření, včetně akčního plánu týkajícího se daňových podvodů a úniků z roku 2012. Její činnost byla doposud velmi užitečná. Komise se rozhodla mandát této platformy, který měl skončit v roce 2016, prodloužit. Rozšířila rovněž oblast působnosti platformy a zlepšila její pracovní postupy. Platforma jako taková může přispět k tomu, aby nový akční plán přinesl výsledky, usnadnit jednání o rozhodnutích o daňovém režimu vydávaných členskými státy s ohledem na nová navrhovaná pravidla o výměně informací a poskytnout zpětnou vazbu k novým iniciativám, jež mají zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem. Závěr Tento akční plán je základem pro vybudování spravedlivějšího a prorůstového rámce EU pro daň z příjmů právnických osob. Navrhovaná opatření přispějí k dosažení příjmové stability, posílení jednotného trhu, zvýšení odolnosti a efektivnosti podnikového sektoru a vytvoření rovných podmínek pro podniky. Tento akční plán vymezuje hlavní oblasti činnosti, a to jak v nejbližší budoucnosti, tak i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Harmonizace sazeb daně z příjmů právnických osob není součástí této agendy. Cílem je koordinovat daňové systémy členských států tak, aby dokázaly lépe čelit agresivnímu daňovému plánování. 14

V krátkodobém výhledu by bylo užitečné projednat některé otázky týkající se oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Dále je třeba řešit otázku efektivního zdanění zisků na jednotném trhu. Komise by ráda vyzvala současné a nadcházející předsednictví Rady, aby se zaměřily na dosažení pokroku v těchto otázkách, a to prostřednictvím existujících legislativních návrhů a změnou kodexu chování pro zdaňování podniků. Komise očekává, že díky programu zaměřenému proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku bude v EU v příštích 18 měsících dosaženo dobrých výsledků. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu poskytne revidovaný návrh o CCCTB důležitý nástroj k vytvoření spravedlivého, předvídatelného a efektivního zdanění právnických osob v EU. Konečným cílem návrhu je konsolidace. Toho bude dosaženo pouze tehdy, zaváží-li se členské státy věnovat novému návrhu dostatečné úsilí. Dobré výsledky v agendě zdanění právnických osob po provedení iniciativy týkající se oslabování daňové základny a přesouvání zisku přinese jen silný politický závazek. Tento akční plán se stane základem pro činnost Komise v oblasti politiky týkající se daně z příjmů právnických osob v příštích letech. Při práci se zohlední příspěvek Evropského parlamentu, ostatních orgánů EU a zúčastněných stran, jakož i výsledky iniciativy OECD týkající se oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Komise bude neustále sledovat dosažený pokrok. V konečném důsledku nesou odpovědnost za reformu zdanění právnických osob v EU, tak aby bylo spravedlivější a efektivnější, členské státy. V zájmu spravedlnosti, konkurenceschopnosti a efektivnosti musí překonat své rozdílné postoje. Je proto načase pokročit dál. 15