Optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku v návaznosti na atraktivity cestovního ruchu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku v návaznosti na atraktivity cestovního ruchu Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D. Hana Novosadová Brno 2011

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Jitce Machalové, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této práce. Dále děkuji Bc. Petru Navrátilovi z MěÚ Kyjov za vstřícný přístup při poskytování informací.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 23. května 2011

Abstract Novosadová, H. Optimalization of cyclotrails and cyclopaths in the Kyjovsko region in connection with attractivities of tourist trade. Bachelor thesis. Brno: Mendel University Brno, 2011. The bachelor thesis deals with spatial modelling of cyclotrails and cyclopaths in the Kyjovsko region, as a tool for increasing the attraction of the region for tourism. A thematic map is drawn, on the basis of gained and created data, by the means of geographic information systems. The map serves as a background for creating a new net of cyclopaths in the region. Keywords Tourist trade, cyclotourism, geographic information system. Abstrakt Novosadová, H. Optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku v návaznosti na atraktivity cestovního ruchu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá prostorovým modelováním cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku, jako nástroje pro zvýšení atraktivity regionu pro cestovní ruch. Prostřednictvím geografických informačních systémů je na základě získaných a vytvořených dat vypracována tematická mapa, která slouží jako podklad k návrhům rozšíření sítě cyklostezek v regionu. Klíčová slova Cestovní ruch, cykloturistika, geografické informační systémy.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod 9 1.1 Cíl práce... 9 2 Teoretická východiska práce 11 2.1 Cestovní ruch... 11 2.1.1 Formy cestovního ruchu... 11 2.1.2 Destinace cestovního ruchu... 13 2.1.3 Atraktivity cestovního ruchu... 14 2.2 Cykloturistika... 14 2.2.1 Cyklotrasy... 14 2.2.2 Cyklostezky... 16 2.2.3 Cykloturistické projekty... 19 3 Použité nástroje a data 20 3.1 Postup práce... 20 1.1 Geografické informační systémy... 20 1.1.1 Definice, základní pojmy... 20 1.1.2 Využití GIS v cestovním ruchu... 21 1.2 Aplikační vybavení... 22 1.3 Dostupná geodata... 22 4 Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku 25 4.1 Mapové servery pro cykloturistiku... 25 5 Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku 28 5.1 Kyjovsko... 28 5.2 Atraktivity cestovního ruchu na Kyjovsku... 29 5.3 Cykloturistika ve sledovaném regionu... 30 5.3.1 Cyklotrasy regionu Kyjovsko... 30 5.3.2 Cyklostezky na Kyjovsku... 33 5.4 Návrh úpravy sítě cyklotras a cyklostezek... 35

6 Obsah 5.4.1 Návaznost cyklotras a cyklostezek na atraktivity CR... 35 5.4.2 Návrh rozšíření sítě cyklostezek...36 5.4.3 Předpokládané náklady...42 5.5 Tvorba mapy...43 6 Diskuze a závěry 46 7 Literatura 49 Přílohy 52

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 IS 19d Směrová tabule pro cyklisty, IS 21a Směrová tabulka pro cyklisty a IS 20 Návěst před křižovatkou pro cyklisty... 19 Obr. 2 Příklad pásového značení cykloturistických tras Klubem českých turistů... 19 Obr. 3 Dopravní značka C 8a Stezka pro cyklisty a C 8b Konec stezky pro cyklisty... 20 Obr. 4 Lokalizace regionu Kyjovsko v rámci Jihomoravského kraje... 32 Obr. 5 Přírodní památky v jihovýchodní části území Kyjovska... 34 Obr. 6 Síť cyklotras značených Klubem českých turistů na Kyjovsku... 35 Obr. 7 Síť Moravských vinařských stezek na Kyjovsku... 36 Obr. 8 Návrh č. 1: cyklostezka Kyjov Sobůlky... 41 Obr. 9 Návrh č. 2: cyklostezka Svatobořice-Mistřín Strážovice... 41 Obr. 10 Návrh č. 3: cyklostezka Strážovice Věteřov... 42 Obr. 11 Návrh č. 4: cyklostezka Milotice Vracov... 43 Obr. 12 Návrh č. 5: cyklostezka Vacenovice Šidleny... 44 Obr. 13 Návrh č. 6: cyklostezka Žádovice Hýsly... 45 Obr. 14 Legenda mapy Cyklotrasy a cyklostezky na Kyjovsku... 48

Úvod 9 1 Úvod Cestování má velmi dlouhou a bohatou historii. Lidé cestovali do různých míst, z různých důvodů, různými způsoby. Dnes je cestování celosvětově rozšířený trend. Můžeme říct, že cestovní ruch je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví, o čemž svědčí dlouhodobý nárůst příjezdu turistů až o 4 % ročně (WTO, 2011). Nejen že je důležitým tvůrcem HDP, ale pro mnoho států se stává klíčovým zdrojem deviz. Odvětví je významným zdrojem pracovních míst, tvoří příjmy státního rozpočtu, napomáhá rozvoji regionů a podporuje investiční aktivity (Ryglová, 2009). Proto se na cestovní ruch zaměřuje čím dál tím víc pozornosti a stává se odvětvím budoucnosti. Každý stát, region, oblast mají něco jedinečného, čím chtějí přilákat návštěvníky a dokázat jim, že svou cestou neztráceli čas. Právě prezentace různých atraktivit je velmi důležitá. Existuje mnoho způsobů, jak představit krásy turistických regionů a možnosti zaujmout návštěvníky, které navazují na stále častější požadavky na zážitkovou turistiku. Vznikají tak nové formy cestovního ruchu. Jednou z nich je cykloturistika, která v posledních letech zažívá na celém světě velký rozmach. Cykloturistika se začala rozvíjet v 19. století. První jízdní kolo bylo patentováno v roce 1818, nicméně šlapací pedály byly namontovány až v roce 1861 a s nimi můžeme začít mluvit o počátku cestování na kole. Dříve šlo o velmi levný způsob trávení dovolené, dnes se však nároky na všechny doprovodné služby zvyšují (Zábranská, 2009). Cykloturistika je způsob sportovního vyžití, aktivního trávení dovolené a celkově zdravý styl života. Příznivá je k životnímu prostředí a je jednou z forem udržitelného cestovního ruchu. Při cestování však jde hlavně o zážitky spojené s jízdou na kole. Jak se říká není krásnějšího pohledu na svět, než ze sedla na koňském hřbetu, a podobně to mohou cítit i nadšenci do cykloturistiky, když sedí na sedátku svého kola a projíždí malebnou krajinou. Spojují se tak zážitky ze samotné cesty a z návštěvy atraktivit cestovního ruchu. Pro podpoření pozitivních pocitů z cesty je nezbytná správně propojená síť cyklotras a cyklostezek. Stezky by měly spojovat ty nejhezčí výhledy do krajiny, důležité zajímavosti a zároveň zaručit určitou dávku bezpečí při cestování. Cyklostezky se v dnešní době stávají nezbytnou součástí cyklistické infrastruktury, a proto jsou aktuálním tématem i v regionu Kyjovsko. 1.1 Cíl práce Cílem práce je pomocí geografických informačních systémů zjistit současný stav cyklostezek a cyklotras na Kyjovsku a zmapovat plánované cyklostezky. Dále zaznačit atraktivity cestovního ruchu v oblasti a navrhnout rozšíření sítě cyklostezek tak, aby optimálně spojovaly jednotlivé atraktivity.

10 Úvod Prvním dílčím cílem je vypracovat přehled mapových serverů, které zobrazují cyklotrasy a cyklostezky v České republice. Součástí je popis jejich funkcí a zobrazovaných dat. Druhým dílčím cílem je vytvoření map cyklostezek a cyklotras na Kyjovsku pro využití na webovém portálu Informačního centra města Kyjova.

Teoretická východiska práce 11 2 Teoretická východiska práce 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch byl zprvu považován za jiný výraz pro cestování. Foret, Turčínková (2005) jej definují jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. Pásková, Zelenka (2002) jej ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu definují jako komplexní společenský jev, který je souhrnem aktivit účastníků cestovního ruchu. Zahrnuje například proces budování a provozování zařízení se službami cestovního ruchu, aktivity osob, které tyto služby nabízí a zajišťují, či souhrn politických a správních aktivit. Pro vymezení cestovního ruchu se používají i jiné pojmy, např. zotavení, rekreace, turistika, nejsou však jeho synonymem. Za synonymum můžeme považovat výraz turismus, který téměř ve shodném znění používají i cizí jazyky (tourism anglicky, Tourismus německy) (Hesková, 2006). 2.1.1 Formy cestovního ruchu Existuje několik různých klasifikací cestovního ruchu, jedním ze základních je rozdělení dle účelu cesty na následující formy cestovního ruchu (Ryglová, 2009): rekreační jeho cílem je především odpočinek, zlepšení fyzické i psychické kondice, realizuje se ve vhodném přírodním prostředí, kulturně poznávací zaměřený na poznávání kulturních a historických památek, tradic a zvyků místních obyvatel a krás přírody, sportovně turistický může jít jak o aktivní zapojení do sportovních činností, tak o pasivní pozorování sportovních akcí, léčebný a lázeňský účelem je zlepšení zdravotního stavu využitím přírodních léčebných zdrojů, může jít o léčbu, prevenci, rehabilitaci či rekonvalescenci. S rozvojem informačních technologií a hlavně Internetu roste informovanost návštěvníků a zvyšují se jejich požadavky na dovolenou. S ekonomickým růstem se také mění životní úroveň obyvatel a lidé mají více volného času, ale také mnoho individuálních požadavků a očekávání od dovolené. Tím vznikají nové nároky na cestování a rozšiřují se specifické formy cestovního ruchu, jako například: venkovská turistika vychází z koncepce udržitelného cestovního ruchu, napomáhá zachování venkovské krajiny a rozvoji regionů, zahrnuje činnosti těsně spojené s přírodou jako je např. ekoturistika či agroturistika,

12 Teoretická východiska práce kongresová turistika nejde o typickou dovolenou, ale zahrnuje v sobě činnosti zaměřené na výměnu odborných a vědeckých zkušeností. Odehrává se většinou ve speciálně vybavených budovách, kongresových centrech, halách a zahrnuje i doprovodný program pro účastníky kongresu, gastronomická turistika turistika zaměřená na poznávání tradiční kuchyně jednotlivých zemí a regionů, u nás může být atraktivitou pro turisty např. zabíjačka nebo zvěřinové hody, adrenalinová turistika která je spojena s adrenalinovými sporty jako např. horolezectví, rafting, paragliding, bungee jumping, windsurfing, vysokohorská turistika nebo lanová centra, cykloturistika moderní forma cestovního ruchu, která spojuje jízdu na kole s poznáváním přírody a venkovského prostředí, snaží se být ohleduplná k přírodnímu prostředí. Výhodou cykloturistiky oproti pěší turistice je, že je mnohem rychlejší. Vznikají také zcela nové formy cestovního ruchu, které se zaměřují na individuální požadavky účastníků cestovního ruchu. Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) uvádí následující světové trendy v turismu (Šindelářová, 2009): volunturismus nebo-li dobrovolnická turistika je spojením návštěvy oblasti a pomoci v ní, ať už se jedná o laickou manuální nebo odbornou lékařskou práci. Může jít o humanitární cesty, ale také o péči o přírodní prostředí či vzdělávání a vědeckou činnost, zodpovědné cestování základem zodpovědného cestování je snaha minimalizovat negativní dopady cestovního ruchu na životní prostředí, kulturní a sociální hodnoty a ekonomiku regionu, couch surfing znamená bezplatné sdílení ubytování a pohostinnosti s účelem snížení nákladů na dovolenou a navázání nových přátelství a šíření tolerance. Zájemci se mohou zapojit v komunikačních sítích jako např. CouchSurfing.com nebo HospitalityClub.org, asketická dovolená vychází z asketismu, tedy životního stylu odpírání si určitých požitků, čímž se lidé snaží narušit svůj stereotypní život, může jít například o tzv. detox spa, týden jógy, radikální fitness, atd. dark tourism temný turismus je formou cestovního ruchu, kdy turisté navštěvují místa neštěstí, tragédií a katastrof, gay tourism snaha vytvořit přátelské prostředí pro cestování tohoto segmentu, tak aby se kvůli své odlišné sexuální orientaci necítili v nebezpečí, cestování seniorů rozrůstající se segment seniorů je velmi lukrativní pro podnikatele, nejen že si rádi připlatí za kvalitní služby, ale cestují i mimo sezónu a nakupují dopředu. Mají větší zájem o aktivní dovolenou, avšak vyžadují určitý komfort.

Teoretická východiska práce 13 2.1.2 Destinace cestovního ruchu Cestovní ruch se vždy odehrává v určité destinaci, kterou může být stát, region, oblast či hotelový resort. Vajčnerová (2009) definuje destinaci jako územní jednotku neboli cílové místo cesty, které disponuje souborem služeb poskytovaných v souvislosti s potenciálem cestovního ruchu dané oblasti. Je to určitý geografický prostor tvořený nabídkou turistických atraktivit a všemi nezbytnými zařízeními pro realizaci služeb cestovního ruchu. Palatková (2006) jej definuje podobně, jako svazek různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity), místa nebo oblasti. Kvůli potřebě co nejefektivněji propagovat jednotlivé destinace iniciovala Česká centrála cestovního ruchu vytvoření územních celků, které spojuje jejich turistický potenciál. Vzniklo tak 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí jako jejich dílčích celků. Příkladem může být turistický region Jižní Morava, zahrnující Jihomoravský kraj a část Zlínského kraje, který se dále člení na pět přirozených turistických oblastí: Brno a okolí, Lednicko-Valtický areál, Moravský kras a okolí, Podyjí a okolí a Slovácko. Každá destinace se vyznačuje svým potenciálem cestovního ruchu, tedy schopností poskytovat určité hodnoty, funkce. Můžeme jej rozdělit např. na potenciál (Wahla, 2010): primární přírodní a kulturně historické atraktivity, sekundární služby cestovního ruchu, fungující infrastruktura, terciální úroveň řízení a organizace cestovního ruchu, destinační marketing. Potenciál vyjadřuje vhodnost pro určité aktivity, např. pěší turistiku, zimní sporty, lázeňství, venkovskou turistiku, cykloturistiku, atd. Infrastruktura cestovního ruchu Soubor zařízení, zpravidla veřejných služeb, které jsou za určitých stanovených podmínek k dispozici všem obyvatelům příslušného území. Podle Wahly (2010) pro potřeby cestovního ruchu rozlišujeme: dopravní infrastrukturu (železniční, letištní, pozemních komunikací, cyklistická a cykloturistická, městské hromadné dopravy), technickou infrastrukturu (zásobování vodou, kanalizace, zásobování elektrickou energií, telekomunikační a internetové sítě atd.), občanskou infrastrukturu (vzdělávací zařízení, sociální infrastruktura, volnočasová, infrastruktura ubytovacích a stravovacích služeb). Infrastruktura cestovního ruchu tvoří sekundární nabídku destinace a umožňuje realizovat cíle účasti na cestovním ruchu (pobyt v území, využívání atraktivit, jejich dostupnost). Její struktura vychází z primární nabídky.

14 Teoretická východiska práce 2.1.3 Atraktivity cestovního ruchu Primární nabídka destinace je tvořena atraktivitami cestovního ruchu, které přitahují účastníky cestovního ruchu. Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu mohou být zajímavou součástí přírody, sportovním, kulturním nebo společenským objektem či událostí. Dle jedinečnosti dělíme atraktivity na atraktivity mezinárodního (např. památky UNESCO), národního, regionálního a místního významu. Dále existuje několik hledisek dělení atraktivit, např. hmotné (stavby, přírodní úkazy) a nehmotné (festivaly, sportovní akce), přírodní (národní parky, vodopády) a kulturně-historické (hrady, tradice) (Pásková, Zelenka, 2002). 2.2 Cykloturistika Velmi zajímavou oblastí pro cestovní ruch se stává cykloturistika. Hlavním důvodem je zvyšování zájmu lidí o zdravé a aktivní trávení volného času, pro některé se jízda na kole stává součástí životního stylu. Cykloturistika je nejen zdravá pro náš organismus, ale také přátelská k životnímu prostředí a mnohem bezpečnější než cestování automobilem (Ryglová, 2009). Umožňuje relativně rychlý přesun mezi dvěma body a zároveň těsné poznávání krásy okolní krajiny. Cykloturistiku lze provozovat na cyklotrasách nebo na cyklostezkách, přičemž se mohou prolínat. 2.2.1 Cyklotrasy Cyklotrasy využívají stávajících komunikací III. třídy a II. třídy s menším provozem, místních a účelových komunikací včetně polních a lesních cest. Měly by být vedeny po zpevněných komunikacích, pokud tomu tak není, nazýváme je cykloturistickými trasami. Cyklotrasa je vyznačení cesty pomocí svislých cyklistických značek žlutočerné barvy. Cykloturistické dopravní značky byly zavedeny v roce 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb. a podle této vyhlášky se používají tři základní cykloznačky: IS 19 směrové tabule, IS 20 návěst před křižovatkou a IS 21 směrové tabulky (Vyhláška č. 30/2001 Sb.). Na každé je uveden symbol kola, údaj o čísle trasy, u směrových tabulí také vzdálenost od cílů na trase.

Teoretická východiska práce 15 Obr. 1 IS 19d Směrová tabule pro cyklisty, IS 21a Směrová tabulka pro cyklisty a IS 20 Návěst před křižovatkou pro cyklisty (Zdroj: Vyhláška č. 30/2001 Sb., dostupné z WWW: <http://www.novapravidla.cz/files/=3391/úz+vyhlášky+30-2001+novapravidla.pdf>) Po nezpevněných polních a lesních cestách mohou vést cykloturistické trasy, které navazují na cyklotrasy. V terénu jsou vyznačovány pásovým značením Klubu českých turistů se žlutými krajními pruhy. Mají větší rozměry (14 14 mm) než značení pro pěší turistiku, kvůli lepší viditelnosti. Obr. 2 Příklad pásového značení cykloturistických tras Klubem českých turistů Cyklotrasy v ČR V České republice je garantem značení cyklotras z pověření Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra Klub českých turistů. Ten rozděluje cyklotrasy do čtyř tříd, podle jejich úrovně na (Prousek, 2009): I. třída páteřní (mezinárodní a nadregionální), II. třída hlavní cyklotrasy, III. třída doplňkové (regionální) a IV. třída místní cyklotrasy. V níže uvedené tabulce je zaznamenán počet kilometrů jednotlivých tříd cyklotras, které byly zaznačené k 1. 1. 2010 Klubem českých turistů. Tab. 1 Soupis vyznačených cyklotras I. III. třídy v ČR (Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/file/cyklodata-statistiky-soupis-vyznacenych-cyklotras-i-iii-tr-vcr/) Třída cyklotrasy Celkem km Cyklotrasy I. třídy 875,0 Cyklotrasy II. třídy 3 727,5 Cyklotrasy III. třídy 2 856,5

16 Teoretická východiska práce Příklady cyklotras v ČR Jantarová stezka cyklotrasa sleduje historickou trasu, po které se dříve dovážel jantar od Baltského moře do střední a jižní Evropy. Zajímavosti na trase: Ostrava, Olomouc, Brno, Pálava. Labská trasa trasa, na niž navazuje v Německu velmi populární Elbe Radweg, nás provede malebným okolím řeky Labe (Vrtal a kol., 2003 2011). Greenways Praha Vídeň trasa začíná v Praze a přes Střední a Jižní Čechy, Jižní Moravu a Dolní Rakousko vede do Vídně. Zajímavosti na trase: Tábor, Jindřichův Hradec, NP Podyjí, Znojmo, Mikulov. Moravské vinařské stezky cyklotrasy propojující vinařské obce Jižní Moravy. 2.2.2 Cyklostezky Cyklostezka je samostatná pozemní komunikace vyhrazená pro jízdu na jízdním kole, případně bruslařům, koloběžkářům apod. Je stavebně upravená (se zpevněným povrchem) a označená modrou kulatou značkou s bílým kolem vždy na svém začátku a konci. Dle zákona (Zákon 361/2000 Sb., 57 Jízda na jízdním kole, odst. 1) je použití cyklostezky povinné (Stach, 2008). Obr. 3 Dopravní značka C 8a Stezka pro cyklisty a C 8b Konec stezky pro cyklisty (Zdroj: Vyhláška č. 30/2001 Sb., dostupné z WWW: <http://www.novapravidla.cz/files/=3391/úz+vyhlášky+30-2001+novapravidla.pdf>) Budování cyklostezek se stalo současným trendem. Hlavním důvodem je zabránění kontaktu cyklistů s automobily a snaha ukázat turistům ty nejhezčí výhledy do krajiny. Mnohdy ale může být výstavba segregovaných stezek nevhodná, především v intravilánu obcí, protože tím dochází k vytvoření zbytečných objížděk a prodloužení času jízdy. Při budování sítě stezek musíme nejprve rozhodnout o integraci případně segregaci cyklistické dopravy ve vztahu k motorové dopravě, to znamená, zda bude cyklistický provoz veden ve vozovce s ostatními vozidly (v hlavním dopravním prostoru), nebo zda bude fyzicky zcela oddělen (v přidruženém dopravním prostoru). Ve vztahu k ostatním druhům dopravy pak může být společný s ostatními uživateli (chodci, vozidly) nebo oddělený tj. v samostatném pruhu

Teoretická východiska práce 17 či pásu, do kterého mohou ostatní uživatelé zasahovat jen omezeně (Cach, 2010). Při plánování cyklistických tras musíme brát v úvahu to, zda by měly sloužit spíše pro rekreační cyklistiku, pro základní obslužnost území na kole, nebo pro oba dva účely, a na základě toho zvolit vhodný typ dopravní komunikace. Kromě samostatné cyklostezky tak můžeme vybudovat jízdní pruh v hlavním dopravním prostoru, nebo v přidruženém dopravním prostoru, se společným či odděleným provozem. Integrací cyklistické dopravy se posunují možnosti cyklistiky od čistě rekreačních k možnostem základní obslužnosti území na kole (Čarský, Martinek, 2008). Veškerá opatření pro cyklistickou dopravu s sebou přináší několik pozitiv: odlehčení, zklidnění a větší plynulost silniční dopravy, zvýšení bezpečí účastníků dopravy, podporují provozování cyklistické i jiné bezmotorové dopravy v každodenním životě, vedou ke zlepšení životních podmínek ve městě. Cyklostezky by měly vhodně spojovat jednotlivé atraktivity s dalšími službami cestovního ruchu, tak aby byly snadno přístupné a mohla na ně navazovat tvorba turistických produktů destinace. Vytvoření správné sítě cyklostezek může značně podpořit návštěvnost regionu.

18 Teoretická východiska práce Cyklostezky v ČR Tab. 2 Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích (Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/file/cyklodata-statistiky-pasport-cyklistickych-komunikaci- 2010/) Kraj Celkem [m] Intravilán [m] Extravilán [m] Hlavní město Praha 224 300 224 300 0 Středočeský kraj 215 631 80 334 135 297 Jihočeský kraj, 105 878 46 805 59 073 Plzeňský kraj 119 556 58 289 61 267 Karlovarský kraj 75 867 19 486 56 381 Ústecký kraj 96 651 56 985 39 666 Liberecký kraj 44 277 17303 26 974 Královéhradecký kraj 139 768 90 802 48 966 Pardubický kraj 143 736 52 871 90 865 Kraj Vysočina 47 883 16 828 31 055 Jihomoravský kraj 161 638 85 221 76 417 Olomoucký kraj 171 290 78 784 92 506 Moravskoslezský kraj 181 164 131 660 49 504 Zlínský kraj 175 438 45 754 129 684 Celkem 1 903 077 1 005 422 897 655 Příklady cyklostezek v České republice: Cyklostezka podél Baťova kanálu sleduje skoro 80 km dlouhou cyklotrasu podél Baťova kanálu. Cyklostezka je zatím postavena mezi Kroměříží, Uherským Hradištěm a Uherským Ostrohem. Bzenec Strážnice 8 kilometrů dlouhá trasa z Bzence do Strážnice vede lesem a je vhodná i pro in-line bruslení. Záhlinice Kroměříž přes 15 km dlouhá stezka ze Záhlinic přes Hulín do Kroměříže. České Budějovice Hluboká jedna z nejrušnějších cyklostezek Jižních Čech, vedoucí podél Vltavy. Trasa T.G.Masaryka na trasu se vyjíždí z Náchoda, prochází údolím Metuje a velkým okruhem se vrací zpět do Náchoda. Z velké části jsou zde vystavěny cyklostezky.

Teoretická východiska práce 19 2.2.3 Cykloturistické projekty Greenways Zelené stezky Asistenční a grantový program Nadace Partnerství, která se snaží napomáhat zlepšování životního prostředí. Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě (Ungerman, Flamik a kol., 2001). Cyklisté vítáni Celonárodní certifikační systém, který prověřuje nabídku a vybavenost ubytovacích a stravovacích služeb a turistických cílů, z pohledu cyklistů. Logem označené zařízení musí splňovat určité podmínky certifikace, jako např. poskytovat ubytování na jednu noc, možnost bezplatného uschování jízdních kol, poskytnutí základního nářadí na opravu kola nebo lékárničky. Manažerem tohoto projektu je Nadace partnerství (Kazda, 2003 2011). Drážní stezky Nadace partnerství se snaží iniciovat projekt k vytvoření cyklostezek na dnes již nepoužívaných železničních tratích, kterých je v České republice kolem 1000 km. Státní orgány dosud neposkytly tomuto projektu dostatečnou podporu, jde ovšem o jednu z možností jak vystavět nové cyklostezky. Moravské vinařské stezky Projekt se snaží podporovat a chránit vinařskou turistiku na Jižní Moravě. Ve spolupráci s 280 obcemi, rozdělenými do 10 vinařských oblastí, z nichž každá má svou vlastní trasu, vytvořila Nadace Partnerství celkem 1200 km cyklistických tras. Kromě cyklotras se program zaměřuje na organizování zajímavých společenských a kulturních akcí, jako např. Festival otevřených sklepů, Na kole krajem památek a vína nebo Den země mezi vinohrady (Grombíř, 2010). EuroVelo European cycle route network EuroVelo je projektem Evropské cyklistické federace (ECF). Hlavním cílem je podpořit a koordinovat tvorbu vysoce kvalitních evropských cyklotras, změnit politický přístup na evropské úrovni, propagovat cyklistiku jako způsob zdravého a udržitelného cestování u všech evropských obyvatel. EuroVelo se skládá z 12 tras, měřících celkem 66 000 km, z nichž již 45 000 km je možno plně používat (Diethlem a kol., 2009).

20 Použité nástroje a data 3 Použité nástroje a data 3.1 Postup práce Ke zpracování bakalářské práce je nejprve potřeba seznámit se s problematikou cyklotras a cyklostezek a také s možnostmi využití geografických informačních systémů v cestovním ruchu. S tím souvisí i vyhledání mapových serverů na Internetu a zhodnocení jejich funkcí. Dále vyhledání informací o atraktivitách, cyklostezkách a cyklotrasách na Kyjovsku a jejich zmapování. Hlavním krokem je přesné zaznačení jejich geografické polohy. Poslední fáze obsahuje hodnocení propojenosti jednotlivých cyklostezek a cyklotras a návrh na rozšíření jejich sítě tak, aby turisté mohli bezpečně cestovat a poznávat krásy regionu. 1.1 Geografické informační systémy V posledních letech se geografické informační systémy (GIS) rozvinuly z vysoce specializovaného oboru v technologii, která ovlivňuje téměř každý aspekt našeho života (Neteler, Mitasova, 2008). Výraz GIS odpovídá třem propojeným elementům: geografie reálný svět, informace význam a použití dat a informací, a systém počítačová technologie (Davis, 2001). GIS umožňují zobrazení reality v podobě mapových výstupů. Nejde však o pouhé statické obrázky. GIS propojují geografické informace s informacemi o jednotlivých objektech uložených v relační databázi. K jednomu geografickému prvku tak můžeme připojit nepřeberné množství negrafických informací. Kromě toho lze na těchto datech provádět velkou řadu analýz a tím mohou napomoci při rozhodování. Mapové zobrazení je názorné, jasné a srozumitelné, a jeho využití může být široké, od předcházení přírodním katastrofám, přes územní plánování, po usnadnění manažerských rozhodnutí. 1.1.1 Definice, základní pojmy Geografický informační systém (dále GIS) soubor hardware, software, dat a lidí sloužící k ukládání, spravování, analyzování a výstupu geodat (Machalová, Pokorný, 2005). GIS můžeme chápat ve třech rovinách jako technologie (prostředky pro realizaci a provoz hardware a software), jako aplikační nástroje (informační systémy geografického typu, které jsou součástí organizační jednotky) nebo jako vědecký obor (Tuček, 1998). Geografický prostor soubor geografických entit lokalizovaných na části zemského povrchu, které se zapojují do geografických procesů (Tuček, 1998). Geodata data, která nesou informace o geoprvcích (geoobjektech). Skládají se ze dvou částí popisné údaje (atributy) a grafická část. Popisné údaje jsou ukládány v relační databázi, každému prvku je přiřazen jeden řádek v databázi.

Použité nástroje a data 21 Grafická část může být uložena dvěma způsoby, ve vektorové nebo rastrové formě. Vektorová data dělíme na bodová (města, železniční stanice, hotely), liniová (řeky, dopravní komunikace) a polygonová (zástavba měst, lesy). Výhodou vektorových dat je možnost analýz nad geodaty, jednodušší získání (např. vlastním měřením v terénu) a menší velikost. Například cyklostezky budou uloženy vektorově ve formě liniových geodat, jejich popisné údaje budou zahrnovat délku, název, obec, na jejímž území se nachází, atd. Rastrová data jsou náročnější na paměť počítače, jsou však mnohem názornější reprezentací skutečnosti. Rastrová data můžeme získat leteckým nebo družicovým snímkováním nebo naskenováním papírové mapy. Můžeme je použít jako podkladovou vrstvu pro vektorová data. Geoprvek prvek na Zemi, který má přesně definovanou polohu (geografii) v geografickém prostoru, topologii (vztah k jiným geoprvkům) a popisné vlastnosti (Machalová, Pokorný, 2005). Polohu geoprvku zaznamenáváme pomocí souřadnic v daném souřadném systému. Souřadný systém způsob přenesení části zemského povrchu do roviny, přičemž dochází ke zkreslení. V České republice se nejčastěji setkáme se souřadným systémem WGS-84, celosvětovým souřadným systémem, nebo S-JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální), který se používá ve veřejné správě, a který použiji i v práci. Kartografie umělecká činnost, vědní obor a technologie vytváření map, řeší interpretaci jevů objektivní reality pomocí matematicko-geografických metod, jejím výstupem jsou kartografická díla. Zabývá se konstrukcí, tvorbou a využitím map a dalších kartografických děl jako jsou plány, náčrty, trojrozměrné modely nebo globusy zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru (Krtička, 2007). 1.1.2 Využití GIS v cestovním ruchu V současné době nejezdí turisté na dovolenou jen za účelem rekreace a odpočinku. Mnozí se daleko více zajímají o poznávání jiných kultur a vzdělávání a chtějí aktivní dovolenou plnou zážitků. Proto se destinace snaží nejen poskytnout zábavu, ale hlavně představit své kulturní dědictví a to vše ve snaze o udržitelný cestovní ruch. GIS v cestovním ruchu přináší výhody jak organizacím, které se snaží o rozvoj destinace, tak turistům. Pro organizace (např. samosprávné celky, mikroregiony, místní akční skupiny) je přínosem především možnost plánování při budování infrastruktury cestovního ruchu, vytvoření široké databáze o atraktivitách či službách cestovního ruchu a její neustálé rozšiřování. Mohou napomoci při ochraně životního prostředí, vhodné tvorbě silniční sítě, sítě městské hromadné dopravy, atd. Turisté skrze ně mohou zjistit informace o turistických lokalitách, plánovat cestu, najít zajímavá místa nebo ubytování v okolí. Navíc mají možnost získat tyto informace přes snadno dostupný Internet a využívat interaktivní mapy nebo mít tato data neustále u sebe díky navigačním přístrojům.

22 Použité nástroje a data Nejčastějším využitím GIS v cestovním ruchu jsou výstupy ve formě map, ať už to jsou tištěné mapy, mapové servery nebo mapové sady ke stažení do navigačních přístrojů. 1.2 Aplikační vybavení K práci a tvorbě mapových výstupů využiji aplikaci ArcGIS Desktop od firmy ESRI. Firma ESRI se snaží o geografický přístup k řešení problémů a k tomuto účelu vytváří několik desktopových, serverových (ArcGis Server, Esri Geoportal Server) a vývojářských produktů (Esri Developer Network) i produktů pro mobilní zařízení (ArcPad) (Esri, 2011). Alternativou by mohl být SW Grass. SW ESRI je zvolen z několika důvodů: používá formát shapefile, ve kterém jsou i dostupná data, Mendelova univerzita vlastní instalace SW ESRI a také veřejná správa pracuje se SW ESRI. ArcMap ArcMap je hlavním nástrojem ArcGis Desktop, slouží pro veškeré mapové úlohy, včetně editace dat, prostorových analýz a kartografie. Data zobrazuje aplikace ve dvou pohledech, buď jako geografická data, nebo jako výkres mapy. V geografickém zobrazení můžeme pracovat s jednotlivými vrstvami, měnit jejich pořadí, symbologii, zobrazování, atd. Nabízí také možnost vytvoření vlastní mapy a zavedení grafických prvků, jako např. měřítko, legendu, název, směrovou růžici. ArcCatalog ArcCatalog slouží jako knihovna geografické databáze. Můžeme použít nástroje pro prohlížení dat, prohlížení a správu metadat, vyhledávání dat na Internetu, export a import schémat a návrhů geodatabáze, nebo řadu dalších funkcí. 1.3 Dostupná geodata ZABAGED Základní báze geografických dat Český úřad zeměměřický a katastrální (Penížková, 2010) definuje ZABAGED jako digitální geografický model území České republiky, který svou přesností a podrobností zobrazení geografické reality odpovídá přesnosti a podrobnosti Základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000. ZABAGED obsahuje 106 různých typů geografických objektů, jako např. silniční síť, zástavba měst, vodstvo, lesy, chráněné oblasti, územní členění, výškopis reprezentovaný vrstevnicemi, atd. Novelou zákona č. 200/1994 Sb. vstoupilo v platnost bezplatné poskytování dat a mapových služeb ZABAGED pro potřeby soudů, správních úřadů a orgánům veřejné správy. V práci využiji například data silnic, s rozdělením na jednotlivé třídy, vrstvy ulice, železnice, zástavba, sídla, vodní toky, vodní plochy, lesy, apod.

Použité nástroje a data 23 Mapové služby Portálu veřejné správy Mapový server Geoportal.cenia.cz nabízí uživatelům veřejné správy i široké veřejnosti možnost využívat územně vázané a popsané informace, které vznikly působením přírody nebo člověka na území České republiky. K dispozici je mnoho kategorií tematicky zaměřených dat, jako např. data o životním prostředí, o kvalitě koupacích vod, dopravě nebo hlukové mapy. Webové rozhraní tvoří aplikace umožňující interaktivní práci s mapou. Zřizovatelem mapového serveru Portál veřejné správy je Ministerstvo vnitra ČR. Provozovatelem je Ministerstvo přírodního prostředí, samotný provoz zajišťuje Česká informační agentura životního prostředí CENIA (Cenia, 2006). V březnu 2011 byl ukončen provoz tohoto serveru a roli mapových služeb převzal geoportál INSPIRE. Národní geoportál INSPIRE INSPIRE nebo-li INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe je iniciativou Evropské komise. Cílem je vytvoření evropské infrastruktury prostorových dat, zaměřených především na životní prostředí, které budou sloužit pro podporu politik EU. Tato iniciativa je zakotvena ve směrnici Evropské komise a Rady a do české legislativy převedena novelou zákona 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Povinností vyplývající z této novely je také zřízení Národního geoportálu INSPIRE, který bude přístupný široké veřejnosti. Geoportál by měl být plně funkční od roku 2012 (Hradec, 2010). Již nyní obsahuje širokou škálu dat převzatou z Cenie, kterou od dubna 2011 zcela nahradil. ArcČR 500 Digitální vektorová geografická databáze České republiky v měřítku 1:500 000, vytvořená firmou ESRI. Databázi lze rozdělit na tři tematické celky: základní geografické prvky silnice, železnice, lesy, vodstvo, sídla; administrativní členění obce, okresy, kraje; a rozšiřující tematické informace hraniční přechody, veřejná letiště (ArcData, 2003). V práci využiji vrstvy administrativního členění, jako jsou obce a jejich území. POI.cz Points Of Interest ( body zájmu ) je webový server, kde nalezneme databázi zájmových bodů v České a Slovenské republice. Tato databáze je vytvářena skupinou dobrovolníků především pro využití navigačními přístroji. V databázi najdeme např. hrady, zámky, restaurace, bankomaty, čerpací stanice. Data ORP Kyjov Odbor územního plánování v Kyjově disponuje daty ZABAGED a územně analytickými podklady (ÚAP) pro tvorbu územních plánů. Bohužel dochází ke střetu výkonu státní správy a samosprávy a data ÚAP jsou určena pouze k územnímu plánování, proto je nemohou využívat odbory městského úřadu k výkonu samosprávy.

24 Použité nástroje a data Tištěné mapy SHOCart toto kartografické vydavatelství je v současnosti největším vydavatelem cykloturistických map a průvodců. Mezi základní tituly vydavatelství patří (SHOCart, 2003): 1. Cykloatlas Česko 1:100 000 komplexní mapové dílo o cykloturistice v ČR, nabízí rozsáhlé mapové podklady a mnoho typů na výlety a dovolené. 2. Cykloturistické mapy 1:75 000 jednostranné mapy se zvýrazněnými cyklotrasami, v informační brožuře navíc popis doporučených tras i s výškovým profilem. 3. Cykloprůvodci mapové brožury popisující některé dálkové i regionální cyklotrasy. 4. Regionální a propagační mapy firma poskytuje svá data i jako podklady pro některé regionální a propagační mapy, jako např. Moravské vinařské stezky Cyklostezky na Kyjovsku či Turistická mapa Slovácko. Klub českých turistů od roku 2000 vydává dceřiná společnost KČT TRASA, s. r. o. Cykloturistické mapy v rozlišení 1:100 000. Kvůli velkému měřítku nejsou příliš vhodné pro individuální plánování výletů mimo cykloturistické značení (SHOCart, 2003).

Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku 25 4 Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku Internet zprvu sloužil jen pro přenos textových zpráv, postupem času si však lidé chtěli vyměňovat i obrázky, fotografie, videa. S tímto trendem se začaly objevovat na webových stránkách také mapy. Ty byly pouze ve formě obrázků a náhledových map (nejčastěji ve formátu JPEG či GIF), které si uživatel mohl stáhnout a případně vytisknout. Přibližování takových obrázků bylo doprovázeno nutnou ztrátou ostrosti, a proto postupný vývoj vedl k vytvoření aplikací, které umožňují interaktivní práci s těmito dříve pouze statickými obrázky začaly vznikat mapové servery. Mapový server je program zpracovávající geografická data fungující na architektuře klient-server (Čepický, 2005). Klient pošle na server dotaz s požadovanými vrstvami a souřadnicemi daného území, mapový server přijme požadavek a získá odpovídající data z datového zdroje. Z těchto dat vytvoří mapový výstup odpovídající požadovaným vrstvám a zašle jej zpět klientovi, buď ve formě obrázku, celé HTML stránky nebo jako výsledek dotazu do databáze. Hlavní výhody mapových serverů oproti náhledovým mapám jsou: manipulace s mapovým výřezem zvětšením/zmenšením mapy, výběr různých map vektorová, rastrová mapa, tematické mapy (turistická, cykloturistická), výběr zobrazovaných vrstev, vyhledávání adres, plánování trasy, značka v mapě jako webový odkaz, vytvoření zájmových bodů, přiřazení fotografií, možnost uložení, vytištění mapy. 4.1 Mapové servery pro cykloturistiku Na českých webových stránkách je několik mapových portálů, které kromě základní mapy nabízí i zobrazování cykloturistických a turistických tras. Jedná se o velké informační portály jako je Seznam.cz nebo idnes.cz, existují však i servery zcela zaměřené na cykloturistiku. Hlavně kraje se snaží o propagaci cykloturistiky, a proto vytváří cykloturistické portály, kde často můžeme nalézt i interaktivní mapy. Cykloserver Dostupné na WWW: www.cykloserver.cz/cykloatlas/ Zdroj dat: Google, SHOCart, T-mapy, Turistika.cz, www.prahounakole.cz

26 Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku Cykloserver nabízí dynamickou cykloturistickou mapu České republiky a Slovenska v devíti měřítkách až do velikosti 1:25 000. Umožňuje kreslení tras po přímých čarách přímo do mapy a následné generování výškového profilu, délky, převýšení a export trasy do GPX formátu. Nepodporuje automatický plánovač tras, uživateli je zde však zakresleno mnoho doporučených tras vedoucí i mimo značené cyklotrasy. Můžeme si vybrat z některých vrstev, které chceme zobrazit, např. turistické zajímavosti (ze serveru turistika.cz), objekty Cyklisté vítáni, nebo uložené výlety. Novinkou je další úroveň mapy, která bude obsahovat podrobnější plány měst s doporučenými trasami (zatím pouze Praha). Dalšími funkcemi je vyhledávání, vytvoření zájmových bodů, import z GPX formátu, zobrazení GPS souřadnic, tisk mapy. Ve značení odlišuje cyklotrasy a cyklostezky, cyklotrasy jsou označeny svými názvy, rozlišuje povrch tras (zpevněný, nezpevněný, náročný povrch). Pokud uživatel najde chybu v mapě, má také možnost ji nahlásit. Cykloportál Jižní Moravy Dostupné na WWW: www.cyklo-jizni-morava.cz Zdroj dat: neuveden Druhý portál zcela zaměřený na cykloturistiku tentokrát na Jižní Moravě zobrazuje cyklotrasy od Greenways, dálkových tras po regionální trasy. Na serveru můžeme vybrat trasu dle jejího názvu nebo zadat odkud kam chceme jet (případně přes co) a zobrazí se nám itinerář cesty. Můžeme zde také zvolit typ povrchu, jaký preferujeme, obtížnost trasy, nebo například zda chceme i zpáteční cestu. V itineráři se zobrazuje celková délka trasy, jednotlivé průjezdní body s počtem najetých kilometrů a směrem odbočení, volitelnou položkou jsou pak zájmové body. Na záložce Zobrazení zájmových bodů vybíráme, které body chceme nechat zobrazovat. Je možné nechat si zobrazit schéma převýšení, stáhnout data o trase ve formátu GPX nebo veškeré informace o trase (mapu, itinerář i výškový profil) vytisknout. Při velkém přiblížení se zobrazí fotomapa. idnes Dostupné z WWW: www.mapy.idnes.cz Zdroj dat: PLANstudio s. r. o. Mapová služba na portálu idnes nabízí výběr mezi podrobnou mapou ČR (zdroj dat PLANstudio), satelitní mapou nebo mapou světa (zdroj mapových podkladů Google). U podrobné mapy ČR dále můžeme určit, zda chceme zobrazit cyklotrasy, turistické trasy nebo lyžařské stopy, využít můžeme také měření vzdáleností bodů, které určíme kliknutím myši v mapě. Na pravé straně prohlížeče se zobrazuje nástrojová lišta, kde máme možnost vybrat jednotlivé turistické cíle, které chceme, aby se v mapě zobrazovaly, je zde umístěn vyhledávač a také plánovač tras. Plánovač navíc umožňuje vybrat způsob dopravy, tedy zda cestujeme autem nebo na kole. Cyklotrasy jsou popsány čísly nebo zkratkami regionálních názvů.

Rozbor mapových serverů ČR pro cykloturistiku 27 Mapy.cz Dostupné na WWW: www.mapy.cz Zdroj dat: SHOCart, PLANstudio, GEODIS Brno Na mapovém serveru portálu Seznam.cz máme na výběr z několika map: základní, turistická, fotomapa, historická mapa 1836 1852 a fotomapa 2002 2003. Na turistické mapě můžeme zobrazit turistické trasy, cyklostezky, fotografie, stínovaný reliéf, dopravní omezení na silnicích i počasí v České republice a nejbližším příhraničí. Dále nabízí také vyhledávání, měření vzdáleností, plánovač trasy i pro kola. Zajímavou funkcí je odkaz Najdi v okolí, který vyhledá v okolí zadaného bodu např. lékárny, čerpací stanice nebo turistické cíle. Navíc jsou barevně odlišeny a značkou označeny vybudované cyklostezky a svými značkami vyznačeny regionální cyklotrasy. amapy.centrum.cz Dostupné na WWW: www.amapy.centrum.cz Zdroj dat: DPA s. r. o. Portál Atlas.cz nabízí znovu tři základní typy map základní, leteckou a turistickou. Turistická mapa zobrazuje jak turistické, tak cykloturistické trasy. Vyhledávání, měření vzdálenosti a zjištění souřadnic GPS je samozřejmostí. Plánovač tras tentokrát nepodporuje vyhledávání tras pro kola. Užitečnou funkcí může být umístění vlastních bodů do mapy, které můžeme pojmenovat a pak snadno v mapě vyhledat. Velkým nedostatkem je, že není možné vypnout zobrazované vrstvy a také, že nejde na stránkách najít legendu. Trekview Dostupné na WWW: www.trekview.cz Zdroj dat: SHOCart, Google Další webové stránky nabízející interaktivní mapu celého světa a turistickou mapu České republiky s vyznačenými cyklotrasami. Nabízí funkce ručního plánování trasy (podobně jako Cykloserver), prohlížení projetých tras exportovaných z GPS, výškový profil tras, navíc obsahuje velmi pěkné satelitní mapy. Bikemap Dostupné z WWW: www.bikemap.net Zdoj dat: Google, Open Street Net, Open Cycle Net Původní německý program, přeložený do češtiny, obsahuje velkou sbírku cyklistických tras celého světa, dále in-line trasy nebo například běžecké trasy. Můžeme si nechat zobrazit další informace, např. webové kamery, fotografie, počasí, ubytování nebo články z Wikipedie. Uživatelé mohou vytvářet a sdílet trasy. Vytváření tras je ulehčeno funkcí magnet, díky níž čára kopíruje existující silnice. Trasu můžeme nahrát z GPS, nebo exportovat do formátu GPX nebo KML (pro GoogleEarth).

28 Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku 5 Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku 5.1 Kyjovsko Kyjovsko, součást Jihomoravského kraje, se rozprostírá jihovýchodně od Brna, centrum regionu město Kyjov leží asi 50 km od Brna. Etnograficky spadá do regionu Slovácko a stejně tak patří do Slovácké vinařské podoblasti. Největším městem Kyjovska a přirozeným kulturním a správním centrem je město Kyjov, obec s rozšířenou působností, do jehož správního území spadá 41 obcí. Na území Kyjovska je několik aktivních mikroregonů: Babí lom, Nový Dvůr, Ždánicko, Bzenecko, Moštěnka, Podchřibí a Hovoransko. Region má dobré podmínky pro cykloturistiku, je spíše rovinatého charakteru s mírným zvlněním Kyjovské pahorkatiny, jen na severu jsou větší stoupání do Chřibských lesů. Území patří mezi nejteplejší části České republiky, a proto můžeme očekávat při letních výletech na kole teplé slunečné počasí jen s občasnými přeháňkami. Obr. 4 Lokalizace regionu Kyjovsko v rámci Jihomoravského kraje

Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku 29 5.2 Atraktivity cestovního ruchu na Kyjovsku V regionu se nachází mnoho zajímavostí a atraktivit, ať už přírodního či kulturně historického charakteru. Za zmínku zajisté stojí tradiční vinařství, jehož počátky se datují do 13. století, a mnoho folklorních akcí, odehrávající se během celého roku. Nejvýznamnější památkou regionu je Státní zámek Milotice, který se nachází asi 6 km jižně od Kyjova na okraji stejnojmenné obce Milotice. Dalšími významnými památkami jsou Renesanční radnice, Renesanční zámeček a Kostel Nanebevzatí Panny Marie v Kyjově, poutní empírový Kostel sv. Anny v Žarošicích, Židovský hřbitov v Dambořicích, Zámek a Vrbasovo muzeum ve Ždánicích, Zámek a zříceniny hradu ve Bzenci. V každé obci se nachází několik památek místního významu, především sakrální stavby jako jsou kostely, kapličky, zvonice, boží muka, kříže a památníky. Nejstarší kostely najdeme v obcích Kostelec a Bohuslavice. Historii zdejšího osídlení dokládá několik archeologických míst, jako je sídliště u Věteřova nebo mohylové pohřebiště u Čeložnic. Nachází se zde také pozůstatky slovanských hradišť a tvrzí. Významná je tradice vinařství, v mnoha obcích se zachovalo několik historických sklepů nebo sklepních uliček, např.: sklepní areál Šidleny v Miloticích, Areál Na Šištótě v Kyjově, Habánské vinné sklepy ve Vracově a sklepní uličky v Hovoranech, Bzenci, nebo Vacenovicích. Z přírodních památek můžeme jmenovat Přírodní rezervaci Horky a Písečný rybník (Milotice), Národní přírodní památku Váté písky (Bzenec), Přírodní památku Bohuslavické stráně (Bohuslavice), Přírodní památku Osypané břehy a Vojenské cvičiště (Bzenec), Přírodní rezervaci Moravanské louky (Moravany) a mnoho dalších menších lokalit a významných stromů (např. Bzenecká lípa, Žilkův dub). Pro cyklisty je také dobré znát, kde se nachází jednotlivá zařízení certifikovaná značkou Cyklisté vítáni. Mohou to být restaurace, ubytovny, ale i kulturní objekty, které nabízí služby cyklistům, jako je úschova kola, drobné opravy, lékárnička, atd.

30 Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku Obr. 5 Přírodní památky v jihovýchodní části území Kyjovska 5.3 Cykloturistika ve sledovaném regionu 5.3.1 Cyklotrasy regionu Kyjovsko Síť cyklotras na Kyjovsku je poměrně hustá. V regionu jsou vyznačeny trasy Klubu českých turistů a Moravské vinařské stezky. Na některou z cyklotras je napojena každá obec regionu, cyklisté tak mohou najít tu nevhodnější trasu, dle svých zájmů a dle náročnosti stezky. Cyklotrasy značené KČT Kyjovskem prochází několik tras značených Klubem českých turistů. Jsou to jak dálkové trasy, tak místní, které vedou převážně lesy Chřibů a Ždánickým lesem. Trasa č. 412 začíná na vrchu U Slepice ve Ždánickém lese, kde se rozchází s trasou č. 473 a dále pokračuje přes Lovčice, Nechvalí, Ostrovánky, Bukovany, Kyjov a Milotice do Dubňan.

Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku 31 Trasa č. 473 Kyjovskem prochází přes hřebeny Ždánického lesa a vede přes Mouchnici do Koryčan. Trasa č. 5150 trasa začíná ve Starém Městě a do Kyjovska zasahuje jen ve Vřesovicích. Prochází Chřibskými lesy, zajímavostí na trase je zřícenina hradu Cimburk, Kozel nebo Kazatelna. Trasy č. 5095 a č. 5096 místní trasy, které prochází Ždánickým lesem a tvoří jakési odbočky z trasy č. 473. Obr. 6 Síť cyklotras značených Klubem českých turistů na Kyjovsku Moravské vinařské stezky Kyjovsko je součástí vinařské oblasti Morava, podoblast Slovácká, a i obce Kyjovska se zapojily do projektu Moravských vinařských stezek, které mají podpořit vinařství na Jižní Moravě. Kyjovskem prochází tyto trasy Moravských vinařských stezek (Grombíř, 2010): Moravská vinná páteřní trasa vedoucí ze Znojma do Uherského Hradiště, prochází Vacenovicemi, Miloticemi, Kyjovem, Vlkošem, Vracovem, Bzencem, Domanínem a Těmicemi.

32 Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku Kyjovská vinařská stezka 85 km dlouhá trasa spojuje většinu obcí Kyjovska, prochází kopcovitou krajinou s maximálním převýšením 250 metrů, řadí se mezi náročnější trasy. Bzenecká vinařská stezka nejkratší trasa dlouhá pouhých 26 km vede rovinami Dolnomoravského úvalu, lehce sjízdná za každého počasí. Mutěnická vinařská stezka trasa dlouhá 65 km spíše rovinatého charakteru s mírným zvlněním Kyjovské pahorkatiny, většinou vede po zpevněných polních cestách. Obr. 7 Síť Moravských vinařských stezek na Kyjovsku

Návrh optimalizace cyklotras a cyklostezek na Kyjovsku 33 5.3.2 Cyklostezky na Kyjovsku Pro zvýšení bezpečnosti cyklistů a zlepšení jejich zážitků z projížděk na kole se i na Kyjovsku začaly budovat cyklostezky. Největší iniciativu vyvíjí v tomto směru mikroregiony ve spolupráci s městem Kyjov. Nejaktivnějším je zatím Mikroregion Nový Dvůr, který se zasadil o vybudování asi 5 km cyklostezek na svém území. Informace o cyklostezkách mi poskytl odbor rozvoje města na Městském úřadě v Kyjově a jednotlivé mikroregiony. Některé informace se mi bohužel nepodařilo získat nebo jsou pouze orientační. Vybudované cyklostezky: Kyjov Skoronice o Délka: 542 m na k.ú. Kyjov, 500 m na k.ú. Skoronice o Náklady: 1,452 mil Kč úsek na k.ú. Kyjov o Cyklostezka propojuje obec Skoronice a Kyjov a navazuje na tvorbu cyklostezek pod záštitou Mikroregionu Nový Dvůr. Výstavba se uskutečnila na přelomu let 2008 2009. Kyjov Skoronice propojení č. 1 od sil. II/432 směr Milotice o Délka: 604 m o Náklady: 1,420 mil. Kč o Stavba realizovaná v roce 2010 napojuje cyklostezku Kyjov Skoronice na silnici II/432 u výjezdu z Kyjova směrem na Milotice. Milotice Dubňany o Délka: 382 m o Cyklostezka sleduje trasu Mutěnické vinné stezky a bude spojovat areál vinných sklepů Šidleny s Dubňany. Zatím je postaven jen krátký úsek v areálu Šidlen. Milotice Svatobořice-Mistřín o Délka: 1 961 m o Cyklostezka začíná před Milockým zámkem a pokračuje směrem na Svatobořice-Mistřín po Mutěnické vinařské stezce. Plánuje se její prodloužení až do obce Svatobořice-Mistřín. Kelčany Vlkoš o Délka: 3 600 m o Cyklostezka vznikla v rámci pozemkových úprav obcí Kelčany a Vlkoš. Vracov Bzenec o Délka: 4 420 m