Zásobenost rostlin minerálními živinami a korekce nedostatku Stanovení zásobenosti rostlin živinami, hnojení, hnojiva a jejich použití
Diagnóza deficitu nebo toxického nadbytku živin Vizuální diagnóza Chemické analýzy biomasy Histochemické a biochemiké metody
Vizuální diagnóza Většinou možná až při vážnějších stavech, mírná deficience se projeví často jen zpomalením růstu Možná interakce více deficiencí současně Možná také interakce deficience jedné a nadbytku druhé živiny Možná záměna symptomů s podobnými projevy chorob a působení škůdců Používáme atlasy symptomů nebo expertní software Doplňují ji však téměř vždy chemické analýzy
Chemická analýza biomasy rostlin založena na předpokladu, že existuje příčinná souvislost mezi rychlostí růstu (výnosem) a obsahem (ne koncentrací) živin v biomase
Co analyzovat? Z orgánů nejčastěji analyzovány listy (čepele) U ovocných stromů - plody U jetelovin a obilovin - semena Chemické analýzy frakcí rostlin - xylemová šťáva - obsah nitrátů v listech - obsah síranů - obsah chelátů Fe
Problémy s interpretací chemických analýz obsah živin kolísá v průběhu růstu a vývoje rostliny různý typ závislostí mezi přírůstky (výnosem) a množstvím živiny druhová specificita interakce mezi prvky interakce s vnějšími faktory (jiné než minerál. výživa) Efektivita využití živin velmi proměnlivá u různých druhů i kultivarů
Histochemické a biochemické metody Sledování specifických změn buněčných struktur (organel) např. Cu, B, Mo, P Sledování aktivit některých enzymů, které klesají za deficience: Fe - peroxidázy, kataláza Mo, NO 3- - nitrátreduktáza P - fosfatázy v rostlině
Doporučení a normy pro zásobenost Většinou udáváno formou rozmezí obsahu pro optimum Často také stanoveny kritické hodnoty obsahu Doporučené stáří analyzovaných orgánů nebo růstová fáze rostliny
Hnojiva a jejich použití
Historie používání hnojiv ke zvyšování výnosů Staří Římané znali příznivé účinky zvířecích výkalů vápence a sádry na úrodu Thaer (1752-1828) - humusová teorie Liebig (1803-1873) - základ teorie použití hnojiv U nás: J. Stoklasa (1857-1936) - chemismus půd F. Duchoň (1897-1975) - potřeba hnojení, racionální použití hnojiv v krajině
Organická (statková) hnojiva Chlévskýhnůj Močůvka Kejda Zaorávka slámy Zelené hnojení
Udržované hnojiště
Hnůj Zrání hnoje na hnojišti je důležité Vhodný pro plodiny s delší vegetační dobou Aplikace před vegetační sezónou - podle půdy a plodiny: Lehčí půdy hnojit častěji 1x za 2-3 roky Obiloviny 20t /ha Okopaniny 35-45t /ha Kukuřice 35t /ha
Aplikace močůvky
Močůvka Hodně N a K - velmi mobilní - nutná aplikace v sezóně Zejména na travní porosty Tráva - 20-50t /ha Brambory, cukrovka 30-40t /ha Řepka 20-30t /ha
Nádrž kejdy
Kejda Obsahuje pevné i tekuté výkaly, používá se v kombinaci se zeleným hnojením nebo slámou Použití na podzim i na jaře Obiloviny 30t /ha Brambory 30t /ha Cukrovka 40t /ha
Zaorávka slámy Levné a z části nahrazuje i ostatní organická hnojiva Často v kombinaci s dusíkatým hnojivem - zrychlení rozkladu
Zelené hnojení Zaorává se biomasa rostlin vypěstovaných k tomuto účelu nejčastěji jako podsev (hořčice, řepka, ředkev, jetel) Výhodné hlavně při nedostatku jiných hnojiv Používá se samostatně, ale i v kombinaci s ostatními organickými hnojivy
Minerální hnojiva
K čemu používáme minerální hnojiva? Cílené udržování vlastností půdy, korekce nedostatku živin u plodin Hnojení Ca - úprava ph půdy, zlepšení struktury Hnojení P, K, Mg - udržování středního obsahu prvků v půdě (podle půdního typu a plodin) Hnojení N - vždy cíleno k rostlině - podle celkové potřeby rozvrženy jednotlivé aplikační dávky -dávky přesně časované podle růstu rostlin
Přehled průmyslových (minerálních) hnojiv Dusíkatá Fosforečná Draselná Vápenatá Vícesložková
Dusíkatá hnojiva Ledek vápenatý (LV) Ca(NO 3 ) 2 Chemicky zásaditý, velmi mobilní Aplikace ne více než 300 kg / ha Použití: Cukrovka, mák, kukuřice Síran amonný (NH 4 ) 2 SO 4 Chemicky kyselý- do půd neutrálních a slabě kyselých Použití: chmel, cibuloviny, brambory, kukuřice
Dusíkatá hnojiva Dusičnan amonný NH 4 NO 3 Univerzální hnojivo použitelné kdykoliv v průběhu vegetace, snadno rozpustný Dusičnan (ledek) amonný s vápencem (různý poměr) Univerzální hnojivo Lze používat vyšší dávky
Dusíkatá hnojiva Močovina (46% N) Okyseluje půdu Nutno rychle zapravit Možná i aplikace formou potřiku na list Dusičnan amonný s močovinou (DAM) Ve formě slabě alkalického roztoku v kombinaci s pesticidy Použití: přihnojení obilovin, řepky
Fosforečná hnojiva Superfosfát - jenoduchý Ca(H 2 PO 4 ) 2 + CaSO 4 - trojitý Ca(H 2 PO 4 ) 2 - rozpustný P - snadno přístupný, univerzální hnojivo - nepoužívat na kyselé půdy - rychlá imobilizace P Hyperfosfát -jemně mleté přírodní fosfáty s balastními prvky (Ca, Mo, B, Zn) -těžko rozpustné, pomalé uvolňování - vhodný pro kyselé půdy, a trvalé kultury
Draselná hnojiva Draselná sůl -KCl - univerzální hnojivo před i po vegetaci - nepoužívat (nebo s předstihem) pro brambory - citlivé na zvýšené množství Cl - Síran draselný - dražší, zejména pro speciální plodiny citlivé na Cl - (chmel, tabák, ovoce) - aplikace před setím, na všechny typy půd
Letecká aplikace vápence
Vápenatá hnojiva Pálené vápno (CaO + MgO) - výroba pálením vápence ve vápenkách, při styku s vodou tvoří hydroxidy - hnojit mimo vegetaci! Ničení mechu v trávníku, rekultivace luk a pastvin Mletý vápenec (CaCO 3 +MgCO 3 ) - obsah Mg podle typu vápence (dolomit až 45% Mg) Postupné působení, univerzální Vápenato-hořečnatá struska - pozor na těžké kovy
Vícesložková hnojiva Pevná -nejčastěji ve formě granulí pro základní hnojení např NPK, Cererit (N+P+K+Mg) Kapalná -většinou dvousložková pro rychlé přihnojení v průběhu vegetace N+P, N+K, N+Mg
Aplikace tekutého hnojiva
Technika hnojení Při orbě - zásobní hnojení Tuhá hnojiva rozmetána před orbou Kapalná mořno aplikovat současně Při předseťové přípravě - většinou se nepoužívá - narušuje vývoj mladých rostlin Při setí - malé dávky ve formě granulí (P) Během vegetace - na povrch půdy, do půdy - dohnojování v období největšího příjmu na list - většinou v kombinaci s ochrannými prostředky, vyšší koncentrace živin