KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE

KONKURENCESCHOPNOST V GLOBALIZOVANÉ A ZNALOSTNĚ ZALOŽENÉ EKONOMICE Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha - 5. 12. 2006

Nová dělba práce v globální ekonomice Rychlé zvyšování kvalifikační úrovně globálně, ale rychlejší je nárůst na rychle se rozvíjejících trzích (což umožňuje dostupnost levné kvalifikované pracovní síly ve velkém množství). Obchod, PZI a VaV na rozvíjejících se trzích mají potenciál zahrnout celé produktové spektrum, tj. včetně kvalifikačně/technologicky náročnějších výstupů. Podíl rychle se rozvíjejících trhů na celkových PZI bude nadále růst a současně struktura obchodu a PZI bude zahrnovat stále větší podíl PZI směřujících do odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Technický pokrok, zejména v ICT, relativní nárůst sektoru služeb a změna modelů podnikání umožňují stále větší podíl služeb, VaV, finančního a lidského kapitálu na přeshraničních tocích. 2

Zdroje a výsledky konkurenceschopnosti Růstová výkonnost a blahobyt Kvalita institucionálního prostředí Kvalitativně založená konkurenční výhoda 3

I. KVALITATIVNĚ ZALOŽENÁ KONKURENČNÍ VÝHODA zdroje konkurenční výhody a znalostí (matice) inovační předpoklady a výsledky inovační poptávka/prostředí struktura inovátorů a učení odvětvová a regionální konkurenceschopnost 4

Matice konkurenční výhody Zdroje konkurenční výhody a technologických znalostí (úroveň inovační kapacity) Zdroje znalostí 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 Výhoda Znalosti 2001 2006 2001 2006 EU27 4,3 4,5 4,3 4,4 EU15 5,4 5,3 5,0 5,0 EU12 3,0 3,5 3,4 3,6 CZ 3,0 3,7 3,3 4,3 Náklady, transfer CZ1 CZ2 EU15(1) EU12(1) EU(1) Kvalita, inovace EU15(2) EU12(2) EU(2) 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 Typ výhody 5

Inovační předpoklady a výsledky 2005 Vůdci Průměr Ztrácející Dohánějící 6

Počet let k dohnání průměru EU-25 v inovační výkonnosti 7

Sofistikovanost poptávky 2005 Typologie vnímání inovací Entuziasté Zájemci Váhavci Zpátečníci 10% 10% 6% 8% 9% 12% 10% 10% 8% 9% 10% 11% 7% 12% 10% 10% 16% 11% 12% 17% 15% 18% 18% 25% 9% 17% 20% 21% 18% 27% 29% 36% 34% 33% 32% 34% 35% 37% 38% 38% 39% 44% 39% 42% 43% 40% 45% 44% 40% 43% 40% 41% 34% 50% 43% 40% 41% 46% 47% 45% 39% 46% 44% 34% 47% 34% 38% 34% 33% 33% 30% 37% 28% 32% 33% 30% 35% 36% 33% 32% 33% 33% 24% 24% 30% 29% 28% 17% 16% 19% 13% 14% 22% 9% 21% 16% 20% 19% 16% 19% 12% 20% 15% 11% 14% 9% 7% 9% 10% 9% 8% 18% 16% 11% 9% 9% PL LV DE FI LT EL EE CY AT PT ESEU25HU DK BG BE UK IE CZ SE NL LU SI TR FR IT RO SK MT 8

Kvalita prostředí (vazby a interakce): Podíl podnikového sektoru na realizaci výzkumu ve veřejném sektoru (VS) a na vysokých školách (VŠ), 2003 (v %) 25 20 15 VS VŠ 10 5 0 NL PL FI SK SI UK BE LU CZ ES PT AT HU FR LT LV DE EE GR SE DK IT IE CY VS 16,2 13,7 13,6 11,0 9,5 8,9 8,9 8,7 7,8 7,7 6,2 6,0 5,7 5,7 5,5 4,4 2,4 2,3 1,7 1,7 1,5 1,2 0,2 0,1 VŠ 6,8 6,0 5,8 0,0 9,6 5,5 11,6 1,0 6,4 1,5 4,1 10,6 2,7 7,4 23,9 12,6 6,3 7,5 5,5 2,7 4,8 2,9 9

Inovační výkonnost: Struktura inovátorů podle typu inovační strategie (v % všech podniků), 1998-2000 Finsko (32) Švédsko (25) Německo (25) Lucemb. (24) Nizozemsko (22) Francie (20) Rakousko (20) Belgie (20) Itálie (18) Portugalsko (18) Estonsko (17) Slovinsko (16) Řecko (13) Česká rep. (12) Litva (12) Maďarsko (10) Lotyšsko (10) Slovensko (9) Španělsko (8) Strategičtí Nárazoví Upravující Přebírající 0 10 20 30 40 50 60 10

Organizace práce: EU-27 (v % pracovníků) Nizozemsko Dánsko Švédsko Finsko Rakousko Německo Lucembursko EU15 Belgie Francie Estonsko Velká Británie Maďarsko Česká rep. Itálie Litva EU12 Slovinsko Lotyšsko Portugalsko Slovensko Španělsko Řecko Rumunsko 0% 20% 40% 60% 80% 100% Samostatné rozhodování Štíhlá produkce Taylorismus Tradiční organizace 11

Vztah forem organizace práce a inovačních typů Formy organizace práce Typy inovátorů Samost. rozhod. Štíhlá produkce Tayloris mus Tradiční organizace Strategičtí 0,66* -0,26-0,54* -0,36 Nárazoví 0,64* -0,50* -0,50* -0,07 Modifikující 0,59* -0,56* -0,44* 0,02 Přejímající 0,03 0,16-0,25 0,07 Neinovující -0,69* 0,46* 0,62* 0,06 12

Vztah forem organizace práce a inovačních typů II 14 12 Inovace (strategická) 10 8 6 4 2 y = 0,1599x + 0,0222 R 2 = 0,4317 0 10 20 30 40 50 60 70 Organizace (samostatné učení) 13

Odvětvová konkurenceschopnost Zpracovatelský průmysl podle technologické náročnosti Produkce (v %) HPH (v %) Zaměstnanost (v %) HPH/produkce ( %) PP (tis. Kč) Reálný růst 1996-2003 (%) 1995 2003 1995 2003 1995 2003 1995 2003 2003 HPH PP Vysoká 5,1 12,4 5,6 6,8 5,4 6,6 28,6 12,8 462 20,7 18,8 Vyšší 26,6 33,1 26,1 30,9 27,0 29,3 25,4 22,0 479 8,2 7,9 Nižší 32,3 26,6 33,9 30,2 27,6 27,9 27,1 26,9 493 1,5 1,5 Nízká 36,0 27,9 34,3 32,1 40,1 36,2 24,6 27,2 403 2,5 2,8 Zpr. pr. 25,9 23,6 454 5,6 5,7 Struktura HPH 1995 Nízká 34,3% Vysoká 5,6% Vyšší 26,1% Struktura HPH 2003 Nízká 32,1% Vysoká 6,8% Vyšší 30,9% Nižší 33,9% Nižší 30,2% 14

Odvětvová konkurenceschopnost Služby podle technologické/znalostní náročnosti Produkce (v %) HPH (v %) Zaměstnanost (v %) 1995 2003 1995 2003 1995 2003 High-tech 5,2 7,5 5,6 8,3 5,0 4,8 Znal. náročné tržní a finanční 27,7 27,9 27,5 25,3 15,6 17,4 Ostatní znalostně náročné 14,6 14,0 15,5 16,2 22,5 21,6 Méně znalostně náročné 52,6 50,7 51,4 50,4 56,8 56,3 Celkem Struktura HPH 1995 High-tech 5,6% Náročné - fin., tržní 27,5% Méně náročné 50,3% High-tech 8,3% Náročné - fin., tržní 25,2% Méně náročné 51,4% Ost. náročné 15,5% Struktura HPH 2003 Ost. náročné 16,2% 15

Regionální konkurenceschopnost (2004) Nízká ekonomická výkonnost, vysoká inovační výkonnost Vysoká výkonnost Inovační výkonnost 75,0 50,0 25,0 ZLI KVH JHM MVS OLO KVA VYS LIB PAR JHC PLZ STC PHA 0,0 Nízká výkonnost UNL Vysoká ekonomická výkonnost, nízká inovační výkonnost 0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 Ekonomická výkonnost 16

Konkurenční výhoda konkurenceschopnost tažená efektivností, spíše nákladově založená závislost na vnějších zdrojích technologických znalostí, schopnost přizpůsobení domácím potřebám, rozvoj vnitřní inovační kapacity omezený nižší technologická úroveň, kvalitativně méně náročná pozice v nadnárodním hodnotovém řetězci, slabší technologický transfer, nízká sofistikovanost poptávky, spíše nespecifikovaná podpora inovací, slabá intenzita a pestrost vazeb a interakcí odvětvové a regionální (strukturální) odlišnosti výkonnosti, rostoucí význam podniků pod zahraniční kontrolou pro konkurenceschopnost výrazné rozdíly mezi skupinami zemí EU ve zdrojích a výsledcích konkurenceschopnosti nezbytnost národně specifických podpůrných politik zohledňujících širší společenský kontext 17

II. INOVACE A GLOBALIZACE význam PZI v české ekonomice motivace lokalizace PZI ve výzkumu a vývoji národní inovační systém ČR zahraniční firmy ve výzkumu a vývoji ČR 18

Přitažlivost Evropy v globální ekonomice 68% Nejpřitažlivější oblasti v roce 2006 52% 48% 41% Pořadí 2005: 1) Západní Evropa (63%) 2) Stř. a východní Evropa (55%) 3) Čína (52%) 4) USA/Kanada (45%) 18% 15% 12% 8% 8% 5% 1% ZE SVE SA Čína Indie Asie LA JAP SV AF OC 19

Nejvýznamnější oblasti pro zlepšení konkurenceschopnosti EU Zjednodušení regulace Dokončení jednotného trhu Usnadnění inovací a podpora výdajů na VaV 44% 44% 44% Zvýšení pružnosti trhu práce Posílení evropské politiky OHS 35% 34% Podpora investic do lidského kapitálu 20% Modernizace evropského sociálního modelu 13% Podpora postupů udržitelného rozvoje Zlepšení infrastruktury 12% 9% 2005 Odvětví Celkem míst Na projekt Vznik odvětvové politiky na evropské úrovni 8% 1 2 Automobily Elektronika 40,704 26,172 180 153 3 Podnikové služby 14,297 69 4 Elektrické stroje 9,472 179 Deregulace, technologie a služby 5 6 7 8 9 10 11 12 Stroje a zařízení Software Potraviny Logistika Zpracované kovy Počítače Guma a plasty Ost. dopr. zařízení 9,282 8,130 8,091 7,975 5,861 5,216 5,072 4,941 71 36 90 84 105 158 64 150 13 Maloobchodl 4,793 137 14 15 Dřevo Léčiva 4,277 4,176 186 62 20

Index nadnárodnosti 80,0 60,0 40,0 1999 2002 20,0 0,0 BE IE EE NL DK CZ HU SE SK LT SI ES FI LV UK PL PT AT DE FR GR IT 1999 66,0 35,7 23,2 25,2 17,9 17,6 27,6 33,0 7,1 13,2 7,9 14,7 15,0 18,3 14,5 11,5 9,5 9,7 10,6 9,4 14,5 4,6 2002 77,1 69,3 39,0 38,4 35,3 30,9 30,1 28,5 27,5 23,3 22,3 20,5 20,4 18,8 16,8 15,6 14,8 14,8 14,3 13,5 7,4 6,1 0,500 Potenciál přílivu 2001-2003 0,450 0,400 0,350 0,300 0,250 0,200 DK DE IT GR SE FR MT PT PL AT UK NL LT FI SI ES LV HU CZ SK EE CY Matice přílivu PZI -1,000 0,000 1,000 2,000 3,000 4,000 5,000 Příliv PZI 2002-2004 21

Spokojenost investorů v % 0 20 40 60 80 100 120 náklady lidé prostředí mzdy, náhrady a další pracovní náklady infrastukturní náklady daňové a regulační náklady odpovídající odborné znalosti a zkušenosti velikost a dostupnost pracovní síly vzdělání znalost jazyků riziko fluktuace ekonomické a politické riziko kvalita infrastruktury kulturní přizpůsobivost bezpečnost duševního vlastnictví 5 18 30 40 47 68 70 80 58 75 93 100 Index lokalizace pro ČR, rok 2005 Faktory PZI do výzkumu a vývoje růst výdajů - Asie 50 % - východní Evropa 22 % nižší VaV náklady dostupná a kvalifikovaná VaV pracovní síla ochrana duševního vlastnictví kvalita univerzit a výzkumných center inf. technologie a místní infrastruktura regulační prostředí kreativita a inovačnost schopnost přizpůsobení produktů a služeb blízkost zákazníkům přítomnost podpůrných odvětví velikost místního trhu vládní pobídky pro VaV otevřenost mezin. obchodu přítomnost odvětvových konkurentů blízkost výrobních kapacit aktiva domácích firem ve VaV (např. absorpční kapacita domácích firem pro VaV kvalita života a prostředí dvoustranné investiční smlouvy 0 10 20 30 40 50 60 9 19 19 16 16 15 29 28 28 28 26 25 36 35 52 51 50 46 42 22

Národní inovační systém ČR VaV výdaje Lidské zdroje pro VaV Vazby podniků, VŠ a vlády Vědecký výstup Inovační výstup Rizikový kapitál v % HDP Prostředí ČR EU-25 VaV výdaje v % HDP 1,3 1,9 Podnikový sektor 51,4 55,3 Vládní sektor 41,8 34,0 Vyšší vzdělávání 2,2 2,0 Počet výzkumníků v % zaměstnanců 0,73 0,92 Podnikový sektor 0,26 0,36 Vládní sektor 0,17 0,10 Vyšší vzdělávání 0,30 0,45 Ph.D. absolventi vědeckých a technických oborů * 0,5 1,2 Podíl podnikového VaV financovaného vládou 12,0 10,6 Podíl univerzitního výzkumu financovaného podniky 1,0 6,6 Podíl vládního výzkumu financovaného podniky 7,8 5,5 Vědecké publikace na 1000 obyvatel 0,505 0,789 Podíl inovujících podniků 25,9 (41,1) 36,2 Počet přihlášek u EPO na mil. obyvatel 10,9 133,6 Počáteční fáze 0,008 0,049 Fáze expanze 0,048 0,093 Ochrana duševního vlastnictví 3,52 3,95 23

Zahraniční firmy ve výzkumu a vývoji ČR (v %) Zpracovatelský průmysl Vysoká náročnost Vyšší náročnost Nižší náročnost Nízká náročnost Služby Odvětví intenzivních znalostí Technologicky vysoce náročná z toho: Výzkum a vývoj (OKEČ 73) Obchodní služby Finanční služby Odvětví méně intenzivních znalostí Obchodní služby Celkem 2003 59,0 36,6 73,4 19,1 25,1 24,9 21,3 19,5 45,9 36,0 47,3 50,1 46,6 Výdaje 7,2 2004 65,0 54,7 76,5 26,0 27,1 22,7 20,7 18,5 8,6 34,6 70,8 40,2 42,5 48,7 Výzkumníci 2003 2004 43,5 49,9 27,4 35,2 56,2 60,9 19,1 28,6 32,0 38,3 16,1 21,1 15,4 20,5 13,0 19,9 4,2 4,8 46,1 35,8 50,0 63,0 22,0 27,6 23,3 30,2 30,5 35,5 24

Inovace a globalizace rostoucí zájem investorů o investice do výzkumu a vývoje v méně rozvinutých zemích (JV Asie, méně východní Evropa) významná jsou specifika předpokladů pro lokalizace PZI do výzkumu a vývoje v méně rozvinutých zemích zaostávání ČR zejména ve velikosti a dostupnosti pracovní síly a specifických kvalifikací a zkušeností, daňových a regulačních nákladech a bezpečnosti duševního vlastnictví problém dostupnosti lidských zdrojů pro výzkum a vývoj, slabá intenzita vazeb mezi podnikovým sektorem a vysokými školami, nízká úroveň vlastního inovačního výzkumu, slabé využití rizikového kapitálu rostoucí význam zahraničních firem ve výdajích a pracovnících výzkumu a vývoje ČR, VaV intenzita zatím zůstává nízká, inovační aktivity založeny na přejímaných technologiích a přizpůsobení domácím potřebám změna zaměření PZI ve prospěch nových členů EU a strategických služeb vyžaduje změnu konkurenční výhody 25