MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska Diplomové práce 2006/2007 Kateřina Rebrošová

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... Kateřina Rebrošová 2

Poděkování Děkuji Pavlovi Chromému, který se mnou navštívil téměř všechny lokality, pořídil fotodokumentaci a přispěl nejen cennými radami při provádění korektury a byl duševní podporou při psaní diplomové práce. Také Martinu Svátkovi patří mé poděkování za cenné rady a poskytování potřebných informací a především za vytvoření metodiky, kterou se hodnotí stav a péče v chráněných územích, bez čehož by tato práce nemohla vzniknout. Doc. Antonínu Bučkovi děkuji za cenné rady při konzultacích. Jiřímu Schneiderovi děkuji za poskytnutí digitální podoby plánů péče. Děkuji celému oddělení ochrany přírody a krajiny na krajském úřadě ve Zlíně za vřelý přístup a poskytnutí všech potřebných dat (zvláštní poděkování patří panům J. Hrabcovi a P. Šnajdarovi). Také děkuji své kamarádce Aleně Jurové, která se mnou navštívila čtyři chráněné lokality a objektivně komentovala jejich stav a péči. 3

Abstrakt Kateřina Rebrošová: Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska V této práci bylo zhodnoceno 18 maloplošných zvláště chráněných území (m-zchú) o celkové ploše 387,2 ha. Ze získaných výsledků plyne, že téměř 5,5 % rezervací se nachází ve vynikajícím stavu, 44,4 % ve stavu dobrém, 44,4 % v průměrném stavu a 5,5 % ve stavu špatném. Péče o tato chráněná území je celkově hodnocena dobrým (33,3 %) a průměrným (44,4 %) stupněm. Vynikající péči má 11,1 % rezervací a péči neuspokojivou taktéž 11,1 % maloplošných chráněných území. Studie navrhuje soubor optimalizačních opatření v síti těchto chráněných území. V příloze práce je podrobně rozebrán stav a péče v každém chráněném území a doporučen návrh opatření směřujících k optimalizaci stavu a péče o tato území. Klíčová slova: zvláště chráněná území, síť chráněných území, lesní rezervace, péče o chráněná území, optimalizační opatření. Abstract Kateřina Rebrošová: Evaluation of present state and management of forest protected areas of Uherskohradišťsko The thesis contains evaluation of 18 small-scale protected areas occupying altogether 387.2 hectares. Acquired results show that nearly 5.5 % of protected areas are in excellent condition, 44.4% in a good condition, 44.4 % in an average condition and 5.5% in unsatisfactory condition. The management of this forest protected areas is overall classified as good (33.3 %) to average (44.4 %). An excellent condition of management is on 11.1 % of areas, while the same number, 11.1 %, of areas have their management in unsatisfactory condition. The study suggests a collection of optimizations in these forest protected areas system. Detailed analysis of state and management in every evaluated protected area is part of the supplement of this thesis. A proposal for optimization of state and management of the areas is also part of the supplement. Key words: special protected areas, system of protected areas, forest protected areas, management of protected areas. 4

Vysvětlivky m-zchú maloplošné zvláště chráněné území V-ZCHÚ velkoplošné zvláště chráněné území Kód ZCHÚ kód dle Ústředního seznamu ochrany přírody AOPK ČR, případně jiný identifikační kód území Kategorizace ZCHÚ: PR přírodní rezervace PP přírodní památka Předmět ochrany uvedeny předměty ochrany v pořadí podle významu (jako první nejvýznamnější předmět ochrany) Cíl ochrany uveden cíl ochrany (cíl péče) Vysvětlivky použitých zkratek kritérií současného stavu Zach zachovalost Stru struktura VD významné druhy Rep reprodukce Nar narušení obnovy Invz invazní a expanzivní druhy Odp skládky a odpad Jiné jiné negativní vlivy Vysvětlivky použitých zkratek kritérií péče Dok dokumentace Znč značení hranic Cst cesty OP ochranné pásmo Neg omezování vnějších negativních vlivů POb péče o obnovu Zás zásahy Cíle dosahování cílů ochrany 5

Obsah 1. ÚVOD... 7 2. CÍL PRÁCE... 9 3. CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ OKRESU UHERSKÉ HRADIŠTĚ...10 3. 1. Okres Uherské Hradiště... 10 3. 2. Geologické poměry... 11 3. 3. Geomorfologické poměry...11 3. 4. Klimatické charakteristiky... 13 3. 5. Hydrologické poměry...14 3. 6. Pedologické poměry...15 3. 7. Botanická charakteristika...15 3. 8. Charakteristika živočišstva...17 4. VÝVOJ A HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY VE ZLÍNSKÉM KRAJI...18 5. SOUČASNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY VE ZLÍNSKÉM KRAJI... 20 6. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 21 7. METODIKA...22 7.1. Materiál a metody...22 8. VÝSLEDKY...27 8. 1. Výsledky hodnocení současného stavu lesních rezervací Uherskohradišťska...27 8. 2. Výsledné hodnocení současné péče o lesní rezervace Uherskohradišťska...31 8. 3. Souhrnný tabulární a grafický přehled výsledků zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska... 35 8. 4. Statistická analýza dat časový a prostorový rámec, vstupy a výstupy...39 9. NÁVRH OPTIMALIZAČNÍCH OPATŘENÍ...41 9. 1. Návrh opatření pro zlepšení stavu zhodnocených lesních rezervací na Uherskohradišťsku... 41 9. 2. Návrh optimalizačních opatření pro zlepšení péče zhodnocených lesních rezervací na Uherskohradišťsku...43 9. 3. Návrh na vyhlášení přírodní rezervace Slovákova louka a přírodní památky Zigmundova skála.44 10. DISKUSE...46 10. ZÁVĚR... 49 11. SUMMARY...50 12. SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH INFORMACČNÍCH ZDROJŮ... 51 A, Literatura... 51 B, Webové stránky... 53 C, Právní předpisy... 53 6

1. ÚVOD Snad každý z nás alespoň jednou jedinkrát v životě pocítil jak je mu drahá příroda a místo odkud pochází nebo kde žije. Procházíte krajinou své domoviny, vzpomínáte, co jste kde a kdy prožili, vyprávíte ostatním, co je nového tam a tam, a také se divíte, když se někde něco změní, a hodnotíte, jestli se vám to líbí nebo ne. Máte svoje kouty a zákoutí, do kterých utíkáte, snad když je vám úzko, anebo jen tak na procházku, podívat se. A když, se po daleké cestě blížíte k domovu, padají z vás kameny, tady zapomínáte na starosti, které jste cestou nasbírali, protože cítíte, že se vracíte do místa, které znáte a kde se problémy řeší mnohem snáz, kde věci mají osobitější podobu, protože přesně znáte jejich historii. Víte čí je tam ten dům nebo louka naproti a jací lidé bydlí v té malé zapadlé uličce na konci vesnice či města, víte kdo zasadil tamtu lípu u cesty, kolik let má oskeruše za kopcem, kde každý rok kvetou konvalinky, pomněnky a mateřídouška, kde prodávají nejlepší chleba a kde se na vás vždycky někdo usměje, když to budete potřebovat. V případě, že máte ve vaší domovině nebo v její blízkosti možnost navštívit studánku, tak víte kterou. Víte kam zajít na houby, kam na maliny a kde rostou třeba lesní jahody. Většina lidí má blízký vztah ke krajině, v které žije. Ať chceme nebo ne, vždycky se uvnitř našeho já najde byť jen malinký kousíček toho, co ho s krajinou či domovinou navždycky spojuje. U někoho je to opravdu jen kousíček a nikdo by mu to neměl mít za zlé. Na druhou stranu jsou lidé, kteří doslova milují svoji krajinu, svůj domov, a nedají na ni dopustit. Člověk milující místo svého srdce jej má ukotveno v hloubi duše a tam je takové jaké bylo a jaké by mělo být. Jsme spjati s krajinou a jako lidé, bytosti chápající, hloubavě přemýšlející, ji umíme dotvářet k obrazu svému. A jakou krajinu vytvoříme, upravíme či naprosto znehodnotíme anebo jí umožníme možnost zdravého vývoje záleží jen na našem přístupu. Ona však tímto umem vládne také. Může se nám také odměnit a projevovat svůj vděk. Za nejhezčí místo na světě považuji chřibské lesy s bukovími porosty a taky všechny louky kolem nich, potoky a kopce. Proto je tato práce směřována právě na Uherskohradišťsko a právě do chřibských lesů. Ochrana přírody, a zejména ta územní, má v České republice vybudovanou tradici. Se svou ochranou přírody a krajiny jsme mnohdy mnohdy dále než některé evropské státy. Jako přispění vedoucí rovněž ke zlepšení kvality ochrany přírody a krajiny považuji iniciativu pánů Martina Svátka a Antonína Bučka, kteří v roce 2005 vypracovali metodiku, kterou se hodnotí stav a péče v některých typech chráněných území. Jde o práci s názvem Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (dále jen m-zchú). Práce byla od Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MZLU v Brně na konci roku 2005 převzata Ministerstvem životního prostředí ČR (odborem zvláště chráněných částí přírody) jako "Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích". Uvedená metodika byla v průběhu několika předchozích let neustále zlepšována a ověřována 7

pomocí semestrálních a diplomových prací, než se vypracovala do současné konečné podoby. Myšlenka hodnotit stav chráněných území zároveň s hodnocením péče o ně vznikla v roce 2002 a poprvé se začala formovat při zpracovávání diplomové práce na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny MZLU v Brně (Svátek, 2002). Zde bylo zhodnoceno 19 m-zchú z nichž většina je lesními rezervacemi. Další práci, která byla zároveň prací diplomovou, ověřující již zmíněnou metodiku, vypracoval Vilém Říháček v roce 2006. Takto zhodnotil stav a péči o chráněná území města Brna. Zpracoval celkem 28 m-zchú, z nichž 9 bylo lesních, zbytek byla nelesní (většinou stepní) společenstva. Cílem této diplomové práce bylo posoudit stav vybraných lesních rezervací na Uherskohradišťsku v rámci několika kritérií a následně získat celkové hodnocení stavu a péče o dané území. Práce by tedy měla umožnit porovnání stavu a péče o m-zchú (jak celkové úrovně stavu a managementu, tak i srovnání z jednotlivých odlišných hledisek), ale také přispět k diskuzi při srovnávání péče o m-zchú v rámci dvou krajů, tedy porovnání výsledků hodnocení stavu a péče o rezervace na Brněnsku (a okolí města Brna) a na Uherskohradišťsku. Předkládaná práce hodnotí stav a péči vybraných lesních rezervací Uherskohradišťska. Celkem bylo zhodnoceno18 chráněných lokalit, z toho 13 lesních rezervací, a dalších 5, jejichž součástí jsou lesní porosty nebo porosty dřevin, ale s jiným předmětem ochrany (PR Kanada slepé rameno řeky Moravy, PP Budačina geologické jevy, PR Kobylí hlava luční společenstva, PR Kovářův žleb luční společenstva a sady lesostepního charakteru, PP Olšava neregulovaný úsek řeky). Celková plocha zhodnoceného území činí 379,8 ha. Všechny výsledky hodnocení jsou uvedeny v příloze této práce ( Příloha diplomové práce Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska ). Ke každému hodnocení stavu a péče o jednotlivé rezervace je připojeno i doporučení návrhů k optimalizaci, tedy doporučení vedoucí ke zlepšení stavu, je-li to nutné, a doporučení, kterým by se mělo přispět k optimalizaci péče o tato území. Vypracování této diplomové práce sebou neslo řadu terénních šetření a nebylo možné si nepovšimnout, lokalit, které nejsou chráněny, ale ochranu by si zasluhovaly a přispěly tak k doplnění sítě maloplošných zvláště chráněných území na Uherskohradišťsku. Z tohoto důvodu je součástí práce i návrh na vyhlášení přírodní památky Zigmundova skála a přírodní rezervace Slovákova louka. 8

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je zhodnotit současný stav a péči o lesní rezervace Uherskohradišťska (ve smyslu bývalého okresu Uherské Hradiště, v současné době jedné ze tří částí Zlínského kraje), charakterizovat přírodní podmínky (širší územní vztahy) a vývoj sítě chráněných území Uherskohradišťska - historii ochrany přírody na Uherskohradišťsku, shromáždit disponibilní materiály o stavu a managementu chráněných území (plány péče k jednotlivým lokalitám, inventarizační průzkumy pokud byly vypracovány, legislativní předpisy dotčených území, atd.), provést terénní průzkum m-zchú a vyhodnotit jejich stav a zajištění péče a v neposlední řadě navrhnout soubor optimalizačních opatření směřujících k trvalému zajištění v síti vybraných chráněných lesních území. Výsledky práce budou použity pro potřeby další péče o zhodnocená území, mohou sloužit jako podklad pro další studie. Výsledky práce jsou zároveň uceleným přehledem o současném stavu lesních rezervací Uherskohradišťska. Jako další z cílů lze uvést fakt, že touto prací došlo k další praktické aplikaci Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (SVÁTEK, BUČEK 2005). 9

3. CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ OKRESU UHERSKÉ HRADIŠTĚ 3. 1. Okres Uherské Hradiště Území okresu Uherské Hradiště leží v jihovýchodní části České republiky a je situováno v Zlínském kraji. Má tvar nepravidelného lichoběžníku děleného tokem řeky Moravy na západní část s úpatím Chřibů a východní část s úpatím Bílých Karpat (HRABEC 1998). Jeho střediskem je město Uherské Hradiště. K 31. prosinci. 2003, měl okres celkovou plochu 991,37 km², z toho: - 58,46 % zemědělských pozemků, které z 71,64 % tvoří orná půda (41,88 % rozlohy okresu), - 41,54 % ostatní pozemky, z toho 73,16 % lesy (30,39 % rozlohy okresu). Počet obyvatel byl v roce 2003 143 745 osob (hustota zalidnění byla 145 obyvatel na 1 km²). V okrese Uherské Hradiště je 78 obcí, z toho 7 měst a 1 městys. V rámci kraje sousedí na severozápadě s okresem Kroměříž a na severovýchodě s okresem Zlín. Dále pak sousedí na jihozápadě s okresem Hodonín z Jihomoravského kraje. Z jihovýchodu je okres vymezen státní hranicí se Slovenskem. okres Uh. Hradiště Obrázek 1 - poloha okresu Uherské Hradiště 10

3. 2. Geologické poměry Geologické podloží tvoří usazené horniny Západních Karpat, a to magurského flyše, a Vídeňské pánve. Magurský flyš se člení na dílčí podjednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou, které mají charakter samostatných příkrovů. Račanská jednotka tvoří oblast Chřibů a východní okolí Uherského Hradiště. Sedimenty v račanské jednotce vznikly v časovém rozpětí od svrchní křídy po spodní oligocén. Bystrická jednotka se vyskytuje v okolí Bojkovic a její sedimenty mají stáří paleogénu a eogénu. Vídeňská pánev zasahuje na území okresu tzv. hradišťským příkopem s výplní sedimentů sarmatu a panonu. Sladkovodní usazeniny panonu obsahují černé uhelné sloje. U Medlovic vznikly samovznícením uhelné sloje vypálené porcelanity velmi pestrých barev. V průběhu horotvorných fází attické mezi miocénem a pliocénem a v rhodanské v pliocénu byly vrasové příkrovy sečené pobádenským zarovnaným povrchem, rozlámány na kry. Zbytky poradenského zarovnaného povrchu nenaznačují vztah k současné říční síti. Jsou zachovány na vrcholech, zejména v Bílých Karpatech a v Chřibech. V Chřibech se výrazně uplatňuje široké pásmo příčných zlomů směru severozápad severovýchod (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). 3. 2. 1. Geologie Chřibů Chřiby patří k nejmladším pohořím na našem území. Jsou formovány pískovci, jílovci a slepenci tzv. magurského flyše uložených ve vrstvách různé zrnitosti tak, jak se postupně usazovali v mořských hlubinách od svrchní křídy až po oligocén, tedy před 30 až 60 miliony let. Tyto usazeniny pocházejí z oblasti západního Slovenska. Teprve v průběhu štýrské fáze alpínského vrásnění, tedy před 10 až 20 miliony let, byly mohutné kry pískovců a slepenců nasunuty do dnešní polohy. Původně nerovný reliéf nahromaděných ker byl velice rychle srovnán činností vody a větru, takže před 8-10 miliony let měly Chřiby vzhled náhorní planiny se zarovnaným povrchem. Následné geologické pohyby opět vyzvedly horninové kry v místech dnešních hřbetů a zanechaly celou řadu příčných zlomů směřujících od severozápadu k jihovýchodu. Tyto zlomy definovaly charakter budoucí říční sítě Chřibů, a tak vlastně podmínily i budoucí charakter osídlení. Vodní toky se rychle zahlubovaly do relativně měkkého podloží a vynášely na úpatí pohoří množství splavenin, jež daly vzniknout rozsáhlým náplavovým kuželům. Činností vody a zejména pak větru v chladných obdobích čtvrtohor (doby ledové) vznikla na relativně vysokých a srázných hřebenech mohutná izolovaná skaliska, pro Chřiby tolik typická. Na řadě z nich (Buchlovský kámen, Budačina, Čertovy skály, Komínské skály, Kozel, Sklepiska, aj.) je možno pozorovat nejrůznější mikrotvary způsobené zvětráváním, například voštiny, dutiny, sloupky, výklenky a skalní mísy (BAŠČAN, BEZDĚČKA, JILÍK, ŽIŽLAVSKÝ 2003). 3. 3. Geomorfologické poměry Celé území Uherskohradišťska, tvořené rovinami, pahorkatinami a vrchovinami, patří do Alpsko himalájského horopisného systému. Geomorfologicky je Uherskohradišťsko rozděleno do tří oblastí: na východě se rozkládají Středomoravské Karpaty, na západě se zvedají Moravsko-Slovenské Karpaty a mezi nimi se nachází Jihomoravská pánev. 11

Ke Středomoravským Karpatům patří v našem území geomorfologické celky Chřiby a Kyjovská pahorkatina, k Moravsko-Slovenským Karpatům Vizovická vrchovina a Bílé Karpaty, k Jihomoravské pánvi Dolnomoravský úval. Reliéf Dolnomoravského úvalu tvořeného kvartérními sedimenty (zejména pleistocenními) lze charakterizovat jako rovinu s nadmořskými výškami 170 190 m. Největší plochu úvalu zaujímá niva řeky Moravy dosahující šířky až okolo 6 km. Město Uherské Hradiště se nachází v severní části Dolnomoravského úvalu (Socioekonomická studie - KOLEKTIV, 2005). Chřiby představují členitou vrchovinu o celkové ploše 335 km 2, střední výšce 342,6 m a středním sklonu 7 o. Chřiby tvoří podčepky Stupavské a Halenkovské vrchoviny (HRABEC 1998). Chřiby jsou kernou vrchovinou zhruba eliptického tvaru s intenzivními neotektonickými zdvihy, většinou úzkými, často strukturně podmíněnými rozvodními hřbety, hlubokými údolími s intenzivní periglaciální modelací. Jsou zde četné skalní útvary. Podcelek Stupavská vrchovina se nachází v jihozápadní a střední části Chřibů. Je to členitá vrchovina o rozloze 217 km 2, střední výšce 374,8 m. n. m. a středním sklonu 7 47. Je největším a nejčlenitějším územím Středomoravských Karpat s výrazným tektonicky podmíněným severozápadním svahem, úzkými rozvodními hřbety, hlubokými údolími, četnými sedly a intenzivní periglaciální a holocenní modelací (SEKANINA et KUSHBACH 2000). Obrázek 2 geomorfologické jednotky okresu Uherské Hradiště 12

Znázornění členění geomorfologických jednotek na okrese Uherské Hradiště (CZUDEK et IVAN 1998) Systém Subsystém Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Alpsko-himalajský Karpaty Západní Karpaty Vnější západní Karpaty Středomoravské Karpaty Chřiby Stupavská vrchovina Halenkovská vrchovina Kyjovská pahorkatina Mutěniscká pahorkatina Vážanská vrchovina Kudlovická pahorkatina Moravsko-Slovenské Karpaty Bílé Karpaty Javořická hornatina Lopenická hornatina Beštiny Vizovická vrchovina Luhačovická vrchovina Hlucká pahorkatina Panonská pánev Západopanonská pánev Vídeňská pánev Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval Dyjsko-moravská pahorkatina Dyjsko-moravská niva 3. 4. Klimatické charakteristiky Uherskohradišťský okres leží podle klimatické klasifikace v teplé klimatické oblasti s dlouhým, velmi teplým a suchým létem. Přechodné období je zde velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční teploty se pohybují od 8,7 o do 9,4 o. Nejchladnějším měsícem roku je leden s průměrnou teplotou -1,9 o až -2,2 o. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnými teplotami přes 19 o. Uherskohradišťsko 13

patří mezi místa s vyššími srážkami. V chladném půlroce (říjen až březen) zde spadne 217 až 404 mm srážek, což znamená 36 až 43 % ročního úhrnu. V teplém pololetí (duben až září), spadne 380 až 522 mm srážek. Z ročního úhrnu je to 57 až 64 %. Největší množství srážek připadá na červenec, minimum na únor. Klimatické charakteristiky MT 11 (údaje meteorologické stanice Buchlovice, hodnoty za období 1901 1950). Charakteristika meteorologické stanice (KOLEKTIV 1961): 49 05 severní zeměpisné šířky, 17 20 východní zeměpisné délky a nadmořská výška 266 m. n. m. Údaje jsou přepočteny na střední výšku Chřibů 342,6 m. Tab. 1.: Klimatické poměry oblasti MT11 (stanice Buchlovice, střední výška 342,6 m) Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 teplota [ C] -3,5-2,2 1,8 7 12 14,9 17 16 12,7 7,4 2,3-1,6 srážky [mm] 44 38 44 52 70 83 91 88 59 62 61 52 Průměrná roční teplota dosahuje 7,0 C, celkový roční úhrn srážek je 744 mm. Další klimatické charakteristiky: Langův dešťový faktor D = S / T D = 744 / 7,0 D = 106 S průměrný roční úhrn srážek (mm) T průměrná roční teplota ( C) Podle této charakteristiky spadá část Chřibů do oblasti velmi vlhkého klimatu. Minářova vláhová jistota α = (S S ) / T S = 30 x (T+7) S = 420 α = (744 420) / 7 α = 46 S průměrný roční úhrn srážek (mm) T průměrná roční teplota ( C) Podle této charakteristiky spadá území do silně vlhké oblasti. Dolnomoravský úval patří do oblasti teplé (T2 a T4). 3. 5. Hydrologické poměry Celé území okresu náleží do úmoří Černého moře. Převážná část spadá do povodí řeky Moravy, jen malá část na jihovýchodě do povodí Váhu. Morava protéká okresem od obce Babice (plocha povodí P 7890,7 km 2, délka toku L 168,5 km a průměrný průtok Q a 55,36 m 3.s -1 ) na severu po Uherský Ostroh na jihu (P 8849,7 km 2, L 190,2 km, Q a 58,62 m 3.s -1 ). V Uherském Ostrohu má průměrný roční průtok 57,1 m 3.s-1. Vytvořila rozsáhlou poříční nivu, v níž volně meandrovala. Dnes je regulovaná, řada zákrutů byla odříznuta a postupně se jako mrtvá ramena zanášejí 14

a zarůstají. U Ostrožské Nové Vsi leží rozsáhlá štěrkoviště. Před druhou světovou válkou byl nad Uherským Hradištěm souběžně s řekou vybudován Baťův plavební kanál. U Uherského Ostrohu začíná odlehčovací koryto zvané Nová Morava. Široká niva Moravy dělí území okresu na menší západní a větší východní část. V západní části stékají z Chřibů jen krátké potoky, které v Kyjovské pahorkatině vytvořily při úpatí rozsáhlé náplavové kužely. Ve východní části okresu je hlavní řekou Olšava. V profilu Uherský Brod má průměrný roční průtok 2,14 m 3.s -1. Ústí průpichem do Moravy zleva pod Kunovicemi. Zbytky původního koryta se nazývají Bobrovec. Vodu se zpomaleným oběhem představují zejména říční jezera v mrtvých ramenech Moravy, které většinou slouží jako rybářské revíry (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). 3. 6. Pedologické poměry Půdní pokryv jihozápadní části Bílých Karpat tvoří pararendzina typická a kambizemní. V oblasti Hlucké a Kyjovské pahorkatiny, se nachází hnědozem typická na spraši, tvoří zde plošně nejvíce zastoupený půdní typ. Severovýchodně a jihovýchodně od Uherského Hradiště se na sprašových, méně na polygenetických hlínách vyvinula i hnědozem luvizemní. Převážně v okolí Hluku a Ostrožské Nové Vsi se na sprašových pokryvech vyvinuly černozem typická a hnědozemí. Na nivní polohy kolem řeky Moravy a menších vodních toků převážně v jižní části okresu navazuje černice typická na bezkarbonátových a karbonátových nivních uloženinách. Skupinu kambizemí (hnědých půd), které vznikly na svahovinách karbonátových flyšových břidlic převážně ve východní a jihovýchodní části Uherskohradišťska zastupuje kambizem typická v asociacích s kambizemí pseudoglejovou. Tvoří zde téměř veškerý půdní pokryv a hlavně pod lesními porosty se střídá z hlediska chemismu jako varieta kyselá respektive silně kyselá (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). 3. 7. Botanická charakteristika Odraz změn klimatických podmínek se změnou nadmořské výšky a expozice ve složení vegetace se nazývá vegetační stupňovitost. ZLATNÍK (1976) vylišil na území České republiky 9 lesních vegetačních stupňů (dále jen LVS), z nichž se na území našeho okresu vyskytuje 2. až 5. stupeň: 2. bukodubový LVS rozsáhlejší lesní porosty se ve 2. vegetační stupni zachovaly jen výjimečně, převažují rozsáhlé plochy polí a sadů. 3. dubobukový LVS souvislejší lesní porosty tohoto stupně se zachovaly především v Chřibech, jinde převažují pole, louky a sady. 4. bukový LVS v současnosti převažují souvislé lesní porosty, místy se změněnou dřevinnou skladbou ve prospěch smrku. Přirození bučiny a porosty s příměsí javorů se zachovaly v Chřibech například na Holém kopci, v Bílých Karpatech ne svazích Lopeníku a Velké Javořiny. 15

5. jedlobukový LVS pouze fragmenty v nejvyšších polohách Bílých Karpat, Velké Javořiny a Lopeníku ( BUČEK, GRULICH, LACINA 1998). Na Uherskohradišťsku vyznívá Panonské termofytikum, které sem zasahuje nivou Moravy (fytogeografický okres Jihomoravské úvaly), do pahorkatin na úpatí Chřibů (fytogeografický okres Jihomoravská pahorkatina) a do okolí Hluku (fytogeografický okres Bílé Karpaty stepní). Vyšší polohy okresu zabírají již typické Karpatské mezofytikum, zejména fytogeografický okres Středomoravské Karpaty (jejichž součástí jsou Chřiby), Bílé Karpaty lesní a severovýchodní části Zlínské vrchy (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). Na Uherskohradišťsku najdeme celou řadu vzácných rostlinných druhů. Ucelený přehled o výskytu těchto rostlin (jak sozologicky významných, tak chráněných) vypracovali pracovníci firmy ARVITA P spol. s r. o. Tento přehled lze nalézt na stránkách firmy, pod hlavičkou s názvem Červený seznam cévnatých rostlin Zlínského kraje. 3. 7. 1. Rostlinstvo Chřibů Lesnatost okresu Uherské Hradiště se pohybuje okolo 30 %. Nejrozsáhlejší komplex tvoří lesy v Chřibech. V Bílých Karpatech ovlivnila krajinu valašská a kopaničářská kolonizace. Lužní lesy se uchovaly v souvislém pásu v souvislém pásu jižně od Uherského Hradiště v nivě řeky Moravy. Dnešní složení lesů je výsledkem jejich složité historie. Podíl listnáčů v lesích okresu je 61 %, jehličnanů 39 % (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). V květeně Chřibů převládají druhy s těžištěm výskytu v celé střední Evropě. K těm patří především hlavní dřeviny přirozených porostů - buk lesní (26 %), dub zimní (kolem 20 %), javor mléč a javor klen, lípa srdčitá, olše lepkavá a většina jejich podrostu. Na západním okraji svého rozšíření zde rostou karpatské druhy hvězdnatec čemeřicovitý, ostřice chlupatá a převislá. Z jihu do Chřibů pronikají teplomilné druhy z oblasti panonské. Tak se k nám dostaly druhy s těžištěm rozšíření v jihoukrajinských a v jihoruských stepích, např. hadí mord nachový, len žlutý, hvězdnice zlatohlávek, mochna bílá, plamének přímý atd. Stejnou cestou pronikly i druhy s těžištěm rozšíření na severním okraji Středomoří. Z dřevin jsou to např. dub pýřitý, jeřáb břek, dřín obecný a kalina tušalaj, z bylin pak šalvěj přeslenitá, černohlávek drápatý, medovník meduňkolistý aj. Zastoupeny jsou i druhy chladnějších oblastí, např. jihosibiřské, ke kterým patří lilie zlatohlávek, vemeník dvoulistý, tužebník obecný a válečka prápořitá. Poměrně hojné jsou i druhy náležející severské subboreální oblasti, např. šťavel kyselý, třezalka tečkovaná, toten lékařský, pšeníčko rozkladité a kapraďorosty stinných lesů, kapraď samec a papratka samice (HRABEC 1998). 16

3. 8. Charakteristika živočišstva Takřka celý okres patří do karpatské podprovincie (CULEK 1996). Výjimkou jsou pouze údolní niva řeky Moravy, náležející panonské podprovincii, která je proto osou pronikání nejen lužní, ale i další teplomilné fauny na území okresu. Lužní fauna je však proti jihomoravským luhům již silně ochuzena, což je dáno menší rozlohou celé nivy a již starší regulací řeky Moravy, která brání jejím rozlivům. Niva rozděluje celý okres na východní část, tj. převážně Bílé Karpaty, a na západní část, zahrnující velký díl Chřibů a jejich podhůří. Na přilehlou část Karpat jsou vázány výskytem některé druhy karpatské, jako čolek karpatský (Triturus montandoni) i některé druhy horské, např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Horské druhy najdeme i v Chřibech např. kuňku žlutobřichou (Bombina variegata). Jak po svazích Bílých Karpat, tak zejména do Chřibů pronikají z panonské podoblasti různé teplomilné druhy, kupříkladu, kudlanka nábožná (Mantis religiosa) (MACKOVČIN, JATIOVÁ 2002). Stejně jak u druhů rostlinných tak i u druhů živočišných lze nalézt na území okresu značné množství chráněných či sozologicky významných druhů. A i v tomto případě vypracovali pracovníci firmy ARVITA P spol. s r. o. ucelený přehled o výskytu těchto živočichů. Tento přehled lze nalézt na stránkách firmy (www.arvita.cz), pod hlavičkou s názvem Červený seznam živočichů Zlínského kraje. 17

4. VÝVOJ A HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Podle HRABCE (2007) má ochrana přírody na Uherskohradišťsku, ale i v celém Zlínském kraji počátky již ke konci 19. a na začátku 20. století, kdy zde působila řada přírodovědců, zejména botaniků, kteří zaznamenávali jak výskyt jednotlivých druhů, tak také naznačovali i první záměry na ochranu jejich stanovišť. Byli to pánové Sloboda, Holuby, Říčan, Veselý, Klaň a další. Roku 1909 byla vyhlášena rezervace pralesovitých porostů na Velké Javořině jako první chráněné území v jižní části Moravy (LACINA, BUČEK 1992). O vyhlášení rezervace se zasloužil rod Lichtensteinů, majitelé lesů v oblasti Strání v Bílých Karpatech. Rezervace byla ponechána samovolnému vývoji, v režimu bez zásahu. V roce 1935 byla vyhlášena rezervace Razula v Beskydech (okres Vsetín) (HRABEC 2007). V období mezi světovými válkami intenzivně zkoumají území Zlínského kraje botanici Staněk, Podpěra, Sillinger, Zavřel a Zlatník a navrhují vybraná území k ochraně. Podle HRABCE (2007) po druhé světové válce dochází k revizi území založených před tímto obdobím. A v období mezi lety 1948 až 1956 bylo ve Zlínském kraji vyhlášeno více než třicet chráněných území. V roce 1956 je přijat zákon č. 40/1956 Sb. O ochraně přírody a paradoxně je tak vyhlašování dalších chráněných území na deset let zastaveno a i pak jsou vyhlašovány pouze skalní útvary jako chráněné přírodní výtvory. V roce 1973 byla na území dnešního Zlínského kraje vyhlášena Chráněná krajinná oblast Beskydy. Po roce 1975 přichází další vlna vyhlašování CHÚ a v roce 1977 došlo k zřízení správy CHKO Bílé Karpaty v Luhačovicích, k jejímu vyhlášení došlo však až v roce 1980 (HRABEC 2007). Do znaku CHKO Bílé Karpaty vybraly orgány státní správy ochrany přírody medvěda. Po celostátní prověrce stavu chráněných území (1985 1986) došlo na jejím podkladu v roce 1987 ke zrušení některých těchto lokalit. Po přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. se změnila kategorizace chráněných území a nastala další vlna vyhlašování maloplošných zvláště chráněných území. LACINA a BUČEK uvádějí, že v roce 1992 byla převážná většina těchto území soustředěna v bělokarpatské části okresu Uherské Hradiště. Dnes se však řada maloplošných zvláště chráněných území nachází také v Chřibech (na území, které bylo navrženo jako Evropsky významná lokalita CHKO Chřiby (kód CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4512 ha) a v okolí Nedakonického lesa (území, které bylo také navrženo jako Evropsky významná lokalita PR Nedakonický les (kód CZ0724107), představující rozsáhlý komplex lužních lesů se slepými rameny (PP Tůň u Kostelan) v jinak intenzívně obhospodařované krajině celkovou rozlohou 1 524,79 ha). 18

Podle HRABCE (2007) se v historii ochrany přírody objevují 3 etapy vývoje ochrany a péče o maloplošná zvláště chráněná území. První je přístup konzervační - po vyhlášení je území ponecháno bez zásahu, tím však mnohdy docházelo k degradaci území a často i k zániku předmětu ochrany. Dalším etapou je tzv. květinový management ochrana luk a jednostranný management jednorázového kosení. A poslední etapou je biotopová a diferencovaná ochrana (až po roce 2000). Tento způsob je jeden z nejnáročnějších, ale zároveň nejlepších. 19

5. SOUČASNÁ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Na území Zlínského kraje se v současné době nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). CHKO Bílé Karpaty jsou součástí okresu Uherské Hradiště. Národních přírodních rezervací je v tomto kraji 6, jejich celková rozloha je 326 ha, národní přírodní památky jsou 3, přírodních rezervací je 38, přírodních památek 123, ptačí oblasti jsou 3. Přírodních parků je 8, z toho v okrese Uherské Hradiště se nacházejí přírodní parky 2 (Chřiby, Prakšická vrchovina) stav k 31. 12. 2006. V okrese Uherské Hradiště je 59 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 2 národní přírodní rezervace (NPR Javořina a NPR Porážky). Z výsledků mapování NATURA 2000 bylo ve Zlínském kraji zařazeno do národního seznamu a nařízením vlády č. 142/2004 Sb. přijato 57 lokalit jako EVL (Evropsky významná lokalita). Další 4 lokality zasahují do sousedních okresů a 3 území jsou ptačími oblastmi. V rámci grantu VaV (věda a výzkum) pro AOPK ČR Optimalizace sítě m-zchú (tzv. česká NATURA) bylo pro Zlínský kraj vybráno dalších 30 lokalit k případné ochraně. Po schválení Evropskou komisí budou jednotlivé EVL vyhlášeny za m-zchú a management financován z fondu EU prostřednictvím Operačního programu životního prostředí pro období 2007 2013. 20

6. LITERÁRNÍ PŘEHLED Je na místě v tomto přehledu zmínit publikace zabývající se poněkud podrobněji managementem chráněných území, jsou to publikace Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva (Petříček a kolektiv) a Péče o chráněná území II. Lesní společenstva (Míchal, Petříček a kol.) vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny v roce 1999. Publikace informující o základních znalostech ekologických principů ochránců přírody nese název Biologické principy ochrany přírody (Primack, Kindlmann, Jersáková) a byla vydána v roce 2001. Tato publikace byla přeložena do několika světových jazyků a je standardní učebnicí na mnoha světových univerzitách. Knihu Ekologická stabilita od Igora Míchala z roku 1994 lze v České republice pokládat za bibli a základní naukový fond o otázkách stability. Rovněž i vydání Katalogu biotopů České republiky (Chytrý, Kučera, Kočí 2001) lze pokládat za ucelený přehled o charakteru území České republiky a nepostradatelnou příručku každého kdo se chce zabývat ochranou přírody. Přejdeme-li ke konkrétním publikacím vztahujících se k ochraně přírody a krajiny ve Zlínském kraji, blíže v okrese Uherské Hradiště, lze považovat za základní zdroj informací publikaci vydanou Agenturou ochrany a přírody krajiny v roce 2002 v názvem Zlínsko Chráněná území ČR Svazek II. (Mackovčin, Matková a kolektiv). Široký přehled literatury zabývající se ochranou přírody a krajiny ve Zlínském kraji a plánováním managementu nabízí internetový portál http://nature.hyperlink.cz/ (citováno duben 2007). Plány péče k jednotlivým maloplošným zvláště chráněným územím lze získat pouze z rezervačních knih. Taktéž tam lze nalézt vyhlašovací předpisy a inventarizační průzkumy. Rezervační knihy jsou literaturou nezbytně nutnou pro zjištění stavu a péče v maloplošných chráněných územích. Základní publikací bez které by zhodnocení současného stavu a péče v m-zchú nešlo provést, je Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích od Svátka a Bučka vydaná v roce 2005. Za doplňující literaturu vhodnou zejména při provádění terénních průzkumů lze považovat například turistického průvodce Chřiby od Hrabce z roku 1998. Rovněž čtyřdílný soubor publikací Chřiby záhadné a mýtické (Baščan, Bezděčka, Jilík, Žižlavský), které vyšly postupně v letech 2003 2004, jsou cennými publikacemi při doplňování informací o historii jednotlivých lokalit, které byly součástí zhodnocení stavu a péče o maloplošná zvláště chráněná území na Uherskohradišťsku v roce 2006 až 2007. 21

7. METODIKA 7.1. Materiál a metody 7. 1. 1. Popis prací Výběr lokalit Na Uherskohradišťsku se nachází celkem 59 rezervací, z nichž převážná většina je v kategorií přírodní památky. Z toho 29 se jich nachází v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Pro tuto práci byly vybrány pouze ty rezervace, které nejsou součástí CHKO Bílé Karpaty, ale nacházejí se pod správou Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. S přihlédnutím k plošné komplexnosti hodnocených území byly zhodnoceny všechny rezervace v rámci Lesního hospodářského celku Buchlovice, z nichž tři (PP Budačina, PR Stará hráz a PR Záskalí) se nachází již v okresech Kroměříž a Zlín, které s okresem Uherské Hradiště sousedí. Ostatní hodnocené lokality jsou ty, kde je předmětem ochrany lesní společenstvo nebo kde je dřevinná vegetace součástí těchto území. Přehled m-zchú Uherskohradišťska, ve kterých proběhlo hodnocení stavu a péče v období červenec 2006 až březen 2007 ukazují tabulky číslo 2 a 3. Tab. 2 - Kategorie přírodních památek (PP) kód název o P kr. (ha) RV předmět ochrany Zachování starého porostu dubové bučiny a 1693 Barborka UH 7,96 1994 pískovcových skalních útvarů. Břestecká Ochrana geomorfologického útvaru a 1256 skála UH 4,10 2002 původní karpatské ostřicové dubohabřiny. Ochrana skalního výtvoru a přilehlých 193 Budačina ZL 8,06 1957 lesních porostů. Máchova V areálu Chřibů ojedinělý typ zakrslé kyselé 2098 dolina UH 2,51 2000 bučiny. Zachování ukázky typických lesních 2157 Makovica UH 5,20 2002 společenstev chřibské pahorkatiny. 2158 Maršava UH 2,40 2002 Zachování posledních zbytků starých porostů na přirozených výchozech sedimentů račanské jednotky. 2195 Nazaret UH 2,80 2002 Starý lesní porost s dřevinami typickými pro původní karpatské lesy, kombinace prameniště s rozsáhlejším pískovcovým suťovištěm. 2055 Olšava UH 3,44 1999 Poslední zbytek přirozeného neregulovaného úseku řeky Olšavy. Tab. 3 - kategorie přírodních rezervací (PR) 22

kód název okr. P (ha) RV předmět ochrany Ochrana přirozené bučiny v nejedlové 620 Holý kopec UH 92,09 1975 části moravských Karpat. 1942 Kanada UH 18,78 1998 Slepé rameno řeky Moravy s bohatým výskytem ohrožené flóry a fauny typické pro tento biotop. Kobylí Fragment původních subxerofilních lučních společenstev s bohatou druhovou 1939 hlava UH 3,39 1998 diverzitou v Hlucké pahorkatině. Jilmový luh s převahou jasanu, olše, topolu černého a bílého a s bylinným 1938 Kolébky UH 95,86 1998 patrem. Kovářův Květnaté subxerofilní louky a extenzivní 192 žleb UH 14,60 1956 ovocné sady lesostepního charakteru. V areálu Chřibů ojedinělý typ 2099 Smutný žleb UH 8,50 2000 kyselých bučin. Ochrana porostů reprezentujících 1692 Stará hráz KR 7,76 1994 společenstva květnatých bučin. 2097 Trnovec UH 45,93 2000 Zachování lesního typu tvrdého luhu a květnatých luk. Vlčnovský Zachování typické vegetace karpatské prvosenkové dubohabřiny s bohatým 511 háj UH 31,97 1955 výskytem ladoňky dvoulisté. Ochrana skalního výtvoru a přilehlých lesních porostů reprezentujících 1795 Záskalí KR 31,82 1995 společenstva dubových bučin v Chřibech. Vysvětlivky: okr. okres P(ha) výměra území uvedená v hektarech RV rok vyhlášení území Zdroje informací Ke všem chráněným lokalitám byly shromážděny všechny dostupné informace, zejména plány péče, které sloužily jako hlavní informační zdroj. V naprosté většině případů byly plány péče využity jako pramen základních informací o území a byla tak zároveň prověřena možnost použití plánů péče jako nejaktuálnější informační databáze. Terénní práce Základem hodnocení byl rychlý terénní průzkum, soustředěný na získání aktuálních informací o reálném stavu území a výsledcích péče. Všechny terénní práce proběhly v červenci a srpnu roku 2006 a další pak v březnu 2007. Nejprve bylo nutné podle mapy vyhledat v terénu území, pak si dokonale ujasnit hranice, zkontrolovat zda je provedeno pruhové značení, potom bylo přistoupeno k hodnocení stavu (jako nejdůležitější bylo 23

bráno kritérium zachovalost) a následně bylo přistoupeno k hodnocení péče o toto území, zde bylo nejdůležitější kritérium dosahování cílů ochrany. Stav dokumentace byl posuzován na základě existujících dokumentů o chráněném území, k posouzení přítomnosti významných druhů nestačil rychlý terénní průzkum, proto musel být jako hlavní zdroj informací o jejich výskytu brán inventarizační průzkum dané lokality, pokud tedy existoval. Časová náročnost Snahou autorů bylo vytvoření rychlé a zároveň časově nenáročné a komplexní metodiky zhodnocení všech důležitých kritérií stavu a péče o m-zchú. Časová náročnost terénního hodnocení závisí na členitosti území, jeho přístupnosti. Podle zkušenosti autorů by hodnocení rezervace do 100 ha nemělo přesahovat jeden den. Další čas zabere zadání údajů získaných z terénu do počítačového programu a získání komplexního výstupu. 7. 1. 2. Metodika popis Použita byla metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005), která byla koncipována především pro potřeby provádění vrchního státního dozoru MŽP v maloplošných zvláště chráněných územích. Hodnocení může provádět každý odborník seznámený se základy ekologie a současné nauky o ochraně přírody (sozologie). 7. 1. 2. a. Stručný popis Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005) Kritéria Současný stav chráněného území je hodnocen podle osmi kritérií uvedených v tabulce 4. Tab. 4. Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria stručná charakteristika hodnocení kritéria zachovalost struktura významné druhy posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy hodnocení schopnosti reprodukce populací posouzení závažnosti a rozsahu narušení obnovy s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území 24

Péče o chráněné území je hodnocena podle osmi kritérií uvedených v tabulce 5. Tab. 5. Kritéria hodnocení péče o území název kritéria stručná charakteristika hodnocení kritéria dokumentace posouzení kvality existující dokumentace o území značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších negativních vlivů péče o obnovu zásahy dosahování cílů ochrany hodnocení kvality značení hranic území posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace) hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umožňují či podporují hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany U každého kritéria je základním principem hodnocení vždy srovnání aktuálního skutečného stavu (či péče) s optimálním stavem (či péčí) daného území. Při hodnocení chráněného území je tedy posuzována míra souladu jeho současného stavu s optimálním stavem, nikoliv významnost či hodnota chráněného území (SVÁTEK, BUČEK 2005). Stupnice k hodnocení kritérií Každé z 16 kritérií uvedených v tab. 4. a tab. 5. je ohodnoceno stupněm dle následující verbálně numerické stupnice: u každého kritéria znamená udělení stupně 0 nejhorší (nejnižší) ohodnocení; stupeň 5 značí nejlepší (nejvyšší) hodnocení. U všech kritérií tedy platí zásada: čím vyšší stupeň, tím lepší hodnocení. Tab.6. stupně k hodnocení kritérií číslo stupně označení stupně 0 extrémně nízký 1 velmi špatný 2 špatný 3 průměrný 4 dobrý 5 vynikající Výsledné hodnocení Takto získané body se sečtou pro všechna hodnocená kritéria současného stavu; obdobně se sečtou i body pro všechna hodnocená kritéria péče. 25

Výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ je pak vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria stavu získat; v tabulce 7. je uvedena stupnice k výslednému hodnocení stavu Obdobně výsledné hodnocení péče o ZCHÚ je vypočítáno jako procentuální podíl získaného celkového počtu bodů z maximálně možného počtu bodů, jež lze pro hodnocená kritéria péče získat. V tabulce 8. je uvedena stupnice k výslednému hodnocení péče. Tab. 7. Tab. 8. H péče výsledné hodnocení péče o ZCHÚ H stav výsledné hodnocení současného stavu ZCHÚ 0 30 velmi špatná (VŠ) 31 50 nedostatečná (N) 51 71 průměrná (P) 71 90 dobrá (D) 91 100 vynikající (VY) 0 30 velmi špatný (VŠ) 31 50 špatný (Š) 51 71 průměrný (P) 71 90 dobrý (D) 91 100 vynikající (VY) Zvlášť je hodnocena dokumentace, která přiděluje po 0,5 bodu ke každému požadavku, je-li tento požadavek splněn. Požadováno je, aby existoval platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ, na tomto území byl vypracován inventarizační průzkum, byl zpracován plán péče, jestli je plán péče platný, zda plán péče obsahuje dostačujícím způsobem zpracované tyto části: základní identifikační a popisné údaje o ZCHÚ, předmět ochrany a cíl péče, rozbor stavu ZCHÚ, plán zásahů a opatření, předpokládané náklady podle jednotlivých zásahů, mapové a jiné přílohy. Následně jsou tyto body sečteny a kriterium Dokumentace je pak zařazeno do celkového hodnocení péče. Výstupy hodnocení Výstup hodnocení chráněného území by měl obsahovat čtyři části (viz. Příloha diplomové práce - Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Uherskohradišťska): 1) Základní údaje o území 2) Hodnocení současného stavu území 3) Hodnocení péče o území 4) Výsledné hodnocení (tabulky, grafy, slovní zhodnocení) Pro zpracování výstupů hodnocení je v prostředí Microsoft Excel připraven počítačový program (Svátek & Svátek 2005), poskytující potřebné výpočty, tabulkové a grafické výstupy. 26

8. VÝSLEDKY 8. 1. Výsledky hodnocení současného stavu lesních rezervací Uherskohradišťska Současný stav chráněných území je celkově hodnocen jako průměrný (44,4 %) a dobrý (44,4 %). Vynikající současný stav je pouze v přírodní rezervaci Holý kopec. Od ostatních chráněných území se výrazně odlišuje přírodní rezervace Olšava, představující jediný případ kdy bylo uděleno špatné hodnocení současného stavu, blízko k přidělení tohoto stupně hodnocení mají také přírodní rezervace Kobylí hlava a Stará hráz. Nejlépe hodnoceným stupněm je kritérium skládky a odpad, poukazuje to na to, že chráněná území jsou většinou ušetřena ukládání černých skládek v lese a volného odhazování odpadků. Dalším nejlépe hodnoceným kritériem je zachovalost území, znamená to tedy, že na většině lokalit je zachován předmět ochrany, pro který bylo chráněné území vyhlášeno. Stupeň nejnižšího hodnocení získalo nejčastěji kritérium jiné negativní vlivy. Je to často z důvodu vysoké návštěvnosti lokality a následného negativního působení například sešlapem podrostu, devastací geologických útvarů, trháním chráněných rostlin nebo často negativně působícím znečištěním z okolních velmi frekventovaných silnic (PP Olšava). Hodnocení současného stavu seřazené podle aritmetického průměru udělených stupňů vyjadřuje tabulka 9. Tab. 9. hodnocení současného stav, vyjádřeno aritmetickým průměrem Kategorie současného stavu aritmetický průměr Zachovalost 3,9 Struktura 3,4 Významné druhy n* Reprodukce 3,6 Narušení obnovy 3,5 Invazní a expanzivní druhy 3,7 Skládky a opad 4,1 Jiné negativní vlivy 2,8 n* - kritérium významné druhy nebylo hodnoceno u všech lokalit 8. 1. 1. Výsledky hodnocení jednotlivých kategorií současného stavu Zachovalost - aritmetický průměr 3,9 Na většině území jde o především o zachování typických lesních porostů moravských Karpat s převážně přirozenou druhovou skladbou, ve kterých se hospodařilo přírodě blízkým způsobem. Stupeň nejvyšší zachovalosti předmětu ochrany vykazují lokality Holý kopec, Máchova dolina a Maršava. Naopak nejméně je předmět ochrany zachován v chráněných územích: Kanada, Stará hráz, Kobylí hlava, Olšava. Četnost nejčastěji uděleného stupně zachovalosti vyjadřuje graf 1. 27

Histogram zachovalosti Četnost 20 10 0 3 3,5 4 4,5 Další udělený stupeň graf 1 Struktura - aritmetický průměr 3,4 V lesních biocenózách je optimální horizontální, vertikální a věková struktura blížící se přírodnímu nebo přirozenému stavu a v lučních biocenózách taková, která nejlépe vyhovuje předmětu ochrany. Nejvíce strukturně diferencované porosty na Uherskohradišťsku jsou v takových lokalitách, kde bylo ukončeno klasické lesní hospodaření současně s vyhlášením lokality jako chráněné, a zároveň se tak stalo co nejdříve. Strukturně bohatou lesní rezervací je na Uherskohradišťsku přírodní rezervace Holý kopec. Graf 2 vyjadřuje jakým stupněm byla struktura nejčastěji hodnocena. Histogram struktury Četnost 20 10 0 3 3,5 4 4,5 Další Třídy graf 2 Významné druhy Pokud byl výskyt významných (chráněných, sozologických) druhů hodnocen tak nejčastějším přiděleným stupněm byla 4. Takovou lokalitou je například PR Vlčnovský háj, kde je předmětem ochrany ohrožená ladoňka dvoulistá (Scila bifolia). Na lokalitě byl nalezen druh, který byl v plánu péče špatně determinován a bylo navrženo jeho postupné odstranění (záměna bezu černého za klokoč zpeřený). Často nebyly významné druhy hodnoceny, neboť by to vyžadovalo časově dlouhodobější sledování odpovídající například provedení inventarizačního průzkumu dané chráněné lokality. Reprodukce - aritmetický průměr 3,6 Při hodnocení reprodukce byly stejným množstvím uděleny stupně 3 (uspokojivá) a 4 (dobrá). Nejvíce dominující dřevinou v lesních rezervacích Uherskohradišťska je buk lesní, v roce 2006 probíhal semenný rok této dřeviny. Na většině lokalitách byla reprodukce umožněna. Nejhůře na tom byla přírodní památka Olšava, zde byla 28

reprodukce většiny druhů (zejména ptactva) ohrožena znečištěním z přilehlého silničního obchvatu a z důvodu vypouštění splašků do řeky. Graf 3 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium reprodukce nejčastěji hodnoceno. Histogram reprodukce Četnost 20 10 0 3 3,5 4 4,5 Další Třídy graf 3 Narušení obnovy - aritmetický průměr 3,5 Narušení obnovy lesních porostů na Uherskohradišťsku je z důvodu vysokého stavu spárkaté zvěře. Prakticky na všech lokalitách byly patrné známky okusu zmlazujících se porostů, někde méně jinde více. Největší narušení obnovy spárkatou zvěří se nachází v PR Vlčnovský háj, tam se zvěř stahuje z blízkého okolí díky výstavbě mysliveckých přikrmovacích zařízení a vhodným životním podmínkám. Graf 4 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium narušení obnovy nejčastěji hodnoceno. Histogram narušení obnovy Četnost 20 10 0 3 3,5 4 4,5 Další Třídy graf 4 Invazní a expanzivní druhy - aritmetický průměr 3,7 Invazním druhem, vyskytujícím se na většině lokalit je na Uherskohradišťsku invazní neofyt netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), z jiných geograficky nepůvodních je zde často vyskytuje na vlhčích lokalitách javor jasanolistý (Acer negundo) a často nechybí ani alelopaticky působící trnovník akát (Robinia pseudacacia) dalšími vyskytujícími se invazními druhy jsou netýkavka žlaznatá (Impatiens glandulifera) a slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Největší množství těchto druhů lze nalézt na lokalitách PR Kanada a PP Olšava. Graf 5 vyjadřuje jakým stupněm bylo kritérium invazní a expanzivní druhy nejčastěji hodnoceno. 29