Cykloturistik Jižní Morvy Tento projekt je spolufinncován Evropskou unií Turistický region Jižní Morv
Úvod Vezměte kolo nebo lespoň rozložte mpu vyjeďte skrz nskrz Jižní Morvou. Je to obdivuhodný krj. Během jednoho dne můžete obdivovt úrodná pole vinohrdy v nížinách znedlouho nto pobývt v lesích podobných těm n horách. Můžete šlpt do pedálů ve středu měst z chvilku projíždět tichem lesních zákoutí nebo podél řek. Npříkld v Lednicko-vltickém reálu nebo n Slvkovském bojišti můžete vzdát hold historii ještě tentýž den v Brně n výstvišti vyjít vstříc součsnosti. V Morvském krsu se ponořit do podzemního jeskynního mystického svět. Pár hodin nto obdivujete Jižní Morvu vysoko nd zemí z ochozu některé z četných rozhleden. Těch míst v krji, které lákjí je mnoho n to vše nemusíte mít nějký velmi rychlý doprvní prostředek - stčí kolo. Jižní Morv je pro cyklisty lákdlem. Aby se jim dobře jelo, zčl n podzim r. 2007 existovt vedle skutečného svět Jižní Morvy ještě jeden její svět - svět virtuální. Tto brožur je jen mlým výthem informcí, které jsou o cyklistice n Jižní Morvě dostupné n internetovém portálu: www.cyklo-jizni-morv.cz www.rdfhren-lndesbezirk-sudmhren.com www.cycling-southern-morvi-region.com Tto brožur je součástí relizovného projektu spolufinncovného v rámci Optření 1.3, Cestovní ruch nbídk ktivit pro volný čs - Progrmu Inicitivy Společenství INTERREG IIIA Rkousko - Česká republik s názvem Portál cykloturistiky Jihomorvského krje v návznosti n Dolní Rkousko. Záštitu nd projektem převzl 1. náměstek hejtmn Jihomorvského krje pn Ing. Miln Venclík. Českými prtnery projektu jsou obce Vrtěnín, Obec Vrnov nd Dyjí, Město Znojmo, Obec Horní Břečkov, Obec Hnnice, Obec Hevlín, Město Mikulov, Město Vltice, Město Břeclv, Obec Chvlovice, Obec Lednice, Obec Hrádek, Obec Hrušovny nd Jevišovkou, Obec Novosedly n rkouské strně Destinční gentur pro Weinviertel, Weinviertel Tourismus GmbH, Poysdorf, která je koordinátorem cyklotrs v regionu Weinviertel, http://www.weinviertel.t/weinviertel/portl/.
Obsh Vysvětlivky Obsh Trs: 001 Pržská stezk mezinárodní 2 004 Jntrová stezk mezinárodní 4 005 Jntrová stezk mezinárodní 4 041 Greenwys Prh - Wien národní 8 042 národní 10 043 Morvská stezk národní 11 044 národní 12 045 Morvská stezk národní 13 Mp 14 Seznm turistických informčních center 16 Trs: 047 Morvská stezk národní 17 046 Beskydsko-krptská mgistrál národní 18 048 Greenwys Prh - Wien národní 20 411 regionální 23 481 regionální 24 00 místní 26 43 místní 27 Přehled objektů certifikovných v rámci projektu Cyklisté vítáni 28 Vysvětlivky k popisům cyklotrs v brožuře: Znčk trojúhelníčku místo ležící n trse Znčk oko místo ležící v blízkosti trsy Vykřičník nebezpečné místo, nebezpečný úsek Klsifikce obtížnosti cyklotrs: Lehká trs Převžují sfltové nebo jiné hldké povrchy. Profil trsy je rovinný (nebo s kopce) nebo má nejvýše nevýrzná stoupání klesání. Absolvování trsy zvládne i netrénovná osob dítě do 10 let. Středně obtížná trs Povrch trsy je různý. Profil trsy má místy větší převýšení při stoupání. Absolvování trsy zvládne je doporučeno mírně trénovným osobám vyspělejším dětem. Obtížná trs Povrch trsy je různý. Profil trsy má výrzná převýšení při stoupání. V klesáních je nutno vzhledem k povrchu jet pomlu. Absolvování trsy je doporučeno trénovným osobám, dětem obecně nikoliv. Klsifikce krjiny podél cyklotrsy: Vysoce trktivní V krjině podél cyklotrsy převžují přírodní prvky (lesy, skály, vodní toky) nebo v ní jsou prvky vytvořené člověkem, které splývjí s přírodou (rybníky, některé umělé regulovné vodní toky, prky, rchitektonické pmátky, ). Krjin podél cyklotrsy je pestrá. Podél cyklotrsy se vyskytují ndregionálně nebo mezinárodně význmné veřejnosti přístupné pmětihodnosti, technické pmátky přírodovědně hodnotná míst (přírodní rezervce, přírodní pmátky, pmátné stromy). Cyklotrs vede v drtivé míře odděleně od utomobilového provozu. Středně trktivní V krjině podél cyklotrsy převžují člověkem vytvořené prvky (lesy, zemědělské plochy, regulovné vodní toky, sídl), které místy splývjí s přírodou, místy nikoliv. Krjin podél cyklotrsy je místy monotónní, místy pestrá. Podél cyklotrsy se vyskytují regionálně význmné veřejnosti přístupné pmětihodnosti, technické pmátky přírodovědně hodnotná míst (přírodní rezervce, přírodní pmátky, pmátné stromy). Cyklotrs vede místy odděleně od utomobilového provozu, místy v souběhu s ním. Málo trktivní V krjině podél cyklotrsy převžují člověkem vytvořené prvky (lesy, zemědělské plochy, regulovné vodní toky, sídl), které místy splývjí s přírodou, z větší části nikoliv. Krjin podél cyklotrsy je čsto monotónní. Podél cyklotrsy se jen málo nebo vůbec nevyskytují veřejnosti přístupné pmětihodnosti, technické pmátky přírodovědně hodnotná míst (přírodní rezervce, přírodní pmátky, pmátné stromy). Cyklotrs vede místy odděleně od utomobilového provozu, většinou le v souběhu s ním. N trse se může vyskytnout limitující prvek, který odrzuje cyklisty od využívání trsy, npř. velmi hustý utomobilový provoz, dlouhé nesjízdné úseky, nutnost přenášení kol,
1 Trs 1 60 km Pržská stezk mezinárodní 0 km Brno, stdion FC Sprt 1,5 km Brno, hl Rondo 11,5 km Brno, Bystrc, přístv 19,0 km Brno, pod hrdem Veveří 23,5 km Veverská Bítýšk 30,7 km Čebín 37,8 km Tišnov 45,8 km Lomnice u Tišnov 54,2 km Doubrvník 58,2 km Nedvědice 1 60,0 km Pernštejn Trs vede v Brně převážně po příjemných cyklostezkách nebo vedlejších ulicích, poté po prvém břehu Brněnské přehrdy po frekventovné silnici II. třídy. Z Veverské Bítýšky do Tišnov převážně po silnicích III. třídy. Málo frekventovné silnice s čstými stoupáními klesáními mezi Tišnovem Doubrvníkem (přes Lomnici). Hustý provoz ut n silnici II. třídy v úseku Doubrvník Nedvědice. Trs je velmi oblíben brněnskými cyklisty jko nástupní trs pro výlety do okolí Brněnské přehrdy i dále n Českomorvskou vrchovinu. Nebezpečná míst: všechny přejezdy frekventovných ulic v Brně, zvláště Vídeňské u Antroposu, sloupy veřejného osvětlení v trse stezky mezi Brnem, Komínem Brnem, Bystrcí, dále frekventovná silnice bez krjnic n prvém břehu Brněnské přehrdy, přejezd hustě frekventovné silnice II. třídy v Čebíně, úsek Doubrvník Nedvědice s hustým provozem ut. Pržská stezk Bystřice nd Pernštejnem Kříb 582 Nedvědičk 4 ndmořská výšk [m] Hrd Pernštejn Bílá vod 0 4 400 3 300 Bítyšk Bobrůvk Svrtk Loučk Besének Květnice 470 TIŠNOV Lipový v. 478 ROSICE Teplý k. 438 Nebovid 370 IVANČICE nínk Kulíšek 692 Sýkoř 702 Velká hor 558 Lubě Býkovk Úmoří Čebínk 433 KUŘIM Hrd Veveří Svrtk Křetínk LETOVICE BLANSKO 526 Bbí lom 562 Svrtk BRNO k 205 v Brno, stdion FC Sprt: do doby vybudování dokonlé sítě cyklostezek podél Svitvy Svrtky křižovtk mezinárodních trs 1, 4, 5. Brno, hl Rondo: zhrub 1 km od ŽST Brno hlvní nádrží. Nebezpečný přejezd dvou ulic. Brno: druhé největší město ČR, téměř 400 000 obyv., v historii správní středisko Morvy, veletržní středisko, městská pmátková rezervce. Špilberk, hrd, Strá rdnice, Měnínská brán (ul. Orlí), Petrov, ktedrál sv. Petr Pvl, kostel sv. Jkub (Jkubské nám), kostel sv. Tomáše ugustiniánský klášter (Morvské nám.), býv. kpucínský klášter (Kpucínské nám.), býv. minoritský klášter (Minoritská ul.), Nová rdnice (Dominikánské nám.), Dietrichsteinský plác Morvské zemské muzeum (Zelný trh), Biskupský dvůr (Zelný trh), Vil Tugendht (ul. Černopolní v části Černá Pole). Význmné dílo světové funkcionlistické rchitektury, pmátk UNESCO. Brno, Stré Brno: nebezpečný přejezd počátku ulice Vídeňské. Brno, Výstviště: funkcionlistické pvilony, čsté veletržní kce, n velodromu sportovní kce koncerty. Brno, pvilon Anthropos: muzeum. Mket mmut ve skutečné velikosti. Nedleko odtud nebezpečný přejezd ulice. Brno, Jundrov, most. Brno, Komín: kostel sv. Vvřince. V úseku Komín - Bystrc hustý cyklistický provoz součsně sloupy v trse chodníku, který je oznčen jko cyklostezk. Brno, Bystrc, Letenská lávk: možno odbočit do mlebného Údolí oddechu. Zde pěkné kopcovité trsy, trktivní plouky, obor se zvěří. Brno, Bystrc, střed: kostel sv. Jn Křtitele sv. Jn Evngelisty. Rodiště mlíře sochře Jkub Obrovského. Chráněná líp ve středu obce. N levém břehu Svrtky ZOO. Brno, Bystrc, přístv: Brněnská přehrd, též Kníničská. Lodní doprv mezi hrází Veverskou Bítýškou n kumulátorové bterie. Přeprv kol povolen. Po celém prvém břehu přehrdy hrozí kolize s uty i s chodci! Podkomorské lesy: rozsáhlé lesy v členitém hřebenu mezi Bystrcí, hrdem Veveří Ostrovčicemi. Dějiště Pohádky máje, románu V. Mrštík. Velmi pěkné lesní cesty jedn silnice. Část území využit pro Automotodrom Brno (Msrykův okruh). Brno, Rkovec. 2 200 1 0 10 20 30 40 60 [km] Fyzická obtížnost: Trs je středně obtížná, v okolí Lomnice místy obtížná. Průjezd Brnem mezi centrem Brněnskou přehrdou je lehký. Atrktivit krjiny: Většinou středně trktivní, vysoce trktivní úseky jsou mezi Lomnicí Doubrvníkem u hrdu Pernštejn. Znčení doprvní s číslem 2 Hrd Veveří
Trs 1 Brno, Obor: utokempink. Brno, Pod hrdem Veveří, přístv: břehy spojeny mostem pro pěší cyklisty. N druhém břehu oblíbená, leč ne příliš bezpečná cyklistická trs N Zouvlce mezi Junáckou loukou Veverskou Bítýškou. Mezi přístvištěm hrdem nová stezk s hezkým dřevěným mostem. Brno, Pod hrdem Veveří. Brno, nd hrdem Veveří: rozcestí. Hrd Veveří: doložený r. 1222. Z této doby dochován věž. N konci 13. stol. vznikl rně gotický hrd s válcovou břitovou věží plácem kplí. Postupná úspěšná obnov znčně zdevstovné pmátky. U Mtky Boží: kple, pův. pozdně románská z konce 12. stol. Interiér brokní. Gotický nástěnný obrz Mdony s dítětem prvděpodobně od Mistr vyšebrodského cyklu. Veverská Bítýšk: pův. ves, doložená od r. 1446, pk r. 1481 povýšen n městečko. Kostel pův. pozdně gotický z 15. stol. přestvěný pozdně brokně v l. 1771-82. Veverská Bítýšk, most přes Svrtku. Údolí Bílého potok: Bílý potok je prvostrnný přítok Svrtky. Z Veverské Bítýšky pěkná převážně sfltová silnice k Hálovu mlýnu (8 km) k smotě Šmelcovn (10 km), dál osou údolí ž do Velké Bíteše povrch čsto šptně sjízdný, n cestě několik brodů. Chudčice, horní konec. Sentice. Čebín: kostel sv. Jiří pův. románský. N vrcholu nd velkým opuštěným lomem rozhledn (strmá cest - pro kol nevhodné). Nebezpečný přejezd silnice II. tř. Drásov: kostel Povýšení sv. Kříže rně gotický z pol. 13. stol. Opuštěné těleso býv. železniční vlečky do lomu Čebín. Mlá expozice soukromé zhrdní železnice. Tišnov: kostel sv. Václv z doby před r. 1235. V centru několik brokních domů, rdnice s prvky secese z r. 1905, funkcionlistická spořiteln z r. 1931 od B. Fuchse. Minerlogické burzy. Květnice: ostrovní hor nd Tišnovem, přírodní rezervce, nleziště minerálů, porosty n vápenci, jeskyně, sklní step lesostep. Cesty pro kol nprosto nevhodné. Předklášteří: klášter Port coeli zložen r. 1233 královnou Konstncií, vdovou po Přemyslu Otkrovi I. Klášterní kostel Nnebevzetí P. Mrie v románskogotickém slohu s gotickým portálem. V klášteře Podhorácké muzeum. Lomničk. Šerkovice: v obci prtyzánský pmátník. Lomnice: městská pmátková zón, zámek, zámecký prk, rně brokní chrám Nvštívení P. Mrie z l. 1669-82. N sev. okrji měst bývlá židovská čtvrť. Ochoz u Tišnov. Prudká: u žel. zstávky krytá dřevěná lávk přes Svrtku z r. 1899. Technická pmátk. Doubrvník: městská pmátková zón, rdnice z poč. 17. stol., dům čp. 35, kple sv. Anny z r. 1696, poutní kple sv. Mří Mgdleny z r. 1897 gotickorenesnční kostel Povýšení sv. Kříže z l. 1535-57. Nebezpečná jízd po silnici II. třídy s hustým utomobilovým provozem v úseku Doubrvník - Nedvědice. Černvír: pův. románský kostel Nnebevzetí P. Mrie později uprven goticky brokně. Krytý most přes řeku Svrtku z r. 1718, technická pmátk. Nedvědice: v osdě Pernštejn krytý dřevěný most, technická pmátk. Pernštejn, dolní křižovtk: prudké stoupání klesání. Pernštejn: známý rozsáhlý hrd. Dnešní podob gotickorenesnční. Trs pokrčuje směr Bystřice nd Pernštejnem, Hlinsko, Prh. Pernštejn Morový sloup v Lomnici Hl Rondo v Brně Nová lávk pod hrdem Veveří Infotbule u přírodní pmátky Luzichová 3
Trs 4 68 km Stezk Brno-Vídeň mezinárodní 0 km Brno, stdion FC Sprt 5,6 km Modřice, Olympi 4 19,6 km Židlochovice 38,0 km Psohlávky 68,0 km Hevlín, hrniční přechod Trs vede převážně po silnicích III. třídy, po účelových sfltových komunikcích nebo po nově vybudovných cyklostezkách, při státních hrnicích s Rkouskem tké po bývlé signálce. Oblíbená mezi cyklisty in line bruslři zejmén n úseku mezi Brnem nákupním centrem Olympi. Výhodná rovinným profilem reltivní bezpečností pro rodiny s dětmi. Oblíbená tké dálkovými jezdci jko spojnice Brn s Pálvou, Lednicko-vltickým reálem, Novomlýnskými nádržemi nebo Brn s Vídní. Nevýhodou trsy je nedosttek doprovodné zeleně, nedoporučujeme ji v tropických dnech. Cyklistická stezk Brno-Vídeň Hevlín Miroslvk OSLAVANY IVANČICE Dyje Hevlín - L n der Thy ROSICE Jihlv MORAVSKÝ KRUMLOV Kdovská hor 367 ndmořská výšk [m] MIROSLAV 240 220 200 180 160 140 120 Leskoun 388 Teplý k. 438 Nový Přerov - Alt Preru Nové Mlýny Březí - Stuttenhof Mikulov - Drsenhofen CHKO PÁLAVA Fyzická obtížnost: Trs je lehká. Atrktivit krjiny: Většinou středně trktivní, místy málo trktivní úseky. Znčení doprvní s číslem Štv HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU Střelice Nebovid 370 POHOŘELICE Svrtk MODŘICE RAJHRAD Litv ŽIDLOCHOVICE Děvín 5 MIKULOV BRNO Vysoký roh 310 Stré hory 302 100 0 10 20 30 40 60 70 [km] Brno, stdion FC Sprt: do doby vybudování dokonlé sítě cyklostezek podél Svitvy Svrtky křižovtk mezinárodních trs 1, 4, 5. Brno, nákupní zón jih: hypermrkety. Modřice, Olympi: v obci brokní kostel sv. Gotthrd z l. 1723-26, původně románský. Brokní fr v Msrykově ulici z doby kolem r. 1726. N náměstí kple sv. Václv novobrokní s kubistickými prvky. Trmvjové spojení s Brnem. Nákupní zábvní centrum Olympi otevřeno r. 1999. Rebešovice: zvonice n návsi z r. 1830, zámeček s kplí sv. Doroty. Rjhrdice: sýpk z r. 1809, kple z l. 1896-7 zvonice v Loučce z r. 1848. Rjhrd: r. 1048 zloženo probošství břevnovských benediktinů. Podle projektu J. Sntiniho postven v l. 1722-39 brokní kostel sv. Petr Pvl. Konvent preltur klášter ž z 19. stol. V prku u klášter brokní soch sv. Jn Nepomuckého z pol. 18. stol. V obci pozdně brokní kostel Nlezení sv. Kříže z l. 1722-39 pozdně brokní soch sv. Florián z 18. stol. Technickou pmátkou je most přes rmeno Svrtky z l. 1760-61. Optovice: kostel sv. Krl Boromejského. Blučin: pozdně renesnční rdnice z r. 1602, kostel Nnebevzetí P. Mrie s pozdně románským jádrem ze 13. stol. Brokní morový sloup z doby kolem r. 1720. Při silnici od Moutnice brokní boží muk z 18. stol. Kopec Výhon s ovocnými sdy vynikjícím rozhledem n Dyjskosvrtecký úvl doklduje strtegickou polohu sídlišť strých kultur. N kole přístupné od křižovtky silnic u dálnice. Židlochovice: renesnční zámek r. 1592. Přestvb n reprezentční brokní sídlo v l. 1722-28, empírové stvební úprvy v l. 1844-45. Od r. 1918 mjetekem československého státu. Od r. 1924 letním sídlem prezident T. G. Msryk. Dnes reprezentční místo význmných mezistátních setkání. U zámku přístupný přírodně-krjinářský prk. Renesnční rdnice z r. 1559, přestvená empírově. Nproti secesně přestvený dům r. 1911, n nám. Míru secesní Národní dům z r. 1912 novorenesnční dům č. 28 z 2. pol. 19. stol. Vrcholně brokní frní kostel Povýšení sv. Kříže z l. 1717-30. Hrušovny u Brn: býv. cukrovr z l. 1916-18. Velký závod n výrobu pórobetonu. Žbčice: sýpk z r. 1713 n dvoře sttku. Přísnotice: kříž při silnici do Vrnovic ze 17. stol., připomínjící vpád Ttrů n Morvu r. 1663. Vrnovice: R. 15 vystvěn most přes Svrtku mezi Vrnovicemi Pouzdřny. Stvb železnice Vídeň-Břeclv-Brno r. 1839. 7.7.1839, kdy byl vyprven první vlk, došlo zde k první železniční nehodě ve střední Evropě. Plčkův les říčk Štv: přírodní rezervce, lužní les, zimoviště orl mořského. Ivň: klsicistní kostel sv. Brtoloměje z r. 1791 pozdně brokní fr z 2. pol. 18. stol. Ivň, rozc. 4 Výhled z Výhonu n Rjhrd Brno
Trs 4 Pohled n Pálvu Novomlýnské nádrže z vyhlídky Mohyl Nebezpečný přejezd silnice I. tř. Psohlávky: rně brokní kostel sv. Anny ze 17. stol. Koupání rekrece u Horní Novomlýnské nádrže, počet obyvtel obce se v době rekreční špičky výrzně zvyšuje. Rybolov, vodní sporty, kempy penziony. Cyklistický okruh okolo utokempu Merkur vede po březích nádrží Nové Mlýny. Vodní dílo Nové Mlýny: tři přehrdní nádrže n Dyji (v součtu 32 km 2 ), vod pro závlhy, energetické využití (Dolní nádrž), možnost regulovt vodní stvy (pozitivní vliv n odtok při povodních r. 1997) široké možnosti rekrece rybření. Stvbou zničen ekosystém lužních lesů n soutoku Jihlvy, Svrtky Dyje. Střední nádrž je rezervcí ( Věstonická nádrž ). Hrdisko: návrší sev. od Horní Novomlýnské nádrže. Pozůsttky římské vojenské stnice z l. 166 ž 181 n severní hrnici římského impéri n styku s germánskými kmeny. Unikátní nálezy velitelské budovy, lázní s přívodem vody, cihel s římskými nápisy, mincí, kermiky, spon brnění. Ojedinělá loklit n nšem území. Brod n. Dyjí: kostel sv. Jn Nepomuckého z r. 1770 z období přechodu brok do klsicismu. Výrzný dvojdům čp. 83 klsicistní. Drnholec, rozc. Drnholec: renesnční zámek z r. 1583, v 18. stol uprven brokně ž klsicistně. Pozdně brokní kostel Nejsvětější Trojice z let 17-57, pozdně renesnční fr, býv. renesnční rdnice s letopočtem 1591, měšťnské empírové domy brokní sousoší P. Mrie z r. 1718. V Drnholci okolí je velmi nízký roční srážkový úhrn, výrzně se zde projevuje nízká ndmořská výšk srážkový stín Českomorvské vrchoviny. Novosedly: rně gotický kostel sv. Oldřich ze 13. stol. N návsi mriánský sloup z 18. stol. Slnisko Novosedly: přírodní rezervce, loklit vzácných druhů slnomilných rostlin slnomilného hmyzu. Nový Přerov: původní kple přestvěn r. 1690 n brokní kostel. Nový Přerov, jižní rozc. Přerovský vrch: kvylová step. Jevišovk, jižní rozc. Trávní Dvůr, rozc.: národní přírodní rezervce, zbytky lužního les kolem strého rmene Dyje. Olšové lesíky, louky, rákosiny, mlé trvlé vodní plochy. Ornitologicky význmná loklit. Hevlín: pozdně brokní kostel Nnebevzetí P. Mrie z 18. stol. s bohtě vybveným interiérem. Gotická kmenná boží muk u kostel sochy sv. Filip, sv. Jn Nepomuckého sv. Roch z pol. 19. stol. Hevlín, hrn. přechod. Trs pokrčuje směr Wien. Most v Židlochovicích Židlochovický zámek Pohled n Pálvu od Novomlýnské nádrže Plčkův les říčk Štv Letecký pohled n Rjhrd Odpočívk Psohlávky 5
Trs 5 55 km Jntrová stezk mezinárodní 0 km Brno, stdion FC Sprt 9,0 km Brno, Obřny 20,5 km Admov 28,2 km Blnsko 33,8 km Sklní Mlýn 5 55,0 km Skelná Huť, rozc. 44,6 km Sloup Trs vede nejdříve v Brně strou průmyslovou zónou údolím řeky Svitvy částečně po místních komunikcích, částečně po cyklostezkách, v úseku Brno, Obřny - Bílovice po lesní silnici lesní cestě. V úseku Bílovice - Admov je málo frekventovná silnice II. třídy. Mezi Admovem místem nzvným Nový hrd, rozc. n hlvní silnici je velmi pěkná lesní sfltová silnice. Nebezpečný úsek je n silnici II. třídy od rozcestí pod Novým hrdem po Blnsko i poté údolím Punkvy (hustá frekvence ut). Velmi hezké úseky má trs v Suchém žlebu u Sklního mlýn (sklní útvry) poté severně od Sloupu, kde jsou lesní silnice se zákzem vjezdu motorových vozidel. N území Brn počítejte s nedosttky ve znčení, které je zde zcizováno poškozováno vndly. Nebezpečnými místy jsou všechny přejezdy frekventovných ulic v Brně. Prudká převýšení je nutno překont v obci Ostrov severně i jižně od obce Sloup. Jntrová stezk BRNO ndmořská výšk [m] 526 Bbí lom 562 700 600 0 400 300 200 100 BLANSKO Bělá BOSKOVICE CHKO MORAVSKÝ KRAS ADAMOV 464 Říčk Křtinský p. Holíkov 665 Punkv Bílá Vod Žďárná Jedovnice Proklest 574 Skelná huť Sloupský p. Červený v. 535 0 0 10 20 30 40 60 [km] Brno, stdion FC Sprt: do doby vybudování dokonlé sítě cyklostezek podél Svitvy Svrtky křižovtk mezinárodních trs 1, 4, 5. Nebezpečné přejezdy několik frekventovných ulic. Brno, Zábrdovice: brokní kostel Nnebevzetí P. Mrie z l. 1661 68. Budovy býv. premonstrátského konventu - vojenská nemocnice. Poblíž koupliště. Brno, Obřny: nd řekou Svitvou vých. od obce hrdiště lidu popelnicových polí. Hády: dominnt vých. okolí Brn, nejjižnější výběžek Morvského krsu. Býv. těžb vápenců ve velkolomech. Vynikjící rozhledové místo nd Brnem. Národní přírodní rezervce Hádecká plnink. Bílovice n. Svitvou: novogotický kostel sv. Cyril Metoděje z l. 1908 13 ovlivněn secesí. V minulosti pobyty význmných osobností (Rudolf Těsnohlídek, S. K. Neumnn, brtři Čpkové). Východiště do krje lišky Bystroušky. Mlužín: přírodní rezervce n prvém břehu Svitvy. Admov: ráz měst dán podnikem Adst pnelovou výstvbou. Admovské strojírny se strou trdicí. Novogotický kostel sv. Brbory z l. 1855 57. Uvnitř část oltáře z klášter ve Zwettlu, vynikjící dílo pozdní gotiky z l. 16 25. Nový hrd, rozc. u studánky pod hrdem: zřícenin rozlehlého gotického hrdu nd Svitvou. Od rozcestí možno po strmé lesní silnici dojet téměř ž ke hrdu (trs 19). Nový hrd, rozc. n hlvní silnici. Hustý provoz motorové doprvy n silnici jižně od Blnsk. Blnsko, jih. Blnsko, soutok Svitvy Punkvy: křižovtk n j. okrji Blnsk. Blnsko: koncem 17. stol. zde vznikl huť, zákld železářství. Zámek z r. 1574, dnes Muzeum Morvského krsu, dějin železářství umělecké litiny. Pův. románský kostel sv. Mrtin přestvěn v l. 1707 ž 1710. Nejstrší dřevěný kostel v ČR z r. 1601 1640, přemístěný v r. 1936 z Podkrptské Rusi. Budov Adstu z 19. stol. ve slohu tudorské gotiky. V Blnsku působil Dr. Jindřich Wnkel, mj. objevitel význmných nálezů z doby hlšttské v jeskyni Býčí skál. Hustý provoz motorové doprvy n silnici v údolí Punkvy u Blnsk. Sklní Mlýn: hotel. Ve směru jízdy vlevo můžete jet Pustým žlebem, dojedete k Punkevním jeskyním (v terénu neznčeno) před Sloupem se opět npojíte n trsu 5. Vynecháte le Kteřinskou jeskyni jeskyni Blcrku. Trs 5 od Sklního mlýn vede Suchým žlebem, (který se táhne ž k Holštejnu). V obou žlebech je velké množství jeskyní vápencových sklních útvrů. Pustý žleb: bezvodé krsové údolí, táhnoucí se od Sloupu ke Sklnímu mlýnu. Ve žlebu se nchází více než 4 veřejnosti nepřístupných jeskyní přístupné Punkevní jeskyně. Až 90 m vysoké vápencové stěny. Punkevní jeskyně: veřejnosti přístupné jeskyně. Objeveny K. Absolonem Fyzická obtížnost: Trs je lehká. V úseku Sloup - hrnice krje je středně obtížná (v tomto směru). Atrktivit krjiny: Většinou středně trktivní, průjezd průmyslovou částí Brn je málo trktivní, úsek Admov - Nový hrd, rozc. n hlvní silnici úsek Sklní mlýn - Sloup jsou velmi trktivní. Znčení doprvní s číslem 6 Řek Svitv v Brně, Obřnech Jeskyně Kůln
Trs 5 v l. 1909-33. Prohlídková trs vede nejdříve suchou částí, pk n dno propsti Mcoch zpět plvbou n podzemní Punkvě. Blnsek, rozc.: zřícenin hrdu z 13. stol. nd Pustým žlebem nproti Punkevním jeskyním. Kol nutno necht hlídt ve žlebu vystoupt po pěší zelené trse, nebo přijet polní cestou od Nových Dvorů. Koňský spád: silně zškrcený mendr v Pustém žlebu, n jeho úptí proržen vchod do Amtérské jeskyně, která s okolními jeskyněmi Sloupsko-šošůvskými, Punkevními dlšími tvoří jediný systém o délce 35 km. Punkv: krsový tok, vznikjící v Amtérské jeskyni soutokem Sloupského potok holštejnské Bílé vody. Protéká Mcochou vyvěrá ve výtoku Punkvy. Povrchově teče spodní částí Pustého žlebu. U Blnsk ústí do Svitvy. Kteřinská jeskyně: objeven r. 1909 skupinou K. Absolon, délk chodeb je 0 m, z toho zpřístupněno je 300 m, význmné nálezy koster jeskynních medvědů. Mcoch, rozc.: vzdálenost k propsti 1 km. Mcoch: světově známá propst hluboká 138,7 m (měřeno k hldině Dolního jezírk). Jezírko je hluboké 48,9 m, celková hloubk propsti je tedy 187,6 m. Ústí má impozntní rozměry 76 174 m přibližně oválný tvr. Propst vznikl zřícením stropu mohutné jeskyně. Dnem (součást prohlídkové trsy Punkevních jeskyní) protéká říčk Punkv, n dně dvě jezírk: Horní Dolní. Spojení s Pustým žlebem kbinkovou lnovkou - přeprv kol povolen. Jeskyně Blcrk: objeven v l. 1923 24 obyvteli Ostrov, veřejnosti zpřístupněn v roce 1936 1938. Ostrov u Mcochy: pozdně brokní kostel sv. Mří Mgdlény - cc 100 m pod kostelem u silnice Ostrovská propst uzvřená mříží, v obci propdání potok Lopče. Větrný mlýn z 2. pol. 19. stol. Přírodní rezervce Blcrov skál Vintoky (krsové jevy). Sloupsko-šošůvské jeskyně: složitý jeskynní systém n ponorech Sloupského potok. Spodním ptrem protéká ponorný Sloupský potok (ponor pod skálou Hřebenáč u vchodu do jeskyní), část horního ptr (1,2 km) je zpřístupněn pro veřejnost. Východ z jeskyní v jeskyni Kůln - tunelovitá jeskyně, nejvýznmnější sídliště nendrtálského člověk v ČR, nálezy kosterních pozůsttků, kmenných nástrojů kostí ulovených zvířt. Z okupce podzemní továrn. Systém Sloupskošošůvských jeskyní propojen z Mcochou Amtérskou jeskyní. Sloup: kostel P. Mrie Bolestné s dvěm věžemi vysokými 42 m z l. 17 54. Ždárná, rozcestí vých. od obce: trs dále vede po silnici II. třídy s hustým provozem nebezpečnými místy. Skelná Huť, rozc.: huť znikl r. 1913. Trs pokrčuje směr Protivnov, Olomouc, Přerov, Hrnice, Strý Jičín, Ostrv. Jedn z mnoh studánek v okolí Bílovic Bílovice, výletní resturce Nový hrd Kteřinská jeskyně Jeskyně Blcrk 7
Trs 41 35,5 km Greenwys Prh Wien národní 0 km Nový Přerov 11,0 km Mikulov, ŽST 15,0 km Nový rybník, rozc. 41 21,6 km Hrniční zámeček 26,8 km Lednice 35,5 km Břeclv Trs vede většinou po rovině, to v úseku Nový Přerov Mikulov Nový Rybník, rozc. po bývlé signálce, v úseku Sedlec Hrniční zámeček po polní cestě, z Lednice do Břeclvi lesní sfltovou silnicí, jinde silnicemi II. III. třídy. N trse jsou velmi hezká míst Lednicko-vltického reálu. Nebezpečná míst: v Lednici dejte pozor n kolize s chodci i utomobily, mezi Jnovým hrdem Břeclví je velký provoz cyklistů pěších, dejte pozor n vzájemné kolize. Greenwys Prh Wien ndmořská výšk [m] 220 200 180 160 140 120 100 0 5 10 15 20 25 30 35 40 [km] Fyzická obtížnost: Trs je lehká. Atrktivit krjiny: Velmi trktivní. Úsek Nový Přerov Mikulov je středně trktivní. Znčení doprvní s číslem Nový Přerov Březí - Stuttenhof Mikulov - Ottenthl Nové Mlýny Mikulov - Drsenhofen Děvín 5 CHKO PÁLAVA MIKULOV Vysoký roh 310 Stré hory 302 Nesyt Vltice - Schrttenberg Přítlucká h. 292 Lednice Mlýnský r. Nový Přerov, jižní rozc.: viz trs 4. Dobré Pole, rozc.: obec pův. obydlená Chorvty. Kostel sv. Cecílie s jádrem z období přechodu gotiky renesnce. Slnisko Dobré Pole: přírodní rezervce, zbytek slnisk. Březí, žel. zst.: obec mj. v 18. 19. stol. obydlená chorvtskou menšinou. Kostel sv. Jn Křtitele z l. 1691 96. Mikulov, ŽST: město s městskou pmátkovou rezervcí, hrniční přechod do Rkousk. Nebývle velké soustředění rchitektonických pmátek. Mjetek Lichtenštejnů (1249 1560) Dietrichštejnů (1575 1945). Město bylo tolerntní k menšinám, o čemž svědčí v 16. stol. přítomnost pronásledovné sekty novokřtěnců - hbánů, dále velikost židovské obce, která byl od pol. 16. stol. do pol. 19. stol. správním centrem morvských Židů sídlem zemského rbín. Centrem Morvy se Mikulov stl z doby krdinál Frntišk Dietrichštejn. Stgnce poté, kdy železnice Vídeň Brno minul město, dále po 2. svět. válce vysídlením Němců polohou při železné oponě. Situce se změnil po r. 1989, kdy se zvýšil ruch n hrničním přechodu byl nově zrekonstruován silnice do Brn. Dodnes se dochovly poměrně souvislé úseky opevnění, které bylo budováno od pol. 14. stol. Zámek, původně hrd z poč. 13. stol., hlvní přestvb poč. 17. stol. z krdinál Dietrichštejn. Dnešní pozdně brokní podob po požáru r. 1719. Dyje Poštorná - Reinthl BŘECLAV Prušánk Jochy 208 8 Tři Grácie Minret
úsek Nový Přerov Nový rybník, rozc. Trs 41 V zámku je muzeum. Součástí expozice je i zámecký sklep s obřím sudem. Proboštský kostel sv. Václv, uváděn již r. 1173. Městská věž poblíž kostel sv. Václv je gotická. Piristický klášter s kostelem sv. Jn Křtitele kostel pův. rně brokní z l. 1666 89. Pálv v minulosti městské lázně, připomínné již r. 1362. Dům spisovtelů s brokní fsádou. Syngog zložen ptrně kolem r. 14. Náměstí: sloup Nejsv. Trojice z r. 1724. Kšn z r. 1680. Rdnice, pův. pivovr, n rdnici přebudován kolem r. 1660. Dům čp. 3, renes. budov se síťovou klenbou v průjezdu. Dům čp. 27 U rytířů, renesnční, mimořádně hodnotná stvb ze 60. let 16. stol. Dům čp. 32 nejvýznmnější světská brokní stvb, Dietrichštejnská hrobk, pozdně klsicistní objekt dolní části náměstí. Věž n Kozím vrchu z 15. stol. sloužil jko dělostřelecká věž prchárn. Židovský hřbitov s 20 náhrobky pochází z pol. 15. stol. Svtý kopeček, dominnt měst v itlském stylu n vrcholu vápencového kopce. Dnešní rně brokní podob je ze 70. let 17. stol, Nový rybník, rozc.: přírodní rezervce, význmná hnízdiště vodních ptáků. Sedlec, kolonie: kostel sv. Vít pův. gotický. Velká brokní sýpk z konce 17. stol. Nesyt: největší rybník n Morvě (302 h), u Sedlece slnisko. Hrniční zámeček: empírová stvb z l. 1816 19. Středem zámečku kdysi procházel hrnice mezi Morvou Rkouskem. Adptováno n hotel. Hlohovec: do r. 1919 n rkouském území. Zložen podobně jko řd okolních vesnic r. 1583 Chorvty, kteří uprchli ze své vlsti před Turky. Až do poč. 20. stol. se jzyková menšin udržel, pk splynul s okolím. Kostel sv. Brtoloměje z r. 1832 pozdně klsicistní. Lednické rybníky: národní přírodní rezervce, velmi hodnotné území. Význmn hnízdní loklit vodního ptctv, křižovtk odpočinková zstávk ptčích thů. Součástí rezervce jsou i rybníky v lednickém zámeckém prku, kde n ostrovech hnízdí mj. volvk popelvá kvkoš noční. Koupání v Mlýnském rybníce (Apollo). Rybnický zámeček: jednoduchá empírová stvb z l. 1816 17. Stnice AV ČR. U Tří Grácií, rozc. Lednice, rozc. k ŽST Lednice, nám.: v mjetku Lichtenštejnů od 13. stol. téměř nepřetržitě do r. 1945. N místě pův. gotické tvrze postven v l. 1544 85 renesnční zámek. Dnešní podob je novogotická z l. 1846 58. Zpřístupněno vých. křídlo s dobovou instlcí, 2 prohlídkové okruhy. Plmový skleník (n vých. strně zámku) vybudován v l. 1843 45. Ve své době byl mimořádným technickým dílem, zujme impozntními rozměry (92 13 7,5 m). Lednický prk: si 210 h, poprvé uváděn v pol. 16. stol. poslední úprvy jsou 19. stol. v duchu romntismu. Horní část uprven ve frncouzském stylu. V dolní přírodně krjinářské části prku je část řeky Dyje sveden do systému knálů rybníků, n nichž jsou nvršeny ostrovy, ty nvzájem spojeny mosty. Průhledy mezi jednotlivými romntickými stvbmi v prku (minret, ruin římského kvduktu j.). Při posledních úprvách prku v l. 1884 87 jižně od zámku byl zrušen část obce, vybudováno nové novogotické náměstí prk znčně rozšířen ž k budově nádrží. V prku přes 110 druhů jehličnnů více než 460 listnáčů. Směrem k Břeclvi prk volně přechází v krjinu lužního les. N rmeni řeky Dyje jsou orgnizovány plvby loděmi. V prku jízd n kole zkázán. V Lednici bývá znčný provoz ut utobusů tké silný pěší provoz. Dejte pozor n vzájemné kolize. Lednice, prk. Minret: postven v l. 1797-1802 podle projektu J. L. Hrdtmuth v murském slohu (největší stvb svého druhu v neislámských zemích). Výšk přes 60 m. N nejvyšší ochoz vede 302 schodů. Vynikjící rozhled. Lovecký zámeček: klsicistní z 1. třetiny 19. stol. Jnův hrd, rozc.: romntická npodobenin středověkého, částečně rozbořeného hrdu postvená r. 1807 podle projektu J. L. Hrdtmuth. Hrd sloužil jko myslivn lovecký zámeček. Veřejnosti přístupno. Mezi Jnovým hrdem Břeclví bývá silný cyklistický i pěší provoz. Dejte pozor n vzájemné kolize. Břeclv: město doprvní uzel. Hlvní rozvoj po vybudování železnice. Úsek z Vídně do Břeclvi, první n území Rkousko-Uhersk, zhájil provoz 6. 6. 1839. Renesnční zámek z l. 1540 70 n místě přemyslovského hrdu pozdější středověké tvrze. V okolí zámku prk, volně nvzující n okolní lužní les. Kostel sv. Václv dokončen r. 1995 n místě původního kostel z pol. 18. stol., který byl při náletu 20. 11. 1944 zničen. Syngog z r. 1868. Židovský hřbitov s kmennými náhrobky ze 17. ž 20. stol. Zámek Lednice Rybník Nesyt Mikulovské náměstí Jnův hrd 9
Trs 42 9 km národní 0 km Břeclv 0,6 km Poštorná 42 9,0 km Pohnsko Krátká, rovinná velmi oblíbená spojovcí trs. V Břeclvi jízd v pruhu pro cyklisty, v Poštorné místní komunikce, le tké silnice I. třídy, délk úseku s poměrně hustým provozem ut si 800 m (nebezpečné místo). U nádrží Boří les úsek cesty s horším povrchem. Most přes Dyji u Pohnsk není z vysokých vodních stvů průjezdný. ndmořská výšk [m] 175 170 165 160 Nesyt Mlýnský r. Dyje Přírodní prk Niv Dyje 155 BŘECLAV 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 [km] VALTICE Poštorná Fyzická obtížnost: Trs je lehká. Atrktivit krjiny: Středně trktivní, u Pohnsk velmi trktivní. Znčení doprvní s číslem Vltice - Schrttenberg Pohnsko Poštorná - Reinthl Břeclv: viz trs 41. Poštorná: obec zložen v 16. stol. v době chrvátské kolonizce, dnes součást Břeclvi. Mohutný kostel Nvštívení P. Mrie z konce 19. stol. v historizujícím slohu. Při jeho stvbě použit glzovná kermik místní cihelny. Dejte pozor při jízdě po silnici I. třídy. Frntiškův rybník, rozc. Most přes Dyji je z vyšších vodních strvů neprůjezdný. Pohnsko: rozlehlé stroslovnské hrdiště z 9.-11. stol., jedno z prvděpodobných center Velké Morvy. Hodnotný empírový lovecký zámeček z let 1810 11, muzejní expozice. Zámeček Pohnsko Informční tbule u Pohnsk Řopík u Pohnsk 10 Archeologické nleziště Pohnsko
národní Morvská stezk 25,5 km Trs 43 Tto trs je velmi oblíben pro rekreční jízdy zejmén mezi Břeclví Lnžhotem. V Břeclvi je veden po místních komunikcích po hrázi Dyje, dále pk velmi trktivními úseky lesními silnicemi k Pohnsku k Lnžhotu pk po silnicích II. III. třídy. Cestu je možno zpestřit si zjímvou oklikou k soutoku Dyje Morvy krjinou lužních lesů po sfltových pnelových cestách. Je všk nutno si zejmén při výletech s mlými dětmi dobře rozvrhnout síly. K soutoku tké nelze jezdit z vyšších vodních stvů, kdy je území okolo soutoku zplveno. 0 km Břeclv 5,0 km Pohnsko 43 16,5 km Lnžhot 25,5 km Mikulčice Lednice Mlýnský r. Dyje Přírodní prk Niv Dyje Poštorná - Reinthl BŘECLAV Jochy 208 LANŽHOT Kyjovk Kyjovk Mikulčice Přírodní prk Mikulčický luh HODONÍN Hodonín - Holíč Břeclv: viz trs 41. Pohnsko: viz trs 42. Lány, rozc.: vzdálenost po neznčené cestě k zámečku Lány 1,5 km, k soutoku Morvy Dyje 12 km. Obor Soutok: unikátní rozsáhlé území při soutoku Morvy Dyje, podle Rmsrské úmluvy mokřd mezinárodního význmu, z vyšších vodních stvů částečně zplven. Během povodní r. 1997 se v území soutoku částečně zdržel povodňová vln řeky Morvy, čímž se snížily škody n slovenském území. Hrúdy jsou vyvýšená území, zbytky písečných dun, n odlesněných místech se suchomilnou vegetcí. Přírodní rezervce Chnov, Rnšpurk N Soutoku. Obor pro chov jelenů dňků. N několik místech ropné vrty. Soutok Dyje morvy je nejlépe dosžitelný lesní silnicí od hrničního přechodu se Slovenskem jízdou podél Morvy. K smotnému soutoku směřují šipky. Poslední 0,4 km n pěšině téměř nesjízdné. Místy zde bývá velké množství komárů. Lnžhot: zchovány některé pův. domy z 19. stol. Kostel Pozdvižení Sv. kříže je pozdně gotický ze 16. stol. Místní muzeum zložené r. 1993. Kostice: kple sv. Terezie kple sv. Kříže. Bohtý folklórní život v obci. Tvrdonice: součsná podob kostel sv. Mikuláše z l. 1880 84. Domy s prvky původní lidové rchitektury. V okolí těžb ropy. Střed národopisné oblsti Podluží. Týnec: kostel sv. Jn Křtitele z r. 1760. V okolí těžb ropy. Morvská Nová Ves: jihovýchodně od obce se ncházejí jezer po těžbě štěrkopísku. Mikulčice: r. 1979 otevřen důl Mír, který dodnes jko jediný prcuje v jihomorvské lignitové pánvi. Zásobuje lignitem hodonínskou tepelnou elektrárnu. Původně gotický kostel Nnebevzetí P. Mrie z 2. pol. 14. stol. zbrokizován v 18. stol. O rcheologickém nlezišti Vly viz trs 44. Řek Morv n hrnicích se Slovenskem ndmořská výšk [m] 2 200 1 100 0 0 5 10 15 20 25 30 [km] Fyzická obtížnost: Trs je lehká. Atrktivit krjiny: Středně trktivní, mezi Břeclví Lnžhotem velmi trktivní. Znčení doprvní s číslem Cykloklub Rnč v Lnžhotě 11Morvská stezk
Trs 44 26,5 km národní 0 km Lnžhot 44 5,7 km Lnžhot, hrniční přechod 22,5 km Mikulčice, Vly 26,5 km Mikulčice Mezi Lnžhotem celnicí většinou pevné cesty mimo utomobilový provoz, poté po nvigci podél řeky Morvy. Mezi Vly Mikulčicemi sfltová silnice. Z tropických dnů doporučujeme mezi Lnžhotem Mikulčicemi nejezdit ni podél Morvy, ni po silnici přes vesnice, nýbrž lesem ve stínu po sfltové silnici zhrub mezi trsmi 43 44. ndmořská výšk [m] 170 165 160 Lednice Dyje Přírodní prk Niv Dyje Jochy 208 Mikulčice HODONÍN Přírodní prk Mikulčický luh Hodonín - Holíč 155 Mlýnský r. 1 0 5 10 15 20 25 30 [km] BŘECLAV Kyjovk Fyzická obtížnost: Trs je lehká. Atrktivit krjiny: Velmi trktivní. Znčení doprvní s číslem Poštorná - Reinthl LANŽHOT Svodnice Břeclv - Brodské (D2) Lnžhot - Brodské Lnžhot: viz trs 43. Lnžhot, hrniční přechod. Mikulčice, Vly: národní kulturní pmátk. Jeden z nejvýznmnějších sídlištních celků Velkomorvské říše s doloženým slovnským osídlením již od 6. stol. Hlvní nálezy pocházejí z 9. stol. Nlezen knížecí plác, 12 církevních stveb (mj. trojlodní bzilik, kostely) dvorce velmožů, sídliště prostého lidu, vysoké hliněné hrdby. Odkryto několik set hrobů vesměs příslušníků vládnoucí vrstvy i hroby velmožů. V nich bohté nálezy nejrůznějších předmětů včetně stříbrných zltých jemně umělecky zprcovných. Poč. 10. stol. zznmenán úpdek, protože tehdy zde bylo usídleno již jen vesnické obyvtelstvo. Celý sídelní reál zujímá plochu kolem 200 h. Prostor bziliky obestvěn zstřešen, obsh zkonzervován využíván k názornému výkldu. Skřiny: přírodní rezervce n jře částečně zplvovný lužní les s velkým hnízdištěm čápů bílých volvek popelvých. Mikulčice: viz trs 43. 12 Železniční most n trti Lnžhot - Kúty Mikulčice
národní Morvská stezk 8 km Trs 45 Trs vede po zpevněných polních cestách údolní nivou řeky Morvy. 0 km Hodonín 4,5 km Lužice 45 8,0 km Mikulčice Mikulčice Kyjovk Přírodní prk Mikulčický luh HODONÍN Hodonín - Holíč ndmořská výšk [m] 180 175 170 165 160 155 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Fyzická obtížnost: Trs je lehká. Atrktivit krjiny: Středně trktivní, u Mikulčic velmi trktivní. Znčení doprvní s číslem [km] Morvská stezk Hodonín: původně renesnční zámeček z r. 1556 brokně přestvěn v pol. 18. stol.; v něm sbírky Msrykov vlstivědného muze. Kostel sv. Vvřince vznikl přestvbou stršího, připomínného již ve 13. stol. Fr uváděn již k r. 1240. Strá rdnice n Msrykově náměstí z poč. 17. stol. Býv. židovský hřbitov při silnici n Břeclv (proti cukrovru) s náhrobními kmeny z 16. 20. stol. přeměněn v prk. Dům umělců, dnes Glerie výtvrného umění, je dílem rch. Ant. Blžk. Nejslvnějším hodonínským rodákem je první prezident Československé republiky Tomáš Grrigue Msryk. V reálu nemocnice lázně. Lužice: středisko těžby ropy v jihomorvské oblsti. U býv. cihelny jodový prmen, z nějž se vede vod potrubím do hodonínských jodových lázní. Kostel sv. Cyril Metoděje zr.1847. Mikulčice: viz trs 43. Přírodní koupliště, Lužice Muzeum v Hodoníně Glerie výtvrného umění, Hodonín 13
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Svrtk 87 Polná OLE ičk Olešná ký p. k Zl tý věd oto Ú so bs Veselí SCHÉMA ZNAČENÝCH CYKLOTRAS Dobronín d Ne p ký vic Oslv ONové sl v 86 v ko Šlpnk l Os ice stř By v Sl Štoky p. Nové Město n Morvě Ús Bystřice nd Pernštejnem li B 40 25 Prh Bystřice nd Pernštejnem nk Jihlv Sýkoř 702 Nedvědice Oslv k Libochovk k Lomnice Velké Meziříčí Besének tk Svr Oslv v br ů Bo Jihlv mezinárodní v cho Křižnov vk Libo Kmenice cho Jihlávk Luk nd Jihlvou o Lib Cyklotrsy: Měřín Dolní Loučky Třešť národní ndregionální Lo u Brtnice čk TIŠNO Předklášteří osttní místní Kněžice Deblín e Js Střečský p. Veverská Bítýšk p. St ř eč s Třebíč. 19 52 od e ký p áv Bíl Střecký p. o Váp Vldislv Střeč 7 0 Brtnice Klpovský Mor. Dyje Okříšky ic Brtn Brtnice Bí ty šk nk Budišov vk Náměšť nd Oslvou Brněns Zbrslv vk ko r M Lipový v 478 99 KRAJ VYSOČINA Říčny Želetv vk Jihlv k Mohelno šná Ole JIHOČESKÝ KRAJ Ro ky t Je v Stře Hrotovice Ro u Bo br 75 IVANČICE 3 40 ch o vk Teplý k. 438 OSLAVANY 40 3 Jihlv Morvské Budějovice išo ZBÝŠOV Hvrn 396 v Rouchovny nk 2 7 Bih Jemnice ná 73 Ketkovice Třebíč Dukovny Lipník Jroměřice nd Rokytnou Jroměřice nd Rokytnou ROSICE 70 t Římov le Že n k DOLNÍ KOUNICE Nové Syrovice MORAVSKÝ KRUMLOV 401 404 Škorpión 421 48 1 06 Tnárk 391 Blížkovice Jevišovk Vedrovice Jevišovice Vémyslice 10 Křepičk v Je 1 1 išo vk ice Leskoun 388 Višňové Kdovská hor 367 Mikulovice Vrnov Ple Vrnov nd Dyjí D yje 48 nk ov ick ýp POHOŘELICE Hostěrdice Hluboké Mšůvky. 48 Jevišovk Sklič k Bl tn 1 7 Prh Slvonice 2 2 Únnov Větrník 0 no v k ov k ZNOJMO 02 Novoveský r. Miro slvk iš Jev Dyje Ún 4 l Sk Klink Znojmo 394 09 Prosiměřice Deblínek 356 Dyje ičk 00 MIROSLAV Drnholec Hodonice Tsovice 01 Božice HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU Novosedly Štov Bře 4 08 n D íž 0 7 48 Jroslvice Hevlín je Dy RAKOUSKO 1:400 000 Wien 0 5 10 20 km
5 Sem íč 28 Bě lá Ro m 522 8 5229 43 Prostějov Žď á rn 5203 75 V Určice řesův k 82 79 Stříbrná Brodečk 5 6 7 Ale š Oskv Otslvice od Br 7 Drásov Odr Troubky Be čv Ostrov u Mcochy nkv Pu Tovčov Nivky 458 Horní Moštěnice M lá 21 52 78 16 Přerov vá Ráječko 17 Rdslvic Rokytnice Bečv lo V 9 7 p. Věrovny Bedihošť 8 5 BLANSKO Brodek u Přerov Krlice n Hné RÁJEC-JESTŘEBÍ OV Kokory Olešnice Dub nd Morvou á 5204 Bořitov Osek n Mjetín l Šišemk 52 02 520 1 k Hlouče Plumlov l k Velká hor 558 ov Býk uč e Dol Vrbátky OLOMOUCKÝ KRAJ 7 5 Hl o Tršice áv ě 41 Smržice r Mo b Lu Černá Hor Grygov 27 52 Holíkov 665 52 04 5202 03 52 Velký Újezd Olšny u Prostějov že Kostelec n Hné 28 52 01 52 Lysice Přáslvice Hněvotín Sltinice Ří k 46 63 4 3 ice Doloplzy Ptení 522 7 tř ys B Velká Bystřice Lutín ří 45 ický 4 7 Přemyslovice Ostrv Olomouc 26 52 Hlubočky Olomouc Blt Horní Štěpánov BOSKOVICE Drnovice Tru s ov 67 4 7 6 9 e mic 5 522 44 5224 o Úm Kulíšek 692 Těšetice 52 23 Dolny Hork nd Morvou Drhnovice Šebetov KUNŠTÁT 42 Bohuňovice Náměšť n Hné Konice 65 LETOVICE Kříb 582 v Senice n Hné 52 30 6 4 Příkzy VELKÉ OPATOVICE 4 6 M or Šu 89 61 Náklo 2 6 0 6 85 6 6 6 1 EŠNICE 68 67 Cholink Šprněk Jroměřice 48 PARDUBICKÝ KRAJ v ct Ne 61 Jevíčko Chornice Městečko Trnávk k eč Brodek u Prostějov B Jedovnice Ruprechtov Chropyně Němčice nd Hnou á H ná Nezmyslice Hná IVANOVICE NA HANÉ Mo š M lá 1 3 4 Rčice - Pístovice VYŠKOV 7 2 29 Vé 7 39 BRNO Pčlvice dk 1 7 Zborovice Pozořice 33 37 32 Podolí 6 3 v ec s k H r Krumvíř Přední kout 410 Domnín Šrdice ovice Hrušk Milotice Ok lu 47 M Dolní Němč VESELÍ NAD MORAVOU Český Těšín Vsetín 2 41 Trkm Děvín 5 Rtíškovice Čejkovice Velké Pvlovice Morv DUBŇANY Mutěnice Veličk STRÁŽNICE Kyjovk nk Nové mlýny 43 Rohtec Hroznová Lhot Louk 47 Pr u šá n k Přítlucká h. 292 k Ostrožská Lhoty or k Ky jov 6 6 VRACOV Náklo 265 Škvice y Vlčnov Hluk v Čejč Ostrožská Nová Ves Uherský Ostroh BZENEC No vá Štv HUSTOPEČE Kobylí 44 O lšv Hrdčov Žervice Vlkoš Dolní Dunjovice Popovice Nedkonice k KYJOV Uherské Hrdiště Kunovice á ře Polešovice h Dlou Krków Uherské Hrdiště KLOBOUKY U BRNA Nové mlýny zn ic. Boršice u Buchlovic Šitbořice Křepice 4 Bílovice Mistřice Stré Město Zlechov Žrošice Nosislv Uherčice e 9 9 4 9 ýp sk ov 9 5 Přibice Kněžpole Tupesy ŽDÁNICE Bošovice Topolná Velehrd ch 64 Bbice Jlubí 415 0 9 4 13 ZLÍNSKÝ KRAJ 9 6 Písečná 374 473 Spytihněv Trplice 5 ŽIDLOCHOVICE Moutnice k Koryčny Kyjovk Zle 62 Hrušovny u Brn v Kyjo U slepice 438 0 2 6 5 v Lit Otnice 98 Měnín Bř e 14 63 2 Hlenkovice Otrokovice 00 6 Nesovice 1 Sokolnice RAJHRAD BUČOVICE ÚJEZD U BRNA 0 Svrtk Dunávk 97 Říčk MODŘICE E Dřevnice Otrokovice SLAVKOV U BRNA 05 Jihlv T Letonice Morvny Nebovid 370 Ořechov Kvsice Zdounky o Rk ŠLAPANICE v Tlumčov Morkovice - Slížny Holý kopec 374 ROUSÍNOV Tvrožná 3 8 elice Červený v. 535 3 5 oj e 34 Kroměříž Ko t že. vá 1 ýp ck Mojen Ochoz u Brn Bílovice nd Svitvou v. Rusv Hulín 73 ká přehrd R cko Svitv á Pustiměř těn k n H Lelekovice lk Ve á ADAMOV 74 80 77 5 Vojenská 442 n H 1 9 KUŘIM 523 1 lá M Bbí lom 562 81 Čebín VELKÉ BÍLOVICE Kyjovk Jochy 208 45 Prušánky Mikulčice Lednice Velká nd Veličkou k ějov Rd Nová Lhot 47 4 6 yje D 41 Kněždub HODONÍN 46 PODIVÍN roh MIKULOVVysoký 310 Petrov Dolní Bojnovice 15 ezí 44 43 45 Týnec BŘECLAV VALTICE Kostice 42 Stré hory 302 1 41 SLOVENSKO 42 od Sv e nic LANŽHOT Kyjovk Brtislv Čupec 819
Seznm turistických informčních center Název Adres Emil, URL Telefon Blnenská informční kncelář Blnk Rožmitálov 6, Blnsko 678 01 infocentrum@blnsko.cz 6 410 470 www.blnsko.cz/blnk Ústřední informční služb Sklní Mlýn Sklní Mlýn, Blnsko 678 01 info@cves.cz 6 413 575 www.cvemk.cz Informční centrum Boskovicko Msrykovo nám. 1, Boskovice 680 01 informce@boskovice.cz 6 488 677 www.regionboskovicko.cz Turistické informční centrum měst Brn, Mečová 5, Brno 602 00 info@ticbrno.cz 542 210 762 příspěvková orgnizce www.ticbrno.cz Turistické informční centrum Břeclv nám. T. G. Msryk 3, Břeclv 690 81 info@breclv.org 9 326 900 www.breclv.org Návštěvnické informční centrum NP Podyjí Čížov 971 02 infocentrum@nppodyji.cz 5 291 630 www.nppodyji.cz Kulturní informční centrum Msrykovo nám. 2, Dolní Kounice 664 64 kic@dolnikounice.cz 546 420 005 měst Dolní Kounice www.dolnikounice.cz Přeshrniční informční centrum Hevlín Hevlín 491, 471 69 Hevlín infocentrum@hevlín.cz 5 221 726 www.hevlin.cz Informční centrum měst Hodonín Národní tř. 36, Hodonín 695 35 info@muhodonin.cz 8 352 577 www.hodonin.com Turistické informční centrum Hrušovny nám. Míru 22 info@hrusovnsko.cz 5 229 897 Hrušovny nd Jevišovkou 671 67 www.hrusovnsko.cz Informční centrum Hustopeče Dukelské nám. 23, Hustopeče 693 01 infocentrum1@hustopece-city.cz 9 412 909 www.hustopece-city.cz Kulturní informční centrum v Ivnčicích Plckého nám. 12, Ivnčice 664 91 kic@selfnet.cz 546 4 870 www.kic.ivncice.cz Městské informční centrum Kunštát nám.krále Jiřího 106, Kunštát 679 72 info@kunstt-mesto.cz 6 461 317 www.kunstt-mesto.cz Informční centrum měst Kyjov Svtoborská 26, Kyjov 697 01 info@mukyjov.cz 8 697 409 www.ickyjov.cz Turistické informční centrum Lednice Zámecké nám. 68, Lednice 691 44 tic@lednice.cz 9 340 986 www.lednice.cz MKS Letovice Turistické informční centrum Msrykovo nám. 29, Letovice 679 61 tic@mks-letovice.cz 6 476 790 www.mks-letovice.cz Turistické informční centrum Luleč Luleč 33, Luleč 683 03 tic.drhnsk@seznm.cz 724 703 252 www.drhnsk-vrchovin.cz Cestovní gentur informční centrum Komenského nám. 119, Lysice 679 71 c.nemcov@seznm.cz 6 412 172 Lysice Kulturní středisko Pohořelice Brněnská 2, MěÚ Pohořelice 691 23 kic@pohorelice.cz 9 454 268 www.pohorelice.cz Turistické informční centrum Mikulov Náměstí 1, Mikulov 692 01 tic@mikulov.cz 9 0 855 www.mikulov.cz Městské kulturní informční centrum nám. Svobody 13, Miroslv 671 72 mkic.miroslv@volny.cz 5 333 538 Miroslv www.mesto-miroslv.cz Turistické informční centrum Smetonov 167, Morvský Krumlov 672 01 morkrum.info@volny.cz 5 321 064 Morvský Krumlov www.mkrumlov.cz Olešnické informční centrum Náměstí míru 20, Olešnice 679 74 infocentrum@olesnice.cz 6 463 108 www.olesnice.cz Kulturní informční středisko Oslvny Široká 2, Dělnický dům, Oslvny 664 12 kis.oslvny@post.cz 604 108 641 www.oslvny-mesto.cz Informční středisko Ostrov u Mcochy Ostrov u Mcochy 107, 679 14 obec@ostrovumcochy.cz 6 444 328 www.ostrovumcochy.cz Turistické informční centrum Psohlávky Psohlávky 691 22 tic@psohlvky.cz 9 427 624 www.psohlvky.cz Informční vzdělávcí centrum Komenského 620, Rájec-Jestřebí 679 02 informce@rjecjestrebi.cz 6 432 191 měst Rájec-Jestřebí www.rjecjestrebi.cz Kulturní informční centrum Rosice Plckého náměstí 45, Rosice 665 01 kic@mesto.rosice.cz 546 492 196 www.kic.rosice.cz Informční regionální centrum Austerlitz Plckého nám. 1, Slvkov u Brn 684 01 info.usterlitz@infos.cz 544 220 988 www.slvkov.cz Informční středisko Sloup Wnkelovo nám. 1, Sloup 679 13 info@sloup.info 6 435 237 www.sloup.info Turistické informční centrum Strážnick Hotel Strážnice, Předměstí 3 hrdousek@c-box.cz 8 332 444 Strážnice 696 62 www.strznicko.cz Turistické informční centrum Tišnov Brněnská 475, Tišnov 666 01 info@ic.tisnov.cz 541235822 www.tisnov.cz Turistické informční centrum Vltice nám. Svobody 4, Vltice 691 42 tic.info@rdnice-vltice.cz 9 352 978 www.rdnice-vltice.cz Informční centrum Velké Optovice Žleb 264, Velké Optovice 679 63 infocentrum@velkeoptovice.cz 6 477 303 www.velkeoptovice.cz Informční centrum Velké Pvlovice Hlvní 9, Velké Pvlovice 691 06 infocentrum@velke-pvlovice.cz 9 428 149 www.velke-pvlovice.cz Turistické informční centrum Bťov knálu Zámecká 2, Veselí nd Morvou 698 01 bk@btcnl.cz 8 325 330 www.btcnl.cz Vzdělávcí informční středisko Brtolomějské nám. 47 visbk@bilekrpty.cz 8 322 545 Bílé Krpty Veselí nd Morvou 698 01 www.bilekrpty.cz Informční turistické centrum Náměstí 47, Vrnov nd Dyjí 671 03 infocentrum@ouvrnov.cz 5 296 285 Vrnov nd Dyjí www.ouvrnov.cz Turistické informční centrum Vyškov Msrykovo nám. 1, Vyškov 682 01 m.spurn@meuvyskov.cz 7 301 313 www.vyskov-mesto.cz Turistické informční centrum Znojmo Obroková 10, Znojmo 669 01 tic@besed.znojmo.cz 5 222 552 www.znojmocity.cz Informční centrum Ždánice Městečko 18, Ždánice 696 32 infocentrum.zdnice@centrum.cz 8 633 412 www.muzdnice.cz Regionální turistické informční centrum Msrykov 100, Židlochovice 667 01 infocentrum@zidlochovice.cz 547 426 024 Židlochovice www.zidlochovicko.cz 16
národní Morvská stezk 30 km Trs 47 Trs vede většinou po zpevněných polních cestách místy horší kvlity v údolní nivě řeky Morvy. Přes sídl vede obvykle po místních komunikcích. Postupně se n mnohých úsecích budují kvlitní cyklostezky. Jeden kilometr dlouhý úsek po silnici I. tř. u Rohtce je nebezpečný, vyžduje zvýšenou pozornost. Kyjovk DUBŇANY HODONÍN Hruškovice Náklo 265 Hodonín - Holíč Sudoměřický p. Sudoměřice - Sklic Syrovínk Morv STRÁŽNICE Veličk Rdějovk Nová Morv Svodnice VESELÍ NAD MORAVOU Okluky Velká nd Veličkou CHKO BÍLÉ KARPATY Trs vede ze směru Olomouc, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hrdiště Veselí nd Morvou: část měst n říčním ostrově je městskou pmátkovou zónou. Renesnční zámek postvený n místě hrdu v 16. stol. Nedleko nádrží brokní kostel sv. Andělů Strážných z l. 1714 34, nápdný vysokou střechou mlými věžemi; při kostele zchovány budovy býv. klášter servitů. V jádře pozdně gotický kostel sv. Brtoloměje z 1. pol. 13. stol. Syngog, reál vodní elektrárny býv. pnský dvůr čp. 664. Vnorovy: v 1. pol. 19. stol. spdl v blízkosti obce meteorit o váze přes 3,5 kg, uložený ve vídeňském muzeu. Rodiště Mrtin Húsk, husitského kněze (upálen v Prze r. 1421) odbojové prcovnice Mrušky Kudeříkové, která z 2. svět. války spoluprcovl při převádění Čechů n Slovensko byl z to poprven ncisty. Novobrokní kostel sv. Alžběty z poč. 20. stol. Strážnice: viz trs 46. Pozor n silnici I. třídy u Rohtce. Rohtec-kolonie. Rohtec: v okolí ropné vrty nečinné doly n lignit. Blízko křižovtky železniční trti Rohtec - Sudoměřice s Morávkou stojí násypné zřízení, jímž se nkládl lignit n lodě, plující odsud Bťovým knálem do Otrokovic. Bťův knál: plvební knál vedoucí souběžně s řekou Morvou vybudovný Bťou v úseku rohtec - Otrokovice, sloužící dříve zejmén k přeprvě jihomorvského lignitu pro bťovské elektrárny v Otrokovicích, později znedbný. Je dlouhý km, z toho 26 km vede korytem řeky Morvy zbytek umělým průplvem, určeným též k zvlžování. Do provozu uveden r. 1938. Doprv uskutečňován ocelovými čluny o délce 36 m hloubce ponoru 1,2 m tženými zprvu koňmi, později trktorem. Proto byl tké podél celého umělého knálu vybudován hráz, po níž se zvířt nebo stroje pohybovly. R. 1945 knál zničen ustupující německou rmádou, po válce sice r. 1947 provoz nkrátko obnoven, le pk jko neekonomický zstven. Po r. 1989 postupně zprovozňován pro výletní sportovní (motorové) lodě. Plout se musí mj. přes plvební komory (je jich 13), průjezd lodí přes komory zdrm. N některých výletních lodích přeprv kol povolen. N březích půjčovny lodí možnost objednt si progrm s jízdou n vlstní nebo pronjté lodi. Očovské louky: přírodní pmátk, vlhké zmokřené louky mokřdy. Hodonín: viz trs 45. Mpová informční tbule ve Vnorovech Folklórní slvnosti ve Strážnici Čupec 819 ndmořská výšk [m] 0 km Hrnice krje 4,0 km Veselí 47 nd Morvou 12,2 km Strážnice 24,0 km Rohtec 30,0 km Hodonín 195 190 185 180 175 170 165 160 0 5 10 15 20 25 30 Fyzická obtížnost: Trs je lehká. Atrktivit krjiny: Středně trktivní. Znčení doprvní s číslem Piknikové místo n Svodnici Kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nd Morvou Městská brán ve Strážnici 17Morvská stezk [km]
Trs 46 39,5 km Beskydsko-krptská mgistrál národní 0 km Sudoměřice, hrniční přechod 6,0 km Strážnice 14,8 km Lučin 46 26,3 km Velká nd Veličkou 39,5 km Vápenky Trs vede zprvu méně, později více kopcovitými terény po silnicích III. tř., tké všk po zpevněných polních lesních cestách předhůřím Bílých Krpt, poté do nitr pohoří. Beskydsko-krptská mgistrál ndmořská výšk [m] 0 4 400 3 300 2 200 1 100 0 0 5 10 15 20 25 30 35 40 [km] Fyzická obtížnost: Trs je středně obtížná, místy obtížná. Atrktivit krjiny: Středně trktivní, v Bílých Krptech velmi trktivní. Znčení doprvní s číslem Sudoměřice - Sklic Morv Přírodní prk Strážnické Pomorví Rdějovk Nová Morv STRÁŽNICE Svodnice Veličk CHKO BÍLÉ KARPATY VESELÍ NAD MORAVOU Velká nd Veličkou Velká nd Veličkou - Vrbovce Sudoměřice, hrniční přechod. Sudoměřice: lidová rchitektur usedlost čp. 125/126. Petrov: známá vinřská obec. Z doby prvních Přemyslovců pochází vodní hrdiště n jižním okrji obce nrušené výstvbou plvebního knálu. Proslulé vinné sklepy Plže ve svhu nproti nádrží se čtrnácti sklepy z 18. 19. stol. tvoří vesnickou pmátkovou rezervci, vyhlášenou r. 1983. Nový kostel z r. 2000. Strážnice: město bylo obehnáno hrdbmi, zpevněnými z Přemysl Otkr II., z nichž se zchovly tři brány: Veselská, Sklická V Šncích. Z třicetileté války v mjetku Žerotínů zde vzniká brtrský dům škol, kterou nvštěvuje i J. Á. Komenský (pmětní desk). Pmátková zón. Zámek od 15. stol. několikrát přestvovný. Kostel sv. Mrtin s městskou zvonicí zbrokizován v 1. pol. 18. stol., býv. piristický kostel P. Mrie z 18. stol., při něm komplex budov býv. piristického klášter, kde n pozdějším gymnáziu studovl T. G. Msryk (pmětní desk). Židovský hřbitov v blízkosti zámeckého prku. Kermická výrob v rodinné dílně Lndsfeldů modrotisky z dílny F. Joch. Vinřství známo zejmén ušlechtilými bílými víny z trti Žerotín. Světově proslulá je Strážnice svými národopisnými Strážnickými slvnostmi, konnými kždoročně v zámeckém prku již od r. 1946, v posledních letech i s mezinárodní účstí. Ústv lidové kultury muzeum s expozicemi slovácké kermiky, lidových nástrojů Strážnických slvností (n zámku). Sknzen s vesnickými stvbmi jv. Morvy. Rdějov. Lučin: rekreční oblst s vodní nádrží sloužící jko koupliště. Řd rekrečních zřízení i soukromých cht. Okluky Háj 573 Čupec 819 Nivničk 18 Velká nd Veličkou, lidová rchitektur Mpová informční tbule v Kněždubu