1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč Názvy not v notové osnově určuje klíč. V hudbě se běžně používají čtyři základní klíče: houslový, altový (violový), tenorový a basový. Houslový klíč (G klíč) udává notu g 1 na druhé lince. Podle houslového klíče hrají hudební nástroje, které obsáhnou středně vysoké a vysoké tóny. V houslovém klíči se nezapisují noty ve velké oktávě a nižší, protože by vyžadovaly mnoho pomocných linek. c 1 d 1 e 1 f 1 g 1 a 1 h 1 c 2 d 2 e 2 f 2 g 2 a 2 h 2 c 3 Altový klíč (C klíč) se nejčastěji používá pro zápis notového partu violy (proto se také nazývá violový klíč). Nota c 1 je umístěna na 3. lince. c d e f g a h c 1 d 1 e 1 f 1 g 1 a 1 h 1 c 2 Tenorový klíč (C klíč) se dodnes používá jako pomocný klíč pro zápis vyšších poloh violoncella, fagotu a pozounu. Nota c 1 je umístěna na 4. lince c d e f g a h c 1 d 1 e 1 f 1 g 1 a 1 h 1 c 2 Pomocí basového klíče se lépe orientujeme v notové osnově při hře hlubokých tónů (noty v malé oktávě jsou umístěny v notové osnově, ne na pomocných linkách). Basový klíč (F klíč) určuje notu f na čtvrté lince. Používá se pro notový zápis partu violoncella, kontrabasu, fagotu, pozounu a tuby. 2
3. Délky not a jejich seskupení v taktech V taktech se často nachází noty různých délek. Jejich celkový součet však nesmí být větší ani menší, než udává označení taktu. Abychom se lépe orientovali v rytmickém zápisu, je důležité si uvědomit, na kolik kratších hodnot lze notu rozložit. Pro srovnání použijeme následující tabulku: DVOUDÍLNÉ DĚLENÍ: TRIOLY: NOTY S TEČKOU: = =. = = =. = = =. = = =. = 3 3 3 3 Noty s tečkou ve čtyřčtvrťovém taktu: Triola v prvním řádku trvá dvě doby, ve druhém řádku jednu dobu. 4
34. Skladatelé v období baroka Baroko je umělecký sloh 17. století a první poloviny 18. století. Jeho název je pravděpodobně odvozen od pojmu pérola barroca, který pochází z portugalštiny a označuje perlu nepravidelného tvaru. Důležité druhy vokálně-instrumentálních a instrumentálních skladeb: ORATORIUM, KANTÁTA, SUITA, SÓLOVÁ A TRIOVÁ SONÁTA, SÓLOVÝ KONCERT, CONCERTO GROSSO, PRELUDIUM, FUGA ANTONIO GEORG FRIEDRICH JOHANN SEBASTIAN VIVALDI HÄNDEL BACH HOUSLOVÉ OPERY, ORATORIA VARHANNÍ DÍLA KONCERTY ORCHESTRÁLNÍ DÍLA ORCHESTRÁLNÍ DÍLA Další skladatelé barokní hudby: Arcangelo Corelli (1653 1713) Henry Purcell (1659 1695) Jan Dismas Zelenka (1679 1745) Georg Philipp Telemann (1681 1767) Bohuslav Matěj Černohorský (1684 1742) 34
44. Antonio Vivaldi (1678 1741) Koncerty: houslové koncerty (nejslavnější čtyřdílný cyklus Čtvero ročních dob), koncerty pro violoncello, flétnu, hoboj a jiné nástroje Sonáty: sólové sonáty, triové sonáty Chrámová hudba: Stabat mater, Magnificat Opery: Farnace, Argippo, L'Olimpiade Další díla: oratoria, kantáty, serenády Antonio Vivaldi: Houslový koncert č. 1 E dur Jaro", 1. věta Allegro Antonio Vivaldi: Houslový koncert č. 4 f moll Zima", 2. věta Largo 45. Georg Friedrich Händel (1685 1759) Oratoria: Saul, Izrael v Egyptě, Samson, Mesiáš a další. Opery: Alcina, Julius Caesar, Rinaldo, Rodelinda, Rodrigo, Tamerlano, Xerxes a další. Orchestrální a komorní hudba: suity Vodní hudba, Hudba k ohňostroji, Concerti grossi op. 3 (6 koncertů), Concerti grossi op. 6 (12 koncertů), Sonáta C dur pro violu da gamba a cembalo, Tři sonáty pro flétnu a continuo, Harfový/varhanní koncert B dur Další díla: sonáty, partity, capriccia, suity pro cembalo Georg Friedrich Händel: Concerto grosso č. 5, 2. věta Allegro Georg Friedrich Händel: Suita č. 1 F dur Vodní hudba Menuet 42
56. Wolfgang Amadeus Mozart (1756 1791) Opery: Bastien a Bastienka, Únos ze serailu, Figarova svatba, Don Giovanni, Così fan tutte, Kouzelná flétna Wolfgang Amadeus Mozart: opera Kouzelná flétna, Ouvertura (Allegro) Symfonie: 41 symfonií (Symfonie č. 38 D dur Pražská, Symfonie č. 40 g moll, Symfonie č. 41 C dur Jupiter ) Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 40 g moll, 1. věta Molto allegro Koncerty: klavírní koncerty, houslové koncerty, Koncert pro fagot a orchestr B dur, 2 flétnové koncerty, 4 koncerty pro lesní roh, Koncert pro klarinet a orchestr A dur, Koncert pro flétnu a harfu C dur Komorní hudba: sonáty pro housle a klavír, klavírní tria, klavírní kvartety, Klavírní kvintet Es dur, Klarinetový kvintet A dur Díla pro klavír: sonáty, variace (12 variací pro klavír C dur), tance Wolfgang Amadeus Mozart: Sonáta C dur, 1. věta Allegro Chrámová a církevní hudba: Velká mše c moll, Missa brevis s varhanním sólem C dur, Korunovační mše C dur, Requiem d moll, dále oratoria, kantáty, moteto Ave verum corpus. 52
77. Franz Liszt 22. 10. 1811 Raiding, 31. 7. 1886 Bayreuth Franz Liszt byl hudební skladatel, dirigent, pedagog a klavírní virtuóz. Základy klavírní hry získal od svého otce. Ve Vídni studoval hru na klavír u Carla Czerného a skladbu u Antonia Salieriho. Jako klavírní virtuóz procestoval celou Evropu. V roce 1848 přijal místo dvorního kapelníka ve Výmaru a stal se dirigentem výmarské opery. Od roku 1861 žil v Římě a střídavě pobýval také ve Výmaru a v Budapešti. Franz Liszt je považován za tvůrce symfonické básně (jednověté programní orchestrální skladby, která hudbou vyjadřuje náměty z historie, přírody nebo literatury). Zkomponoval 13 symfonických básní, např. Preludia, Co slyšíme na horách, Orfeus, Hamlet). Známé jsou také dvě programní symfonie Faustovská a Dantovská, dva klavírní koncerty (č. 1 Es dur, č. 2 A dur) a 19 uherských rapsodií. Vrcholem klavírní tvorby je jednovětá Sonáta h moll. Franz Liszt: Nokturno č. 3 Sen lásky : 74
84. Pražské jaro Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelnou přehlídkou předních světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. První ročník se uskutečnil v roce 1946 při příležitosti 50. výročí založení České filharmonie. Festival Pražské jaro každoročně začíná 12. května (na výroční den úmrtí Bedřicha Smetany). Na programu zahajovacího koncertu je uveden cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Provedení Mé vlasti se vždy ujímá jiný dirigent a orchestr. OBECNÍ DŮM V PRAZE, SMETANOVA SÍŇ Tradičním místem konání koncertů Pražského jara je Obecní dům. Hudebníci vystupují také ve Dvořákově síni pražského Rudolfina nebo v Klášteře sv. Anežky České. Koncerty se pořádají také na jiných místech v Praze. Na koncertech Pražského jara se hraje hudba všech slohových období a jsou zde uváděna i díla současných skladatelů. V minulosti na koncertních pódiích vystoupili známé osobnosti, například dirigent a skladatel Leonard Bernstein, český dirigent Rafael Kubelík nebo ruský violoncellista a dirigent Mstislav Rostropovič. 82
88. Skladatelé a jejich díla I Spoj čarou jméno skladatele a dílo, které zkomponoval. Wolfgang Amadeus Mozart Johann Sebastian Bach Georg Friedrich Händel Carl Maria von Weber Ludwig van Beethoven oratorium Mesiáš Symfonie č. 41 C dur Jupiter sonáta c moll Patetická Braniborské koncerty opera Čarostřelec Poznej podle notových ukázek známá díla. Ukázka č. 1: a) Johann Sebastian Bach Braniborský koncert č. 1 b) Antonio Vivaldi Čtvero ročních dob, Zima (Largo) c) Georg Friedrich Händel Hudba k ohňostroji Ukázka č. 2: a) Georg Friedrich Händel Vodní hudba, Suita č. 1 (Menuet) b) Antonín Dvořák Symfonie č. 9 e moll Z nového světa, 2. věta c) Wolfgang Amadeus Mozart Symfonie č. 40 g moll (Molto allegro) Ukázka č. 3: a) Felix Mendelssohn-Bartholdy Sen noci svatojánské (Svatební pochod) b) Fryderyk Chopin Valčík As dur c) Ludwig van Beethoven Symfonie č. 6 Pastorální, 1. věta Řešení na straně 99. 87