Odborné termíny a jejich místo v českém jazyce Martina Miškeříková Název školy Název a číslo projektu Název modulu Obchodní akademie a Střední odborné učiliště, Veselí nad Moravou Motivace žáků ke studiu technických předmětů OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.16/01.0065 Integrace odborného jazyka do výuky odborných předmětů Realizátorem tohoto projektu je Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Odborné termíny a jejich místo v českém jazyce V odborném vyjadřování užíváme odborných názvů neboli termínů, jež mohou být jednoslovné nebo víceslovné (= ustálené spojení slov s jedním významem). Termíny jsou slova s přesně vymezeným významem, v určitém oboru jednoznačná (podmět v jazykovědě; aminokyselina v chemii; kakofonie v literární vědě, turgor v botanice či ve litosferická deska v geologii). Nemají nikdy citové zabarvení, nebývají použity ani ve formě zdrobnělin a slouží pouze k jednoznačnému vyjádření věcného významu. Soubor odborných názvů z určitého oboru tvoří jeho odborné názvosloví neboli terminologii. Za synonyma se v odborném textu považují jen ty výrazy, které jsou spisovné a významově totožné například v hornickém názvosloví brázdící stroj brázdička, v obchodním názvosloví zdržné penále, v jazykovědě gramatika mluvnice apod. Vedle slov domácích bývá v odborném názvosloví mnoho slov cizího původu. Odborná terminologie byla přejímána z různých jazyků. V minulosti to byla především řečtina a latina, neboť tyto jazyky a kultura, ve které se formovaly byly nositeli pokroku v dějinách lidstva. Tyto dva jazyky tvoří základ odborné terminologie celé indoevropské skupiny ( fyzika, mobil, auto, televize). Dnes už tato slova chápeme jako mezinárodní, ale vnímáme je i jako domácí. Do naší slovní zásoby se tato slova dostala přes němčinu, neboť němčina byla až do počátku 19. století jazykem úředním. Rovněž z němčiny se k nám dostávají odborná pojmenování (rychtář, lanšknecht) O vytvoření české odborné terminologie se zasloužili především čeští humanisté, ti pod taktovkou Daniela Adama z Veleslavína ( 16. století) hojně překládali odborné knihy z různých vědních oborů a vytvářeli tak českou terminologii lékařskou, literární, botanickou i zoologickou a právnickou Překotný rozvoj zažila odborná terminologie češtiny počátkem 19. století, kdy si obrozenci uvědomovali absenci česky psané vědecké literatury a tento nedostatek během několika desítek let odstranili. Zasloužili se o to Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský a Josef Jungmann. Poslední dva jmenovaní především vydáním česko-německých slovníků. Čeština se díky obrozencům stala plnohodnotným evropským jazykem schopným vyjádřit jakoukoliv skutečnost. Rozvoj jazyka vždy úzce souvisí s rozvojem ekonomiky a techniky. Prvním impulsem byla 1. průmyslová revoluce v polovině 19. století. Se vznikem nových technických vynálezů se objevila nutnost je pojmenovat (parostroj, telegraf, mobilní). Technický pokrok pokračuje i ve století 20. A uspíšily jej paradoxně i dvě světové a jedna studená válka. Veškeré vzniknuvší skutečnosti bylo třeba pojmenovat. Zprvu byla odborná terminologie přejímána z latiny, po druhé světové válce s narůstajícím vlivem USA z angličtiny strana 2
A. U odborných termínů tedy určujeme: 1. typ pojmenování - jednoslovné ( počítač) víceslovné (pevný disk) 2. typ podle původu - slovo domácí (myš ) - slovo přejaté (analýza) Některé odborné výrazy mají vedle přejaté podoby také český ekvivalent (hardware/ pevný disk). Zajímavostí zůstávají i termíny složené z dvou různých jazyků (inter -mezi z lat., net - síť z angl.) 3. typ podle časové příslušnosti - archaismus (kalkulátor) děrný štítek) - historismus (pascalína,elektronka,abacus, děrný pásek, - neologismus (tablet, SmartPhone chytrý telefon) 4. typ podle příslušnosti k jazykovým vrstvám - slova spisovná (analýza) - slova hovorová (fleška) - slova obecné češtiny (machr) - slova slangová (kompl, ajťák) 5. typ podle způsobu tvoření odvozování (fázování) - skládání (hardware) - zkracování (ČVUT) B. Způsoby obohacování odborné terminologie: 1. změna významu slov (metafora, metonymie, synekdocha) - jádro atomu 2. tvoření nových slov odvozováním (počítač) - skládáním (ropovod) - tvořením zkratek (ASP.NET) 3. spojování slov v sousloví (pevný disk) 4. přejímání slov z cizích jazyků (leaser, software) strana 3
Odborná terminologie se zpravidla vyskytuje ve funkčním stylu odborném. Ten se dělí podle stupně odbornosti a podle adresáta: 1. Vědecký (teoretický) podává výsledky vědeckého výzkumu 2. Prakticky odborný poznatky spjaté s praktickou činností v určitém oboru( obchodní, ekonomický, správní, informačně technologický, ) 3. Popularizační forma beletristická, k popularizaci vědeckého poznání 4. Sdělení odborných poznatků (vědecké publikace, odborné časopisy, učebnice) Útvary ve stylu odborné musí splňovat následující požadavky: - Věcná správnost a objektivnost - Obsahová úplnost - Přehlednost - Jednoznačnost a přesnost vyjádření - Věcnost a výkladovost Ukázka: Zadávání a úprava dat v databázových tabulkách představuje nejzákladnější i když ne nejlepší způsob zadávání dat. V této kapitole jsou podrobně popsány nástroje programu Microsoft Access, které lze využít pro ruční zadávání a úpravu dat tabulky. Žádný uživatel se jistě nebude učit níže uvedený přehled funkcí a nástrojů Microsoft Access nazpaměť. Mnohem efektivnější způsob učení je zapamatovat si ty nejpoužívanější funkce (pro každého uživatele jiné) častým používáním při práci. Tato kapitola slouží především k prvnímu přečtení začínajícím uživatelům a k připomenutí zapomenutých nástrojů pro ty zkušenější, podle obsahu nebo rejstříku můžete v této kapitole kdykoli snadno vyhledat ty funkce programu, které zrovna potřebujete. Pozornost je zde věnována datovému listu tabulky, ale velké množství informací a tipů obsažených v této kapitole se vztahuje i na formulářové zobrazení tabulky, o kterém bude řeč v kapitole zabývající se speciálně formuláři. OTÁZKY A ÚKOLY 1. Odstraň syntaktické nedostatky výše uvedeného textu. 2. Podtrhni termíny. Z jakého jazyka jsou přejaty? 3. Jaký je rozdíl mezi historismem a archaismem? strana 4
4. Uveď tři neologismy z oboru informační technologie 5. Jaké funkční styly má spisovný jazyk? 6. Vysvětli pojem dědičnost formulářů 7. Označ metaforu (M) a metonymii (MT): myš - o krok dál okno monitor- základová deska- místa v síti textový řetězec-klíč slov 8. Označ slova přejatá z latiny: inter armování net microsoft - škola disk automaticky myš flash CD - navigace 9. V následujícím textu podtrhni odborné termíny: Vnitřní a vnější paměti PC Základní rozdělení vnitřní a vnější. Vnitřní: Paměť ROM, CMOS, BIOS význam.pamět RAMvýznam, typy rozdělení paměťových modulů SIMM, DIMM (SDRAM, DDR,SDRAM) RIMM. Význam paměti CACHE. Vnější paměti: Harddisk, Floppy disk a disketa, CD ROM a CD RAM, DVD ROM a DVD RAM, BLU-RAY, ZIP disky a mechaniky, USB disky, CompactFlash disky a další známá paměťová media u všech zaměření, kapacita, princip činnosti, formát uložených dat 10. Utvoř odvozeniny od slova medium a použij je ve větě. 11. Proveď rozbor libovolných tří odborných termínů (původ, způsob odvození, význam a rozšíření) 12. Vysvětli etymologii slova tablet a uveď slova příbuzná v češtině i v jiných jazycích strana 5
Použité zdroje: SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996, 104 s. ISBN 80-720-0041-1. HALVORSON, Michael. Microsoft Visual Basic 2005: krok za krokem. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 475 s. ISBN 80-251-1155-5. MORKES, David. Microsoft Office Access 2003: podrobná uživatelská příručka. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 350 s. ISBN 80-251-0179-7. Chip: počítačový magazín. Praha: Vogel Publishing, roč. 2012, č. 7. ISSN 1210-0684. strana 6