ASTRONOMICKÉ informace - 4/2008 (216) Hvzdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz Procházka jarní oblohou SOUHVZDÍ Raka Vtšina lidí velice dobe zná jména souhvzdí zvrokruhu. Dvodem ovšem vtšinou není jejich znalost oblohy ale to, že pravideln prohlížejí horoskopy v asopisech. Pro mnohé astronomy to zase asto jsou jen oblasti, kterými na své roní cest oblohou prochází pravideln Slunce. Jen nkteí však všechna souhvzdí zvíetníku dokáží bezpen vyhledat na skutené noní obloze. Nkterá z nich jsou totiž docela nevýrazná a tvoí je ne píliš jasné hvzdy. Klasickým pedstavitelem této skupiny je souhvzdí Rak (Cancer), které se nachází mezi výraznými seskupeními Lva (Leo) a Blíženc (Gemini). Zajímavou pomckou pro vyhledání Raka nám letos v prbhu dubna, kdy je toto souhvzdí ve velice dobrých pozorovacích podmínkách vysoko nad jižním obzorem ve veerních hodinách po soumraku, budou planety Saturn a Mars. Jasný Saturn se nachází východn od Raka v souhvzdí Lva (nedaleko nejjasnjší hvzdy Leo - Regulus) a na opané stran, v souhvzdí Blíženc naleznete naervenalý Mars (promítající se pod dvojici nejjasnjších hvzd souhvzdí Gem Castor a Gem Pollux). Povstnou tešnikou na dortu se pak v polovin msíce (v nedli 13. dubna 2008 veer) stane Msíc (krátce po první tvrti), který nejen bude práv procházet souhvzdím Raka, ale dokonce v prbhu veera postupn zakryje i hvzdy v jižní ásti rozsáhlé otevené hvzdokupy M44 Praesepe. Vlastní souhvzdí Raka má vzhled obráceného velkého písmene Y tvoenými pticí ne píliš jasných hvzd. Hvzda ve stedu písmene Y se jmenuje Asellus Australis Jižní osel, zatímco slabší hvzda nad ním má oznaení Asellus Borealis Severní osel. Za jasné przrané bezmsíné noci a daleko od svtelného zneištní si mezi nimi kousek napravo všimnete mlhavého obláku. Latinský název tohoto obláku je Praesepe Jesliky (Prasespe znamená žlab, stáj i chlév, ale také nejastji používaný peklad Jesliky). S narozením Ježíška však tyto jesliky nemají nic spoleného název pochází z doby dlouho ped narozením Krista. Z tohoto žlabu nebeští oslíci jedí. Známý básník Ovidius zaal pro Praesepe používat další poetické oznaení, s nímž se obas mžete setkat - Zákryt Praesepe Msícem Beehive Velí úl. Jesliek si lidé všimnuli hodn dávno pravdpodobn již v dob, ze které nemáme žádné písemné záznamy. Byly v každém pípad souástí Hipparchova katalogu hvzd, jenž vzniknul ve druhém století ped naším letopotem. Pozoroval je také svým dalekohledem Galileo Galilei. Ve svém díle Hvzdný posel z roku 1610 uvádí: Rak obsahuje mlhavou hvzdu nazývanou Praesepe, která se jeví ne jednou, nýbrž souborem hvzdiek potem vtším tyiceti. Krom Oslat jsme vyznaili ticet šest hvzd...". Na vysvtlení je nutno pouze dodat, že jako Oslata Galilei oznaoval výše zmínné hvzdy Jižního a Severního osla. Zcela pragmatické oznaení nakonec dostala jedna z nejkrásnjších otevených hvzdokup, které lze na obloze nalézt, od astronom M44. Toto pojmenování jí dal v 18. století známý francouzský astronom Charles Messier ve svém katalogu, který obsahoval nejjasnjší mlhoviny, kupy a galaxie pozorovatelné na severní polokouli. Dnes ji mžete nalézt i pod dalšími zkratkami, jimiž je oznaována v ad dalších katalog (NGC 2632; CR 189; ). Podobn jako ped tém 400 roky Galileo mžeme dnes Praesepe vidt i my. K tomu, abychom ve hvzdokup bezpen rozlišili kolem tuctu hvzd, nám staí již malý triedr (7x50). Lepší binokulár (nap. 14x70) nám dokáže zprostedkovat pohled již na nkolik tuct hvzd tvoících roj záících vel. Beehieve Cluster na obloze zabírá prostor o prmru pibližn trojnásobku msíního prmru, tedy více nž nám dovolí pozorovat i stedn mohutný dalekohled. Pro spatení celého objektu je proto nejvýhodnjší njaký malý pístroj se zvtšením asi 25x a s co nejvtším zorným polem. Teprve tak si vychutnáme pohled na rozsáhlou hvzdokupu v její úplnosti. Jeví se jako hrst stálic šesté až sedmé velikosti, z nichž nkteré mají lehce oranžový odstín. Vtší pístroje ani zvtšení hvzdokup na kráse kupodivu píliš nepidají: není nijak koncentrovaná a chybí u ní mlhavé pozadí.pokud si dáte tu práci a budete poítat množství stálic, dostanete se až k íslu kolem 80. V centru hvzdokupy (pi vtším zvtšení) je pomrn snadné si všimnout nkolika jasnjších hvzd tvoících písmeno V, které je podobné seskupení známému ze souhvzdí Býka Hyady. Pi detailnjším
prohlížení hvzdokupy si také všimnete její zvláštnosti, že mnoho hvzd tvoí páry i trojice. Mnoho jasných hvzd kupy má žlutou až nazlátlou barvu. M 44 jsou jednou z nejbližších otevených hvzdokup - dlí nás od ní 170 parsek. Mnohem zajímavjší je ovšem skutenost, že Jesliky by mohly být sourozenci Hyád. Ukázalo se, že mají velmi podobné zastoupení jednotlivých typ hvzd, stejné stáí a skoro shodný prostorový pohyb. Ani úhlová vzdálenost obou seskupení pesahující šedesát stup není pro teoretiky nepekonatelnou pekážku. V prostoru je dlí pouhých 160 parsek, takže kdyby Praesepe odstartovaly ze spoleného hnízda rychlostí jen o 250 metr za sekundu vtší než je rychlost Hyad, vzdálily by se od nich za 600 milión let pesn tak, jak je dnes vidíme na pozemské obloze. Souhvzdí Raka ovšem skrývá ješt jeden Messierovský objekt. Jedná se o M67. Otevená hvzdokupa se nachází pibližn 2 západn od hvzdy Acubens (levá dolní hvzda pevráceného Y) oznaovaná také jako Cnc. M67 je ješt bohatší na hvzdy než výše zmínné Jesliky, ale tvoí ji podstatn slabší hvzdy. Proto je také možno ji spatit pouze za dobrých pozorovacích podmínek triedrem. Neozbrojeným okem ji nenajdete. Hvzdokupa má v prmru pl stupn a její celková jasnost dosahuje asi 7 mag. To však neznamená, že by byla menší než proslavená M44. Rozdíl je pedevším v její vzdálenosti, která je pibližn ptkrát vtší. Obdobn jako všechny otevené hvzdokupy se i M 67 pohybuje poblíž roviny Galaxie a úastní se její kruhové rotace. Na rozdíl od vtšiny ostatních je však v jednom zcela výjimená. Vtšina obdobných skupin podléhá vlivem okolních objekt, pedevším mraen mezihvzdného plynu, rychlé destrukci, pi které se rozpadnou na jednotlivé osamocené hvzdy i hvzdné systémy. Stáí vtšiny otevených hvzdokup tudíž jenom výjimen pesáhne nkolik stovek milion rok. M 67 se však nachází pibližn 1500 svtelných rok od roviny Galaxie a navíc v prostoru o prmru zhruba 20 svtelných rok obsahuje nkolik set hvzd. Patí tedy mezi husté hvzdokupy, které se na cest kolem stedu Galaxie vyhnuly vtšin rušivých setkání a existuje již neuvitelných tyi a pl miliardy rok. Otevenou hvzdokupu M 67 považují astronomové za jednu z nejstarších otevených hvzdokup vbec. Vedle dvojice zajímavých otevených hvzdokup nabízí souhvzdí Raka také další zajímavosti. Jednou z nich je dvojhvzda Iota (hvzda na vrcholu otoeného Y). I pi menším zvtšení se vám ji podaí rozložit na dv složky, piemž jasnjší z nich má žlutý nádech a mén jasná hvzda je bílá s nádechem až do modra. ím mohutnjší dalekohled budete mít k dispozici, tím výraznjšího kontrastu barev si všimnete. Stálice Tegmine (západn od obrazce souhvzdí) je další atraktivním vícenásobným systémem. Je sice trochu obtížnjší ji vyhledat, ale stojí to za námahu. Jako dvojhvzda byla astronomm známa už v dob, kdy se poet obdobných soustav poítal jen po jednotlivých kusech. Roku 1781, pesn 21. listopadu asn ráno ped svítáním, se Williamu Herschelovi podailo na svou dobu nco úžasného - hlavní složku rozlišil na samostatné dv hvzdy s jasností 5,6 a 6,0 magnitudy a vzdáleností kolem jedné úhlové vteiny. Do svého pozorovacího deníku si zapsal: "Jestliže te ráno nevidím moc špatn, tak se hlavní hvzda skládá ze dvou. Na první pohled je protáhnutá, ale pi vtší pozornosti a za dobrých podmínek je zejmé, že je skuten dvojitá..." A tím to neskonilo. Mimoádný systém zaadil mezi nkolik desítek systematicky sledovaných hvzd. V prbhu dvou následujících desetiletí sledovat, jak se poziní úhel dvojhvzdy zmnil o tém deset stup. Dnes víme, že Cancri je velmi pknou trojhvzdou. Dv bližší stálice kolem sebe obíhají s periodou šedesát rok a vzdálenjšímu prvodci to trvá asi dvacetkrát déle. S ohledem na to, že tsný pár dlí pouhá jedna úhlová vteina, budete k jeho pozorování potebovat dalekohled o prmru objektivu alespo kolem 15 cm. Tetí složka, která má 6. mag, se nachází pibližn 6 daleko od centrálního páru. Skutená vzdálenost Cancri iní asi 85 svtelných rok, tsná dvojice je tedy v prostoru od sebe asi 40 AU. Tetí složka ji pak sleduje ze vzdálenosti kolem 135 AU. Jak to vypadá v prbhu asu na obloze, vám nejlépe ukáže pipojený obrázek. Z pohybu tetí složky navíc astronomové v polovin dvacátého století zjistili, že ji s nejvtší pravdpodobno stí ovlivuje tvrtý prvodce. Tlesa obíhají kolem spoleného tžišt s periodou 17,6 roku a mají hmotnost zhruba srovnatelnou se Sluncem. Jejich úhlová vzdálenost ovšem nepevyšuje 0,3 úhlové vteiny, a proto je rozliší pouze skuten velké dalekohledy. Není ani vyloueno, že kolem jedné z tchto hvzd obíhá další, tedy páté tleso... ASTRONOMICKÉ informace 4/2008 (216) Rokycany, 21. bezna 2008
AI 04/2008 píloha pro leny Západoeské poboky AS www.astro.zcu.cz Úspch v AM únor 2008! Vtšina z vás jist ví, že na serveru eské astronomické spolenosti (www.astro.cz) probíhá fotografická soutž eská astrofotografie msíce. Ale už ne každý možná postehl, že v únoru roku 2008 se vítzem stal len naší poboky Libor Šmíd s fotografií ISS a Atlantis. Výbor poboky mu srden blahopeje a všichni v skrytu duše doufáme, že dalekohled, kterým byla tato úžasná fotografie poízena, piveze sebou na pozorovací víkend v Rokycanech. Výbor poboky ASUF IX Hvzdárna v Rokycanech, Hvzdárna a planetárium Plze, Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZU v Plzni a Západoeská poboka AS si dovolují pozvat uitele fyziky, zempisu, pírodopisu a píbuzných obor na devátý Astronomický seminá uitel fyziky, který je akreditován ministerstvem školství v rámci dalšího vzdlávání uitel. Seminá se koná v pátek 11. dubna 2008 od 14:00 hod. na Hvzdárn v Rokycanech v nov zrekonstruovaném pednáškovém sále. Rok 2008 byl valným shromáždním OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok planety Zem. Cílem projektu je piblížit geovdy a informace o Zemi a upozornit na problémy, které ohrožují planetu a život na ni. Více informací naleznete na www.rokzeme.cz. Letošní semináe budou tedy zameny speciáln na Zemi i když trochu více z pohledu astronomického. Ten jarní bude mít následující program: Planeta Zem oima kosmických sond - Lumír Honzík První kosmická sonda se dostala do vesmíru již ped více jak padesáti léty. Pednáška by mla ukázat výsledky alespo nkterých przkumných sond Zem a piblížit tak jejich praktickou innost a význam. Od zemského jádra do vesmíru PaedDr. Jií Suda Pohled na Zemi, od samého jádra pes jednotlivé vrstvy až k hranici vesmíru. Fáze Msíce - RNDr. Miroslav Randa, Ph.D. Nov vydané uebnice fyziky obsahují i ásti vnované astronomii. Pednáška bude koncipována jako bžná vyuovací hodina, bhem které bude vysvtleno stídání fází Msíce s využitím uebnice a ukázkami jak s ní pracovat. ESC Andoya + Parabolický let Barbora Šrámková a Veronika Šímová B.Šrámková pohovoí o svém pobytu v Evropském vesmírném kempu v norském msteku Andoya, kam byla vybrána jako první eška po 11 letech. eská kosmická kancelá nabízí mladým zájemcm o kosmonautiku vyzkoušet si stav beztíže. Parabolický let ZERO-G absolvovala V.Šímová, která nám piblíží svoje zážitky a pocity a prozradí, co je poteba pro úast na takovém letu udlat. Pokusy z kuchyn malých debrujár B.Šrámková, V.Šímová, Mgr. J.Soukupová Asociace malých debrujár eské republiky vznikla na základ zkušeností z Kanady a pes Francii se dostala až k nám, kde psobí od 22. 9.1992. Už jste se s "debrujáry" možná setkali v televizi i asopisech, takže víte na co se mžete tšit. Úastnický poplatek zstává 100,- K. Po skonení semináe obdrží všichni úastníci osvdení o absolvování. Kontaktní osoby: Halí Karel, Honzík Lumír, Lukešová Vladimíra tel.: 371 722 622, mob.: +420 604 865 516, email: hvezdarna@hvr.cz web: www.hvr.cz, www.astro.zcu.cz, www.kof.zcu.cz M.esal
Pístrojový seminá V netradiní dob, ve dnech 18. 20. dubna 2008, se v Rokycanech uskutení tradiní Seminá majitel a konstruktér amatérských dalekohled. V pátek probhne, jako každý rok, neformální setkání úastník semináe na Hvzdárn v Rokycanech. Zde bude možné probrat množství témat, na nž nezbylo místo v oficiálním programu semináe. Postaráno bude nejen o prostor pro kuloárové diskuse, ale i o kulinární poteby pítomných. V provozu bude jednoduchý bufet a v pípad píznivého poasí i možnost rožnní. Za bezoblané oblohy budou zájemcm k dispozici dalekohledy hvzdárny a stešní terasa. Sobotní a nedlní program bude probíhat na stejném míst jako v pedchozích letech - v základní škole T.G.Masaryka. Budova základní školy je blízko námstí a souasn nedaleko od vlakového i autobusového nádraží. Na programu bude: v sobotu pednáška Ing. Myslivce Zpracování astronomické digitální fotografie (pednáška nkolikanásobného vítze eské astrofotografie msíce o tom, jak nejen poídit digitální fotografii, ale i jak ji zpracovat) pednáška L.Honzíka o svtelném zneištní (pednáška bude doplnna výstavou instalovanou ve vstupních prostorách školy a funkním 3D modelem vhodného a nevhodného osvtlení) oblíbená astroburza píspvky úastník v nedli pednáška RNDr. Hejny, CSc Mají amatérská pozorování Slunce ve 24. cyklu slunení aktivity ješt smysl? pednáška RNDr. Ambrože, CSc Co v uebnicích o Slunci ped 30 roky nebylo Úastnický poplatek je stanoven ve výši 100,- K a sloužící k ástenému pokrytí náklad na seminá. Pro leny AS, kteí své lenství prokáží platnou lenskou legitimací, bude poplatek snížen na 50,- K. Poplatek nebudou platit úastníci, kterým byl do programu pijat píspvek. I pesto, že oficiální uzávrka pihlášek již probhla, zbývá ješt nkolik volných míst a je možno se úastnit. Po celou dobu semináe bude v budov školy zízen bufet nejen k oberstvení, ale i k pohodlnému posezení a diskusím. V budov Základní školy TGM, kde jsme sice vítanými, ale pesto hosty, je nutné se pezouvat. Nezapomete si proto laskav vzít pezutí s sebou. Další informace a pihlášku je možno získat na http://hvr.cz, halir@hvr.cz, nebo na Hvzdárn v Rokycanech (tel.371727622). K.Halí ína 2009 (Expedice za nejdelším úplným zatmním Slunce 21. století) Mimoádný úkaz s visakou NEJDELŠÍ ZATMNÍ 21. STOLETÍ se velice rychle blíží. Všichni nedokaví zájemci si jej užijí 22. ervence 2009. Vadou na kráse je pouze skutenost, že pokud jej chcete spatit na vlastní oi musíte vyjet na východ asijského kontinentu. S ohledem na meteorologické pomry v pásu totality se jeví jako nejnadjnjší oblast severní íny (Šanghaj). Zdálo by se, že asu je ješt stále dostatek. Opak je ovšem pravdou. Pokud nechceme ztratit šanci, musíme již nyní velice intenzivn na píprav a zajištní akce zaít pracovat. Po prozkoumání dostupných nabídek cestovních kanceláí (nejen v R, ale i v Nmecku) a zvážení našich možností a požadavk organizátoi uvažují o expedici v trvání 12 až 15 dn, pi níž bychom navštívili oblasti Šanghaj (vetn asu pro pozorování zatmní) a Peking. Pedpokládaná cena zájezdu (letenka a doprava na míst autobus, vlak, ubytování a snídan pípadn polopenze) bude stát kolem 60 000,- K. Více informací je v tuto chvíli obtížné poskytnout (nejsou dispozici), protože mimo jiné bude záležet i na potu úastník expedice. Pro možnost dalšího jednání je proto v tuto chvíli zcela nezbytné zjistit váš zájem. Vyzývám proto zájemce o úast na expedici ína 2009 aby se, zatím zcela nezávazn, ale na druhé stran s plnou zodpovdností, zaregistrovali k úasti a to nejpozdji do stedy 16. dubna 2008 na mail halir@hvr.cz, pípadn telefonicky na ísle 371 722 622 (staí i na záznamník), osobn i písemn na Hvzdárn v Rokycanech, Voldušská 721, 33711 Rokycany. Jakmile by byly k dispozici jakékoli nové nebo rozšiující informace, budete o nich informováni prostednictvím pílohy AI, a souasn na stránkách Hvzdárny v Rokycanech (http://hvr.cz), Hvzdárny a planetária Plze (http://hvezdarna.plzen-city.cz/) a Západoeské poboky AS (http://www.astro.zcu.cz/cs/). K.Halí
Hvzdárna v Rokycanech, Hvzdárna a planetárium Plze a Západoeská poboka AS Vás zvou na 5. / 6. dubna 2008, Hvzdárna v Rokycanech Na co byste nemli zapomenout - pokud nejpozdji na pozorovacím víkendu 4. - 6. dubna neuhradíte lenské píspvky na rok 2008, je toto poslední íslo zpravodaje, které dostáváte do rukou - 13. dubna veer projde Msíc otevenou hvzdokupou M44. Pozorování je nutno zahájit co nejdíve po západu Slunce. Na pipojeném obrázku je zachycena situace v okamžiku nautického soumraku. - na 22. dubna pipadá každoron maximum meteorického roje Lyridy. Letos bude pozorování bohužel rušeno Msícem pouhé dva dny po úplku. - kolem 25. dubna zaíná období nejlepší letošní viditelnosti planety Merkur, které vyvrcholí v prbhu kvtna. Planeta bude za veerního soumraku až 11 nad západním obzorem. lánek vnovaný tomuto úkazu najdete v píštím zpravodaji. ASTRONOMICKÉ informace 04/2008 (216) Rokycany, 25. bezna 2008 Letos je první dubnový víkend (pedevším s ohledem na píznivou fázi Msíce) tím pravým okamžikem pro uskutenní Messierovského maratónu. Zúastnní budou mít možnost spatit tém všech 110 objekt slavného katalogu (v našem pípad teoreticky 109). Jestliže Vás dsí vysoké íslo 110 objekt není pro se obávat. Mžete si pozorovat svým vlastním tempem a pro radost. Messierovský maratón není zase tak vážnou soutží, jak se na první pohled tváí. Pedevším jde o zábavu a dobrou pohodu. Le o výsledek jde samozejm také. Na úspšné pozorovatele ekají originální diplomy (nad 50 napozorovaných objekt) a celkový vítz bude navíc odmnn zvláštní cenou. Dležité asy: 5. 4. 2008 sraz úastník 17:00 SEL veer západ Msíce 19:15 SEL uzávrka pihlášek 19:30 SEL západ Slunce 19:45 SEL oficiální zahájení maratónu 20:30 SEL nautický soumrak (Slunce 12 ) 20:57 SEL astronomický soumrak (-18 ) 21:40 SEL 6. 4. 2008 astronomické svítání (-18 ) 04:36 SEL ráno nautické svítání (-12 ) 05:19 SEL oficiální ukonení maratónu 05:30 SEL východ Msíce 06:13 SEL východ Slunce 06:30 SEL vyhlášení výsledk 07:00 SEL za organizátory K.Halí