O D Ů V O D N Ě N Í územního plánu. Hať. odbor výstavby. Zpracovatel: David Brothers Ltd, organizační složka Stallichova 936/1, Praha 4, 140 00

O D Ů V O D N Ě N Í územního plánu Hať Pořizovatel: Městský úřad Hlučín odbor výstavby Zpracovatel: David Brothers Ltd, organizační složka Stallichova 936/1, Praha 4, 140 00 E- mail: info@davidbrothers.cz Telefon: +420 591 153 353 Zodpovědný projektant: Ing. arch. Naděžda Valíčková číslo autorizace ČKA 01 037 Fáze: Návrh územního plánu Datum zpracování: květen 2013

OBSAH 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem... 3 1.1. Vazba na Politiku územního rozvoje ČR... 3 1.2. Soulad s ÚPD vydanou krajem... 3 1.3. Koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje... 4 1.4. Vztahy k sousedním obcím... 4 2. Údaje o splnění zadání... 5 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení... 5 3.1. Odůvodnění vymezení zastavěného území... 5 3.2. Odůvodnění koncepce rozvoje území obce a ochrany a rozvoje hodnot území... 5 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce, zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně... 8 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury a dalšího občanského vybavení... 12 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, změn ve využití krajiny, ÚSES, prostupnosti krajiny, protierozních opatření, ochrany před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů, apod.... 24 3.6. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu... 27 4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na udržitelný rozvoj území... 28 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 28 5.1. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu... 28 5.2. Vyhodnocení záboru půdy určené k plnění funkce lesa... 33 6. Seznam zkratek... 33 7. Citovaná literatura... 34 Územní plan Hať Odůvodnění strana 2 z 34

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem 1.1. Vazba na Politiku územního rozvoje ČR Při zpracování územního plánu Hať je respektována Politika územního rozvoje ČR (dále PÚR, nebo (1)) schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009 v následujících bodech: 1.1.1. Republikové priority Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svém důsledku zhoršují stav i hodnoty území (1), čl. 16. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod (1).čl.26. Splněno: navržena komplexní protipovodňová opatření na potoku Bečva. 1.1.2. Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů: Koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR Polsko (1).čl.153. Splněno: je navržen koridor (P3) pro VVTL DN 700, který umožní budoucí výstavbu propojovacího plynovodu mezi přepravními soustavami ČR a Polska (RWE Transgas Net a GAZ-SYSTÉM dříve PGNiG). 1.2. Soulad s ÚPD vydanou krajem 1.2.1. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Při zpracování územního plánu Hať jsou respektovány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále ZÚR, nebo (2)) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426, zejména: respektovat navrhovaný koridor PZ10 propojovacího plynovodu VVTL DN 700 Děhylov Hať (2)čl.58. Splněno: koridor je zapracován jako plocha (P3) pro VVTL 700 Děhylov - Hať; při rozhodování o změnách v krajině respektovat zařazení území do krajinné oblasti Opavsko a jednotlivých krajinných typů, respektovat cyklotrasu Prajzská cesta, respektovat zásady a úkoly pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území - chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky). Splněno: zásahy do krajiny jsou jen v nezbytných případech souvisejících s koridorem VVTL, ÚSESem, protipovodňovou ochranou; rozšíření zástavby je pouze v návaznosti na zastavěné území; - historická dominanta kostela Svatého Matouše je ochráněna omezenou výškou zástavby v okolí; - cyklotrasa č. 544 Prajzská cesta je respektována, probíhá po stávajících komunikacích a ani koridor pro Územní plan Hať Odůvodnění strana 3 z 34

VVTL neznamená kolizi, protože umožní původní průběh komunikací;- historická struktura krajiny je zachována, plužiny jsou zemědělsky využívány a nejsou tříštěny zástavbou; výjimku tvoří návrh retenčních nádrží a protierozních, protisplavových pásů zeleně. 1.3. Koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané zastupitelstvem kraje (ZK) ze dne 22.12.2010; DOPRAVA Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území MSK schválena usnesením ZK č.17/1486 dne 26.4.2007 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje schválena usnesením ZK č. 24/2096 ze dne 26. 6. 2008; PŘÍRODA A KRAJINA Koncepci strategie ochrany přírody a krajiny schválena usnesením ZK č. 5//298/1 dne 23.6.2005; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území MSK schválen ZK v září 2004 vč. Aktualizací (2008-2010); Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje schválený ZK usn. č. 25/1120/1 ze dne 30.9.2004 vč. Změny (OZV č. 3/2010 ze dne 23.6.2010); Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší MSK č. 1/2009 ze dne 30.4.2009; Územní energetická koncepce MSK ze dne 20.5.2004 vč. Vyhodnocení naplňování ÚEK z října 2009; Koncepce rozvoje zemědělství a venkova MSK (EKOTOXA Opava, s.r.o.) Krajský program snižování emisí MSK vydán naříz. č. 1/2004 ze dne 14.8.2004 vč. Aktualizace (2010) Plán oblasti povodí (POP) Odry schválen ZK MSK 14.10. 2009, závazná část vydaná nařízením č. 1/2010 ze dne 2.6.2010; Akční plán ke strategickým hlukovým mapám; REGIONÁLNÍ ROZVOJ Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s.); Program rozvoje MSK na období 2010-2012; Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v MSK pro léta 2009-2013 (Agentura pro reg. rozv.); SOCIÁLNÍ PÉČE Střednědobý plán rozvoje soc. služeb v MSK na léta 2010-2014 schválen usnesením ZK č. 13/1209 dne 22.9.2010. 1.4. Vztahy k sousedním obcím Kromě vztahů, jež vyplývají z nadřazené ÚPD (popsány výše), ÚP navrhuje následující prvky: V Návrhu ÚP je doplněna komunikační zkratka mezi silnici III/4698 (Šelvická) a obci Vřesinou, která prochází mezi přehradou a zástavbou Hati. Záměr je převzat z původního ÚP, do něhož byl zapracován na základě požadavku obce Vřesina. Lokální ÚSES zapracovává část LBC Bečva, které leží na pomezí Hatě a Šilheřovic. Toto biocentrum je zaneseno v platném ÚP obce Šilheřovice. LBK 7 pokračuje na katastr Darkovic a přes něj dále do Šilheřovic. Tento biokoridor je převzat z původního ÚP obce Hať a rovněž je zapracován v platném ÚP obce Šilheřovice. V ÚP obce Darkovice chybí. Pro funkčnost systému ÚSES je potřeba zajistit doplnění do ÚP Darkovice. Na území Hatě a Darkovic byl v ÚP obce Darkovice v minulosti navržen suchý poldr, který přesahuje také na území obce Hať. ÚP Hať nyní v rámci koordinace zapracovává plochu pro rozliv Darkovický Územní plan Hať Odůvodnění strana 4 z 34

poldr a potřebnou technickou infrastrukturu pro hráz poldru. Realizace Darkovického poldru bude mít příznivý dopad také na povodňovou situaci na katastru Hatě, která leží v povodí níže. Od dříve plánovaného využití čistírny odpadních vod v Šilheřovicích tento ÚP upouští, a buduje vlastní ČOV. Širší vztahy jsou zakresleny v grafické části Výkres č. 7. Výkres širších vztahů 2. Údaje o splnění zadání Zadání územního plánu Hať (dále jen Zadání nebo (4)) bylo schváleno Zastupitelstvem obce Hať dne 13.9.2012. Požadavky Zadání byly splněny, s těmito výjimkami: Není řešena retenční nádrž směrem k obci Vřesina, protože v daném prostou je navržen koridor VVTL a poldr bude možno realizovat až po upřesnění trasy plynovodu Způsob zapracování závěrů Rozboru udržitelného rozvoje území je shrnut a vyhodnocen v dokumentu Vyhodnocení vlivů územního plánu Hať na udržitelný rozvoj území. Graficky vyjádřitelné limity jsou zakresleny v grafické části Výkres č. 6 Koordinační výkres Připojujeme několik komentářů: Lokalita se starou ekologickou zátěží u ul. Šelvická je navržena k rekultivaci. Sběrný dvůr je navržen v ÚP na ploše rekultivované skládky u ul. Šelvická Suché retenční nádrže jsou navrženy jako součást protipovodňových opatření. Nad zastavěnými plochami, které jsou pod svažitým terénem, se navrhuje plocha pro opatření (průleh, zasakovací příkop ap.), kterým se bude předcházet splachování polí a zaplavování zástavby při přívalových deštích Územní plán prověřil požadavky občanů a zohlednil je v návrhu, pokud byly ve shodě s legislativou, celkovým konceptem ÚP a pokud nekolidovaly s limity využití území, neohrožovaly hodnoty či veřejný zájem. 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1. Odůvodnění vymezení zastavěného území Územní plán vymezuje zastavěné území dle 58, zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a to k datu 1. 12. 2012. Odchylky od hranice ZÚ vymezené v původním ÚP jsou dány změnami v území, jež proběhly v mezičase, a odlišnou právní úpravou pro vymezování ZÚ. 3.2. Odůvodnění koncepce rozvoje území obce a ochrany a rozvoje hodnot území 3.2.1. Demografie Vedle dlouhodobého růstu počtu obyvatel Hať zaznamenala příznivý demografický vývoj také mezi lety 1991 a 2001. Od roku 2001 je počet obyvatel přibližně neměnný. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (4)čl.77. Územní plan Hať Odůvodnění strana 5 z 34

Územní Počet bydlících obyvatel jednotka 1869 1910 1930 1950 1970 1991 2001 ČR 7 565 463 10 076 727 10 674 240 8 896 086 9 807 696 10 302 215 10 230 060 ORP Hlučín 17 404 22 633 26 215 26 872 37 431 39 466 39 793 Hať 1 352 1 780 1 960 2 119 2 398 2 474 2 564 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel (5 str. 76) Počet bydlících obyvatel Územní sčítání Podle průběžné evidence ČSÚ (k 1. 1. daného roku) jednotka 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 ČR 10 230 060 10 206 436 10 203 269 10 211 455 10 220 577 10 251 079 10 287 189 10 381 130 10 467 542 10 506 813 ORP Hlučín 39 793 39 789 39 645 39 636 39 601 39 608 39 723 39 860 40 020 40 101 Hať 2 564 2 561 2 536 2 539 2 554 2 554 2 533 2 539 2 538 2 571 ÚAP (5 str. 81) do roku 2020 očekává celkový přírůstek o 11 obyvatel. Pro návrhový horizont územního plánu (rok 2025) lze uvažovat celkový přírůstek o 15 obyvatel. Územní plán bude území připravovat na 2 590 trvale bydlících obyvatel, což představuje celkový přírůstek o 15 obyvatel. V obci Hať dochází k výraznému poklesu podílu obyvatel v předproduktivním věku a nyní je již podíl této složky mírně pod celorepublikovým průměrem. Dochází k růstu podílu obyvatel v postproduktivním věku, což odpovídá celostátnímu i celoevropskému trendu. Věková struktura bydlících obyvatel (4)čl.79. Územní jednotka Dětská složka populace (0 14 let) Obyvatelé ve věku 65+ let Index stáří % % % % změna % % % změna 1991 2001 2007 2001-2007 2001 2007 2001-2007 ČR 21,0 16,2 14,2-1,97 13,8 14,6 0,8 1,024 SO ORP Hlučín 21,1 16,6 14,3-2,3 12,9 15,4 2,5 1,078 Hať 22,8 18,1 13,9-4,2 12,8 14,3 1,5 1,029 Podobně jako i u většiny jiných regionů, je v obci možno předpokládat dlouhodobý absolutní pokles počtu dětí, promítající se do poklesu počtu dětí ve školním věku a i potřeb kapacit škol (ne mateřských škol). Tento pokles bude pokračovat i nadále, pouze dojde ke snížení jeho intenzity. Opačným vývojem prochází skupina obyvatel v poproduktivním věku. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 65 let dále poroste, což se projeví především v nárocích na sociálně zdravotní služby (v oblasti komunitního plánování, potřeby lokalizace specifických forem bydlení pro seniory). V současnosti pro tuto oblast neexistují obecné ukazatele potřeby kapacit. Potřeby nových zařízení vyplývají především z konkrétní situace obcí, mikroregionů, působností jednotlivých typů zařízení. Pokud vycházíme z předpokladu zachování sociální soudržnosti rodin v tomto regionu a i orientace komunitních na efektivnější formy činnosti, pak nových kapacit výstavby nových zařízení - bude málo (bez významnějších plošných nároků z hlediska územního plánování). 3.2.2. Klíčové směry rozvoje Jako klíčové směry pro koncepci rozvoje území a jako východiska pro tvorbu ÚP jsou v jeho kapitole II.1 zvoleny následující směry. Tyto vycházejí z analýzy podmínek v území s ohledem na jeho udržitelný rozvoj (6). Rozvoj venkovského bydlení a zachování podmínek pro výrobu Faktory, které podporují rozvoj venkovského bydlení, jsou dobrá dostupnost, vybavení veřejnou infrastrukturou, dobré životní prostředí, pracovní uplatnění v místě a tradiční venkovské podnikání. Hať má základní občanskou vybavenost a již kompletní technickou infrastrukturu. Ostrava a Hlučín jsou hromadnou dopravou dobře dostupné, s možností denní vyjížďky za prací. Zemědělství má v obci stále svůj tradiční význam a navazující hospodářské funkce jsou často propojeny s rodinným bydlením (smíšené využití). Územní plan Hať Odůvodnění strana 6 z 34

Je potřeba podporovat rozvoj pracovních příležitosti přímo v Hati. Rovněž je potřeba zlepšovat životní prostředí (viz dále). Územní podmínky pro rozvoj venkovského bydlení jsou jinak dostatečné a ÚP navrhuje dostatek ploch pro bydlení smíšené s drobným hospodářským využitím i samostatné plochy pro rozvoj podnikání (plochy výroby). Zemědělské využití krajiny je podporováno (např. záhumenní cesty apod.) Zvýšení ekologické stability krajiny a úprava vodního režimu Rozlehlé plochy svažité zemědělsky využívané půdy jsou málo členěny krajinnými prvky a dochází zde k půdní erozi, k zaplavování zástavby položené pod těmito plochami. Obec Hať má ve svém středu vysokou hladinu podzemní vody a střed obce je mokřadní. Zvýšení ekologické stability území a zlepšení vodního režimu je zásadně důležitým faktorem pro dosažení udržitelného rozvoje této obce. ÚP proto doplňuje územní systém ekologické stability území (ÚSES), doplňuje protipovodňová opatření a navrhuje členitější využití krajiny s významem pro zvyšování retence vody v krajině. Řešení středu obce je věnována zvláštní pozornost. Péče o životní prostředí ÚP stabilizuje splaškovou kanalizaci a ČOV pro zlepšení kvality vod, navrhuje opatření pro odstranění staré ekologické zátěže, posiluje energetickou infrastrukturu, díky které by mohl být dále snížen podíl tuhých paliv na vytápění a částečně zlepšena kvalita ovzduší. Řešení dopravních závad rovněž přispívá k zlepšování životního prostředí v obci. Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje Z doplnění ÚAP (6) vyplynulo, že - ekologický pilíř je slabý (územní se zhoršenou kvalitou ovzduší, jen částečně z místních zdrojů), kvalita povrchových vod byla doposud ovlivněna chybějící ČOV, bleskové povodně v důsledku nedostatečné retence vody v krajině, větrná a vodní eroze kvalitní zemědělské půdy, ekologická labilita, poměrně malá plocha lesa, navíc soustředěna na severozápadní straně území. - demografický vývoj je v obci stabilní, ačkoliv dochází ke stárnutí populace a je vysoká vyjížďka za prací; stav pilíře sociální soudržnosti je průměrný - stav hospodářského pilíře je rovněž srovnatelný s průměrem ČR; dobrá dostupnost, fungující zemědělství. Strádající ekologický pilíř je klíčovým problémem řešeného území způsobuje nevyváženost. Avšak samotná obec jej může ovlivnit jen částečně. ÚP navrhuje opatření pro odstranění hlavních disparit a zlepšení podmínek ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. 3.2.3. Ochrana architektonických, kulturních a historických hodnot ÚP respektuje stávající nemovité kulturní památky (farní kostel sv. Matouše z r. 1731, venkovské usedlosti č.p. 24 a č.p. 34) tak, že zde nenavrhuje změnu způsobu využití a stanovuje v jejím okolí přiměřené podmínky prostorového uspořádání. Stavby, které dokumentují typickou architekturu obce, její kulturně-historický vývoj, mají urbanistickou hodnotu nebo dokreslují celkový ráz prostředí a jedinečnost místa, územní plán stanovuje jako architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro něž architektonickou část projektové dokumentace může zhotovit pouze autorizovaný architekt. Cílem je opravy a rekonstrukce těchto staveb provádět co nejcitlivěji a zachovat jejich hodnoty, přičemž u autorizovaných architektů existují předpoklady vzdělání a praxe, které umožní stavební úpravy navrhnout citlivě. Výběr těchto objektů vychází z ÚAP (5) zpracovaných Ing. arch. Malchárkovou. Při doplňujícím průzkumu (6) byla hodnota těchto objektů potvrzena také Ing. arch. Valíčkovou. Dle pasportu území s archeologickými nálezy Národního památkového ústavu je v Hati území s archeologickými nálezy, vedené pod č. 15-41-19/1 jako typ UAN II pod názvem Hať intravilán. Jedná se o celé zastavěné území s nejbližším okolím. Pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití (viz kapitola VI. textové části - výrok) se stanovují podmínky prostorového uspořádání s cílem zachovat urbanistické hodnoty sídla. Územní plan Hať Odůvodnění strana 7 z 34

3.2.4. Ochrana přírodních hodnot a krajinného obrazu ZÚR (7) zahrnuje Hať do oblasti krajinného rázu Opavsko, pro něž je typická zemědělská krajina s dominancí obilnářství, výrazné projevy scelování půdních bloků, otevřená krajinná scéna s výrazným projevem vnějšího obrazu sídel a lokálních kulturních dominant (kostely), pohledově exponovaná, výrazný projev makrostruktur polí, převládá působení horizontály. ÚP reaguje na možná ohrožení tím, že: rozvoj směřuje především do ploch uvnitř zastavěného území, nepřipouští extenzivní rozvoj sídla nebo zástavbu zemědělské krajiny a na nejcennějších zemědělských půdách v třídě ochrany I. a II. navrhuje zastavitelné plochy jen v několika případech (ochrana ZPF a LPF) zastavitelné plochy navrhuje v návaznosti na zastavěné území (ochrana krajinného rázu) navrhuje opatření, která sníží degradaci zemědělské půdy (ochrana nelesní zeleně a krajinných prvků, návrh prvků ÚSES, opatření pro retenci vody v krajině atd.) hájí ochranu místní kulturně historické dominanty, sakrální stavby (kostel sv. Matouše) a to vymezením ploch podle koncepce uspořádání krajiny (viz kapitola V. textové části výroku), která je stanovena s ohledem na ochranu přírodních hodnot a krajinného rázu. Podmínky prostorového uspořádání u jednotlivých druhů ploch jsou stanoveny v kapitole VI. textové části ÚP. S ohledem na krajinný ráz: Plochu vodní nádrže ÚP stabilizuje jako plochu vodní (W) a stabilizuje zde lokální biocentrum. Přilehlé louky ÚP stabilizuje jako plochy přírodní zeleně (ZP), nikoliv jako plochy přírodní (N), protože dle podmínek pro management lokality zde je vhodné částečné hospodářské využití (louky a pastviny) s přizpůsobeným režimem. 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce, zastavitelných ploch, ploch přestavby a sídelní zeleně Hať je typické venkovské sídlo, které tradičně ve velké části svého zastavěného území mísí funkci bydlení s funkcí hospodářskou. V poválečné éře bylo zaměření jednak na družstevní zemědělskou velkovýrobu a zvlášť na bydlení pro zaměstnance ostravské aglomerace, kteří se postupně začlenili do způsobu venkovského života v obci. Areál zemědělského družstva však již ztratil svůj účel, a rozlehlý areál ZD Je jen částečně využit. Nejživotaschopnějším způsobem osídlení se zde prokázaly objekty, ve kterých se spojují prvky bydlení, zemědělské malovýroby, řemeslné či drobné průmyslové výroby, obchodu a výrobních i nevýrobních služeb. Jde o hospodárné využití majetku a prostředků, kterými domácnosti disponují. Z pohledu územního plánu obce je proto převážná většina zastavěných ploch obce určena právě pro smíšené venkovské využití. Pro nový rozvoj obce je situována další nová zástavba především do volných ploch v zastavěném území a dále na plochy v těsné návaznosti na současné zastavěné území. Pro ekonomické zázemí obce je potřeba mít k dispozici plochy pro výrobu. Areál bývalého ZD je stabilizován pro výrobu zemědělskou (ZV). Pro výrobu nespecifikovanou (V) je stabilizován bývalý statek a nová plocha u komunikace K Hubertu u výjezdu z obce. 3.3.1. Bydlení Potřeba bytů Dle ÚAP (4)čl.85 změna počtu trvale obydlených bytů mezi lety 1991 a 2001 činila +118 bytů, z čehož 97 % bytů bylo v rodinných domech. Mezi lety 2001 a 2007 pak nových bytů bylo postaveno 43 a odpad byl 18 bytů. Územní plan Hať Odůvodnění strana 8 z 34

Potřebu bytů do roku 2020 ÚAP odhaduje (4) :čl.86. Územní jednotka Trvale obydlené byty aktuální stav a potřeba Stav Odpad Růst úrovně Potřeba (odpad + růst úrovně) 2007 2008-20 ČR 3921794 152950 305900 458850 SO ORP Hlučín 14249 598 1197 1795 Hať 893 35 70 104 Rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech je obvykle růst počtu cenzových domácností, tj. domácností, které by teoreticky měly nárokovat samostatné bydlení. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Uvažovaný přírůstek z tohoto faktoru je přitom zahrnut ve sloupci Růst úrovně. Celková potřeba nových bytů je dána součtem potřeby pro náhradu za odpad (převod na jiný způsob využití apod.) a pro růst úrovně (přírůstek cenzových domácností); nezahrnuje však vliv změny počtu obyvatel. Potřeba nových bytů celkem tedy vychází celkem na 111, z toho: - vliv změny počtu obyvatel 6 bytů (viz kap. 3.2.1, uvažujeme 2.5 obyvatele na byt) - vliv růstu úrovně 70 bytů - odpad 35 bytů Celkově odborný odhad potřeby bytů v návrhovém horizontu r. 2025 je okolo 111 bytů v rodinných domech. Potřeba rozvojových ploch pro bydlení Z hlediska potřeby ploch je možno očekávat, že u části nových bytů (cca 1/5 bytů v rodinných domcích) lze jejich získání očekávat mimo plochy vymezené v rámci územních plánů, tj. bez nároku na nové plochy s inženýrskými sítěmi. Odborný odhad potřeby bytových jednotek je 111 b.j., z čehož 4/5 řešit v nových plochách => 89 b.j. Vzhledem k charakteru obce se uvažuje 100% v rodinných domech v plochách smíšených venkovských (S). Proti tomuto cílovému počtu je však žádoucí v územním plánu vytvořit převis nabídky rozvojových ploch z těchto důvodů: - s ohledem na majetkoprávní vztahy a vůli majitelů směňovat v daném místě a čase pozemky (ne každá navržená plocha se nakonec setká se zájmem majitele realizovat navržené záměry) je potřeba navrhnout více ploch, aby ve skutečnosti mohlo být skutečně zrealizováno předpokládané množství záměrů; tedy je třeba navrhovat více ploch, aby byly vytvořeny reálné podmínky pro předpokládané záměry převis nabídky okolo 50-100 % brzdí růst cen pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemku pro bydlení v obcích. Vyhodnocení potřeby vymezení rozvojových ploch pro bydlení Navržené plochy pro bydlení smíšené venkovské (SV) Označení m2 domy byty 2 3733 2,3 3 3 1658 0,7 1 9 8311 6,1 8 12 9026 6,9 9 15 15134 11,5 15 19 3199 2,3 3 23 8099 6,1 8 25 24517 19,2 25 Územní plan Hať Odůvodnění strana 9 z 34

28 5448 3,8 5 29 1928 1,5 2 31 2277 1,5 2 40 934 0 0 50 5876 4,6 6 59 19372 15,3 20 71 3766 2,3 3 73 1486 0,7 1 74 25097 20 26 80 22120 17,6 23 83 5377 3,8 5 84 6542 4,6 6 173900 130,8 171 V plochách (SV) se uvažuje s 1,3 b.j./dům a s plochou cca 1235 m 2 /dům, tj. 950 m 2 /b.j. Tato plocha je vyšší vzhledem k tomu, že v území se smíšeným využitím se předpokládá také 30% podíl hospodářské složky a rovněž dle obvyklé parcelace v obci jsou u domů poměrně velké zahrady. Navrženy jsou tedy plochy pro 171 b.j. To proti potřebě 89 b.j. představuje převis 92%, což je z hlediska urbanistické ekonomie optimální. Návrhové plochy pro bydlení (SV) svým rozsahem odpovídají potřebě rozvoje obce. 3.3.2. Občanské vybavení Na území obce jsou umístěny objekty základní občanské vybavenosti (O): Základní občanská vybavenost (bez rozlišení provozovatele) OV: Obecní úřad, pošta, hasičská zbrojnice, základní škola (1.- 9. třída), mateřská škola, nákupní středisko, zdravotní středisko (samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatná ordinace praktického lékaře pro děti, stomatolog, gynekolog, lékárna), dům služeb, farnost, 3 sakrální stavby (kostel, 2 kapličky), hřbitov, smuteční síň, kulturní dům, knihovna, kulturní zařízení ostatní, 2 menší prodejny se smíšeným zbožím, 2 restaurační zařízení, vinárna, 2 bufety, školící a rekreační středisko hasičského záchranného sboru (bývala celnice), autoservis. Stávající plochy pro občanskou vybavenost jsou většinou vhodně soustředěny kolem centrální křižovatky silnic Lipové, K Hubertu, a U Střediska a to vzhledem k dobré dostupnosti vlastních obyvatel i návštěvníků. Tyto plochy využité čistě pro občanské vybavení jsou vymezeny samostatně jako plochy stabilizované, protože jsou umístěny v rámci sídla vhodně na strategických místech ve vnitřním území obce. Podrobnější členění na jednotlivé druhy občanské vybavenosti není účelné. Ačkoliv se nepředpokládá změna stávajícího využití, není potřebné územním plánem vyloučit eventuálně potřebné změny ve využití těchto objektů či změny mezi jednotlivými druhy občanského vybavení. Vzhledem k tomu, že je neustálý pohyb v komercionalizaci občanské vybavenosti a v konkrétní provozní náplni, nejsou v územním plánu rozlišovány plochy veřejné vybavenosti a komerčních zařízení. Navržena je pouze malá plocha vedle školy. Sportovní občanská vybavenost (OS): 4 hřiště s provozovatelem, stadion otevřený (fotbalové hřiště), koupaliště. Navržená je plocha pro sportovní létání leteckých modelů, plocha pro sport pod hrází a plocha na Rychlovci. Vybavenost a služby menšího rozsahu jsou umisťovány i v plochách smíšeného venkovského bydlení (SV) a nadále mohou být zde umisťovány. plocha občanského vybavení (O) označení způsob využití Lokalita Odůvodnění 1 OH Zvětšení hřbitova zastavitelná plocha - původní ÚP 27 OS Hřiště - Rychlovec I zastavitelná plocha - původní ÚP Územní plan Hať Odůvodnění strana 10 z 34

40 OV Pod poldrem U Cigána přestavba - původní ÚP 43 OS Hřiště - pod Landekem zastavitelná plocha - původní ÚP 51 OS Hřiště - Dolní místní trať přestavba - původní ÚP 60 OV U školy Na Chromině zastavitelná plocha - původní ÚP 85 OV Na Chromině - domov důchodců přestavba - sociální služby odpovídající demografickému vývoji 92 OS pod Landekem zastavitelná plocha - původní ÚP 3.3.3. Smíšené využití SV - Plochy smíšené venkovské Venkovský charakter obce zůstane zachován, proto je respektovaná stávající zástavba stabilizovaná a navrhovaná zástavba se zaměřuje hlavně na možnosti výstavby bydlení venkovského typu. Je to selské stavení s hospodářskými částmi, zahradou, dvorkem, kde je možno chovat drobné domácí zvířectvo. Je zde možno provozovat i drobné služby, řemeslnou výrobu i obchod. Nabídka těchto ploch pro bydlení vychází z optimálních možností, které jednotlivá území obce pro zástavbu poskytují. Pro využití těchto ploch musí dojít k dohodě o prodeji pozemku mezi současným vlastníkem a stavebníkem za oboustranně dohodnutých podmínek. Ne vždy se tak stane v aktuální době, proto musí být nabídka stavebních míst poněkud vyšší, než je skutečná poptávka po stavebních místech a než kolik nových bytů požaduje výše uvedený výpočet potřeby bytů. V územně plánovací dokumentaci je zcela samozřejmě předpokládáno, že na stávajících plochách, které v návrhu zůstávají pro funkci smíšeného bydlení, budou také postupně opravovány a rekonstruovány obytné objekty, nebo budou asanovány a na jejich pozemcích postaveny obytné objekty nové. Rovněž zahuštění stabilizovaných ploch je možné až do 40 % zastavěnosti v souladu s funkčním využitím této plochy. Odůvodnění navržených rozvojových ploch: plochy smíšené obytné (S) označení způsob využití Lokalita Odůvodnění 2 SV Ul. K Hubertu - pod kostelem přestavba - původní ÚP 3 SV U Bečvy- pod ul. Na Chromině přestavba - původní ÚP a potřeba rozvojových ploch 7 SX Stavy a Dolní místní trať přestavba - využití ploch ve středu obce 9 SV Ul. Višňová - Šilheřovická cesta zastavitelná plocha - původní ÚP a potřeba rozvoj. ploch 12 SV Na Remízce (K Remízce) zastavitelná plocha - potřeba rozvojových ploch pro bydlení 15 SX Horní místní trať přestavba - původní ÚP 23 SV U Bečvy Na Remízce (K Remízce) zastavitelná plocha - změna č.2 (57) 24 SX Stavy přestavba - změna č. 2 ÚP 25 SV Na Rychlovci zastavitelná plocha - původní ÚP 28 SV Ul. Višňová zastavitelná plocha - změna č. 2(27b) 31 SX pod ul. Mlýnskou přestavba - využití ploch v zastavěném území 50 SV Ul. Záhumní zastavitelná plocha - změna č. 2 (41) 59 SV Na Chromině přestavba - změna č. 2 (2b) 63 SX pod ul. Mlýnskou přestavba - využití ploch v zastavěném území 70 SV U Poldru U Mareše zastavitelná plocha - změna č. 2 (81) 71 SV Pod vrchem zastavitelná plocha - potřeba rozvojových ploch 77 SV Na Rychlovci - za školou zastavitelná plocha - původní ÚP 80 SV Pod vrchem zastavitelná plocha - původní ÚP 87 SX pod ul. Mlýnskou přestavba - využití ploch v zastavěném území Územní plan Hať Odůvodnění strana 11 z 34

3.3.4. Výroba a skladování Výroba má rozlišení na průmyslovou a zemědělskou (vč. lesnické). Bude ji tedy možno využít pro jakoukoliv výrobu nepřekračující přípustné limity v zastavěném území. Využití areálu je žádoucí, proto regulativy jsou poměrně volné tak, aby podnikatelské záměry nebyly zbytečně omezovány. 3.3.5. Sídelní zeleň Systém sídelní zeleně je dán údolní polohou obce podél rozvodňujícího se potoku Bečva. Zaplavované části mají vysokou hladinu spodní vody, nejsou vhodné pro zástavbu obytnými domy, proto jsou využity pro zeleň a hřiště. Hlavní prvky systému sídelní zeleně jsou: Plochy zeleně uvnitř zastavěného území jsou vymezeny jako plochy (Z) bez rozlišení, zda jde o zeleň soukromou či veřejnou Plochy zahrad a sadů, které však jsou součástí jiných funkčních ploch a samostatně se nevymezují Proto jako součást systému sídelní zeleně má být ve všech plochách zastavitelných i plochách přestavby udržován podíl sídelní zeleně odpovídající funkci dané plochy, zejména je třeba zajistit okrasnou zeleň v plochách občanské vybavenosti (OV) vyhrazenou zeleň u sportovních areálů (OS) doprovodnou zeleň v plochách pro dopravní a technickou infrastrukturu (D, DS, T, TV, TE) Do kategorií ploch s rozdílným způsobem využití, jež jsou vyjmenovány Vyhláškou 501/2006 Sb., ÚP doplnil také plochy zeleně (Z), a plochy přírodní zeleně (ZP), a to z důvodu vymezení systému sídelní zeleně. 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury a dalšího občanského vybavení 3.4.1. Občanské vybavení Viz kapitola 3.3.2 3.4.2. Veřejná prostranství a dopravní infrastruktura Veřejná prostranství jsou: - v centru obce - u hasičské zbrojnice - u myslivecké chaty plocha veřejných prostranství (P) označení způsob využití Lokalita Odůvodnění 14 P Zpevněná účel. Kom. kolem Poldru Za Otavovou zastavitelná plocha - původní ÚP 19 P Rozšíření ulice Na Stráni zastavitelná plocha - propojení ul. Na Chromině - Lipová 22 P Zpevněné účel. kom. na Rychlovci zastavitelná plocha - původní ÚP 32 P Zpevněná účel. kom. ke statku Prostřední pole přestavba - původní ÚP 35 P Zpevněná účelová komunikace Pod vrchem zastavitelná plocha - původní ÚP 53 P Zpevněná účel. kom. kolem Poldru Pískovna zastavitelná plocha - původní ÚP 66 P Zpevněné účelové kom. - prodl. Pod olšinou zastavitelná plocha - původní ÚP 67 P Zpevněná účelové komunikace Na vrchu zastavitelná plocha - původní ÚP 78 P Doplnění obslužné komunikace Záhumní přestavba - příjezd k návrhové ploše 91 P Rozšíření ulice Na stráni a mostu přes Bečvu přestavba - Propojení ul. Na Chromině a Lipové Územní plan Hať Odůvodnění strana 12 z 34

Napojení na nadřazený dopravní systém Zájmovým územím neprochází žádná silnice I. třídy. Silnice nižších tříd procházející obcí (silnice II/469 a III/4698) jsou napojeny na silnici I/56 (Ostrava Hlučín Kravaře Opava), jež slouží jako alternativní dopravní spojnice mezi Ostravou a Opavou (zejména v zimním období). Na území Hatě jsou dva hraniční přechody do Polska. Jsou to: Hať Tworkóv což je mezinárodní silniční přechod s omezenou tonáží nákladní dopravy na 3,5 t. Hať Rudyszwald je silniční přechod lokálního významu pro pěší a místní dopravu. Silniční systém Silnice II/469 (Ostrava-Poruba Děhylov Hlučín Hať státní hranice s Polskem) zabezpečuje napojení obce na nadřazený dopravní systém, který představují pro Hať zejména silnice I/11 (Ostrava Hrabyně Opava) a silnice I/56 (Ostrava Hlučín - Opava). Silnice III/4698 (Hlučín Darkovičky, Darkovice Hať - Polsko (Rudyszwald) se křižuje s II/469. Místní komunikace se napojují na základní kříž státních silnic. Po provedení drobných stavebních úprav a úpravě silničního značení a na základě intenzit, zjištěných na silnicích, lze konstatovat, že očekávané intenzity dopravy na místních komunikacích nebudou dosahovat hodnot, jež by se mohly jevit limitními z hlediska kapacit úseků a uzlů sítě. Lokální problémy jsou časově a prostorově omezeny a v zásadě neomezí územní rozvoj obce. Návrh úprav komunikací U silnice II/469 (Ostrava-Poruba Děhylov Hlučín Hať- Polsko- Tworkóv) vymezuje ÚP plochu pro vybudování vstřícné křižovatky s komunikacemi Šelvická (III/4698) a Na Chromině a úprava křižovatky s ulicí Lípová a Kostelní Na silnici III/4698 (Hlučín Darkovičky, Darkovice Hať - Polsko (Rudyszwald) je vymezena plocha pro napojení nové místní komunikaci ve směru na obec Vřesina. plocha dopravní infrastruktury (D) označení způsob využití Lokalita Odůvodnění 20 D Úprava křižovatky ul. Šelvická -K Hubertu přestavba - odstranění dopravní závady 47 D Úprava křižovatky U Huberta x Lipová x U Střediska přestavba - odstranění dopravní závady 61 D Propojení ul. Šelvická - Na Remízce (K Remízce) zastavitelná plocha - původní ÚP Místní a účelové komunikace Většina komunikací v obci je místního významu. V ÚP jsou navrženy jejich úpravy: V rozvojových plochách jsou navrženy plochy pro nové přístupové obslužné komunikace. U obslužných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m budou doplněny výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m budou doplněna chybějící obratiště bez vymezení v grafické části. Navrženy jsou zpevněné polní cesty v souladu s pozemkovými úpravami. Obslužné komunikace o šířce 3-5 m s malým dopravním významem a s délkou do 300 m budou převedeny do kategorie obytných ulic se smíšeným provozem motorové a pěší dopravy. Na síť silnic a obslužných komunikací navazují účelové komunikace (UK) (včetně významných polních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. Územní plan Hať Odůvodnění strana 13 z 34

Autobusová doprava V současnosti je hromadná doprava v obci Hať zajišťována veřejnou osobní linkovou dopravou spoji autobusovými, konkrétně linkou č. 70 Ostrava, Muglinovská Sad B. Němcové Ludgeřovice, Chovatelská Hlučín, aut. nádr. Darkovičky, U Dvora, Darkovice, has. zbrojnice - Hať, točna. V pracovních dnech zajišťuje spojení řešeného území s Hlučínem celkem 23 spojů v jednom směru (z toho 18 z nich zajišťuje přímé spojení Hatě s centrem Ostravy). Zastávky autobusové dopravy jsou: Hať, točna Hať, škola Hať, pošta Hať, mlékárna Hať, garáž ČSAD Hať, Šelvická Hromadná doprava je na většině území Moravskoslezského kraje řešena prostřednictvím ODIS Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje. Obec Hať se nachází v tarifní zóně 26. Stav komunikací v obci umožňuje protažení hromadných spojů do Polska. Doprava v klidu V ÚP je navrženo doplnění nedostatečných parkovišť v centru obce novou parkovací plochou v prostoru Vedle bývalého zemědělského družstva. Další plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel musí být zajištěny v rozvojových plochách bydlení, občanské vybavenosti, rekreace, výroby a u smíšených ploch v rozsahu požadavků dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací pro stupeň automobilizace 1:2,5. Železniční doprava Železnice v Hati není. Nejbližší stanice ČD je v Hlučíně. Dobré spojení je na Hlavní nádraží v Ostravě. Letecká doprava Dostupnost letiště v Dolním Benešově a v Mošnově. Cyklistická doprava Cykloturisticky silně využívaná oblast. Stabilizovány jsou dvě významné cyklistické trasy a jedna kratší odbočka: č. 5 Jantarová stezka (Polsko-Tworkóv Hať-Darkovice-Darkovičky-Hlučín-Ostrava-Přerov-Olomouc- Prostějov-Blansko-Hevlín) č. 554 Prajzská cesta (Polsko-Pilscz-Oldřišov-Služovice-Vrbka-Štěpánkovice-Albertovec-Bolatice- Bohuslavice-Vřesina-Hať-Šilheřovice-Antošovice-Koblov-Ostrava) č. 6093 Hať-Šilheřovice-Petřkovice-Landek. Pěší doprava Pro zvýšení bezpečnosti chodců je navrženo vyčlenění pěšího chodníku v ulici na Chromině. Na této ulici je škola a bezpečnost dětí je prioritní. Podél silnice II/469 je navržen pěší chodník po zaústění odbočky na hřbitov. Tato komunikace je rušná s projíždějícími kamiony a vede centrem obce, proto je chodník nezbytný. Územím obce prochází značená turistická trasa: žlutá (Landek Koblov (bažantnice)-šilheřovice Hať Vřesina (Přírodní rezervace Dařenec)- Limity využití území Bohuslavice) trasa beze změn. Ochranná pásma dopravních tras mimo zastavěné území: silnice II. třídy 15 m od osy vozovky silnice III. třídy 15 m od osy vozovky Územní plan Hať Odůvodnění strana 14 z 34

3.4.3. Technická infrastruktura obecně Schematické znázornění tras vedení technické infrastruktury je zvoleno z důvodu nutnosti zobrazit více jevů vedoucích v souběhu v úzké ploše; přesný zákres ve výkrese v měřítku 1:5000 by vedl k nečitelnosti výkresu. Pouze schematické znázornění liniových vedení a malých zařízení technické infrastruktury (transformační stanice atd.) v nově zastavitelných plochách a plochách přestavby je zvoleno, protože územní plán nestanovuje přesnou polohu zástavby ani trasy komunikací uvnitř jednotlivých nově zastavitelných ploch. Teprve při přípravě záměrů, které nově vstupují do těchto ploch, bude upřesněno uspořádání území a přesné trasy územním plánem navržených vedení, resp. polohu zařízení je třeba přizpůsobit s ohledem na budoucí zástavbu. 3.4.4. Technická infrastruktura elektroenergetika Současný stav Obec Hať je zásobována elektrickou energií z primární distribuční sítě VN 22 kv SME a. s. Distribuční síť 22 kv je napojena z venkovního napájecího vedení 22 kv číslo 39 Dolní Benešov Nový Bohumín. Napájecí vedení 22 kv č.39 je provedeno vodiči 3x120 AlFe na ocelových příhradových stožárech a je v dobrém elektrickém a mechanickém stavu. Distribuční síť obce Hať tvoří 6 venkovních odboček vysokého napětí kategorie V1-35 a jedna kabelová odbočka vysokého napětí kategorie K 1-35. Distribuční rozvodná síť nízkého napětí je z větší části staršího provedení a je provedeno převážně vodiči AlFe 3x35+25 na dřevěných stožárech a je ve špatném elektrickém a mechanickém stavu. Zčásti je novějšího provedení a je provedeno vodiči AlFe 3x70+50 na betonových stožárech. Napojení distribuční sítě NN z TS 2228 je provedeno třemi kabely AYKY 3x120+70. Z primární distribuční sítě 22 KV je napájeno celkem 10 distribučních transformačních stanic 22/0,4 kv pro zásobování sekundární distribuční sítě nízkého napětí (NN) obce a jedna transformační stanic cizí sloužící pro zemědělský statek. Distribuční trafostanice mají rezervu výkonu pouze ve výměně transformátorů do jmenovitého výkonu trafostanic. Počet trafostanic v řešeném území udává následující přehled: Číslo DTS Název DTS Výkon (kva) Provedení Vlastnictví (2172) 1953 Hať - Šalvica 250 Příhradová ELV-400 ČEZ (2173) 1954 Hať Kotlina u Jiříka 160 Příhradová ELV-400 ČEZ (2174) 1955 Hať - Celnice 100 Příhradová ELV-400 ČEZ (2175) 1956 Hať Obec II kostel 250 zděná ČEZ (2176) 1957 Hať - Škola 250 Stožárová BTS ČEZ (2177) 1958 Hať Rychlovec 3 160 Stožárová BTS ČEZ (2178) 1959 Hať Obec I dolní 250 zděná ČEZ (2066) 1847 Hať Rychlovec horní 160 Stožárová BTS ČEZ (2228) 1988 Hať Pod vrchem 160 Příhradová ELV-400 ČEZ (2254) 2012 Hať Na stavech 250 Stožárová BTS ČEZ 2008 Hať - Statek 100 Stožárová BTS Cizí CELKEM 2090 kva Celkový instalovaný výkon distribučních transformoven obce Hať je 2090 kva Bilance budoucího příkonu a transformačního výkonu Dle ÚAP bylo v r. 2007 v Hati 893 trvale obydlených bytů. Z toho 26 je v bytových domech. Odborný odhad potřeby bytových jednotek do r. 2025 je 111 b.j. z čehož 4/5 řešit v nových plochách => 89 b.j. Pro celkovou spotřebu elektrické energie je počítáno 893 + 111 = 1004 b.j. Vývoj elektrického příkonu obce pro byty, vybavenost, výrobní a podnikatelskou sféru do r. 2028 se uvažuje s těmito hodnotami (% dle stavu v r. 2011-Český statistický úřad, Sčítání domů a bytů 2001, tab. č. 14. Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení dle tab. CZSO OB0 OK81 OK.43): Územní plan Hať Odůvodnění strana 15 z 34

Byty kategorie A 904 bytů (90%) Byty kategorie B 70 bytů (7%) Byty kategorie C 30 bytů (3% ) Celkem 1004 bytů Ve smyslu Pravidel pro elektrizační soustavu - zásad pro navrhování distribučních sítí VN (ČEZ Praha), při zatížení VN/DTS, je uvažován elektrický příkon pro bytovou výstavbu ve výši 1,6kVA/byt stupně elektrizace A (osvětlení), 2,3kVA/byt stupně elektrizace B (osvětlení, vaření a teplá voda) a 9,5kVA/byt stupně elektrizace C (osvětlení, vaření, teplá voda a vytápění). Výpočet max. soudobého zatížení odběru: Smax. byty = 904 x 1,6 + 70 x 2,3 + 30 x 9,5 = 1893 kva Smax. vybavenost = 900 x 0,2 = 180 kva Smax. podnikání = 500 kva Smax. celkem = 2573 kva Při optimálním zatížení DTS 22/0,4 kv na 80% instalovaného výkonu všech DTS potřebný instalovaný výkon: PiDTS = 2573/0,8 = 3216 VA Dle této bilance bude potřeba do r. 2025 zajistit zvýšení instalovaného výkonu DTS SME a.s. o cca (2090-3216) 1126 kva. Technicko - provozní údaje. Provozní napětí. VN : 3 22kV, 50 Hz, IT. NN: 3 + PEN, 230/400V, 50 Hz, TN-C. Ochrana před úrazem elektrickým proudem. Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování elektrickou energií. Stávající venkovní vedení VN 22kV-L39 je vyhovující, dobrý, technický stav odpovídá stáří zařízení, většinou je na betonových stožárech. Distribuční vedení NN, včetně veřejného osvětlení obce je rovněž ve vyhovujícím stavu. Instalovaný příkon ve stávajících trafostanicích, pro stávající zástavbu je na hranici vytíženosti pouze při uvažování soudobosti odběru pod ß = 1,0. Pro nově navrženou zástavbu bude zapotřebí vybudování nové trafostanice. Návrh zásobování elektrickou energií. a) výstavba 111 bytových jednotek (81 RD) pro návrhové období, tj. do r. 2028, zajištění zásobování elektrickou energií bytových jednotek tak, aby tyto minimálně splňovaly nároky bytů stupně elektrizace B, s přihlédnutím na zavedení plynofikace, b) rozvoj podnikatelských aktivit pro výhledové období, c) výstavba sítě - odboček VN 22kV a výstavba 11 nových trafostanic, rekonstrukce částí stávajícího venkovního vedení VN 22kV na vedení kabelové v zemi, rekonstrukce stávajících trafostanic. Navrhovaná řešení jsou pojata z hlediska maximální navrhované výstavby. Osazení trafostanic transformátory bude podmíněno skutečnou výstavbou a potřebou odběru elektrické energie, což je výsadou ČEZ-Distribuce a.s. Rozvody nízkého napětí pro novou zástavbu budou prováděny kabelovým vedením v komunikacích a veřejných prostranstvích, společně s veřejným osvětlením a ostatními inženýrskými sítěmi (plyn, telefon, voda, kanál). K novým trafostanicím budou vybudovány příjezdové komunikace. Zástavba v jednotlivých lokalitách bude řešena samostatnými zastavovacími plány. Výstavba nových trafostanic včetně jejich přívodních vedení VN 22kV, navrhuje ÚP jako stavby veřejně prospěšné. Územní plan Hať Odůvodnění strana 16 z 34

Rekonstrukce a výstavba sítí NN ani veřejné osvětlení není předmětem ÚP. 3.4.5. Technická infrastruktura - Zásobování plynem Současný stav. Plynovodní síť je v řešeném území i jeho širším zázemí tvořena jednou středotlakou plynárenskou soustavou napojenou na dálkový vysokotlaký plynovod DN 300 / PN 40 Hlučín Opava. První napojovací místo na vysokotlaký plynovod je v prostoru obce Kobeřice, odkud vede vysokotlaká přípojka DN 100 / P 40 na západní okraj Chuchelné, kde je situována regulační stanice RS1 jmenovitého výkonu 3 000 m 3 /hod. Druhé napojovací místo na vysokotlaký plynovod je jihozápadně od obce Darkovice v lokalitě Bunkry. Obě regulační stanice jsou na výstupní straně propojeny středotlakým plynovodem D160. Výstupní přetlak je 0,3 MPa. Propojovací plynovod prochází obcemi Bělá, Vřesina, Darkovice, Hať do Šilheřovic. V uvedených obcích je propojovací plynovod součástí místní plynovodní sítě. Výstavba plynovodu v obci Hať probíhala ve dvou etapách a byla dokončena koncem roku 1997. Plynovodní síť je středotlaká s tlakovou hladinou 0,3 MPa, kterou lze zvýšit na 0,4 MPa. Páteřní rozvod tvoří propojovací plynovod D 160, na který navazují uliční řady v dimenzích D 90, D 63 a D 50 mm. Provozovatelem plynovodu je Severomoravská plynárenská a. s. provozní oblast Opava. Technické údaje. Medium : zemní plyn, Provozní tlak STL: 0,3 MPa Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování plynem. Zemní plyn je využíván jak v rodinných domech pro vaření, vytápění a ohřev vody, tak i v objektech občanské vybavenosti (bezobslužné kotelny s vysokou účinností). K ohřevu teplé vody je v RD využívána elektrická energie v nízkém tarifu a také plyn. Domovní kotelny v letních měsících zůstávají prakticky mimo provoz. Bilance budoucí potřeby plynu: Výpočet maximálního odběru a roční spotřeby plynu je odvozen ze Směrnice č. 12/1988, Českých plynárenských podniků v Praze. Odběr max. odběr m 3 /hod roční spotřeba m 3 /rok Vaření 0,14 150 příprava teplé vody 0,26 500 topení v bytech BD (bytový dům) 0,70 1 800 topení v RD (rodinný dům) 1,40 3 000 Z uvedeného vyplývá, že: -max. odběr zemního plynu v m 3 /hod v bytech RD je 1,8 m 3 /hod, max. odběr v bytech je 1,1m 3 /hod. V obci Hať je dle ÚAP bylo v Hati v r. 2007 683 domů z toho trvale obydlených 622 z toho 616 RD a 6 BD. Odborný odhad potřeby bytových jednotek do r. 2028 je 111 b.j. což je 79 domů (1,4 bytů/1 dům) z čehož 4/5 řešit v nových plochách => 89 b.j. což je 63 domů. Vývoj plynofikace obce pro byty, vybavenost, výrobní a podnikatelskou sféru do r. 2025 se uvažuje s těmito hodnotami (% dle stavu v r. 2011-Český statistický úřad, Sčítání domů a bytů 2001, tab. č. 14. Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení a dle tab. CZSO OB081 OK.43): Pro celkovou spotřebu plynu je počítáno 505 + 79 = 584 RD a 10bj. v BD. 320 domů bude mít jiné medium. Max. odběr v RD (1,4+0,26+0,14) 1,8 m 3 /hod 584= 1051,2 m 3 /hod. Max. odběr v bytech BD bude (0,7+0,26+0,14) 1,1 m 3 /hod 10 = 11 m 3 /hod. Územní plan Hať Odůvodnění strana 17 z 34

Pro vybavenost se uvažuje 10% navýšení z celkového hodinového odběru, tj. 106,2 m 3 /hod, Celkový max. odběr 1168,4 m 3 /hod. Roční spotřeba plynu v RD: (3000+500+150) 3 650 m 3 /rok 1168,4 = 4 264 660 m 3 /rok, Roční spotřeba v bytech BD: (1800+500+150) 2 450 x 10 = 24 500 m 3 /rok, Roční odběr v občanské a komunální vybavenosti 428 916 m 3 /rok Celkový roční odběr do r. 2025 bude 4 718 076m 3 /rok. Návrh zásobování plynem ÚP Hať přebírá z PÚR: (1)čl.: 58: PZ 10 Koridor propojovacího plynovodu VVTL DN 500 Děhylov Hať - státní hranice ČR/Polsko. Řešeným územím prochází navrhovaný koridor propojovacího plynovodu mezinárodního a celostátního významu VTL DN 700 Děhylov Hať státní hranice ČR /Polsko (PZ 10). Navrhovaný koridor má počátek v areálu kompresorové stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi vede souběžně se stávajícím VTL plynovodem DN 500 Děhylov Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice I/56 v Kozmicích koridor opouští společnou trasu a lomí se východním směrem k samotě Vařešinky. Dále pokračuje na severovýchod, obchází západně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severním směrem až ke státní hranici. Šířka koridoru je stanovena po celé jeho délce na 400 m. Cílem vybudování tohoto koridoru je propojení přepravních systému zemního plynu na území ČR a Polska. 2) Návrh řešení vychází z následujících požadavků: a) výstavba bytových jednotek pro výhledové období, tj. do r. 2028 111 b.j. (79 domů) b) rozvoj podnikatelských aktivit pro výhledové období, c) rozšíření plynofikace pro výhledové období. Navýšený odběr plynu, za předpokladu zmíněné maximální výstavby RD bude: 1,8 m 3 /hod 79 = 142,2 m 3 /hod. Pro vybavenost se uvažuje 10% navýšení z celkového hodinového odběru, tj. 14,2 m 3 /hod, tedy celkový max. navýšený odběr 156,4 m 3 /hod. Navýšená roční spotřeba plynu v RD: vybavenosti 28 835 m 3 /rok. 3 650 m 3 /rok 79 = 288 350 m 3 /rok, a v občanské a komunální Územní plán předpokládá přestavbu stávajících kotelen spalující pevná paliva, na kotelny plynové a to jak v RD, tak i v objektech občanské a technické vybavenosti i v objektech pro podnikání. Rozvoj plynárenství se příznivě projeví na životním prostředí v území, snížením koncentrace exhalací a prašnosti. Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodního potrubí Ochranné pásmo (OP) těchto zařízení je stanoveno 68, zákona č. 458/2000 sb., bezpečnostní pásmo (BP) je stanoveno 69, zákona 485/2000Sb, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranné pásmo činí: u středotlakých plynovodů 1 m u velmi vysokotlakých plynovodů nad DN 500 4 m Bezpečnostní pásmo ( 69, odst. 4), dle přílohy činí: u velmi vysokotlakých plynovodů nad DN 500 200 m Územní plan Hať Odůvodnění strana 18 z 34

3.4.6. Technická infrastruktura - Zásobování teplem Současný stav. Obec Hať není napojena na centrální zdroj tepla (CZT), v území se ani nenachází žádný teplárenský zdroj. Ve smyslu ČSN 38 3350 lze označit kotelnu za součást CZT, když svými venkovními rozvody (teplovodními, parovodními) zásobuje teplem alespoň dva objekty. Ve smyslu ČSN 06 0210, tab. A. 1, se nachází zástavba řešeného území v oblasti o nadmořské výšce od 205 do 279 m n. m., s výpočtovou venkovní teplotou - 15 C, s intenzívními větry. Dle tabulky č. 1 ČSN 38 3350, změny a, je denní střední teplota v nejchladnějším měsíci (lednu) -2,2 o C, roční průměrná teplota vzduchu je 8,5 C, střední denní teplota ve 3 dnech topného období pro t em = 12 o C je 3,5 o C a počet dnů během roku s teplotou nižší než 12 C je 228. Dotápět je třeba (18 o - 3,5 o ) 228 = 3 306 dennostupňů v topném období, když 18 o C je střední teplota vnitřního vzduchu budov pro obytné domy a poměry v ČR. Průměrná spotřeba tepla pro rodinné domy by se měla pohybovat v rozmezí 10-15 kw/rd, podle velikosti rodinného domu. V oblasti občanské vybavenosti v souvisle zastavěném území se v řešeném území nepředpokládá výstavba velké nadstandardní vybavenosti, bude v následujícím období spíše průměrného charakteru. Vyhodnocení stávajícího stavu zásobování teplem. Pro obec Hať je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění, s individuálním vytápěním rodinných domů i objektů občanské a komunální vybavenosti. K vytápění se především využívá zemní plyn, spalovaný v domovních kotelnách. V letních měsících jsou tyto kotelny mimo provoz. Jsou případy, kdy se k vytápění používají pevná paliva, někdy i nízké kvality. V některých RD vystavěných v posledních dvou létech je k vytápění využíváno tepelné čerpadlo, Jen málo RD využívá k vytápění elektrickou energii, ale vzhledem k vysokým provozním nákladům se jedná spíše o přitápění. Návrh zásobování teplem. Zásobování teplem vychází z požadavků ekologického vytápění a tím i zlepšení životního prostředí. Územní plán obce Hať přebírá záměr plošné plynofikace i pro další návrhové období do r. 2028. ÚP navrhuje zavedení plynu do míst navržených k zástavbě RD i podnikatelských aktivit a rekonstrukci stávajících kotelen spalujících pevná paliva na kotelny plynové tak, jak bylo uvedeno v článku Návrh zásobování plynem. Ohřev vody je v průtokových ohřívačích. Kromě plynových kotelen zvažovat i vytápění a ohřev vody tepelnými čerpadly typu voda/voda, vzduch/voda, země/voda, což je ale investičně náročné. 3.4.7. Technická infrastruktura Telekomunikace Současný stav Veřejná pevná telefonní síť Veřejná pevná telefonní síť je v zájmovém území plně digitalizována. Digitální síť je tvořena digitální řídící ústřednou typu HOST v Hlučíně, na kterou se připojují vedlejší účastnické rozvaděče. Hať má digitální telefonní ústřednu typu ALCATEL S12 s kapacitou 248 Pp. Propojení mezi HOST a vedlejšími účastnickými rozvaděči je provedeno dálkovými optickými kabely (DOK). Kapacita DOKu je vyhovující i pro výhledová období. Účastnická přípojná síť je kabelová v zemi a kapacitně vyhoví i pro celé návrhové období. Meziměstské spojení ústředen HOST pak zajišťuje tranzitní digitální ústředna v Ostravě Mariánských Horách. Veřejná mobilní telefonní síť. Pokrytí řešeného území signály jednotlivých provozovatelů sítí (síť T-Mobile, Telefonica O 2, Vodafone). Těsně u hranice Hatě, na území obce Šilheřovice, je vybudována základnová stanice T-Mobile. Radiokomunikační služby Tyto služby zahrnují šíření programu rozhlasu a televize, přenos meziměstských telefonních hovorů, speciální služby TELEFAX, POSTFAX, INTERNET a inspekční činnost apod. V zájmovém území se nacházejí 2 základnové stanice. Územní plan Hať Odůvodnění strana 19 z 34