FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ČR A NA SLOVENSKU PUBLIC FINANCING OF TOURISM IN THE CZECH REPUBLIC NAD SLOVAKIA

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ČR A NA SLOVENSKU PUBLIC FINANCING OF TOURISM IN THE CZECH REPUBLIC NAD SLOVAKIA Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer Autor: Ellen MILLEROVÁ Brno, červen 2006

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionálního rozvoje a správy Akademický rok 2005/2006 ZADÁNÍ BAKALAŘSKÉ PRÁCE Pro: MILLEROVÁ Ellen Obor: Regionální rozvoj a správa Název tématu: FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ČR A NA SLOVENSKU Public financing of tourism in the Czech Republic and Slovakia Zásady pro vypracování Problémová oblast: Veřejná podpora cestovního ruchu s důrazem na jeho financování Cíl práce: Srovnat modely financování cestovního ruchu z veřejných rozpočtů v ČR a na Slovensku. Postup práce a použité metody: Při tvorbě bakalářské práce doporučuji věnovat pozornost následujícím problémovým okruhům: Věcné priority veřejné podpory cestovního ruchu Institucionální zajištění financování cestovního ruchu Nástroje podpory cestovního ruchu Výsledky podpory cestovního ruchu Z množství metod vypracování bakalářské práce lze doporučit analyticko-syntetickou metodu a metodu komparace k zhodnocení současných nástrojů podpory cestovního ruchu v ČR a na Slovensku.

Rozsah grafických prací: Rozsah původní zprávy: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů 30 40 stran bakalářské práce Seznam odborné literatury: Hall, C.M., Jenkins, J.M.: Tourism and public policy, London, Routledge, 1995. Strecková, Y., Malý, I. a kol. Veřejná ekonomika pro školu i praxi. 1. vydání. Praha: Computer Press, 1998, 214 stran. ISBN 80-7226-112-6 Musgrave, R.A, Musgraveová, P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Management Press, Praha, 1994, 581 s. ISBN 80-85603-76-4. Němčanský, M.: Odvětví cestovního ruchu vybrané kapitoly díl I a II. Obchodně podnikatelská fakulta SU, Karviná 1999. Srb, J.: Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. In: Nezávislý časopis pro profesionály v cestovním ruchu, C.O.T media, dostupný na www.cestovni-ruch.cz Vystoupil, J.: Problematika cestovního ruchu v současných programových dokumentech regionálního rozvoje v ČR. In: II. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník referátů. ESF Mu, Brno, 2000a, s.131-143. ISBN 80-210-2317-1. Vystoupil, J.: Státní a regionální politika cestovního ruchu možnosti efektivnosti jeho veřejné podpory. In: The Case Study, případová studie k problémům regionální rozvoje ČR. KRES, ESF MU, Brno, 2000b, s. 93-123. ISBN 80-210-2572-7. Vystoupil, J.: Možnosti veřejné podpory malého a středního podnikání v cestovním ruchu (pilotní příklad Jihomoravský kraj). In: Vybrané aspekty kvality podnikatelského prostřední jako výchozího faktoru efektivnosti regionálních rozvojových projektů (případová studie). ESF MU, Brno 2002. Informace z www stránek MMR, Ministerstvo hospodárstva SR, EU, atd. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer Datum zadání bakalářské práce: 25.11.2005 Datum odevzdání bakalářské práce: 26.5.2006.. vedoucí katedry. děkan V Brně dne 9.12.2005

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Katedra: Ellen Millerová Financování cestovního ruchu z veřejných rozpočtů v České republice a na Slovensku Financing of tourism from public budgets in The Czech Republic and Slovakia Regionální rozvoj a správa Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Šauer Rok obhajoby: 2006 Anotace Role a funkce státu v cestovním ruchu. Význam cestovního ruchu pro ekonomiku země. Srovnání předpokladů pro cestovní ruch v ČR a SR. Programové dokumenty v ČR (Společný regionální operační program, Operační program Rozvoj lidských zdrojů, Jednotný programový dokument) a SR (Společný operační program Průmysl a služby, Jednotný programový dokument). Finanční srovnání cestovního ruchu v ČR a SR. Anotation Role and function of state in tourism. Importance of tourism to state s economy. Comparison of background for tourism in the Czech Republic a Slovak Republic. Programme documents in The Czech Republic (Common Regional operating programme, Opereating programme of human resources, Single Programming Document for Objective 2 and 3) and Slovakia (Common operating programm Industry and Services, Single Programming Document for Objective 2 and 3). Comparison of tourism financing in these countries. Klíčová slova: veřejná podpora, politika cestovního ruchu, turismus, Česká republika, Slovenská republika, Institucionální zajištění, Programové zajištění, Evropská unie, Strukturální fondy Keywords: public support, policy of tourism, tourism, The Czech Republic, The Slovak Republic, Institutional security, Programme security, European Union, Structural funds

Ráda bych poděkovala Ing. Martinovi Šauerovi za věnovaný čas, odborné rady a připomínky, čímž významně přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 30.6.2006 vlastnoruční podpis autora

OBSAH Úvod str.8 1. Role státu v cestovním ruchu.str.9 1.1 Politika cestovního ruchu.str.9 1.1.1 Cíle politiky cestovního ruchu.str.10 1.1.2 Nástroje politiky cestovního ruchu..str.11 1.1.3 Nositelé politiky cestovního ruchu..str.12 2. Podmínky pro cestovní ruch a přínosy jeho financování..str.13 2.1 Charakteristika a podmínky cestovního ruchu v ČR a SR..str.13 2.2 Přínosy financování CR pro národní hospodářství..str.17 3.Komparace financování cestovního ruchu v ČR a SR.str.18 3.1 Institucionální zabezpečení cestovního ruchu...str.19 3.1.1 Institucionální zabezpečení v ČR str.19 3.1.2 Institucionální zabezpečení v SR str.22 3.1.3 Srovnání institucionálního zabezpečení..str.25 3.2 Programové zabezpečení.str.27 3.2.1 Cíle HSS a Národní rozvojový plán str.27 3.2.2 Programy na podporu turismu v ČR...str.29 3.2.3 Programy na podporu turismu v SR str.33 3.2.4 Financování cestovního ruchu v Praze vs. Bratislavě.str.34 4. Srovnání programů ČR a SR..str.41 4.1 Srovnání věcné..str.41 4.2 Srovnání finanční.....str.44 Závěr.str.48 Odborné a internetové zdroje..str.49 Seznam tabulek a grafů...str.50 Seznam zkratek...str.51 Přílohy..str.52

Úvod Cestovní ruch (dále jen CR) je důležitým fenoménem 20. i 21. století. Významným způsobem ovlivňuje ekonomiku země, přispívá k tvorbě HDP, podílí se na celkové zaměstnanosti, rovněž devizové příjmy nejsou zanedbatelné. Z těchto a mnoha dalších důvodů si tedy cestovní ruch zaslouží být podporován, přičemž velmi významná je podpora ze strany státu. Jakou roli má vláda v cestovním ruchu skutečně hrát, jakým způsobem přispívat k jeho rozvoji a které nástroje využívat, je popsáno v první kapitole. V druhé kapitole se práce zabývá samotnými předpoklady pro cestovní ruch, srovnáním podmínek jak v České republice, tak na Slovensku, a to podle předpokladů socioekonomických, lokalizačních, realizačních apod. Stěžejní kapitolou této bakalářské práce je kapitola třetí porovnání financování CR v ČR a SR. Pozornost je věnována srovnání obou zemí po stránce programového a institucionálního zabezpečení. Je zde popsána role a úkoly ministerstev (konkrétně Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva hospodářství SR) v oblasti cestovního ruchu, dále pak činnost a komparaci České centrály cestovního ruchu CzechTourism (dále jen ČCCR) a Slovenské agentury pro cestovní ruch (dále jen SACR). Co se týče programového zabezpečení, pozornost je soustředěna na programy týkající se podpory cestovního ruchu, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU. Čtvrtá kapitola je zaměřena jednak na finanční srovnání programů v ČR a SR, a to zejména prostřednictvím tabulek a grafů a dále pak na věcné srovnání programů obou zemí a jejich zaměření na podporu cestovního ruchu. Cílem této bakalářské práce je srovnání cestovního ruchu v ČR a SR, především pak po stránce finanční a věcné. Komparace jednotlivých programů vychází především z programových dodatků příslušných programů. Dostupné informace, získávané pak zejména z webových stránek příslušných ministerstev, ČCCR a SACR, byly využity pro metody analýzy a srovnání jednotlivých ukazatelů. 8

1. Role státu v cestovním ruchu Tato úvodní kapitola je zaměřena na politiku cestovního ruchu, tedy jakou úlohu by měl stát v oblasti CR plnit, jaké statky by měla vláda zajišťovat pro dlouhodobě udržitelný rozvoj CR, podstata soukromého sektoru a jeho spolupráce se sektorem veřejným. Dále je v kapitole věnována pozornost cílům, nástrojům a nositelům politiky cestovního ruchu. 1.1 Politika CR Výkladový slovník cestovního ruchu definuje politiku cestovního ruchu jako systematickou činnost sledující vytyčené cíle a spočívající v komplexním plánování, usměrňování (regulaci) a tvorbě reality cestovního ruchu prostřednictvím různých nástrojů a nositelů. 1 Existují dva přístupy k politice cestovního ruchu: laissez-faire a oproti tomu intervence státu. První odmítá zasahování kolektivních autorit a předpokládá řešení ekonomických záležitostí samotnými jednotlivci. Úloha státu je zúžena na zajištění těch statků, které trh sám nemůže zabezpečit.. Typickým příkladem jsou veřejné statky. 2 Druhý přístup přikládá význam na intervenci a regulaci z důvodů selhání trhu, tržních nedokonalostí a rigidit a upozorňuje na závislost turismu na značných státních investicích, například do infrastruktury. V praxi se hospodářská politika, respektive politika cestovního ruchu, nachází na kompromisní cestě mezi těmito dvěma extrémy. Podle toho, k jakému je z těchto extrému blíže, rozlišujeme politiku cestovního ruchu liberální a intervencionistickou. Pro zajištění dlouhodobého rozvoje cestovního ruchu je tedy nezbytná zainteresovanost jak vlády, tak soukromého sektoru. Turismus nemůže být nikdy úplně ponechán pouze v rukou soukromého sektoru. Tržní mechanismus bez jakéhokoli zásahu způsobuje neefektivní alokaci zdrojů, což se projeví zpomalením rozvoje ekonomiky a taktéž cestovního ruchu. Produkty, které turisté očekávají a hledají, jsou obvykle právě doménou již zmiňovaných veřejných statků, které zajišťuje stát. Některé činnosti, jako je například marketing a prezentace země jako turistické destinace můžou být efektivní i v rukou soukromého sektoru. V turistickém marketingu je v poslední době tendence spolupráce státních orgánů se soukromým sektorem. Úkolem každé země je odpovědět si na otázku, na kolik má vláda v cestovním ruchu intervenovat, situace stát od státu se liší. Zatímco role státu v turismu je nejdůležitější 1 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR, Praha 2002 2 Veřejnými statky v turismu rozumíme především dary přírody, historie, kultura apod. 9

v rozvojových zemích a zemích, kde turismus nějakým způsobem stagnuje či upadá, v rozvinutých zemích je naopak daleko menší potřeba státní podpory. Při pohledu zpět do období po druhé světové válce měla velký podíl na rozkvětu a prudkém rozvoji turismu právě vláda, která byla zainteresována ve všech jeho aspektech. Vláda zajistila jak samotné vybudování základní infrastruktury, tak výstavbu hotelů, restaurací a služby v turismu. S postupem doby však majoritní podíl státu v CR ustupoval a zčásti byl zastoupen soukromým sektorem. Vzájemná spolupráce měla za následek další úspěšný rozvoj turismu. V poslední dekádě je ve světovém měřítku spíše tendence k poklesu státní účastí a podpory turismu. Jak již bylo řečeno, míra státní intervence však závisí stát od státu. Možnosti přispívání státu k rozvoji CR: Zajištění základní infrastruktury jako je výstavba komunikací, železnic, letiště apod., což je pro rozvoj turismu naprosto nezbytné Stát ovlivňuje budoucí vývoj CR prostřednictvím územního plánování, daňového systému (což jsou základní nástroje státu pro ovlivnění CR, které má k dispozici) Stát může ovlivnit CR prostřednictvím samotné legislativy, dále by měla podporovat instituce, programy, apod. zabývající se cestovním ruchem. 1.1.1 Cíle politiky cestovního ruchu Cíle politiky cestovního ruchu spadají do oblasti ekonomické, společenské a ekologické. Cíle můžeme rozlišovat například z hlediska časového a územního. Časové hledisko: Cíle dlouhodobé (např. vytvoření konkurenceschopných destinací) Cíle střednědobé (např. zlepšení rámcových podmínek pro vytváření podnikatelských sítí) Cíle krátkodobé (zlepšení operativních předpokladů pro vytvoření kooperací) Územní hledisko: Cíle mezinárodní Cíle národní Cíle regionální 10

Tabulka č. 1: Strategické cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR a SR Česká republika Slovenská republika 1. Posílení postavení cestovního ruchu v NH 1. Posílení postavení cestovního ruchu v NH 2. Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu v ČR 2. Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu v SR v evropském prostoru v evropském prostoru 3. Růst objemu pobytového cestovního ruchu v ČR 3. zvýšení atraktivnosti SR jako cíl dovolené --------------- 4. Růst objemu cestovního ruchu --------------- 5. Zlepšení struktury návštěvníků zkvalitňováním poskytovaných služeb Pramen: Návrh Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, na str. www.mmr.cz Koncepce rozvoje cestovního ruchu Slovenské republiky 1.2.2 Nástroje politiky cestovního ruchu Nástroje, které jsou využívány k dosažení příslušných cílů, ovlivňují tyto cíle hned dvojím způsobem. Za prvé se jedná o vhodně zvolený nástroj či kombinaci nástrojů pro dosažení daného cíle a dále soulad a přiměřenost cíle a nástrojů. Za druhé, použitelné nástroje omezují možnosti racionální volby cíle a vyžadují tzv. kompatibilitu cílů a nástrojů. 3 Nástroje, které politika cestovního ruchu využívá pro dosažení svých cílů, mohou být dvojího typu: Nástroje působící na turistické veličiny přímo a účelně Nástroje působící zprostředkovaně (souvislost CR s jinými odvětvími NH, např. územní plánování, životní prostředí apod.) Dále rozlišujeme nástroje: Ekonomické Právní 4 Sociálně-komunikativní 5 Policejní Zdravotnické 6 Nejvýznamnějšími jsou nástroje ekonomické. Patří zde např. subvence, záruky na bankovní kredity, bezúročné půjčky, marketingové organizace na národní úrovni - v ČR 3 Podle Němčanský, M., Odvětví cestovního ruchu. 4 Příkazy, nařízení apod. 5 typickým příkladem je ovlivňování veřejného mínění 6 poznatky o lázeňském cestovním ruchu 11

Agentura CzechTourism, v SR Slovenská agentura pro cestovní ruch. Mimo jiné zde řadíme daňová zvýhodnění jako je snížená sazba DPH na ubytovací a stravovací služby, což je velmi často používaným nástrojem v evropských zemích. Výběr nástrojů se liší stát od státu, vychází se přitom z významu cestovního ruchu pro danou ekonomiku. 1.2.3 Nositelé politiky cestovního ruchu Jedná se například o: Veřejně-právní instituce (stát, regiony, úřady) Soukromě-právní instituce (zájmová sdružení) Dobrovolně zájmové skupiny (místní hoteliéři) Podle míry účasti na rozhodování dále rozlišujeme decizní sféru (nositele rozhodování) a vlivovou sféru (nositele mající vliv na rozhodování, nemají však už rozhodovací pravomoc). Řadí se zde především hotelové řetězce, letecké společnosti a další sdružení či asociace, které lobují za svoje zájmy v oblasti cestovního ruchu. Na patřičných územních stupních dále rozlišujeme nositele: Mezinárodní politiky cestovního ruchu (OECD, World tourism organisation) Národní politiky cestovního ruchu (národní centrály CR CzechTourism, Slovenská agentura pro cestovní ruch) Regionální politiky cestovního ruchu Významným nositelem na evropské úrovni je i Evropská unie, konkrétně Evropská komise, která vydává různá doporučení pro oblast politiky cestovního ruchu, především potom pro jeho udržitelný rozvoj. Rozdělení kompetencí v oblasti politiky cestovního ruchu v rámci dané země se stát od státu liší. Zatímco v některých zemích (např. Německo) je významná část pravomoci v oblasti CR přenesena z centra na nižší územní jednotky, v jiných státech (Francie, Itálie,..) je pravomoc ponechána především ústředním organům (příslušné ministerstvo). 12

2. Podmínky pro cestovní ruch a přínosy jeho financování Jen málo které dva státy v Evropě jsou si v řadě aspektech tak podobné jako právě Česká a Slovenská republika i z hlediska cestovního ruchu mají obě země výhodnou geografickou polohu ve středu Evropy, významný kulturně-historický potenciál, nabízí řadu možností pro letní i zimní cestovní ruch, jedním z nedostatků ČR i SR je ovšem absence moře. Přes řadu společných rysů v podmínkách pro CR lze zároveň snadno nalézt spoustu odlišností. Tato kapitola podává základní přehled rozdílů potenciálu pro cestovní ruch v ČR a SR, dále je pozornost soustředěna na srovnání postavení cestovního ruchu v ekonomice ČR a SR a jeho přínosy pro rozvoj obou zemí. 2.1 Charakteristika a podmínky cestovního ruchu v ČR a SR Jen málo které dvě země v Evropě jsou si v řadě aspektech tak podobné jako právě Česká a Slovenská republika i z hlediska cestovního ruchu mají výhodnou geografickou polohu ve středu Evropy, významný kulturně-historický potenciál, nabízí řadu možností pro letní i zimní cestovní ruch. Jedním z nedostatků je ovšem absence moře. Cestovní ruch v ČR a SR se vyvíjel obdobně jako v jiných Evropských zemí. 7 Významným mezníkem byl rok 1993, kdy došlo k rozpadu Československa a vznikly dvě samostatné republiky. CR v ČR se rozvíjí významným tempem, a to zejména poslední dva roky, oproti tomu Slovensko zůstává pozadu jak za ČR, tak za jinými státy 8, viz. graf níže. Z tohoto důvodu Slovensko zaostává i v příjmech z turismu, o čemž vypovídá Tabulka č.2. 7 Uvádí se však, že bývalé Československo v 70. letech patřilo mezi 12 nejnavštěvovanějších destinací. 8 Jedním z důvodů zaostávání je nízká koordinace CR bez strategického směřování. Podnikatelské subjekty se potýkají s problémy, zejména s neustále měnící se legislativou, roztříštěností místní samosprávy a v neposlední řadě rovněž nedostatek finančních prostředků. ( http://www.jenewein.sk/sektory/sectors.php?id=7) 13

Graf č. 1: Příjezdy turistů vybraných zemí 2003/2004 (měsíční změny v %) 80 60 40 20 0-20 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 Česká republika Polsko Maďarsko Slovensko -40 měsíce Pramen: Market Intelligence and Promotion Department, dostupné na stránkách www.world-tourism.org Tabulka č. 2: Příjmy z turismu v mil. EUR v nových členských zemích EU Země 2003 2004 Podíl na turismu v Evropě (%) Estonsko 590 648 0,2 Česká republika 3 144 3 351 1,3 Kypr 1 734 1 685 0,6 Litva 561 657 0,3 Lotyšsko 196 215 0,1 Maďarsko 3 577 3 265 1,2 Malta 613 626 0,2 Polsko 3 589 4 685 1,8 Slovensko 763 724 0,3 Slovinsko 1 184 1 310 0,5 Evropa celkem 250 100 262 636 100,0 Pramen: www.world-tourism.org/facts/menu.html Socioekonomické předpoklady Podstatnými předpoklady pro realizaci cestovního ruchu jsou předpoklady sociální a demografické. S rostoucí hustotou obyvatelstva a podílem obyvatel žijících ve městech se rovněž zvyšuje podíl na cestovním ruchu. Lidé tak mají větší potřebu rekreace a odpočinku od rušného města. Výše důchodu, jakožto jednoho ze sociálních předpokladů, taktéž ovlivňuje podíl na cestovním ruchu. Základní ukazatele pro ČR a SR jsou uvedeny v následující tabulce. 14

Tabulka č.3 : Srovnání ČR a SR podle urbanizačních faktorů a socioekonomických předpokladů Česká republika Slovensko Rozloha 79 000 km 2 49 034 km 2 Počet obyvatel 10 206 923 (2004) 5 384 822 Hustota zalidnění 129,2 obyv./km 2 110 obyv./km 2 Podíl obyvatel žijících ve městech 75 % 55,9 % Bytová výstavba (dokončené byty 32 268(2004) 14 863 (2004) za příslušný rok) Průměrná hrubá měsíční nominální 699,74 Eur (2005) 447,606 Eur (2005) mzda 9 Míra nezaměstnanosti 8,3 % (2004) 16,2 % (2005) HDP/obyv. v PPS 73 (2005) 54 (2005) (index EU25=100) Pramen: Český statistický úřad, Slovenský statistický úřad, Eurostat Lokalizační a realizační předpoklady 5 Česká republika leží na rozhraní Západních Karpat (Beskydy) a České Vysočiny (Šumava, Krkonoše, Orlické hory, ). Pro turisty je velmi atraktivní Český ráj zahrnující Prachovské skály (které jsou oblíbeny taktéž pro horolezce), Boskovské skály, Jičínsko atd. Oblíbená je jihočeská krajina se stříbřitou hladinou rybníků 10 či jižní Morava proslulá pěstováním excelentních vín. Jedinečnost přírody ČR vedla ke zřízení čtyř národních parků Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podýjí a Národní park České Švýcarsko. Cestovní ruch je zde však nutné regulovat a chránit původní přírodní krajinu. Slovenská republika je středně hornatá země s velmi pestrým reliéfem, většinu území vyplňují Karpaty, převážnou část pak tvoří Západní Karpaty. V Malých Karpatech se nachází Krasové jeskyně. Všechny výškové stupně jsou zde zastoupeny rovnoměrněji než v České republice. Velký význam pro cestovní ruch mají zejména Vysoké a Nízké Tatry, které jsou oblíbeny pro zimní i letní cestovní ruch. Na atraktivitě jim přidávají jezera ledovcového původu a klimatické lázně, například Štrbské Pleso. Turistický oblíbený je Slovenský ráj se značnými turistickými stezkami a Slovenský kras, jež patří mezi slovenské národní parky, kterých je celkem devět. 9 Průměrné kurzy za2005 : 1Euro= 29,784 CZK, 38,592SK 5 Lokalizační podmínky CR umožňují cestovní ruch v určité lokalizaci, na základě atraktivity místní přírody, krajiny apod. K realizačním podmínkám patří doprava, materiálně-technická základna, ubytovací a stravovací zařízení apod. 10 V jižních Čechách je přes 5000 rybníků, z nichž největší je Rožmberk.Mezi nejznámější rybníky s tzv. rekreačním statutem patří Máchovo jezero, Bezdrev, 15

Lázeňství Lázeňství má v ČR i SR dlouholetou a uznávanou tradici, klienti přijíždějí ze všech koutů světa. Lázeňský cestovní ruch celkově v Evropě prožívá za posledních deset let jakousi renesanci a díky rozšiřování EU lze nadále předpokládat jeho rozvoj jednak díky celkovému růstu životní úrovně a možnosti hrazení zdravotní péče v zahraničí pojišťovnami. Příjezdy klientů ze zahraničí má v ČR a SR podstatný význam i pro samotný rozvoj regionů. Lázeňství ovšem vyžaduje pozornost a podporu ze strany příslušných ministerstev. Na rozdíl od jiných druhů cestovního ruchu můžou i malé investice v lázeňství přinést bohaté ovoce v podobě vysokého zisku a maximálního a efektivního zhodnocení. V České republice se nachází 36 lázeňských míst. Nejznámější je tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník zahrnující Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Počet lázeňských lůžek překračuje 22 000. Na Slovensku se nachází až 1300 minerálních pramenů a 23 lázeňských míst. Nejznámější a nejčastěji navštěvované jsou pak Piešťany, přičemž kapacita lůžek přesahuje 2 400. Celkem je ve slovenských lázních je přibližně 12000 lůžek Doprava Doprava patří mezi základní podmínky realizace CR, s rozvojem turismu roste i význam dopravy. Ta zapojuje stále rozsáhlejší oblasti do vnitrostátního i mezinárodního cestovního ruchu. Doprava není spojována jen s výstavbou silnic a dálnic, ale i vybudováním náročných zařízení (jako mosty, tunely v horských oblastech, viadukty), která se pak také stávají atrakcí pro cestovní ruch. České dráhy zajišťují přepravu na celém území ČR, vysokorychlostní vlaky spojují ČR s mnoha dalšími evropskými městy (Kyjev, Vídeň, Budapešť atd.). Dálniční síť představuje asi 560 km dálnic. Leteckou dopravu zajišťuje 9 veřejných mezinárodních letišť. Největším slovenským železničním dopravcem jsou Železnice Slovenskej republiky. Slovenská železniční doprava je napojená na sousední krajiny a je součástí evropských železničních koridorů. Jsou zde zavedeny přímé spoje s Vídní, Varšavou, Budapeští, Moskvou, Kyjevem a Prahou. Co se slovenských dálnic týče, roce 2004 bylo přibližně 316 km. Na území SR se nachází celkově 4 státní letecká střediska a 1 mezinárodní (50 km od Bratislavy). 16

Kulturně-historické památky Jejich využití cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Rozhodující význam mají jen ty nejcennější, případně nejproslulejší, ostatní fungují většinou v postavení doplňujících atraktivit. 11 ČR se může pochlubit velkým bohatstvím kulturně-historických památek, které může využívat ve vztahu k cestovnímu ruchu. Celkově je evidováno 36 000 objektů, z toho 2000 zámků a hradů. V některých oblastech se dochovaly národopisné oblasti jako je Chodsko, Valašsko apod. Folklórní hodnoty jsou koncentrovány ve skanzenech, mezi nejznámější patří Rožnov pod Radhoštěm. Podobně jako v České republice, tradiční architekturu a folklór přibližují turistům slovenské skanzeny, například Vlkolínec u Rožmberka. Na Slovensku je evidováno celkem 13 000 památkových objektů, z toho 109 hradů, 555 zámků, 1599 kostelů apod. 12 Seznam památek UNESCO je uveden v Příloze č.1 2.2 Přínosy financování CR pro NH Názory na vymezení místa cestovního ruchu v národním hospodářství z hlediska společensko-hospodářské podstaty se často značně liší. V řadě zemí je cestovní ruch ekonomicky a politicky nedostatečně doceněn a to především z toho důvodu, že cestovní ruch není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví, o němž existují vypovídací ekonomické ukazatele, ale souhrnem různých činností a aktivit lidí, které zasahují a prostupují v různé míře do mnoha ekonomických odvětví. 13 Statistická služba sleduje různé ukazatele např. počty příjezdů, ukazatele dopravy, ukazatele zahraničního cestovního ruchu (devizové příjmy, výdaje) apod. Tyto ukazatele však postihují pouze zlomek ekonomiky ovlivněné turismem. Stejně tak i v ČR a SR bývá cestovní ruch často nedoceněn, řada ekonomů i veřejnost jej považuje za něco méně významného. 11 Václav HRALA, Geografie cestovního ruchu, str.20 12 http://www.pamiatky.sk/puc/1eviden.htm 13 čerpáno ze Satelitního účtu ČR 17

Tabulka č. 4: Podíl CR na světovém trhu, zaměstnanosti, HDP Podíl CR na Podíl CR na Podíl CR na HDP světovém trhu zaměstnanosti Česká republika 0,4 % 12, 6 % 3,9 % Slovensko 0,1% 13,6 % 2,2 % EU 33,2 % 11,8 % 4,5 % Pramen:Údaje jsou za rok 2004, www.economy.gov.sk; www.mmr.cz; World toursim organisation Tabulka č. 5: Devizové příjmy a výdaje Devizové příjmy (v mil. USD) Devizové výdaje (v mil. USD) Saldo (v mil. USD) Česká republika 4 200 mil. 2 300 mil. 1 900mil. Slovensko 772,7 mil. 669,7 mil. 103 mil. Pramen: Údaje za rok 2004 www.economy.gov.sk; www.mmr.cz; World toursim organisation "Význam cestovního ruchu je dán i tím, že současně rozvíjí další odvětví a sektory, jako jsou doprava, stavebnictví, obchod, bankovnictví, kultura či sport. Nabízí tak nové pracovní příležitosti. V neposlední řadě hraje cestovní ruch důležitou roli v revitalizaci hospodářsky slabých a postižených území," zdůrazňuje ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. 14 Podle přepočtů expertů Světové rady cestovní a turistiky (WTTC=World travel and tourism council) se cestovní ruch v EU podílí 12,4 % všech pracovních míst a 2,6 % lidí je zaměstnáno přímo v CR, v ČR se podle očekávání v roce 2006 turismus bude podílet 12,6 % na celkové zaměstnanosti, v SR dokonce o něco více 13,6 %. 15 3. Komparace financování CR v ČR a SR Kapitola se orientuje na porovnání finančního zabezpečení cestovního ruchu ČR a SR, poskytuje srovnání z hlediska institucionálního a programového zajištění. Zaměřuje se tedy na činnost a úkoly příslušných státních orgánů v oblasti CR, v neposlední řadě je uveden přehled programů na podporu CR, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU ve zkráceném programovacím období 2004-2006. 14 http://www.mmr.cz/index.php?show=001021348000066) 15 webové stránky WTTC:www.wttc.org 18

3.1 Institucionální zabezpečení cestovního ruchu V současnosti je veřejná správa v oblasti cestovního ruchu v ČR a SR členěna na centrální a regionální úroveň. Centrální úroveň je reprezentována v ČR reprezentována Ministerstvem pro místní rozvoj a Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism), v SR Ministerstvem hospodářství a Slovenskou agenturou pro cestovní ruch. Regionální úroveň pak zastupují jednotlivé kraje, obce a města. 3.1.1 Institucionální zabezpečení v ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (dále jen MMR) Bylo zřízeno s účinností od 1.11. 1996 zákonem č. 272/1996 jako ústřední orgán státní správy ve věcech: Regionální politiky a regionální podpory podnikání Politiky bydlení Rozvoje domovního a bytového fondu Pro věci nájmu bytů a nebytových prostor Územního plánování Stavebního řádu Investiční politiky Cestovního ruchu V čele MMR stojí ministr rozvoje, v současné době Radko Martínek. Mezi nejvýznamnější pravomoc a kompetence ministra, které jsou vymezeny ústavou a dalšími právními předpisy, patří řízení ministerstva, jmenování a odvolání všech vedoucích zaměstnanců a ředitelů podřízených rozpočtových a příspěvkových organizací. MMR zaštituje zabezpečení politiky bydlení a regionální politiky státu jak samotným řízením finančních prostředků, tak koordinací příslušných orgánů státní správy. MMR se podílí na začlenění územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. Dále ve vztahu k vyšším územně samosprávným celkům, městům a obcím zajišťuje informační metodickou pomoc. 19

Některé činnosti MMR v oblasti CR: Spolu s Českým statistickým úřadem připravuje zavedení Satelitního účtu cestovního ruchu v ČR, jehož podstatou je vymezit odvětví cestovního ruchu Vydává své stanovisko k žádostem pro udělení koncese cestovním kancelářím Vypracovává rozvojové programy v oblasti cestovního ruchu například Státní program podpory cestovního ruchu Zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cestovního ruchu Koordinuje a dohlíží na činnost CzechTourism V rámci MMR bylo zřízeno 7 sekcí, které se dále dělí na odbory. Problematikou cestovního ruchu se zabývá Sekce cestovního ruchu a její 3 odbory. Následující výčet činností jednotlivých odborů není úplný, jedná se o vymezení jejích hlavních činností. Odbor koncepce a mezinárodní spolupráce v cestovním ruchu Připravuje koncepční a strategické materiály pro státní politiku cestovního ruchu, zajišťuje mezinárodní spolupráci zemí v CR, pomáhá při tvorbě statistik v CR, podporuje incoming, kongresovou a incentivní turistiku, domácí CR. Odbor práva a státního dohledu Zabývá se podmínkami podnikání v oblasti CR, má zřizovatelskou funkci v Horské službě ČR, o.p.s. a k činnostem s ní souvisejících, vydává koncese cestovním kancelářím, spolupracuje s Evropskou komisí, EU. Aplikuje právní akty a jednotlivé politiky EU týkajících se CR, včetně rozsudků Evropského soudního dvora do legislativy ČR. Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Spravuje národní program Státní program podpory cestovního ruchu, resp. Podprogramů Podpora rozvoje lázeňství a Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovněrekreační aktivity, zajišťuje funkci zprostředkujícího subjektu (Sekretariátu) ve SROP (Priorita 4), spolupracuje na koncepci státní politiky cestovního ruchu a její realizaci. 20

Česká centrála cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu (dále jen agentura CzechTourism nebo ČCCR) je příspěvková organizace spravovaná MMR se sídlem v Praze. 16 Hlavním úkolem je propagovat turismus v ČR na domácích i zahraničních trzích, zajišťuje vydávání propagačních materiálů, podporuje české venkovské regiony například formou pořádání regionální prezentace. Dalším specifickým úkolem je analýza trhu a průzkumy v oblasti příjezdového cestovního ruchu. Při prezentaci České republiky jako destinace s význačným turistickým potenciálem jsou jejími významnými partnery domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. Agentura CzechTourism se orientuje na podporu těchto produktů: Kouzlo hradů, zámků a historických měst Zdravá a aktivní dovolená Zlatá Praha (v trojím pojetí: historická, kulturní, pro mladé) Lázně: místo pro odpočinek a potěšení Církevní památky a poutní místa V současné době má zastoupení v 29 následujících zemích: Belgie, Čína, Finsko, Francie, Itálie, Indie, Irsko, Izrael, Japonsko, Kanada, Kazachstán, Korea, Kuvajt, Maďarsko, Mexiko (s působností pro Latinskou Ameriku), Německo 2x, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko (s působností i pro Portugalsko), Švýcarsko, Ukrajina, USA, Uzbekistán a Velká Británie. 17 Hlavním strategickým cílem je zvýšit příjmy z CR a to prostřednictvím: zvýšením počtu zahraničních turistů prodloužením jejich pobytu v ČR opakováním jejich cest do ČR přilákáním movitější klientely 16 ČCCR byla však zřízena rozhodnutím ministra hospodářství. 17 Zahraniční zastoupení má být především informátorem v cizích zemích, jeho další úlohou je sbírat informace o zdrojové krajině. 21

Řízení a organizace agentury CzechTourism V čele stojí ředitel jmenovaný ministrem pro místní rozvoj, který řídí a organizuje činnost agentury. Organizační řád a další interní předpisy upravují samotnou vnitřní organizaci ČCCR, působnost organizačních útvarů, metody řízení a pracovněprávní vztahy. 3.1.2 Institucionální zabezpečení v SR Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky (dále jen MH SR) MH SR bylo zřízeno 28. srpna 1990. Jeho působnost a kompetence vyplývá ze zákona SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR. V čele MH SR stojí minister hospodárstva, který řídí MH SR a je zodpovědný za jeho činnost. Ministra jmenuje a odvolává vláda SR. V současné době je ministrem hospodárstva Jirko Malchárek, který je rovněž pod-předsedou vlády SR. V době nepřítomnosti a v dalších zvláštních případech ministra jej zastupuje v rozsahu jeho práv a povinností státní tajemník (štatny tajomník) jmenovaný vládou SR na návrh MH SR. Ministerstvo hospodářství SR je ústředním orgánem vykonávající státní správu na území Slovenské republiky ve věcech: Průmyslu vyjma potravinářství, stavebních produktů a výroby stavebních materiálů Energetiky včetně hospodaření s jádrovým palivem a uskladňování radioaktivních odpadů. Plynárenství a teplárenství Těžby a zpracování tuhých paliv, těžby ropy a zemního plynu, těžby rudných a nerudných surovin a vyhledávání a průzkum radioaktiních surovin Podpory malého a středního podnikání Strategie vytváření podnikatelského prostředí a podpory podnikatelského prostředí Vnitřního obchodu, zahraničního obchodu, cestovního ruchu a ochrany spotřebitele Hlavního dozoru nad bezpečím a ochranou zdraví při práci a bezpečí provozu v báňské činnosti, činnosti vykonávané báňským způsobem a při používání výbušnin Zkoušení drahých kovů Kontroly vývoje, výroby, skladování, použití a obchodu s chemickými zbraněmi Koordinace a metodického usměrňování plnění úloh hospodářské mobilizace 22

Privatizace majetku státu a správy majetku státu v podnikatelské sféře Některé činnosti MH v oblasti CR: Vypracovává návrh koncepce rozvoje cestovního ruchu, zásady politiky cestovního a zajišťuje jejich realizaci Analyzuje a hodnotí podmínky pro činnost subjektů cestovního ruchu Vypracovává a zabezpečuje realizaci podpůrných programů pro osoby podnikajících v cestovním ruchu, dále pro orgány územní samosprávy a sdružení cestovního ruchu Zabezpečuje realizaci úloh vyplývajících z členstva SR v EU týkajících se cestovního ruchu Řídí a koordinuje činnost Slovenské agentury pro cestovní ruch Zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cestovního ruchu, zabezpečuje agendu a realizaci úloh vyplývajících z členství ve Světové organizaci cestovního ruchu, v OECD Výboru pro cestovní ruch 18 MH SR v dále v rozsahu své vymezené působnosti: plní úlohy mezinárodní spolupráce (mezinárodní smlouvy), zkoumá dosahované výsledky, provádí analýzy a opatření na řešení aktuálních otázek, spracovává koncepci rozvoje svěřených oblastí, dohlíží na dodržování zákonů a připravuje jejich návrhy, zabezpečuje ochranu a obranu, plní závazky vlády SR vyplývající z členství v EU, OSN, OBSE 19 a dalších organizací. V rámci MH vzniklo celkem 6 sekcí, které jsou dále členěny na odbory. V čele každého odboru stojí ředitel. Otázkami cestovního ruchu je pověřena Sekce obchodu a cestovního ruchu, která vykonává úlohy ministerstva na úseku státní správy pro zahraniční obchod, vnitřní obchod a cestovní ruch. Sekce je členěna do těchto odborů: Odbor obchodní politiky, Odbor ochrany spotřebitele, Odbor cestovního ruchu, 18 Pramen: http://www.economy.gov.sk/files/mh/statut.doc 19 OBSE= Organization for Security and Co-operatin in Europe,tzn. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě; vojensko-politická organizace založená 1975, sídlo Kodaň a Praha zdroj http://www.zemepis.com/obse.php 23

Odbor mezinárodního obchodu a vnitřního trhu, Odbor obchodování s citlivým zbožím Odbor cestovního ruchu a jeho hlavní činnosti Posláním je příprava strategických cílů, záměru a zásad státní politiky cestovního ruchu, příprava návrhů právním norem, ekonomických a normativních nástrojů v oblasti cestovního ruchu, plnění závazků SR, které vyplývají z členství v mezinárodních sdruženích a organizacích zabývajících se otázkami cestovního ruchu, například Světová organizace cestovního ruchu, marketing a propagace atraktivit a aktivit cestovního ruchu prostřednictvím SACR 20, rovněž analyzuje vývoj cestovního ruchu na Slovensku, sbírá statistické údaje, koordinuje a usměrňuje činnosti SACR. 21 Slovenská agentura pro cestovní ruch Slovenská agentura pro cestovní ruch (dále jen SACR) je státní příspěvková organizace zřízena Ministerstvem hospodářství se sídlem v Bánské Bystrici. Hlavním úkolem stejně jako u ČCCR je marketing a propagace turismu v SR, v zahraničí prezentuje Slovensko jako cílovou krajinu CR. Provádí marketingový výzkum trhu cestovního ruchu, vydává řadu propagačních materiálů. 22 Zároveň se podílí na implementaci SF z EU, konkrétně plní funkci zprostředkovatelského orgánu pod Řídícím orgánem pro SOP Průmysl a služby. Slovensko má pouze 6 zahraničních zastoupení a to v: České republice, Německu, Nizozemí, Polsku, Rakousku a Ruské federaci. Vymezené strategické cíle: Úsilí a růst aktivního zahraničního a domácího cestovního ruchu z hlediska počtu účastníků, zvýšení devizových příjmů Vytváření pozitivního obrazu Slovenska Úsilí o zvýšení podílů Slovenských občanů na CR 20 SACR = Slovenská agentura pro cestovní ruch 21 Kompletní seznam činností tohoto odboru lze najít na stránkách Ministerstva hospodářství SR: http://www.economy.gov.sk/files/mh/op.doc#_toc124837404 22 Například periodikum Panoráma Slovenska, Unesco památky Slovenska (2004) 24

Zprostředkování marketingových informací a poznatků slovenským subjektům CR 3.1.3 Srovnání institucionálního zajištění CR MMR vs. MH Dalo by se říci, že po srovnání s MH má MMR užší okruh úkolů. MH se evidentně orientuje na více oblastí než MMR od podpory malého a středního podnikání, přes plynárenství a energetiku až po cestovní ruch. Samotný regionální rozvoj pak spočívá na bedrech MVRR. Při tak široké a rozmanité paletě úkolů, jež ministerstvo plní, vyvstává otázka, zda není cestovní ruch v rámci MH vytlačen až na samotný okraj a zda nedochází k jeho podceňování. Důkazem může být existence jediného odboru pro oblast turismu (=Odbor cestovního ruchu). Na druhou stranu není snadné konstatovat, jestli činnost tří odborů v rámci MMR, není už zbytečná. Často se dokonce hovoří o MMR jako nadbytečném úřednickém aparátu a možnosti jeho zrušení či sloučení s jiným ministerstvem. ČCCR vs. SACR Obě agentury, jako příspěvkové organizace státu, jsou koordinovány příslušnými ministerstvy (MMR a MH). Mají vymezený obdobný okruh činností a úkolů, hlavní náplní v obou případech je marketing a propagace turismu ve svých zemích. Dále vymezují turistické regiony ve svých zemích, viz. Příloha č. 2. Tabulka č. 6: Některé rozdíly ČCCR a SACR ČCCR SACR Rok vzniku 1993 1995 Sídlo Praha Bánská Bystrica Počet zahraničních zastoupení 29 6 Pramen: www.czechtourism.cz, www.sacr.sk Co se týče samotného financování, ČCCR na provozní činnost vynakládá 20 % finančních prostředků, 80 % jde tedy na hlavní činnost, SACR využije na provozní činnost více jak 25

26 % prostředků, na hlavní činnost je určeno 74 %. O konkrétním využití finančních prostředků na hlavní činnost vypovídají následující dva grafy. Graf č. 2: Využití finančních prostředků na hlavní činnost ČCCR Tisková propagace Multimediální nosiče Spolupráce s masmédii 1% 20% 10% 2% 20% Marketingový výzkum Mezinárodní veletrhy 20% 2% 20% 5% Propagační materiálydistribuce Reklama a propagace Členské příspvěvky v mezinárod. Org. Ostatní náklady na hl. činnost Pramen: Výroční zpráva CzechTourism za rok 2005, dostupná na www.czechtourism.cz Graf č. 3: Využití finančních prostředků na hlavní činnost SACR Tisková propagace Multimediální nosiče Spolupráce s masmédii 4,50% 6,50% 11,50% 12,50% 40,50% 0,50% 15% 8,60% 0,40% Marketingový výzkum Mezinárodní veletrhy Propagační materiálydistribuce Reklama a propagace Členské příspvěvky v mezinárod. Org. Ostatní náklady na hl. činnost Pramen: Výroční zpráva SACR za rok 2005, www.sacr.sk 26

3.2 Programové zabezpečení ČR a SR vstoupily spolu s dalšími 8 státy do EU k 1. 5. 2004. Tento krok je považován za významnou událost v dějinách obou zemí, který představuje řadu přínosů i pro cestovní ruch. Vstupem do EU se oběma zemím otevřely dveře k využívání finanční podpory ze společenství v rámci politiky hospodářské a sociální a soudržnosti (dále jen HSS). Základním cílem HSS je zejména podpora aktivit v oblasti regionální, strukturální, sociální a zemědělské politiky a politiky na podporu zaměstnanosti. V rámci HSS byly vymezeny 3 Cíle, které jsou zmíněny v kapitole 3.2.2. Na období 2000-2006 je vyhrazena pro HSS přibližně třetina finančních prostředků z celkového rozpočtu EU, což představuje 213 mld. Eur. Významná část těchto prostředků je určena zemím, které se řadí mezi ty méně rozvinuté v EU, kde se řadí rovněž ČR a SR. 3.2.1 Cíle HSS a Národní rozvojový plán Pro období 2000-2006 byly na evropské úrovni vymezeny tyto 3 strategické cíle: Cíl 1: Podpora rozvoje zaostávajících regionů 23 Cíl 2: Podpora oblasti potýkajících se restrukturalizaci 24 Cíl 3: Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání 25 Všechny regiony v ČR a SR, vyjma regionu Pražského a Bratislavského, splňují podmínky pro Cíl 1, kdy se HDP těchto regionů pohybuje pod hranicí 75 % průměru EU. Pražský a Bratislavský region splňují podmínky Cíle 2 a Cíle 3. Všechny tyto tři cíle se dále realizují prostřednictvím čtyř strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a dalších nástrojů. Nárok na využívání podpory ze SF mají pouze členské státy EU na sedmileté programovací období, to poslední trvá od roku 2000 a bude ukončeno v roce 2006. Z důvodu vstupu ČR a SR do EU v roce 2004 bylo tedy první programovací období obou zemí zkráceno na dobu tří let (2004-2006). Největší význam má Evropský sociální fond (European social fund, dále jen ESF) a Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund, dále jen ERDF). Z ESF mohou být naplňovány všechny tři cíle, z ERDF jsou financovány projekty pro Cíle 1 a Cíle 2. 23 Týká se regionů, jejichž HDP se pohybuje pod hranicí 75 % průměru EU. 24 Regiony, které nespadají pod Cíl 1, dlouhodobě se vyznačují vysokou mírou nezaměstnaností, kriminalitou, špatnou úrovni školství nebo životním prostředím. 25 Finanční podpora v rámci Cíle 3 směřuje zejména na aktivity jako jsou rekvalifikace, školení, vzdělání. 27

Využívání strukturálních fondů EU je však podmíněno dodržováním čtyř principů: koncentrace, programování, partnerství a doplňkovosti. Koncentrace předpokládá, že regionální s strukturální politika se musí soustředit v regionech, které ji nejvíce potřebují a splňují daná kritéria. Programováním se rozumí realizace prostřednictvím dlouhodobých a střednědobých plánů. Princip partnerství vychází z potřeby úzké spolupráce příslušných orgánů státní správy, samosprávy a dalších orgánů. Doplňkovost znamená, že finanční pomoc z EU nenahrazuje regionální a strukturální politiku státu, pouze ji doplňuje. Každá členská země vypracovává Národní rozvojový plán (dále jen NRP), který má charakter klíčového strategického dokumentu s vlastním návrhem financování. Tím se vytváří možnost získávat prostředky ze SF pro každý region NUTS II, který splňuje požadavky příslušné legislativy Evropské unie. NRP je předkládán Evropské komisi, která jej spolu s členskými státy schvaluje. NRP ČR a SR popisuje současnou socioekonomickou situaci státu (demografické charakteristiky, hospodářská a sociální situace), využívá SWOT analýzu, vymezuje hlavní cíle rozvoje pro léta 2004-2006. Vymezuje obsah operačních programů a jejich zaměření. V ČR bylo v rámci NRP pro období 2004-2006 vymezeno 6 prioritních os, tedy 6 základních sfér rozvoje: 1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb; 2. Rozvoj dopravní infrastruktury; 3. Rozvoj lidských zdrojů; 4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí; 5. Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství; 6. Rozvoj cestovního ruchu. SR si stanovila tyto cíle: 1. Zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a služeb; 2. Rozvoj lidských zdrojů a zlepšení jejich přizpůsobivosti; 3. Zvýšení efektivnosti v sektoru výroby a kvality života venkovského obyvatelstva; 4. Podpora pro rovnoměrný rozvoj regionů prostřednictvím zvyšování konkurenceschopnosti regionů; 28

Prioritní osy jsou dále zpracovány v Operačních programech (dále jen OP) či Sektorových operačních programech (dále jen SOP) navazujících na strategii NRP. Tyto OP jsou v ČR orientovány na 7 regionů NUTS II mimo pražského a v SR na 3 regiony NUTS II mimo Bratislavy. Jak již bylo zmíněno, hlavní města splňují podmínky pro Cíl 2 a Cíl 3 a je pro ně vypracován Jednotný programový dokument 2 a Jednotný programový dokument 3. Struktura Operačních programů v ČR a SR si je velmi blízká, náplň jednotlivých OP mezi ČR a SR se však již z části liší. Operační programy ČR: OP Průmysl a podnikání, OP Rozvoj lidských zdrojů, OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, OP Infrastruktury Operační programy SR: SOP Průmysl a služby, SOP Lidské zdroje, SOP Zemědělství a rozvoje venkova, OP Základní infrastruktura Všechny tyto OP a SOP jsou orientovány sektorově. V ČR byl mimo jiné vypracován Společný regionální operační program pro sedm regionů v ČR vyjma Prahy, v SR naopak žádný obdobný program neexistuje. 3.2.2 Programy na podporu turismu v ČR Společný regionální operační program (SROP) SROP je operačním programem disponující největší alokací. Zaměřuje se na podporu vyváženého a ekonomicky udržitelného rozvoje regionů ve státu, růst kvality života obyvatel regionů (klade důraz na tvorbu pracovních míst), zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. SROP přijala vláda 23. 1. 2003 usnesením č. 102 k dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie". MMR bylo jmenováno řídícím orgánem, funkci platebního 29

orgánu vykonává MF. Kompetence týkající se realizace projektů byly přeneseny na kraje, respektive na regionální rady, které by se rovněž měli podílet na samotném řízení celého programu. Tabulka č. 7: Priority SROP s příslušnými váhami 26 Priorita Váha 1. Regionální podpora podnikání 9.9 2. Regionální rozvoj infrastruktury 43.4 3. Rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech 20.3 4. Rozvoj cestovního ruchu 23.8 5. Technická pomoc 2.6 Pramen: SROP ČR 2004-2006, Programový dodatek,str. 28 SROP je převážně financován z veřejných rozpočtů EU. Finanční prostředky ve všech opatřeních se čerpají podle pravidla n+2, tedy do roku 2008. Podpora pro SROP ze Strukturálních fondů Evropské unie je poskytována ze dvou fondů: Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) Evropského sociálního fondu (ESF). Eur. Na SROP pro období 2004-2006 bylo z EU vyhrazeno celkem vyhrazeno 454,330 mil. Priorita 4 Rozvoj cestovního ruchu Cílem priority je efektivně využívat potenciál rozvoje cestovního ruchu v NUTS II, který by vedl ke konkurenceschopnosti regionů vůči turisticky atraktivní Praze, celkově zvýšit podíl cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionů a vytvářet pracovní místa. V rámci této priority je podáváno nejvíce projektů v SROP, lze předkládat i projekty zaměřené ryze umělecky, například festivaly. Podpora je poskytována formou nevratné přímé pomoci. 26 Váhy jednotlivých priorit byly určeny na základě expertního zhodnocení v NUTS II 30

Tabulka č. 8: Podpora ze SF Priority 4 - Rozvoj cestovního ruchu (v mil. Eur) Opatření 4.1. Rozvoj služeb cestovního ruchu 36,024 Podopatření 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu 18,012 Podopatření 4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu 18,012 Opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 72,060 Podopatření 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury CR 36,030 Podopatření 4.2.2 Podpora regionální a místní infrastruktury CR 36,030 celkem 108,084 Pramen: SROP, webové stránky www.mmr.cz Opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch Předkládat projekty v rámci tohoto opatření mohou ty subjekty, které nabízejí služby týkající se cestovního ruchu. Akce by měly mít ekonomický dopad překračující místní úroveň. Podopatření 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu Podpora je určena veřejným či neziskovým subjektům (podnikatelské subjekty zde nejsou zařazeny), které rozvíjejí služby týkající se aktivit cestovního ruchu. 27 V současné době jsou finanční prostředky ve všech regionech vyčerpány. Podopatření 4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu V rámci tohoto podopatření jsou podporovány akce (projekty) drobných, malých a středních podnikatelských subjektů, kteří nakupují služby v oblasti cestovního ruchu na místní a regionální úrovni. 28 Opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch V tomto opatření jsou finančně podporovány projekty orientované na rozvoj infrastruktury nutné pro cestovní ruch. Tato nevratná přímá pomoc může být využita na nákup DHM a DNM zahrnující pořízení budov, staveb, strojů apod. Podopatření 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Určeno větším významným projektům CR nadregionálního charakteru, minimální velikost akce (projektu) činí 2 mil. Eur. 29 13 Např. účast ČR na výstavách a veletrzích cestovního ruchu, tvorba a distribuce propagačních materiálů apod. 28 Patří zde zejména projekty z oblasti propagační kampaně, marketingová studia, konání seminářů a sympozií apod. 29 Týká se oblasti ekoturistiky, lázeňské turistiky, kongresové turistiky apod. V tomto podopatření jsou všechny finanční prostředky vyčerpány ve všech regionech. 31