VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Putování po secesních památkách České republiky bakalářská práce Autor: Lenka Prokešová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2013
Copyright 2013 Lenka Prokešová
Na tomto místě bych chtěla poděkovat především své vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Novotné za odborné vedení práce a konzultace, které mi poskytla během její tvorby. Děkuji paní Dagmar Čeřovské za cenné rady a poznatky. Největší dík patří mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu mého studia na vysoké škole podporovali.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 05. 2011... Podpis
Abstrakt PROKEŠOVÁ, Lenka: Putování po secesních památkách České republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář Jihlava 2013. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je výtvarný sloh secese; jeho zrod a rozvoj napříč architekturou, malířstvím, sochařstvím a uţitým uměním. Autorka se zabývá zejména vstupem tohoto uměleckého stylu do Čech, kde zanechal své ornamentální stopy na mnoha úchvatných památkách. Praktická část je tvořena formou tematického zájezdu právě po těchto pamětihodnostech, především po Praze, kterou secese poznamenala z Českých zemí nejvíce. V závěru práce je zájezd vyhodnocen cestovními kancelářemi, kterým byl jako potencionální produkt nabídnut. Klíčová slova Secese, architektura, malířství, sochařství, umění, zájezd, Praha. 5
Abstract PROKEŠOVÁ, Lenka: Journey through the Art Noveau monuments in Czech Republic. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Level of proffesional qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. The bachelor thesis is divided into theoretic and practical part. The theoretic part includes Art Noveau style, its birth and development across architecture, painting, sculpture and applied art. Author deals mainly with the entry of this artistic style in the Czech lands, where it left its ornamental traces on many breathtaking sights. The practical part is made in the form of thematic tour just after these monuments, especially in Prague, which is the most influenced by the Art Nouveau. In the end of the work, the tour is evaluated by travel agents, to whom was the tour offered as a potential product. Key words Art Nouveau, architecture, painting, sculpture, art, tour, Prag. 6
Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Putování po secesních památkách České republiky. Toto téma jsem si vybrala proto, ţe ke kultuře vůbec mám velmi kladný vztah. Navštěvovala jsem semináře dějin umění, s radostí se zúčastňuji zajímavých výstav a taktéţ ráda cestuji po kulturních památkách. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla spojit tyto zájmy dohromady a vytvořit tak svou práci v kulturním duchu. Vybrala jsem si nádherný secesní sloh a chtěla bych, aby i ostatní měli příleţitost seznámit se s tímto obdivuhodným uměleckým směrem. Hlavním cílem práce je vytvoření takového zájezdu, který by upoutal skupinu kulturně zaměřených lidí, kteří by se rádi seznámili se secesními památkami v České republice. Tento čtyřdenní poznávací zájezd provádí účastníky po několika českých městech, kde se secese rozšířila nejvíce a kde zanechala nejvýraznější stopy. K tvorbě bakalářské práce jsem vyuţila nejen informací z kniţních a elektronických zdrojů, ale i vlastních zkušeností a poznatků, které jsem získala během návštěvy několika zmíněných míst. 7
Seznam obrázků Obrázek 1: Fantova budova... 21 (zdroj: http://www.profimedia.cz/fotografie/wilsonovo-nadrazi-wilsonova-ulice-nove-mestopraha/0012679853/) Obrázek 2: Obecní dům... 22 (zdroj: http://cestovniruch.praha.eu/jnp/en/index.html) Obrázek 3: Vaječný trh... 23 (zdroj: http://www.kampocesku.cz/gallery/2010_07_08/04_mar_ls121598.jpg) Obrázek 4: Dívka s kopretinami... 24 (zdroj: http://kultura.idnes.cz/viden-ma-vystavni-hit-predstavuje-rodaka-z-ivancic-alfonsemuchu-phe-/vytvarne-umeni.aspx?c=a090212_002819_vytvarneum_jaz) Obrázek 5: Socha Mojţíše... 25 (zdroj: http://praga-magica.blog.cz/1102/mojzis-v-parizske-ulici) Obrázek 6: Ukolébavka... 26 (zdroj: http://www.muzeum.cz/cz/historicke-sbirky/luneta/j) Obrázek 7: Mapa trasy zájezdu... 37 (zdroj: http://amapy.centrum.cz/planovani-tras-m3) Obrázek 8: Národní památník na Vítkově... 52 (zdroj: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/125839/znovuotevreni -pamatniku-na-vitkove.html) Obrázek 9: Radnice v Prostějově... 52 (zdroj: http://olomouc.idnes.cz/foto.aspx?r=olomouczpravy&foto1=stk3c27d7_radnice_pv_ perina1.jpg) Obrázek 10: Vodárna v Nymburce... 53 (zdroj: http://www.ropid.cz/data/galleries/140/145/p1354_2_p1260939.jpg) Obrázek 11: Elektrárna Hučák Hradec Králové... 54 (zdroj: http://www.vyletnik.cz/profil/mala-vodni-elektrarna-hucak-informacni-centrumobnovitelnych-zdroju/) Obrázek 12: Mohyla míru Slavkov u Brna... 54 (zdroj: http://cb.penguin.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phprs-all&rstema=16) Obrázek 13: Čechův most v Praze... 55 (zdroj: http://www.langweil.info/index.php/200804048238/cechuv-most.html) Obrázek 14: Bílkova vila v Praze... 55 8
(zdroj: http://www.citygalleryprague.cz/cs/web/guest/objekt-detail/-/objekty/detail/11152) Seznam tabulek Tabulka 1: Sazby k výpočtu stravného... 36 (zdroj: vlastní zpracování) Tabulka 2: Výpočet ceny zájezdu... 37 (zdroj: vlastní zpracování) Seznam grafů Graf 1: Zhodnocení fyzické náročnosti zájezdu... 38 (zdroj: vlastní zpracování) Graf 2: Zhodnocení programu zájezdu... 39 (zdroj: vlastní zpracování) Graf 3: Názor na délku zájezdu... 39 (zdroj: vlastní zpracování) Graf 4: Názor na cenu zájezdu... 40 (zdroj: vlastní zpracování) Graf 5: Zhodnocení originality zájezdu... 40 (zdroj: vlastní zpracování) Graf 6: Zájem o zájezd... 41 (zdroj: vlastní zpracování) Graf 7: Zhodnocení propagačního letáku... 41 (zdroj: vlastní zpracování) 9
Obsah Abstrakt... 5 Předmluva... 7 Seznam obrázků... 8 Seznam tabulek... 9 Seznam grafů... 9 Obsah... 10 Úvod... 12 1 Teoretická část... 13 1.1 Obrodné tendence secese... 13 1.2 Arts and Crafts... 13 1.3 Secese... 14 1.3.1 Architektura... 15 1.3.2 Malířství... 16 1.3.3 Sochařství... 17 1.3.4 Umělecká řemesla... 18 1.3.5 Umělecká grafika... 19 1.4 Vstup secese do naší země... 20 1.4.1 Architektura... 20 1.4.2 Malířství a grafika... 24 1.4.3 Sochařství... 26 1.5 Odklon od secese... 28 2 Praktická část... 29 2.1 Definice zájezdu... 29 2.2 Charakteristika vytvořeného zájezdu... 29 2.3 Zajištění ubytování, stravování a dopravy... 30 2.3.1 Ubytování... 30 10
2.3.2 Stravování... 31 2.3.3 Doprava... 31 2.4 Průvodce... 32 2.5 Časový harmonogram... 32 2.5.1 První den... 32 2.5.2 Druhý den... 33 2.5.3 Třetí den... 33 2.5.4 Čtvrtý den... 34 2.6 Podrobně zpracovaná náplň zájezdu... 34 2.6.1 První den... 34 2.6.2 Druhý den... 36 2.6.3 Třetí den... 36 2.6.4 Čtvrtý den... 37 2.7 Trasa zájezdu... 38 2.8 Předběţná kalkulace... 39 2.9 Výpočet nákladů... 39 2.9.1 Nepřímé náklady... 39 2.9.2 Přímé náklady... 41 2.10 Výpočet ceny zájezdu... 41 2.11 Zhodnocení zájezdu... 41 2.12 Shrnutí dotazníku... 46 Závěr... 47 3 Zdroje... 48 3.1 Kniţní... 48 3.2 Elektronické... 48 Přílohy... 49 11
Úvod Umělecký styl secese, Jugendstil či Art Nouveau se plně rozvinul na konci 19. století ve Spojených státech a v Evropě a stal se vzorem pro ţivotní styl i módu své doby. V Čechách se rozšířil pod pojmem secese a zanechal zde své ornamentální stopy nejen na stavbách, mostech, sochách či obrazech, ale i v literatuře prostřednictvím proudů symbolismu a dekadence. Tento směr si libuje v pestrých barvách a hledá náměty v přírodě vyuţitím květů rostlin, listů stromů nebo zvířecích těl. Secesi jsem si pro svou práci vybrala proto, ţe představuje směr, který znamenal revoluci v umění, hraje si s přírodními motivy a snaţí se o proniknutí i do chudších vrstev společnosti, proto je pro mne tím nejušlechtilejším uměleckým směrem, který znám a velmi obdivuji. V první části práce se pokusím vystihnout, proč secesní směr vznikl, co mu předcházelo, jaký má význam a jaké šíří poslání. Popíši zde vliv secese v architektuře, malířství, sochařství nebo uţitém umění, jak se vyvíjela v zahraničí i v Čechách. V kaţdé zemi působila řada nadaných umělců, kteří tento směr vyznávali a šířili a kteří stojí nepochybně za zmínku v mé práci. Nakonec uvedu i zánik tohoto uměleckého směru, který vystřídal nástup moderny. Druhou část práce zaměřím na tvorbu čtyřdenního poznávacího zájezdu, který spojuje místa, kde secese působila nejvíce. Mým cílem bude vyzdvihnout secesní památky v Čechách a umoţnit tak potenciálním účastníkům tohoto zájezdu být chvíli součástí tohoto uměleckého směru a smět obdivovat jeho krásy. Praktická část bude zahrnovat kalkulaci zájezdu, časový harmonogram, propagační leták, dotazník pro cestovní kanceláře a některé obrázky z navštívených míst během zájezdu. Dříve jiţ byly vytvořeny práce na podobné téma na naší škole. Uvádím například bakalářskou práci Štěpánky Šmoldasové, která se zabývala českou secesní architekturou a práci Evy Keroušové, která se zaměřila konkrétně na Jana Kotěru jako na zakladatele moderní české architektury. 12
1 Teoretická část 1.1 Obrodné tendence secese Poslední desetiletí minulého století nabývá změn, které svědčí o příchodu nové doby. Přesvědčení zrozená v polovině století dostávají konkrétní podobu a nachází své uplatnění v různých odvětvích lidského ţivota. Ideje socialismu se šíří Evropou a dělnické hnutí nabývá na moci. Poprvé je v širším měřítku přijímán názor, ţe majetkově chudší části obyvatelstva mají nárok na hygienický a důstojný ţivot, ţe kultura není předností jen zámoţných a vlivných osob. Na kulturně politické scéně se projevuje určitá demokratizace v zakládání dělnických svazků a obdobných orgánů, starajících se o politické vnímání prostého lidu. Zároveň jsou pomalu zrovnoprávňovány ţeny, kterým je teprve nyní umoţněno jak studium na vysokých školách, tak právo volit. Velký pokrok zaznamenala mladá psychologie, která zaujímá nový postoj k problematice reflexů, snových představ, znaků a symbolů. [Haas, 1978, str. 78] Fin de siécle neboli konec století nebyl jen ve znamení posmutnělého symbolismu, přinášel s sebou víru v lepší zítřky a naději. Tento optimistický postoj se zrcadlí například v dobovém objevení přírody. Mezi mladými lidmi se šíří chuť cestovat a poznávat nové věci. Roku 1896 se v Aténách konají první olympijské hry. Mění se styl oblékání; preferuje se móda daleko zdravější a ne tolik formální. Zájem o přírodu dokazují i nové objevy přírodovědy, která se stává velmi populární. Německý filozof a přírodovědec Ernst Haeckel se zaslouţil o to, ţe se jeho spisy staly nejúspěšnějšími té doby. Jeho kniha Kunstformen der Natur nám napovídá, ţe přírodní motivy jdou ruku v ruce s výtvarnými. Inspiroval ho anglický malíř a vědec John Ruskin, který tvrdil, ţe jen tvary odvozené z přírody mohou být krásné. [Haas, 1978, str. 78] 1.2 Arts and Crafts Nechci umění jen pro pár vyvolených, nechci vzdělání jen pro pár vyvolených, nechci svobodu jen pro pár vyvolených. Nač je nám umění, když ho nemůžeme sdílet? Toto jsou slova Williama Morrise, jenţ byl hlavní osobností Hnutí umění a řemesel; v originále Arts and Crafts movement. [1] Vzniku uměleckého směru Arts and Crafts předcházela výstava Medieval Court, která byla součástí Velké výstavy v Londýně v roce 1851. Tato výstava zobrazovala umění 13. a 14. století a ukazovala tradiční výrobky té doby a jejím záměrem bylo představit krásu a propracovanost středověkého uţitého umění. Arts and Crafts není přímo uměleckým stylem, spíše 13
neţ umění a jeho pouţití popisuje, jak by se mělo na umění nahlíţet a zpřístupňovat ho široké veřejnosti. V Arts and Crafts byl kladen důraz na to, jak bylo jisté dílo vytvořeno, neţ na jeho tvary a účel na mnoha výrobcích jsou například zcela zřejmé stopy kladívka, které měly demonstrovat autentičnost a pouţití lidské síly. [1] Arts and Crafts movement znamenalo revoluci v umění, která proběhla v 60. letech 19. století ve snaze o kontrast k industrializované společnosti. Vůdčí osobností a propagátorem hnutí byl návrhář, malíř, básník a společenský reformátor William Morris. Opíral se o myšlenky architekta Augusta W. N. Puginaa o názory výtvarného kritika a spisovatele Johna Ruskina, odsuzujícího nenasytnost a sobeckost tehdejší kapitalistické společnosti. Ruskin se snaţil v rámci své socialistické filosofie o to, aby člověk měl radost z řemeslné činnosti a nemusel těţce pracovat v továrnách. [1] John Ruskin je povaţován za nejvlivnějšího obdivovatele hnutí Prerafaelitů, které uvedl na výsluní svým dopisem do Timesu v roce 1851 a kde se jich zastával pro jejich vztah k přírodě. Tento dopis pro Prerafaelity znamenal zásadní obrat k tomu, aby byli otevřeně přijímáni veřejností. Prerafaelité věřili, ţe Ve svém druhém dopise Ruskin uvedl, ţe pro umělecký svět Prerafaelité pokládají základy nové umělecké školy, která je ušlechtilejší neţ celé umění posledních tří set let. [2] Morris tvrdil, ţe umění má být jak krásné, tak i funkční. Jeho ideál čisté a prosté krásy středověkého řemesla se upevnil přátelstvím s prerafaelisty, kteří také hledali estetickou inspiraci a morální poučení ve středověku. Největší důraz kladl na přirozené materiály (dřevo, kámen, kov) a tradiční ruční výrobu. Jednou z hlavních myšlenek bylo pozvednutí průmyslovou revolucí potlačené řemeslo k novému rozkvětu. Hnutí mělo velký vliv na vývoj řemesel na evropské pevnině a bylo i předchůdcem uměleckého směru secese. [3] 1.3 Secese Slovo secese znamená v latině oddělení, odštěpení a jako název slohu vyjadřuje odštěpení hlavně mladších umělců od starší generace proto se v němčině secese označuje jako Jugendstil. [Herout, 1981, str. 213] Koncem 19. století sílil mezi umělci pocit, ţe snaha navázat na principy velkých slohů minulosti vede do slepé uličky. Mladá generace umělců potřebovala otevřít nový tvůrčí prostor a neuspokojovalo ji nekonečné akademické rozmělňování klasických vzorů. Současně sílilo i 14
přesvědčení, ţe je potřeba vytvořit nový sloh, který by byl v principech a formách zcela osobitý, nezávislý na historických vzorech a univerzální. Měl formovat nejenom styl volného umění, ale i architekturu a předměty denní potřeby tak, jako velké slohy minulosti. [Dvořáček, 2005, str. 5] Secese je romantický, vysoce dekorativní směr, který ovládl Evropu a Ameriku v letech 1890-1910. Ze zpětného pohledu vidíme, ţe to bylo právě hnutí Arts and Crafts a secese, jeţ překlenuly mezeru mezi eklekticismem 19. století a moderním uměním. Oba směry jsou důkazem nespokojenosti s tehdejší odchylkou od historických slohů a hledají cesty k novému uměleckému postoji. [Hollingsworth, 1993, str. 20] Nový sloh byl nazván Art Nouveau podle stejnojmenného obchodu Samuela Binga, otevřeného v Paříţi v prosinci 1895. V Německu byl pojmenován Jugendstil podle časopisu, který začal vycházet v r. 1896. V Rakousku dostal název secese podle vídeňské skupiny malířů a architektů, zaloţené roku 1897 pod názvem Die Sezession. Nový styl se rozšířil do všech oblastí umění, především do architektury. Charakterizovaly ho spletité, křehké, asymetrické křivky, s tendencí vytvářet květinové vzory (v Belgii a Francii) nebo vzory geometrické (Ve Skotsku a Rakousku). Existují silné, i kdyţ neuvědomělé vazby mezi secesí a rokokem 18. století. Oba směry se přiklání spíše k dekorativnosti neţ ke konstrukci, oba se chtějí odpoutat od formálnosti obvyklého ornamentu tím, ţe zavrhují symetrii ve prospěch přirozenějšího stylu, a po obou následoval rychlý návrat ke strnulému řádu.[ Hollingsworth, 1993, str. 21] 1.3.1 Architektura Kolébkou nového slohu byla Belgie. Stalo se tak nejspíš proto, ţe tato vyspělá oblast otevřela dveře novým uměleckým myšlenkám, a proto poskytovala výhodné zázemí pro výtvarné experimenty. Paradoxně se však svého výhodného postu v uměleckém odvětví po krátkém trvání secese vzdala a uzavřela se dalším zásahům do umělecké tvorby. [Haas, 1978, str. 81] Jedním z průkopníků secese v Belgii byl Victor Horta, jenţ dospěl k nové výtvarné skladbě a k novému tvarosloví jiţ v roce 1883. Obojí uplatnil při své stavbě bruselského domu Solvayových. Současně budoval Horta v Bruselu Lidový dům, jehoţ konstrukce z ocele a skla představovala triumf vědeckého a technického pokroku. Další stavbou, kterou se tento významný architekt můţe pyšnit a jeţ se stala mezníkem v dějinách evropské architektury, je dům ing. Tassela v Bruselu; jde totiţ o první secesní stavbu vůbec. [Pijoan, 2000, str. 58] 15
Vedle belgické skupiny architektů vzniklo stejně tak významné a početné seskupení umělců v Katalánsku, jehoţ předním představitelem není nikdo jiný neţ Antonio Gaudí. Díla španělského architekta jsou sice tradičně řazena k secesi, ale patří k ní jen dobou vzniku. Gaudího vysoce osobitý styl tvoří kategorii samu pro sebe, hlavní roli v ní hraje prostor. Gaudí pouţívá mnoho historických rysů, především středověkých a arabských, které mají ve Španělsku svou tradici. Jeho první zakázkou bylo dokončení velkolepé katedrály La Sagrada Familia v Barceloně, na které pracoval aţ do své smrti, přesto nikdy nebyla dokončena. Jeho větší secesní stavby spadají do doby kolem roku 1905. Sice jasně vykazují secesní vlivy, ale postrádají ukázněnost. Gaudího privátní objednávky zahrnovaly extravagantní domy pro bohaté zákazníky včele s hrabětem Güellem. [Hollingsworth, 1993, str. 28] Na opačném pólu secesní architektury stojí skotský architekt Charles Rennie Mackintosh, jehoţ hlavním dílem je budova školy umění v jeho rodném Glasgow. Mackintoshovo výtvarné pojetí je co do formy střízlivé a střídmé, co do výrazu však mystické sofistikovanou kombinací materiálů a barev. Třebaţe ve Skotsku měl velký úspěch, v Londýně se jeho práce nesetkaly s přízní, tam byla jiţ secese na ústupu. Velký ohlas měl ale Mackintosh ve Vídni, kde převládaly tendence podobné jeho tvorbě. [Haas, 1978, str. 88] Umělecké proudy z Velké Británie doputovaly aţ do jednoho z nejjednotnějších architektonických středisek, do Vídně. Hlavním přívrţencem vídeňské secese je Otto Wagner, který byl v roce 1894 jmenován profesorem vídeňské akademie. Všechny kolegy si však proti sobě popudil, kdyţ se rozhodl připojit k mladým výtvarníkům do skupiny Sezession. Jedním ze zástupců této skupiny je Wagnerův oblíbený ţák Joseph Olbrich, jehoţ dílem je výstavní budova Vídeňské secese. Otto Wagner zdůrazňuje, ţe základem architektonické činnosti musí být vţdy nějaký záměr, a ve své knize Moderne Architektur podotýká, ţe to, co není praktické, nemůţe být hezké. Drţí se tedy svého kréda účel konstrukce poezie. Tento významný architekt je znám i jako teoretik urbanismu velkoměst, která potřebují odborný architektonický zásah, co se týče hygieny, dopravy a okrajových okrsků. Wagner měl vliv i na několik českých architektů, které učil nebo inspiroval. [Haas, 1978, str. 89] 1.3.2 Malířství Secesi můţeme časově přirovnat k symbolismu v literatuře, nelze ji však s tímto směrem ztotoţňovat. Někteří malíři byli často i básníky. Vzájemný vztah je moţno vyjádřit asi tak, ţe není-li kaţdá symbolická báseň nutně secesní, je naopak kaţdé opticky vnímané secesní vý- 16
tvarné dílo symbolické. Secesní malířství se vyznačuje tzv. lomenými barvami neboli jasnými barvami smíchanými s šedou. Typická byla ţlutá, modrá, zelená, černá a bílá. Ţlutá barva znázorňovala světlo, ţivot, slunce a radost. Modrá a zelená byly barvami neskutečnými, černá byla nositelem ducha a bílá barva vyjadřovala ztroskotanou naději a smrt. Zvířecím atributem pro tento směr se stal páv a labuť, secesní květinou byla lilie. Tyto znaky lákaly svou vznešeností a majestátností pro secesi tak vlastní. Objevujeme v ní smysl pro tajemnou erotiku a tendenci k lineárním rysům. [4] Secesní malířství se silně inspirovalo barevnými japonskými dřevoryty, objevenými evropskými impresionisty v polovině 19. století. Výše zmíněný obchodník Samuel Bing byl tím, kdo zavedl japonské umění na západ. Obrazy a další dekorativní umělecká díla vyuţívala ornamentálnosti především přírodních tvarů. Nechala se inspirovat obrysy stromů a listů, leknínů a rozevlátých ţenských vlasů. [4] Byly to právě ţeny, které inspirovaly secesi ladnými křivkami svých těl a splývavými liniemi vlasů. Ţenské figury byly naplněny hlubokou sexualitou, ať jiţ dekadentním pojetím Aubreyho Beardsleyho, jako venkovsky čisté dívky Alfonse Muchy nebo tajemně eroticky éterické bytosti Gustava Klimta. Pohledy ţen zobrazených v dílech secese byly přímé a snad i vyzývavě dekadentní, nijak nepodléhaly iluzi cudnosti nebo prostoty. Byly si vědomé své nezávislé osobnosti i ţenské síly a vášně. Klimtovy se pak podařilo vytvořit prototyp tajemné vídeňské moderní dámy, která se v realitě objevila aţ v době Grety Garbo či Marlene Ditrich. Alfons Mucha patří mezi ty umělce a designery, kteří poprvé vyuţili ţenského portrétu pro reklamní účely. Secesní ţeny z plakátů vybízely ke koupi cigaret, likérů, kávy či spodního prádla. [5] K nejvýznačnějším představitelům secesního malířství patří Jan Toorop, Franz von Stuck, Joan Llimona, Giovanni Segantini, Aubrey Vincent Beardsley, Ivan Jakovlevič Bilibin a v neposlední řadě český zástupce Alfons Mucha, který měl v Paříţi na sklonku 19. století takový věhlas, ţe se tu secesní sloh pojmenoval style Mucha. 1.3.3 Sochařství Výjimečnou osobností sochařského umění je Francouz August Rodin, v jehoţ díle můţeme pozorovat taktéţ vliv symbolismu a impresionismu. Jeho nepochybně nejslavnějším dílem je Brána pekel, kterou se mu nepovedlo do své smrti dokončit. Můţeme na ni pozorovat známky efektní nepropracovanosti a zároveň z ní sálá erotický nádech tolik typický pro tehdejší dobu. Podobně tvořil katalánský sochař Josep Llimon, na jehoţ ţenských aktech můţeme pozorovat 17
lehkou podobnost k Rodinovi. Na sochách dalšího katalánského umělce Lamberta Escalera je jiţ značně vidět vliv secese. Jeho milovaným motivem byly nymfy s vlasy rozevlátými do bičovitých křivek. Z italských zástupců nemůţeme vynechat Medarda Rossa, který působil kolem roku 1900. Jeho sochy připomínaly hliněné aglomeráty rozleptané kyselinou. Autorem bronzového sousoší ve Frognerově parku v Oslu je Gustav Adolf Vigeland, k jehoţ tvorbě patří i obelisk pokrytý propletenými těly. [Pijoan, 2000, str. 77] 1.3.4 Umělecká řemesla Umělecká řemesla se v období secese těšila výjimečnému rozkvětu. Na koncepci cenných předmětů měla pravděpodobně největší vliv snaha o autentičnost surovin a technologických procesů. Větší souţití s přírodou a návrat k prvotním zdrojům sehrál důleţitou roli. Pro mentalitu tehdejší uměnímilovné veřejnosti byl příznačný kult pomíjivosti, neurčitosti, mořské pěny, motýlů, květin, páskových arabesek a kotoučů dýmu. Se zalíbením, jaké jim poskytovaly všechny tyto a jim podobné motivy, šla však ruku v ruce bolest, erotičnost s myšlenkou na smrt obojí v nejtěsnějším spojení, vyrovnávajícím protiklady a připomínajícím nenávratné plynutí času. Mezi první zastánce krásných ručně vytvořených předmětů řadíme stoupence hnutí Umění a řemesel, reagující na kýč vytvořený průmyslem. K nim se později přidala řada sochařů, malířů i architektů. [Pijoan, 2000, str. 86] Francouz Emile Gallé se proslavil výrobou broušeného, řezaného či zdobeného skla, protoţe sklářský průmysl měl v této době vybudovanou dlouhodobou tradici. Vliv Samuela Binga sehrál v kruzích tehdejších umělců důleţitou roli. Bing zpřístupnil Paříţanům svou galerii Art noveau, a tak jim představil Tiffanyho, van de Valda, Beardsleyho, Rodina, Gallého a další. Podobu moderního slohu ztvárňovali návrháři nábytku (Hector Guimard či Alexandre Charpentier), skla (například Eugène Rousseau), klenotů (především René Lalique), keramiky (Auguste Delaherche) a spousta dalších. Louis Comfort Tiffany se osvědčil jako umělecký sklář a návrhář interiérů. Jeho práce byla poznamenána islámským a japonským vlivem. Své místo v řemeslném umění měli i truhláři Gaspar Homar a Joan Busquets. Homar vyráběl vykládaný nábytek zdobený pohádkovými postavami, labutěmi a kouzelnými lesíky. Vyhrál si na něm s různými druhy dřeva, jehoţ charakteristická barva se hodila pokaţdé pro jinou část zdobení. V Katalánsku působil v oblasti klenotnictví zdatný mistr Lluís Masriera, jenţ po sobě zanechal váţkami a motýly zdobené šperky. Za zmínku stojí i umělecký italský kovář Alessandro Mazzucotelli, který je tvůrcem nejkrásnějších prací v Turínu. [Pijoan, 2000, str. 92] 18
1.3.5 Umělecká grafika Secesní grafikové tvořili obzvláště plakáty a ilustrace. Především plakáty, jejichţ tvorba se prve nepovaţovala za umění, ale za běţnou činnost, získaly vedoucí postavení v umělecké grafice té doby. Většinu umělců ovlivnily japonské dřevoryty, v nichţ nalézaly inspiraci a snahu prohloubit jejich sociální efekt. Za průkopníka uměleckého plakátu můţeme povaţovat Francouze Julese Chéreta, který si ve svých dílech vyhrál s technikou barevné litografie. Za zmínku taktéţ stojí Holanďan Jan Toorop, jehoţ styl nese známky i jiných koncepcí, s nimiţ se setkal během ţivota. Typické jsou pro něho kresby a grafické listy, jejichţ celou plochu zaplňují ornamenty a pruţné bičovité linie, které svým rytmem strhují a potlačují epické sloţky. Symbolický význam těchto kreseb a jejich jednotlivých prvků sbliţuje Tooropa s belgickým symbolismem a německou secesí.[pijoan, 1985, str. 93] Z katalánských umělců to byl Alexandre de Rinquer, který bedlivě sledoval nové tendence v britském umění. Na rozdíl od něj razil talentovaný Ramon Casas nový typ plakátu, v jehoţ liniích a arabeskách se odrazil vliv umění slavného francouzského malíře Toulouse-Lautreca. Ten se proslavil především svými litografickými díly, volnými grafickými listy a další uţitou grafikou. Námětem pro něj byl jeho milovaný Montmartre, kde strávil velkou část svého ţivota. [Pijoan, 2000, str. 93] S německým časopisem Jugend kooperovali účastníci secesního hnutí v Mnichově, například Adolf Münzer nebo Leo Putz. Vzory tapet a koberců s oblibou navrhoval jeden ze zakladatelů Berlínské secese, Walter Leistikow. Mezi italskými grafiky vyčníval Adolfo de Carolis, který si vytvořil styl, jenţ se dodnes účinně pouţívá. K jeho vrcholné tvorbě řadíme dřevorytecké ilustrace d'annunziových knih. [Pijoan, 2000, str. 93] 19
1.4 Vstup secese do naší země Devatenácté století vyznávalo pod vlivem romantismu ideál geniálního umělce, ale zejména v jeho druhé polovině, které se projevovalo nezvyklým nárůstem počtu umělců a rozvojem státních kulturních institucí, se mladému umělci stavěly do cesty nové komplikace. Spočívaly v opoţďování akademických škol, obsazovaných konzervativními profesory, za bouřlivým vývojem aktuálního umění, v malé informovanosti státních úředníků, v nekompetentnosti ţurnalistické kritiky a v diktátu obchodníků ovládajících trh s uměním. Ještě větším problémem byl vliv dobových ideologií, omezující prostor veřejného mínění a regulujících svými poţadavky umělcovy představy. [Wittlich, 2012, str. 11] V druhé polovině devatenáctého století v rakousko-uherské monarchii vzrůstaly nacionalistické tendence a právě kultura byla plně mobilizována tam, kde vlastní politické poţadavky byly dlouho cenzurovány. Češi, zklamaní rozdělením monarchie, hledali v kultuře reprezentaci svých slavných historických tradic a etnických slovanských základů. Kromě vůdčí literatury musela i hudba a výtvarné umění přispět k posilování národního ducha. Celá jedna generace českých umělců byla pojmenována jako generace Národního divadla. Zaslouţili se o to výzdobou vrcholného národního kulturního symbolu, přestoţe usilovaly spíše o to, aby se vyrovnali světové umělecké aktualitě, spatřované v soudobém paříţském umění. Údělem českých umělců byl zápas o prosazení a teprve SECESE zamířila k jeho skutečnému řešení. [Wittlich, 2012, str. 11] Důleţitou roli v té době sehrály výukové orgány jako Praţská akademie nebo Uměleckoprůmyslová škola, které vytvořily stabilnější kulturní prostředí a poskytly azyl české umělecké mládeţi, která se později navrátila z Mnichova. Kladně přispěly tenkrát i některé velké výstavy, které povzbuzovaly a stimulovaly Prahu k většímu kulturnímu rozvoji. 1.4.1 Architektura Nejen města jako Barcelona, Brusel, Paříţ či Vídeň mohou nabídnout kolosální poklady secesního slohu. Praha není ani o krok pozadu a v prvních letech nového století hluboce rozvinula svou architekturu. Secesní dekor a ornament si podmanil průčelí českých ulic a dal tak procitnout novému kulturnímu ovzduší pro zdejší obyvatelstvo. Secese se stala oficiálním stylem a dala vzniknout takovým monumentálním stavbám jakou je třeba nynější Hlavní nádraţí v Praze. Česká secesní architektura se vyvíjela po boku vídeňské, jejíţ někteří velikáni 20
pocházeli z českých zemí; mohli bychom jmenovat například Wagnerova ţáka Jana Kotěru. K nejvýznamnějším dílům dobové architektury patří tvorba Kamila Hilberta nebo Slováka Dušana Jurkoviče. Oba tito umělci zanechali stopy na mnoţství projektů památkové péče. Pod vedením Hilberta byla dokončena dostavba Svatovítského dómu v Praze, pozdně gotický palác křivoklátského hradu, rekonstruoval kostel v Čáslavi a svým vytříbeným vkusem se odchýlil od svých nešťastně proslavených předchůdců. Jurkovičovy návrhy se mnohdy nesetkaly s reálným provedením, jelikoţ do svých projektů vkládal příliš ze sebe, bohuţel ke škodě památky. [Herout, 1981, str. 214] Nutno podotknout, ţe s výjimkou Jablonce a Prahy se u nás secese příliš neujala, coţ je veliká škoda. Příčinu můţeme najít v tom, ţe potřeba výstavby nových budov byla ukojena intenzivní stavební aktivitou předchozího období a také to zapříčinila nesourodost celého slohu. Obecní dům v Praze nebo výše zmíněné praţské nádraţí jsou sice secesí ovlivněny, ale vedle toho se na nich podepsal vliv paříţské neorenesance, tudíţ je nemůţeme povaţovat za ryze secesní budovy.[haas, 1978, 95] České secesní stavby Praha Průmyslový palác v Holešovicích, B. Münzbergera (1891) Peterkův dům na Václavském náměstí, J. Kotěra (1899-1900) Komorní divadlo, B. Ohmann (1900) Hlavní nádraţí, J. Fanta (1901-1909) Bývalá praţská úvěrní banka, O. Polívka (1902) Obchodní dům U Nováků, O. Polívka (1903) Hotel Evropa, A. Dryák (1904) Most Svatopluka Čecha, J. Koula (1904-1908) Dům Hlaholu, J. Fanta (1905) Obecní dům, A. Balšánek, O. Polívka (1906-1911) Vila dr. Náhlovského, D. Jurkovič (1907) Divadlo československé armády, A. Čenský (1907-1908) Kulturní dům pracujících ve strojírenství, A. Čenský (1907-1908) Smíchovská trţnice, A. Čenský (1907-1908) Nová radnice, O. Polívka (1908-1911) Bývalá pojišťovna, O. Polívka (1910) 21
Bílkova vila, Fr. Bílek (1910-1911) Hradec Králové Bývalá obchodní akademie, K. Glosner, O. Bém (1896-1897) Labská vodní elektrárna, Fr. Sander (1909-1912) Muzeum východních Čech, J. Kotěra (1909-1912) Most přes Piletický potok, Fr. Sander (1911) Ostatní Turistické boudy, Pustevny na Radhošti, D. Jurkovič (1897-1899) Dřevěné letovisko továrníka Bartelmusa, Rezek, D. Jurkovič (1900) Lázně, Teplice nad Bečvou, D. Jurkovič (1901) Lázně a Janův dům, Luhačovice, D. Jurkovič (1901-1914) Smetanův dům, Litomyšl, J. Šula, V. Šulc, J. Velfík (1902) Bývalá obecní škola, Poděbrady, J. Valečka (1903-1909) Dům Joţi Uprky, Hroznová Lhota, D. Jurkovič (1904) Jurkovičova vlastní vila, Ţabovřesky u Brna, D. Jurkovič (1906) Divadlo, Jablonec n. Nisou, F. Felnerr, H. Helmer (1906-1907) Divadlo, Pardubice, A. Balšánek (1906-1909) Radnice, Bílina, D. Jurkovič (1912) Jiráskova útulna, Dobrošovská skála, D. Jurkovič (1912) Hlavní nádraží v Praze Pravděpodobně nejhonosnější stavbou české secese je původní budova zámeckého nádraží; tak se přezdívalo budově nádraţí císaře Františka Josefa. Postavil ji úspěšný architekt Josef Fanta, jemuţ se stavbou pomáhala řada dalších českých umělců, z nichţ bychom mohli jmenovat sochaře Ladislava Šalouna, Stanislava Sucharda či Čeňka Vosmíka. Za malíře si Fanta vybral Václava Jansu a Viktora Strettiho. V letech 1901-1909, kdy stavba probíhala, se uţ tenkrát z nádraţí stával nejdůleţitější ţelezniční uzel. Této majestátní stavbě by mohlo konkurovat snad jen hlavní nádraţí v Helsinkách, které bylo stavěno v podobném stylu. V současné době je Fantova budova v rukou firmy Grandi Stazioni, která ji opravuje a snaţí se ji navrátit původní vzhled. Fantova kavárna, která zde byla zřízena, bude k dispozici návštěvníkům jiţ zjara 2014. [6] 22
Obrázek 1: Fantova budova Obecní dům v Praze Tento klenot české secese od Osvalda Polívky a Antonína Balšánka nese prvky ţelezné konstrukce a pyšní se kvalitní výzdobou českých sochařských mistrů. Plastiky, které dávají lidskou podobu třeba dramatu, vzdoru či hudbě se tady snoubí s typickou secesní květinovou a rostlinnou dekorací. Nad oblouky atikových štítů a na špičkách věţí jsou umístěny plastické vázy, rámování, tumby, stylizovaná cimbuří a další dekorativní prvky. Tuto jedinečnou expozici umoţňuje důmyslné architektonické řešení budovy jako monumentálního reprezentativního paláce koncipovaného v měřítku světové metropole, volně přístupného a viditelného ze všech stran své trojúhelníkové dispozice. [Praha kronika metropole, 2006, str. 196] Na Sochařské výzdobě exteriéru budovy se podílel například Ladislav Šaloun nebo Karel Novák. Jemu vděčíme i za další štuková díla zevnějšku, přispěl barevnými zlacenými znaky historických částí hlavního města. Na korunní římse se tyčí plastika od Františka Rouse, věţ obepínají umělé sochy Antonína Štrunce a na západní straně můţeme obdivovat pohádkově ztvárněné postavy Rusalky a Dudáka, jejichţ autorem je František Uprk. [7] Obecní dům měl být moderním zábavním a společenským středem Prahy. Proto zde byla vybudována přízemní kavárna a francouzská restaurace. Prostorný koncertní sál a další salony v prvním patře slouţí jako galerie českého secesního umění, kterou při návštěvě této krásné 23
budovy prostě musíme obdivovat. Obecní dům se setkal s kritikou Jana Kotěry a dalších mladých stavebníků, kteří si přáli prostší a méně zdobnou architekturu, coţ svědčí o tom, ţe ne kaţdý v té době secesní umění uvítal. [Praha kronika metropole, 2006, str. 196] Obrázek 2: Obecní dům 1.4.2 Malířství a grafika Velmi lákavé moderní prostředí mohli mladí nadšenci z Čech najít v Mnichově, který byl v devatenáctém století skutečným uměleckým centrem střední Evropy. Zejména v polovině osmdesátých let vyvrcholil exodus mladých umělců z Čech do Mnichova. Zaloţili zde vlastní spolek nazvaný po prvním slavném národním malíři Karlu Škrétovi, který uţ v sedmnáctém století vytvořil základy malířské kultury českého baroka. [Wittlich, 2012, str. 21] Bezpochyby nejvýraznější osobností spolku Škréta byl Luděk Marold, kterému nechyběla duše opravdového secesionisty. Mimořádně nadaný Marold zachycoval kaţdodenní obyčejný ţivot ulice i elegantní ţivot kaváren a mondénní společnosti. Jeho obrázky působily aţ reportáţním dojmem. Maloval ţivá trţiště, lidi na ulici, v zahradní restauraci či u divadla, zelináře, prodavače, paničky, floutky, droţkáře, boháče, nádeníky, hráče kulečníku i krásné ţeny. Dokonale vystihl atmosféru tehdejší Paříţe i Prahy. Byl také virtuózním kreslířem a měl mimořádný pozorovací talent. Jeho hlavními vyjadřovacími prostředky byla rozmývaná kresba, akvarel a kvaš. Jiţ od svých devatenácti let byl uznávaným ilustrátorem. Není příliš známé, ţe byl i vynikajícím krajinářem. Zejména v módní plakátové tvorbě, ale i v ilustracích dozrál ke stylizovanému projevu secese, jejíţ vývoj značně ovlivnil.[8] 24
Marold touţil být klasickým malířem, byl však zavalen tolika ilustrátorskými zakázkami, ţe to do svého úmrtí na tyfovou horečku koncem roku 1898 bohuţel nestihl. Nedočkal se bohuţel ani ocenění svých děl, které se konalo v praţském Obecním domě rok po jeho smrti. [Wittlich, 2012, str. 23] Obrázek 3: Vaječný trh Další významnou postavou první vlny mladých secesních malířů byl Alfons Mucha, kterého můţeme povaţovat za jednu z nejoslnivějších uměleckých osobností na přelomu století. Jeho jméno je po zásluze spojováno se secesí nejen u nás, ale i v zahraničí. Okouzlující ţeny, proudy vlasů, splývající oblečení to jsou atributy spojované s uměleckým dílem Alfonse Muchy. Byl nejen malířem a grafikem, ale zajímal se i o sochařství, tvorbu šperků, návrhy interiérů a uţité umění. Mimořádný talent však projevoval především v oblasti dekorativní grafiky. Díky tehdejšímu rozvoji reprodukčních technik dosáhly jeho plakáty, kalendáře, příleţitostné tisky, obálky časopisů a kniţní ilustrace mimořádně širokého ohlasu a získaly značnou popularitu. Tyto kompozice se vyznačovaly neobvyklou silou tvaru a stylu, s přitaţlivě dekorativními motivy, nevyčerpatelnou hojností ornamentálních výtvarných prvků a hutností kaligrafických 25
tahů a linií. Style Mucha se jako typické ztělesnění uměleckých snah kolem roku 1900 stal vzorem pro celou generaci grafiků a návrhářů. [Ulmer, 2003, str. 6] Obrázek 4: Ţena s kopretinami Mezi další významné české secesní malíře patří Karel Mašek, Joţa Uprka, Vojtěch Hinas či Jakub Schikaneder, jehoţ úchvatná díla jsme mohli obdivovat na jedinečné výstavě ve Valdštejnské jízdárně v dubnu loňského roku. Nemalou pozornost si zaslouţí i učitelé působící na Akademii výtvarných umění, k nim patří třeba Julius Mařák nebo Maxmilián Pirner. 1.4.3 Sochařství Sochařství všeobecně bylo v devatenáctém století málo preferovaným oborem umělecké práce. Sochaři, kteří mnohdy připomínali spíš specializované řemeslníky neţ tvůrčí umělce, zápasili o vyšší smysl a uznání své práce, a právě tato doba na přelomu století znamenala jakési vyvrcholení tohoto zápasu, který v sobě obsahoval známky jistého paradoxu. Probíhal totiţ stále ještě v mezích, které mu kladla tehdejší společnost, ţádající na sochaři kromě portrétu a komorní sochy především pomník a dekorativní plastiku, uplatňující se v civilizačně změněném prostředí velkoměst. Teprve tato rozsáhlá sociální objednávka vytvořila předpoklady, aby se naplnil sen sochařů, i kdyţ jeho důsledky byly konfliktní a vedly k překonání ideje tradičního sochařství a ke zrození historicky nezvyklému předvoji. [Wittlich, 2000, str. 9] 26
Mezi nejvýznamnější české sochaře řadíme Františka Bílka, který se ve své tvorbě opírá především o jeho silnou náboţenskou víru. To dokládají například sochy Potopa, Ukřižovaný nebo Mojžíš. Pro Bílka je typické, ţe jeho figury nebo sousoší jsou v kontuře uzavřenými celky, z nichţ nanejvýš vyčnívá jedna ruka, spojující je s jejich okolním gestem, které nevystřeluje agresivně, jako je tomu v baroku, ale spíše vyplývá ze sochy měkce a často pasivně. Draperie, jak ji Bílek pouţívá hlavně v pozdějších sochách, má zcela zřetelné poslání právě scelovat celkovou konturu sochy. Bílkův výtvarný základ nespočívá v plastickém objemu, ale opírá se hlavně o linii. [Wittlich, 2000, 149] Obrázek 5: Socha Mojţíše Úplným opakem Bílka, který zůstával stranou praţskému uměleckému ruchu, byl umělec Stanislav Sucharda, který dovedl činně zasahovat do problematiky společenského uplatnění nových uměleckých proudů. Umělecký vývoj Suchardův začíná dílem Ukolébavka, která byla přímo manifestem lidopisného ţánru, který ovládá zpočátku Suchardovu tvorbu. Během druhé poloviny devadesátých let hledá Sucharda jiné řešení a toto období je ve skutečnosti pro něho rozhodující. Ačkoliv se jeho práce početně i úspěšně rozvinula v oblasti dekorativní spolupráce s architekturou, byla to hlavně jeho drobnější díla, zvláště pak medaile a plakety, která zde byla jeho největším uměleckým ziskem. [Wittlich, 2000, str. 184] 27
Obrázek 6: Ukolébavka Vedle těchto dvou rozdílných umělců můţeme najít řadu neméně významných českých sochařů, kteří stojí za zmínku. Patří k nim Jan Štursa, Bohumil Kafka, Quido Kocián, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka a další. 1.5 Odklon od secese Před první světovou válkou secese se svými stylizovanými designy začala být poněkud nákladnou a zastaralou. V umění, architektuře i designu byly upřednostňovány moderní geometrické a minimalistické tendence nebo principy art deca, které odmítaly přehnanou přírodní zdobnost secese a přiklonily se k tvarům ovlivněným obdivem ke všemu technickému. [5] Secese byla směr krátkodobý, ale velice intenzivní, Její prvotní svéráznost byla však brzy komerčně zneuţita. Nepřehlíţejme však její přednosti. Dokázala vyhmátnout dekorativní moţnosti nových materiálů a úmyslně se rozhodla zpřetrhat některý pouta, která vázala architekturu ke slohům minulosti. [Hollingsworth, 1993, str. 27] Časové postavení secese na přelomu 19. a 20. století je nepochybně samo symbolem jejího osudu. Byla obdobím přechodným, v jehoţ mentalitě se mísilo mnoho prvků. Svou intuicí však secese nepochybně patří jiţ k modernímu uměleckému cyklu. Pozdější generace byly 28
v tomto směru často mnohem radikálnější neţ ona, Ale tam, kde je secese nejautentičtější a nejvlastnější, zdá se rýsovat takový přístup k této základní otázce, který je v principu moderní. Spočívá v jakémsi moudrém rozdvojení citu a intelektu mířících společně na jednotu, která je jejich cílem, ale také zdrojem, jednotu, která není známá, ale rozvzpomíná a jejíţ příslib dává naději neúprosné deziluzi. [Wittlich, 2000, str. 128] 2 Praktická část 2.1 Definice zájezdu Za zájezd se povaţuje předem sestavená kombinace nejméně dvou z následujících sluţeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li sluţba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc. Těmito sluţbami se rozumí doprava, ubytování a jiné sluţby cestovního ruchu, jeţ nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichţ cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. [9] Zájezdem podle tohoto zákona není kombinace sluţeb cestovního ruchu prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání nebo tato nabídka a prodej nesplňuje znaky ţivnostenského podnikání. [9] 2.2 Charakteristika vytvořeného zájezdu Tento zájezd je vytvořen za účelem seznámení účastníků s uměleckým směrem secese v Čechách prostřednictvím navštívení několika secesních památek a tematicky zaměřených výstav především v Praze, kterou tento sloh zasáhl nejvíce z českých měst. Zájezd není fyzicky náročný a je určen pro zájmové skupiny lidí kulturně zaměřených. Mohl by oslovit kohokoli napříč všemi generacemi, kdo se zajímá o secesní umění. Čtyřdenní poznávací zájezd je vymezen pro 18 účastníků, jednoho řidiče a průvodce, který je k dispozici po celou dobu zájezdu, zařizuje ubytování, doprovází skupinu včetně výkladu o navštívených památkách. Cena zahrnuje: dopravu minibusem pojištění CK 29
ubytování průvodce vstupné Pokud mají účastníci zájem ještě o cestovní pojištění, musí si ho sjednat sami. 2.3 Zajištění ubytování, stravování a dopravy 2.3.1 Ubytování Účastníci zájezdu budou první dva dny ubytováni v secesním čtyřhvězdičkovém hotelu Mucha, který leţí poblíţ Staroměstského náměstí. Pro potřeby zájezdu je ideálním ubytovacím místem, jelikoţ leţí poblíţ plánované pěší trase zájezdu, takţe nebude nutné sloţitě kličkovat Prahou. Hotel je zařízen ve stylu secese a je pojmenován po nejslavnějším českém umělci tohoto uměleckého období, grafikovi, designérovi a malíři, Alfonsi Muchovi. To je velmi vítanou a milou předností hotelu; klienti se budou cítit vtaţeni do programu uţ zpočátku a se vším všudy. Přestoţe je ubytování umístěno téměř v centru Prahy, jeho ceny jsou velmi příznivé. Standardní dvoulůţkové pokoje jsou vybaveny koupelnou (sprchový kout nebo vana, WC), pokojovým trezorem zdarma, minibarem, satelitním TV, fénem a toaletními potřebami. Snídaně a poplatky jsou zahrnuty v ceně pokoje stejně tak jako internetové připojení. Cena dvoulůţkového pokoje: 1 344 Kč. Kontakt: Hotel Mucha, Sokolovská 26, Praha1, 118 00 Webové stránky: www.hotelmucha.cz [10] Dalším ubytovacím místem je penzion Ubytovna u Mlejna, která se nachází v klidné části města Hradec Králové Malšovice v přírodním parku Orlice, v dosahu MHD, obchodního centra a restaurací a nedaleko městského koupaliště. Pokoje jsou řešeny samostatným vstupem z předsíně, kde je sociální zařízení společné pro 2 pokoje. Pro tyto dva pokoje je společná lednice. Na kaţdém pokoji je moţnost připojení k internetu a na některých pokojích je TV. Cena dvoulůţkového pokoje: 680 Kč Kontakt: Zámostí 261, Hradec Králové, 500 09 30
Webové stránky: www.ubytovnaumlejna.cz [11] Posledním ubytovacím místem je nově zrekonstruovaný secesní tříhvězdičkový hotel Vila Vyšehrad v Luhačovicích. Pro ubytování jsou k dispozici jedno i dvoulůţkové pokoje a nadstandardní apartmá. Všechny pokoje jsou hotelového typu s předsíňkou, vlastním sociálním zařízením a televizí. Hosté mají moţnost vyuţít venkovní posezení na terase před hotelem. V hotelu je k dispozici počítač s internetem i bezplatné připojení k internetu v kaţdém pokoji. Hotel s rodinnou atmosférou nabízí ubytování v nádherném lázeňském městě Luhačovice. Cena dvoulůţkového pokoje: 980 Kč Kontakt: Betty Smetanové 391, Luhačovice, 763 26 Webové stránky: www.vilavysehrad.cz [12] 2.3.2 Stravování V ceně dvou ubytování jsou zahrnuty snídaně. Dále se účastníci budou stravovat dle potřeby sami, bude jim vţdy umoţněno individuální volno. Vzhledem k časově náročnému a pestrému programu je vhodnější zabalit si svačinu s sebou a během dne umoţnit účastníkům pauzu na oběd. 2.3.3 Doprava Dopravu zajišťuje pan Jiří Šmejkal, jehoţ firma sídlí v Kouřimi a funguje jako vnitrostátní a mezinárodní doprava přes 20 let. Zajišťuje mj. individuální zájezdy dle objednání, lyţařské a turistické zájezdy, okruţní jízdy, přepravu na společenské akce a školení, přepravu dětí na školu v přírodě a tábory. Autobusy splňují emisní limity E3 a E4 a jsou vybaveny bezpečnostními pásy, klimatizací, kávovarem, DVD, WC. Samozřejmostí je havarijní pojištění. U této společnosti bude vypůjčen minibus Mercedes Benz s kapacitou 20 míst. Cena za kilometr: Cena za hodinu čekání: 18 Kč 140 Kč Kontakt: Okruţní 545, Kouřim, 281 61 31
Webové stránky: www.autobusysmejkal.cz [13] 2.4 Průvodce Průvodce je dispozici po celou dobu zájezdu, poskytuje informace o jeho průběhu, dodrţuje časový plán, ubytovává účastníky, zodpovídá za skupinu a provádí výklad tam, kde není k dispozici místní průvodce. Smluvní cena průvodce činí 1000 Kč na den plus nárok na stravné. V některých navštívených objektech je mu poskytnuta gratuita nebo sleva na vstupném. 2.5 Časový harmonogram 2.5.1 První den 8:00 Odjezd z Florence k Masarykovu nábřeţí, zahájení zájezdu 8:30 Procházka Prahou od spolku Hlahol, přes Topičův palác, Praţskou městskou pojišťovnu, pomník Palackého, Šupichovy domy, Grand hotel Evropa, hotel Meran, Peterkův dům k Muchovu muzeu 10:00 Muchovo muzeum 11:00 Staroměstské náměstí a polední pauza 12:30 Odchod přes Čechův most kolem Hanavského pavilonu k Bílkově vile 13:15 Prohlídka Bílkovy vily 14:00 Procházka kolem Procházkovy vily, Maškovy vily, Krausovy vily a Náhlovského vily 15:00 Maroldovo panorama 15:30 Veletrţní palác Slovanská epopej 16:30 Odchod přes Hlávkův most k hotelu 17:30 Hotel Mucha ubytování 32
18:00 Volný program nebo Národní památník na Vítkově 2.5.2 Druhý den 8:30 Snídaně, naloţení zavazadel 9:30 Odchod z hotelu kolem hotelu Central 10:00 Obecní dům Uţité umění secese 11:00 Odjezd přes Šalounovu a Trmalovu vilu k Zámku Troja 12:00 Zámek Troja Vášeň, sen a ideál, odjezd do Zbraslavi 13:15 Praha Zbraslav Ottova vila, odjezd do Nymburka 14:45 Nymburk vodárenská věţ a oběd, odjezd do Poděbrad 16:15 Poděbrady Zimní lázně, Kořínkova vila, odjezd do Hradce Králové 17:45 Hradec králové, most přes Piletický potok 18:15 Okresní dům, dům U České královny 19:00 Penzion U Mlejna ubytování, nocleh 2.5.3 Třetí den 8:30 Naloţení zavazadel 9:00 Elektrárna Hučák 10:00 Muzeum východních Čech Riţská secesní architektura, odjezd do Brna 13:15 Brno, Jarůškův dům 14:00 Jurkovičova vila prohlídka 14:45 Reissigova vila, individuální volno 33
16:00 Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie 16:40 Vila Tivoli 17:15 Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, odjezd do Slavkova u Brna 18:15 Slavkov u Brna, Mohyla míru, odjezd do Luhačovic 20:15 Luhačovice, Vila Vyšehrad ubytování, nocleh 2.5.4 Čtvrtý den 8:00 Snídaně, naloţení zavazadel 9:00 Procházka lázeňskou kolonádou s prohlídkou, odjezd do Prostějova 12:00 Prostějov, vila Františka Kovaříka 12:30 Národní dům, pauza na oběd 14:00 Radnice s vyhlídkou 14:45 Sokolovna, odjezd do Olomouce 15:30 Olomouc, Muzeum moderního umění 16:15 Vila Primavesi, odjezd do Prahy 19:30 Plánovaný příjezd do Prahy, konec zájezdu 2.6 Podrobně zpracovaná náplň zájezdu 2.6.1 První den Zájezd začíná v Praze, tudíţ všichni účastníci zde mají sraz na autobusovém nádraţí Florenc, kde čeká připravený minibus s řidičem a s průvodcem. Ten zkontroluje všechny příchozí a po naloţení zavazadel a usazení účastníků dle zasedacího pořádku je zájezd zahájen. Průvodce představí sebe, řidiče a seznámí všechny účastníky ve stručnosti s průběhem zájezdu a poté nastíní program prvního dne, který celý probíhá v Praze. 34
Autobus účastníky vysadí na Masarykově nábřeţí, odkud se vypraví celá skupina s průvodcem na procházku Prahou, v rámci které navštíví řadu secesních památek. U kaţdého objektu se průvodce zastaví a podá stručný výklad o jeho historii, významu, autorovi a secesních prvcích. Cesta vede od domu spolku Hlahol, přes Topičův palác, Praţskou městskou pojišťovnu, pomník Palackého, Šupichovy domy, Grand hotel Evropa, hotel Meran, Peterkův dům aţ k muzeu Mucha, kde bude první zastávka. Muchovo muzeum je jako jediné na světě zaměřeno na ţivot a dílo proslulého představitele secese Alfonse Muchy. Zde účastníci zhlédnou pod vedením předem objednaného profesionálního průvodce výstavu, která zahrnuje přibliţně sto děl skládající se nejen z maleb a soch, ale také z osobních předmětů a fotografií. Součástí výstavy je také půlhodinový dokument o ţivotě a díle Alfonse Muchy. Po skončení programu se skupina přesune na Staroměstské náměstí, kde průvodce seznámí účastníky s pomníkem mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna. Skupina zde má hodinovou polední přestávku, kterou můţe vyuţít dle libosti, pravděpodobně jako pauzu na oběd. Po polední pauze pokračuje cesta přes Čechův secesní most, dále kolem Hanavského pavilonu k Bílkově vile, kde je naplánovaná prohlídka tohoto objektu, který spravuje Galerie hlavního města Prahy. V nově otevřené stálé expozici, umístěné ve vile, jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. V blízkosti Bílkovy vily se nachází ještě řada krásných secesních objektů, které jsou zahrnuty v programu. Průvodce vede skupinu kolem Procházkovy vily, Maškovy vily, Krausovy vily aţ k Náhlovského vile, odkud se skupina vypraví na praţské Výstaviště shlédnout Maroldovo panorama. Jedná se o kruhový objekt z roku 1908 podle projektu Jana Kouly, jehoţ zdi krášlí velkolepé dílo Luďka Marolda, které bylo v roce 1991 prohlášeno národní kulturní památkou. Dalším bodem programu je zhlédnutí Slovanské epopeje ve Veletrţním paláci, který se nachází nedaleko. Tento cyklus dvaceti obrazů od Alfonse Muchy představuje velkolepé dílo, do něhoţ Mucha vkládal mnoho let svůj největší um. Po zhlédnutí Slovanské epopeje se účastníci vydají do hotelu Mucha, kde budou ubytováni. Cesta vede přes Hlávkův most, který je zdoben secesním sousoším umělce Jana Štursy. Na místě průvodce skupinu ubytuje, informuje ji o zítřejší náplni dne a následuje volný program. Pro případné dobrovolníky, kteří nejsou po celém dni příliš unaveni, je připraven krátký 35
pěší výlet k nedalekému národnímu památníku na Vítkově, který krášlí jezdecká socha Jana Ţiţky od sochaře Bohumila Kafky. 2.6.2 Druhý den Po snídani a odhlášení skupiny z hotelu, se všichni vydávají procházkou kolem hotelu Central k Obecnímu domu, kde je umístěna stálá expozice uţitého secesního umění ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea. Po návštěvě Obecního domu přistavěný autobus dopraví skupinu do Zámku Troja, po cestě s dvěma zastávkami, a to u Šalounovy vily a Trmalovy vily. Nová expozice v Zámku Troja s názvem Vášeň, sen a ideál provází návštěvníky příběhem secesní plastiky a seznamuje je s tvorbou nejznámějších českých sochařů. Poslední zastávkou v Praze ve Zbraslavi je Ottova vila od Otakara Novotného. Další zastávkou je město Nymburk, kde program zájezdu pokračuje. Po příjezdu do Nymburka je naplánovaná návštěva krásné funkční secesní vodárenské věţe ve tvaru kalicha od Osvalda Polívky a Vladimíra Hráského. Zde je účastníkům vyhrazen rozchod, mohou si například dojít na pozdní oběd do vyhlášené restaurace U Vodárny. Další blízkou zastávkou je lázeňské město Poděbrady, kde následuje procházka kolonádou a prohlídka Zimních lázní od Kotěrova ţáka Františka Jandy, který je roku 1911 navrhl. Nedaleko lázní se nachází úchvatná secesní památka, a tou je Kořínkova vila od Josefa Fanty, která bude další a zároveň poslední zastávkou v Poděbradech. Následuje návštěva města Hradec Králové, kde je tento den v plánu prohlídka secesního mostu přes Piletický potok, dále procházka okolo bývalého Okresního domu od Jana Kotěry k domu U České královny, který je dílem architekta Bedřicha Bendelmayera. Nakonec průvodce ubytuje skupinu v penzionu Ubytování u Mlejna, odkud se účastníci druhý den vypraví za dalším poznáváním památek secese. 2.6.3 Třetí den Třetí den zájezdu v Hradci Králové začíná předem objednanou prohlídkou vodní elektrárny Hučák, kde sídlí i informační centrum Skupiny ČEZ, které je specializováno na obnovitelné zdroje energie. Místní profesionální průvodce poskytne pestřejší záţitky z prohlídky, jejíţ součástí je také promítání nového filmu Malé vodní elektrárny na Labi. Další zastávkou je Muzeum východních Čech, kde probíhá výstava Riţská secesní architektura pod záštitou Velvyslanectví Lotyšské republiky. Na velkoformátových fotografiích je představeno asi 30 riţ- 36
ských domů, jejich interiéry i půdorysy. Autorem výstavy je Prof. Dr. arch. Janis Krastinš z Technické univerzity v Rize. Tímto program v Hradci Králové končí a autobus přepraví skupinu do Brna, kde navazuje další program. Po příjezdu do Brna je první zastávkou Jarůškův dům od Josefa Gočára, dále řidič zastaví u Jurkovičkovy vily, kde si účastníci mohou vychutnat neobyčejnou atmosféru domu, ve stálé expozici se seznámit s tvorbou Dušana Jurkoviče a v krátkodobé výstavě prostudovat průběh rekonstrukce domu. Po zhlédnutí výstavy následuje zastávka u Reissigovy vily, která se nachází ve středu Brna. Tady je umoţněna skupině pauza s moţností dojít si na oběd. Za zhlédnutí stojí kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Následující zastávka patří vile Tivoli od stavitele Františka Pavlů, který ji navrhl, aby zdobila Konečného náměstí. Posledním místem v Brně, které účastnící mají moţnost obdivovat, je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Následující krátkou zastávkou je město Slavkov u Brna, kde se tyčí Mohyla míru, která byla postavena na počest obětí bitvy u Slavkova. Otto Wagner, jemuţ byla zakázka na stavbu nabídnuta, ji však odmítl a nakonec se jí zhostil zkušený architekt Josef Fanta. Zájemci mohou navštívit i multimediální expozici Bitva tří císařů, která je umístěna v muzeu hned vedle mohyly. Poslední zastávkou třetího dne zájezdu je město Luhačovice, kde je pro účastníky připraveno ubytování v nově zrekonstruované secesní vile Vyšehrad, odkud se následující den vydají po krásách tohoto lázeňského města. 2.6.4 Čtvrtý den Program posledního dne začíná po snídani procházkou města Luhačovice, na které účastníci spatří novostavby nebo předělávky staveb Dušana Jurkoviče, jenţ dal městu nový secesní nádech. V letech 1902 1907 postavil tento slovenský architekt Dušan v Luhačovicích deset nových objektů a čtyři stávající přebudoval. Výstavba probíhala v několika fázích. První fáze se soustředila ve středu lázní a zahrnovala adaptaci Janova domu, přestavbu vily Chaloupky z bývalého kuchyňského domu, adaptaci Jestřabského mlýna na Vodoléčebný ústav, Říční a sluneční lázně a stavbu Mlékárny. Před otevřením lázeňské sezony 1903 vybudoval novostavbu Jestřabí, Inhalační pavilon, Hospodářský dvůr, verandu před I. lázeňskou restaurací, II. lázeňskou restauraci, Hudební pavilon a soukromou vilu Vlastimilu. Za zmínku stojí i sanatorium Smetana od Emila Králíka. Po této prohlídce následuje odjezd do Prostějova. 37
V Prostějově je procházka městem věnována vile Františka Kovaříka, dále je na programu Národní dům od Jana Kotěry s nově zrestaurovanou secesní kavárnou. Zde je účastníkům umoţněna pauza na oběd, na který si mohou zajít přímo v restauraci Národní dům nebo mohou ve volném čase navštívit kavárnu, ve které se nachází galerie. Další zastávkou je radnice od Karla Huga Kepky. Zájemci si mohou uţít krásného výhledu z radniční věţe. Poslední zastávkou je nádherná secesní sokolovna od Otakara Novotného. Úplně posledním městem, které budou mít účastníci moţnost navštívit během zájezdu, je Olomouc. První zastávka patří Muzeu moderního umění, kde je umístěna stálá expozice výtvarného umění z počátků dvacátého století. Další a zároveň poslední zastávkou v Olomouci i celého zájezdu je secesní vila Primavesi, ve které je umístěna galerie, ve které je moţné shlédnout fotografie, které zachycují jak původní vzhled vily a předválečnou přestavbu, tak její chátrání i následnou rekonstrukci. Z Olomouce autobus přepraví všechny účastníky zpátky do Prahy. Po zpáteční cestě proběhne zhodnocení celého zájezdu, poděkování řidiči i účastníkům ze strany průvodce. Plánovaný návrat je ve večerních hodinách. 2.7 Trasa zájezdu Obr. 7: Mapa vyznačené trasy zájezdu, měřítko 1:2 000 000 38
A: Praha B: Nymburk C: Poděbrady 2.8 Předběžná kalkulace D: Hradec Králové E: Brno F: Slavkov u Brna G:Luhačovice H: Prostějov I: Olomouc Cena dopravy: 18 Kč/ km Sazba za čekání: 140 Kč/ hodina Délka trasy: 836 km Přístavné km: 98 km Parkovné: 0 Kč Ubytování: Hotel Mucha: 672 Kč/ osoba Penzion U Mlejna: 340 Kč/ osoba Vila Vyšehrad: 490 Kč/ osoba Strava: 2 x snídaně v ceně ubytování Vstupné: Mucha muzeum: 210 Kč Slovanská epopej: 180 Kč Obecní dům: 290 Kč Bílkova vila: 120 Kč výstava v Zámku Troja: 120 Kč Muzeum východních Čech: 50 Kč Jurkovičova vila: 100 Kč Muzeum moderního umění: 25 Kč Paušál průvodce: 1000 Kč/ den 2.9 Výpočet nákladů 2.9.1 Nepřímé náklady Doprava Kilometrovné: 836 km. 1,05 (objíţďky, parkovné). 18 Kč = 15 800 Kč Přístavné km: 49. 2 = 98 km. 18 Kč = 1 764 Čekací doba: 1. den: 8:30 18:00 = 38 čtvrthodin 2. den:6:00 11:00, 12:00 13:00, 13:15 13:45, 14:45 16:00,16:15 16:45, 17:45 18:00 = 35 čtvrthodin 39
3. den: 6:00 9:45, 10:00 11:00, 13:15 13:45, 13:55 14:40, 14:45 15:45, 16:00 16:30, 16:40 17:05, 17:15 17:45 = 33 čtvrthodin 4. den: 6:00 10:30, 12:00 15:10, 15:30 17:00 = 37 čtvrthodin celkem 143 čtvrthodin = 35,75 hodin = 5 005 Kč. Řidič ubytování: 672 + 340 + 490 = 1 502 Kč Řidič stravné: 1. den: pracovní doba 12 18 hodin = 100 Kč 2. den: pracovní doba 18 24 hodin + snídaně = 118 Kč 3. den: pracovní doba 18 24 hodin = 157 Kč 4. den: pracovní doba 18 24 hodin + snídaně = 118 Kč Stravné celkem:100 + 118 + 157 + 118 = 493 Kč Doprava celkem: 15 800 + 1 764 + 5 005 + 493+ 1 502 = 24 564 Kč Za kaţdý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle 163 odst. 1 zákoníku práce ve výši uvedené v tabulce. Tabulka 1: Sazby k výpočtu stravného Pracovní doba (v hodinách) Sazba na den (v Kč) Krácení (v %) 1 jídlo / den 5 12 66 30 12 18 100 65 18 24 157 75 Průvodce Denní paušál: 1000 Kč Ubytování: 672 + 340 + 490 = 1 502 Kč Vstupné: 180+210 + 290 +5+ 5 + 100 + 25 = 815 Kč Stravné: 1. den: pracovní doba 12 18 hodin = 100 Kč 2. den: pracovní doba 18 24 hodin + snídaně = 118 Kč 3. den: pracovní doba 18 24 hodin = 157 Kč 4. den: pracovní doba 18 24 hodin + snídaně = 118 Kč Stravné celkem: 100 + 118 + 157 + 118 = 493 Kč Průvodce celkem: 4 000 + 815 + 493+ 1 502 = 6 810 Kč Nepřímé náklady celkem: 6 810 + 24 564 = 31 374 40
2.9.2 Přímé náklady Ubytování: Vstupné: 672 + 340 + 490 = 1 502 Kč 180 + 210 + 290 + 120 + 120 + 50 + 100 + 25 = 1 095 Kč 2.10 Výpočet ceny zájezdu Riziko neobsazenosti: Zájezd je vytvořen pro 18 osob, riziko neobsazenosti činí 20 % z tohoto počtu, tj. 18. 0,8 = 14,4, budeme tedy dále počítat se čtrnácti účastníky. Výpočet ceny zájezdu: přímé náklady + (nepřímé náklady / počet osob) Tabulka 2: Výpočet ceny zájezdu (v Kč) Nepřímé náklady Bez DPH DPH S DPH Kilometrovné 17 564 17 564 Čekací doba 5 005 5 005 Řidič stravné 493 493 Řidič ubytování 1 502 15 % = 225 1727 Průvodce mzda 4 000 4 000 Průvodce stravné 493 493 Průvodce ubytování 1 502 15 % = 225 1 727 Průvodce vstupné 815 21 % =171 986 Celkem 31 374 621 31 995 Na osobu 2 241 44 2 285 Přímé náklady Bez DPH DPH S DPH Ubytování 1 502 15 % = 225 1 727 Vstupné 1 095 21 % = 230 1 325 Na osobu 2 597 455 3 052 Celkové náklady 4 838 499 5 337 marže 530 20 % = 132 5 999 Prodejní cena 5 999 2.11 Zhodnocení zájezdu Vytvořený zájezd jsem osobně nabídla některým nejmenovaným cestovním kancelářím a agenturám v Kolíně, Kutné Hoře, Jihlavě a Pardubicích a poprosila je o vyplnění dotazníku, 41
který obsahoval sedm uzavřených otázek. Odpovídaly na základě propagačního letáku a časového harmonogramu, který jsem jim také ukázala. Zvolila jsem osobní kontakt, protoţe dnes na email s prosbou o vyplnění dotazníku málokdo odepíše. Získala jsem odpovědi celkem dvaceti cestovních kanceláří a agentur. Cílem dotazování bylo zjistit, zda by byl o tento zájezd zájem. Výsledky jednotlivých otázek dotazníku jsou zobrazeny v níţe uvedených grafech. 1. Myslíte si, že vytvořený zájezd je fyzicky náročný? ano spíše ano nevím spíše ne ne 25% 75% Graf 1: Zhodnocení fyzické náročnosti zájezdu 75 % respondentů povaţuje zájezd za fyzicky absolutně nenáročný a 25 % respondentů odpovědělo tak, ţe zájezd náročný spíše není. Během tohoto poznávacího zájezdu není aţ na pěší procházky mezi památkami vyvíjena ţádná náročná pohybová aktivita, tudíţ odpovědi respondentů jsou zřejmé. 42
2. Jak hodnotíte program zájezdu? nadstandartní vyhovující nedostačující 35% 65% Graf 2: Zhodnocení programu zájezdu Druhá otázka se týká programu zájezdu. Zajímala jsem se, jestli je program zájezdu dostačující, coţ potvrdilo 65 % dotazovaných. Zbylých 35 % dotazovaných se domnívá, ţe program zájezdu je časově náročný a ţe by bylo vhodné ho zredukovat. 3. Jaký máte názor na délku zájezdu? dlouhý vyhovující krátký 20% 80% Graf 3: Názor na délku zájezdu 43
80 % respondentů povaţuje čtyřdenní zájezd za vyhovující. 20 % respondentů si myslí, ţe je příliš dlouhý. 4. Zdá se Vám cena zájezdu příliš vysoká? ano spíše ano nevím spíše ne ne 25% 15% 15% 45% Graf 4: Názor na cenu zájezdu 45 % dotazovaných si myslí, ţe cena zájezdu spíše není vysoká, 25 % dotazovaných míní, ţe zájezd drahý vůbec není. 15 % odpovědělo tak, ţe cena zájezdu jim přijde vysoká a zbylých 15 % si myslí, ţe zájezd je spíše drahý. 5. Považujete vytvořený zájezd za originální? ano spíše ano nevím spíše ne ne 15% 85% Graf 5: Zhodnocení originality zájezdu 44
85 % respondentů povaţuje zájezd za jedinečný a s podobným se nikdy nesetkali. 15 % respondentů zájezd povaţuje za spíše originální. 6. Myslíte si, že by byl o tento zájezd zájem? ano spíše ano nevím spíše ne ne 10% 5% 20% 65% Graf 6: Zájem o zájezd 65 % dotazovaných si myslí, ţe o vytvořený zájezd by byl zájem. 20 % si myslí, ţe o tento zájezd by byl spíše zájem. 10 % respondentů nevědělo, jak na otázku odpovědět a 5 % si myslí, ţe o zájezd by spíše zájem nebyl. 7. Hodnotíte propagační leták k vytvořenému zájezdu jako poutavý? ano spíše ano nevím spíše ne ne 17% 5% 78% Graf 7: Zhodnocení propagačního letáku 45