TEXTOVÁ ČÁST PLATNOST 2001-2020

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Frýdek Místek OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY TEXTOVÁ ČÁST PLATNOST 2001-2020

Obsah 1 Úvod 1 2 Vyhotovení OPRL a vymezení hranic 3 2.1 Organizace pověřena vyhotovením 3 2.2 Platnost OPRL a časový plán vyhotovení 3 2.3 Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL 3 2.4 Výstupy OPRL 3 2.5 Vymezení hranice (PLO) a její plocha 3 3 Organizačně správní údaje 5 3.1 Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) 5 3.2 Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti 6 3.3 Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů 7 4 Přírodní podmínky oblasti 9 4.1 Poměry geomorfologické a hydrografické 9 4.1.1 Geomorfologie oblasti 9 4.1.2 Hydrografie oblasti 10 4.2 Poměry klimatické 12 4.3 Poměry geologické a pedologické 19 4.3.1 Geologie oblasti 19 4.3.2 Pedologie oblasti 20 4.4 Poměry biogeografické 29 4.5 Zhodnocení a typizace růstových podmínek 30 4.5.1 Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (Plíva, Průša - ÚHÚL 1971) 30 4.5.2 Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů 30 4.5.2.1 Lesní vegetační stupně 30 4.5.2.2 Soubory lesních typů 32 4.5.3 Zastoupení původních lesních společenstev 32 4.5.4 Typologické a trvalé zkusné plochy, výzkumné plochy 34 4.5.4.1 Typologické plochy 34 4.5.4.2 Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a výzkumné plochy 34 4.5.5 Revize typologického mapování v rámci OPRL 37 4.5.6 Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) 37 4.5.7 Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty 44 4.5.8 Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí (Šindelář 1995) 48 4.5.9 Antropicky podmíněné změny prostředí 49 4.5.10 Historicky doložené rozšíření smrku a dalších dřevin 50 5 Údaje o stavu lesa, historickém vývoji, dosavadním hospodaření a majetkových poměrech 51 5.1 Historický vývoj hospodaření v oblasti 51 5.1.1 Vývoj lesního hospodářství 51 5.1.2 Vývoj hospodářské úpravy 51 5.1.3 Dřevinná skladba, zalesňování a původ semene 52 5.1.4 Diferencované způsoby hospodaření 54 5.2 Údaje o stavu lesa 58 5.2.1 Zastoupení dřevin 58 5.2.2 Zastoupení věkových stupňů 60 5.2.3 Zásoba, zakmenění, přírůsty 63 5.2.3.1 Porostní zásoby 63 5.2.3.2 Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období 65 5.2.3.3 Přírůstové poměry v oblasti 65 5.2.4 Zastoupení porostních typů 67 5.3 Dosavadní hospodaření v oblasti 70 5.4 Majetkové a organizační členění 72 5.4.1 Historický vývoj majetkových poměrů 72 5.4.2 Organizační členění LČR v oblasti 74 5.4.3 Organizační členění - jiné státní v oblasti 75 5.4.4 Přehled větších vlastníků, obcí, fyzických osob 75 5.4.5 Celkový podíl jednotlivých skupin typů vlastnictví na ploše 75 6 Funkce lesa 77 6.1 Funkční potenciál 77 6.1.1 Funkce produkční 77 6.1.1.1 Produkční potenciál stanovištní (fiktivní) 77

6.1.1.2 Reálný produkční potenciál 78 6.1.2 Funkce mimoprodukční 78 6.1.2.1 Funkce ekologicko - stabilizační 78 6.1.2.2 Funkce vodní 80 6.1.2.3 Funkce půdoochranná 86 6.1.2.4 Funkce rekreační 88 6.2 Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů 90 6.2.1 Ochranné lesy 90 6.2.1.1 Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 90 6.2.1.2 Vysokohorské lesy pod hranicí vysokohorské vegetace 91 6.2.1.3 Lesy v klečovém lvs 91 6.2.2 Vodohospodářské a vodoochranné lesy 91 6.2.2.1 Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů 91 6.2.2.2 Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod 92 6.2.2.3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) 93 6.2.2.4 Povodí vodárenských a vodohospodářsky významných toků 93 6.2.3 Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny PLO 40 93 6.2.3.1 Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 93 6.2.3.2 Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách 94 6.2.3.3 Registrované významné krajinné prvky 99 6.2.3.4 Lesy v přírodních parcích 100 6.2.3.5 Archeologická a paleontologická naleziště, kulturní památky 100 6.2.4 Lesy s deklarovanými zájmy rekreace 100 6.2.4.1 Lesy lázeňské 100 6.2.4.2 Lesy příměstské a rekreačně využívané 101 6.2.5 Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce 101 6.2.6 Lesy deklarující funkci bariérovou 101 6.2.7 Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti 103 6.2.7.1 Uznané porosty, semenné porosty, semenné sady a klonové archivy 103 6.2.7.2 Genové základny - stávající 105 6.2.7.3 Zdroje reprodukčního materiálu 107 6.2.7.4 Regionálně nepůvodní druhy dřevin 109 6.2.7.5 Podchycení dílčích populací dřevin 111 6.2.8 Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře 111 6.2.8.1 Lesy v uznaných oborách 111 6.2.8.2 Lesy v samostatných, uznaných bažantnicích 112 6.2.9 Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 112 6.2.10 Přehled stávajících kategorií 112 6.3 Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů 113 6.3.1 Překryvy funkcí lesů 113 6.3.2 Priority funkcí lesa v rámci překryvů 113 6.3.3 Střety zájmů a výhledy funkcí lesů 114 6.3.3.1 Střety zájmů vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesa 114 6.3.3.2 Střety zájmů vyplývající ze společenských požadavků 115 7 Ochrana lesa 117 7.1 Rozbor poškození a ohrožení lesů škodlivými činiteli 117 7.1.1 Rozbor škodlivých činitelů v oblasti 117 7.1.1.1 Rozbor nezdaru zalesnění 117 7.1.1.2 Poškození starších porostů - rozbor nahodilých těžeb 118 7.1.1.3 Ohrožení porostních typů škodlivými činiteli podle HS a věkových stupňů. 121 7.1.2 Poškození porostů imisemi 121 7.1.2.1.1 Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí 124 7.1.2.1.2 Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení 125 7.1.2.1.3 Přehled pásem ohrožení v oblasti 125 7.1.2.2 Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů 125 7.1.2.3 Přehled o imisním zatížení oblasti a největších imisních zdrojí 126 7.1.2.4 Zhodnocení poškození porostů imisemi 128 7.1.2.4.1 Vývoj a rozsah exhalačních těžeb 128 7.1.2.4.2 Současný zdravotní stav porostů 128 7.1.3 Abiotičtí činitelé 129

7.1.3.1 Poškození větrem 129 7.1.3.2 Poškození sněhem a námrazou 130 7.1.3.3 Poškození suchem 131 7.1.3.4 Škody vlivem zamokření 131 7.1.4 Poškození biotickými činiteli 131 7.1.4.1 Poškození porostů zvěří 131 7.1.4.2 Kalamitní škůdci (podkorní a listožraví) 133 7.1.4.2.1 Bekyně mniška (Lymantria monacha) 133 7.1.4.2.2 Kůrovci na smrku 133 7.1.4.2.3 Klikoroh borový (Hylobius abietis L.) 133 7.1.4.2.4 Pilatka smrková (Pristiophora abietina Christ.) 134 7.1.4.2.5 Ploskohřebka smrková (Cephalcia abietis L.) 134 7.1.4.3 Ostatní hmyzí škůdci 134 7.1.4.4 Hniloby 134 7.1.4.5 Škody ostatními biotickými činiteli 136 7.1.5 Ostatní škodliví činitelé 136 7.1.5.1 Činitelé způsobující nezdar zalesnění 136 7.1.5.2 Činitelé ovlivňující zdravotní stav starších porostů 136 7.2 Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 138 7.2.1 Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi 143 7.2.2 Návrh opatření v porostech narušovaných a ohrožených abiotickými činiteli 143 7.2.2.1 Návrh opatření proti větru 143 7.2.2.2 Návrh opatření na podmáčených stanovištích 144 7.2.2.3 Opatření u porostů poškozovaných sněhem a námrazou 144 7.2.3 Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří 144 7.2.4 Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci. 145 7.2.5 Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů 146 7.2.6 Opatření ke snižování eroze 146 7.3 Ekologická stabilita lesa 147 7.3.1 Koncepce mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa 147 7.3.1.1 Zákresy poškození a ohrožení škodlivými činiteli 147 7.3.1.2 Návrhy opatření pro zlepšení statické stability vrstva LISP 147 7.3.2 Mapa územního systému ekologické stability 147 7.3.2.1 Definice prvků ÚSES 148 7.3.2.2 Dokumentace ÚSES 148 7.4 Závěr 149 7.4.1 Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření 149 7.4.2 Souhrn specifik ochrany lesa 149 8 Dopravní zpřístupnění lesa 151 8.1 Současné zpřístupnění 151 8.1.1 Inventarizace odvozních cest 151 8.1.2 Dopravně nepřístupné lokality 152 8.1.3 Vymezení transportních segmentů 152 8.2 Výhledové zpřístupnění 152 8.2.1 Návrh na zpřístupnění lesa v oblasti 152 8.2.2 Přehled transportních segmentů 152 8.2.2.1 Přehled modelového, skutečného stavu a stavu po realizaci 153 8.2.2.2 Varianty řešení cestní sítě 154 8.3 Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 155 8.3.1 Modelové těžebně dopravní technologie 155 8.3.2 Ukazatelé cestní sítě 160 8.3.3 Specifické podmínky zpřístupnění lesa 160 8.3.4 Soupis místních zdrojů stavebních materiálů 161 8.4 Koncepce dopravní mapy 161 8.5 Zpřístupnění lesa v návaznosti na zákonné předpisy 164 9 Hospodářské soubory (HS), základní hospodářská doporučení a rámcové směrnice hospodaření ( 1, odst. 6, písmeno f, vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.) 167 9.1 Vymezení hospodářských souborů 167 9.1.1 Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů 168 9.1.2 Zastoupení cílových hospodářských souborů 168 9.2 Růstové podmínky cílových hospodářských souborů 169 9.3 Základní hospodářská doporučení 173

9.4 Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS 176 9.5 Rámcové směrnice hospodaření pro HS 178 9.5.1 Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS 178 9.5.2 Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií 205 9.5.3 Principy tvorby porostních směsí (Šindelář 1997) 210 9.5.4 Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997) 210 9.5.5 Modely výchovy smrkových porostů dle HS a ohrožení abiotickými činiteli 212 9.5.6 Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) 212 9.5.7 Předpoklady trvale udržitelného hospodaření (Zatloukal 1998) 213 10 Základní cíle a specifika hospodaření v oblasti 215 10.1 Rekapitulace hospodářsko úpravnických údajů 215 10.2 Základní cílová druhová skladba 216 10.3 Specifika hospodaření v oblasti 217 10.3.1 Stanovištní podmínky 217 10.3.2 Lesnatost a druhová porostní skladba 217 10.3.3 Negativní civilizační faktory 217 10.3.4 Využití funkčního potenciálu lesa 218 10.3.5 Vlivy lidské činnosti 218 11 Technická zpráva 221 12 Přehled literatury 223 13 Příloha 225

Údolí Morávka, v pozadí Lysá hora a vpravo masív Travného. LS Frýdek-Místek

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY ÚVOD 1 ÚVOD Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č. 289/1995 Sb., 23, odst. 1). Stanoví pro přírodní lesní oblast rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., 1, odst. 1). Vyhotovují se ve smyslu 23, odst. 1-4 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Podrobnosti stanoví vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb. ze dne 18.3.1996 (uvedená ve Sbírce zákonů č. 28/1996 ze dne 19.4.1996) o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny Základní principy státní lesnické politiky schválené v usnesení vlády ČR č.249 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě zřizovací listiny MZe ČR č.1. 2452/98-3030 z 31.12.1998 ve smyslu 31 zákona č.576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR zřizuje se k 1.lednu 1969 rozpočtová organizace Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Dnem účinnosti této zřizovací listiny končí platnost zřizovací listiny č.j. 18 157/1903/OOL/68, ze dne 27.12.1968 a rozhodnutí č.j. 2671/96-1000 ze dne 30.12.1996. Hlavním předmětem činnosti v této zřizovací listině je ÚHÚL Brandýs n.l. pověřen v bodě 5 vyhotovováním oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústředí ÚHÚL vypracovalo pro postupné zpracování OPRL harmonogram na období 1996-2001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před vyhotovením nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL (garant za PLO). Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 1

ÚVOD PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY 2 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY VYHOTOVENÍ OPRL 2 VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC 2.1 Organizace pověřena vyhotovením Za zpracování OPRL pro PLO 40 Moravskoslezské Beskydy je odpovědným garantem pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Frýdek - Místek, Nádražní 2811, 738 02 Frýdek - Místek. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Jaroslav Holuša (zástupce ředitele pobočky ÚHÚL Frýdek - Místek). 2.2 Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v PLO a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. ÚHÚL Brandýs n.l. vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro vyhotovení OPRL, která byla schválena OLH MZe. Odbor státní správy lesů a myslivosti svolal na 25.5.1998 základní šetření, které se konalo v budově pobočky Frýdek - Místek. Pobočka Frýdek - Místek vypracovala k základnímu šetření zprávu, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán dne 25.5.1998 a je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO 40. 2.3 Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V intencích 1, odst. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku ministerstva zemědělství č. 2, ročník 1996 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán pro PLO 40 a byl stanoven termín, od kdy mohou právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování. Tento termín byl do 31.7.1996. Do stanoveného termínu reagoval na výzvu pouze Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště - Strnady, který uplatnil své připomínky v průběhu zpracování OPRL. Byly řešeny otázky genových zdrojů na podkladě materiálů zpracovaných VÚLHM Jíloviště - Strnady. 2.4 Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové formě a digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, streamer). Dalším výstupem jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavena v členění dle 1, odst. 5 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.. 2.5 Vymezení hranice PLO 40 a její plocha Východní hranici PLO tvoří státní hranice s Polskem až po Horní Lištnou. Zde odbočuje ze státní hranice a probíhá po okraji souvislého lesa východně obce Vendryně. Přechází potok Vendryňku a obchází les pod vrcholem Prašivé až na potok Hluchová, který přechází, a mezi Bystřicí Návsím sleduje okraj souvislého lesa. Dále pokračuje na osadu Písečná a jejím jižním okrajem na obec Písek. Jižně Písku, Jablunkova přechází na severní okraj Mostů u Jablunkova a odtud okrajem souvislého lesa na Bocanovice, dále až na Košařiska rozcestí a pak na okraj lesa u hájenky Karpentná. Odtud hranice dále západním směrem sleduje okraj souvislého lesa do údolí Tyry. Po 1km podél Tyrky se opět ztáčí na západ a sleduje okraj lesa nad Oldřichovicemi, nad Gutami do údolí Řeky. Překročivši tuto opět sleduje okraj souvislého lesa na Komorní Lhotku. Jižně této obce obchází hranice lužní lesy Ráztoky a Stonávky, přechází na silničku nad Vyšními Lhotami a tuto sleduje až k odd. 211.Zde hranice lemuje hranici typu 2L až k přehradě Morávka.Od přehrady se stáčí na severozápad pod odd. 270, 280 a nad Pražmě opět schází na úval řeky Mohelnice.Ten Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 3

VYHOTOVENÍ OPRL PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY obchází a přechází na silničku směrem na Lubno. Z této se v odd. 477 stáčí na jih a odděluje porosty K - R PLO 40. Na LS Ostravice prochází hranice odd. 103 tak, že porosty odd. 103A-C, M-J leží v PLO 39 a dále mezi odd. 504 a 503 tak, že 503 A-E a 504 A-C leží v PLO 39. Podél odd. 508 schází do údolí Čeladenky a mezi odd. 501 a 510, kdy jen 510 A, B leží v PLO 39 přechází do Trojanovic, tak, že z odd 242 leží pouze B v PLO 40, odd 240 leží celé v PLO 39. Z Trojanovic jde hranice po okraji souvislého lesa k retenční nádrží pod Pindulou odtud se stáčí na sever na osadu Bartošky, tuto obchází a opět okrajem souvislého lesa u Frenštátu přechází na tok Radhošťanky. Po přechodu železniční tratě přechází na ní a před Veřovicemi přechází na okraj souvislého lesa a tímto pokračuje až k odd. 322, kde hranice přechází na odvozní silničku a odd. 319, 313, 310 leží v PLO 39. Oddělení 305 A, B, C leží v PLO 39, v odd. 307 pouze A a v odd. 306 leží A, B, C v PLO 39. Z odd. 306 přechází hranice na silnici do Valašského Meziřičí. Z Valašského Meziříčí jde hranice až po Hlavatou po řece Rožnovská Bečva. Na Hlavaté přechází na potok Bílá a před osadou Mezivodí jde Bumbálským potokem na Bumbálku. Hranice dále pokračuje po státní hranice se Slovenskem až k bodu, kde hraničí Česká republika, Polsko a Slovensko. PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy má plochu: 62 008 ha porostní půdy 64 425 ha pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) PLO 40 leží 83,3 % v Moravskoslezském kraji a 16,7 % ve Zlínském kraji Přibližná katastrální rozloha PLO 40 činí: 82 432 ha Lesnatost oblasti činí: 75,2 % PLO 40 sousedí s: PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky (na jihu) PLO 34 Hornomoravský úval (na západě u Valašského Meziříčí) PLO 39 Podbeskydská pahorkatina (na severu) 4 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: KOMPETENCE NA ÚSEKU STÁTNÍ SPRÁVY

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉBESKYDY ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3 ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.1 Kompetence státní správy lesů v oblasti (kvalifikovaný odhad) Ministerstvo zemědělství 100% 100% ÚO Frýdek - Místek 100% I. Ministerstvo zemědělství (MZe) je ústředním orgánem státní správy lesů dle 49, odst. 1. zákona č. 289/1995 Sb. kompetence jsou stanoveny 49 odst. 2. zákona č. 289/1995 Sb. zadává a schvaluje OPRL lesní hospodářské plány (LHP) a jejich změny schvaluje pro lesy o výměře nad 1 000 ha prostřednictvím územních odborů MZe v PLO je působnost územního odboru (ÚO) Frýdek - Místek (pro okresy Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín) II. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle 47, odst. 3.zákona č. 289/1995 Sb. ve smyslu 79, odst. 2.písmeno i zákona 114/1992 Sb. vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle 50 zákona č. 289/1995 Sb. v PLO je působnost územního odboru (ÚO) Ostrava (pro okresy Frýdek-Místek, Vsetín) III. Česká inspekce životního prostředí Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V PLO je působnost oblastního inspektorátu Ostrava IV. Pověřené úřady: PLO 40 zahrnuje území několika pověřených úřadů, které vykonávají správu lesů v hranicích své působnosti. Frýdek - Místek Nový Jičín Rožnov Frýdalnt Jablunkov Valašské Meziříčí Frenštát Třinec Kompetence OkÚ je dána 48 zákona 289/1995 Sb.. Schvalují Lesní hospodářské plány pro lesy o výměře do 1 000 ha a povolují jejich změny a zajišťují zpracování osnov pro zařizovací obvody. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 5

ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉBESKYDY 3.2 Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí 100,0% Správa CHKO Beskydy 79,7% I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v 79, zákona č. 114/1992 Sb. v PLO je působnost územního odboru (ÚO) a) ostravskou oblast b) pro OPRL je podmínkou schválení závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ( 23, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.). K této problematice dalo MŽP - odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 40 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření. II. Česká inspekce životního prostředí Působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V PLO je působnosti oblastního inspektorátu Ostrava III. Správy Chráněných krajinných oblastí: V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy vykonává státní správu Správa CHKO Beskydy se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. Správa CHKO vykonává státní správu na úseku ochrany přírody na území CHKO a jejich ochranných pásem. IV. Okresní úřady (OkÚ): Mimo území CHKO a jejich ochranných pásem pro území své působnosti vykonávají státní správu v ochraně přírody okresní úřady (OÚ)- referáty životního prostředí (RŽP). V. Obecní úřady: Obce, které mají vymezené kompetence dle 76, zákon ČNR č. 144/1992 Sb.. 6 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: KOMPETENCE NA ÚSEKU STÁTNÍ SPRÁVY

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉBESKYDY ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE 3.3 Seznam katastrů zasahujících do oblasti podle okresů Kraj Okres Katastrální území Rozloha Bílá Jablunkov (č) Milíkov (č) Pstruží (č) Bocanovice (č) Janovice (č) Morávka (č) Raškovice (č) Bukovec (č) Karpetná (č) Mosty u Jabl. (č) Řeka (č) Bukovice (č) Košařiska (č) Návsí u Jabl. (č) Staré Hamry (č) Bystřice n.olší (č) Komorní Lhotka(č) Nová Ves (č) Staré Hamry 2 Ostravský Frýdek - Místek Čeladná (č) Kozlovice (č) Nýdek Smilovice (č) Dolní Lomná Krásná (č) Oldřichovice (č) Tyra Frýdlant n.o. (č) Kunčice p.o (č) Ostravice 1 (č) Vendryně Guty (č) Lhotka (č) Ostravice 2 Vyšní Lhoty (č) 64 048 77,7 % Horní Lomná Lubno (č) Písečná (č) Hrádek n.o (č) Malenovice (č) Písek (č) Hrčava Metylovice (č) Pražmo (č) Nový Jičín Bordovice (č) Hodslavice (č) Lichnov (č) Trojanovice (č) Frenštát p.radh. Hostašovice (č) Mořkov (č) Veřovice (č) 4 586 5,6 % Zlínský Vsetín Dolní Bečva /(č) Hrachovec (č) Prostřední Bečva (č) Zašová (č) Horní Bečva (č) Krhová (č) Rožnov p. Radh. (č) Zubří (č) 13 801 16,7 % Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 7

ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉBESKYDY 8 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

Přírodní lesní oblast 40 -MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY : PŘEHLED PŮVODNÍCH LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH CELKŮ

Přírodní lesní oblast 40 -MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: GEOMORFOLOGICKÁ MAPA

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1 Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1 Geomorfologie oblasti Typ oblast: pahorkatina - vrchovina - hornatina Členění: podle Demka a kol. (1987) PLO 40 náleží do: Provincie Soustava (Podprovincie) Podsoustava (oblast) Celek Podcelek Okrsek Podsoustava (oblast) Celek Okrsek Celek Podcelek Okrsek Podcelek Okrsek Celek Okrsek Celek Podcelek Okrsek Celek ZÁPADNÍ KARPATY IX Vnější Západní Karpaty IXD Západobeskydské podhůří IXD-1 Podbeskydská pahorkatina IXD-1D Štramberská vrchovina IXD-1D-c Ondřejník IXE Západní Beskydy IXE-2 Rožnovská brázda IXE-2b Zašovská pahorkatina IXE-3 Moravskoslezské Beskydy IXE-3A Radhošťská hornatina IXE-3A-a Hodslavický Javorník IXE-3A-b Radhošťský hřbet IXE-3A-c Mezivodská vrchovina IXE-3B Lysohorská hornatina IXE-3B-a Ropická rozsocha IXE-3B-b Zadní hory IXE-3B-c Lysohorská rozsocha IXE-4 Jablunkovská brázda IXE-4a Náveská pahorkatina IXE-5 Slezské Beskydy IXE-5A Čantoryjská hornatina IXE-5A-a Nýdecká vrchovina IXE-5A-b Čantoryjský hřbet IXE-6 Jablunkovské Mezihoří Přírodní lesní oblast (dále jen PLO) 40 Moravskoslezské Beskydy je jasně ohraničená přírodní lesní oblast na S hraničící s PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina, na V hraničí s Polskou republikou, na JV se Slovenskou republikou a na JZ s PLO 41 Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky. Tvoří nepříliš pravidelný rovnoběžník s vlnitými hranicemi. Celková výměra je cca 82 432 ha, s výměrou porostní půdy cca 62 008 ha. Oblast se nachází mezi 49º24 a 49º41 severní zeměpisné šířky a mezi 18º01 a 18º51 východní zeměpisné délky. Hranice PLO 40 je prakticky totožná s hranicí geomorfologického celku Moravskoslezské Beskydy (IXE-3). PLO 40 navíc zahrnuje okrsek Zašovská pahorkatina (IXE-2b), geomorfologický celek Slezské Beskydy (IXE-5) a dále zde patří okrsek Ondřejník (IXD-1D-c) z podcelku Štramberské vrchoviny (IXD-1D) Tento okrsek je přiřazen k PLO 40 na základě podobnosti terénních poměrů, geologického podloží a přírodních poměrů geobiocenóz. PLO 40 Moravskoslezské Beskydy náleží do provincie Západních Karpat, které jsou součástí Karpat. PLO 40 se rozprostírá v rámci šesti geomorfologických celků: část celku Podbeskydská pahorkatina (IXD- 1), část celku Rožnovská brázda (IXE-2), celek Moravskoslezské Beskydy (IXE-3), část celku Jablunkovská brázda (IXE-4), celek Slezské Beskydy (IXE-5) a celek Jablunkovské mezihoří (IXE-6). Ondřejník je malá část Štramberské vrchoviny (IXD-1D) tvořena fyšovitými horninami (pískovci a jílovci) godulských a lhoteckých vrstev slezského příkrovu. Nejvyšší bod Skalka s nadmořskou výškou 964 m. Do PLO 40 zasahuje jen části 4.LVS a 5.LVS. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 9

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY Rožnovská brázda (IXE-2) má střední výšku 486,5 m a střední sklon 7 01. Do PLO 40 zasahuje jen severní polovinou (cca 52 km 2 ) tzv. Zašovskou pahorkatinou, která je členitou pahorkatinou se silně porušeným souvrstvím istebňanských a paleogénních vrstev slezské jednotky. Významné body Hradisko 522 m, Vápenka 523 m. Západní část Moravskoslezských Beskyd (IXE-3) tvoří podcelek Radhošťská hornatina (IXE-3A). Je to členitá hornatina o rozloze 223 km 2, o střední výšce 701,5 m se středním sklonem 15 41 (nejvyšší střední sklon svahů v České republice). Je tvořena mohutným souvrstvím godulských a istebňanských vrstev. V Z části je okrsek Hodslavický Javorník (IXE-3A-a), který je plochou hornatinou flyšoidního souvrství vrstev godulských při denudačním okraji digitace slezského příkrovu, se strmějšími severními svahy. Nejvyšší bod Velký Javorník 918 m, dále Kaménka 862 m. Ve střední části je okrsek Radhošťský hřbet (IXE-3A-b), rovněž tvořen godulskými pískovci s mrazovými sruby, balvanovými proudy a puklinovými jeskyněmi. Nejvyšší bod Smrk 1276 m, dalsí významné vrcholy Kněhyně 1257 m a Radhošť 1029 m. Známá je i Tanečnice 1048 m a Noříčí 1074 m. Jihovýchodní část Radhošťské hornatiny je okrsek Mezivodská vrchovina (IXE-3A-c), která je členitou vrchovinou souvrství godulských a istebňanských vrstev. Mezivodská vrchovina nedosahuje svými výškami 900 m. Východní část Moravskoslezských Beskyd je podcelek Lysohorská hornatina (IX-3B), která je členitou hornatinou na ploše 362 km 2, střední výška 709,9 m, střední sklon 14º45. Je rovněž budována příkrovem godulských a istebňanských vrstev. Reliéf nese stopy mladotřetihorního zarovnání a periglaciální modelace zastoupené mrazovými sruby, balvanitými proudy, pseudokrasovými puklinami a jeskyněmi. Tvoří ji tři okrsky - Ropická rozsocha (IX-3B-a), plošně největší masív hory Moravskoslezských Beskyd, která je velmi členitou hornatinou zvrásněného souvrství godulských vrstev. Nejvyšší bod Ropice 1083 m, další významné vrcholy jsou Javorový 1032 m, Ostrý 1044 m, Slavíč 1055 m, Kozubová 982 m, Kalužný 994 m. V jižní části Lysohorské hornatiny jsou významným geomorfologickým okrskem Zadní hory (IXE-3B-b). Je to opět členitá hornatina až členitá vrchovina ze souvrství pískovců, jílovců a slepenců z godulských a istebňanských vrstev. Nejvyšší bod Velký Polom 1067 m, významné vrcholy Malý Polom 1061 m, Kozí hřbet 987 m, Sulov 943 m, Kozlena 881 m. Třetím okrskem je vlastní masív Lysé hory - Lysohorská rozsocha (IXE-3B-c). Je to členitá hornatina z godulských vrstev s nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd Lysou horou 1323 m. Další vrcholy jsou Travný 1203 m. Pokračováním hřbetu Vsetínských vrchů do PLO 40 je geomorfologický podcelek Klokočovská hornatina (IXE-3C) a je přiřazena do Moravskoslezských Beskyd, Je to plochá hornatina 38 km 2, střední výška 707,2 m a střední sklon 3º21. Je to zvrásněné souvrství pískovců, slepenců a jílovců vrstev soláňských, bělověžských při denudačním okraji magurského příkrovu. Nejvyšší bod Bobek 871 m, významný bod Konečná 865 m. V hornatině se nalézá nejzachovalejší pralesovitý porost jedlové bučiny - národní přírodní rezervace Salajka. Do PLO 40 zasahuje také celek Jablunkovská brázda (IXE-4a), i když toto zařazení vyplývá spíše z interpretace přesného vylišení hranice tohoto celku na geomorfologické mapě měřítka 1:1 500 000. Tím se do PLO dostává okrajově okrsek Náveské pahorkatiny IXE-4-a, budované souvrstvím paleogénních jílovců a pískovců. Další celek PLO jsou Slezské Beskydy (IX-E-5), tvořené jediným podcelkem Čantoryjská hornatina (IXE-5A), která je plochou hornatinou s rozlohou 54 km 2, střední výška 613,7 m a střední sklon 13º03, rovněž tvořené pískovcovým souvrstvím istebňanských a godulských vrstev. SV část podcelku tvoří okrsek Nýdecká vrchovina (IXE-5A-a), což je členitá vrchovina na okraji godulské digitace slezského příkrovu, komě godulských a istebňanských vrstev se zde objevuje i vápenec. Osa Čantoryjské hornatiny je tvořena okrskem Čantoryjský hřbet (IXE-5A-b), což je plochá pahorkatina flyšoidního souvrství godulských a istebňanských vrstvev převážně pískovcových a slepencových. Nejvyšší vrchol Velká Čantoryje 994 m. Posledním celkem ležící JV od Jablunkova je Jablunkovské mezihoří. Je to členitá vrchovina 26 km 2, střední výška 592,3 m, střední sklon 9º23, tvořená flyšovitým souvrstvím soláňských a bělověžských vrstev. Nejvyšší vrchol Gírová 840 m. PLO 40 má nejnižší nadmořskou výšku v korytě řeky Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí - 310 m, nejvyšší bod je vrchol Lysé hory - 1323 m. 4.1.2 Hydrografie oblasti Severní část území PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy náleží do úmoří Baltického moře, zároveň patří do povodí Odry (2 01 01), Ostravice (2 03 01), Olše (2 03 03). Východní část PLO - jižní část 10 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: HRANICE POVODÍ A ÚMOŘÍ

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI geomorfologického celku Jablunkovské mezihoří (IXE-6) patří do povodí Kysuce (4 21 06). Celé území celku Rožnovské brázdy (IXE-2) a jižní části Hodslavického Javorníku (IXE-3A-a), Radhošťského hřbetu (IXE-3A-b), a západní část Mezivodské vrchoviny (IXE-3A-c) patří do povodí Bečvy (4 11 01). Tato dvě povodí - Kysuce a Bečvy patří do úmoří Černého moře. Hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Baltským mořem vede hřebenem mezi Hrčavou a Bukovcem přes vrchol Gírové do sedla nad Mosty, dále na vrchol Velkého Polomu a pokračuje hřbetem po státní hranici se Slovenskem na Bumbálku. Pak dále na vrchol Vysoké, přes sedlo Hlavaté na vrchol Čertova mlýna a pokračuje hřebenem na Tanečnici, Radhošť. Přechází přes sedlo Pinduly na Velký Javorník a hřebenem Hodslavického Javorníku do sedla u Hodslavic. V PLO 40 (Vlček 1984) se nachází několik hlavních povodí. Západní část PLO patří do povodí řeky Odry 2 01 01, střední část PLO spadá do povodí Ostravice 2 03 01, východní část patří do povodí Olše 2 03 03. Jihovýchodní část PLO náleží do povodí Bečvy 4 11 01. Jen nepatrná nejvýchodnější část PLO patří do povodí Kysuce 4 21 06. Povodí Odry (2 01 01) má rozlohou 1 613 km 2, avšak v PLO 40 leží jen malá část. V PLO se nacházejí prameny a horní toky pravostranných přítoků Odry. Prvním tokem v povodí Odry, jehož horní tok se nachází v PLO, je říčka Jičínka (20101-069) pramenící na sv. svahu vrcholu Kamenářka ve výšce 630 m n.m.. Plocha povodí Jičínky je 113,9 km 2, délka toku 25,8 km, průměrný průtok u ústí 1,21 m 3.s -1. V Novém Jičíně ústí do Jičínky říčka Zrzávka (20101-070), která svou pramennou oblastí zasahuje do PLO. Pramen se nachází na severním svahu Trojačky (v Radhošťské hornatině) ve výšce 625 m n.m.. Plocha povodí této říčky je 32,8 km 2, délka toku je 9,3 km, prům. průtok u ústí 0,36 m 3.s -1. Dalším tokem, jehož pramenná oblast leží v PLO je říčka Lubina (20101-125). Pramení na sz. svahu Radhoště ve výšce 740 mn.m, ústí zprava do Odry u Košatky nad Odrou, plocha povodí je 194,1 km 2, délka toku 37,1 km, průměrný průtok u ústí 2,36 m 3.s -1. Lubina je vodohospodářsky významný tok v délce 23 km. Do Lubiny se před Frenštátem p./radh. vlévá potok Rokytná pramenící jihovýchodné od Velkého Javorníka. Pravostrannými přítoky Lubiny jsou Radhoštice pramenící na severním svahu Radhoště, dále pak je Lomná (2-01-01-128) pramenící na z. svahu Tanečnice ve výšce 960 m n.m., která ústí do Lubiny u Frenštátu pod Radhoštěm v 372 m n.m, plocha povodí je 24,7 km 2, délka toku 9,1 km, prům. průtok u ústí 0,45 m 3.s -1. Do Lomné pod úpatím Noříčí hory se vlévá Malá Ráztoka (2-01-01-128) pramenící na sv. svahu pod Tanečnicí. Dalším přítokem Lomné je Bystrý potok pramenící na sz. svahu Kněhyně. Na severozápadním svahu masívu Ondřejníku se nachází pramenná oblast říčky Ondřejnice (20101-147). Ta pramení na sv. svazích Skalky ve výšce 755 m n.m., ústí zprava do Odry u Proskovic. Plocha jejího povodí je 99,4 km 2, délka toku 29,9 km, prům. průtok u ústí 1,02 m 3.s -1. Mezi její přítoky pramenící ve stejné oblasti patří Říčka. Převážná (centrální) část PLO spadá do povodí Ostravice (20301-007), která ústí zprava do řeky Odry v Ostravě - Hrušově. Ostravice vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice u Starých Hamrů ve výšce 521 m n.m., plocha povodí 826,8 km 2. délka toku 65,1 km (délka toku v PLO 40 je 26,2 km), průměrný průtok v ústí 14,23 m 3.s -1. Bílá (20301-001) pramení ssv. od vrcholu Vysoká ve výšce 652 m n.m, plocha povodí je 42,5 km 2, délka toku 9,6 km, prům. průtok u ústí 0,64 m 3.s -1. Většími přítoky Bílé je Velká Smradlavá. Černá (20301-006) pramení 0,8 km jz. od Sulova (943 m) ve výšce 850 m n.m., plocha povodí je 28,9 km 2, délka toku 8,8 km, prům. průtok u ústí 0,55 m 3.s -1. Přítoky Černé je potok Lučný. Na Ostravici u Starých Hamrů (4 km j. od obce Ostravice) byla v roce 1970 dostavěna údolní nádrž Šance. Tato přehrada má kamenitou hráz 65 m vysokou, délka hráze v koruně je 342 m, vodní plocha měří 335,5 ha, max. hloubka 62,5 m, celkový objem nádrže 63,9 mil.m 3, délka vzdutí 6,5 km, max. hladina 507,30 m n.m.. Nádrž je využita pro vodárenství, pro hydroenergetiku a pro ochranu před velkými vodami. Plocha povodí nádrže zaujímá 146,4 km 2, prům. průtok je 3,11 m 3.s -1. Čistota vody v řece Ostravici v horní části po nádrž Šance je I.tř., od nádrže Šance po F-M II.tř.. Do nádrže vtéká několik toků. Pravostranné jsou - Jamník a Řečice. Řečice (20301-012) pramení na s. svazích Smrkoviny ve výšce 820 m n.m., ústí zprava do údolní nádrže Šance na Ostravici v 510 m n.m., plocha povodí 26,3 km 2, délka toku 6,2 km, prům. průt. u ústí 0,69 m 3.s -1. Tok se nachází v ochranném pásmu nádrže. Do Řecice se vlévají menší potoky - Kozlena, Řehucí, Velký Kobylík, Jatný. Z levostranných přítoků přehrady je největším Velký potok (20301-008), mezi jehož největší přítoky patří - Břestový a Panský potok. Samostatný tok spadající do povodí Ostravice, který se vlévá (již však mimo PLO) zleva do Ostravice u Frýdlantu nad Ostravicí v 390 m n.m. je Čeladenka (20301-020). Ta pramení na s. svazích Kladnaté ve výšce 780 m n.m., má plocha povodí 43,2 km 2, délka toku 16,9 km, prům. průt. u ústí 1,08 m 3.s -1. Největším přítokem Ostravice je Morávka (20301-034) pramenící na Súlově ve výšce 880 m n.m., ústí zprava do Ostravice u F-M v 293 m n.m., plocha povodí 149,3 km 3, délka toku 30,9 km, prům. průtok u ústí 3,73 m 3.s -1. Horní část toku je ve vodohospodářsky důležité oblasti Beskyd. Na řece Morávce byla v roce 1964 vybudována přehrada Morávka se zemní sypanou hrázi 44,5 m vysokou, délka v koruně 396 m, vodní plocha měří 79,4 ha, max. hloubka 37,1 m, stálý objem nádrže 0,4 mil. m 3, zásobní objem 4,4 mil. m 3, celkový objem 11,3 mil m 3, délka vzdutí 3,2 km, max. hladina 517,30 m n.m.. Nádrž je využita pro vodárenství a pro ochranu před velkými vodami. Plocha povodí nádrže je 63,3 km, průměrný roční průtok je 1,76 m.s -1. Pravostrannými přítoky řeky Morávky v PLO 40 jsou: Slavíč a Nytrová. Slavíč (20301-041) pramení na sv. Babího vrchu ve výšce 905 m n.m., ústí zprava do údolní nádrže Morávka na Morávce v 520 m n.m., plocha povodí 17,4 km, délka toku 6,3 km, prům. průt. u ústí 0,57 m.s -1., Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 11

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY vodohodpofářsky významný tok v délce 6 km. Nytrová (20301-037) pramení jjz. od vrcholu Polka ve výšce 850 m n.m., ústí zprava do Morávky v Morávce Uspolka v 521 m n.m., plocha povodí 19,1 km 2, délka toku 5,8 km, prům. průtok u ústí 0,48 m 3.s -1. Přítokem Nytrové je potok Skalka (20301-038), který pramení na sv. svazích Malého Polomu ve výšce 950 m n.m., ústí zleva do Nytrové u Morávky v 585 m, n.m. plocha povodí 10 km 2, délka toku 4,9 km, prům. průtok u ústí 0,24 m 3.s -1. Větším levostranným přítokem je Mohelnice (20301-042) pramenící 1,2 km jjv. od Obidové (832 m) ve výšce 750 m n.m., ústí zleva do Morávky u Pražma v 410 m n.m., plocha povodí 40,5 km 2, délka toku 13,8 km, prům. průt. u ústí 1,09 m 3.s -1. Mohelnice je vodohospodářsky významný tok, s čistotou vody I.-II. tř.. Do povodí Ostravice spadá i říčka Lučina (20301-062), která pramení na sz. svazích Prašivé ve výšce 580 m n.m. a ústí zprava do Ostravice v Ostravě. Východní část PLO spadá do povodí řeky Olše (2 03 03). Pravostranným přítokem je Hluchová (20303-018) pramenící na s. svazích vrcholu Velký Stožek na st. hranici s Polskem ve výšce 840 m, ústí do Olše u Bystřice v 324 m n.m., plocha povodí 37,9 km 2, délka toku 112,3 km, prům průtok u ústí 0,78 m 3.s -1. Levostranné přítoke Olše jsou: Lomná, Tyrka a Stonávka. Lomná (20303-008) pramení na s. svazích vrcholu Burkov ve výšce 870 m, ústí do Olše v Jablunkově v 380 m n.m., plocha povodí 70,6 km 2, délka toku 17,3 km, prům. průtok u ústí 1,49 m 3.s -1. Tyrka (20303-032) pramení na s. svazích vrcholu Kalužný ve výšce 835 m, ústí do Olše v Třinci v 305 m, plocha povodí 31,0 km 2, délka toku 12,5 km, prům, průtok 0,65 m 3.s -1.. Ropičanka (20303-040) pramení na s. svazích vrcholu Ropice ve výšce 670 m, ústí zleva do Olše u Českého Těšína v 270 m, plocha povodí 36,7 km 2, délka toku 16,1 km, prům. průtok u ústí 0,62 m 3.s -1. Posledním přítokem je Stonávka (20303-052) pramenící jv. od vrcholu Čupel ve výšce 750 m n.m., ústí zleva do Olše u Karviné v 220 m.n.m, plocha povodí 131,5 km 2, délka toku 33,7 km. Do povodí Bečvy náleží Rožnovská Bečva (4 11 01-094) pramenící na s. svazích Vysoké ve výšce 910 m n.m, spojuje se se Vsetínskou Bečvou u Val.Mezu v 288 mn.m., plocha povodí 254,3 km 2, délka toku 37,6 km, prům.průtok u ústí 3,91 m 3.s -1, pouze 55% povodí leží v PLO 40 Nejvýchodnější část PLO 40 odvodňuje potok ustící do Čiernianky největšího přítoku řeky Kysuce. V PLO je několik vodárenských toků: Ostravice 2-03-01-001 až -015, Morávka 2-03-01-036 až -042, Lomná 2-03-03-008. Dále je v PLO 40 několik vodohospodářsky významných toků: Bílá 2-03-01-001, Černá 2-03-01-006, Ostravice 2-03-01-007, Řečice 2-03-01-012, Morávka 2-03-01-034, Skalka (Nytrová) 2-03-01-038 (-039), Slavíč 2-03-01-041, Mohelnice 2-03-01-047, Olše 2-03-03-001, Lomná 2-03-03-008, Tyrka 2-03-03-032, Ropičanka 2-03-03-040, Rožnovská Bečva 4-11-01-094. Pro hydrologii oblasti mají význam znalosti o průměrných odtocích vody z území jednotlivých povodí. U řeky Ostravice je to 25,0 l.s -1.km -2, u řeky Morávky 27,8 l.s -1.km -2, Mohelnice 26,9 l.s -1.km -2, Lomné 21,1 l.s -1.km -2, Hluchové 20,6 l.s -1.km -2, Tyrky 21 l.s -1.km -2, Rožnovské bečvy 15,3 l.s -1.km -2, Bílé 15,0 l.s -1.km -2 a Černé 19,0 l.s -1.km -2. V PLO 40 jsou Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV): Beskydy, Jablunkovsko a Vsetínské vrchy. V PLO 40 se nacházejí dvě výzkumná povodí VÚLHM Jíloviště - Strnady, kde se od roku 1953 provádí vodohospodářský průzkum. Jsou to experimentální povodí Červík a Malá Ráztoka (podrobnosti viz. příloha). 4.2 Poměry klimatické I. Podle atlasu podnebí ČSSR (1958) území PLO 40 náleží do následujících oblastí a okrsků: B - mírně teplé oblasti okrsku B 10 - mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový (oblast Rožnovské brázdy, nejnižší polohy při hranici s PLO 39 (Podbeskydská pahorkatina) a údolí říček - Čeladenka, Ostravice, Morávka, Lomná, Olše.) C - chladné oblasti okrsku C 1 - mírně chladný (převážná část PLO až po nejvyšší polohy, včetně odděleného masívu Ondřejníku) II. Podle klimatického členění (Quitt E.: Klimatické oblasti ČR, Studia geografica č. 16, 1971) náleží území PLO 40 do klimatické oblasti mírně teplé MT2 a klimatických oblastí chladných CH4, CH6, CH7. Pravděpodobně nedopatřením se stalo, že masiv Ondřejníku je zařazen do oblasti MT2. 12 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

Přírodní lesní oblast 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY: MAPA KLIMATICKÝCH OBLASTÍ (QUITT)

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI Tabulka č. 02. Tabulka č. 03. Stanice KLIMATICKÉ OBLASTI Charakteristiky MT2 CH4 CH6 CH7 Počet letních dnů 20-30 0-20 10-30 10-30 Počet dnů nad10 0 C 140-160 80-120 120-140 120-140 Počet mrazových dnů 110-130 160-180 140-160 140-160 Počet ledových dnů 40-50 60-70 60-70 50-60 Prům. teplota v lednu -3- -4-6 - -7-4 - -5-3 - -4 Prům. teplota v červenci 16-17 12-14 14-15 15-18 Prům. teplota v dubnu 6-7 2-4 2-4 4-6 Prům. teplota v říjnu 6-7 4-5 5-6 6-7 Počet dnů srážek nad 1 mm 120-130 140-160 140-160 130-140 Úhrn srážek ve veg.době 450-500 600-700 600-700 500-600 Úhrn srážek v zimě 250-300 400-500 400-500 350-400 Srážky celkem 700-1000 800-950 900-1000 1000-1100 Počet dnů se sněhem 80-100 140-160 120-140 100-120 Počet dnů zamračených 150-160 150-160 150-160 130-140 Počet dnů jasných 40-50 30-40 40-50 40-50 PRŮMĚRNÉ ÚDAJE TEPLOT A SRÁŽEK Nadmořská výška Průměrná teplota Průměrné srážky Langův faktor (oblast) Vegetační doba /nad 10 0 C/ dnů roční IV - IX roční IV - IX m n.m. 0 C mm Rožnov p.r. 374 7,6 (13,6) 947 (560) 125-perhum. 154 Jablunkov 401 7,4 (13,2) 1100 (760) 149-perhum. 148 Ostravice 417 7,2 13,0 1235 780 171-perhum. 143 Morávka 450 6,7 (12,0) 1200 (810) 179-perhum. 141 Turzovka 471 6,9 (13,0) 875 (575) 127-perhum. 142 Prostřední Bečva 500 7,1 (12,8) 1051 (640) 149-perhum. 145 Samčanka 528 (6,4) (12,3) (1066) (650) 167-perhum. 136 Červík 555 (6,1) (12,0) 1027 (770) 171-perhum. 136 Solárka (Ondřejník) 675 6,2 (11,5) 1007 (730) 162-perhum. 123 Podolánky 686 5,2 (10,7) 1289 (790) 218-perhum. 128 Staré Hamry 720 (6,4) (12,4) 991 (750) 155-perhum. 128 Salajka (Čistý) 722 6,3 (11,8) 1081 (680) 172-perhum. 120 Hartisov(St. Hamry) 740 5,8 (11,0) 1063 (800) 183-perhum. 118 Kavalčanky 760 5,8 (11,7) 975 (600) 168-perhum. 118 Čistý 790 5,6 (11,5) 1081 (650) 193-perhum. 120 Bumbálka 859 (5,5) (11,5) 1030 (690) 187-perhum. 137 Pustevny 1018 3,5 (9,9) 1135 (850) 324-perhum. 115 1377 Lysá hora 1323 2,3 (9,6) (1500) Údaje v závorkách zjištěny interpolací v metereologické mapě. Tabulka č. 04. ÚDAJE O SÍLE A RYCHLOSTI VĚTRU (975) 599(652)- perhum. Stanice Bezvětří Větry o síle 1ºB Větry o síle 2-4ºB Větry o síle 5ºB Hranice S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ 17,4 (PLO 34) 2 5 2 1 2 5 8 2 3 11 4 2 3,5 9 15 5 0 0,5 0,2 0 0 0,5 1 0 S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ S SV V JV J JZ Z SZ Lysá hora 9,9 3 1 1,5 1 3 1,5 5 2 8 3,5 3 3 10 6 13 5 1,5 0,5 0,5 3 3 1,5 4 1,5 Všechny údaje uvedeny v procentech výskytu za rok podle směru odkud větry přicházejí ve stupních Beaufortovy stupnice. Podle Atlasu podnebí z r. 1958, který uvádí data změřená v letech 1900-1950 vyplývá, že tehdy byly v PLO nejvíce důležitými a nebezpečnými směry větrů Z (Hranice i Lysá hora), J (Lysá hora) a JZ (Hranice a částečně Lysá hora). Pravděpodobně zesílil negativní význam JZ větrů pro Beskydy v období posledních 40 let. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 13 95

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY Průměrná roční teplota se pohybuje od 2,3-7,8ºC, průměrná roční teplota ve vegetačním období se pohybuje od 9,6-13,8 0 C. Průměrné roční srážky kolísají mezi 900-1377 (1500) mm. Délka vegetační doby se pohybuje mezi 95-157 dny. Langův dešťový faktor se pohybuje mezi 122-599, což je perhumidní. Makro a mezoklima Makroklimatické údaje pro celou oblast Moravskoslezských Beskyd se v jednotlivých ukazatelích pohybují takto: Roční průměrná teplota 1961-1990 2,6-8,0 0 C Srážkový úhrn za celý rok 1960-1990 780 - >1300 mm Roční průměrná teplota 1900-1950 2,3-7,8 0 C Srážkový úhrn za celý rok 1900-1950 780 - >1400 mm Průměrná teplota v lednu -6,3 - -2,9 0 C Srážkový úhrn ve vegetačním období 500 - >900 mm Průměrná teplota v dubnu +1,8-7,3 0 C Srážkový úhrn v zimním období (XII.,I.,II.) 290 - >500 mm Průměrná teplota v červenci +12,9-17,3 0 C Počet dnů se srážkami nad 1 mm 117-160 mm Průměrná teplota v říjnu +3,9-8,2 0 C Počet dnů se srážkami nad 10 mm 22-45 Počet dnů tropických (t.max. 30 0 C) 0-2 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 62 - >160 Počet dnů letních (t.max. 25 0 C) 0-42 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 1-20 cm 80-160 Počet dnů mrazivých (t.min -0,1 0 C) 118-160 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 21-40 cm 20 - >90 Počet dnů ledových (t.max. -0,1 0 C) 98-100 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 41+ cm 15 - >60 Počet dnů se silným mrazem (t.min -10,1 0 C) 25 - >40 Počet dnů zamračených 130-160 Počet dnů arktických (t.max. -10,1 0 C) 4 - >9 Počet dnů jasných 30-50 Počet vegetačních dnů (s prům.t. 10,0 0 C) 95-157 Průměrná oblačnost 60-75% Počet dnů s prům.teplotou 0 0 C 240-290 Počet dnů s mlhou 50-100 Nástup období s prům.teplotou 0 0 C 25.2. - 21.3. Trvání slunného svitu 1750-2000 hod. Konec období s prům.teplotou 0 0 C 11.11. - 10.12. Trvání slunného svitu ve veg.období 1200-1350 hod. Teplotní sumy 5 0 C 1000-1400 Teplotní sumy 10 0 C 200-600 Nižší hodnoty u teplot jsou na vrcholech hor Moravskoslezských Beskyd, vyšší teploty jsou u Valašského Meziříčí a na Ostravici. Vyšší úhrny srážek jsou na vrcholech hor, nižší v údolí mezi Rožnovem p./radh. a Valašským Meziříčím. Mezoklimaticky se projevuje Rožnovská brázda tak, že průměrná teplota v lednu je nižší o 10-20%, v dubnu o 10%, v říjnu o 10-15%. Počet mrazových dnů, ledových dnů, se silným mrazem, arktických je vyšší o 10%, počet dnů s průměrnou teplotou 0 C je o 10% vyší. Začátek i konec těchto dní je posunut o 2 dny, takže je delší celkem o 4 dny, teplotní sumy 5 C jsou nižší o 10%, 10 C jsou nižší o 5%. Dále je delší počet dní se sněhovou pokrývkou do 20 cm o 10%, do 40 cm o 5%. Oblast vrcholů od Radhoště na Mezivodí, hora Smrk, údolí Červíku, hora Travný, Prašivá, severní svahy Velkého Polomu, Gírová, Ropice, Kozubová se mezoklimaticky projevují tak, že lednové teploty jsou o 5-15% nižší, dubnové nižší o 5%, červencové nižší o 2%, říjnové rovněž o 2%. Počet vegetačních dnů je nižší o 2%, dnů s průměrnou teplotou 0 C o 5% a nástup je pozdější a konec těchto dní je dřívější o 2 dny, takže délka období je kratší o 4 dny. Teplotní sumy nad 5 C resp. nad 10 C jsou nižší o 5-10%, resp. 5%. Počet dnů se sněhovou pokrývkou do 20 cm je delší až o 5-15%, do 40 cm o 5%. Oblasti pod Radhoštěm až na Prostřední Bečvu,jižní svahy Smrku, jižní svahy Lysé hory a Stožku, údolí pod Javorovým, pod Ostrým, Bílý Kříž, údolí jižně a severně Ropice a údolí Lípového se projevují mezoklimaticky vyššími teplotami v lednu o 10-20%, v dubnu o 10%, v červenci a říjnu o 5%, počet tropických dnů je vyšší o 10%, letních o 15%, ledových a arktických je nižší o 15%. Délka vegetační doby je delší (doby s průměrnou teplotou 0 C je delší o 15% a nástup a konec tohoto období je posunut o 5 dní, čili je delší o 10 dní). Rovněž delší jsou i teplotní sumy 5 C (+15%), 10 C (+10%), naopak období s pokrývkou sněhu do 20 cm je kratší o 10-20%, do 40 cm o 10%. 14 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK

PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM (zpracováno podle AMBROSE 1975) Tabulka č. 05. ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO SM (PT SM, JD) cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32, 34-41 HS LO 1-31,33 LO 32, 34-41 13a 698 751 53 683 732 b 696 752 55 683 732 c 692 741 57a 683 732 19a 692 741 b 683 732 b 992 751 59a 704 761 21a 698 741 b 689 744 b 692 741 71a 677 721 23a 692 741 b 677 721 b 692 741 73 677 721 25a 692 741 75 677 721 b 692 741 77 677 721 27a 692 741 79a 585 612 b 692 741 b 585 612 29a 692 741 1a 704 761 b 692 761 b 692 741 31a 704 761 c 698 751 b 704 761 d 683 733 35 704 761 e 585 612 39a 704 761 f 692 741 b 689 744 g 704 761 41a 698 751 h 677 721 b 698 751 i 683 723 43a 698 751 j 585 612 b 698 744 k 585 612 45 698 751 2a 585 612 47a 698 751 b 585 612 b 704 761 3 585 612 51a 683 732 b 683 732 c 689 744 STUPNICE PRO VYHODNOCENÍ EVAPOTRANSPIRACE (mm/rok) Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 0 448 492 1 449-473 493-520 2 474-525 521-573 3 526-576 574-627 4 577-627 628-680 5 628-678 681-734 6 679 735 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK 15

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI PLO 40 MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY Orientační hodnoty evapotranspirace pro PT BO (zpracováno podle AMBROSE 1975) Tabulka č. 06. ORIENTAČNÍ HODNOTY EVAPOTRANSPIRACE PRO PT BO (PT BO, BOE, MD, KOS,JX) cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32, 34-41 HS LO 1-31,33 LO 32, 34-41 13a 595 645 53 590 641 b 890 641 55 590 641 c 563 639 57a 590 641 19a 572 617 b 590 641 b 595 645 59a 590 641 21a 527 617 b 590 641 b 527 617 71a 590 641 23a 527 617 b 590 641 b 527 617 73 590 641 25a 527 617 75 590 641 b 527 617 77 590 641 27a 527 604 79a 590 641 b 564 639 b 590 641 29a 564 639 1a 590 641 b 590 641 b 527 617 31a 590 641 c 595 645 b 590 641 d 590 641 35 590 641 e 590 641 39a 590 641 f 527 631 b 590 641 g 590 641 41a 595 641 h 590 641 b 595 641 i 590 641 43a 595 641 j 590 641 b 590 641 k 590 641 45 595 645 2a 590 641 47a 595 645 b 590 641 b 590 641 3 590 641 51a 590 641 b 590 641 c 590 641 STUPNICE PRO VYHODNOCENÍ EVAPOTRANSPIRACE (mm/rok) Stupeň LO 1-31,33 LO 32, 34-41 0 448 492 1 449-473 493-520 2 474-525 521-573 3 526-576 574-627 4 577-627 628-680 5 628-678 681-734 6 679 735 16 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.l. pobočka FRÝDEK - MÍSTEK