PODBŘEŽICE ÚZEMNÍ PLÁN ÚP
urbanisticko architektonická projekční kancelář Chopinova 9, 623 00 Brno tel.: 547 250 469 fax: 547 221 410 e-mail: atelier-urbi@volny.cz PODBŘEŽICE Územní plán Textová část odůvodnění ÚP Zakázkové číslo: 06-02-04 Objednatel: Obec Podbřežice Pořizovatel: MěÚ Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Zhotovitelé: Urbanistické řešení Ing. arch. Ažka Sedláková Ing. arch. Jana Bešová Dopravní řešení Ing. Miloslava Škvarilová Vodní hospodářství a zásobování plym Ing. Vítězslav Vaněk Zásobování el. ergií, spoje Ing. Jaroslav Opat Přírodní podmínky, ŽP PZK a GIS, s.r.o. Brno Ing. Yvona Lacinová Zábor ZPF Ing. arch. Ažka Sedláková Digitální zpracování Ing. arch. Ažka Sedláková Brno, březen 2010 číslo výtisku:
OBSAH DOKUMENTACE územního plánu: A. Textová část odůvodnění územního plánu B. Grafická část odůvodnění územního plánu 8. Koordinační výkres 1 : 5 000 9. Koordinační výkres zástavba obce 1 : 2 000 10. Zábor ZPF a PUPFL 1 : 5 000 11. Širší vztahy 1 : 25 000 Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 1
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A. ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 3 A.1 Postup při pořízení územního plánu 3 A.2 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání z hlediska širších vztahů 3 A.2.1 Nadřazená územně plánovací dokumentace 3 A.2.2 Koordinace řešení se sousedními obcemi 3 A.3 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot a požadavky na ochranu ho 4 A.4 Údaje o splnění zadání 4 A.5 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 5 A.5.1 Zdůvodnění urbanistické koncepce řešení 5 A.5.2 Zdůvodnění koncepce řešení veřejné infrastruktury 7 A.5.3 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny 16 A.6 Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj 17 A.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL 18 A.7.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 18 A.8 Zvláštní zájmy 25 A.8.1 Řešení požadavků civilní ochrany 25 Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 2
A. ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A.1 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obec Podbřežice má dosud zpracovanou žádnou územně plánovací dokumentaci územní plán, ani územně plánovací podklad - urbanistickou studii. Důvodem pořízení ÚP je tedy potřeba právně platného dokumentu, podle kterého by bylo možno závazně řídit výstavbu v obci. Na základě výběrového řízení byl vyhotovením ÚP pověřen Atelier URBI, spol. s r. o., zastoupený Ing. arch. Janou Bešovou. Pořizovatelem územního plánu Podbřežice je Městský úřad Vyškov - odbor územního plánu a rozvoje. Řešeno je celé správní obce. Práce jsou provedeny v souladu se zákom č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném znění a vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb.. Je respektována Metodika digitálního zpracování ÚPN obce pro GIS ve státní správě verze JmK pro bezproblémový převod dokumentace do GIS. Práce na průzkumech a rozborech pro územní plán byly provedeny v roce 2008. Na základě P+R, zejména výkresu limitů využití a problémového výkresu, bylo sestaveno zadání ÚP. Po jeho projednání a po schválení zastupitelstvem obce d 27.11.2008 bylo závazným podkladem pro zpracování ÚP. Hlavním cílem zpracování územního plánu Podbřežice je vytvořit předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v. A.2 VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚPD VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ A.2.1 Nadřazená územně plánovací dokumentace D 20.7.2009 byla Vládou ČR schválena Politika územního rozvoje ČR 2008, která změnila označení rozvojové osy OS10. Jinak z PÚR 2008 vyplývají pro obce Podbřežice žádné úkony pro územní plánování. Z PÚR 2008 je nutno respektovat tyto limity a požadavky: - stávající trasa dálnice D1 - stávající trasy velmi vysokého napětí Územně plánovací dokumentace velkého územního celku "Brněnské sídelní regionální aglomerace", schválená ussením vlády ČSR č. 64 ze d 13. 3. 1985 ve znění ussení vlády ČR č.196 ze d 13.4.1994 a ussení vlády ČR č.892 ze d 13.9.2000, pozbyla platnost d 1. 1. 2010. Dle nového stavebního zákona nahradí ÚP VÚC Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Jejich zadání bylo schváleno Zastupitelstvem JMK d 13. 9. 2007. V dosud dokončené dokumentaci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je na jihu katastrálního Podbřežic vedena trasa vysokorychlostní železniční tratě (VRT) a na severu je navržen nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability. A.2.2 Koordinace řešení se sousedními obcemi V řešeném se nacházejí skladebné části místní a nadregionální úrovně územního systému ekologické stability. Je nutná koordinace v k.ú. sousedních obcí. Trasa VRT dle nadřazené dokumentace, byla řešením ÚP Podbřežice respektována. Trasa vodovodu přívod z Komořan beze změny. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 3
Odkanalizování napojení výtlakem na kanalizaci Komořan a ČOV Rousínov (předpokládá se rekonstrukce ČOV v Rousínově). Zásobování plym středotlaký přívod z Komořan beze změny. Trasa VVN stávající trasa respektována. Turistické trasy a cyklotrasy nutná koordinace. A.3 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj, který uspokojuje potřeby současné gerace, aniž by ohrožoval podmínky života gerací budoucích. Udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženém vztahu podmík pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Územní plán Podbřežic zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj obce komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání ho a zajišťuje ochranu ho a zastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití ho - vzhledem k poloze obce a dobrému dopravnímu spojení do Vyškova a do Brna se zde počítá s nárůstem obyvatel a jsou navrženy plochy pro novou výstavbu rodinných domů ve vazbě na obce. Zachovalá původní struktura zástavby obce ní návrhem územního plánu narušena. Ne je v souladu s jeho charakterem chráněno před žádoucí výstavbou. Lze zde umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování bezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky. Na zastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který zmožní jejich dosavadní užívání. A.4 ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání pro zpracování územního plánu bylo splněno s následujícími odchylkami: byl upřesněn rozsah a situování nových ploch pro rozvoj obytného. Potenciál navržených ploch je cca 21 RD + 2 sociální byty, dále byly navrženy územní rezervy pro výstavbu, umožňující vyšší nárůst počtu obyvatel, ž je v zadání uvedeno. byly vytvořeny předpoklady pro řešení protierozních opatření, návrh bude nutno dopracovat podrobnější dokumentací, zejména v komplexních pozemkových úpravách, v souladu s požadavky vlastníků pozemků a potřebami zemědělských subjektů na pozemcích hospodařících. V průběhu zpracování návrhu ÚP proběhla pracovní jednání se zástupci obce, pořizovatelem dokumentace, případně dotčenými orgány státní správy. Závěry z těchto jednání byly do návrhu ÚP zapracovány. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 4
A.5 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A.5.1 A.5.1.1 Zdůvodnění urbanistické koncepce řešení Širší vztahy Od Vyškova je obec vzdálena 12 km na jihozápad. Na západě obec sousedí s obcemi Rousínov a Komořany, které dělí od Podbřežic dálnice D1 (E462). Na severozápad od Podbřežic leží, též za dálnicí, obec Tučapy, a na severovýchod obec Rostěnice-Zvonovice. Na východě směřuje cesta do Lysovic a na jihovýchodě do Dražovic. Obcí s pověřeným obecním úřadem je pro Podbřežice Vyškov. Poloha obce Podbřežice je výhodná, z čehož lze předpokládat zájem o výstavbu a následnou stabilizaci či menší nárůst obyvatel. Obec se nachází v ORP Vyškov, rozvojové oblasti, ale v blízkém sousedství rozvojové oblasti OB3 Brno (jedná se o, jehož rozvoj je výrazně ovlivňován vazbou na jádro rozvojové oblasti. Podél dopravních tras spojujících Brno s Vyškovem je vedena rozvojová osa OS10 (Katowice ) hranice ČR Ostrava Břeclav hranice ČR ( Wien), zahrnující ORP Vyškov. Rozvojové osy pochybně vyvolají inovační a rozvojové podněty v odpovídajících územních pásech. A.5.1.2 Současný stav obce a její hodnoty Podbřežice, rozkládající se pod 268 m vysokým kopcem Chřiby, jsou původní česká zemědělská obec, vklíněná do vyškovského německého ostrůvku. Dšní domy byly postaveny na místě požárem zničených původních hanáckých chalup se žudry, krytých slaměnými došky a sestavených do tvaru podkovy kolem potoka. Z urbanisticko - architektonického hlediska působí obec příznivě. Dominuje zde ogotický návesní kostel sv. Petra a Pavla v majetku obce, s přilehlým stromořadím lip. Za kostelem stojí hasičská zbrojnice, využívaná v současné době jako sklad obecního mobiliáře. Kulturními středisky jsou návesní pohostinství Panský Dvůr a Obecní úřad v budově bývalé školy. Hlavní vesnické prostory si udržely svoji dosavadní strukturu s jednotnou výškovou hladinou objektů. Jsou však narušovány vhodnou moderní zástavbou (dům typu šumperák na parc. č. 73, dům s obkladem z lícových pásků na parc. č. 17, garáže s plochou střechou na parc. č. 53/1, 53/2, 24). Nad obcí je do svahu kopce Chřiby malebně zapuštěn hřbitov, na západě je od zástavby oddělený solitérní areál skladu bezpečných látek. V obci je třeba bránit zejména radikálním zásahům do historických stavení, při úpravách je třeba postupovat citlivě a vyvarovat se používání vhodných architektonických prvků a materiálů. Obec má vyhlášenou památkovou zónu. Památkově chráněnými objekty, registrovanými v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, jsou náhrobní kámen malíře Ondřeje Vítka z roku 1599, přemístěný z místního hřbitova do kostela (rejstříkové číslo 44799/7-3755), litinový kříž z roku 1834, vyrobený v blanských železárnách a stojící na rozcestí při bývalé cestě do Komořan (rejstříkové číslo 45727/7-3756), a stodola st. p. 2 při venkovské usedlosti č.p. 42 (rejstříkové číslo 49991/7-8849). Před kostelem stojí krucifix, svatojánská socha a pomník padlým za druhé světové války. Celkem se v katastru obce nachází sedm křížů. Při zásazích do terénu v s archeologickými nálezy může dojít k narušení archeologických objektů bo situací. Pak veškerá ohrožená můžeme považovat za s archeologickými nálezy ve smyslu 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění. Dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, 22, odst. 2 platí: Má-li se provádět stavební činnost na s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu bo oprávněné organizaci provést na dotčeném záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba bo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 5
Dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, 23, odst. 6 platí: O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou bo prováděním stavby, platí zvláštní předpisy. Podrobný popis a rozbor současného stavu byl součástí první fáze zpracování ÚP (Průzkumy a rozbory). Urbanistická koncepce řešení ÚP Podbřežice vychází z vazeb širších vztahů obce a zohledňuje hodnoty obce, které dále rozvíjí. V řešení krajiny odstraňuje dostatky, plynoucí z velkoplošně obhospodařovaných pozemků. A.5.1.3 Bydlení Základní údaje o obyvatelstvu: Počet obyvatel Podbřežic v letech: 1980 1991 2001 2005 2006 2007 263 217 231 225 232 227 Prameny: demografické údaje obce Z tabulky je patrný úbytek obyvatelstva, jehož důvodem je emigrace. Saldo migrace jako indikátor přitažlivosti místa pro bydlení je 0. Celkově je počet obyvatelstva kolísavý, ovlivněný na začátku 90. let minulého století společenskými změnami a situací v zemědělství. Úroveň bydlení v Podbřežicích je poměrně dobrá, z plošných ukazatelů ply velikost obytné plochy na osobu 18,24 m 2. Na jednu místnost připadá 1,07 osob. Přehled počtu domů a bytů dle sčítání v roce 2001 Domy úhrm 85, z toho trvale obydlené celkem 70, obydlené 15. Byty celkem 92, z toho trvale obydlené 77, obydlené 15. Neobydlené byty jsou využity k rekreaci (chalupy). Obložnost bytového fondu: průměrný počet obyv./byt 3,0 průměrná obyt. plocha bytu 53,77 m 2 průměrná obyt. plocha/1 obyv. 18,24 m 2 osob na 1 obytnou místnost 1,07 Vzhledem ke zvýšení obytného standardu (tj. obytné plochy/1 obyvatele) na 19 20 m 2 /1 obyvatele v budoucnosti a vzhledem k rezervě pro nárůst počtu obyvatel na cca 250 bude potřeba celkem cca 5 000 m 2 obytné plochy. Dle sčítání v r. 2001 bylo v trvale obydlených bytech k dispozici 4 140 m 2 obytné plochy. Je tedy nutno uvažovat s výstavbou cca 860 m 2 obytné plochy. Dále je pravděpodobná tendence snížení průměrné velikosti bytové domácnosti na cca 2,7 obyv./byt při návrhovém počtu obyvatel 250 by celkový počet bytů činil cca 92. Je-li trvale obydlených bytů dle sčítání 77, je nutno navrhnout plochy pro výstavbu cca 15 bytů. V tomto počtu ní započítána potřeba realizace bytů náhradou za přestárlý bytový fond a byty špatné kvality (5-10% bytů). Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 6
A.5.2 A.5.2.1 Zdůvodnění koncepce řešení veřejné infrastruktury Dopravní řešení Širší dopravní vztahy Silniční síť Zástavba obce leží tranzitní dopravní trasy. Severozápadním okrajem katastrálního obce Podbřežice prochází dálnice D1 Praha - Brno - Vyškov - Vrchoslavice a silnice III/0479 Podbřežice - spojovací. Ta se západně řešeného katastrálního připojuje křižovatkou kolmou, stykovou tvaru "T" na silnici III/0478 Komořany - Dražovice - Marefy. Silnice je v Komořach připojena na II/430 Brno - Holubice - Vyškov. Nejbližší připojení pro obec na D1 je všesměrná křižovatka v km 216 Rousínov. Silnice III/0478 křižuje silnici D 1 podjezdem. Dálnice a silnice budou upravovány a zastavitelné v kategoriích dle ČSN 73 6101, silniční síť a těleso dálnice jsou v stabilizovány. Železniční síť Nejblíže obce, v Komořach, prochází m železniční trať č. 300 Brno - Přerov - (Bohumín) a zpět. Těleso je územně stabilizováno a je řešené katastrální Podbřežic. Tato trať je sledována jako doplňková síť projektu TINA. Úsek Brno - Přerov byl zahrnut do mezinárodního koridoru Polsko - Rakousko. Trasa tratě bude rekonstruována do stanovených parametrů pro tratě zahrnuté do projektu TINA v úseku Brno - Blažovice a dále pak Křenovice, Nezamyslice, Přerov. Toto řešení uvolní těleso tratě v úseku Brno - Sokolnice - Slavkov u Brna pro regionální trať. Koridor Vysokorychlostní tratě, vedené jihovýchodním okrajem katastrálního je držen pro možnost vybudování transevropských vysokorychlostních tratí. Letecká doprava Okrajově do katastrálního obce zasahuje provoz letiště Vyškov, které má statut veřejného vnitrostátního letiště s travnatou vzletovou a přistávací plochou (VDP) o rozměrech 1240 x 60m. Letiště Vyškov je veřejné vnitrostátní letiště jehož provozovatelem je Aeroklub Vyškov. Majitelem je ministerstvo obrany ČR. Celkový roční počet pohybů letadel na letišti se pohybuje okolo 4.000. Ochranná pásma zasahují do katastru obce. Druhy dopravy Místní komunikace Všechny místní komunikace jsou a budou upravovány jako obslužné; jejich funkční skupiny a typy jsou předurčeny stabilizovanou zástavbou a parcelací pozemků. Na hranici ho je místní komunikace připojena plynule na silnici III/0479. Minimální pozemek pro navrženou komunikaci je 8,0 m (šíře dopravního prostoru). Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 7
Návrh dopravního napojení místními komunikacemi je zpracován v následující tabulce: označení p.č. návrh poznámka ul. Za školou 144/4, 322/1,2,3, 267/7, 115/4 M.K. je navržena v trase účelové komunikace začátek navržené trasy je připojen na stáv. místní komunikaci Propojení ul. Maková-Za školou 262/1,2,3,4 d.t.t.o. začátek navržené trasy je připojen na stáv. místní komunikaci ul. Maková SV část obce 34, 58 80/6,8,10, 256/2,275/1, 856/11 M.K.je navržena v trase účelové komunikace bude upravena křižovatka navržené a stávající komunikace na stykovou kolmou. Pro dodržení šířky pozemku kom. je nutný zábor pozemku p.č. 34 v soukromém vlastnictví SV část obce 856/2,11,15 d.t.t.o. Doplňuje přímé propojení Husova nám. s komunikací na Lysovice Panský dvůr 14/8, 274/5 navržená místní komunikace v nové trase bude obsluhovat parkoviště pro pohostinství a sportovně rekreační plochy Severní část obce 70/38, 178/12, 178/1, 315/2,20 prodloužení místní komunikace v ul. Chaloupky bude dopravně obsluhovat navržené parkoviště Pěší a turistické trasy Navržené pěší propojení místních komunikací v obci zvýší prostupnost obce a zkrátí trasy k pěším cílům. Pro pěší bude sloužit i navržená stezka pro pěší a cyklisty vedená podél silnice III/0479, navržená ve funkční podskupině D2. Bude sloužit jako pěší trasa k autobusové zastávce na křižovatce silnic III/0479 a III/0478. Bude tak zajištěna bezpečnost chodců na úzké vozovce silnice. Obcí prochází žádná značená turistická trasa. Je však možnost se na turistické trasy napojit v sousedních obcích, a to v Lysovicích, kde je vedena dálková červená turistická trasa Skalice nad Svitavou - Boskovice - Žďárná - Rozstání - Rychtářov - Vyškov - Lysovice - Bučovice - Bukovany - hrad Cimburk - Hrad Buchlov - Buchlovice - Staré Město. Letonicemi prochází dálková zelená turistická trasa Slavkov u Brna - Lutršték - Letonice - Bučovice - Ždánice - Stražovice. Pro pěší propojení mezi obcemi jsou využívány zpevněné účelové komunikace. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 8
Návrh pěších tras je zpracován v následující tabulce: označení p.č. návrh poznámka U obecního úřadu 753/11, 109/3 chodník je navržen ve funkční podskupině D2, jedná se o přístup z parkoviště do objektu OÚ a současně propojení plochy pro výstavbu RD na stáv. místní komunikaci, min. šířka 2,0 m chodník bude procházet kolem objektu OÚ Panský Dvůr 14/2, 8, 63/1, 856/11 chodník je navržen ve funkční podskupině D2, jedná se o prostup z parkoviště na Husovo nám., min. šířka 2,0 m pěší propojení z Husova náměstí do areálu sportoviště lokalita severně zástavby obce u výrobního areálu 178/1, 187/2 chodník je navržen ve funkční podskupině D2, jedná se o prostup z ul. Chaloupky, min.šířka 2,0 m 249/16, 250/5, 313/5,7 chodník je navržen ve funkční podskupině D2, min.šířka 2,0 m chodník propojí ul. Chaloupky s komunikací na Lysovice chodník je pěším propojením do výrobní zóny a to plochou sídelní zeleně Cyklistické trasy a cyklostezky Obcí prochází žádná cyklistická trasa. Nejblíže prochází cyklotrasa č. 5071 Rousínovem a č. 507 Rousínovem jako spojnice Moravského Krasu a Ždánického lesa. Bučovicemi pak je vedena trasa č. 5029 jako spojnice mezi Mohylou míru v Praci a Ždánickým lesem. Je navrženo doznačení cyklotrasy na Lysovice, kde naváže na navržený systém cyklotras, který se připojí na křižovatku cyklotras ve Vyškově. Podél silnice III/0479 je navržena stezka pro pěší a cyklisty až na křižovatku se silnicí III/0478. Cyklostezka zvýší bezpečnost dopravy a zejména pěších a cyklistů. označení p.č. návrh poznámka JZ obce 249/2,3,4 stezka pro pěší a cyklisty ve funkční podskupině D2 podél silnice III/0479 bude vybudována v rámci pozemku komunikace na základě podrobného projektu; k.ú. doporučujeme její pokračování až na silnici III/0478 Navržené cyklotrasy zapojí obec do sítě cykloturistických tras a podpoří turistický ruch. Doprava v klidu Parkování Všechna občanská vybavenost slouží převážně pro místní obyvatele, kteří k objektu většinou dojdou pěšky. Problémem je velká část zástavby malými domky bez pozemku. Pro tuto zástavbu je navrženo parkování v obci tam, kde tato potřeba vyvstala. Realizace je možná postupně, dle aktuální potřeby. V okolí kostela je na místě přeložené autobusové zastávky navrženo parkování pro účastníky bohoslužeb. Ve dvorních traktech obecních objektů jsou navržena parkoviště pro návštěvníky obce při společenských akcích. Požadavky na návrh parkovacích ploch vyšel z diskuse s vedením obce. Parkování ve výrobních areálech řeší firmy pro své zaměstnance, návštěvníky a zákazníky na svém pozemku. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 9
Návrh parkovacích ploch je zpracován v následující tabulce: označení p.č. návrh poznámka výrobní areál 250/1,4, 5 20 stání bude sloužit pro výrobní areál Za školou 109/2,3 20 stání bude sloužit pro obecní úřad, přístupné bude z ul. Za školou náves 855/11 10 stání stavbu možno realizovat po vymístění zastávky autobusu na Husově nám. náves 855/11 26 stání podélný parkovací pruh podél komunikace na Husově nám. za Panským dvorem lokalita jižně zástavby obce lokalita JV centra obce lokalita SV zástavby obce 14/5 10 parkoviště v areálu Panský Dvůr 66, 257/2 8 parkoviště pro hřbitov 256/2, 855/11 5+15 stání parkoviště podél komunikace na Lysovice je určeno pro majitele domů bez možnosti vjezdu a garáže 58,32 20 stání je určeno pro majitele domů bez možnosti vjezdu a garáže, navrhuje se parkoviště mezi komunikací na Lysovice a navrženou místní komunikací Chaloupky 70/38, 178/1 20 stání parkoviště na severním okraji obce v prodloužení ulice Chaloupky pro sportovně rekreační areál u rybníka a pro majitele malých domů bez možnosti vjezdu a garáže lokalita v S části obce 75,76,77,78 10 stání parkoviště na severním okraji obce určené pro majitele malých domů bez možnosti vjezdu a garáže Garážování Nenavrhujeme budování garáží; je nutno, aby si garážování řešili obyvatelé každého objektu individuálně na vlastním pozemku, bo ve vlastním objektu. Pro domy, kde to ní možné, je navrženo parkování dle konkrétní potřeby. Účelová doprava Pozemky v katastrálním obce jsou dopravně obsluhovány ze silnice III. třídy a dále stabilizovaným systémem místních komunikací. Západně Podbřežic jsou vedeny zpevněné účelové komunikace do Zvonovic a Lysovic, které zkracují propojení sousedních obcí. Většinou jsou pochány v původní historické trase. Propojení účelovými komunikacemi do Tučap a Komořan bylo přerušeno tělesem dálnice D1, zůstal jeden podjezd v místě bývalého dálničního přivaděče. Účelové komunikace lze pak využít i pro pohyb pěších a cyklistů krajinou. Krajina v k.ú. obce je dostatečně prostupná. Pokud budou v budoucnu prováděny Komplexní pozemkové úpravy, budou účelové komunikace součástí společných zařízení v majetku obce. Případné změny a doplnění cestní sítě v krajině pak budou do územního plánu zapracovány jeho změnou. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 10
Návrh účelových komunikací: označení p.č. návrh poznámka Za školou 115/2,144/4, 262/4 návrh nové účelové komunikace v kategorii P 4/30 Účelová komunikace bude vybudována jako záhumenní cesta pro výstavbu Za školou Ve výhledu, pokud bude realizována výrobní plocha je navržena účelová komunikace, která vyvede těžkou dopravu těsně obestavěné místní komunikace. Hromadná doprava Autobusová doprava Obec je dopravně dostatečně obsloužena a je zajištěno spojení do jbližších dopravních cílů, a to do krajského města Brna, bo do Rousínova a Bučovic. Autobusovou dopravu zajišťuje dopravní společnosti VYDOS BUS, a.s. Vyškov a to linkou: Název linky Pracovní dny Sobota Neděle 729 602 Brno - Velešovice - Rousínov - Komořany - Podbřežice - Letonice - Bučovice 45 15 15 Linka je součástí integrovaného dopravního systému JMK pod číslem 602. Pro obec jsou dle jízdního řádu zřízeny dvě zastávky: Podbřežice - v centru obce na návsi. Nyní autobus zastavuje před kostelem. Je navržen odsun zastávky západním směrem s vybudováním dle normy - se zastávkovým pruhem, nástupištěm a čekárnou. Autobus se otáčí po místních komunikacích ve směru hodinových ručiček. Na tuto zastávku zajíždí 25 spojů pouze v pracovní dny. Podbřežice, rozc. 1,0 km. Je bez zastávkového pruhu, autobus zastavuje v jízdním pruhu. Není vybavena nástupištěm a čekárnou. Je umístěna katastrální obce, a to na katastru Komořan. Návrh nové autobusové zastávky: označení p.č. návrh poznámka náves 856/23 zastávka autobusu bude přesunuta západně; bude vybudován zastávkový pruh, nástupiště a jednoduchá čekárna pro cestující na straně místní komunikace ve směru ke kostelu předprostor kostela, kde ds autobus zastavuje bude určen pro jiné použití - jako dopravní plocha parkoviště Vlaková doprava Vlaková doprava ní pro přímou dopravu osob v obci rozhodující, ale doplňuje ji. Nejbližší vlaková zastávka jsou Komořany na trati č. 300 Brno - Přerov. Tato železniční trať je rovněž součástí integrovaného dopravního systému. Dopravní zařízení Vzhledem k tomu, že obec leží na silniční síti, jsou všechna zařízení pro motoristy umístěna obec, ve Vyškově, Slavkově, Bučovicích a případně na dálnici D1. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 11
Silnice Ochranná pásma a rozhledová pole křižovatek Ochranná pásma silnic vyplývají ze silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a rozhledová pole křižovatek z normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Železnice Ochranné pásmo VRT vyplývá ze zákona č.266/1994 Sb., o drahách v platném znění. Letiště Ochranná pásma letišť vyplývají ze zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) v platném znění. Výpočet hlukových pásem silnic Dálnice D 1, stanoviště č. 6-8820 mezi Rousínovem a Vyškov západ tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005 I NA24 I OA24 I M24 I 24 9944 23611 45 33600 Intenzita dopravy při sčítání mezi rokem 2000 (21539 vozidel/24 hod.) a rokem 2005 (33600 vozidel/24 hod.) vzrostla o 12061 vozidel, tj. o 36 %. Indexy přepočtu intenzity pro rok 2020 poskytnuté ŘSD Brno: Těžká 1,42; osobní 1,45; celkem 1,44 tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 I NA24 I OA24 I M24 I 24 14120 32786 52 46958 tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 noc I OAn I NAn n nna = I n /8 n noa = I n /8 P NA % v km/hod 8360 4942 62 1045 30 100 den I OAd I NAd n dna =I n /16 n doa = I n /16 P NA % v km/hod 24426 9178 574 1527 30 100 Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 12
tab. Faktory F 2020 F 1 F 2 F 3 den noc 1 1 I OAd voz/hod I NAd voz/hod I OAn voz/hod I NAn voz/hod 1527 574 1045 62 tab. L x v části obce pro rok 2020 L x db(a) den L x db(a) noc Y U Y U 73,0 1 66,0 1 50,0 23,0 40,0 27,0 55,0 18,0 45,0 22,0 60,0 13,0 50,0 17,0 tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/200690% den L aeq = 50 B(A) L AeQ = 40 B(A) L dvn db(a) pásmo v m L n db(a) pásmo v m noc 50 180 40 330 55 100 45 170 60 45 50 90 Výpočet je posouzen pro pohltivý terén ve volné krajině pro rok 2020. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk z hlavní pozemní komunikace v řešeném. Ve výhledovém období 2020 je izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 db(a) ve d dosažena 50 m od osy krajního jízdního pruhu a v noci, kdy je přípustná hladina 50 db(a) 90 m od osy krajní jízdního pruhu. Zastavěná část obce bude hlukem zasažena, ve výhledu je navržena protihluková stěna. A.5.2.2 Vodní hospodářství Vodní toky Obcí protéká Podbřežický potok, který pramení nad obcí a katastr se vlévá do Dražovického potoka (povodí 4-15-03-74). Potok je málo vodný, v obci částečně zaklenutý. Jsou do něj svedeny kromě srážkových vod také přepady ze septiků a z hospodářských objektů (včetně splachů z polí) a proto čistota vody značně kolísá. Potok je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, která předpokládá na toku žádné investice, kromě běžné údržby. Na potoku je nad obcí menší vodní nádrž a jihovýchodní částí katastru obce protéká menší bezejmenná vodoteč, pravobřežní přítok Dražovického potoka. Obě tyto vodoteče se nacházejí a zástavbu ovlivňují. Protipovodňová opatření na tocích jsou jen organizační (jedná se zejména o ochranu proti ucpání zatrubněné části Podbřežického potoka) Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 13
a ochranu proti splachům z polí). Část kolem toků (vyznačeny na mapě) je meliorovaná a pouze nová plocha Z5 částečně zasahuje do jedné této plochy u rybníka. V obci je třeba respektovat ochranné pásmo toků dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění min. 6 m od břehu pro údržbu, toto pásmo zachovat volně přístupné a vyhovující objekty postupně likvidovat. Zásobování vodou Stávající zástavba je z větší části zásobována pitnou vodou z domovních studní, ale do obce byl již přiveden vodovod od Komořan (DN 100) ze skupinového vodovodu Vyškovska (větev Slavkovská). Řídícím vodojemem je VDJ Tučapy (2x 150 m 3, 310,0 m n.m.) Kvalita vody ve studních ní pravidelně kontrolována, ale předpokládá se její využití jako zdroj užitkové vody. Proto specifická spotřeba vody z veřejného vodovodu bude max. 60 l/os/den včetně vybavenosti. Průměrná spotřeba vody dle PRVK JmK je nyní uvedena hodnotou Q p = 7,2 m 3 /den (0,1 l/s při 32 l/obyv/den) a Q m = 10,8 m 3 /den (0,13 l/s při 48 l/os/den) a předpokládá se žádné zvýšení do roku 2015. V ÚP se navrhuje zvýšení počtu obyvatel o 69 a teoreticky by ke zvýšení tedy došlo. Spotřeba pitné vody by tak byla Q p = 296 obyv x 60 l/obyv/den = 17,7 m 3 /den (0,2 l/s), Q m = 17,7 x 1,4 = 19,1 m 3 /den (0,22 l/s) a Q mhod = 0,22 x 2,1 = 0,46 l/s. Tato teoretická navýšení mají žádný vliv na dimenze stávajícího přivaděče ani velikost vodojemu. Dimenze řadů v obci musí odpovídat požadavkům požárních norem (min. DN 80). Pro zástavbu v rozmezí terénu 254-280 m n.m. jsou tlakové poměry v souladu se zákom č. 274/2001 Sb. v platném znění a ČSN (včetně požárních) v rozmezí od max. hydrostatického tlaku 0,56 MPa po minimální hydrodynamický tlak 0,25 MPa (ojedinělé RD). Stávající vodovod je v majetku svazku obcí a ve správě VaK a.s. Vyškov. Pro novou zástavbu postačí rozšíření řadů z přívodního řadu a ze stávající zástavby (některé úseky je ale nutné ještě dobudovat). Odkanalizování V obci ní soustavná kanalizace, krátké úseky dešťové kanalizace (v majetku a správě obce) odvodňují cesty podél potoka. U jednotlivých objektů jsou většinou umístěny žumpy na vyvážení a septiky, které ale již vyhovují přísnějším zákonům o likvidaci odpadních vod. Dle PRVK JmK je proto navržena splašková kanalizace s gravitačním přítokem k čerpací stanicí pod obcí. Odtud budou splaškové vody čerpány výtlakem podél silnice do kanalizace v Komořach a dále pak na ČOV v Rousínově. Množství odpovídá výhledové spotřebě (Q p =14,4 m 3 /den). ČOV v Rousínově však vyžaduje rekonstrukci. Pro odvedení srážkových vod z nových ploch je třeba respektovat vyhlášku č. 501/2006 20, 21, vyžadující jejich likvidaci pokud možno na vlastním pozemku (vsakování, zdrže ap. dle hydrogeologických podmík). Pro novou zástavbu tak postačí doplnit současné řady o odvodnění nových komunikací. A.5.2.3 Ergetika Zásobování plym (teplem) V obci je rozveden STL plynovod z přívodního řadu od Komořan. Plyn je možno využít na vytápění, přípravu TUV a vaření. Předpokládaná spotřeba bude výhledově až (85 + 23) RD x 2,0 m 3 /RD = 216 m 3 /hod. (324.000 m 3 /rok). Pro novou zástavbu postačí rozšířit stávající rozvody STL v profilech DN 50 (63). U nové zástavby RD lze využít pro vytápění a zejména přípravu TUV alternativní zdroje ergií (sluční, tepelná čerpadla, biopaliva, či stavět tzv. pasivní domy s minimálními nároky na zdroje (zejména tepla). Ochranné pásmo STL plynovodů v zástavbě je dle zákona č. 458/2000 SB. 1,0 a zástavbu 4 m od okraje potrubí. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 14
Zásobování el. ergií Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období: Základním údajem pro návrh distribučního systému obce je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech. Podíl bytového fondu: Z ergetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřinou a plym (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se el. ergie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou ergeticky náročnější. Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v RD 2,1 kw, což je hodnota pro realizační období po roce 2010. Na nárůst odběru el. ergie bude mít podstatný vliv navrhovaná výstavba: 1. lokalita Z1 18 b.j. 2. lokalita Z2 3 b.j 3. lokalita Z3 2 b.j CELKEM 23 b.j. V celkovém součtu je v řešeném navrženo k výstavbě 23 b.j., převážně v rodinných domech. Potřebný příkon pro novou výstavbu v návrhovém období pak bude cca 50 kw, na úrovni distribučních trafostanic. Podíl občanské vybavenosti a drobného podnikání: Pro potřeby drobného podnikání je uvažováno s nárůstem cca 50 kw, odběr bude rozptýlen ve stávající zástavbě (kromě podílu bydlení započteného v předchozí bilanci). Podíl výrobní sféry: Pro potřeby výroby a podnikání je uvažováno s nárůstem cca 60 kw na návrhových plochách. Celková výhledová hodnota potřebného soudobého příkonu: Bydlení 192 kw + 50 kw = 242 kw Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba 65 kw + 50 = 115 kw Výrobní sféra 42 kw + 60 kw = 102 kw Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat se vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno ve večerní špičce - pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 1,0; u obč. vybavenosti 0,6 a u výrobní sféry 0,2. Celkové soudobé zatížení řešeného je stanoveno na 335 kw. Z toho je nutno zajistit na úrovni distribučních trafostanic cca 335 kw. Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic: t = 335/(400*0,95*0,8) = 1,10, z toho ply potřeba 2 trafostanic Stávající počet trafostanic - 2. Stávající počet distribučních trafostanic je schopen krýt požadavky na příkon v návrhovém období. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 15
A.5.2.4 Spoje Rozvody MTS S další výstavbou zařízení Telefónica O 2 počítá. Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Vzhledem k tomu, že v obci i její intravilán jsou a budou v zemi uložena spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí bylo investorem, případně jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení. Pro ukládání kabelových vedení v m platí zvláštní předpisy, zejména ustanovení ČSN 73 60 05 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení a normy související. Radioreléové trasy Zřizování nových radioreléových spojů se předpokládá. Celé k.ú. se nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení, proto případná výstavba především větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovních vedení VN a VVN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů na daném musí být nutně předem projednána s VUSS Brno. A.5.3 A.5.3.1 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je ucelená síť vzájemně propojených součástí, které vytvářejí alespoň minimální prostorové podmínky pro zachování biodiverzity krajiny. Vymezení systému ekologické stability zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a liniová společenstva, která vytváří podmínky pro fungování ekosystémů kulturní krajiny. Interakční prvky přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině. Za interakční prvky lze považovat veškeré plochy krajinné zeleně, které jsou v ÚP zakresleny. V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Základním podkladem pro lokalizaci prvků ÚSES v řešeném byl gerel R + NR ÚSES JmK (Ageris 2003) a gerely místního ÚSES na sousedních k.ú. (Rostěnice Zvonovice, Dražovice). Návrh vymezení vyšších systémů Skladebné části vyšších úrovní ÚSES, regionální a nadregionální, se podle ÚTP z roku 1996 v řešeném vyskytují. Podle gerelu regionálního a nadregionálního ÚSES Jihomoravského kraje (Ageris, 2003) prochází řešeným m v jeho severní a severozápadní části nadregionální biokoridor K 134 MH, reprezentující mezofilní hájová společenstva. Pro vedení tohoto biokoridoru byly využity již dříve navržené lokální biokoridory. V trase nadregionálního biokoridoru je severně nad obcí nově navržené regionální biocentrum o rozloze 30 ha. Minimální velikost biocentra regionálního významu je u lesních společenstev 2. vegetačního stupně 30 ha. Maximální délka biokoridoru nadregionálního a regionálního významu je u lesních společenstev metodikou stanovena na 700 m. Pak musí být do trasy koridoru vloženo lokální biocentrum. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 16
Minimální šířka osy biokoridoru nadregionálního významu je 40 m. Stejnou šířku 40 m musí mít i regionální biokoridor. Místní ÚSES Místní ÚSES navazuje na skladebné části vyšších úrovní. Minimální velikost biocentra lokálního významu s cílovým společenstvem lesním jsou 3 ha. Tvar plochy by se měl co jvíce blížit kruhovému. Maximální délka lokálního biokoridoru je pro lesní bo mokřadní společenstva 2 000 m. Minimální šířka lokálního biokoridoru je pro lesní společenstvo 15 m, pro společenstva mokřadů 20 m. Interakční prvky zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až stabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakčními prvky jsou například stávající ekotonová společenstva lesních okrajů, remízy, skupiny i solitéry stromů, bylinné lemy podél cest, stromořadí, meze s bylinnými porosty a dřevinami apod. Závaznost ÚSES Vytváření ÚSES je v souladu s ustanovením 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů opatřením ve veřejném zájmu. A.6 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj upravuje nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Toto vyhodnocení bylo v zadání územního plánu Podbřežice požadováno. Cílem návrhu Územního plánu Podbřežice bylo vytvořit podle 18 stavebního zákona č. 183/2006 takové předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj, které spočívají ve vyváženém vztahu podmík pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Udržitelný rozvoj, který bude Územní plán obce zajišťovat, bude uspokojovat potřeby současné gerace, aniž by ohrožoval podmínky života gerací budoucích. V ÚP Podbřežice byla navržena opatření v oblasti péče o životní prostředí a řešeno využití tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních, historických a kulturních hodnot v a aby se životní podmínky v obci zlepšovaly. Bylo stanoveno, že drobné řemeslné provozovny a služby mohou v obci vznikat dle potřeb formou soukromého podnikání také v rámci obytného, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah bude přímo či přímo gativně ovlivňovat životní prostředí. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 17
A.7 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL A.7.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF A.7.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze d 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů. Agronomická kvalita půd - BPEJ Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů vyjadřuje: 1. místo klimatický region 2. a 3. místo hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I. V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze d 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. A.7.1.2 Údaje o požadovaných plochách záboru ZPF Územní plán navrhuje v Podbřežicích lokality záboru zemědělské půdy pro: bydlení, plochy drobné výroby, dopravu, sídelní zeleň, krajinnou zeleň, ÚSES vodní plochy. Aby bylo narušení zemědělského využívání zastavěných ploch co jmenší, jsou lokality záboru ZPF v maximální možné míře situovány v bezprostřední návaznosti na obce. Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou proto situovány i na půdách vyšších kvalit tak, aby byla zachována kompaktnost obce. V obci jsou navrhovány plochy s potenciálem výstavby cca 23 RD. V bilančním přehledu jsou uváděny celkové dotčené výměry ZPF. U lokalit určených pro bydlení v rodinných domech je však reálný zábor významně menší (tj. zábor pro jednotlivé domy, případně pro přístupové komunikace, zpevněné plochy apod.) a bude činit v průměru 30% z celkové výměry lokality. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 18
Struktura půdního fondu v P O D B Ř E Ž I C E plocha (ha) podíl ploch (%) Výměra celkem 354 100,00 Zemědělská půda celkem 323 91,24 z toho půda zahrady sady trvalé travní porosty 307 7 3 6 86,72 1,97 0,85 1,69 Lesní pozemky 1 0,28 Vodní toky a plochy 2 0,56 Zastavěné plochy 16 4,52 Ostatní plochy 12 3,39 Z přehledu vyplývá, že drtivou převahu má v katastru obce zemědělská půda, a to především půda. Ostatní kultury mají řádově menší zastoupení. A.7.1.3 Investice do půdy V katastru Podbřežic byly budovány systémy pro zavlažování pozemků zemědělské půdy. Nachází se zde řada odvodněných ploch. Tam, kde dojde k zásahům do těchto pozemků, je nutné systém odvodnění obnovit. Meliorované pozemky jsou znázorněny v grafické části dokumentace, výkrese č. 10 Zábor ZPF a PUPFL v měřítku 1:5000. Rekultivované plochy se v řešeném vyskytují. A.7.1.4 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby Zemědělská půda na obce je v držení firmy Rostěnice a.s. a soukromých vlastníků, obhospodařována je převážně firmou Rostěnice a.s. se střediskem v Rostěnicích - Zvonovicích. A.7.1.5 Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy Zemědělská půda je využívána zejména jako půda, převážně v podobě scelených, velkoplošně obhospodařovaných pozemků často ohrožených vodní erozí. Z dalších způsobů využití jsou jen v malé míře zastoupeny zahrady a louky, budou doplněny v rámci protierozních opatření. A.7.1.6 Opatření k zajištění ekologické stability Návrh nadregionálního, regionálního a místního územního systému ekologické stability krajiny vychází z aktuálního stavu krajiny a přírodních podmík, podkladů a dokumentací ÚSES, které byly v řešeném a sousedících katastrech již zpracovány. Na pozemky zbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů se dle 59 odst. 3 téhož zákona vztahují některá ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 19
A.7.1.7 Zdůvodnění předpokládaného odnětí zemědělské půdy Lokalita č. 01 Zábor ZPF na severu obce, pro výstavbu bydlení hospodářského (venkovského typu) v rodinných domech, částečně v m obce. Celkem se jedná o 0,86 ha orné půdy a 0,33 ha zahrad. Zástavba je situována na pozemky BPEJ 30100 - I. třídy ochrany, zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady. Lokalita č. 02 Zábor ZPF na západě obce, pro výstavbu bydlení hospodářského (venkovského typu) v rodinných domech, obce. Celkem se jedná o 0,14 ha trvalých travních porostů a 0,14 ha zahrad. Zástavba je situována na pozemky BPEJ 32051 - třídy ochrany, zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady. Lokalita č. 03 Zábor ZPF u středu obce, pro plochy sportovně rekreační, v m obce. Celkem se jedná o 0,16 ha zahrad. Zástavba je situována na pozemky BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Lokalita č. 04 Zábor ZPF na severozápadě obce, pro plochy sportovně rekreační, obce. Celkem se jedná o 0,02 ha orné půdy a 0,02 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany; dále o 0,01 ha zahrad na pozemcích BPEJ 32011 - třídy ochrany; dále o 0,13 ha orné půdy, 0,02 ha zahrad a 0,03 ha sadů na pozemcích BPEJ 32051 - třídy ochrany. Lokalita č. 05 Zábor ZPF na západě obce, pro výrobu a skladování, obce. Celkem se jedná o 0,03 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30700 - III. třídy ochrany. Plocha je určena pro drobnou a řemeslnou výrobu a služby. Lokalita č. 06 Zábor ZPF na severu obce, pro plochy dopravy automobilové, obce. Celkem se jedná o 0,06 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkoviště obsluhující jak navrženou výstavbu bydlení, tak stávající Obecní úřad. Lokalita č. 07 Zábor ZPF pro plochy dopravy automobilové za Panským Dvorem, v m obce. Celkem se jedná o 0,02 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkování ve vazbě na občanské vybavení obce. Lokalita č. 08 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy dopravy automobilové, obce. Celkem se jedná o 0,01 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 32051 - třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkoviště u navržených ploch bydlení. Lokalita č. 09 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy dopravy automobilové, obce. Celkem se jedná o 0,01 ha zahrad na pozemcích BPEJ 32051 - třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro parkoviště v lokalitě Chaloupky. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 20
Lokalita č. 10 Zábor ZPF na severu obce, pro plochy dopravy automobilové, částečně v m obce. Celkem se jedná o 0,08 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro místní komunikaci v navržené lokalitě bydlení. Lokalita č. 11 Zábor ZPF u středu obce, pro plochy dopravy automobilové, v m obce. Celkem se jedná o 0,04 ha zahrad na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro místní komunikaci za Panským Dvorem. Lokalita č. 12 Zábor ZPF na severu obce, pro plochy dopravy automobilové, obce. Celkem se jedná o 0,13 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30100 I. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro účelovou komunikaci za navrženou lokalitou bydlení. Lokalita č. 13 Nezastoupena. Lokalita č. 14 Nezastoupena. Lokalita č. 15 Zábor ZPF na severu obecního katastru, pro plochy krajinné zeleně a systém ÚSES, obce. Celkem se jedná o 2,45 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30100 - I. třídy ochrany; 0,85 ha orné půdy a 1,42 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 35600 - I. třídy ochrany; 6,07 ha orné půdy a 0,23 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 30810 - III. třídy ochrany; 1,62 ha orné půdy, 0,34 ha trvalého travního porostu a 0,02 ha zahrad na pozemcích BPEJ 32011 - třídy ochrany; 15,67 ha orné půdy, 0,26 ha trvalého travního porostu, 0,19 ha zahrad a 0,69 ha sadů na pozemcích BPEJ 32051 - třídy ochrany. Lokalita č. 16 Zábor ZPF na východě obce, pro plochy krajinné zeleně lokální biocentrum a regionální biokoridor ÚSES, obce. Celkem se jedná o 0,54 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 34177 - V. třídy ochrany. Lokalita č. 17 Nezastoupena. Lokalita č. 18 Zábor ZPF na jihu obce, pro plochy krajinné zeleně lokální biocentrum a regionální biokoridor ÚSES, obce. Celkem se jedná o 0,06 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 30110 - II. třídy ochrany; 0,15 ha orné půdy a 0,21 ha trvalého travního porostu na pozemcích BPEJ 32001 - třídy ochrany; 1,29 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 32011 - třídy ochrany; 0,01 ha orné půdy, 0,24 ha trvalého travního porostu a 0,40 ha sadů na pozemcích BPEJ 32051 - třídy ochrany; 0,34 ha trvalého travního porostu a 0,47 ha sadů na pozemcích BPEJ 34177 - V. třídy ochrany. Lokalita č. 19 Zábor ZPF na jihozápadě katastru, pro plochy krajinné zeleně lokální biokoridor ÚSES, obce. Celkem se jedná o 0,09 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 36300 - třídy ochrany. Atelier URBI, spol. s r.o. Chopinova 9, 623 00 Brno 21