Studentská vědecká činnost

Studentská vědecká činnost Zemědělské zdroje pro výrobu biopaliv v ČR Jiří Vaněk, 3. ročník FaME

Obsah Úvod... 3 1. Cíle výroby a uplatnění MEŘO a Ethylalkoholu... 4 2. MEŘO... 4 a. Nákladovost spojená s produkcí MEŘO... 6 b. Rozpis zpracovatelských nákladů na výrobu MEŘO... 6 3. Agroetanol... 9 a. Nákladovost spojená s výrobou lihu a možnosti snížení nákladovosti v ČR... 10 4. Porovnání s údaji v Německu... 13 5. Předpoklady, dopady, možnosti, rizika... 14 Závěr... 15 Literatura... 16 2

Úvod Na úvod je třeba konstatovat, že problematika využití biopaliv je interdisciplinární a charakterizuje ji vzájemná provázanost odborných oblastí, technické, legislativní, daňové a fiskální. Vzhledem ke složitosti problematiky je nutno přijímaná rozhodnutí ve věci dalšího postupu před jejich realizací s dostatečným předstihem nejprve prodiskutovat se všemi zainteresovanými subjekty, tj. výrobci i dovozci paliv, distribučními společnostmi a zemědělským sektorem. Vláda ČR svým usnesením č. 480/98 ze dne 8. července 1998 schválila koncepci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen Státní program). Cílem programu je především zvýšení aktivit vedoucí k úsporám energie a snižování energetické náročnosti s minimalizací negativních ekologických dopadů při spotřebě i přeměně paliv a energie. Státní program je plně kompatibilní s postupy zemí EU. Jedná se o dlouhodobě osvědčený nástroj, který vytváří prostředí s podmínkami rozvoje činností k trvalému snižování spotřeby energie. Státní program je rovněž v souladu se Státní politikou životního prostředí a Energetickou politikou ČR. Státní program je jedním z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Je každoročně aktualizován a předkládán Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí k odsouhlasení vládě ČR. Státní program pro rok 2005 byl schválen usnesením vlády č. 1105/2004 ze dne 10. listopadu 2004. Zapojilo se do něho již 11 resortů, přičemž každý resort zajišťuje příslušnou část Státního programu. V resortu MZe se jedná o podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, především dílčí program pomoci na změnu struktury zemědělské výroby zakládáním porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělských pozemcích včetně údržby takto vzniklých porostů. Vláda ČR usnesením č. 833/2003 schválila program Podpory výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do automobilových benzínů a motorové nafty, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutylesteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu jako součást opatření naplňujících Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Vláda České republiky svým usnesením č. 648/2003 souhlasila se sjednáním Rámcové dohody o spolupráci při realizaci projektů na snižování emisí skleníkových plynů mezi Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, která je správcem Prototypového uhlíkového fondu. Dohoda je společným návrhem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj a Ministerstva životního prostředí. Na její přípravě se podílelo rovněž Ministerstvo průmyslu a obchodu a Česká energetická agentura. Cílem Dohody je podpořit realizaci projektů v České republice, které přispívají k úsporám antropogenních emisí skleníkových plynů prostřednictvím zvýšení efektivnosti užití energie a vyššího využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Dohoda je tedy podkladem k naplňování mezinárodních závazků přijatých Českou republikou v oblasti životního prostředí, které souvisejí se změnou klimatu (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Kjótský protokol a Montrealský protokol). 3

1. Cíle výroby a uplatnění MEŘO a Ethylalkoholu Problematika řešení plošného přimíchávání je řešena v souladu s novelou zákona o ochraně ovzduší. (Zákon č.92/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 521/2002 Sb.) Indikativní cíle výroby a uplatnění paliv na trhu ČR jsou zpracovány do tab. 1. Tab. 1 Indikativní cíle výroby a uplatnění paliv na trhu ČR nahlášené počátkem roku 2006 Evropské komisi Měrná Rok Palivo jednotka 2006 2007 2008 2009 2010 Hrubá spotřeba motorového benzinu tis. t 2 294 2 361 2 428 2 476 2 514 Hrubá spotřeba motorové nafty tis. t 3 704 3 856 3 968 4 045 4 108 Hrubá spotřeba motorového benzinu hl 30 688 963 31 585 284 32 481 605 33 123 746 33 632 107 Hrubá spotřeba motorové nafty hl 44 200 477 46 014 320 473 508 35 48 269 690 49 021 480 MEŘO tis. t 65 81 125 127 173 MEŘO hl 738 636 920 455 1 420 455 1 443 182 1 965 909 Ethylalkohol tis. t 0 51,4 79,3 107,8 109,5 Ethylalkohol hl 0 631 217 973 843 1 323 836 1 344 713 Zdroj: MZe ČR 2. MEŘO Bilance surovinových zdrojů potřebných pro zajištění požadované produkce MEŘO, tj. řepky, resp. řepkového oleje a metanolu jsou uvedeny v tab. 2. Dále jsou uvedeny i výtěžky vedlejších produktů, glycerinu a pokrutin. Pro výnosy řepky pohybující se v rozmezí 1,6-3,5 t/ha jsou v této tabulce uvedeny i potřebné osevní plochy. Při průměrném hektarovém výnosu řepky 2,8 t/ha a předpokládané roční výrobní kapacitě MEŘO 200 kt je potřebná osevní plocha 190 tis. ha. MZe ČR předpokládá, že půdní fond pro nepotravinářské využití této plodiny bude v roce 2006 320 tis. ha a v roce 2010 400 tis. ha. Surovinové zdroje pro zajištění požadované produkce MEŘO uvedené v tab. 2 jsou převzaty z Dlouhodobé strategie využití biopaliv v ČR. Pro zajištění minimální spotřeby biopaliv ve výši 2 % z celkové hrubé roční spotřeby motorových paliv bude potřeba vyrobit a spotřebovat 140-160 kt MEŘO. Plánovaný objem 200 kt MEŘO by umožnil náhradu klasických motorových paliv ve výši 2,7 3,0 % (e.o.). Přídavek 0,5 % obj. MEŘO do motorové nafty při její předpokládané roční spotřebě 3 800 4 400 kt představuje objem 20 23 kt. 4

Tab. 2 Surovinové zdroje pro zajištění požadované produkce MEŘO Produkce MEŘO (kt) 50 100 150 200 250 300 350 400 Bilance surovin: Řepkové semeno (kt) 130 265 395 530 660 795 925 1 055 Řepkový olej (kt) 50 105 155 205 260 310 360 410 Metanol (kt) 6 11 17 22 28 33 39 44 Bilance vedlejších produktů.: Pokrutiny (kt) 80 155 235 310 390 470 545 625 Glycerin (kt) 6 11 17 22 28 33 39 44 Bilance osevních ploch: Osevní plocha (tis ha) (výnos řepky 1,6 t/ha) Osevní plocha (tis ha) (výnos řepky 2,8 t/ha) Osevní plocha (tis ha) (výnos řepky = 3,5 t/ha) Zdroj: MZe ČR 85 165 250 330 415 495 580 660 45 95 140 190 235 285 330 380 40 75 115 150 190 225 265 300 Použité bilanční schéma výroby MEŘO: Výtěžnost oleje při zpracování řepkového semene (% hm.)... 39 Výtěžnost pokrutin při zpracování řepkového semene (% hm.)... 59 Množství řepkového oleje pro výrobu 1 t MEŘO při konverzi 97 % (t). 1,031 Množství metanolu pro výrobu 1 t MEŘO (t)... 0,11 Produkce glycerolu při výrobě 1 t MEŘO (t)... 0,11 Detailní bilance je následující: 1 ha řepky poskytne 2,7 t semene 1 000 kg semene řepky průmyslově zpracováno poskytne: 360 kg oleje, 610 kg olejných pokrutin, 12 kg reziduálních tuků, 40 kg vody. Z 1 000 kg řepkového oleje přidáním 110 kg metanolu získáme 1 000 kg MEŘO a 110 kg glycerolu. V podmínkách středoevropského klimatu z 1 ha řepky získáme 972 kg řepkového oleje nebo 1 070 litrů MEŘO. Osevní plocha řepky olejné v roce 2005 činila 267,2 tis ha s množstvím suroviny 300 tis. t, které bylo k disposici pro výrobu MEŘO. Vysoká kvalita vyráběného MEŘO, výhodné ceny řepky olejné a vysoké ceny motorové nafty umožnily od září 2004 výrobcům vývoz MEŘO. Podle šetření Sdružení pro výrobu bionafty bylo za období roku 2005 vyvezeno 115 500 t MEŘO. K výrobě tohoto množství bylo spotřebováno 332 tis. t řepky olejné u tuzemských pěstitelů. 5

a. Nákladovost spojená s produkcí MEŘO Ekonomická bilance produkce bionafty je limitována těmito faktory: - cena vstupní suroviny; - výrobními náklady bionafty (technika a technologie); - cenou fosilní energie (ropy); - zdanění energetických produktů. Cena surovin V posledních letech se v EU snižují výrobní náklady na zpracování MEŘO, navzdory zvyšujícím se platbám za řepku. Snižující trend výrobních nákladů spojených s produkcí MEŘO se očekává i v nejbližších letech. V tomto kontextu jsou výrobní náklady vstupní suroviny významnou bariérou ekonomické pružnosti a finální cena bionafty významně závisí na světových cenách řepky. Světová cena řepky by se měla zvýšit z ceny 214 /t (6 420 CZK/t) v roce 2000/01 na 242 /t (7 260 CZK/t) v roce 2007/08. Výrobní náklady MEŘO Do kalkulace nákladů na 1 l MEŘO vstupuje skutečnost, že na 1 l MEŘO spotřebujeme 2,23 kg řepky. Tab. 3 Výrobní náklady MEŘO V /litr /litr Kč/litr Výrobní náklady 0,147 4,41 Kapitálové náklady 0,012 0,36 Personální a náklady řízení 0,005 0,15 Fixní příjmy Příjmy z vedlejších produktů 0,084 2,52 Celkem fixní faktory 0,08 2,40 Variabilní náklady Na 1 l MEŘO je zapotřebí 2,23 kg řepky Cena řepky *2,23 14,30 Celkové produkční náklady 0,08+cena řep.*2,23 16,7 Zdroj: VUZE ČR Za předpokladu ceny řepky 0,214 /kg řepky (6,42 Kč/kg) obdržíme čisté náklady ve výši 16,71 Kč/litr. Nákladovost při výrobě tekutých alternativních paliv je uvedena za rok 2003 ve Francii a porovnána s Brazílií. Ve Francii činí cena za 1 litr MEŘO 0,45. Cena agroetanolu je 0,50 /l e ve Francii, 0,25 /l e v Brazílii a 0,35 /l e v USA. Pro porovnání a sledování cen MEŘO a směsného paliva - bionafty je nutné sledovat ceny řepky a zvláště nákladovost při pěstování řepky olejné. Pro porovnání průměrná cena za 1 l MEŘO v roce 2004 činila v ČR 20 Kč. Podpora zpracování řepky olejné na MEŘO a jeho následné uplatnění ve směsných palivech po celé období poskytování byla orientována na zajištění podstatné části odbytu produkce řepky olejné od tuzemských pěstitelů. 6

Tab. 4 Kalkulace nákladů pro metylester řepkového oleje Výtěžnost Ukazatel 1) Jednotka Vysoká Střední Nižší Cena řepky Kč/t 7500 7500 7500 Výtěžnost oleje % 39 36 34 Potřeba řepky na výrobu 1 t MEŘO Koeficient 2,6 2,8 3 Ztráty při výrobě % 3 2,5 2,5 Podíl pokrutin % 58 61,5 63,5 Cena pokrutin Kč/t 4 300 4 300 4 300 Výnos z pokrutin (Kč na t zpracované řepky) Nákladová cena oleje pro výrobu 1 t MEŘO Kč/t 2 494 2 645 2 731 Kč/t 12 836 13 488 14 028 Účinnost reesterifikace % 97,5 97,5 97,5 Cena základní suroviny Kč/t MEŘO 13 165 13 833 14 388 Zpracovatelské náklady na výrobu 1 t MEŘO Kč/t 7 600 7 600 7 600 Zisk Kč/t 1 355 1 430 1 505 Nákladová cena MEŘO Kč/t 22 120 22 863 23 493 Nákladová cena MEŘO Kč/tis.l. 19 466 20 120 20 674 Pramen: Závěrečná zpráva NAZV QF 4142; Pastorek a kol.: Biomasa 2004 b. Rozpis zpracovatelských nákladů na výrobu MEŘO Mechanická, chemická extrakce získávání oleje Položka Náklady (Kč.t -1 semene řepky olejné) Elektrická energie 400,- Údržba, opravy 100,- Mzdy 180,- Odpisy 140,- Podíl režie 180,- Celkem 1 000,- Spotřeba řepky olejné: (2,6 3,2) t MEŘO průměr 2,8 t řepky olejné na 1 t MEŘO 7

Reesterifikace řepkového oleje výroba MEŘO Položka Náklady (Kč.t -1 MEŘO) Elektrická energie 900,- Methanol 1 200,- Přímé náklady Louh 600,- Kyselina 100,- Aditiva 500,- Nepřímé náklady Mzdy Odpisy Údržba a opravy 1 700,- Režie Úrok z kapitálu Celkem 5 000,- Rekapitulace nákladů na výrobu 1 tuny metylesteru řepkového oleje: Mechanická, chemická extrakce výroba oleje 2,8 t semene řepky olejné x jednotkové náklady 1 000 Kč 2 800,- Kč.t -1 MEŘO Reesterifikace výroba metylesteru řepkového oleje přímé náklady 3 300,- Kč.t -1 MEŘO nepřímé náklady 1 700,- Kč.t -1 MEŘO Prodej glycerinu (Ø 70 % glycerolu) Celková náklady 200,- Kč.t -1 MEŘO 7 600,- Kč.t -1 MEŘO 8

3. Agroetanol V tab. 5 je uvedena bilance surovinových zdrojů, pšenice a cukrové řepy, pro zajištění požadované produkce agroetanolu. Vedle toho jsou opět uvedeny i výtěžky vedlejších produktů, lihovarských výpalků, resp. melasy, pro které bude rovněž třeba nalézt využití. Při průměrném hektarovém výnosu pšenice, resp. cukrovky cca 4,0, resp. 45 t/ha a předpokládané roční výrobní kapacitě agroetanolu 2 mil. hl činí potřebná osevní plocha cca 140, resp. 50 tis. ha. Celková potřebná osevní plocha potřebná pro zajištění roční výroby 200 kt MEŘO a 2 mil. hl agroetanolu z pšenice činí dohromady cca 330 tis. ha, což představuje 7,8 % z celkové výměry zemědělské půdy v ČR. V materiálech EU se uvádí, že pro zajištění surovin pro výrobu potřebného množství biopaliv bude třeba vyčlenit asi 10 % z celkové výměry zemědělské půdy. Tab. 5 Surovinové zdroje pro zajištění požadované produkce agroetanolu (EtOH) Produkce EtOH (mil hl) 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 Produkce EtOH (kt) 40 80 120 160 200 240 280 315 a) Výroba z obilí Bilance surovin: Pšenice (kt) 140 280 415 555 695 835 970 1 110 Bilance vedlejších produktů.: Lihovarské výpalky (kt) 45 85 130 175 220 260 305 350 Bilance osevních ploch: Osevní plocha (tis ha) (výnos pšenice 3,5 t/ha) Osevní plocha (tis ha) (výnos pšenice = 5,0 t/ha) 40 80 120 160 200 240 280 315 30 55 85 110 140 165 195 220 b) Výroba z cukrové řepy Bilance surovin: Cukrovka (16 %) (kt) 535 1 065 1 600 2 130 2 665 3 195 3 730 4 265 Melasa (50 %) (kt) 170 340 510 680 850 1 025 1 195 1 365 Cukr (kt) 85 170 255 340 425 510 595 680 Bilance osevních ploch: Osevní plocha (tis ha) (výnos cukr.ř. = 40 t/ha) Osevní plocha (tis ha) (výnos cukr.ř. = 50 t/ha) 15 25 40 55 65 80 95 105 10 20 30 45 55 65 75 85 9

Použité bilanční schéma výroby agroetanolu: a) Výroba z obilí Množství pšenice pro výrobu 1 t agroetanolu (t)... 3,5 Produkce lihovarských výpalků při výrobě 1 t agroetanolu (t)... 1,1 b) Výroba z cukrové řepy Množství cukrové řepy (cukernatost 16 %) pro výrobu 1 t agroetanolu (t)...13,44 Množství melasy (přepočtený obsah cukru 50 %) pro výrobu 1 t agroetanolu (t) 4,3 Množství řepného cukru pro výrobu 1 t agroetanolu (t)... 2,15 Výroba agroetanolu byla však v roce 2005 omezena pouze na současné kapacity lihovarnického průmyslu, které jsou využity především pro potřeby potravinářského průmyslu. V současných lihovarnických kapacitách je možno vyrobit zhruba 800 tis. hl lihu ročně. Z tohoto množství je pro výrobu agroetanolu možné využít pouze 200 až 300 tis. hl, neboť zbývající kapacity je zapotřebí pro výrobu potravinářského lihu. Množství určené pro výrobu agroetanolu odpovídá nepotravinářskému využití přibližně 65 až 100 tis. t obilovin. Vzhledem k vysoké nákladovosti při produkci agroetanolu v současných lihovarech je nutné vystavět nové výrobní závody. Lihovary v Kojetíně, Kolíně a Chrudimi mají již zpracován investiční záměr a stavební povolení na výstavbu agroetanolových jednotek o kapacitách nad 700 tis. hl bezvodého lihu ročně. a. Nákladovost spojená s výrobou lihu a možnosti snížení nákladovosti v ČR V následujících tabulkách jsou uvedeny propočty průměrných nákladů na produkci 1 l surového lihu v rozmezí od 14,86 do 18,69 Kč. Náklady jsou propočteny podle průměrných nákladů získaných ze zemědělských lihovarů. Nejdůležitější položky pro snížení nákladovosti u agroetanolu jsou náklady spojené se vstupní surovinou tj. obilovinou a náklady spojené s úhradou energií. Tabulky se liší vstupní cenou suroviny. V tabulce, kde cena vstupní suroviny je kalkulována jako cena energetického obilí ve výši 2300 Kč/t, docílíme ceny 1 litru agroetanolu ve výši 14,86 Kč. V tabulce pro rok 2010, kde uvažujeme s cenou obiloviny ve výši 3 000 Kč/t, docílíme 1 l agroetanolu za 16,95 Kč. Vstupní energie je upravena na ceny roku 2006. Cena zemního plynu je ve výši 8,0 Kč za 1 m 3, cena vodného činí v průměru ČR 25,0 Kč. m 3, cena elektrické energie činí průměr u středních odběratelů 1,90 Kč/kWh. Pro rok 2010 uvažujeme s následujícími cenami energií. Cena zemního plynu je ve výši 8,96 Kč za 1 m 3, cenu vodného předpokládáme v průměru ČR 30,0 Kč. m 3, cenu elektrické energie předpokládáme průměr u středních odběratelů 2,13 Kč/kWh. Tyto informace byly poskytnuty prostřednictvím Výzkumného ústavu pro zemědělskou ekonomiku v České republice. 10

Sestava celkových nákladů na výrobu kvasného lihu surového z obilovin 2006 Sestava celkových nákladů na výrobu kvasného lihu surového z obilovin 2010 Měrná spotřeba cena za MJ Kč/hle podíl v % Měrná spotřcena za MJ Kč/hle podíl v % Pozn. Obilovina (t) 0,2755 2 300,00 633,65 46,03 Obilovina (t) 0,2755 3 000,00 826,50 52,66 Brambory (t) 1,0117 Brambory (t) 1,0117 ostatní suroviny (kg) 0,00 0,00 ostatní suroviny (kg) 0,00 0,00 plyn - palivo (m3) 25,00 8,00 200,00 14,53 plyn - palivo (m3) 25,00 8,00 200,00 12,74 voda (m3) 4,00 25,00 20,00 1,45 voda (m3) 4,00 25,00 20,00 1,27 elektr_energie (kwh) 8,00 1,90 15,00 1,09 elektr_energie (kwh) 8,00 1,90 15,00 0,96 chem_materiál (kg) 1,00 20,00 90,00 6,54 chem_materiál (kg) 1,00 20,00 90,00 5,73 Mater. a energie 958,65 Mater. a energie 1 151,50 přepravné výrobky 40,00 2,91 přepravné výrobky 40,00 2,55 osobní 135,00 9,81 osobní 135,00 8,60 údržba 45,00 3,27 údržba 45,00 2,87 ostatní materiál 23,00 1,67 ostatní materiál 23,00 1,47 ostatní služby 40,00 2,91 ostatní služby 40,00 2,55 daně 5,00 0,36 daně 5,00 0,32 Fix.přím.a nepř.nákl. 288,00 Fix.přím.a nepř.nákl. 288,00 odpisy 60,00 4,36 odpisy 60,00 3,82 rezervy 0,00 0,00 rezervy 0,00 0,00 Provozní náklady 1 306,65 Provozní náklady 1 499,50 Finanční náklady 50,00 3,63 Finanční náklady 50,00 3,19 Mimořádné náklady 20,00 1,45 Mimořádné náklady 20,00 1,27 Daň z příjmu 0,00 0,00 Daň z příjmu 0,00 0,00 Celkové náklady na 1hle 1 376,65 100,00 Celkové náklady na 1hle 1 569,50 100,00 Cena lihu surového - 1 hle 1 486,78 Cena lihu surového - 1 hle 1 695,06 Sumář Sumář Cena obiloviny (t) 0,2755 2 300,00 633,65 Cena obiloviny (t) 0,2755 3 000,00 826,50 Zpracovatelské náklady 743,00 Zpracovatelské náklady 743,00 Celkové náklady 1 376,65 Celkové náklady 1 569,50 Cena surového lihu 1 486,78 Cena surového lihu 1 695,06 11

Sestava celkových nákladů na výrobu kvasného lihu surového z obilovin 2006 Sestava celkových nákladů na výrobu kvasného lihu surového z obilovin 2010 Měrná spotřeba cena za MJ Kč/hle podíl v % Měrná spotřcena za MJ Kč/hle podíl v % Pozn. Obilovina (t) 0,2755 3 000,00 826,50 52,66 Obilovina (t) 0,2755 3 500,00 964,25 55,70 Brambory (t) 1,0117 Brambory (t) 1,0117 ostatní suroviny (kg) 0,00 0,00 ostatní suroviny (kg) 0,00 0,00 plyn - palivo (m3) 25,00 8,00 200,00 12,74 plyn - palivo (m3) 25,00 8,96 224,00 12,94 voda (m3) 4,00 25,00 20,00 1,27 voda (m3) 4,00 30,00 20,00 1,16 elektr_energie (kwh) 8,00 1,90 15,00 0,96 elektr_energie (kwh) 8,00 2,13 15,00 0,87 chem_materiál (kg) 1,00 20,00 90,00 5,73 chem_materiál (kg) 1,00 20,00 90,00 5,20 Mater. a energie 1 151,50 Mater. a energie 1 313,25 přepravné výrobky 40,00 2,55 přepravné výrobky 40,00 2,31 osobní 135,00 8,60 osobní 135,00 7,80 údržba 45,00 2,87 údržba 45,00 2,60 ostatní materiál 23,00 1,47 ostatní materiál 23,00 1,33 ostatní služby 40,00 2,55 ostatní služby 40,00 2,31 daně 5,00 0,32 daně 5,00 0,29 Fix.přím.a nepř.nákl. 288,00 Fix.přím.a nepř.nákl. 288,00 odpisy 60,00 3,82 odpisy 60,00 3,47 rezervy 0,00 0,00 rezervy 0,00 0,00 Provozní náklady 1 499,50 Provozní náklady 1 661,25 Finanční náklady 50,00 3,19 Finanční náklady 50,00 2,89 Mimořádné náklady 20,00 1,27 Mimořádné náklady 20,00 1,16 Daň z příjmu 0,00 0,00 Daň z příjmu 0,00 0,00 Celkové náklady na 1hle 1 569,50 100,00 Celkové náklady na 1hle 1 731,25 100,00 Cena lihu surového - 1 hle 1 695,06 Cena lihu surového - 1 hle 1 869,75 Sumář Sumář Cena obiloviny (t) 0,2755 3 000,00 826,50 Cena obiloviny (t) 0,2755 3 500,00 964,25 Zpracovatelské náklady 743,00 Zpracovatelské náklady 767,00 Celkové náklady 1 569,50 Celkové náklady 1 731,25 Cena surového lihu 1 695,06 Cena surového lihu 1 869,75 12

4. Porovnání s údaji v Německu Tab. 6 Výrobní náklady pro biopaliva v Německu Výrobní náklady v /l Výrobní náklady v /GJ Bionafta z řepky 0,63 19,03 Řepkový olej 0,49 14,17 Agroetanol z obilí 0,47 21,97 Cukrová řepa 0,57 27,00 Cukrová třtina (Brazílie) 0,22 10,39 Lignocelulóza 0,64 30,00 Zkapalněná biomasa 1,00 29,90 bioplyn 1,04 20,83 Zdroj: VUZE ČR Výrobní náklady pro biopaliva (přepočet na Kč tab. 6) Výrobní náklady v Kč/l Výrobní náklady v Kč/GJ Bionafta z řepky 17,829 538,549 Řepkový olej 13,867 401,011 Agroetanol z obilí 13,301 621,751 Cukrová řepa 16,131 764,1 Cukrová třtina (Brazílie) 6,226 294,037 Lignocelulóza 18,112 849 Zkapalněná biomasa 28,30 846,17 Zdroj: VUZE ČR 13

5. Předpoklady, dopady, možnosti, rizika Zvýšení výnosů obilovin a řepky při současné výměře: Přebytky produkce. Nutnost uplatnění pro nepotravinářské užití. Nutnost umístění na zahraničních trzích. Důsledek přebytku: Cenový propad obilovin i řepky. Následné snížení ploch v dalším období. Uplatnění pro nepotravinářské užití - výroba bioetanolu a MEŘO Problémy: Možnosti výroby ve srovnání s okolními zeměmi EU. Zpoždění ve výstavbě/přestavbě zpracovatelských provozů. Nedostatečné skladovací kapacity vstupních surovin. Rozdílná SZP ve většině starých a nových členských zemí. Staré země podpora pěstování plodin pro nepotravinářské užití na plochách set-aside, - podpora pěstování energetických plodin. ČR - dostupnost shodných plateb souvisí s přechodem (SAPS) na plný režim plateb. Dostupnost informací o zpracování vstupní suroviny a výrobě (menší provozy nemají povinnost statistického hlášení). Intenzifikace při pěstování energetických plodin (řepka, šťovík) zhoršuje podmínky pro pěstování dalších plodin (likvidace výdrolu). Vysoké náklady na výrobu bioenergie. Chybí důvěra v investiční podmínky v tomto sektoru. Žádná skutečná opora v legislativě. Nezbytnost vytvoření distribuční sítě pro přechod na paliva s přísadou biopaliv. Neochota prvovýrobců uzavírat smlouvy na dodávku suroviny z důvodu nedůvěry k projektu, který se již několik let jeví jako problematický. Chybí ucelená analýza a návrh strategie ČR v této oblasti. Klady Zaměstnanost v zemědělském sektoru, při výrobě a distribuci bioetanolu. Příspěvek k redukci škodlivin v ovzduší způsobených dopravou. Rizika Dovoz levnější suroviny do našich zpracovatelských závodů za zahraničí. V souvislosti se zpožděním ve vybudování/přestavbě navazujících zpracovatelských závodů proti okolním zemím riziko dovozu. Legislativní a daňové problémy v EU. 14

Závěr Po vstupu ČR do EU dochází ke zvýšení dopravy se všemi zápornými důsledky na kvalitu života v sídlech, na zvýšení produkce skleníkových plynů. Jedním z možných řešení je využití alternativních tekutých paliv a jejich přimíchání MEŘO do motorové nafty a agroetanolu do benzínů. Uvedené řešení jednak snižuje škodliviny v ovzduší, jednak přispívá ke stabilizaci v zemědělství odbytem nadprodukce obilovin a dalších plodin vhodných pro energetické využití. Přimícháním 5% podílu biosložky do fosilních paliv není nutné provádět úpravy motorových vozidel. Jak vyplývá z uvedených tabulek nákladovosti vyšší konkurenceschopnosti bionafty a agroetanolu na trhu lze docílit snížením výrobních nákladů. Cesty k nižším nákladům můžeme hledat ve snížení spotřeby energií při výrobě MEŘO a zhodnocení vedlejších produktů při produkci MEŘO a agroetanolu. Vyhledání rezerv v nepotravinářském využití zemědělské produkce představuje významné podněty pro stabilitu rodinné farmy nebo zemědělské a.s., ale je hlavně příležitostí z hlediska všech tří dimenzí trvale udržitelného rozvoje tj. jak z hlediska indikátorů životního prostředí, tak i z hlediska sociálních a ekonomických indikátorů. Nepotravinářské využití zemědělské produkce je významné z hlediska ochrany ovzduší v tvorbě životního prostředí. Využití domácí zemědělské produkce a sociální hlediska stabilizace venkovského obyvatelstva už řešilo rozhodnutí vlády první republiky z roku 1932 pod tlakem Agrární strany zákonem č. 85/32 Sb. o povinném smísení lihu s pohonnými hmotami. Tyto směsi typu benzin-benzoletanol obsahovaly 20 25 % bezvodého lihu. Obdobné programy jsou v současnosti využívány v řadě zemí, např. v Brazílii, Francii, Kanadě nebo USA. Vlády uvedených zemí přijaly politická rozhodnutí, kterými se zřekly výnosu spotřební daně pro část pohonných hmot nahrazených kvasným lihem nebo jeho deriváty. Produkce biomasy a zvláště tekutých biopaliv je alternativním a relevantním řešením pro užití méně fosilní energie šetřící životní prostředí. Tekutá biopaliva mají následující výhody: Příspěvek k redukci škodlivin v ovzduší způsobených dopravou; Snadná možnost substituce fosilních paliv bez výměny motorů; Výhody distribuce potrubím, nákladní dopravou nebo lokálním zásobováním; Alternativní řešení dopravy podporující partnerství mezi venkovským a městským prostorem; Přidání paliv v konečné části výroby a distribuce; Možnost zpracování studií proveditelnosti těchto obnovitelných energií pilotními projekty, neboť zdroje fosilních paliv se drasticky snižují. 15

Literatura 1. MIKULEC, J. CVENGROŠ, J.: Je potrebná stratéga výroby a využitia alternatívnych palív v SR? In: Sborník z mezinárodní konference IV. International Slovak Biomass Forum 2004. s.197-206 2. Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2003.Praha:MZe, 2004 216 s. 3. SOUČKOVÁ, H. a kol.: Vyšší využití nepotravinářské zemědělské produkce v průmyslu. Výzkumná zpráva. Praha: VÚZE, 2004. 52 s. Príl. 3. 4. JEVIČ, P.- ŠEDIVÁ, Z.: Aktuální stav výroby a odbytu biopaliv na bázi řepkového oleje v České republice. Biom.cz, 27.11.2001, http://biom.cz/index.shtml?x=49021 5. JEVIČ, P. Importance of biofuels standardisation and present state in the Czech Republic. In: Situation and Trends in Agricultural Engineering - Renewable Energy in Agriculture. Institut für Agrartechnik Potsdam - Bornim, 1999. s. 119 124 6. PASTOREK, Z. KÁRA, J. JEVIČ, P.: Biomasa. Praha FCC PUBLIC 2004, s.288 7. Interní dokumenty Výzkumného ústavu pro zemědělskou ekonomiku v České republice 16