Čtenářská fotosoutěž - poradna II. Autor: Libor Jungvirt, 30. 6. 2006 00:00 Čas letí velice rychle a i mne tak trochu dostihl. Před časem jsem vám slíbil pokračování fotoškoly a nyní se už radši ani nechci dívat do kalendáře kolik vody uteklo od prvního dílu. Nicméně včerejšek je pryč a dnes se opět můžete začíst do další části. Dlouho jsem přemýšlel, co je vlastně na focení rallye nejdůležitější. Zda způsob ovládání techniky, či správný výběr místa, nebo kompozice. Došel jsem k závěru, že jsem vlastně k žádnému závěru nedošel a proto začneme pěkně od píky, tedy od fotoaparátu. Zde mne prosím trochu omluvte, nejsem děd vševěd a neznám všechny druhy přístrojů a proto velice rád uvítám jakékoliv vaše připomínky a upřesnění v diskuzi. Základní otázka asi zní, čím fotit. Neexistuje na ní jednoznačná odpověď. Pochopitelně nejlepší jsou zrcadlovky s kvalitními skly, ale zdaleka ne každý si je může dovolit. Já osobně fotím právě onou zrcadlovkou, ale zkoušel jsem to i s obyčejným kompaktíkem. Inu, dopadlo to prachbídně. Znám ovšem člověka, který dokázal dlouhou dobu pomocí Olympusu mjů 400 pořídit velice zdařilé záběry i když byl tímto přístrojem silně limitován. A teď babo raď. Mé doporučení tedy zní minimálně alespoň trochu lepší kompakt, který umožňuje nějaké základní manuální režimy. Proč, to si povíme záhy. K zahození není také pořádný zoom, ale o tom si budeme podrobně povídat až někdy příště. Co a jak, by jste tedy měli na svém fotoaparátu nastavit, aby vám z něj lezly obrázky jak lusk? Asi mě budete kamenovat, ale zapomeňte na přednastavené scénické režimy to jsou takové ty ikonky lesíčků, běžících atletů atd. Vy jste přeci tvůrčí fotografové a nemůžete se spokojit s tím, co pro vás pan Nikon, Canon, nebo bůhvíkdo jiný vymyslel! Pro nás budou důležité 3 režimy ten, kdy si fotoaparát sám dosazuje čas na základě předvolené clony, ten kdy si fotoaparát sám dosazuje správnou clonu na základě zvoleného času a manuální režim. U jednotlivých režimů uvedu i běžně používaná písmena, které podle mých zkušeností používají Nikon, Canon a Olympus. S jinými značkami nemám velké zkušenosti, takže pokud zde nenaleznete to pravé ořechové, zavzpomínej kam jste uložili návod k obsluze a pilně se věnujte samostudiu! Na začátek ale trochu nezbytné teorie. Pro pořízení fotografie je třeba určit dvě hodnoty čas otevření závěrky a clonové číslo. Čas určuje, jak dlouho je otevřená závěrka a tudíž i jak dlouho svítí světlo na snímač (případně na film, ale budu zde uvádět pouze jednotné slovo snímač). Clonové číslo nám zase říká, nakolik je otevřená clona. Ale co je to vlastně clona? Hodně zjednodušeně je to soustava drobných, jemných lamel v objektivu, tvořících,,díru kterou prochází světlo k snímači. Čím je tedy clona více otevřena, tím se může použít kratší čas expozice, protože světlo pronikne k čipu mnohem rychleji. Naopak, pokud je clona skoro uzavřena, musí se snímač déle osvětlit a tudíž je použit i delší čas. Aby nám to páni konstruktéři,,zjednodušili tak číselné označení otevření clony je poměrně nelogické čím menší, tím více je clona otevřena a naopak. Oba dva tyto parametry spolu sice souvisí, ale neexistuje mezi nimi přesná vazba a správná kombinace je závislá na množství světla. Při čtení popisu poloautomatických a manuálních režimů si vždy proto prosím uvědomte souvislosti, které vyplívají z tohoto odstavce, opravdu je to hodně důležité! Začneme tedy režimem kdy si fotoaparát sám dopočítává čas na základě předvolené clony (většinou značeno jako A, případně Av). Tímto parametrem se ovlivňuje hloubka ostrosti snímku. Není na tom nic složitého čím vyšší clona je nastavena, tím je větší hloubka ostrosti. A co to je ona hloubka ostrosti? Pro pochopení se podívejte se na tyto 2 obrázky:
Na prvním obrázku je použita clona 1,8. Všimněte si, jak malý kousek na fotografii je ostrý. Zbytek je zcela rozmazaný a neostrý. Pokud jste pořádně četli výše, určitě už víte, že zde asi nebude fotoaparát dosazovat dlouhý čas. Tady je krásně vidět, jak se projeví velké zaclonění. V tomto případě je clona nastavena na hodnotu 22. Všimněte si, že je ostrá nejen lampička, ale i obraz v pozadí. A čas otevření závěrky? Ten se nám pochopitelně hodně prodlužuje a může se stát že se dostane do hodnot, které již neudržíte z ruky.
Podobně to bude i při focení aut čím vyšší clonové číslo použijete, tím vyšší bude hloubka ostrosti. Je zde ovšem jedno velké ALE, které nahrává přístrojům s menším čipem, což jsou prakticky všechny fotoaparáty mimo zrcadlovek. Tyto přístroje mají celou řadu nevýhod, ale jejich obrovská výhoda je v tom, že díky menšímu čipu dosahují i při nízkých clonových číslech poměrně vysoké hloubky ostrosti. Udělejte si podobný test, jako vidíte na výše uvedených fotografiích a hned poznáte, jak na tom váš fotomiláček je. Na konec snad ještě jedna rada vliv clony je přímo úměrný použitému zoomu (přiblížení). Tzn., čím více si fotografovaný objekt přitáhnete, tím více bude znát rozdíl v použité cloně. Co to tedy pro nás znamená v praxi? Čím více zacloníte, tím je menší riziko že budete mít auto špatně zaostřené (pozor neplést s pohybovou neostrostí viz. níže). Druhý režim pracuje tak, že si přednastavíte čas otevření uzávěrky a elektronika sama zvolí jaká clona je ta úplně nej ze všech (písmeno S, T nebo Tv). Obecné platí, že čím kratší čas použijete, tím větší jistotu máte že nebude výsledný obrázek rozmazaný, že jej udržíte v ruce. Například při 1/2000 sec bude sice fotka skoro určitě ostrá (pokud bude správně zaostřeno) ale i statická. Při 1/2 sec nebude naopak ostré prakticky nic - nejspíše neudržíte tak dlouho fotoaparát a rozechvěje se vám ruka, a to je právě ona pohybová neostrost. Ale jaký čas je pro kterou situaci ten pravý? Existuje spousta možností a pomocí volby času dokážete udělat úplná kouzla. Bros se na mě snad nebude zlobit, když prozradím že většina jeho mazanic je dělána právě pomocí extrémně dlouhých časů, které běžný smrtelník absolutně nedokáže udržet tak, aby byly konečné obrázky ostré. Dost teorie a filozofování, podívejme se jak působí různé časy na konečnou fotografii. Jako ukázku jsem si vybral 2 fotografie z letošní Rally Český Krumlov, které jsem fotil z prakticky stejného místa za stejných světelných podmínek. Na prvním obrázku jsem nastavil čas 1/200 sec a povedlo se mi vytvořit tuctovou statickou fotografii. Podle mého názoru nic moc a docela se sám sobě divím, že jsem jí ještě nesmazal.
Pak jsem pootočil kolečkem a nastavil čas na 1/80 sec a hle, najednou je ve fotce mnohem více dynamiky a akce. Všimněte si, že opravdu stačil malý rozdíl a fotografie vypadají úplně jinak. Ale pozor jiné časy budou třeba nastavit na vozy specifikace WRC a jiné na vozy u konce startovního pole. A nezapomínejte si také zkontrolovat, na jakou hodnotu se dopočítává clona! Jestliže mluvím o dlouhých časech, musím také blíže upřesnit jak s nimi fotit.teorie je jednoduchá. V hledáčku si vyberete nějaké místo na vozidle a snažíte se ho sledovat v pohybu. Když jste si jisti, že jedete s fotoaparátem stejnou rychlostí jako toto místo, zmáčknete spoušť. Výsledkem by mělo být rozmazané pozadí a kola ale hlavní objekt by měl být ostrý. Kolik, to už záleží jen na vašem přání, ale alespoň kousíček by měl být. V praxi to není až tak jednoduché, ale nezoufejte, vše se nechá naučit.
Nejlépe si "švenkování" vyzkoušíte při podobných fotografiích jako je tato, kdy můžete poměrně dlouho sledovat auto v hledáčku a tím mít dostatek času na srovnání rychlostí. Manuální režim (písmeno M) je kombinací obou výše uvedených režimů. Jenom s tím rozdílem, že za vás aparát nic nedosazuje, ale vše si musíte nastavit pěkně sami. Využijete ho hlavně v situacích, kdy předchozí 2 režimy selhávají třeba za horších světelných podmínek, kdy mají auta rozsvícená světla se většinou automatika zblázní a neví co má dělat. Zde máte expozici zcela pod kontrolou. Je to ale režim pro zkušenější uživatele a určitě se k němu vrátíme v některém z dalších pokračování. A kam zamíříme příště? Určitě se zaměříme na to jak správně kompenzovat expozici, kterak nastavit hodnotu ISO a povíme si něco vlivu okolního světla na konečnou fotografii.