1
2
3
4
5
Upravenými slovy klasika lze íci, že d jiny lidstva jsou d jinami odpadu. Jsou každodenní sou ástí lidského života. Odpady jsou vedlejšími a p evážn necht nými produkty lidské innosti. 1 P i neustále se rozši ujícím objemu lidské innosti je zcela nezbytné regulovat i negativní dopady této innosti na životní prost edí. Prevence vzniku odpad a stanovení systému nakládání s nimi za ú elem co nejvíce zmírnit dopad do životního prost edí je nutností umož ující napl ovat princip trvale udržitelného rozvoje. Jelikož jde o problematiku, která bytostn ovliv uje život každého živého tvora, je t eba pravidla hry nakládání s odpady stanovit takovým zp sobem, který zavazuje každého. Jedin právní ád, právní normy s možnostmi reálného sank ního postihu v i neposlušnému hrá i zohled ují tyto pot eby p i stanovení promyšleného a vynutitelného systému nakládání s odpady. Jedin takový systém umož uje ešení jednoho z nejv tších ekologických, ale i ekonomických o íšk moderní doby co s odpadem? V eské republice je sou asná právní úprava nakládání s odpady ovlivn na n kolika jevy. P edevším je zde t eba vzít v potaz, že naše spole nost je stále ovlivn na dozvuky prob hnuvší transformace zásadního odklonu od mechanismu centrálního plánování v hospodá ství, kde veškerou odpov dnost na sebe p evzal stát. Nastupující spot ební spole nost a tržní hospodá ství naopak vyvíjí tlak na lov ka, aby p evzal odpov dnost nejen sám za sebe, ale i za své bezprost ední okolí, a tím potažmo za životní prost edí jako takové. Ekologická osv ta, vzd lávání a výchova v tomto procesu hrají nezastupitelnou roli. V této fázi vývoje eské spole nosti na po átku 21. století lze konstatovat, že snaha (i realizace) obyvatelstva chovat se ekologicky má stoupající (pozitivní) trend. Je t eba poznamenat, že právní úprava nakládání s odpady byla do roku 1989 velmi rozt íšt ná, upravovala zejména problematiku výkupu kovových surovin, papíru, skla za ú elem maximalizace ú innosti výrobních odv tví pr myslu (kovohutnictví, sklá ství, textilnictví). Zákony p ijaté v devadesátých letech minulého století sice nepostrádaly snahu obecn upravit problematiku nakládání s odpady (zákon. 238/1991 Sb., o odpadech, ve zn ní zákona. 300/1995 Sb., a zákon. 125/1997, o odpadech, ve zn ní pozd jších p edpis ), le nevyhovovaly pot ebám evropského odpadového práva (viz níže) ani moderní doby jako takové. Dalším z jev ovliv ujících odpadové právo je skute nost, že eská republika od poloviny 90. let minulého století usilovala o zapojení do západoevropských institucí, zejm. Evropské 1 V souladu s ú innou právní úpravou 3 odst. 1 zákona. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých dalších zákon, ve zn ní pozd jších p edpis, je odpadem každá movitá v c, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a p ísluší do n které ze skupin odpad uvedených v p íloze. 1 k tomuto zákonu. De facto jde o jakoukoliv movitou v c, není-li vyjmuta z p sobnosti zákona jiným zvláštním právním p edpisem, který stanovuje zp sob nakládání s ní (nap. t la mrtvých zví at, radioaktivní odpad apod.). 6
unie. Tato snaha sebou nutn nesla závazek p izp sobit své právní prost edí pot ebám a požadavk m unijního práva. Acquis communitaire p sobí práv nejsiln ji na poli ochrany životního prost edí, což je vcelku logické. V mnoha oblastech jde totiž o p eshrani ní problematiku (nap. ochrana vod, ovzduší i odpady). eské republice se ve velmi krátkém asovém úseku 5-7 let poda ilo p ipravit a p evzít na cca 250 sm rnic a 100 až 250 dalších evropských norem (zejm. na ízení Rady EU, rozhodnutí Evropské komise, judikáty Evropského soudního dvora). Dle sou asného platného primárního práva je oblast životního prost edí obsahov upravena ve Smlouv o fungování EU (Lisabonská smlouva) v kapitole s názvem Životní prost edí. Dle lánku 4 Smlouvy o fungování EU náleží životní prost edí mezi oblasti, v nichž se uplat uje sdílená pravomoc Unie a lenských stát. Environmentální legislativu navrhuje Generální editelství pro životní prost edí p i Komisi, áste nou odpov dnost nese nov vzniklé editelství pro boj s klimatickými zm nami. Ob tato editelství musí spolupracovat s jinými editelstvími (nap. Generální editelství pro energetiku, Generální editelství pro zem d lství a rozvoj venkova, Generální editelství pro podniky a pr mysl). Rada EU obdrží od Komise návrhy p edpis, které projednávají pracovní skupiny, rozhoduje se kvalifikovanou v tšinou (p edevším sm rnice). Po odsouhlasení jsou v praxi vykonávány lenskými státy. Evropský parlament disponuje procedurou spolurozhodování (bez jeho souhlasu není možné právní p edpis p ijmout). Legislativní návrhy vyplývají z politické koncepce, kterým se eší jednotlivé složky životního prost edí, jde o tzv. ak ní plány. V sou asnosti probíhá Šestý Ak ní program pro životní prost edí v Evrop na za átku 21. století (2002 2012). Mezi další jevy lze za adit ekonomické možnosti zavád ní a využívání nových vysp lých technologií p i nakládání s odpady ( nejekologi t jší neznamená nejlepší ekonomicky nejdostupn jší ), názorové p esv d ení a jeho vliv na vládnoucí politiku (stoupající vliv ekologických hnutí a iniciativ) a v neposlední ad praxe provozovaná zú astn nými subjekty v oblasti nakládání s odpady (stát a jeho instituce a p vodci odpad podnikatelé, obce, obyvatelstvo). Na napl ování požadavk p i nakládání s odpady jsou siln zainteresovány krom mezinárodních a státních ú ad i jiné ve ejné instituce, a to zejména obce. Mají nejblíže k ob an m, jsou vytvo eny z d vodu uspokojování jejich pot eb a zájm. Toto pln koresponduje se základním pravidlem daným eským právním ádem, kdy obec je odpov dná za veškerý na jejím území fyzickými osobami vyprodukovaný odpad (vyjma stavebního). V sou asné dob probíhá Šestý Ak ní program pro životní prost edí v Evrop na za átku 21. století (2002-12) Životní prost edí 2012 Naše budoucnost, naše volba, který se snaží ešit problémy životního prost edí ve ty ech oblastech: - Zm na klimatu - P íroda a biologická rozmanitost - Životní prost edí a zdraví a kvalita života - P írodní zdroje a odpad 7
Zajímavé je, že a koliv je politika životního prost edí velmi d ležitou sou ástí inností, iní výdaje na vnit ní politiku, pod kterou ochrana životního prost edí spadá, již n kolik let kolem 6 % z celkového rozpo tu EU. Politika je v eské republice vykonávána prost ednictvím Ministerstva životního prost edí a samoz ejm dalšími subjekty (ekologické organizace, ob ané lenských stát ). Evropská právní úprava a stejn tak i eská obsahuje základní principy ochrany životního prost edí, které jsou v r zné mí e promítnuty i do legislativy nakládání s odpady. Jde zejména o tyto principy: Princip platí zne iš ovatel - Ekonomické náklady na odstran ní zne išt ní životního prost edí by nem la hradit celá spole nost, ale specifi tí p vodci zne išt ní. Princip udržitelného rozvoje - Byl definován jako "rozvoj uspokojující požadavky sou asnosti bez toho, aby byla narušena schopnost p íštích generací uspokojit své vlastní pot eby". Tento princip se stává obecným principem ochrany životního prost edí ve lenských státech. Princip vysoké úrovn ochrany - P i p ijímání evropských norem ochrany životního prost edí by se m lo vycházet z tradic p ísn jších lenských stát a nejnov jších technologií a metod ochrany. Standard EU pak m že být m k í než v nejp ísn jším stát EU - jednotlivé státy si ale mohou své starší p ísn jší normy ponechat. Princip vysoké úrovn ochrany také slouží k exportu národní legislativy o životním prost edí z náro n jších stát EU do ostatních lenských stát - tím se omezí nekalá konkurence stát EU s m k ími nároky na ochranu životního prost edí. Princip prevence - Je levn jší a ú inn jší vzniku poškození životního prost edí zabránit, než ešit poškození, až když nastane. Princip ochrany co nejblíže u zdroje zne ist ní - Škod na životním prost edí má být zabrán no co nejblíže p vodci škody, a ne až na dalších stupních et zce zne išt ní. Ukázkou použití tohoto principu je nap. snaha zpracovávat nebezpe ný odpad co nejblíže jeho p vodci, a ne na vzdálených zpracovatelských za ízeních. Princip integrované ochrany - P i ochran životního prost edí se musí p ihlížet ke všem možným dopad m (tj. zne išt ní ovzduší a vody, ochrana živo išných a rostlinných druh, ochrana rázu krajiny atd.) - nelze sledovat jen jeden aspekt ochrany životního prost edí a opominout ostatní. V širším smyslu princip integrované ochrany znamená, že se k dopad m na životní prost edí musí p ihlížet i p i navrhování a provád ní ostatních politik EU (jako je politika ochrany spot ebitele, pr myslová politika, dopravní politika, trans-evropské sít ). 8
Princip integrované ochrany je považován za v bec nejd ležit jší princip politiky ochrany životního prost edí v EU. Princip subsidiarity - Je spole ný pro všechny koordinované politiky EU a týká se rozd lení pravomocí mezi EU a lenské státy. Podle principu subsidiarity by EU m la být v oblasti životního prost edí aktivní pouze tehdy, pokud by stejn ú inn nemohly zasáhnout i lenské státy samostatn. V principu subsidiarity mají lenské státy jistou záruku proti nekontrolované expanzi pravomocí EU. V politice životního prost edí je však použití principu subsidiarity omezeno charakterem problému - problémy životního prost edí (typicky zne išt ní ovzduší a mezinárodních ek, migrace zví at) nerespektují státní hranice a regulace na úrovni EU je proto v tšinou ú inn jší. Obecn na mezinárodní úrovni nenalezme právní úpravu, která by se v cn v novala problematice nakládání s odpady, vyjma problematiky jejich p eshrani ní p epravy. V této oblasti je spolu s dalšími smluvními státy eská republika vázána tzv. Basilejskou úmluvou od roku 1992 (celý název Úmluva o kontrole pohybu nebezpe ných odpad p es hranice stát a jejich zneškod ování, podepsána v Basileji roku 1989). Úmluva stanovuje základní pravidla p eshrani ní p epravy odpad a jejich nakládání p i p evozu. Mimo právní rámec jsou na mezinárodní úrovni významné i politické dokumenty, p ijímané a napl ované zejm. samosprávnými celky. Mezi nejznám jší (ale právn nezávazné) pat í Agenda 21, která mimo jiné obsahuje i základní p ístupy podporující využívání životnímu prost edí více šetrných ( bezodpadových ) technologií a podpora recyklaci již vyprodukovaných odpad. 1.4.1. Rámcová sm rnice Rady. 75/442/EHS o odpadech (Waste Framework Directive) Základním evropským p edpisem pro oblast nakládání s odpady byla Rámcová sm rnice 75/442/EHS (znovu publikována v kodifikované podob jako sm rnice 2006/12/ES). A koliv tato sm rnice má p edvídáno ukon ení své ú innosti ke dni 11. 12. 2010 z d vodu transpozice nové sm rnice o odpadech. 98/2008 (viz níže) do národních právních ád jednotlivých lenských stát, je t eba se s obsahem této sm rnice seznámit, jelikož stanovila základní principy fungování evropského odpadového hospodá ství a krom jiného, tato sm rnice je v modernizované podob vícemén p evzata do nové sm rnice. Sm rnice. 75/442/EHS obsahovala elementární normy nakládání s b žnými odpady produkovanými p edevším fyzickými osobami. Nevztahovala se tak na nakládání s radioaktivními odpady, se zdravotnickými odpady, s n kterými druhy vybraných výrobk (elektroza ízení, akumulátory, baterie a další), s odpady z t žby nerost, odpadní plyny aj. ( l. 2 Sm rnice). 9
Sm rnice m la sladit p edevším pojmosloví v této oblasti (pojem odpad a odstra ování odpadu, viz l. 1 Sm rnice), stanovit povinnost zpracovávání a aktualizace národních koncepcí nakládání s odpady, nutit lenské státy k prevenci, recyklaci a zpracování odpad, získávání druhotných surovin a p ípadn energie a jakékoliv jiné postupy umož ujícího op tovné použití odpad ( l. 3 odst. 1 Sm rnice, tzv. hierarchie nakládání s odpady). Ve sm rnici byl promítnut princip integrované ochrany životního prost edí ( l. 4 Sm rnice), tj. jakékoliv opat ení na odstra ování odpad nesmí zárove ohrožovat lidské zdraví (hluk, zápach) a jiné složky životního prost edí (voda, ovzduší, p da, rostliny a živo ichové). lenské státy jsou povinny ur it odpov dný orgán za plánování a organizaci v oblasti nakládání s odpady, povolování a kontrolou stanovených povinností p i provád ní opat ení v této oblasti ( l. 5 Sm rnice). V eské republice jsou tyto kompetence d leny mezi n kolik institucí, p i emž na vrcholu, pomineme-li Parlament eské republiky jakožto zákonodárný orgán bez výkonných pravomocí, stojí vláda eské republiky. V cn p íslušným úst edním orgánem státní správu obstarávající záležitosti odpad je Ministerstvo životního prost edí ( 1 bod 14. zákona. 2/1969 Sb., o z ízení ministerstev a jiných úst edních orgán státní správy eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis, a 72 odst. 1 písm. a) zákona. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých zákon, ve zn ní pozd jších p edpis ), u n kterých druh odpad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví (zdravotnické odpady) a Ministerstvem zem d lství ( istírenské kaly). Vedle této soustavy správních orgán je vybudován kontrolní systém, kde nejzákladn jším lánkem je Ministerstvem životního prost edí ízená eská inspekce životního prost edí (mimo ni i celní orgány a Policie eské republiky, viz 76, 77 a 77a zákona o odpadech). P edevším vláda je odpov dná za napln ní l. 6 Sm rnice, ve kterém jsou stanoveny základní požadavky na obsah celonárodního plánu/. V nich musí být stanoveny zejména druhy a množství odstra ovaných odpad, obecné technické požadavky na odstra ování, vhodné lokality pro odstra ování a veškerá zvláštní opat ení pro jednotlivé odpady. Krom t chto povinných požadavk na obsah celostátního plánu odpadového hospodá ství m že být jeho obsahem i uvedení fyzických nebo právnických osob zmocn ných k odstra ování odpad, rozpo tové náklady na postupy odstra ování a vhodná opat ení na podporu racionalizace sb ru, t íd ní a zpracování odpad. Vedle výše uvedené soustavy státních orgán p enesl eský zákonodárce ást odpov dnosti a mnoho povinností do p sobnosti územních samosprávných celk, a to jak v p enesené, tak samostatné p sobnosti. Blíže v ásti pojednávající o obsahu zákona o odpadech, který obsahuje kompletní implementaci rámcové sm rnice. Nejpodstatn jším ustanovením Sm rnice je l. 7, který zavazuje lenský stát p ijmout taková nezbytná opat ení, aby bylo zajišt no, že každý držitel odpadu jej p edá soukromému nebo ve ejnému za ízení, které odpad sbírá, nebo podniku, který provádí odstra ování odpadu, nebo jej sám odstraní v souladu s lánkem 4 Sm rnice (viz výše). Náklady na odstra ování odpadu v souladu se zásadou zne iš ovatel platí nese držitel, který se odpadu zbavuje, nebo z jehož innosti vznikl ( l. 12 Sm rnice). 10
Za ízení umož ující držiteli odevzdat v n m odpad musí projít povolovacím procesem p íslušného orgánu lenského státu ( l. 8 Sm rnice) a podléhat p im ené pravidelné kontrole ( l. 9 Sm rnice). Samotné podmínky povolovacího procesu jsou na samotném lenském státu. Obdobným procesem musí projít za ízení (podniky), které zajiš ují p epravu, sb r, skladování, skládkování nebo zpracování vlastních odpad, i podniky, které sbírají nebo p epravují odpady v zájmu t etích stran ( l. 10 Sm rnice). Jako tém v každé sm rnici je i v této zakotven povinný reporting lenského státu v i Evropské komisi ( l. 12 Sm rnice), a to každé t i roky od implementace Sm rnice do svého právního ádu. Komise zase informuje každé t i roky o uplat ování Sm rnice v lenských státech Radu Evropské unie a Evropský parlament. Vzhledem k tomu, že Sm rnice byla tvo ena a p ijata v první polovin 70. let minulého století (15. ervence 1975), neodpovídala soudobým pot ebám spole nosti, zejména technickému pokroku i právnímu vnímání na systém nakládání s odpady. Na základ 6. Ak ního programu byla p ipravena Tématická strategie pro p edcházení vzniku odpad a jejich recyklaci 2, která stanovuje postup pro dosažení t chto cíl. Vedle preference prevence vzniku odpad a jejich recyklace je odpad shledán nejen jako plnohodnotná druhotná surovina, ale i zdroj energie. Spolu s návrhem Tématické strategie byl p ipravován návrh nové Rámcové sm rnice o odpadech. Nová Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 98/2008/ES odpadech a o zrušení n kterých sm rnic o Na základ rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. 1600/2002/ES ze dne 22. ervence 2002 o 6. ak ním programu Spole enství pro životní prost edí byly zahájeny p ípravné práce na p ehodnocení stávajícího právního rámce evropské úpravy nakládání s odpady sm rem k up esn ní hranice mezi odpady a materiály, které odpady nejsou, k vyjasn ní definic využití a odstra ování odpad, k podpo e opat ení pro p edcházení vzniku odpad a nakládání s odpadem a v neposlední ad k p ehodnocení cíl (kvót) pro zpracování a využití odpad v závislosti na vývoji p i zpracování a využití odpad. Tyto práce vyvrcholily p ijetím nové evropské Sm rnice o odpadech Evropským parlamentem a Radou EU v roce 2008. Sm rnice má být dle l. 40 transponována do právních ád lenských stát Evropské unie do 12. prosince 2010. N která ustanovení Sm rnice už ovšem nabyla ú innosti dnem 12. prosince 2008 (viz l. 41 Sm rnice), jelikož upravují p echod na nový právní rámec a novelizují tak jiné evropské sm rnice regulující oblast nakládání odpady, tj. Sm rnici. 75/439/EHS o nakládání s odpadními oleji, Sm rnici.91/689/ehs o nebezpe ných odpadech a Sm rnici. 2006/12/ES o odpadech, které pozbudou ú innosti dnem 12. prosince 2010. V podstatné ásti obsahu je nová sm rnice o odpadech shodná i up es uje starou sm rnici o odpadech z roku 1975. 2 Sd lení Evropské komise KOM(2005) 666 11
Jedním z cíl sledovaných nov p ijatou Sm rnicí je i p iblížení se k evropské recykla ní spole nosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdroj (viz odst. 41 úvodního zd vodn ní Sm rnice). Tomu by m ly odpovídat i nov stanovené cíle, pokud jde o p ípravu na op tovné použití a recyklaci odpad. Bohužel, p elom roku 2008 a 2009 ukázal, že regulovaná nabídka v podob právem stanovených kvót recyklace odpad (p edevším z obal plast, papír, sklo) m že být v tržním prost edí na stran poptávky velmi limitujícím faktorem pro další rozvoj tohoto cíle. A koliv jsou nastaveny recykla ní cíle, stále není zaru eno, že se Evropa stane sob sta nou recykla ní spole ností, která dokáže sv j odpad nejen vyprodukovat, ale i využívat na svém území a následn jej uplatnit na trhu v podob výrobk z recyklát. V souvislosti s výše uvedeným je tak pon kud zvláštní, že dle l. 11 Sm rnice musí lenské státy p ijmout opat ení na podporu op tovného použití výrobk, a to zejména tvorbou a podporou sítí pro opravy a op tovné použití, využíváním ekonomických nástroj, kritérií pro ve ejné zakázky, množstevních cíl nebo jiných opat ení. Rovn ž musí být v lenském stát zaveden do roku 2015 na podporu vysoce kvalitní recyklace systém t íd ného sb ru odpad z papíru, kovu, plastu a skla. Zde je t eba íci, že toto ustanovení Sm rnice je do jisté míry duplicitní s ohledem na Sm rnici Evropského parlamentu a Rady. 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, ve zn ní Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2004/12/ES a Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2005/20/ES, která stanovuje závazné kvóty využívání obalových odpad z plastu, papíru a skla, které se nej ast ji vyskytují práv v obalových odpadech. Zavedení systému t íd ní odpad musí být dle Sm rnice proveditelné z hlediska technického, hospodá ského a z hlediska životního prost edí, tj. vždy musí jít o zohledn ní všech 3 složek trvalé udržitelnosti takového systému. Sm rnice pro odpad pocházejících z domácností (pop. od jiných p vodc, pokud tento odpad odpovídá odpad m z domácností), který je složen z kovu, papíru, skla nebo plastu, na izuje, aby k op tovnému využití i recyklaci bylo využito 50 % hmotnosti takového odpadu v roce 2020. Pro vyjasn ní otázky ke které základní hodnot je vztažen cíl 50 % hmotnosti v roce 2020 ukládá Sm rnice povinnost Komisi stanovit podrobná pravidla, kterými se stanoví zp soby uplat ování a výpo tu pro ov ování dodržování tohoto cíle s ohledem na na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpad. Na základ dosavadních diskusí jsou uvažovány 2 zp soby výpo tu této hodnoty, a to aby 50 % hmotnosti využití bylo po ítáno z využití všech komodit (papír, plast, sklo, kovy) ke hmotnosti t chto materiál vyskytujících se v odpadech z domácností. Dalším p ístupem je po ítat 50% využití pro každý druh samostatn k jeho výskytu v domovním odpadu. Oproti stávající právní úprav klade nová Sm rnice v tší d raz na vlastní p edcházení vzniku odpad, zejména i tím, že rozši uje okruh v cí i materiál, které nemusí nutn p i svém použití, resp. jejich vyn tí a následném využití v p írod závažným zp sobem ohrozit životní prost edí, pokud nedochází k jejich významné kvalitativní zm n (nap. získání nebezpe ných vlastností). Jde zejména o oblast vyt žených zemin a sediment a dále p írodních biologických materiál, nap. sláma a jiné p írodní látky pocházející ze zem d lské výroby nebo lesnictví, které nejsou nebezpe né a které se využívají v zem d lství, lesnictví nebo k 12
výrob energie z této biomasy prost ednictvím postup nebo metod, které nepoškozují životní prost edí ani neohrožují lidské zdraví ( l. 2 odst. 1 Sm rnice). Pokud jde o definice, pak se nová Sm rnice p íliš v definici odpadu neliší od dosud ú inné evropské úpravy (srov. l. 3 odst. 1 Sm rnice a l. 1 odst. 1 písm a) Rámcové sm rnice. 75/442/EHS), a koliv se snaží jasn ji definovat v lánku 6 stav, kdy odpad p estává být odpadem. I nadále není zcela jasn ešen p echod mezi odpadem a druhotnou surovinou, toto se ponechává v kompetenci Komise, není-li ji využito, pak je na lenském státu, jak je vymezí ( l. 6 odst. 4 Sm rnice). Obecn vzato platí, že není-li této volnosti v p ístupu využito, pak by m lo být tém vše (vyjma výše popsaného okruhu omezení p sobnosti Sm rnice), eho se držitel zbavuje, má úmysl zbavit, nebo se od n j vyžaduje, aby se zbavil (nap. zákonem) odpadem ( l. 3 odst. 1 Sm rnice). Zde snad jde do budoucna doporu it p i p íprav národní legislativy zvolit co možná nejobez etn jší p ístup s ohledem na praxi okolních vysp lých stát Evropské unie, aby nebyl lenský stát na en z nastavení p íliš volných podmínek, resp. p íliš širokého spektra zp sob vzniku druhotných surovin jakožto materiál a p edm t nepod azovaných pod p ísný režim nakládání s odpady. Na druhou stranu, p ílišné lp ní na striktním omezení využití vedlejších produkt a jejich pod azením pod odpadový režim m že vést k omezení hospodá ské sout že v rámci evropského jednotného trhu. Definice vedlejšího produktu je dána l. 5 Sm rnice, jde o jedno z nových opat ení na podporu p edcházení vzniku odpad. V návaznosti na jednotný evropský trh je t eba zmínit zejména eskou republikou prosazované ustanovení nové Sm rnice l. 16 o zásad sob sta nosti a blízkosti. Dle tohoto ustanovení m že lenský stát (je tedy na v li kteréhokoliv lenského státu) omezit p epravu odpad ur ených ke spálení, které je klasifikováno jako využití, do daného lenského státu, pokud bylo zjišt no, že by v d sledku této p epravy musely být odstran ny odpady, které vznikly na území daného lenského státu nebo že by odpad musel být zpracován zp sobem, jenž není v souladu s národním plánem pro nakládání s odpady daného lenského státu. Vzhledem k tomu, že lenské státy jsou zavázány Sm rnicí ke kooperaci v oblasti nakládání s odpady, nelze striktní zákazy dovozu odpad bez konzultace a zohledn ní pot eby okolních lenských stát vydat ( l. 32). V opa ném p ípad by totiž mohla vzniknout situace, kdy p eprava odpad v rámci daného lenského státu do za ízení ke spálení za ú elem jejich energetického využití byla pro životní prost edí daleko mén p íznivá, a to s ohledem na vzdálenost a druhovou skladbu t chto odpad, než dovoz odpad k energetickému využití ze sousedního lenského státu na mnohem kratší vzdálenost nebo druhov pot ebn jší (využiteln jší) skladbu odpad. Samoz ejm, základními kritérii pro stanovení tohoto zákazu v souladu s l. 16 odst. 1 Sm rnice je, zda by musely být odpady vyprodukované v rámci lenského státu v d sledku dovozu odstran ny i zpracovány jiným zp sobem, který není v souladu s národním plánem odpadového hospodá ství. Plány lenských stát tak musí být opravdu p ipravovány ve spolupráci se sousedy, aby nedošlo k paradox m mající pro životní prost edí negativní dopady. Vyhodnocení pro využití možnosti zakázat p epravu odpad do lenského státu musí ovšem prob hnout v kontextu regionálních (i p eshrani ních) systém nakládání s odpady, jelikož v souladu s od vodn ním odst. 39 Sm rnice n které lenské státy nemusí být schopny na svém území vytvo it sí zahrnující celou škálu za ízení ke kone nému využití odpad. 13
Nov se Sm rnice v nuje program m pro p edcházení odpad ( l. 29 Sm rnice), p i emž jejich zpracování (p ijetí) má prob hnout v lenských státech do 12. prosince 2013. Tyto dokumenty mohou být sou ástí národních plán nakládání s odpady, ale musí napl ovat obsahov požadavky sm rnice, tj. stanovení cíl, dále vyhodnocení užite nosti p íklad opat ení uvedených v p íloze IV Sm rnice nebo jiných náležitých opat ení (nap. podpora výzkumu a vývoje v oblasti dosahování istších produkt a technologií spojených se vznikem menšího množství odpad a ší ení a využívání výsledk tohoto výzkumu a vývoje, podpora ekodesignu, podpora d v ryhodných ekozna ek). Ú elem t chto cíl a opat ení je p erušit závislost mezi hospodá ským r stem a dopady na životní prost edí spojenými se vznikem odpad. Dovedeno ad absurdum každý lenský stát se má snažit o podporu takových technologií, které by nem ly nejlépe žádný dopad na životní prost edí. Vzhledem k relativn zna né obecnosti obsahových požadavk m že lenský stát p i zpracovávání takového preventivního programu vycházet i z tradi ních (specifických) zp sob nakládání s odpady v daném stát, kvalitativní i kvantitativní kritéria pro hodnocení vhodnosti daných opat ení volí každý lenský stát sám. Obecn prevencí vzniku odpad lze chápat takový p ístup, kdy dochází k využívání nových technologií a výrobku více šetrných k životnímu prost edí než dosud užívané nebo pokud již odpady jsou produkovány, aby byly využity co nejblíže u zdroje a nepodmi ovaly tak vznik a údržbu rozsáhlých systém nakládání s odpady a zanechávaly tak co nejmenší negativní dopady na životním prost edí (nap. komunitní kompostování, omezení vzniku nebezpe ných odpad ). Za zmínku stojí i nov formulovaný p ístup Evropské unie k nakládání s biologickými odpady, kdy lenské státy v p ípad pot eby (kterou vyhodnocuj ony samy) stanoví mj. i odd lený sb r biologického odpadu za ú elem kompostování a anaerobní digesce odpadu ( l. 22 Sm rnice). Podmínkou je ovšem, aby provozováním takového systému ovšem nedocházelo k ohrožení lidského zdraví i poškození životního prost edí, nap. ohrožením vody, ovzduší, p dy nebo rostlin nebo živo ich, obt žováním hlukem nebo zápachem i nep íznivým vliv m na krajinu ( l. 13 Sm rnice). V souladu s l. 4 musí lenské státy p i zavedení takového systému rovn ž dodržet l. 4 Sm rnice, a to zohlednit zásadu p edb žné opatrnosti a udržitelnosti, technickou proveditelnost a hospodá skou životaschopnost, ochranu zdroj i celkové dopady na životní prost edí, lidské zdraví a hospodá ské a sociální dopady. Nejzásadn jší p ínos a zárove zm nu oproti dosud ú inné Rámcové sm rnici o odpadech 75/442/EHS obsahuje Sm rnice v l. 4 odst. 1, kde je oproti l. 3 odst. 1 staré sm rnice, jasn stanovena hierarchie zp sob nakládání s odpady, tj. p edcházení vzniku, p íprava k op tovnému použití, recyklace, jiné využití, nap íklad energetické využití, odstran ní. Užívání hierarchie lenskými státy se ídí tímto pravidlem daným Sm rnicí: P i uplat ování hierarchie zp sob nakládání s odpady uvedené p ijmou lenské státy opat ení, která podpo í možnosti, jež p edstavují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prost edí. To m že u zvláštních tok odpad vyžadovat odchýlení se od hierarchie, je-li to od vodn no zohled ováním životního cyklu u celkových dopad vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním. Jednotlivé zp soby nakládání s odpady tak v rámci lenského státu musí vytvá et komplexní celek (integrovaný systém), aby docházelo k co nejmenším negativním vliv m na životní prost edí. P i jejím uplat ování tak musí být reflektována zásada p edb žné opatrnosti a 14
udržitelnosti v etn technické proveditelnosti, hospodá ské životaschopnosti, ochrany zdroj i celkových hospodá ských a sociálních dopad. S ohledem na výše uvedené lze na novou Sm rnici o odpadech nahlížet pon kud s rozpaky. A koliv p inesla vyjasn ní hierarchie zp sob nakládání s odpady, up esn ní n kterých definic a zavedení nových pojm, stále si klade p íliš vysoké cíle na vznik evropské recykla ní spole nosti, což potvrzuje zavedením závazných kvót na využívání odpad z plastu, papíru, kovu a skla v roce 2020. Je otázkou, zda by takové ustanovení bylo obsaženo v nové Sm rnici i po prob hnuvší celoevropské krizi v odbytu vyt íd ných složek odpad na p elomu roku 2008 a 2009. V ní se totiž naplno ukázalo, že lze velmi obtížn prosazovat ekologické cíle stanovené v jednom regionu (oblasti) sv ta, když ekonomický systém je dnes zcela globalizován, ale standardy ochrany životního prost edí p i n kterých innostech mají regionální význam nebo regionální závaznost. 1.4.2. Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, ve zn ní Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2004/12/ES a Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2005/20/ES Na území m st a obcí v Evropské unii vzniká velké množství odpad, které se vzhledem ke svému charakteru a využívaným technologickým postup m dá znovu využít, resp. materiál, z n hož jsou vyrobeny. Tím je napl ován tzv. substitu ní vztah odpad jako druhotná surovina místo primárních zdroj surovin vyskytujících se v životním prost edí (ropa, zemní plyn, uhlí). Nej ast ji vyskytujícím se druhem odpadu jsou obalové materiály, a to p edevším z papíru, plastu a skla. Sm rnice o obalech navazuje principiáln na Sm rnici o odpadech, zejména pokud jde o stanovení zp sobu nakládání s obalovými odpady. Definice v této Sm rnici jsou mnohem propracovan jší (je to dáno p edevším dobou jejího vzniku první polovina 90. let minulého století). I zde je op t stanovena jakási specifická hierarchie nakládání s obalovými odpady. Preferována je p edevším prevence vzniku obalového odpadu ( l. 4 Sm rnice). Opakované použití obal, jako formu prevence, však mohou lenské státy podporovat jen za spln ní ur itých podmínek ( l. 5 Sm rnice), zejména podmínky nenarušení volného pohybu zboží, tedy pouze takovým zp sobem, aby nedošlo k vytvo ení netarifní p ekážky trhu. (ten lánek totiž nedává prioritu opakovanému použití, pouze íká, že se to smí podporovat, pokud jsou spln ny další podmínky.) Na rozdíl od velmi obecn konstruované Sm rnice o odpadech obsahuje obalová Sm rnice i kvóty využívání obalových odpad ( l. 6 Sm rnice) v etn stanovení horních limit využití hmotnostních procent obal (jako omezující podmínka pro p edejití narušení vnit ního trhu Evropské unie). Pro eskou republiku jsou nyní závazné limity dané Sm rnicí. 2004/12/ES ve spojení se Sm rnicí. 2005/20/ES, kdy musí být k 31. 12. 2012 dosaženo minimáln 60 % odpadu z obalu využito, z toho minimáln 55 % a maximáln 80 % odpadu recyklováno. 15
lenské státy jsou povinny stanovit systémy zp tného odb ru, sb ru použitých obal nebo obalových odpad, opakovaného použití nebo využití, v etn recyklace obal nebo sebraných obalových odpad ( l. 7 Sm rnice). Sjednocené zna ení materiálového složení obal usnad uje identifikaci a proces sb ru a t íd ní použitých obal ( l. 8 Sm rnice). Sm rnice obsahuje i další omezující podmínky pro uvád ní obal na trh, a to stanovením hladin koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chrómu ( l. 11 Sm rnice). Vytvo ení povinných informa ních systém a jejich provázanost se systémy ostatních lenských stát napomáhá efektivní kontrole uplat ování Sm rnice, pro informovanost ob an a rovn ž pro ú ely reportingu Evropské komisi (viz její l. 12, 13 a 17). Plánování nakládání s obaly je povinnou sou ástí plánu/ zpracovávaných podle Sm rnice o odpadech ( l. 14 Sm rnice o obalech). 1.4.3. Sm rnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpad Ú elem této Sm rnice (její l. 1) je nastavit takové technicko-bezpe nostní požadavky na umíst ní skládek, jejich provoz a ukládání odpad, které nejen zabezpe í napl ování Rámcové sm rnice o odpadech (p edevším její l. 3 a 4, p íloha. I a II Sm rnice), ale zárove stanoví postupy a návody pro p edcházení nebo maximální omezení negativních ú ink skládkování odpad na životní prost edí (zejména zne išt ní povrchových nebo podzemních vod, ovzduší, p dy, lidské zdraví). lenské státy musí dle l. 3 odst. 1 tuto Sm rnici použít na jakoukoliv skládku definovanou v l. 2 písm. g) Sm rnice (tj. krátkodobou i dlouhodobou, povrchovou nebo podpovrchovou) po celou dobu její životnosti. Skládky jsou rozd leny celkem do t í kategorií ( l. 4 Sm rnice) - skládky nebezpe ných odpad, skládky odpad neklasifikovaných jako nebezpe né a skládky inertních odpad. Za ú elem omezení p ijímání biologicky rozložitelných odpad na skládky mají lenské státy p ijmout vnitrostátní strategii nakládání s tímto druhem odpadu. Strategie by m la obsahovat opat ení zam ená na dosažení cíl stanovených v l. 5 odst. 2 Sm rnice, zejména pomocí recyklace, kompostování, výroby bioplynu nebo materiálového a energetického využití. T mito cíli je dosažení postupného snižování hmotnostních procent biologicky rozložitelných odpad ukládaných na skládku z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpad vyprodukovaných v roce 1995. Postupn od implementace Sm rnice do vnitrostátního právního ádu musí být dosaženo po p ti letech 75 %, po osmi letech 50 % a 35 % hmotnostního snížení. lenské státy musí zajistit, že na skládky nebudou ukládány kapalné odpady, odpady, které jsou v podmínkách skládky výbušné, žíravé, oxidující, vysoce ho lavé, nemocni ní odpad a jiné klinické odpady pocházející z lé ebných nebo veterinárních za ízení a v neposlední ad celé použité pneumatiky a drcené použité pneumatiky ( l. 5 odst. 3 Sm rnice). Nesmí být ed ny a míšeny odpady za ú elem napln ní kritérií pro p ijímání odpadu na skládku ( l. 5 odst. 4 Sm rnice). Provoz skládky m že být zahájen jedin po absolvování povolovacího procesu vedeného p íslušným státním orgánem ( l. 7, 8, 9 a 10). Na skládku ur ité kategorie lze p ijímat jen odpad s p íslušnými vlastnostmi ( l. 6 Sm rnice). P edpokládané náklady na uzav ení skládky a následnou pé i ukon ení provozu alespo po dobu t iceti let by m ly být 16
hrazeny ze státem stanovené finan ní jistiny (rezervy) vytvá ené provozovatelem skládky ( l. 10 Sm rnice). Samotný provoz skládky, její kontrola a monitoring je podrobn upraveno v l. 11, 12 a v p íloze. III Sm rnice. Uzav ení skládky je možné až po kone né kontrole p íslušného orgánu lenského státu a vydání povolení s uzav ením. Toto ovšem nezbavuje provozovatele skládky odpov dnosti za p ípadné negativní dopady uzav ené skládky na životní prost edí ( l. 13 Sm rnice). Zcela jist nejvíce sledovaným ustanovením Sm rnice je její l. 14, který stanovuje, že stávající povolené nebo provozované skládky mohou nadále fungovat pouze tehdy, splní-li bezodkladn podmínky dané Sm rnicí, maximáln však do 8 let od dne implementace Sm rnice do vnitrostátního právního ádu (v eské republice tedy do konce dubna 2012). O napl ování Sm rnice jsou op t lenské státy povinny každé t i roky zpracovávat zprávy. Smysl Sm rnice nelze spat ovat pouze v tom, že stanovuje podmínky pro provoz skládek, ale nep ímo tím nutí lenské státy k vývoji a zavád ní alternativních zp sob nakládání (odstra ování) s odpady. Další právní p edpisy Evropské unie upravující problematiku nakládání s odpady, zejm. n kterými druhy odpad a využívání n kterých zp sob odstra ování odpad : - Sm rnice Rady. 75/439/EHS o nakládání s odpadními oleji; - Sm rnice Rady. 78/176/EHS o odpadech z pr myslu oxidu titani itého, ve zn ní Sm rnice 83/29/EHS; - Sm rnice Rady. 82/883/EHS o postupech monitorování životního prost edí ovlivn ného vypoušt ním odpad z pr myslu oxidu titani itého a dozoru nad ním; - Sm rnice Rady. 86/278/EHS o ochran životního prost edí a zejména p dy p i používání kal z istíren odpadních vod v zem d lství; - Sm rnice Rady. 87/217/EHS o p edcházení a snižování zne išt ní životního prost edí azbestem; - Sm rnice Rady. 91/157/EHS o bateriích a akumulátorech obsahujících ur ité nebezpe né látky; - Sm rnice Rady. 91/689/EHS o nebezpe ných odpadech ve zn ní Sm rnice Rady. 94/31/ES; - Sm rnice Rady. 91/692/EHS o standardizaci a racionalizaci zpráv o provád ní n kterých sm rnic vztahujících se k životnímu prost edí; - Sm rnice Rady. 92/112/EHS o postupech harmonizace program snižování a úplného vylou ení zne iš ování odpady z pr myslu oxidu titani itého; - Sm rnice Komise. 93/86/EHS o zavád ní technického pokroku do Sm rnice Rady. 91/157/EHS o bateriích a akumulátorech obsahujících ur ité nebezpe né látky; - Sm rnice Rady. 94/67/ES o spalování nebezpe ných odpad a související sm rnice Rady. 89/369/EHS o prevenci zne iš ování ovzduší obecními spalovnami a sm rnice Rady. 89/429/EHS o omezení zne išt ní ovzduší z již existujících spaloven; - rozhodnutí Komise. 94/741/ES o dotaznících pro zprávy lenských stát o provád ní n kterých sm rnic 17
v oblasti nakládání s odpady (k provedení Sm rnice Rady. 91/692/EHS); - rozhodnutí Rady. 94/904/ES o seznamu nebezpe ného odpadu k provedení l. I odst. 4 Sm rnice Rady. 91/689/EHS; - Sm rnice Rady. 96/59/ES o odstra ování polychlorovaných bifenyl a polychlorovaných terfenyl (PCB/PCT); - rozhodnutí Komise. 96/302/ES o stanovení formulá e pro poskytování údaj podle l. 8 odst. 3 Sm rnice Rady. 91/689/EHS - rozhodnutí Komise. 97/622/ES o dotaznících pro zprávy lenských stát o provád ní n kterých sm rnic v oblasti nakládání s odpady (k provedení Sm rnice Rady. 91/692/EHS); - rozhodnutí Komise. 98/184/ES o dotazníku pro zprávy lenských stát o provád ní Sm rnice Rady. 94/67/ES (k provedení Sm rnice Rady. 91/692/EHS); - Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2000/53/ES o vozidlech s ukon enou životností; - Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických za ízeních (OEEZ) a související Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2002/95/ES o omezení používání n kterých nebezpe ných látek v elektrických a elektronických za ízeních; - Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2006/21/ES o nakládání s odpady z t žebního pr myslu; - Sm rnice Evropského parlamentu a Rady. 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení sm rnice 91/157/EHS; Výše uvedené unijní právní p edpisy a rozhodnutí p íslušných orgán Evropské unie jsou (s výjimkou poslední jmenované sm rnice) promítnuty v eském právním ádu, zejména v zákon o odpadech. V sou asnosti je p ipravována novelizace tohoto zákona, která by m la transponovat Sm rnici. 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a dále zohlednit p ipomínky Evropské komise z tzv. formálního upozorn ní eské republiky z b ezna roku 2007 vytýkající nedostate nou implementaci Sm rnice. 1999/31/ES o skládkách odpadu. Vedle sm rnic, které nejsou až na výjimky p ímo vykonatelné, jsou na poli komunitárního práva velmi významná Na ízení Rady a Evropské komise. K jejich provád ní není t eba v lenských státech p ijímat speciální právní úpravu, jsou p ímo aplikovatelné. V tšinou se týkají záležitostí, kde by odchylný postup vytvo ený na úrovni jednotlivých lenských stát, i když s jednotným obecným právním rámcem mohl negativn narušit jednotný vnit ní trh a ohrozit životní prost edí. V oblasti nakládání s odpady jde o na ízení, které upravují problematiku p eshrani ní p epravy odpad a dozor nad ní. Jde o tato na ízení: - Na ízení Rady (EHS). 259/93 o dozoru nad p epravou odpad v rámci Evropského spole enství, do n j a z n j a o jejich kontrole; - Na ízení Rady (ES). 1420/1999, kterým se stanoví spole ná pravidla a postupy pro p epravu n kterých druh odpad do n kterých ne lenských zemí OECD; - Na ízení Komise (ES). 1547/1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle na ízení Rady (EHS). 259/93 pro p epravu n kterých druh odpad do n kterých zemí, na n ž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v kone ném zn ní; 18
1.5.1. Zákon. 185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých dalších zákon, ve zn ní pozd jších p edpis 1.5.1.1. Zákon o odpadech a jeho cíl a ú el Jak již bylo výše poznamenáno, právní ád musel být od poloviny 90. let minulého století harmonizován s acquis communitaire, aby eský stát splnil podmínky pro lenství v Evropské unii. Rychlost p izp sobování se evropskému právu i spole enským a hospodá ským podmínkám zp sobil, že plnohodnotná právní úprava byla p ijata až na po átku 21. století. Sou asný zákon o odpadech v sob dnes implementuje adu právních p edpis Evropské unie v etn t ch, které eší specifické zp soby nakládání s odpady, nap. elektrická a elektronická za ízení, autovraky, akumulátory a baterie. D sledkem tohoto neustále prom ování je, že v pr b hu více jak šestileté ú innosti byl již 15-krát novelizován a další novelizace jsou p ipravovány jak prost ednictvím poslanecké iniciativy, tak samotným garantem tohoto zákona, Ministerstvem životního prost edí. Velmi zásadní p epracování zákona bude jist pot ebné nejen vzhledem k t mto p ijatým zm nám, ale i s ohledem na skute nost, že bude v dohledné dob p ijata nová Rámcová sm rnice o odpadech. K zákonu o odpadech byla p ijata celá ada provád cích právních p edpis : - vyhláška Ministerstva životního prost edí a Ministerstva zdravotnictví. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpe ných vlastností odpad ; ve zn ní vyhlášky. 502/2004 Sb. - vyhláška Ministerstva životního prost edí. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad, Seznam nebezpe ných odpad a seznamy odpad a stát pro ú ely vývozu, dovozu a tranzitu odpad a postup p i ud lování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad ), ve zn ní pozd jších p edpis ; - vyhláška Ministerstva životního prost edí. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kal na zem d lské p d, ve zn ní vyhlášky. 500/2004 Sb.; - vyhláška Ministerstva životního prost edí. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve zn ní pozd jších p edpi s; - vyhláška Ministerstva životního prost edí. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanýmiterfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlor difenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými sm smi obsahujícími kteroukoliv z t chto látek v koncentraci v tší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB); - vyhláška Ministerstva životního prost edí. 237/2002 Sb., o podrobnostech zp sobu provedení zp tného odb ru n kterých výrobk, ve zn ní pozd jších p edpis ; - vyhláška Ministerstva životního prost edí. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpad 19
na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zm n vyhlášky. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve zn ní pozd jších p edpis ; - vyhláška Ministerstva životního prost edí. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektroza ízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektroza ízeními a elektroodpady), ve zn ní vyhlášky.65/2010 Zákon o odpadech p edstavuje základní vnitrostátní legislativní rámec odpadového hospodá ství, p esto není komplexním právním p edpisem pro tuto oblast. V celé ad záležitostí nakládání s odpady, a již vzhledem k jejich specifickému charakteru (nap. radioaktivní odpad, odpadní vody, odpadní plyny), nebo zohled ujíce jejich specifika využití, je p ijata celá ada zvláštních právních p edpis (nap. obalové odpady). Koncepce zákona vychází ze dvou základních p edpoklad, a to odpov dnosti p vodce odpadu (v etn úhrady náklad vynaložených na nakládání s odpady) a hierarchii nakládání s odpady. Nejde-li p edejít vzniku odpadu ( 10 odst. 1 zákona o odpadech prvotní p vodce má p i své innosti nebo v rozsahu své p sobnosti povinnost p edcházet vzniku odpad, omezovat jejich množství a nebezpe né vlastnosti. ), musí být omezováno jeho množství, zejm. množství nebezpe ných odpad (nebo s nebezpe nými vlastnostmi). Vyprodukované odpady by m ly být prvo ad využity k p vodnímu ú elu (angl. reusing), není-li to možné, jejich jiné využití nesmí ohrozit životní prost edí ani lidské zdraví. Jiným využitím se myslí p edevším recyklace (využití materiálové), stejn tak jako využití energetické (výroba tepla, elekt iny náhradou za klasické zdroje paliv nap. uhlí, ropa, zemní plyn). Na konci této stupnice stojí pouhé odstran ní odpadu nesledující materiálový nebo energetický efekt. Odstran ní (spálení, skládkování) odpadu musí probíhat v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prost edí. Nejrozší en jší formou odstra ování odpad v eské republice je jeho skládkování (a již povrchové nebo hlubinné). D vody jsou nasnad, p vodci odpad nejsou jednak dostate n motivováni k jiným zp sob m nakládání s odpady a dále nejsou dostate n (zejména ekonomicky) podporovány jiné alternativní zp soby nakládání s odpady. Zákon o odpadech od ú innosti tzv. euronovely (zákon. 154/2010 Sb. vstoupil v ú innost 1. ervence 2010)) explicitn obsahuje v 12 hierarchii zp sob nakládání s odpady (viz výše l. 4 odst. 1 Sm rnice. 98/2008/ES), ímž byl napraven dosud zavedený sm r naprosté preference materiálového využití odpad p ed jiným zp sobem využití (srov. 11 odst. 1 poslední v ta zákona o odpadech ú inný do 30. ervna 2010 Materiálové využití odpad má p ednost p ed jiným využitím odpad. ). Sm rnice a zákon rovn ž také p ipouští odchýlit se od hierarchie, pokud p i hodnocení životního cyklu jednotlivého odpadového toku (nap. sm sného komunálního odpadu) je analyzováno, že trvání na hierarchii je v daném ase a míst ekonomicky nep íznivé a sociáln neúnosné, p i emž náhradní zp sob nakládání s odpadem nesmí i nadále ohrozit zdraví obyvatel a životní prost edí. Vzhledem k tomu, že hierarchie explicitn obsahuje jako jeden ze stup i energetické využití odpad, byl stanoven v p íloze zákona v souladu se Sm rnicí. 98/2008/ES vzorec pro 20