Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D. Vypracovala: Pavlína Setinská Brno 2010

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D., za odborné vedení, rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům městského úřadu ve Vyškově za zpřístupnění potřebných informací.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků vypracovala samostatně s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 28. května 2010

Abstract Setinská, P. Application of value added tax for local governments. The bachelor thesis. Brno 2010. The bachelor thesis deals with the application of value added tax for local governments. It focuses on the issue of conditions under which the public administration subjects will become the payer of the value added tax. It defines what the object of the tax is, when municipalities have the right to deduct the tax and how to keep records for value added tax purposes. It divides chargeable event on those municipalities which are liable to the value added tax and which are not. Furthermore implications of value added tax on municipal management are mentioned. The issue is applied to the town of Vyškov which became the payer of value added tax in 2009. Keywords Value added tax, local government, chargeable event, tax deduction, management implications. Abstrakt Setinská, P. Uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků. Bakalářská práce. Brno 2010. Bakalářská práce se zabývá uplatňováním daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků. Je zaměřena především na problematiku, za jakých podmínek se subjekty veřejné správy stanou plátci daně z přidané hodnoty. Vymezuje, co je předmětem daně, kdy mají obce nárok na odpočet daně a jakou musí vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Provádí rozbor činností, u kterých se daň z přidané hodnoty uplatňuje a u kterých nikoliv. Dále práce zmiňuje dopady daně z přidané hodnoty na hospodaření těchto celků. Tato problematika je aplikována na město Vyškov, které se stalo plátcem daně z přidané hodnoty v roce 2009. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, územně samosprávný celek, zdanitelná plnění, odpočet daně, hospodářské dopady.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 8 2 Materiál a metody 10 3 Literární rešerše 11 3.1 Vymezení základních pojmů... 11 3.2 Obrat obce a jeho sledování pro účel registrace k DPH... 14 3.3 Obec jako plátce DPH... 17 3.3.1 Sazby daně a výpočet daně... 18 3.3.2 Zdanitelná plnění... 19 3.3.3 Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně... 20 3.3.4 Osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně... 21 3.3.5 Nárok na odpočet daně... 24 3.3.6 Krácený a poměrný nárok na odpočet daně... 26 3.4 Daňové přiznání k DPH... 29 3.5 Evidence pro účely DPH... 30 3.5.1 Daňové doklady... 30 4 Vlastní práce 33 4.1 Město Vyškov... 33 4.2 Výkony veřejné správy a příjmy nepodléhající dani... 33 4.2.1 Druh příjmů a výnosů, které podléhají DPH... 34 4.2.2 Obrat města Vyškova pro nutnou registraci k DPH... 36 4.3 Uplatňování DPH v jednotlivých zdaňovacích obdobích...37 4.3.1 Uplatňování DPH ve druhém čtvrtletí roku 2009...37 4.3.2 Uplatňování DPH ve třetím čtvrtletí roku 2009... 41 4.3.3 Uplatňování DPH ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009... 42 4.3.4 Uplatňování DPH v prvním čtvrtletí roku 2010... 46

Obsah 6 4.3.5 Poměrný odpočet u města Vyškova... 49 4.3.6 Složení daně na výstupu za období 1.4 2009 1. 4. 2010... 50 4.4 Rozbor nákladů města při zavedení DPH... 51 4.5 Přehled výsledku hospodaření za rok 2006 2009... 52 4.6 Dopady DPH na hospodaření města... 56 5 Závěr 59 6 Literatura 61 7 Seznam použitých zkratek 63

Seznam tabulek, obrázků a rovnic 7 Seznam tabulek, obrázků a rovnic Tabulky Tabulka 1: Příklady plnění, která vstupují a nevstupují do obratu obce... 15 Tabulka 2: Změna sazeb DPH od 1. 1. 2010... 18 Tabulka 3: Výpočet koeficientů metodou zdola... 18 Tabulka 4: Koeficienty vypočítané metodou shora... 19 Tabulka 5: Zdanitelná plnění... 19 Tabulka 6: Daňové přiznání města Vyškova za duben červen 2009 (Kč)... 37 Tabulka 7: Daňové přiznání města Vyškova za červenec září 2009 (Kč)... 41 Tabulka 8: Daňové přiznání města Vyškova za říjen prosinec 2009 (Kč)... 42 Tabulka 9: Ceník za pronájem prostor... 44 Tabulka 10: Daňové přiznání města Vyškova za leden 2010 (Kč)... 46 Tabulka 11: Vyúčtování tisku Vyškovského zpravodaje (Kč)... 49 Tabulka 12: Vyúčtování roznášky Vyškovského zpravodaje... 49 Tabulka 13: Celková daň na výstupu... 50 Tabulka 14: Náklady při zavádění DPH (v Kč)... 51 Tabulka 15: Bilance příjmů a výdajů za rok 2006 (v Kč)... 52 Tabulka 16: Bilance příjmů a výdajů za rok 2007 (v Kč)... 53 Tabulka 17: Bilance příjmů a výdajů za rok 2008 (v Kč)... 54 Tabulka 18: Bilance příjmů a výdajů za rok 2009 (v Kč)... 54 Tabulka 19: Výpočet daňové povinnosti (v Kč)... 56 Tabulka 20: Dopad DPH pro rozpočet obce (v Kč)... 56 Tabulka 21: Srovnání nákladů a navýšení příjmů při zavedení a fungování DPH (v Kč)... 57 Tabulka 22: Podíl nákladů na zavedení a fungování DPH na celkových nákladech města Vyškova za rok 2009.... 58 Obrázky Obrázek 1: Možnosti odpočtu daně... 25 Obrázek 2: Složení daně na výstupu... 50 Obrázek 3: Přehled hospodaření města Vyškov 2006 2009... 55 Rovnice Rovnice 1: Výpočet daně metodou zdola... 18 Rovnice 2: Výpočet daně metodou shora... 18 Rovnice 3: Vypořádací koeficient... 27 Rovnice 4: Poměrový koeficient... 28 Rovnice 5: Výpočet vypořádacího koeficientu... 40 Rovnice 6: Vypořádací koeficient... 45 Rovnice 7: Výpočet vypořádání... 45

Úvod a cíl práce 8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Územně samosprávné celky patří mezi subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. To znamená, že jejich hlavní poslání je výkon veřejné správy. Vedle toho vykonává většina obcí ve větším či menším rozsahu i ekonomické činnosti, proto uplatňování daně z přidané hodnoty u obcí je dosti problematické. Daň z přidané hodnoty u nás platí od 1. 1. 1993, kdy byl v platnosti zákon č. 588/1992 Sb. Obce musely rozlišovat hospodářskou a hlavní činnost pro účely daně z přidané hodnoty. Jelikož se výnosy z hlavní činnosti nezapočítávaly do obratu pro účel registrace, tak nebylo tolik obcí, které by se staly plátci daně z přidané hodnoty. Po vstupu České republiky do Evropské unie k 1. 5. 2004 vzešel v platnost zákon, který upravuje daň z přidané hodnoty a to zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon musí být v souladu se směrnicemi Evropského společenstva. Činnosti obcí jsou rozdělovány jen z pohledu co je výkon veřejné správy a ekonomickou činností, není důležité, jestli jde o hlavní či hospodářskou činnost. Proto po vstupu do Evropské unie přibylo územně samosprávných celků, které se staly plátci daně z přidané hodnoty. Celkem zásadní pro tuto problematiku byla novela zákona účinná od 1. 1. 2009, která obsahovala i nové vymezení obratu pro účely registrace k dani. Bylo zrušeno ustanovení, že se do obratu veřejnoprávních subjektů nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Tato změna zapříčinila, že se hodně územně samosprávných celků stalo plátci daně z přidané hodnoty, protože nájmy bytů, nebytových prostor a pozemků patří mezi časté činnosti u obcí a příjmy z ní plynoucí tvoří velkou část ekonomické činnosti obce. S uplatňováním daně z přidané hodnoty přibylo obcím plno nových povinností, jak administrativních, tak nutnost správné evidence. Je také nutné, aby územně samosprávné celky uměly ekonomickou činnost správně rozdělit na plnění, která jsou zdanitelná, osvobozená od daně bez nároku na odpočet a plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně, která jim vstupují do obratu a která nikoliv. 1.2 Cíl práce Cílem práce je analyzovat uplatňování daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků. Popsat podmínky za jakých se musí obec stát plátcem daně z přidané hodnoty. Vymezit co je předmětem daně, kdy mají obce nárok na odpočet daně, a jakou musí vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Provést rozbor činnosti, u kterých se daň z přidané hodnoty uplatňuje

Úvod a cíl práce 9 a u kterých se neuplatňuje. V praktické části analyzovat situaci konkrétní obce a na základě údajů vybrané obce budou posouzeny činnosti, u kterých obec musí uplatňovat daň z přidané hodnoty a činnosti, které dani z přidané hodnoty nepodléhají. Práce bude také zaměřena na problematiku uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty u územně samosprávných celků a problematiku poměrného nároku na odpočet daně u přijatých plnění používaných k ekonomické činnosti i k výkonu veřejné správy. V závěru zhodnotím, jaké dopady mělo uplatňování daně z přidané hodnoty na hospodaření obce.

Materiál a metody 10 2 Materiál a metody V literární rešerši jsem použila především metodu deskripce. Stěžejní materiál, ze kterého jsem čerpala, byl zákon č. 253/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH). Informace o dani z přidané hodnoty (dále jen DPH) jsem čerpala ze ZDPH, který byl platný pro rok 2009 a následně pro rok 2010. Vycházela jsem i ze zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (dále jen ZoO), odborné literatury a internetových zdrojů, které se zabývají DPH u územně samosprávných celků (dále jen ÚSC). Ve vlastní práci jsem sledovala období od 1. 4. 2009 1. 4. 2010, tj. od data, kdy se Vyškov stal plátcem DPH. Nejdříve jsem rozdělila činnosti, které město vykonává v rámci veřejné správy a ekonomické činnosti. Uvedla jsem důvody, proč se město stalo plátcem DPH. Dalším bodem této části byla analýza daňových přiznání, které město během sledovaného období podalo na finančním úřadě. U každého přiznání jsem udělala rozbor, z jakých činností se skládalo, zdali šlo o zdanitelné nebo osvobozené plnění a vypočítala jsem všechny příslušné koeficienty, které slouží k výpočtu kráceného nároku na odpočet daně. Provedla jsem kalkulaci, kolik finančních prostředků muselo město vynaložit během prvního roku zavádění DPH. K tomuto jsem využila městem přijaté faktury za jednotlivá období. Pro správné vyčíslení, jak město Vyškov během posledních 4 let hospodařilo, sem použila závěrečné účty města, ve kterých se průběh jednotlivých roků pečlivě zaznamenává. Další důležitou částí bylo posouzení efektivity neboli dopadu DPH na hospodaření města. Pro správné určení efektivity DPH, jsem využila usnesení ze zasedání Rady města Vyškova, kde byly jednotlivé případy, které podléhají DPH rozebrány. Následovalo srovnání celkových nákladů s dopady DPH na hospodaření města. Na závěr byla použita metoda syntézy na celkové shrnutí dané problematiky.

Literární rešerše 11 3 Literární rešerše 3.1 Vymezení základních pojmů Daňová oblast DPH se řadí mezi nepřímé daně. Upravuje ji zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daň se uplatňuje na zboží, služby a nemovitosti. Předmětem daně je: a) dodání zboží nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku ( 2 odst. 1, ZDPH). U obcí se výjimečně uskutečňuje plnění mimo tuzemsko, když se tyto případy vyskytnou, je to velmi ojedinělé, proto jsou pro nás hlavně podstatné body a, b. Územní působnost: a) tuzemsko území České republiky (dále jen ČR), b) třetí země území mimo území Evropského společenství (dále jen ES), c) území ES stanovené příslušným právním předpisem ES ( 3 odst. 1, ZDPH). Úplata rozumí se tím částka v peněžních nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněžního plnění ( 4 odst. 1 písm. a) ZDPH). Daň na vstupu je to daň obsažena v částce za přijaté plnění, daň z poskytnuté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou povinnou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou (Boněk, 2010). Daň na výstupu je daň, kterou je povinen plátce přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění, z přijaté úplaty, daň při dovozu zboží,

Literární rešerše 12 daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou (Boněk, 2010). Zdanitelné plnění zdanitelnými plnění jsou pouze ta plnění, na která se nevztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně ani osvobození od daně s nárokem na odpočet daně. Zdanitelným plnění je tedy dodání zboží a převod nemovitosti za úplatu s místem plnění v tuzemsku, které podléhají dani na výstupu ve výši 10 % nebo 20 % a jsou předmětem DPH podle 2 odst. 1 písm. a)zdph. Zdanitelným plnění je také poskytování služeb za úplatu s místem plnění v tuzemsku, které podléhají dani na výstupu ve výši 10 % nebo 20% a které podle 2 odst. 1 písm. b) ZDPH předmětem DPH (Boněk, 2010). Místo plnění podle Musilové, Fitříkové (2009, s. 142) musí plátce, který uskutečňuje plnění být schopen určit, která plnění jsou předmětem daně. Zdanitelným plněním jsou pouze ta, která jsou uskutečněna v tuzemsku, proto je určení místa plnění velmi důležité. V případě, že se jedná o zdanitelné plnění je plátce povinen přiznat daň ve výši platné sazby DPH. Jedná-li se o plátce, který plnění přijímá a místo plnění je tuzemsko, vzniká mu nárok na odpočet daně. To pouze za podmínek, že přijaté plnění je zároveň zdanitelné plnění, u kterého uplatní základní nebo sníženou sazbu daně. Základ DPH patří sem všechny úplaty, které plátce daně obdržel nebo má obdržet za uskutečněná zdanitelná plnění od osoby, pro kterou uskutečnil zdanitelné plnění, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění (Boněk, 2010). Plátce DPH se může podle 94 ZDPH stát pouze osoba povinná k dani. Osoba povinna k dani: a) osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v 5a jinak, osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti, b) ekonomickou činností se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytující služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně ( 5 odst. 1,2 ZDPH).

Literární rešerše 13 Osoba osvobozená od uplatňování daně je dle 96, ZDPH definována jako: - osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud tento zákon nestanoví. Oblast územní samosprávy Územně samosprávný celek podle ústavy (1992) se ČR člení na obce, které jsou základními ÚSC, a kraje, které jsou vyššími ÚSC. ÚSC jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Obec je vždy součástí vyššího samosprávného celku. Vytvořit nebo zrušit vyšší ÚSC lze jen ústavním zákonem. ÚSC jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem. Obec má zřízen obecní úřad, kde je spravována zastupitelstvem obce, radou, starostou a zvláštními orgány obce. Obec, která má více jak 3000 obyvatel je městem. Město má městský úřad, na kterém je samostatně spravováno zastupitelstvem města, radou města, zvláštními orgány města a starostou ( 2, 3, 5, ZoO). Veřejnoprávní subjekt s účinnosti od 1. 1. 2009 vstupuje v platnost zákon č. 302/2008 Sb., kterým se mění zákon č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Hlavním důvodem provedených úprav je zajištění aplikace Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (tzv. Recast), se kterou je ZDPH od 1. 1. 2007 harmonizován. Novelou také dochází ke změnám ve stanovení obratu pro účely registrace a ve vymezení veřejnoprávních subjektů (Česká daňová správa (dále jen ČDS), 2008). Novelou zákona je zrušen pojem veřejnoprávní subjekt a jeho definice a dochází k úpravě 5 odst. 3, ZDPH. Podle tohoto ustanovení mají specifické postavení stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, které se při výkonu působností v oblasti veřejné správy, kdy vystupují jako správní orgány, se nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za tento výkon přijímají úplatu (ČDS, 2008). Obce se považují za osoby povinné k dani v případě že: a) při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy budou provádět činnosti, které by narušovaly podle rozhodnutí příslušného orgánu závažně pravidla hospodářské soutěže, příslušným orgánem, který je oprávněn posuzovat případné výrazné narušení hospodářské soutěže je v současné době Úřad pro ochranu hospodářské, b) uskutečňuje ekonomickou činnost,

Literární rešerše 14 c) uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3 ZDPH, např. dodávání určitého vyjmenovaného zboží jako vody, plynu, elektřiny, páry, služby v oblasti telekomunikací, dopravy zboží, přeprava cestujících, činnosti reklamní, skladovací, pořádání veletrhů, služby cestovních kanceláří (Boněk, 2010). V některých případech může nastat, že obec vykonává činnost, která není v příloze zákona č. 3 a také se považuje, za osobou povinou k dani př. prodej dřeva z majetku ÚSC. Výkony veřejné správy zákon o DPH ani směrnice o společném systému DPH nedefinují, co je výkonem veřejné správy, částečné vysvětlení však poskytuje judikatura Evropského soudního dvora (dále jen ESD). V rozsudku C 235/85 (Komise v Nizozemském království) ESD vymezil, že pro účely DPH mohou být za výkony v oblasti veřejné správy považovány pouze činnosti vykonávané veřejnoprávními subjekty a to pouze v těch případech, kdy jednají jako orgány veřejné moci. Obě podmínky musí být splněny současně. Pokud je stejná činnost vykonávána subjekty soukromého práva př. advokáti, nejedná se o výkony veřejné správy a takové činnosti nejsou z ekonomických činností vyňaty. Rozhodující pro posouzení, zda veřejnoprávní subjekty jednají jako orgány veřejné moci, je právní režim, v němž činnosti vykonávají (Hochmannová, 2009). 3.2 Obrat obce a jeho sledování pro účel registrace k DPH Jak jsem již dříve uvedla je upraveno novelou zákona účinnou od 1. 1. 2009 také změna ve stanovení obratu pro účely registrace. Obratem se pro účely ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za: a) zdanitelné plnění, b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet podle 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně ( 6, odst. 2, ZDPH). Obec, která vedle výkonu působností v oblasti veřejné správy, uskutečňuje ekonomickou činnost, např. dodání zboží, poskytnutí služby, převod nemovitosti, nebo soustavné využívání hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmu, je osobou povinnou k dani, která sleduje obrat a při překročení stanoveného obratu a je povinna se registrovat k DPH (ČDS, 2008). Podle ČSD (2008) se do obratu obce nezapočítávají úplatu za výkon veřejné správy a za uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (kulturní služby, sociální pomoc, poštovní služby apod.). Prostředky, které obce

Literární rešerše 15 přijímají z EU, státního rozpočtu, rozpočtů ÚSC, státních fondů a nejsou dotací k ceně, nejsou zahrnuty do obratu obce, protože se nepovažují za úplatu za ekonomickou činnost. Příloha č. 3 ZDPH obsahuje vymezení plnění, které když obec vykonává, považuje se za osobu povinnou k dani. Výčet plnění není vyčerpávající, protože uskutečnění ekonomické činnosti, která není uvedena v příloze (např. hospodaření s lesem, včetně prodeje výsledků z hospodaření dřeva), je pro obec činností, kterou uskutečňuje jako osoba povinná k dani (ČDS, 2008). Následující tabulka uvádí příklady plnění, které vstupují a nevstupují do obratu obce. Tabulka 1: Příklady plnění, která vstupují a nevstupují do obratu obce Vstupuje Hlášení v místním rozhlase Dodávaní zboží v informačním centru prodej map, pohlednic, dárkových předmětů Prodej místních novin Parkovací služby Prodej stavebního pozemku Poskytnutí věcného břemene Prodej nalezených věcí, které nejsou investičním majetkem Pronájem hmotného movitého majetku Soustavné využívání hmotného movitého majetku pronájem pozemků, pronájem staveb, bytů, nebytových prostor Nevstupuje Půjčení hřiště, tělocvičny Provozování koupališť pokud se jedná o zapůjčení hřiště osobám, které sportovní činnosti vykonávají nebo právnickým osobám pro výkon sportovní činnosti jejich zaměstnanců, či člena TVJ, nikoliv zapůjčení hřiště právnickým nebo fyzickým osobám k uskutečňování jejich ekonomické činnosti Provozování koupališť poskytování služby úzce souvisejíc se sportem nebo tělesnou výchovou osobám, které sportovní nebo tělovýchovnou činnost vykonávají Vstupné do kina provozování kulturního zařízení a prodej vstupenek Půjčování knih činnost knihovny patří mezi poskytování kulturních služeb Prodej investičního majetku, který je obchodním majetkem Zdroj: Informace ministerstva financí k uplatňování DPH pro ÚSC

Literární rešerše 16 Podmínky pro správné stanovení obratu pro povinnou registraci u obce Pro zajištění správného postupu při stanovení výše obratu pro účely registrace k DPH by se měly ÚSC, které nejsou plátci daně zaměřit na: a) rozdělení uskutečněných plnění na kategorii plnění zahrnovaných a nezahrnovaných do obratu, b) zařazení úplaty za konkrétní uskutečněné plnění do obratu ve správném období, c) vyhodnocení místa plnění (Musilová, Fitříková, 2009, s. 32). Povinnost registrace k DPH, která ÚSC vznikne, když překročí zákonem stanovený limit 1 000 000 Kč, je upravena v 95 odst. 1 ZDPH. Podle tohoto zákona musí ÚSC podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém došlo k překročení registračního limitu ÚSC se stávají plátci daně od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily registrační limit. Pozitivní je pro obce to, že po měsíci, ve kterém překročily obrat pro registraci, mají dvouměsíční časový prostor na to, aby se na povinnosti týkající se uplatňování DPH připravily (Musilová, Fitříková, 2009, s. 36). Zákonná registrace ÚSC ÚSC mohou uzavírat smlouvy i s osobami z jiných zemí a za určitých podmínek, může nastat povinnost tzv. zákonné registrace. V některých případech se ÚSC mohou stát plátci daně, pokud uskutečňují ekonomickou činnost, i když nepřekročí obrat 1 000 000 Kč, a to při: a) pořízení zboží z jiného členského státu, pokud hodnota zboží přesáhne v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč ( 94 odst. 6 a 95 odst. 6 ZDPH), do této hodnoty se nezahrnuje hodnota pořízení nového dopravního prostředku definovaného v 4 odst. 3 písm. b) ZDPH a pořízení zboží podléhající spotřební dani, b) pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží podléhajícího spotřební dani z jiného členského státu, c) poskytnutí služby ÚSC s místem plnění v tuzemsku podle 9 odst. 1 nebo 10 až 10d a 10j ZDPH zahraniční osobou povinou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, pokud vzniká povinnost přiznat daň a zaplatit daň příjemci služby ( 94 odst. 11 ZDPH) nebo pokud osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku prostřednictvím své provozovny umístěné v jiném členském státě osobě nepovinné k dani ( 94 ods.12 ZDPH), (Musilová, Fitříková, 2010, s. 80).

Literární rešerše 17 Dobrovolná registrace ÚSC, které jsou osobou povinnou k dani, mohou podat přihlášku k registraci k DPH podle 95 odst. 7 ZDPH v podstatě kdykoliv. Skutečnost, že tato osoba nepřesáhla zákonem stanovený limit obratu, není důležitá. Pokud ÚSC požádá o registraci dobrovolně, stává se plátcem daně ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. V této souvislosti lze doporučit, aby bylo včas ze strany správce daně doručeno rozhodnutí o registraci k požadovanému datu. Tato právní jistota je velmi významná např. pro provedení fyzické inventarizace obchodního majetku ke dni registrace, u kterého může tato osoba na základě splněných podmínek uplatnit odpočet daně při změně režimu, pro sdělení informace o registraci k DPH obchodním partnerům, přípravu softwaru pro režim plátce atd. V praxi se případy, kdy se ÚSC rozhodne registrovat k DPH dobrovolně, vyskytují jen zcela výjimečně (Musilová, Fitříková, 2009, s. 85). Zákaz registrace k DPH Podle ustanovení 95 odst. 10 ZDPH osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněná podat přihlášku k registraci (Musilová, Fitříková, 2009, s. 87). Zrušení registrace Podle Schneiderové (2008) může být zrušení registrace na popud plátce nebo správce daně, a to pokud: a) za 12 měsíců obrat plátce nedosáhl výše 1 mil. Kč (podat žádost může po uplynutí jednoho roku od data účinnosti registrace), b) ji zruší sám správce daně a to v případě že: - plátce už 12 měsíců bez udání důvodů neuskutečňuje zdanitelná plnění, - plátce neplní povinnosti, které mu zákon stanovuje, - plátce už nadále není osobou povinnou k dani. 3.3 Obec jako plátce DPH Pokud se obec stane plátcem je povinna uplatňovat daň u uskutečněných plnění, které jsou předmětem daně ( 2 ZDPH). V souladu se ZDPH vystavuje doklady a uplatňuje správnou sazbu daně nebo osvobození od daně. O údajích vztahujících se k její daňové povinnosti vede evidenci pro daňové účely ( 100 ZDPH). Podle stanoveného zdaňovacího období (měsíční nebo čtvrtletní) podává daňové přiznání na formuláři ministerstva financí (dále jen MF) a daň je splatná ve stejné lhůtě jako podání daňového přiznání (ČDS, 2008).

Literární rešerše 18 3.3.1 Sazby daně a výpočet daně V následující tabulce je zobrazena změna sazeb po novele zákona. Tabulka 2: Změna sazeb DPH od 1. 1. 2010 Druh sazby Pro rok 2009 Pro rok 2010 Základní sazba daně 19 % 20 % Snížená sazba daně 9 % 10 % Zdroj: Informace MF k novelám zákona o DPH od 1. 1. 2010 Jak můžeme vyčíst z tabulky, sazby daně se zvýšily o 1 %. To ovšem znamená změnu ve výpočtu daně z přidané hodnoty. Daň se počítá různými metodami. Jedna z metod, je tzv. metoda zdola. Daň na výstupu = základ daně * koeficient (K1) Rovnice 1: Výpočet daně metodou zdola Tabulka 3: Výpočet koeficientů metodou zdola Sazby daně Koeficient (K1) Základní 0,20 Snížená 0,10 Zdroj: Musilová, Fitříková, 2010 Další metoda, kterou lze DPH vypočítat je metoda shora. Daň na výstupu = úplata * koeficient (K2) Rovnice 2: Výpočet daně metodou shora

Literární rešerše 19 Tabulka 4: Koeficienty vypočítané metodou shora Sazby daně Koeficient (K2) Základní 0,1667 Snížená 0,0909 Zdroj: Musilová, Fitříková, 2010 3.3.2 Zdanitelná plnění Tabulka 5: Zdanitelná plnění Účet Název úplaty 2111 Prodej místních novin, knih, brožur, časopisů 2111 Hlášení v místním rozhlase 2111 Dodání vody, tepla, elektřiny 2111 Prodej dřeva, dřevní hmoty 2111 Provoz kabelové televize včetně poplatků 2111 Provozování služeb (čištění komunikaci, úklid sněhu atd.) 2111 Poskytování prostor nebo jiný provoz reklamních služeb (pronájmy sloupů veřejného osvětlení, zábradlí, ploch atd.) 2111 Kopírování za úplatu 2111 Služby ubytování a stravování (ubytovny, kempy atd.) 2111 Služby pořádání výstav a veletrhů 2111 Služby konzultační, právní 2111 Služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby Náhrady telefonních poplatků za soukromé hovory, náhrady 2111 PHM za používání vozidel pro soukromé účely jen pokud je uplatněn odpočet na vstupu, jinak není předmětem 2111 Poplatky za veřejné WC 2111 Platby požární ochraně 2111 Vedení účetnictví jiným účetní jednotkám 2112 Informační centrum 2119 Věcná břemena 213x Pronájmy parkovacích míst 213x Krátkodobé pronájmy 213x Pronájmy movitých věcí 213x Pronájmy pro reklamní účely 213x Pronájmy ploch pro umístění antén, výherních automatů atd. 213x Nájem pozemků, staveb a bytových a nebytových prostor jiným plátcům 3112 Převod staveb bytů a nebytových prostor Provize od pojišťovny za penzijní připojištění Výnosy Vedení účetnictví pro obce a PO, podnikatelská činnost Zdroj: Schneiderová 2008

Literární rešerše 20 Mezi zdanitelnými plněními jsou sice zahrnuty i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, ale u těchto plnění se daň uplatňuje, jen za určitých podmínek, které si v následující části objasníme. Takovou problematičtější věcí je parkování a věci s tím související. Podle 56 ZDPH je nájem pozemků osvobozen od daně, přičemž osvobození se nevztahuje na nájem prostor a míst k parkování vozidel, a to bez ohledu na to, zda je poskytován na krátkodobé nebo dlouhodobé bázi. Při nájmu uplatní plátce základní sazbu daně 20 % (Pitner, Benda, 2009, s. 454). V některých případech může být pronájem ploch k parkování zařazen mezi výkony veřejné správy. Tato situace nastane v případě, kdy jsou plochy určené k parkování pronajímány na veřejných komunikacích a poskytovány veřejnoprávním subjektem městem. V tomto případě město vystupuje jako orgán veřejné moci, neboť má oprávnění rozhodovat o povolení nebo zákazu parkování na určitých veřejných komunikacích, o poplatcích nebo o stanovení pokut za překročení povoleného časového limitu a jedná přitom ve zvláštním právním režimu (Hochmannová, 2009). Vymezení místní komunikace nebo jejího určeného úseku, na dobu časově omezenou, nejvýše na dobu 24 hodin, kdy v souladu s 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, obec pro účely organizování dopravy ve svém nařízení vymezí oblasti, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, se z hlediska ZDPH považuje za výkon působnosti v oblasti veřejné správy. Vybraná částka nevstupuje do obratu pro registraci (ČDS, 2007). 3.3.3 Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně Mezi plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně patří: a) dodání zboží do jiného členského státu, b) pořízení zboží do jiného členského státu, c) vývoz zboží, d) poskytnutí zboží do třetí země, e) osvobození ve zvláštních případech, f) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží, g) přeprava osob, h) dovoz zboží, i) dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím ( 63, odst. 1, ZDPH). Taková to plnění u ÚSC jsou prováděna velmi zřídka.

Literární rešerše 21 3.3.4 Osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně Osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně jsou dle Pitnera, Bendy (2009, s. 171): a) poštovní služby ( 52), b) rozhlasové a televizní vysílání ( 53), c) finanční činnosti ( 54), d) pojišťovací činnosti ( 55), e) převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení ( 56), f) zdravotnické služby a zboží ( 58), g) sociální pomoc ( 59), h) provozování loterií a jiných podobných her ( 60), i) ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet ( 61), sem zařazuje Schneiderová (2008): - služby pro vlastní členy vymezených právnických osob, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, proti zaplacení členského příspěvku, - služby a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí, - poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k vymezeným činnostem, např. církev poskytne za úplatu řádové sestry pro služby sociální pomoci v ústavu sociální péče, - služby souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, - kulturní služby a zboží např. provozování divadla městem ze vstupného se nebude přiznávat daň na výstupu, j) dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně 62), (Pitner, Benda, 2009, s. 171). Podle Dostálové (2009) je převod a nájem pozemků, staveb, bytů, nebytových prostor a nájmu dalších zařízení ( 56) osvobozen při: a) převodu staveb, bytů a nebytových prostor po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, b) převodu pozemků, s výjimkou převodu stavebních pozemků, c) nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, d) prodeji bytů, pokud stavba je starší tří let od kolaudace, e) prodeji nemovitostí v případě, že stavba je starší tří let od kolaudace. Stavebním pozemkem se pro účely zákona o DPH rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba

Literární rešerše 22 spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc ( 56 odst. 3 ZDPH), (Pitner, Benda, 2009, s. 443). Plnění osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně se nezapočítávají do obratu, případy kdy tato plnění vstupují do obratu: - finanční činnosti úplaty za ručení na půjčku nebo úroky z půjčky, u obcí výjimečně, i výnosy z cenných papírů, pokud se jedná o výnosy z prostředků určených k trvalému zhodnocování, - převod pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, - osvobození dle 56 se nevztahuje na nájem pozemků, staveb bytů a nebytových prostor a to když se jedná o: krátkodobý nájem stavby (do 48 hodin), nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem trvale instalovaných strojů a zařízení (Schneiderová, 2008). Výše zmíněná plnění se nezapočítávají do obratu, pokud se jedná o: - doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně, - prodej hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo, pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem, o kterých osoba povinná k dani účtuje, nebo o kterých vede evidenci ( 6, odst. 2, ZDPH). Zdaňování nájmů u obcí Novela platná k 1. 1. 2009 zrušila ustanovení, že se do obratu veřejnoprávních subjektů nezahrnují výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Nájmem se pro účely DPH rozumí jak nájem, tak podnájem. Obec je osobou povinnou k dani, pokud uskutečňuje nájem v rámci ekonomické činnosti. Při výkonu veřejné správy, kdy za nájem veřejných prostranství je vybírán poplatek, obec není osobou povinnou k dani. Nájmy můžeme rozdělit podle Kučerové (2009) do tří kategorií: Nájem jako zdanitelné plnění a) Krátkodobý pronájem staveb, bytů, nebytových prostor, pozemků. Krátkodobým nájmem se rozumí nájem, který trvá nejdéle 48 hodin nepřetržitě. Do tohoto nájmu se započítává popřípadě i vnitřní movité vybavení a dodání tepla, chladu, vody nebo plynu. b) Krátkodobý a dlouhodobý nájem movitých věcí, prostor a míst k parkování. Pronájem movitých věcí je vždy zdanitelným plnění, pokud se jedná o věci, které nepatří mezi osvobozené činnosti. V případě, že by nájem bytu a jeho zařízení se nebral jako společný nájem, byl by nájem zařízení brán jako pronájem movitých věcí. Existuje možnost, kdy se

Literární rešerše 23 bude pronájem movité věci považovat za osvobozený, a to v případě pronájmu bytu včetně jeho zařízení. Pokud nejsou tyto dva nájmy odděleny, budou se považovat za dlouhodobý pronájem a od DPH osvobozeny. c) Nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. d) Nájem podle nájemních smluv, ve kterých se podle obsahu nejedná o smlouvy nájemní podle občanského nebo obchodního zákoníku. Jak uvádí Kučerová (2009) může se jednat o následující typy smluv: - pronájem plochy budovy na reklamu, - pronájem malých částí pozemků pod billboardy, - pronájem sloupů veřejného osvětlení na směrovky a reklamní tabule, - pronájem zábradlí na směrovky a reklamy, - pronájem plochy podlah pod výherními hracími přístroji, nápojovými automaty, anténami. Úplaty z těchto vyjmenovaných smluv jsou zdanitelnými plněními (službami podle 14, ZDPH), protože se nejedná o smlouvy nájemní, ale o užití práva. Proto je velice důležité vycházet ne z názvu, ale ze znění smluv. Pokud by ale byla sjednaná smlouva o pronájmu pozemků, kde vlastník billboardu atd. má k majetku neomezený přístup, pozemek je nějakým způsobem vymezen, tak se již jedná o typickou nájemní smlouvu (Kučerová, Schneiderová, 2009). Nájem jako zdanitelné plnění se počítá do obratu pro registraci, po registraci se musí zdanit daň na výstupu a může se uplatnit daň na vstupu. Nájem jako osvobozené plnění Dlouhodobý nájem: - pozemků, - staveb, - bytů, - nebytových prostor. Pokud pronajímá obec dlouhodobě pozemky, stavby, byty a nebytové prostory jinému plátci daně. Může se rozhodnout, jestli zdaní daň na výstupu a uplatní daň na vstupu nebo jej nechá osvobozený. Pokud se obec rozhodne uplatnit DPH u dlouhodobého nájmu plátci daně, stává se z nájmu zdanitelné plnění. V případě pronájmu neplátci daně, nemůže být tento pronájem zdaněn. Nájem jako osvobozené plnění vstupuje do obratu, ale po registraci je osvobozen od daně (Kučerová, 2009).

Literární rešerše 24 Nájem jako výkon veřejné správy - nájem hrobového místa, - poplatek za užívání veřejného prostranství, - výběr parkovného z časově omezeného stání (Kučerová, Schneiderová, 2009). Nájem jako výkon veřejné správy se nezahrnuje do obratu pro nutnou registraci k DPH, není předmětem daně a obec v tomto případě není osobou povinnou k dani. 3.3.5 Nárok na odpočet daně Jak zdůrazňuje ESD, obecným principem systému DPH je, že daň je uplatňována na plnění na výstupu po uplatnění odpočtu ze souvisejících plnění pořízených na vstupu. Proto nárok na odpočet tvoří podstatnou část systému DPH a ve svém principu nesmí být omezován, to znamená, že nesmí být omezován nad rámec ustanovení směrnice o společném systému DPH a případných individuálních výjimek autorizovaných pro jednotlivé členské státy. Systém odpočtu daně má za účel zbavit plátce daně zaplacené na vstupu v průběhu celé jeho ekonomické činnosti. Tím zajišťuje, že veškeré ekonomické činnosti, které jsou samy předmětem daně, jsou zdaněny zcela neutrálním způsobem (Hochmannová, 2009). Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně podle Schneiderové (2008): a) věcná podmínka - plátcem vystavený daňový doklad, - daňový doklad musí obsahovat všechny náležitosti podle 28, b) časová podmínka NEJDŘÍVE, za období ve kterém: bylo uskutečněno zdanitelné plnění, byla přijata (zálohová) úplata, vznikla povinnost přiznat daň (pořízení zboží z EU), daň byla vyměřena (u dovozu zboží). NEJPOZDĚJI do uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být odpočet nejdříve uplatněn (Schneiderová, 2008). Obec má nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění své ekonomické činnosti plnění na vstupu. Nárok vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění a dnem přijetí platby plátcem (Schneiderová, 2008). Plný nárok na odpočet má u přijatých zdanitelných plnění, která použije k výhradně pro uskutečnění plnění v 72 odst. 2 ZDPH (ČDS, 2008).

Literární rešerše 25 Nárok na odpočet v plné výši má: - u plnění s povinností přiznat daň na výstupu, - osvobozená plnění s nárokem na odpočet daně, - plnění pro svoji ekonomickou činnost mimo tuzemsko, pokud by měla nárok na odpočet daně v tuzemsku (Schneiderová, 2008). Nárok na odpočet daně nemá: - u plnění, která použila k výkonu veřejné správy, - plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, - plnění použita k reprezentaci (ČDS, 2008). Pokud plnění použije současně k výkonu veřejné správy a ekonomické činnosti, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši ( 72 odst. 5 ZDPH). Při uplatňování poměrného nároku na odpočet daně, je postup určení poměrné výše zcela na plátci daně, protože zákon konkrétní postup nestanovuje. Jestliže přijatá zdanitelná plnění použije pro plnění, u kterých má plný nárok na odpočet daně a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je povinen nárok na odpočet daně krátit ( 72 odst. 4 ZDPH), (ČDS, 2008). Jak uvádí Musilová, Fitříková (2010, s. 230) ÚSC tím, že mohou uplatňovat i poměrnou část odpočtu, se liší od podnikatelských subjektů, které mají plný nárok, popřípadě krácený nárok na odpočet daně. Proto mají obce i složitější postup při uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu a je důležité si položit otázku, k jakému účelu je konkrétní přijaté zdanitelné plnění určeno a použito. Správná odpověď na tuto základní otázku je zásadním předpokladem pro správný postup při uplatnění nároku na odpočet daně, tj. při rozhodování o tom, zda u konkrétního zdanitelného plnění mohou ÚSC uplatnit plný nárok na odpočet daně, popřípadě uplatní odpočet v poměrné výši nebo jsou nuceny respektovat zákaz odpočtu, popř. jsou povinny nárok na odpočet krátit. Obrázek 1: Možnosti odpočtu daně Zdroj: Vlastní zpracování

Literární rešerše 26 3.3.6 Krácený a poměrný nárok na odpočet daně Zkracování nároku na odpočet daně Krácený nárok na odpočet daně má podle Musilové, Fitříkové (2010, s. 247) plátce, který kromě plnění, u nichž má plný nárok na odpočet daně, uskutečňuje i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, u kterých nárok na odpočet daně nemá. Pro krácení nároku na odpočet daně se používá tzv. zálohový koeficient. Tento koeficient odpovídá vypořádacímu koeficientu, vypočteného z údajů za předchozí kalendářní rok. V daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku ÚSC se vypočte vypořádací koeficient z hodnot uskutečněných plnění, realizovaných v daném kalendářním roce, a provede tzv. roční vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění. Takto vypočítaný koeficient použije ÚSC jako koeficient zálohový pro účely krácení nároku na odpočet daně v následujícím roce (Musilová, Fitříková, 2010, s. 247). Samotný výpočet poměrné části odpočtu daně u krácených zdanitelných plnění je podle 76 odst. 1, ZDPH následující: Daň na vstupu u krácených plnění * zálohový koeficient Výpočet koeficientu a jeho náležitosti při krácení odpočtu daně Koeficient se podle 76 odst. 2 stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškeré plátcem uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně (součet řádků 1 a 2 a 20 až 25 daňového přiznání) a ve jmenovateli celkový součet údajů v čitateli a navíc součet uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (vykazuje se v řádku 50 daňového přiznání). Do čitatele i jmenovatele koeficientu se přitom započítávají i přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň podle 21 odst. 1 nebo uskutečnění plnění (Pitner, Benda, 2009, s. 236). Do koeficientu se podle Dvořákové (2009) nezapočítává: - prodej dlouhodobého hmotného majetku, používaného pro ekonomickou činnost, - příležitostné finanční služby, převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor

Literární rešerše 27 Koeficient se vypočítá podle Markové (2009, s. 122) takto: K 1 = Rovnice 3: Vypořádací koeficient Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na dvě desetinná místa nahoru a počítá se z údajů za celé vypořádací období, tj. obvykle za kalendářní rok (Pitner, Benda, 2009, s. 236). Podle Markové (2009, s. 122), pokud při výpočtu koeficientu je jmenovatel kladný a čitatel je nulový nebo záporný, považuje se koeficient za nulový. Další možností je, když se jmenovatel rovná nule nebo je záporný a čitatel je kladný nebo nulový, koeficient nabývá hodnoty jedné. Když je vypočítaný koeficient roven 0,95 nebo vyšší považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši. Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku. Pokud údaje pro výpočet koeficientů za předcházející rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu. Správce daně v případě pochybností o správnosti výše zálohového koeficientu stanoveného plátcem postupuje podle zvláštního právního předpisu (Marková, 2009, s. 122). Zálohový koeficient = roční vypořádací koeficient z předchozího roku Uplatnění poměrné části odpočtu Poměrný nárok na odpočet daně obce uplatní v případě, že uskutečňují výkon veřejné správy i ekonomickou činnost. Poměrné uplatnění nároku na odpočet daně je však na rozdíl od krácení nároku koeficientem prováděno před uvedením příslušných hodnot v daňovém přiznání. ZDPH stanoví přesný postup při tzv. zkracování nároku na odpočet daně ( 76 zákona), nestanoví však žádný konkrétní postup při výpočtu poměrné části odpočtu ve smyslu 72 odst. 5 ZDPH. ÚSC si musí sami zvolit metodu výpočtu poměrné části, na které budou schopni prokázat oprávněnost poměrné výše odpočtu daně, které v daňovém přiznání uplatnily (Musilová, Fitříková, 2010, s. 259). 1 ZPSNNOD = veškerá uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně Č = čitatel ZPOBNNO = veškerá uskutečněná zdanitelná plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně

Literární rešerše 28 V praxi se jako nejjednodušší a zároveň průkazná jeví metoda výpočtu tzv. poměrového koeficientu, která je založena na výpočtu podílu uskutečněných ekonomických činností z celkového objemu výkonů, který zahrnuje i činnosti, které nejsou ekonomické (např. výkony veřejné správy). Výpočet poměrového koeficientu pro účely výpočtu poměrné části odpočtu může vypadat např. takto (Musilová, Fitříková, 2010, s. 259): Poměrový koeficient 2 = Rovnice 4: Poměrový koeficient Jak sem výše uvedla, není přesně dáno, jako by se měl poměrný nárok na odpočet daně počítat. Existuje více možností výpočtu, pomocí poměru využití konkrétního obchodního majetku pro ekonomickou činnost, který se zároveň používá pro výkon veřejné správy: - u spotřeby pohonných hmot lze vycházet z poměru ujetých km pro ekonomickou činnost podle knihy jízd, - u spotřeby energií a služeb k nemovitostem se vychází z poměru využití prostor pro ekonomickou činnost, u výpočtu vychází z m 2 podlahové plochy, - u spotřeby energií a služeb k nemovitostem podle skutečného provozu na základě kalkulovaných nákladů (u kulturního domu podle počtu osvobozených, zdaňovaných a veřejnoprávních apod.) (Musilová, Fitříková 2010, s. 261). Nárok na odpočet daně při změně režimu Plátce má podle 74 odst. 1,2 poté, co se zaregistruje, nadále obecně nárok na odpočet daně u zboží a služeb pořízených v období 12 měsíců před datem registrace, které jsou k datu registrace jeho obchodním majetkem, podle úpravy od 1. 1. 2009 má plátce nárok na odpočet daně i u zboží a služeb pořízených za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně jeho obchodním majetkem nejsou, pokud se staly součástí hmotného majetku či odpisovaného nehmotného majetku vymezeného podle zákona o daních z příjmů, případně pozemků nebo zásob, které k datu registrace jeho obchodním majetkem jsou. Obdobně má plátce nárok na odpočet daně při dovozu zboží a při pořízení nemovitosti (Pitner, Benda, 2009, s. 231). 2 PřEČ = veškeré příjmy a výnosy za uskutečněná plnění PřVS = příjmy z výnosů veřejné správy

Literární rešerše 29 3.4 Daňové přiznání k DPH Pro účely splnění povinnosti podat v zákonem stanovené lhůtě daňové přiznání k DPH použije plátce, tj. ÚSC, tiskopis přiznání ministerstva financí 54 01 vzor č. 15. Jedná se o univerzální tiskopis, který slouží pro podání tří typů daňového přiznání, a to: a) řádné daňové přiznání, které podává plátce do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, b) opravné daňové přiznání, které podává plátce nejpozději ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období; toto přiznání podává plátce v případě, že po podání řádného daňového přiznání zjistí, že v tomto přiznání uvedl chybné údaje a přitom dosud neuplynula zákonná lhůta pro podání řádného daňového přiznání, c) dodatečné daňové přiznání (Musilová, Fitříková, 2009, s. 248). Zdaňovacím obdobím u plátce DPH může být: a) kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, b) pokud obrat plátce dosáhl za předcházející kalendářní rok 10 000 000 Kč, je jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, c) existuje tu možnost pro plátce, jehož obrat přesáhl částku 2 000 000 Kč za předcházející kalendářní rok, aby si zvolil dobrovolně jako zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu ohlásil správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku, d) pokud není známý obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví si zdaňovací období podle předpokládaného ročního obratu v běžném roce (Pitner, Benda, 2009, s. 323). Všechny typy daňových přiznání k DPH je možné podat několika způsoby. Forma podání vyplývá z úpravy obsažené v 40 ZSDP 3. ÚSC stejně jako ostatní plátci daně mohou podat řádné, opravné nebo dodatečné daňové přiznání. Daňové přiznání se může podat třemi způsoby: a) přímo u místně příslušného finančního úřadu, b) prostřednictvím pošty, c) elektronickou formou (Musilová, Fitříková 2009, s. 252). Povinnost zaplatit daň podle Musilové, Fitříkové (2009, s. 253) vyplývá z úpravy obsažené v 108 ZDPH. Toto ustanovení obsahuje přesné vymezení, které osoby jsou povinni přiznat a zaplatit daň správci daně. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání ( 101, odst. 1, ZDPH). 3 ZSDP zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů