Baťův kanál prodloužení o úsek Hodonín soutok Moravy a Dyje Socioekonomická studie www.batuvkanal.eu Realizátor projektu: JIHOMORAVSKÝ KRAJ Partneři projektu: MĚSTO HODONÍN, MESTO SKALICA, SPOLOK NA PODPORU POMORAVIA, TRNAVSKÝ SAMOSPRÁVNY KRAJ Zpracovatelé projektu: SOCIETAS RUDOLPHINA o.s. VODNÍ CESTY, a.s. Projekt byl realizován v letech 2006 2007 a podpořen z fondů EU z programu INTERREG IIIA Česká republika Slovensko
Úvodní slovo Existence vodní cesty na Jižní Moravě je naším rodinným stříbrem. Vodní plavba je s tímto vědomím podporována Zastupitelstvem Jihomoravského kraje každoroční několikamilionovou dotací směřující k dobudování potřebné infrastruktury. Naší snahou je také vytvořit strategickou vizi dalšího prodloužení této vodní cesty ve splupráci se Slovenskem tak, aby bylo možno postupně doplout až do Dunaje. Při realizaci tohoto záměru bychom rádi využili evropských prostředků v období 2007 2013. Že je to záměr důležitý a životaschopný, potvrzuje i skutečnost, že už studie, kterou právě dostáváte do rukou, je zpracována s finanční podporou Evropské unie z programu Interreg IIIA Česká republika Slovenská republika. Ing. Jaroslav Pospíšil, člen Rady Jihomoravského kraje 2
Čím byl Baťův kanál dříve? Baťův kanál nechal postavit průmyslník Tomáš Baťa v letech 1935 až 1938. Je dlouhý zhruba 50 kilometrů, z části vede korytem řeky Moravy, částečně v samostatném kanále souběžně s řekou. Součástí je 14 plavebních komor, kterými lodě překonávají výškový rozdíl 18 metrů. Hlavním po vodě dopravovaným materiálem byl lignit z Ratíškovických dolů, které vlastnila fi rma Baťa. Lignit se dopravoval do 50 km vzdálených Otrokovic, kde byl spalován pod kotli tepelné elektrárny, která zásobovala kožedělný závod teplem a elektřinou. Vodní cesta byla provozována i po válce, kdy se po ní dopravovalo uhlí, štěrk, písek i jiné materiály. Ještě v roce 1960 bylo přepraveno 127 tisíc tun substrátu. Roku 1961 však byla plavba zastavena. Turistice začal Baťův kanál sloužit v roce 1996. Již v prvním roce provozu rekreační plavby se po něm projelo 5 000 lidí. V loňské sezóně to bylo již 50 000 lidí a zájem s každým rokem narůstá. Čím je Baťův kanál dnes a hlavně: čím by mohl být? Zatímco Baťův záměr počítal s přepravou nákladních lodí, dnes by měl kanál sloužit turistům. Podle agentury Czechtourism je Baťův kanál jedním z nejperspektivnějších turistických projektů v zemi. Podobné vodní cesty jsou zatím ve střední Evropě unikátní, srovnatelné ale jsou například kanály v Nizozemí, Velké Británii, Německu a Francii, kde se staly významnými a vyhledávanými turistickými atrakcemi. Splavnění vodní cesty do Hodonína a od něj dále na jih po soutok Moravy s Dyjí by do regionu mohlo ročně přivést desetitisíce nových turistů. Ti by si tak mohli užívat nádhernou přírodu a atmosféru kraje podél vodního toku na výletních lodích a hausbótech. Bezvýhradnou podmínkou k dosažení takového výsledku jsou mnohamilionové investice do vodních staveb, přístavů a doprovodné infrastruktury. Jihomoravský kraj, pro který představuje prodloužení Baťova kanálu jeden z klíčových rozvojových projektů, proto zadal vypracování socioekonomické studie na posouzení dopadů uvažovaných investic. Studie řeší technické, ekonomické a marketingové aspekty projektu. Dochází přitom k závěru, že uvažovaná investice je přínosná a efektivní, vyjádřeno i řečí exaktních ekonomických ukazatelů. Se souhrnnými výsledky tohoto posouzení se můžete seznámit na dalších stranách. Kompletní znění všech částí studie můžete najít na webových stránkách Jihomoravského kraje»www.kr-jihomoravsky.cz«. Tomáš Baťa a Petr Forman na snímku z otevření Baťova kanálu v roce 1996 3
Mapa území od Hodonína po soutok Moravy s Dyjí 4
Technické řešení prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín soutok Morava/Dyje Prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín soutok Morava/Dyje má být po technické stránce řešen výstavbou šesti plavebních komor v parametrech současné vodní cesty Otrokovice Rohatec. Výstavba komor, která umožní prodloužení vodní cesty, bude probíhat v těchto postupných etapách. Trasa byla rozdělena do následujících úseků: I. Hodonín Kopčany (jez Hodonín + zdrž jezu Kopčany) II. Kopčany Tvrdonice (jez Kopčany + zdrž jezu Tvrdonice) III. Tvrdonice Lanžhot/Brodské (jez Tvrdonice + zdrž Lanžhot/Brodské) IV. Lanžhot/Brodské soutok s Dyjí (jezy Lanžhot/Brodské, Lanžhot 1 a Lanžhot 2) Celkové investiční náklady na celé dílo činí v nejúspornější variantě 612 mil. Kč. Stavby by měly být v ideálním případě částečně financovány z fondů Evropské unie. Bude možné a pravděpodobně i nutné realizovat je po etapách, přičemž v každé z etap bude splavněna část trasy a zpřístupněna turistům. Uvažované prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín soutok Morava/Dyje není v konfliktu se zájmy ochrany přírody. Po stránce rybího hospodářství je v návrhu pamatováno na rybí přechody. Projekt plně respektuje plánovanou protipovodňovou ochranu. 5
Prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín soutok Morava/Dyje impuls pro rozvoj cestovního ruchu Záměr prodloužit Baťův kanál a splavnit tak další část řeky Moravy pro rekreační plavbu je významným projektem nadregionálního významu, jenž přináší prospěch nejen pro kraje Jihomoravský a Zlínský, ale i pro sousedící Slovensko a Rakousko. Projekt má zásadní význam pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu dotčených oblastí. Současně dává příležitost k revitalizaci a zlepšení ochrany dosud málo využívaných a přitom z naučného hlediska nesmírně cenných památek a dědictví Velkomoravské říše, k jejich smysluplnému využití pro cestovní ruch. Aby se v konečném důsledku prodloužení Baťova kanálu příznivě projevilo i na zaměstnanosti, hospodářské prosperitě a kvalitě života v území podél toku, bude třeba nastartovat další aktivity. Bude to příležitost především pro malé podnikatele, protože rozvoj rekreační plavby bude vyžadovat nová přístaviště, půjčovny plavidel, přepravní služby, stavbu plavidel, nové a kvalitnější ubytovací, stravovací a doplňkové služby. K dílu by se měla připojit i ruka veřejná: bude totiž třeba rekonstruovat a zpřístupnit památky v dotčené oblasti, stejně tak jako zkvalitnit dopravní infrastrukturu. V neposlední řadě pak bude třeba umět celou oblast s jejími atraktivitami a vévodící rekreační plavbou prodat přijít s jasným marketingovým poselstvím pro přesně definované cílové skupiny. V tomto rozměru bude mít celý projekt významný vliv na rozšíření nabídky cestovního ruchu České republiky v mezinárodní konkurenci. Hlavní přínosy prodloužení Baťova kanálu, jak je definovala podrobně zpracovaná marketingová studie: vytvoření podmínek pro přivedení návštěvníků a turistů především do oblasti Hodonín Mikulčice/Kopčany Lanžhot přínos ke stabilizaci a nárůst počtu návštěvníků a turistů na již splavněných částech Baťova kanálu prodloužení pobytu turistů, zvýšení jejich útrat v zájmovém území a zlepšení využití současných kapacit služeb a atraktivit (okolní památky UNESCO, Brno, Bratislava, Vídeň, archeoskanzen Modrá atd.) příspěvek k posílení turistického renomé zájmové oblasti další posílení povědomí široké odborné i podnikatelské veřejnosti o potenciálu Moravy další impulsy pro rozvoj šetrné dopravy obecně a jejího propojování (např. vodní doprava + cyklodoprava) příspěvek ke zlepšení mezinárodní komunikace a rozvoj partnerských vztahů prohloubení všestranné přeshraniční spolupráce 6
Marketingová strategie tak, jak byla zpracována v rámci socioekonomické studie Prodloužení Baťova kanálu, navrhuje zaměřit se na tyto prvky: využít téma památek UNESCO (faktické propojení či přiblížení Kroměříže a Lednicko-valtického areálu) využít téma Velké Moravy orientovat se (nikoliv však výhradně) na ty cílové skupiny, jež mají vyšší schopnost útraty (především nájemce obytných lodí) a organizované vícedenní programy s využitím vodní cesty orientovat se na týdenní a víkendové pobyty na lodi kombinovat plavbu s cyklistikou podporovat nabídku tématických plaveb včetně vzdělávacích ekologie, kulinářské plavby za vínem, školní výlety apod. Jak toho docílit? sjednotit a posílit identitu turistické značky Baťův kanál připravit produktové balíky pro příslušné cílové skupiny připravit informační toky a jejich nosiče (IT, tištěné, kombinované navigační systémy v terénu včetně multimédií) připravit a realizovat mediální kampaně posílit destinační management 7
Příklady rekreační plavby v Evropě aneb Když jinde, proč ne tu? Většina vnitrozemských vodních cest v Evropě vznikala od počátků průmyslové revoluce, kdy narůstala potřeba přepravy materiálů uhlí, dřeva, stavebních materiálů, do první poloviny 20. století. Toto století ale také přineslo útlum jejich hospodářského využívání i nové trendy tedy využívání pro rekreaci a cestovní ruch, jež se objevilo v 60. a 70. letech. Postupně se tak v Evropě rozvinulo nové prosperující odvětví cestovního ruchu, jež generuje množství pracovních míst a značné tržby. Rekreační plavba ve Francii Podle European Boating Association»http://eba.sida.nu«je vodní doprava vysoce rozvinutá, o čemž svědčí i vysoký počet lodí na 1 loď připadá 64 obyvatel. Vnitrozemských vodních cest je ve Francii cca 6 000 km, z toho připadá na kanály 4 183 km a řeky 1 868 km, počet lodí celkem je odhadován na 1 mil., lodí s motorovým pohonem je cca 50 %. Podle Voies navigables de France»www.vnf.fr«se v roce 2002 pronájmem rekreačních a osobních lodí zabývalo ve Francii 306 společností, jež zajišťují 1 800 stálých a 2 000 sezónních pracovních míst. Pronajímá se cca 2 000 rekreačních lodí, jež patří 77 společnostem, sezóna trvá 32 týdnů, loď je průměrně pronajata 19 týdnů. Nejčastějšími zákazníky (více než 35%) jsou domácí turisté (Francouzi), dále jsou to Němci (24,6%), Švýcaři (11,6%). Britové (8,5%), Američané (3,4%), Italové (3,3%) atd. z celkového počtu 174 000 cestujících. Rekreační plavba ve Francii Rekreační plavba v Británii Rozsáhlá síť vodních cest vznikala od 18. století. Dnes je spravována organizací British Waterways»www.british-waterways.org«a má rozsah cca 3 200 km v Anglii, Skotsku i Walesu a disponují cca 250 000 plovoucích lůžek, přibližně polovina plavidel z celkového 0,5 mil. má motorový pohon. Jak vysoce ekonomicky je atraktivní odvětví rekreační plavba, potvrzuje i více než 100 firem pronajímajících lodě. Vyskytují se zde i takové zvláštnosti, jako je horseboating, tedy tažení (rekreačních) lodí koňmi. Britské vodní cesty disponují množstvím překvapivých technických řešení a jsou velmi atraktivní, péče o toto dědictví je příkladná»www.thewaterwaystrust.org«. Mezi vyhlášené atrakce patří technická památka Anderton»www.andertonboatlift.co.uk«nebo rotační zdvihadlo Falkirk»www.thefalkirkwheel.co.uk«. Je to monstrózní projekt revolučního futuristického designu, zdvihadlo nahrazuje 11 tradičních komor. Toto zařízení je ukázkou jednoduchosti fyzikálních principů, jež s minimální spotřebou energie dává s elegancí do pohybu fenomenální masy vody a přepravuje lodě o nosnosti 600 t na výšku 35 metrů během 4 minut. Falkirk Wheel samo o sobě láká desítky tisíc návštěvníků ročně. Unikátní rotační zdvihadlo Falkirk ve Skotsku 8
Rekreační plavba v Nizozemí Vodní cesty vznikaly od 17. století spolu s rozvojem obchodu a rekreační plavba patří k nejrozvinutějším v Evropě. Hlavní síť vodních cest spravuje Rijkswaterstaat, menší vodní cesty, zejména využitelné a využívané pro rekreační účely, mají na starosti regionální úřady. Země disponuje na 3 750 km splavných kanálů, řek a jezer je cca 1 300 km. Lodní park čítá kolem 0,5 mil. plavidel, připadá tak přibližně 1 plavidlo na 30 osob a sektor nadále roste. Polovina z tohoto počtu má motorový pohon a kotví ve více než 1 000 marinách. V Nizozemí se pronájmem rekreačních lodí zabývá přes 200 firem, největší množství turistů je z Německa a Belgie. Rekreační plavba v Německu Německo disponuje jednou z nejrozvinutějších sítí i objemem přeprav na světě. Vodní cesty zde byly budovány později, až od 19. století, a budují se dodnes (například akvadukt propojující přímo Mittelland Kanal a Elbe-Havel Kanal a Berlín, Spreewald, Meklenburská jezerní oblast, Horní Havola, Oder-Havel-Kanal atd.), od 60. let začaly být využívány pro rekreační účely. V zemi je cca 1 700 km kanálů a 5 610 km na jezerech a řekách. Zejména po sjednocení Německa byl zaznamenán boom v okolí Berlína a Brandenbursko a Meklenbursko mají v nabídce rekreační plavby snad všechny společnosti, ačkoliv populární jsou také jezera v Bavorsku či největší vnitrozemská plavební lokalita, Bodensee (jezero Constance). Počet plavidel na osobu jako ukazatel srovnávající rozsah plavby v té které zemi nedosahuje čísel Francie a činí 1:231. Přesto lodní park má cca 420 tis. plavidel, z nich je ale asi 125 tis. používáno pro námořní provoz. Rekreační plavba v Německu 9
Prodloužení Baťova kanálu aneb Bez peněz se od břehu neodrazíme... Najít zdroje k financování více než půlmiliardové investice na vodní cestě jistě nebude snadné. Navíc bude třeba investovat do doprovodné infrastruktury a služeb na břehu, aby bylo dosaženo kýžené koncovky pozvání a obsloužení (zabavení, napojení, nakrmení ) desetitisíců spokojených turistů ročně. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch je významný ekonomický sektor podporovaný z fondů Evropské unie, je vhodné poohlédnout se po využitelných zdrojích v operačních programech připravených pro období 2007 2013. V zásadě se jedná o tyto dotační tituly: Operační program Doprava Prioritní osa 6 Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy která podporuje: Rozvoj a modernizaci vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T. Toho by mělo být dosaženo zlepšením stavu infrastruktury a dalších funkčních parametrů vodní dopravy a řešením problémů splavnosti na dopravně významných vnitrozemských vodních cestách Vybrané údaje o programu: Řízení programu je v gesci Ministerstva dopravy Projekty se budou realizovat v období let 2007 2015 Jednou z podmínek je spolufinancování ze strany žadatele a Státního fondu dopravní infrastruktury Příjemci podpory jsou právnické/fyzické osoby mající k pozemkům určeným k zastavění (podporovanou investicí) vlastnická či jiná práva, vlastníci dopravních prostředků, vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy a Ředitelství vodních cest www.strukturalni-fondy.cz Regionální operační program Jihovýchod Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch která podporuje: kongresovou, lázeňskou, městskou a kulturní turistiku, cykloturistiku, vodní a venkovskou turistiku památky regionálního významu a jejich zpřístupnění pro potřeby cestovního ruchu rozvoj kapacit malých a středních podnikatelů působících v cestovním ruchu (ubytovací a stravovací zařízení a doprovodná infrastruktura pro CR) rozvoj turistických stezek, infrastruktury rekreační plavby, hipostezek, cyklotras a naučných stezek včetně doprovodné infrastruktury zkvalitnění přístupových komunikací k turistickým objektům a atraktivitám Vybrané údaje o programu: Řízení programu je v gesci Regionální rady Regionu Jihovýchod Projekty se budou realizovat v období let 2007 2015 Jednou z podmínek je spolufinancování ze strany žadatele a kraje nebo státu obce, svazky obcí, kraje, nestátní neziskové organizace, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, právnické osoby s účastí samosprávy, malí a střední podnikatelé www.jihovychod.cz 10
Projekt Baťův kanál prodloužení o úsek Hodonín soutok Moravy a Dyje KONTAKTY na realizátora projektu, partnery a zpracovatele: Realizátor projektu: Partneři projektu : Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno www.kr-jihomoravsky.cz Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Pospíšil, člen Rady Jihomoravského kraje Tel.: 541 651 561, pospisil.jaroslav@kr-jihomoravsky.cz Město Hodonín, Masarykovo nám. 1, 695 01 Hodonín www.hodonin.com Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Domesová, místostarostka Tel.: 518 316 238, domesova.zuzana@muhodonin.cz Zpracovatelé projektu: Mesto Skalica, Nám. Slobody 10, 909 01 Skalica www.skalica.sk Kontaktní osoba: Ing. Stanislav Chovanec, primátor Tel.: 346 903 209, mesto@mesto-skalica.sk Spolek pro podporu Pomoraví/Spolok na podporu Pomoravia, Nám. Slobody 10, 909 01 Skalica Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Horňák, předseda Tel.: 346 644 519, hornak@pobox.sk Trnavský samosprávny kraj, Starohájska 10, 917 01 Trnava www.trnava-vuc.sk Kontaktní osoba: Zdenko Čambal, poslanec Tel.: 335 933 311 Societas Rudolphina o.s., Klimentská 20, 110 00 Praha 1 www.societas-rudolphina.cz Kontaktní osoba: Ing. Petr Forman, člen správní rady Tel.: 224 813 787, petr.forman@rudolphina.cz Vodní cesty, a.s., Na Pankráci 57, 140 00 Praha 4 www.vodnicesty.cz Kontaktní osoba: Ing. Jan Kareis, Ph.D., ředitel Tel.: 261 222 834, kareis@vodnicesty.cz Countryside&Heritage, člen ECEAT CZ, člen ACK, Železné 112, 666 01 Tišnov, www.eceat.cz Kontaktní osoba: Ing. Michal Burian, Ph.D., předseda Tel.: 541 235 080, michal@eceat.cz Confi ma, s.r.o., Křížkovského 1288/10, 130 00 Praha 3 www.confi ma.cz Kontaktní osoba: Ing. Petr Bulušek, ředitel Tel.: 222 717 370, bulusek@confi ma.cz Primavera Consulting s.r.o., Washingtonova 9, 110 00 Praha 1 www.primaveracon.cz Kontaktní osoba: Mgr. Věra Jourová, ředitelka Tel. 602 225 150, verajourova@primaveracon.cz Baťův kanál o.p.s., Zámecká 2, 698 01 Veselí nad Moravou www.batacanal.cz Kontaktní osoba: Vojtěch Bártek, ředitel Tel.: 518 325330, abk@batacanal.cz Echo Moravia, Pod Kostelem 972, 671 55 Moravská Nová Ves www.echomoravia.ecn.cz Kontaktní osoba: Zlata Maděřičová Tel.: 777 112 437, echomoravia@seznam.cz Archiv fotek: Vodní cesty a.s., Baťův kanál, o.p.s., ECEAT CZ, Ing. Petr Forman, Město Hodonín, Jihomoravský kraj 11
Design&Press Tajfun Digital 2007 www.batuvkanal.eu