Elektrikář - silnoproud

TECHNOLOGIE Elektrikář - silnoproud Druhý Bc. Miroslav Navrátil

I. EL. SILOVÝ ROZVOD V BUDOVÁCH Technologie Elektrikář - silnoproud Druhý Bc. Miroslav Navrátil

Prohlášení I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval(a) samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury. Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně v 26 vyučovacích hodinách. Ve Vsetíně dne 29.08.2009 podpis autora

Obsah 1. První pomoc při úrazech elektřinou 1.1 Postup záchranných prací při úrazech elektřinou 1.1.1 Vyprostit postiženého z dosahu proudu 1.1.2 Zavést umělé dýchání 1.1.3 Zahájit nepřímou srdeční masáž 1.1.4 Přivolat lékaře 1.1.5 Uvědomit vedoucího pracoviště 1.2 Fyziologické účinky elektřiny 2. Ochrana vodičů proti nadproudům 2.1 Jistící prvky 2.2 Ochrana proti zkratu 2.3 Ochrana proti přetížení 3. Přípojková skříň, hlavní domovní skříň 4. Rozvodnice 4.1 Bytová rozvodnice z plastu 4.2 Oceloplechové a plastové rozvodnice 4.2.1 Oceloplechová rozvodnice 4.2.2 Plastová rozváděčová skříň 5. Elektrorozvodná jádra 6. Elektroměrové desky 7. Elektroměrová rozvodnice 7.1 Schéma zapojení jednofázového elektroměru 7.2 Schéma zapojení třífázového elektroměru 7.3 Schéma zapojení jednofázového elektroměru (dvousazbového) 7.4 Schéma zapojení třífázového elektroměru (dvousazbového) 7.5 Zásady pro elektroměrové skříně 8. Způsob rozvodu v objektu 8.1 Roztřídění bytů podle stupně elektrizace 8.2 Elektrické zařízení v objektu se skládá z těchto částí 8.3 Přívodní vedení se dělí obvykle na tyto části 9. Hlavní domovní vedení 10. Odbočky z hlavního domovního vedení 11. Vedení za elektroměrem 11.1 Světelný obvod 11.2 Zásuvkový obvod 11.3 Zásuvkový obvod pro automatickou pračku 11.4 Obvod pro bytové jádro 11.5 Obvod pro elektrický sporák 11.6 Stupeň elektrizace C obvody pro vytápění a klimatizaci 11.7 Další obvody dle potřeby 12. Materiál pro elektrický rozvod 12.1 Vodiče 12.2 Elektroinstalační trubky a příslušenství 12.3 Elektroinstalační lišty, kanály a příslušenství 12.4 Elektroinstalační krabice

13. Provedení el. rozvodů 14. Elektrické zařízení v koupelnách 14.1 Umývací prostor 14.2 Prostory s vanou nebo sprchou 14.2.1 Zóna 0 14.2.2 Zóna 1 14.2.3 Zóna 2 14.2.4 Zóna 3 14.3 Jak vybrat svítidlo do koupelny 15. Montáž přístrojů 15.1 Spínače 15.2 Zásuvky 16. Montáž svítidel I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

1. První pomoc při úrazech elektřinou Dojde-li k dotyku člověka s částí elektrického zařízení, které je pod napětím, začne tělem procházet elektrický proud. Velikost procházejícího proudu je závislá na napětí a rovněž na odporu, resp. na impedanci lidského těla. Impedance těla se mění zejména s tím, je-li pokožka suchá nebo vlhká. Obecně platí, že s rostoucím napětím impedance klesá. 1.1 Postup záchranných prací při úrazech elektřinou 1.1.1 Vyprostit postiženého z dosahu proudu: vypnout spínač (vypínač, přepínač, tlačítko TOTAL STOP) rozpojit vidlici se zásuvkou (např. prodlužovací šňůra) vypnout jistič (vyšroubovat pojistku) mechanicky přerušit přívodní vodič (izolované kleště) odstranění vadné části elektrického zařízení izolovaným předmětem (suchá tyč) 1.1.2 Zavést umělé dýchání ihned, pokud postižený nedýchá překontrolovat ústa poraněného: zda nemá zapadlý jazyk zda jsou ústa prázdná (jídlo) Nutno zaklonit hlavu, zmáčknout nos.

1.1.3 Zahájit nepřímou srdeční masáž ihned, není li hmatatelný tep poraněný leží na zádech.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1.1.4 Přivolat lékaře první pomoc se poskytuje až do příjezdu lékaře 1.1.5 Uvědomit vedoucího pracoviště co nejdříve

1.2 Fyziologické účinky elektřiny I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Účinky střídavého proudu na člověka: proudy 10 až 30 ma nevedou ke smrti, ale při jejich delším působení dochází ke křečím svalů, potížím dýchání atd. proudy nad 30 ma mohou být smrtelné, pokud nedojde k rychlému odpojení od zdroje proudy nad 50 ma bývají smrtelné i při krátkých dobách průchodu Dosáhne-li proud určité velikosti a trvá-li delší dobu než zlomek sekundy, způsobí poškození lidské tkáně, případně rozklad krve. Nejhorší případ nastává prochází-li proud srdeční krajinou: srdce se v křeči zastaví upadne do chvění fibrilace srdce (nekoordinované kmitání srdečních komor) V obou případech se zastaví krevní oběh. Při úrazu elektrickým proudem může dojít: popáleninám (tepelné účinky) zlomeninám (mechanický úraz) krvácení (mechanický úraz) úlek (z fyziologického hlediska není škodlivý)

Kontrolní otázky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Co musíme překontrolovat před zahájením umělého dýchání? 2. Jakým způsobem vyprostíme postiženého z dosahu elektrického proudu? 3. Urči pořadí postupu při první pomoci úrazu elektřinou. Uvědomit vedoucího pracoviště Přivolat lékaře Vyprostit postiženého z dosahu proudu Zavést umělé dýchání Zahájit nepřímou srdeční masáž

2. Ochrana vodičů proti nadproudům (ČSN 33 2000-4-43) Pracovní vodiče musí být chráněny proti zkratovým proudům a přetížením jedním nebo více prvky pro samočinné přerušení napájení. Netýká se to však vodičů, které jsou napájeny ze zdroje, jehož impedance je taková, že maximální proud, který může zdroj dodávat, není větší než dovolený proud (např. u obvodu zvonkového trafa). 2.1 Jistící prvky - se mají volit tak, aby byly splněny tyto zásady: jádro jištěného vodiče při nadproudech způsobených přetížením nemá překročit nejvyšší dovolenou teplotu jádro jištěného vodiče při nadproudech charakteru zkratu nesmí překročit nejvyšší dovolenou teplotu v prostředích, kde je stanovena nejvyšší dovolená teplota povrchu. Povrch jištěného vedení při nadproudech způsobených přetížením (nebo při zkratech) nesmí překročit nejvyšší dovolenou teplotu povrchu. při normálním provozu nesmí nastat nežádoucí působení jistícího prvku jistící prvky mají při svém působení odpojit jen postiženou část vedení Je dovoleno volit jistící prvek s nižší hodnotou než vyplývá z předchozích požadavků. Jistící prvky zajišťující ochranu před zkratem a přetížením musí být schopné přerušovat jakýkoliv nadproud, který je nižší nebo se rovná zkratovému proudu v místě, kde je prvek instalován. Těmito jistícími prvky mohou být: jističe s nadproudovými relé jističe ve spojení s pojistkami pojistky s tavnými vložkami

Jestliže jistící prvek proti přetížení má vypínací schopnosti, které nejsou menší než hodnota předpokládaného zkratového proudu v místě zabudování, počítá se s chráněním vodiče od tohoto místa na straně zátěže také proti zkratovému proudu. Pokud je ochrana poskytována samostatnými jistícími prvky, musí být charakteristiky prvků koordinovány tak, aby energie, kterou propouští jistící prvek proti zkratům, nepřesáhla energii, které odolá bez poškození jistící prvek proti přetížení. 2.2 Ochrana proti zkratu Jistící prvek musí vyhovovat těmto zásadám: musí být schopen přerušit každý zkratový proud ve vodiči dříve, než by se takový proud mohl stát nebezpečným v důsledku tepelných a mechanických účinků vznikajících ve vodiči prvek zajišťující pouze ochranu proti zkratovým proudům může být použit tehdy, je-li ochrana proti přetížení provedena jinými prostředky nebo když nemusí být toto jištění proti přetížení provedeno prvek s menší vypínací schopností se připouští, jestliže v přívodu je instalován jiný jistící prvek, který má potřebnou vypínací schopnost vypínací čas zkratového proudu v kterémkoliv místě obvodu nesmí být větší než čas, ve kterém vodiče dosáhnou přípustnou tepelnou mez, (výpočet doby t, resp. průřezu S se provádí podle norem) 2.3 Ochrana proti přetížení Jistící prvky slouží k tomu, aby přerušily každé přetížení ve vodičích dříve, než by mohlo vyvolat škodlivé oteplení izolace, spojů, koncovek nebo okolí vedení. Funkční charakteristika jistícího prvku musí vyhovovat: I B I N I Z, kde I B proud použitý ve vedení I N jmenovitý proud jistícího prvku I Z dovolené proudové zatížení

I N K. I Z K součinitel přiřazení jistícího prvku, který je uložen v prostředí o teplotě, pro kterou byl stanoven proud IZ To znamená, že hodnota jmenovitého proudu jistícího prvku je volena menší (nebo rovna) dovolenému proudu vodiče nebo kabelu. Konkrétní hodnoty součinitele K jsou uvedeny pro různé druhy vodičů a kabelů, pro různá uložení, různé teploty okolí a pro různé druhy jistících prvků. V příloze NL ČSN 33 2000-5-523 je obsáhle zpracována grafická a tabulková část, vycházející z používaných vodičů, kabelů a jistících prvků vyráběných a používaných u nás. Kontrolní otázky 1. Co nemá překročit jádro jištěného vodiče při nadproudech způsobených přetížením? 2. Jaké jistící prvky zajišťují ochranu před zkratem a přetížením? 3. Co znamená I Z v ochraně proti přetížení? 4. Jaké máme ochrany u vodičů proti nadproudů?

3. Přípojková skříň, (HDS) HDS hlavní domovní skříň I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele příslušné distribuční soustavy. Lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu (zpravidla na vnější zdi poblíže vchodu do domu) nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti (např. na sloupu). U kabelových přípojek se hlavní domovní kabelová skříň umísťuje ve výši 60 cm nad definitivním terénem (spodní okraj skříně), u vzdušné přípojky ve výšce 2 až 2,5 m. Kabelová přípojka Vzdušná přípojka

Podle typu připojení používáme přípojkové skříně: koncové smyčkové (průběžné) Smyčkové zapojení kabelové přípojky Schéma zapojení koncové přípojky Rozdělení přípojkových skříní podle materiálu: oceloplechové litinové tenkostěnné betonové plastové

Oceloplechová HDS I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Litinová HDS Přípojková skříň osazená 3 ks pojistek E27 25 A a nulovou sběrnou

Tenkostěnná betonová kabelová přípojková skříň Jako domovní skříň lze ve zvláštních případech použít rozpojovací jistící skříň typu RIS. Při zapojování přípojkové skříně se musí respektovat ochrana nebezpečným dotykovým napětím. Plastová HDS Vybavení plastové skříně nožovými pojistkami 160 A a sběrnou

Hlavní domovní kabelová skříň pro montáž na sloup Po dohodě s rozvodným závodem lze upustit od zřízení hlavní domovní skříně a přípojku lze ukončit u hlavního rozváděče nebo v elektroměrové rozvodnici. V hlavní domovní skříni se jistí vedení odcházející k odběrovému zařízení pojistkami nebo jističi. Kontrolní otázky 1.Podle typu připojení používáme přípojkové skříně? 2. Do jaké výšky se umísťuje hlavní domovní pojistkovou skříní? 3. Rozdělení přípojkových skříní podle materiálu. 4. Kde končí elektrická přípojka nízkého napětí? 5. Do jaké výšky se umísťuje hlavní domovní kabelová skříň?

4. Rozvodnice I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Ve výstavbě bytových a občanských objektů se používají typizované rozvodnice a rozváděče s normalizovanou nebo volitelnou náplní. Slouží nám k umístění pojistek, jističů, stykačů, relátek, transformátorů, síťového napáječe, schodišťového automatu, časového spínače, hodin, nulového můstku, nulové sběrny atd. 4.1 Bytová rozvodnice z plastu - PL Používají se k jištění a ovládání bytových rozvodů v obyčejném prostředí. Osazují se na suchém místě na nehořlavý podklad uvnitř bytové jednotky, nejčastěji u vstupu, aby spodní hrana byla alespoň ve výšce 170 cm nad podlahou. Nesmějí se usazovat ve společných prostorách s plynoměry nebo s plynovým vedením. Jsou určeny pro rozvod pod omítkou nebo pro lištový rozvod. Náplň tvoří jednopólové jističe, trojpólový jistič a stykač ve vzájemných kombinacích. Rozvodnice je doplněna zvonkem a dvěma svorkami. Provedení je nástěnné. Průřez přípojných vodičů v panelové výstavbě se prováděl vodiči AYY 6 mm 2 nebo 10 mm 2 barvy černé a žlutozelené (zelené). Elektrické schéma rozvodnice PL 3 Bytová rozvodnice z plastu PL 5

4.2 Oceloplechové a plastové rozvodnice I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Používají se pro jištění jednofázových a trojfázových obvodů. Náplň rozvodnice: RP hlavní vypínač a závitové pojistky RJ hlavní vypínač, jednopólové a trojpólové jističe RJP hlavní vypínač, jističe a pojistky Nástěnné rozvodnice se připevňují do hmoždinek (špalíků) vruty, nastřelovacími šrouby nebo hřeby. Zapuštěné rozvodnice se osazují do připraveného (začištěného) výklenku. Přívody a vývody směřují podle požadavků dolů nebo nahoru. 4.2.1 Oceloplechová rozvodnice - se skládá z oceloplechové skříně s vloženou nosnou konstrukcí a přístroji. Vkládací rozvodnice pro ventilátory, používá se k ovládání ventilátorů v bytových jádrech

Rozvodnice pro osvětlení schodiště 4.2.2 Plastová rozváděčová skříň - se skládá z plastové skříně, z montážního rámu (snímatelný, má předlisované otvory, lišty DIN) Rozváděčový systém Profi Plus Rozváděč v provedení pro montáž pod omítku třístupňový systém

Rozváděčový Sestavený rozváděč v provedení na omítku Použití plastové rozváděčové skříně v panelovém domě (náhrada za PL)

Kontrolní otázky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. K čemu se používá bytová rozvodnice PL? 2. Vyjmenuj náplň bytové rozvodnice PL. 3. Co znamená u oceloplechové rozvodnice zkratka RJP? 4. Nakresli schéma zapojení rozváděče se třemi jednofázovými jističi a zvonkovým transformátorem (použij nové značky jističů). 5. Co si představíš pod pojmem rozváděčový systém Profi Plus?

5. Elektrorozvodná jádra I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Elektrorozvodná jádra JOP, JOZ jsou určena zejména pro panelovou výstavbu obytných objektů. Základem jádra je ocelová konstrukce na výšku podlaží, kterou probíhá silové a sdělovací stoupací vedení. JOP nástěnné elektrorozvodné jádro JOZ zapuštěné elektrorozvodné jádro Schéma zapojení elektrorozvodného jádra vyhovující požadavkům ČSN 33 2000-3

Nástěnné elektrorozvodné jádro JOP

V konstrukci jsou osazeny: elektroměrový rozváděč, jističe, odbočné svorkovnice, kolíbkový ovládač schodišťového osvětlení a zvonková tlačítka bytů. V horní části je umístěno nouzové osvětlení. Jádro lze ještě doplnit vkládací konstrukcí a přístroji pro osvětlení schodiště a pro ovládání vzduchotechniky. Rozměry elektrorozvodného jádra JOP

Vhodné náhrady stávajících elektrorozvodných jader Původně byly používány v bytových domech různé typy elektrorozvodných jader, obvykle typy JOP a PEJ. Tato jádra nevyhovují v současnosti podle současných norem, především podle ČSN 33 2000-3, kapitoly 32. Dle názoru vysloveného ČÚBP je prostor schodiště a podest v bytovém domě nutno charakterizovat z hlediska podmínek úniku v případě nebezpečí minimálně v třídě BD 2 (obvykle BD 3), což znamená požadavek na zajištění prostoru před vytvářením kouře a jedovatých plynů se zpomalením šíření plamene. Z tohoto důvodu je třeba elektroměrové rozváděče z chodeb přemístit do určené místnosti nebo je nutno použít rozváděče, které tyto bezpečnostní požadavky zajistí. Příklad těchto nových elektrorozvodných jader je na obrázku. Nové elektrorozvodné jádro Kontrolní otázky 1. Kde se setkáme s elektrorozvodnými jádry JOP? 2. Popiš dělení elektrorozvodného jádra.

6. Elektroměrové desky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Pro přímé měření je možné použít typizované lisované elektroměrové desky podle ČSN 35 7020. Pro jednofázové elektroměry se povolují desky s rozměrem 225 x 300 mm pro třífázové elektroměry desky s rozměrem 450 x 450 mm. Desky jsou určeny pro montáž elektroměrů, sazbových spínačů, přijímačů HDO a dalších elektrických přístrojů (do jmenovitého proudu 63 A) pro použití v obyčejném prostředí. Desky jsou opatřeny drážkami, ve kterých lze posouvat upevňovací šrouby a předlisovanými otvory pro upevnění přístrojů a průchodu přívodních vodičů. Upevňovací otvory jsou v horních rozích desky a pod svorkovnicí elektroměru. Elektroměrové desky Na elektroměrové desce musí být zaplombován: hlavní jistič (ne ovládací páčka) svorkovnice elektroměru HDO relé (stykač) pro ovládání nulovaní můstek

Osazení elektroměru, jističe a HDO na elektroměrové desce Kontrolní otázky 1. K čemu slouží elektroměrové desky? 2. Které přístroje a kde musí být zaplombovány na elektroměrové desce? 3. Jaký přístroj schází na obrázku a k čemu slouží?

7. Elektroměrová rozvodnice (RE) I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Slouží pro jednoho odběratele a bývá osazena elektroměrem jednofázovým nebo trojfázovým. Při umístění a zapojení elektroměrových rozváděčů je nutné se řídit směrnicemi energetických závodů. Podle těchto směrnic se musí elektroměrové rozváděče umísťovat na místech přístupných pro pracovníky energetických závodů i v době nepřítomnosti odběratele. Středy číselníků elektroměrů musí být ve výšce 1500 až 1700 mm od podlahy. Na elektroměrových rozvodnicích mohou být namontované jen elektroměry, sazbový spínač případně přijímač HDO, jistič před elektroměrem, jistící zařízení obvodu sazbového spínače, ovládací relé nebo stykač, ochranná svorkovnice. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v připojovacích podmínkách rozvodných závodů. Pro montáž elektroměrů a sazbových spínačů (přijímačů HDO) musí být připraveno v rozvaděči místo o rozměrech minimálně (v mm): Potřebná místa pro elektroměry a spotřebiče šířka výška hloubka Elektroměr jednofázový 180 300 160 Elektroměr třífázový 200 400 160 Sazbový spínač (přijímač HDO) 200 300 160 Elektroměrová skříň pro osazení elektroměru a HDO V dolní části se umístí jistící prvky.

7.1 Schéma zapojení jednofázového elektroměru 7.2 Schéma zapojení třífázového elektroměru

7.3 Schéma zapojení jednofázového elektroměru (dvousazbového) 7.4 Schéma zapojení třífázového elektroměru (dvousazbového)

Elektroměrová rozvodnice (RE) připravená pro rozvodný závod k připojení hromadného dálkového ovládání a nového dvousazbového elektroměru

Umístění elektroměrového rozváděče na místě přístupném pro pracovníky energetických závodů i v době nepřítomnosti odběratele 7.5 Zásady pro elektroměrové skříně Při montáži elektroměrových skříní jsme postaveni před několik požadavků rozvodných závodů, jejich nesplnění způsobí nemalé problémy a samozřejmě nepřipojení k distribuční síti nebo neprovedení změny tarifu. Měřící zařízení se zásadně osazuje do elektroměrových rozváděčů nebo na elektroměrové desky umístěné v uzavřených jednoúčelových prostorech. V budovách bytové zástavby se umísťují elektroměrové rozváděče na chodbě nebo na schodišti. U těchto objektů je vhodné sdružovat elektroměry pro jednotlivá podlaží do společného elektroměrového rozváděče. U rodinných domků, garáží, rekreačních chalup a chat se umísťují elektroměrové rozváděče vně objektu na místě veřejně přístupném pro zaměstnance rozvodných závodů i v době nepřítomnosti uživatele nemovitosti. Pokud je objekt situován na nepřístupném pozemku, umísťuje se el. rozváděč na hranici pozemku v pilíři oplocení.

V chatových a zahrádkářských osadách, v řadových garážích atd. je vhodné soustředit elektroměry pro několik odběratelů do jednoho elektroměrového rozváděče umístěného na veřejně přístupném místě. Umístění elektroměrových rozváděčů v provozovnách (obchody, restaurace, úřady) se řídí individuálními požadavky a záleží na domluvě z příslušným pracovníkem rozvodných závodů. Musí být zabezpečen minimální manipulační prostor před elektroměrem min. 800 mm s upravenou plochou. Střed elektroměru má být ve výšce 1500 1700 mm od podlahy, případě upraveného terénu. V ojedinělých případech může být umístění elektroměrů v rozmezí 700-1700 mm od podlahy (například právě výše uvedené možnosti sdružovat více elektroměrů do společné skříně. V případě umístění elektroměrů do oplocení pozemků může být spodní hrana elektroměrové skříně ve výšce min. 600 mm - pod tuto hranici nelze jít v žádném případě. Před elektroměrem musí být zapojen hlavní jistič z vypínací charakteristikou "B" (to znamená že nelze použít jističe ITM, J1K a podobné) se stejným počtem pólů jako má elektroměr. Jmenovitý proud jističe musí být z normalizované řady například 6, 10, 16, 20, 25, 32 A. Použití pojistek, pojistkových odpínačů a sdružených jističů s proudovými chrániči není povoleno. Jistič sazbového spínače u dvoutarifního měření má mít jmenovitý proud 6A a vypínací charakteristiku typu "B" nebo 1 2 A s charakteristikou "C". Jistič musí být plombovatelný v zapnuté poloze. Elektroměry pro přímé měření se osazují pouze do jmenovitého proudu 63 A včetně. Pro měření nad 63 A je nutno provést měření nepřímé. Ke každému dvoutarifnímu elektroměru musí být osazen samostatný sazbový spínač (HDO). U třífázového elektroměru musí být dodržen správný sled fází (L1, L2, L3).

Přívod a odvod z elektroměru musí být proveden plným vodičem Cu: v síti TT, TN-C-S při použití proudového chrániče min. průřez 6 mm 2 v síti TN-C z ochranou jističem min. průřez 10 mm 2. Nové plastové elektroměrové skříně

Kontrolní otázky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. K čemu slouží elektroměrová rozvodnice? 2. Kde se umísťuje elektroměrová rozvodnice? 3. Kolik musí mít hlavní jistič ampér (minimálně) a jakou má barvu? 4. V jaké výšce má být střed elektroměru od podlahy? 5. Doplň schéma zapojení třífázového elektroměru (dvousazbového).

8. Způsob rozvodu v objektu I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Rozvod v objektu se řídí dle stupně elektrizace a kategorie. Ta je určena normou. 8.1 Roztřídění bytů podle stupně elektrizace: Stupeň A - byty, v nichž se elektřiny používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče připojované k rozvodu pohyblivým přívodem (do zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kva Stupeň B - byty s vybavením jako mají byty stupně A, v nichž se navíc k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kva Stupeň C - byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně elektrizace A nebo B, v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče 8.2 Elektrické zařízení v objektu se skládá z těchto částí: z přívodu vedení nn z rozváděčů z rozvodu za podružnými rozváděči 8.3 Přívodní vedení se dělí obvykle na tyto části: hlavní domovní vedení odbočky k elektroměrům vedení od elektroměrů k podružným rozváděčům rozvod pro přístroje, stroje, spotřebiče napojené z rozvodnice

Elektrická instalace v obytném domě

Kontrolní otázky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Byt s vybavením el. spotřebiče o příkonu nad 3,5 kva patří do stupně elektrizace? 2. Byt s klimatizací patří do stupně elektrizace? 3. Byt s vybavením el. spotřebiče o příkonu do 3,5 kva patří do stupně elektrizace? 4. Jak se dělí přívodní vedení?

9. Hlavní domovní vedení I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Hlavní domovní vedení se zřizuje proto, aby na ně bylo možno připojit všechny odběry v objektu. Začíná u hlavní domovní skříně (HDS) a končí u odbočky k poslednímu elektroměru. Svislou část nazýváme hlavní stoupací vedení. Průřez hlavního vedení se volí s ohledem na očekávané zatížení. Jmenovitý proud pojistek jistících hlavní domovní vedení musí být alespoň o 2 stupně vyšší než nejvyšší jmenovitý proud jističů před elektroměry. Hlavní domovní vedení musí být umístěno tak, aby byl ztížen nedovolený odběr. Hlavní domovní vedení se jistí v přípojkové skříni. Odbočky od hlavního domovního vedení k elektroměrům, je nutno v rozvodnici osadit tak, aby její spodní okraj byl 1,8 m nad podlahou. Rozvodnice musí být zaplombovány. Jednofázové odbočky lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5 kw u bytů stupně elektrizace A. V ostatních případech musí být odbočky k elektroměrům trojfázové. Stupeň elektrizace bytu A B Počet a průřez vodičů hlavního domovního vedení (mm 2 ) Al 4 x 16 4 x 25 3 x 35 + 25 3 x 50 + 35 3 x 70 + 50 3 x 95 + 70 3 x 120 + 70 3 x 150 + 70 Cu 4 x 10 4 x 16 3 x 25 + 16 3 x 35 + 25 3 x 50 + 35 3 x 70 + 50 3 x 95 + 50 3 x 120 + 50 Počet bytů připojených na hlavní domovní vedení do 12 13 až 18 19 až 24 25 až 30 31 až 42 43 až 54 55 až 72 73 až 81 do 6 7 až 9 10 až 12 13 až 18 19 až 24 25 až 30 31 až 40 41 až 48 Počet a minimální průřezy vodičů hlavního domovního vedení v bytových domech a bytech stupně elektrizace A a B

Odbočky od hlavního domovního vedení musí být provedeny a uloženy tak, aby byl ztížen nedovolený odběr a aby bylo možno vodiče bez stavebních zásahů vyměnit. Odbočka k elektroměru delší než 3 m musí být jištěna u hlavního domovního vedení. Odbočky kratší než 3 m lze jistit jističem až před elektroměrem namontovaným na elektroměrové rozvodnici. Odbočka k elektroměru musí být z celistvých vodičů, bez krabic a zbytečných ohybů. U vedení od elektroměru k podružným rozváděčům se musí od každého elektroměru zřídit samostatná odbočka k podružnému rozváděči. U rodinných domků, které nemají charakter více bytových domů, u rekreačních chalup, chat a garáží lze umístit elektroměrový rozváděč na vnější straně objektu. Elektroměry je zakázáno montovat do společných skříní (v zahraničí se tato skutečnost připouští) nebo výklenků s plynoměry (dva samostatné výklenky nad sebou nelze považovat za oddělené). Kontrolní otázky 1. K čemu slouží hlavní domovní vedení? 2. Jak se nazývá svislá část hlavního domovního vedení?

10. Odbočky z HDV I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Odbočky z hlavního domovního vedení se dělají: jednofázové trojfázové Musí být provedeny a uloženy tak, aby: se zamezilo nedovolenému odběru byla snadná jejich údržba Vedení musí být celistvé bez krabic. V případě nutnosti lze krabici umístit na veřejně přístupném místě a upravit ji k zaplombování. Odbočka se jistí jističem u hlavního domovního vedení, je-li kratší než 3 m, lze ji jistit před elektroměrem na elektroměrové rozvodnici. Minimální průřezy vodičů odboček od hlavního domovního vedení k elektroměrům bytů stupně elektrizace A a B. Stupeň elektrizace A B Max. součastný příkon bytu (kw) 5,5 8,8 Průřez jader vodičů (mm 2 ) Odbočka k elektroměru Al C Al C Jednofázová 10 6 - - Trojfázová - - 10 6

Vedení od elektroměrové rozvodnice k bytové rozvodnici. Pro zřízení tohoto vedení platí obdobné zásady jako pro odbočky od hlavního domovního vedení k elektroměrové rozvodnici. Můžeme je však provést i z můstkových nebo jednožilových vodičů uložených pod omítkou nebo v konstrukci stropů a podlah. Vedení mohou být jednofázová nebo trojfázová a jistí se jističem před elektroměrem. Tyto jističe také chrání krátké odbočky od hlavního domovního vedení k elektroměrové rozvodnici. Celé vedení za elektroměrem musí mít takové průřezy, aby nebylo přestoupeno dovolené zatížení jednotlivých větví. Úbytek napětí ve vedení nesmí být u světelných obvodů větší než 2%, u obvodů pro vařidla a topidla větší než 3% a u ostatních obvodů větší než 5%. Kontrolní otázky: 1. Odbočky z HDV se dělají? 2. Kdy se může použít odbočná krabice? 3. Jaký průřez vodiče se musí požít při jednofázové odbočce z mědi od hlavního domovního vedení? 4. Jakými vodiči lze provést vedení od elektroměrové rozvodnice k bytové rozvodnici? 5. Ovlivňuje zatížení větve velikost průřezu vodiče?

11. Vedení za elektroměrem I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í V bytech stupně elektrizace A a B se zřizují alespoň tyto obvody: 11.1 Světelný obvod Je určen pro pevné připojení svítidel, možno také připojit zásuvky ovládané vypínačem, lze připojit také v jedné místnosti jednu zásuvku. Jmenovitý proud jističe nebo pojistky 6 A nebo 10 A Průřez vodiče Al 2,5 Cu 1,5 11.2 Zásuvkový obvod Je určen pro připojení spotřebičů do zásuvek, do max. příkonu 1,2 kva (na jeden okruh max. deset zásuvek). Připojují se také např. svítidla, ventilátory, infrazářiče. Jmenovitý proud jističe nebo pojistky 16 A nebo 10 A Průřez vodiče Al 4 Cu 2,5 (1,5) 11.3 Zásuvkový obvod pro automatickou pračku Je samostatný obvod ukončený zásuvkou 16 A. Jmenovitý proud jističe nebo pojistky 16 A Průřez vodiče Al 4 Cu 2,5 16 A zásuvka

Keramická vložka zabraňující opalování krytu zásuvky 11.4 Obvod pro bytové jádro Na obvod se připojí osvětlení, zásuvky a pevně připojené spotřebiče v bytovém jádru a v kuchyňské sestavě. Výjimkou jsou zásuvky pro pračku, elektrického sporáku, popř. dalších spotřebičů, které je nutné připojit na samostatný obvod. Jmenovitý proud jističe nebo pojistky 16 A pro zásuvkový okruh 10 A pro světelný okruh Průřez vodiče Al 4 Al 2,5 Cu 2,5 pro zásuvkový okruh Cu 1,5 pro světelný okruh 11.5 Obvod pro elektrický sporák Obvod pro sporák je ukončen sporákovou kombinací. Jednofázový sporák do 10 kw

Jmenovitý proud jističe nebo pojistky 16 A I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Průřez vodiče Al 4 Cu 2,5 11.6 Stupeň elektrizace C obvody pro vytápění a klimatizaci Akumulační kamna, elektrické topení, vodní přímý ohřev a akumulační ohřev. Jmenovitý proud jističe nebo pojistek a průřez jader vodičů se dimenzuje podle příkonu elektrického spotřebiče. 11.7 Další obvody dle potřeby například: napájení zvonkového transformátoru napájení pro anténní zesilovač zásuvka pro plynový kotel Kontrolní otázky 1. K čemu slouží světelný obvod? 2. K čemu slouží zásuvkový obvod? 3. Čím je ukončen obvod pro automatickou pračku? 4. Jaký je jmenovitý proud jističe nebo pojistky pro zásuvkový obvod? 5. Můžeme na světelný obvod připojit jednu zásuvku?

12. Materiál pro el. rozvody - vodiče, trubky, lišty, krabice 12.1 Vodiče Vodiče rozdělujeme podle několika hledisek: podle materiálu jádra (měděné, hliníkové, ocelové) podle tvaru jáder (kruhové, obdélníkové, trubkové, trolejové, dráty a další profily) podle izolace (holé, izolované) podle konstrukce (dráty, lana, kabely, šňůry) podle počtu žil (jednožilové, vícežilové) podle jmenovitého průřezu Příklady tvarů jader: Trolejový vodič 1 obdélníkový tvar jádra, 2 kruhový tvar jádra Holé vodiče používáme zejména pro venkovní vedení, v rozvodnách a akumulátorovnách

Izolované vodiče jsou buď vodiče pro pevné uložení nebo pohyblivé vodiče (šňůry) Vodič pro pevné uložení Příklady konstrukce vodičů: Lano Drát Optický kabel Vf vodič Datový kabel

Jmenovité průřezy normalizovaná řada I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 0,35 0,5 0,75 1 1,5 2,5 4 6 10 16 25 35 50 70 95 120 150 185 210 240 300 400 500 625 800 1 000 mm 2 12.1.1 Písemné značení vodičů písemnou značku tvoří skupina písmen (nejčastěji čtyř) s tímto významem: první písmeno znamená materiál jádra A hliník C měď druhé písmeno označení materiálu izolačního obalu (izolace jádra) například: Y PVC (běžný typ) G kaučukový vulkanizát (běžný typ) třetí písmeno se používá k rozlišení jednotlivých typů vodičů, které mají jednotlivé konstrukční části zhotovené ze stejného materiálu, ale liší se použitím, vlastnostmi apod. například: A vodič s kruhovým průřezem K více žilový kabel čtvrté písmeno označuje materiál pláště, má-li vodič kromě pláště ještě další obaly, označuje písmeno materiál posledního obalu nebo obalu, který je z hlediska použitelnosti nejvýznamnější Další písmena upřesňují typ vodiče. Význam písmen najdeme v katalogu daného výrobce.

Příklady vodičů: I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CYKY 5J x 6 mm 2 CYKYLo 3J x 1,5 mm 2 CY 2,5 mm 2 Barevné značení vodičů

12.2 Elektroinstalační trubky a příslušenství Trubky slouží pro ukládání vodičů a jejich mechanickou ochranu. Trubky dělíme: tuhá trubka z PVC ohebná trubka z PVC nebo polypropylenu (TP) ohebná trubka zesílená z PT ohebná trubka z kovového pásku ohebná plášťová trubka (KOPEX) pancéřová trubka se závitem Příklady trubek: Tuhá trubka 8213 Ohebná trubka 2313

Ohebná plášťová trubka (KOPEX) Pancéřová trubka se závitem Spojka k pancéřové trubce

Pancéřová trubka s vývodkou Kabelová chránička Zatahují-li se ve zvláštních případech můstkové vodiče do elektroinstalačních trubek, platí pro zatahování těchto vodičů údaje obsažené v tabulce. Dvojžilový můstkový vodič Trojžilový můstkový vodič Průřez vodiče AGY, AYY, AYKYL, CYKYLAGY, AYY, AYKYL, CYKYL (mm2) velikost trubky násuvné ocelové násuvné ocelové 1,5 13,5 P13,5 23 (16) P16 (P13,5) 2,5 26 P13,5 23 (16) P21 (P16) 4 26 P16 23 (16) P21 (P16) 6 23 P16 29 (23) P29 (P21) 10 23 P21 29 (23) P29 (P21) 16 23 P21 36 (29) P36 (P29)

Tato tabulka platí pro přímé úseky vedení, které nejsou delší než 10 m, jakož i pro úseky vedení do 7 m nejvýše se dvěma koleny. Hodnoty v závorkách u trojžilových můstkových vodičů platí pro rozdělené vodiče před protahováním na dvě a na jednu žílu. Pro počet a průřez vodičů značky AY (Y) zatahovaných do protahovacích lišt platí údaje v dolní tabulce. Nejmenší světlost dutiny v mm 2 Průřez vodiče 19(L20)60(L60)130(L40,L70)200(L60)260(L70) (mm2) Největší počet zatahovaných vodičů AY, Y 1,5 1 2 4 5 5 2,5 1 2 3 (4) 4 4 (5) 4-1 2 (3) 3 4 6 - - 2 3 3 (4) 10 - - 2 2 2 (3) 16 - - (1) 1 1 (2) Světlost dutiny pro zatahování vodičů se stanoví porovnáním se světlostí trubek (viz údaje v tabulkách). 12.3 Elektroinstalační lišty, kanály a příslušenství Elektroinstalační lišty slouží k uložení a ochraně vodičů a montují se na povrch. Elektroinstalační lišty se dělí: elektroinstalační lišty protahovací elektroinstalační lišty vkládací (řada LV klasický oblý tvar lišty, bez možnosti rozdělit lištu přepážkou, řada LHD lišta je hranatá, má dvojitý zámek víka u LH 60 x 40 možno vložit dělící přepážku) kanál elektroinstalační (řada EK 100 x 40 má uvnitř kanálu pevnou příčku, EK 120 x 40 e možné vložit až tři přepážky) parapetní kanál (např. PK 110 x 70 s kryty)

K velkému množství sortimentu lištových rozvodů jsou dodávány kryty: rohové odbočné ohybové koncové spojovací průchodkové Příklady liš a příslušenství: a) b) Elektroinstalační lišty protahovací a) 70 mm, b) 40 mm Elektroinstalační lišta vkládací LV 11 x 10 Elektroinstalační lišta vkládací LH 20 x 20

Kanál elektroinstalační EK 100 x 40 Kanál elektroinstalační EK 120 x 40 Kryty a) odbočný b) rohový c) koncový Ukázky použití krytů

12.4 Elektroinstalační krabice I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Rozdělení: podle účelu přístrojové, odbočné, protahovací, univerzální podle tvaru kruhové, čtvercové, obdélníkové podle hloubky mělké, polohluboké, hluboké podle těsnosti obyčejné, utěsněné podle materiálu z termoplastů, termosetů, pancéřové Pro zavedení kabelů do krabic a přístrojů se používají plastové (dříve bakelitové) nebo kovové ucpávky přímé, redukční a dvojité. Krabicové rozvodky jsou krabice se svorkami. Příklady krabic: KP 68 KO 68 KU 68 KO 97_L Odbočná krabice s věnečkem

Čtvercové krabice Ukázky typů krabic pro různá použití

13. Provedení el. rozvodů I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Předpisy pro kladení silových vedení v budovách. el. instalace musí být provedena tak, aby bylo možno zkoušet jednotlivé části a provádět údržbu (např. zajištěn přístup ke krabičkám) vedení je nutné dělat tak, aby špatným provedením nevzniklo nebezpečí osobám, zvířatům, věcem, musí být voleno s ohledem na prostředí (nesmí překážet) vedení má být přehledné, co nejkratší, klást se má svisle a vodorovně krabice a rozvodky téhož okruhu mají být ve stejné výšce izolované vodiče a kabely se nesmějí používat na napětí vyšší, než je jejich jmenovité napětí kovové trubky ani kovové pláště trubek a kovové pláště nebo pancéře kabelů se nesmějí používat k vedení proudu zem se nesmí používat ke zpětnému vedení proudu střední vodič musí být vždy kladen ve společném obložení s fázovými vodiči, popř. v jejich těsné blízkosti Vedení světelných, zásuvkových a jiných obvodů, jakož i vývody na vypínače musí být uloženy ve stanovených trasách, aby se vyloučilo jejich poškození při užívání bytu (zavěšování konzol, obrazů ap.).

Stanovené trasy pro uložení vedení Elektrický rozvod uvnitř objektu se dělá převážně izolovanými vodiči a kabely: v elektroinstalačních trubkách v elektroinstalačních lištách v elektroinstalačních korýtkách v dutinách konstrukcí Vodiči a kabely mohou být uloženy: v omítce pod omítkou na povrchu ve stavebních konstrukcích

Kontrolní otázky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Čím se musíš řídit při kladení el. vedení? 2. S jakými vodiči se klade střední vodič? 3. Proč ukládáme světelné a zásuvkové obvody ve stanovených trasách? 4. Jak se provádí elektrický rozvod uvnitř objektu?

14. Elektrické zařízení v koupelnách V koupelnách, umývárnách a sprchách se provádí elektrický rozvod, instalace spínačů, spotřebičů atd. dle ČSN 33 2000-7-701. Podle normy se považují bytové koupelny za místnosti s prostředím obyčejným. 14.1 Umývací prostor Umývací prostor je ohraničen svislou plochou procházející obrysy umyvadla nebo umývacího dřezu a zahrnuje prostor pod i nad umývacím zařízením a je ohraničen podlahou a stropem. Umývací prostor

Umývací prostor: I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í zásuvky a spínače musí být instalované pouze vně umývacího prostoru umisťují se do výše 1,2 m nad podlahu a mohou být i těsně u ochranného prostoru, jsou-li instalované nad umývacím prostorem jsou-li umístěny pod umývacím prostorem, musí být svým nejbližším okrajem oddáleny od umývacího prostoru na 0,2 m ve školních učebnách nesmí být zásuvky umisťovány blíže jak 1,5 m od umývacího prostoru pro krytí musí být dbáno i požadavků, které vyplývají z vnějších vlivů prostorů v němž je umývací prostor umístěn 14.2 Prostory s vanou nebo sprchou Prostory s vanou nebo sprchovou mísou se rozdělují na zóny. 14.2.1 Zóna 0 Je vnitřní prostor koupací nebo sprchové vany. U sprchové kabiny podlahové sahá zóna "0" do výšky "0,05 m" nad podlahu. Kde ve sprchové kabině je sprchová hlavice snímatelná nebo pohyblivá jsou svislé hranice zóny "0" shodné se svislými hranicemi prostoru pro sprchování. Kde sprchová hlavice není snímatelná, je zóna "0" ohraničena svislou polohou od sprchovací hlavice s poloměrem "0,6 m" od sprchovací hlavice. minimální krytí elektrických zařízení v zóně je IPX7 nelze zde umísťovat žádné spínače, ovladače a zásuvky Může zde být pevně připojeno ostatní elektrické zařízení odpovídající do této zóny a s pokyny výrobce pro tuto zónu nebo elektrické zařízení do 12 V střídavých typu (AC) SELV (Secured Extra-Low Voltage), třeba v Dánsku může být použito svítidlo v této zóně, jen je-li na 12 V AC typu SELV, v Německu až do 25 V AC.

Zóny s koupací vanou a se sprchovou mísou 14.2.2 Zóna 1 Je prostor nad horní rovinou zóny "0" a vodorovnou rovinou ve výšce "2,25 m" nad podlahou. Pro sprchovací prostor se snímatelnou sprchovací hlavicí je zóna "1" dána svislou plochou danou hranicemi prostoru pro sprchování. Kde sprchová hlavice není snímatelná, je zóna "1" ohraničena svislou polohou od sprchovací hlavice a to s poloměrem "0,6 m" od sprchovací hlavice. minimální krytí elektrických zařízení v zóně je IPX4 lze umístit ohřívač vody - vedení pod omítkou, výjimkou může být svislý přívod k ohřívači vody

mohou zde být obvody chráněny malým napětím SELV nebo PELV (Protective Exra- Low Voltage) do 25 V střídavých; zdroj malého napětí musí být mimo tuto zónu Může zde být pevně připojeno ostatní elektrické zařízení odpovídající do této zóny a s pokyny výrobce pro tuto zónu, zejména vířivé vany a sprchová čerpadla, ventilační zařízení, sušiče ručníků, ohřívače vody a svítidla nebo elektrické zařízení do 24 V střídavých typu SELV nebo PELV. 14.2.3 Zóna 2 Je prostor na vnější straně zóny "1" a rovnoběžnou svislou plochou vzdálenou "0,6m" od zóna "1", sahající do výšky "2,25 m" nad podlahu. V případě, že strop místnosti je vyšší jak "2,25 m", sahá zóna "2" až do výšky stropu nebo je-li strop vyšší jak "3 m", pak zóna "2" sahá do výšky "3 m" nad podlahu. může zde být příslušenství mimo zásuvky nízkého napětí (230 V) může zde být příslušenství včetně zásuvek jen na malé napětí typu SELV do 25 V střídavých svítidlo z plastu s ochranným sklem, spodní okraj minimálně ve výšce 1,8 m nad podlahou a vzdálené od zóna 1 0,2 m (v panelovém domě) dle ČSN 33 2000-4-41 ventilátor ze zóny 1 se musí umístnit v zóně 2 14.2.4 Zóna 3 Je prostor na vnější straně zóny "2" a rovnoběžnou svislou plochou vzdálenou "2,4 m" vně od zóny "2", sahající do výšky "2,25 m" nad podlahu. V případě, že strop místnosti je vyšší jak "2,25 m", sahá zóna "3" až do výšky stropu nebo je-li strop vyšší jak "3 m", pak zóna "3" sahá do výšky "3 m" nad podlahu. Zóna "3" také zahrnuje prostor pod koupací nebo sprchovou vanou, je-li tento prostor přístupný pouze při použití nástroje. spínače a zásuvky v obyčejném provedení musí být umístěny alespoň 1,2 m nad podlahou tepelné zářiče umístit 2 m nad podlahou, vypínač na šňůrku

Napájecí obvod je vybaven proudovým chráničem se jmenovitým vybavovacím rozdílovým proudem nepřesahující 30 ma. 14.3 Jak vybrat svítidlo do koupelny Podle IP je nutno navrhnout a vybrat dané svítidlo do koupelny ( pokud IP u svítidel není uvedeno, nedoporučuje se do koupelny). Zóna 0 - Vnitřní prostor vany nebo sprchového prostoru. Nedoporučuje se instalace svítidel. Zóna 1 - Prostor od okraje vany nebo sprchy do výšky 2,25m. Nedoporučuje se instalace svítidel. Zóna 2 - Prostor kolem vany nebo sprchy do vzdálenosti 0,6 m a nad ní, výše než 2,25 m. Pokud nehrozí ani neúmyslné postříkání svítidla vodou pod tlakem, je nejnižší předepsanou hodnotou stupně ochrany IP44. Zóna 3 - Prostor mimo zóny 0,1,2. pokud nehrozí přímé postříkání svítidla vodou nebo kondenzace vodních par, je nejnižší předepsanou hodnotou IP21.

Poznámka I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Abychom mohli vybrat správný výrobek a odpovídající zdroj do koupelny, musíme zvážit, do které části koupelny a za jakým účelem svítidlo použijeme. Normy předepisující technické specifikace koupelnových svítidel, jsou velmi přísné, protože úrazy elektrickým proudem velmi často končí smrtí a vlhké prostředí koupelny úrazům nahrává. Proto je nezbytné, aby instalaci svítidel prováděl kvalifikovaný elektrikář. Abychom nakoupili správné svítidlo, je nezbytné porozumět značení koupelnových svítidel. Stupeň ochrany IP sestává vždy ze dvou číslic. Druhá číslice určuje stupeň ochrany proti vniknutí vody. Čím vyšší je hodnota udaná číslicí, tím těsnější je konstrukce svítidla. Kontrolní otázky a. Popiš zóny v koupelně. b. V které zóně se mohou umístit vypínače a zásuvky v obyčejném provedení? c. Co víš o montáži tepelného zářiče (infrazářiče) v koupelně? d. Popiš zóny v obrázku A. e. Do obrázku B dopiš rozměry. Obrázek A

Obrázek B

15. Montáž přístrojů I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 15.1 Spínače Spínače slouží pro ovládání světelných obvodů. Umísťují se 90 až 120 cm nad podlahou. Jsou-li u dveří, mají být na té straně, kde se dveře otevírají ( u kliky). Umístění spínače u rámu dveří Kolíbkové spínače (vypínače, sériové přepínače) se osazují tak, aby do polohy zapnuto bylo nutné stlačit horní konec kolíbky. U ostatních přepínačů toto ustanovení neplatí. 15.2 Zásuvky Zásuvky se rozmísťují tak, aby k nim byl přístup pro zapojení spotřebičů. V obytných místnostech mají být zásuvky alespoň 20 cm nad podlahou (střed zásuvky). Pro lištové rozvody toto ustanovení neplatí. Nástěnné zásuvky nemají být namontovány níž než 90 cm nad podlahou.

Ukázka rozdílu umístění zásuvky Zásuvky osazujeme tak, aby ochranný kolík byl nahoře, na levou dutinku připojíme fázi. Počet zásuvkových vývodů má být: samostatná kuchyň 3 kuchyňský kout 2 obývací pokoj 3 obytná hala 3 ložnice 2 koupelna 1

Na jeden zásuvkový okruh může být připojeno max. 10 zásuvek (1 200VA). Zásuvky ve školách se zřizují v každé učebně a tělocvičně, v herně a v denní místnosti mateřských škol a jeslí se zřizují dvě zásuvky určené pro úklid, promítání filmů, diapozitivů, a pro připojení gramofonů, magnetofonů apod. Tyto zásuvky musí být odpínatelné, např. jističem v rozvaděči. U mateřských škol a jeslí se požaduje ochrana před svévolným dotykem, např. použitím bezpečnostní zátky a zařazením vypínače se signalizací zapnutého stavu. Kontrolní otázky 1. Co víš o umístění spínačů? 2. Co víš o montáži zásuvek? 3. Do obrázku nakresli zásuvky a sériový přepínač.

16. Montáž svítidel I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Osvětlovací tělesa musí vždy odpovídat: prostředí, pro které jsou určená pracovním podmínkám Umístění osvětlovacích těles: aby neohrožovala osoby v jejich blízkosti dostatečně vzdálená od vznětlivých látek nemohla být poškozena při určeném používání svítidla pro venkovní osvětlení nebo do vlhkých a mokrých prostorů se musí umístit tak, aby se v nich nehromadila voda Osvětlovací tělesa používáme v provedení: stropním závěsném nástěnném Osvětlovací tělesa osazujeme: do hmoždinek vruty nebo lustr háčky do špalíků do stropů lze také umístit hák nebo závěs (využití v panelové výstavbě), nosnost alespoň pětinásobek tíhy svítidla Stropní vývody jsou ukončeny svítidlovou keramickou svorkovnicí. Svítidla třídy I. s ochrannou svorkou musí být připojena k ochrannému vodiči. Objímka žárovky se zapojuje: fázový vodič na spodní dotyk střední vodič (nulovaní vodič) se zapojuje na objímku žárovky

Ukázky druhů osvětlovacích těles podle provedení: Osvětlovací tělesa ve stropním provedení Osvětlovací těleso v nástěnném provedení

Osvětlovací tělesa v závěsném provedení Osvětlovací těleso v nástěnném provedení kopyto (používané na bytovém jádře v panelové výstavbě)

Kontrolní otázky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Jaké jsou požadavky pro umístění osvětlovacích těles? 2. V jakém provedení se vyrábí osvětlovací tělesa? 3. Jak musí být ukončen stropní vývod pro osvětlovací těleso?

Seznam použité literatury I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Ing. Václav Babický, Ing Karel Vojta, Rozvod elektrické energie I, Praha 1985, str. 40-76, učební text pro střední odborná učiliště, č.j. 16 886/84-220 2. tzbinfo, http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3588 3. Dr. Ing. Ivan Banket, Ing. Václav Honys, Rozvod elektrické energie II, 1. Vydání, SNTL, Praha 1985, str. 126 128, L12-C1-IV-31f/55570 4. Ing. František Grossmann, Zásady pro návrh, výběr, provedení bezpečnost a revize, str. 23-25, učební texty 5. ČSN 33 2000-4-43 6. ČSN 33 2000-3 7. ČSN 34 3500 8. Moeller elektrotechnika, s.r.o., www.moeller.cz/produkty-domovni_instalacerozvadecove_skrine_rozvodnice-plastove_rozvodnice 9. Elektro 3B, s.r.o., www.elektro3b.cz/index.php?option=com 10. Images.google, http://images.google.cz/images 11. Zásady pro elektroměrové skříně, www. volny.cz/ielektro/data 12. Moeller elektrotechnika, s.r.o.,., www.moeller.cz/produkty-domovni_instalacerozvadecove_skrine_rozvodnice-plastove_rozvodnice 13. SME Podmínky pro umístění a zapojení měřicích souprav u zákazníků připojených ze sítí nízkého napětí leden 2004 14. Autor fotografií Miroslav Navrátil 15. Ing. František Grossmann, Elektrická zařízení 2006, učební texty 16. ČSN 33 2000-7-701 17. Elektrika, www. elektrika.cz/data/clanky/truli2030611