Fundamentální analýza odvětví automobilového průmyslu a společnosti AAA Auto

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Fundamentální analýza odvětví automobilového průmyslu a společnosti AAA Auto Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Josef Večerka Brno 2011

Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu této bakalářské práce Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které pomohly ke vzniku této práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Fundamentální analýza odvětví automobilového průmyslu a společnosti AAA Auto vypracoval samostatně, s pouţitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne 27. května 2011

Abstrakt Večerka, J. Fundamental analysis of automotive sector and of the company AAA Auto. Bachelor thesis. Brno, 2011. Fundamental analysis of the company AAA Auto is the subject of this thesis. This company has experienced an interesting development in recent years. As a dynamic company, in 2007, AAA Auto expanded into several countries of Central Europe and made an IPO. However very ambitious plans were not fulfilled due to a mix of many factors and the company was forced to step back from new markets. These factors (which influenced and influence financial development of the company) will be analysed within this thesis. A notable focus will be also on automotive sector and on changes with which AAA Auto has been impacted. Keywords Fundamental analysis, automotive sector, AAA Auto. Abstrakt Večerka, J. Fundamentální analýza odvětví automobilového průmyslu a společnosti AAA Auto. Bakalářská práce. Brno, 2011. Předmětem této práce je fundamentální analýza společnosti AAA Auto. V uplynulých několika letech prošla tato společnost zajímavým vývojem. Jako dynamicky se rozvíjející firma v roce 2007 expandovala do několika zemí střední Evropy a vstoupila na burzu. Velmi ambiciózní plány však v důsledku souhry mnoha faktorů nevyšly a společnost byla nucena z nových trhů ustoupit. Právě faktory, které měly a mají významný vliv na hospodaření společnosti budou v rámci této práce analyzovány. Výraznější pozornost bude věnována automobilovému odvětví a změnám, které dopadly i na AAA Auto. Klíčová slova Fundamentální analýza, automobilové odvětví, AAA Auto.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 9 1.1 Úvod... 9 1.2 Cíl práce... 9 2 Metodika 10 3 Literární přehled 11 3.1 Globální analýza... 11 3.1.1 Vývoj reálného výstupu ekonomiky... 11 3.1.2 Fiskální politika vlády... 12 3.1.3 Úrokové sazby... 12 3.1.4 Inflace... 12 3.1.5 Peněţní nabídka... 13 3.1.6 Mezinárodní pohyb kapitálu... 13 3.1.7 Deficity... 14 3.1.8 Ekonomické a politické šoky... 14 3.1.9 Cenová regulace... 14 3.1.10 Korupce, právní systém... 14 3.2 Odvětvová analýza... 14 3.3 Analýza podniku... 15 3.3.1 Ziskové modely... 16 3.3.2 Finanční analýza... 17 4 Vlastní práce 21 4.1 Globální analýza... 21 4.1.1 Vývoj reálného výstupu ekonomiky... 21 4.1.2 Fiskální politika vlády... 22 4.1.3 Úrokové sazby... 23 4.1.4 Inflace... 24 4.1.5 Peněţní nabídka... 25

Obsah 6 4.1.6 Mezinárodní pohyb kapitálu... 25 4.1.7 Deficity... 26 4.1.8 Korupce... 27 4.1.9 Zhodnocení globální analýzy s výhledem do budoucnosti... 27 4.2 Analýza automobilového odvětví... 30 4.2.1 Celosvětová situace... 30 4.2.2 Automobilový průmysl v České republice... 32 4.2.3 Automobilový průmysl na Slovensku... 33 4.2.4 Automobilový průmysl v Rusku... 34 4.2.5 Citlivost automobilového průmyslu na hospodářský cyklus... 35 4.2.6 Šrotovné předpokládaný a skutečný vývoj... 38 4.2.7 Porovnání vývojů prodejů na Slovensku a v ČR po zavedení, resp. nezavedení šrotovného... 39 4.2.8 Zhodnocení odvětvové analýzy s výhledem do budoucnosti... 40 4.3 Analýza společnosti AAA Auto... 41 4.3.1 Vstup na burzu... 42 4.3.2 Finanční analýza... 43 4.3.3 Srovnání s konkurencí a celkovou situací na trhu ojetých automobilů... 49 4.3.4 Stanovení vnitřní hodnoty akcie... 50 4.3.5 Kvalitativní analýza... 53 4.3.6 Zhodnocení analýzy podniku s výhledem do budoucnosti... 54 5 Závěr 56 6 Literatura 58

Seznam grafů 7 Seznam grafů Graf 1 Vývoj počtu vyrobených osobních aut v USA a v Číně 31 Graf 2 Vývoj registrace nových aut v závislosti na vývoji HDP 35 Graf 3 Vývoj v registraci ojetých aut v závislosti na vývoji HDP 36 Graf 4 Vývoj registrace aut celkem v závislosti na vývoji HDP 37 Graf 5 Porovnání vývoje počtu registrací osobních automobilů v ČR a na Slovensku 39 Graf 6 Vývoj akciového kurzu AAA Auto na BCPP 43 Graf 7 Vývoj struktury aktiv v letech 2007 2010 44 Graf 8 Vývoj struktury pasiv v letech 2007 2010 44 Graf 9 Vývoj celkové výše aktiv v letech 2007 2010 (v tis. eur) 45 Graf 10 Vývoj celkové výše pasiv letech 2007 2010 (v tis. eur) 46

Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Vývoj růstu HDP ve vybraných zemích v procentech 22 Tab. 2 Vývoj klíčových úrokových sazeb 23 Tab. 3 Vývoj inflace 25 Tab. 4 Vývoj měnového agregátu M2 v % 25 Tab. 5 Deficity státního rozpočtu vůči HDP 26 Tab. 6 Státní dluh vůči HDP 26 Tab. 7 Země s největší světovou produkcí osobních automobilů30 Tab. 8 Světová produkce automobilů 32 Tab. 9 Porovnání vývoje registrací nových a ojetých aut v ČR 33 Tab. 10 Registrace nových osobních aut v ČR a na Slovensku 39 Tab. 11 Základní údaje 42 Tab. 12 Ukazatele likvidity 47 Tab. 13 Ukazatele rentability 47 Tab. 14 Ukazatele zadluženosti 48 Tab. 15 Ukazatele aktivity 49 Tab. 16 Ukazatele tržní hodnoty 49 Tab. 17 Počet prodaných vozů AAA Auto a Auto ESA a počet nově registrovaných ojetých vozů 50

Úvod a cíl práce 9 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Automobilový průmysl patří k významným hybatelům světové ekonomiky. Točí se v něm miliardy dolarů a obrat automobilových koncernů je mnohdy vyšší neţ HDP menších států. Význam tohoto odvětví pro hospodářství států dokládá i fakt, ţe vedle bankovního sektoru byl právě automobilový sektor centrem zájmu a pomoci mnohých vlád v období hospodářské krize. Na jeden rok se stalo známým do té doby naprosto neznámé slovo šrotovné. V roce 2008 zasáhla svět ekonomická krize. Projevila se téměř ve všech odvětvích ekonomiky a velký dopad měla i na automobilové odvětví. Zatímco výrobci nových automobilů poţívali v mnoha zemích státní podporu ve formě šrotovného, obchodníci s ojetými auty se takové podpory nedočkali. Moţná i to je jedním z důvodů, proč se největší prodejce s ojetými automobily u nás dostal do hospodářských potíţí. V této práci bych se proto rád věnoval, na jedné straně výrobcům nových automobilů, na druhé straně zástupci obchodníků s ojetými automobily, společnosti AAA Auto. 1.2 Cíl práce Tato práce je zaměřena na praktické vyuţití fundamentální analýzy. V jednotlivých částech by měla být analyzována makroekonomická situace, situace v odvětví a situace v zkoumané společnosti. Primárním cílem je pomocí fundamentální analýzy poskytnout relevantní informace a stanovit investiční doporučení pro případné investory do AAA Auto. Cílem je tedy co nejpřesněji odpovědět na otázku, zda jsou akcie AAA Auto podhodnocené či nadhodnocené, případně správně oceněné. Z toho poté bude moţné předpovědět budoucí vývoj a stanovit doporučení pro nákup či prodej akcie. Práce popíše významné změny, které se během hospodářské krize odehrály v automobilovém průmyslu a důsledky, které tyto změny přinesly pro celé odvětví. V souvislosti s tím bude analyzován dopad zavedení šrotovného na automobilový trh.

Metodika 10 2 Metodika Zvolená metodika stojí na základech teorie uvedené v přehledu literatury. Mezi hlavní metody vyuţívané v této práci patří komparace, analýza a syntéza. Jednotlivá data byla nejdříve setříděna, analyzována a vzájemně porovnávána. Statistická data byla čerpána především z internetových stránek Evropského statistického úřadu, Mezinárodního měnového fondu, Mezinárodní organizace výrobců automobilů (OICA), Svazu dovozců automobilů České republiky, národních bank a statistických úřadů jednotlivých zemí a také z výročních zpráv skupiny AAA Auto. Názornost celé práce je podpořena řadou tabulek a grafů. V části věnující se globální a odvětvové analýze je mimo celosvětové situace věnována pozornost především zemím, ve kterých působí či zamýšlí působit společnost AAA Auto, tedy České republice, Slovensku a Rusku. Odvětvová analýza sleduje vývoj automobilového průmyslu z hlediska trhu s osobními automobily. Fundamentální analýza je vypracovávána shora dolů. Nejdříve je prováděno globální zkoumání ekonomik států, jeţ mají přímý dopad na hospodaření zkoumané společnosti. Poté je analyzována situace na oborové úrovni, tedy automobilové odvětví. Poslední část je věnována přímo vybrané společnosti, tedy AAA Auto. V části globální fundamentální analýzy jsou zkoumány důleţité makroekonomické faktory jako hrubý domácí produkt, fiskální politika vlády, úrokové sazby, inflace, peněţní nabídka, mezinárodní pohyb kapitálu, deficity a korupce. Tyto jednotlivé faktory jsou analyzovány na základě dat z minulosti v časové řadě let 2004-2010 a na jejich základě je stanovena prognóza budoucího vývoje. Druhá úroveň fundamentální analýzy, odvětvová analýza, je pojata obšírněji. Věnuje se celému automobilovému odvětví, a to jak z hlediska sektoru ojetých automobilů, tak i z pohledu výroby nových aut a celkové situaci v odvětví. Třetí úroveň fundamentální analýzy, firemní analýza, je orientována na ohodnocení důleţitých firemních charakteristik AAA Auto a faktorů, které utvářejí vnitřní hodnotu akcie. Provedená finanční analýza zahrnuje analýzu vertikální a horizontální a také analýzu poměrových ukazatelů. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou počítány z konsolidovaných účetních výkazů skupiny AAA Auto Group N. V. Vnitřní hodnota akcie, neboli cena za kterou by se akcie měla v daném okamţiku z fundamentálního hlediska obchodovat, je stanovena na základě ziskového modelu. Tento model je vypočten z hodnoty očekávaného zisku a normální hodnoty ukazatele P/E pro příslušný trh. Tvar vzorce je uveden na straně 16 pod číslem 1.

Literární přehled 11 3 Literární přehled Při obchodování akcií je zapotřebí vědět jestli společnost, do které chceme investovat, je finančně zdravá a jestli má i pozitivní vyhlídky do budoucna, nebo naopak má finanční problémy a je třeba vhodná doba spekulovat na pokles ceny akcie této společnosti. k tomuto účelu slouţí fundamentální analýza, která odhalí silné a slabé stránky společnosti či celého odvětví [5]. Mezi základní prvky fundamentální analýzy patří [5]: globální analýza odvětvová analýza podniková analýza Globální analýza zkoumá ekonomiku na makroekonomické úrovni, odvětvová analýza se věnuje vybranému sektoru a podniková analýza hodnotí hlavní vnitřní parametry ve sledovaném podniku. 3.1 Globální analýza Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující hospodářskou činnost podniků patří [1, 2] : Vývoj reálného výstupu ekonomiky Fiskální politika vlády Úrokové sazby Inflace Peněţní nabídka Mezinárodní pohyb kapitálu Deficity Ekonomické a politické šoky Cenová regulace Korupce 3.1.1 Vývoj reálného výstupu ekonomiky Vývoj akciových kurzů je vţdy ovlivňován vývojem ekonomiky příslušné země a závisí i na vývoji ekonomiky světové. Akciové kurzy tedy svým vývojem reagují na probíhající hospodářské výkyvy v ekonomice. Pokud se daří ekonomice, daří se i emitentům cenných papírů a akciové kurzy rostou. Akciové kurzy kolísají pod vlivem hospodářských a jiných výkyvů, dlouhodobě však kopírují vývoj výstupu ekonomiky. Dlouhodobé výnosy akcií jsou často dokonce podstatně vyšší neţ průměrný růst HDP. Tento jev způsoben reinvesticí dividend. Bez reinvestovaných dividend by bylo reálné tempo růstu cen akcií v dlouhodobém průměru mnohem bliţší tempu růstu HDP [2].

Literární přehled 12 Ve střednědobém výhledu však vývoj akciových kurzů ve vyspělých státech o několik měsíců předbíhá vývoj ekonomiky. Změny akciových indexů se tak stávají indikátorem dalšího ekonomického vývoje [2]. 3.1.2 Fiskální politika vlády Fiskální politikou se rozumí správa a řízení příjmů, výdajů a dluhu vlády. Kroky provedené ve fiskální politice se patrně nejrychleji projeví v reálné ekonomice. Na druhé straně, jejich dohodnutí a schválení musí projít zdlouhavým legislativním procesem, který jejich vstup v platnost a nabití účinnosti odsouvá.[3] Přímým vlivem ovlivňuje fiskální politika vývoj akciových kurzů formou zdanění, a to jak zdanění zisků akciové společnosti tak i investora. Čím niţší bude daňové zatíţení v dané zemi, tím vyšší zisk pro společnost a investory. 3.1.3 Úrokové sazby Změna úrokových sazeb je důleţitým faktorem ovlivňující rozhodování investorů. Výše a dynamika vývoje úrokových měr je sama o sobě velmi důleţitou makroekonomickou veličinou vypovídající o vývoji ekonomiky. Růst úrokových sazeb vede k poklesu kurzů akcií a naopak. Pro toto tvrzení existují tři hlavní vysvětlení [5]: 1. Teoretické ceny akcií odvisí od současných hodnot budoucích příjmů, které z nich plynou. Úroková míra hraje důleţitou roli při převádění budoucích příjmů na současnou hodnotu a její zvýšení vede ke sníţení současné hodnoty budoucích příjmů akcionářů. Dojde tak k poklesu vnitřních hodnot akcií a akciových kurzů. 2. Růst úrokových sazeb způsobuje přesun peněţních prostředků z akciových trhů na trhy dluhopisové. Do nastolení nové rovnováhy ve výnosové míře na těchto trzích budou akciové kurzy klesat. 3. Vyšší úrokové sazby zvyšují náklady firem na jejich externí financování, tedy i na financování investic. To způsobuje očekávání niţších zisků firem a poklesem kurzů jejich akcií. 3.1.4 Inflace Vysoká míra inflace má obecně škodlivý vliv na ekonomiku. Nejhorší situace však nastává, jestliţe ekonomika zaznamenává silně proměnlivé hodnoty v inflačním vývoji. Stabilní vysoká inflace je méně škodlivá, jelikoţ je moţné se proti ní účinněji chránit [2]. V otázce vlivu inflace na ceny akcií není mezi ekonomy jednoznačná shoda. Podniky prodávají své výrobky a sluţby za trţní ceny a tudíţ by trţby podniků měly růst současně s růstem spotřebitelských cen. To je důvodem, proč by investice do akcií měla být chráněna před inflací. z historických zkušeností je však známo, ţe tomu tak vţdy není. Vysoká inflace je často doprovázena jinými hospodářskými problémy, které mohou ohroţovat zisky podniků. Inflační

Literární přehled 13 prostředí obecně zvyšuje celkovou nejistotu v ekonomice a mnozí investoři se proto raději z akciových trhů stahují na komoditní trhy či investují do nemovitostí [1]. 3.1.5 Peněžní nabídka Peněţní nabídka plní funkci předbíhajícího indikátoru ve vztahu k akciovým kurzům. Bylo zjištěno, ţe změny peněţní nabídky ovlivňují akciové kurzy v krátkém období pozitivně [5]. V odborné literatuře můţeme nalézt několik vysvětlení jejího působení. Dojde-li ke zvýšení peněţní nabídky centrální bankou (např. sníţením povinných minimálních rezerv) za předpokladu neměnné poptávky po penězích, získají investoři dodatečné finanční prostředky, které mohou investovat na akciových trzích. Tento přímí vliv peněz na akciové kurzy je označován jako efekt likvidity [3]. Podle jiného vysvětlení mohou investoři reagovat na zvýšenou peněţní nabídku investicí do dluhopisů. Jejich výnosnost však bude s narůstajícím zájmem o ně klesat a investoři tak budou nuceni hledat alternativní investiční příleţitosti, kterými mohou být akcie. Růst poptávky po akciových titulech pak způsobí růst jejich cen [5]. Jestliţe reakcí na zvýšení peněţní nabídky bude centrální banka reagovat sníţením úrokových sazeb, dojde ke zvýšení investiční aktivity podniků a následný růst zisků způsobí růst kurzů akcií [3]. Ať jiţ přijmeme kterékoli z těchto vysvětlení, můţeme vţdy říci, ţe zvýšení peněţní nabídky vede ke zvýšené poptávce po akciích a jejich cena roste. 3.1.6 Mezinárodní pohyb kapitálu Vlivem postupující globalizace a liberalizace finančních trhů, rozvoji internetu a dalších komunikačních médií došlo v posledních dvou desetiletí k velkému posunu v investičních příleţitostech, ale i k nárůstu nejrůznějších rizik. Investor není nikterak omezen vzdáleností, v reálném čase můţe investovat na Tokijské či New Yorské burze stejně tak jako na té praţské. Zejména velcí institucionální investoři, kteří mají dostatečné zázemí, se v rámci svých investičních strategií chovají celosvětově. Na globálním akciovém trhu vyhledávají ty akcie, které pokládají za podhodnocené a o nichţ soudí, ţe jim přinesou nejvyšší moţnou výnosnost při co nejniţší rizikovosti a nejvyšší moţné likviditě. Taková strategie s sebou přináší časté přesuny investovaných prostředků z jedné země do druhé, z jednoho kontinentu na druhý [3]. Je však samozřejmostí, ţe takové chování vyţaduje dobré znalosti místních poměrů, zejména politických, právních, inflačních a dalších v dané zemi. Výše popsané chování investorů velmi silně ovlivňuje vývoj akciových kurzů. s přílivem zahraničního kapitálu akciové kurzy rostou, s odlivem naopak klesají.

Literární přehled 14 3.1.7 Deficity Dlouhodobé deficitní financování státního rozpočtu a růst dluhu vlády zvyšuje rizikovost investic v dané zemi. Dlouhodobé hospodaření na dluh není moţné a dřív nebo později je vţdy nutné situaci řešit [1]. Výsledkem pak můţe být zvýšení daní nebo omezení výdajů. 3.1.8 Ekonomické a politické šoky Jakékoliv nečekané negativní informace ohledně ekonomické či politické situace nepříznivě ovlivňují vývoj cen akcií. V případě ekonomických šoků se můţe jednat o ropné šoky, obchodní a cenové války, vznik hyperinflace, výrazné změny devizových kurzů významných světových měn apod. [3] Za politické šoky můţeme povaţovat válečné konflikty, demise vlád, revoluce či nečekané volební výsledky [1]. Například teroristické útoky z 11. září 2001 zapříčinily krátkodobý pokles amerického akciového indexu Dow Jones o více neţ 14 % za jeden týden. Trţní hodnota akcií je ovlivňována mnoha faktory, které nemají ţádnou souvislost s vývojem konkrétní společnosti či ekonomiky. Realizace velkého kupního či prodejního příkazu můţe výrazným způsobem změnit kurz akcií podniku, ačkoliv nemá vliv na kapitál podniku. Teroristické útoky z 11. září 2001 způsobily krátkodobý pokles akcií po celém světě. 3.1.9 Cenová regulace Regulace cen v ekonomice vytváří napětí. Jestliţe se regulované ceny výrazně odchylují od skutečné ceny lze očekávat budoucí problém, který bude nutné řešit a který v budoucnu někdo zaplatí [1]. 3.1.10 Korupce, právní systém Nekorupční prostředí, fungující soudy, vymahatelnost práva a ochrana osobního vlastnictví jsou základními atributy pro bezpečnost investice. Proto je i tento faktor zohledněn v chování investorů. 3.2 Odvětvová analýza Odvětvová analýza předpovídá vývoj jednotlivých odvětví a analyzuje jejich rozdílné charakteristiky. V hospodářství kaţdé země se nachází mnoho různých odvětví, která jsou jinak citlivá na změny makroekonomických faktorů. Na základě rozdílné citlivosti na hospodářský cyklus můţeme jednotlivá odvětví rozdělit na [5]: cyklická neutrální anticyklická

Literární přehled 15 Odvětví cyklická jsou typická tím, ţe vývoj jejich zisků, trţeb a akciových kurzů kopíruje průběh hospodářského cyklu. Tato odvětví dosahují velmi dobrých hospodářských výsledků v období konjunktury, naopak v recesi dochází k výraznému zhoršení jejich hospodářské situace [5]. Tuto přímou závislost na vývoji ekonomiky můţeme vysvětlit tím, ţe tato odvětví neprodukují statky nutné spotřeby a jejich nákup můţeme odloţit na později, na příznivější období. Podniky z cyklických odvětví se tak v období krize potýkají s poklesem poptávky, poklesem zisku a sníţením hodnoty akcií [1]. Příkladem těchto odvětví je automobilový průmysl, stavebnictví, hotelnictví, strojírenství [5]. Odvětví neutrální nejsou ekonomickým vývojem výrazněji ovlivněna, jelikoţ jejich spotřebu nelze dlouhodobě odloţit. Příkladem můţe být potravinářský či farmaceutický průmysl, ale také výroba cigaret a tabákových výrobků [1, 5]. Odvětví anticyklická vykazují největší růst v době hospodářské krize. Zhoršení ekonomické situace vede k přesunu poptávky od nákladnějších a kvalitnějších produktů k alternativním levnějším produktům. Jako příklad bývá nejčastěji uváděna kabelová televize, která nahrazuje jinou, draţší, zábavu či zastavárny [4]. Znalost uvedených odlišností odvětví v rámci citlivosti na hospodářský cyklus ekonomiky by se měla projevit ve správném načasování zamýšlené investice. K dalším faktorům, ke kterým by měl investor přihlíţet patří nejrůznější regulace některých odvětví státem. Akcie regulovaných podniků obvykle netrpí vysokou kolísavostí, jelikoţ se obvykle pohybují na méně konkurenčním trhu. Na druhou stranu regulace formou stanovení maximálních cen, nejrůznějších limitů či ekologických omezení omezují rozvoj společnosti [6]. 3.3 Analýza podniku Při analýze konkrétní akciové společnosti hledáme odpověď na otázku, zda by investor měl konkrétní akcii nakoupit či naopak prodat. Analýza se snaţí za pouţití finančních analýz zjistit vnitřní hodnotu a prognózovat budoucí vývoj společnosti. Poté tyto údaje srovnává s aktuálním kurzem a snaţí se zjišťovat, zda je akcie podhodnocena (impuls k nákupu), nebo nadhodnocena (impuls k prodeji), coţ udrţuje kurz kolem vnitřní hodnoty [4]. Ke kvalitní prognóze budoucího vývoje akciových kurzů je nutné analyzovat dlouhodobé vývojové tendence. Proto rozdělujeme prováděnou analýzu na [3]: Retrospektivní analýzu Analýzu současné ekonomické situace Analýzu výhledovou Retrospektivní analýza sleduje nejvýznamnější historické vývojové trendy podniku. Zabývá se takovými událostmi, jako jsou změny v majetkové struktuře podniku, dlouhodobý vývoj stavu finančních prostředků či vývoj minulých

Literární přehled 16 výnosů v návaznosti na změny ve výrobě. Při retrospektivní analýze jsou v hojné míře vyuţívány finanční ukazatele, s jejichţ pomocí je analyzovaná společnost detailně prověřována v dlouhém časovém období. Výsledkem pak je podrobný obraz vývoje podniku, který můţe slouţit ke srovnání konkurenčních firem v oboru [1]. Dobře vypracovaná retrospektivní analýza poté poslouţí jako podklad k analýze perspektivní. Při analýze současné ekonomické situace podniku je věnována pozornost zejména současným výnosům a nákladů, ale také všem ostatním vlivům, které mají vliv na kondici podniku. Analýza výhledová sleduje budoucí vývoj podniku, vývoj odvětví i celé ekonomiky. K provádění fundamentální analýzy slouţí mnoţství různých postupů, modelů a výpočtů mezi které patří [1]: Ziskové modely Dividendové diskontní modely Bilanční modely Finanční analýza Pro účely této práce vyuţiji ziskové modely a finanční analýzu. 3.3.1 Ziskové modely Ziskové modely jsou zaloţeny na sledování poměrového ukazatele priceearnings ratio (P/E). Hodnota tohoto ukazatele je dána podílem aktuálního kurzu akcie a posledního zveřejněného čistého zisku společnosti připadajícího na jednu akcii. Říká nám, za kolik let by na sebe sledovaná akci měla vydělat vzhledem k její současné trţní ceně a čistému zisku, který na ni připadá. Za přijatelný výsledek ukazatele P/E se povaţuje hodnota v rozmezí 8 aţ 12, u perspektivních investic zhruba do hodnoty 15. Vyšší čísla nejsou dlouhodobě udrţitelné a můţe se jednat o spekulativní bubliny [1]. Pro určení vnitřní hodnoty akcie pouţíváme průměrný P/E [1]. Kde: VH E (P/E)p VH E ( P / E) [1] p je vnitřní hodnota akcie je očekávaný zisk vykázaný na jednu akcii v příštím roce je průměrná úroveň ukazatele P/E na příslušném trhu Ačkoliv jsou tyto výpočty poměrně oblíbené, při hodnocení je vţdy nutné dbát značné opatrnosti. Ukazatel P/E je v určitých časech nedokonalý. Problematické je písmenko E neboli earnings, zisky. Historické zisky za poslední čtvrtletí jsou zkrátka historické. Zejména v roce 2008 se ukázalo, ţe zisky klesaly tak rychle, ţe uplynulá čtyři čtvrtletí měla vypovídající schopnost na úrovni nuly [7]. V případě, ţe určujeme ukazatel P/E na základě budoucích zisků se opět setkáváme s problémem spolehlivého odhadu těchto zisků.

Literární přehled 17 3.3.2 Finanční analýza Finanční analýza představuje důleţitou součást fundamentální analýzy. Systematickým rozborem dat obsaţených v účetních výkazech umoţňuje hodnotit finanční zdraví podniku a poskytnout kvalitní informace pro rozhodnutí o investici. Přestoţe pracuje s historickými daty, její závěry směřují do budoucnosti. Podstatou finanční analýzy je splnění dvou základních funkcí: Prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základ pro finanční plán. Pro úspěšné zpracování finanční analýzy jsou nezbytné tyto účetní výkazy [4]: rozvaha výkaz zisku a ztrát výkaz o tvorbě a pouţití peněţních prostředků (cash flow) Pro externího pozorovatele jsou uţitečným zdrojem informací také výroční zprávy podniku. Vertikální analýza Vertikální analýza představuje procentní rozbor základních účetních výkazů. Cílem je zjistit strukturu aktiv a pasiv provést rozbor výkazu zisku a ztrát. Vhodné je pak srovnávání údajů v delším časovém období či v mezipodnikovém srovnání [4]. Horizontální analýza Horizontální analýza sleduje procentní změny poloţek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Cílem je absolutně či relativně změřit intenzitu změn jednotlivých poloţek a na základě těchto změn poté odhadnout budoucí vývoj [4]. Analýza poměrových ukazatelů Tyto ukazatele představují významný a hojně vyuţívaný nástroj k ověření finančního zdraví podniku. Poměrový ukazatel se vypočítá jako poměr jedné nebo několika účetních poloţek základních účetních výkazů k jiné poloţce nebo jejich skupině. Poměrové ukazatele můţeme rozdělit z hlediska výkazů, ze kterých je primárně čerpáno na [4]: ukazatele struktury majetku a kapitálu ukazatele tvorby výsledku hospodaření ukazatele na bázi peněţních toků Kaţdá z těchto skupin je zaměřena na jeden ze tří hlavních účetních dokladů, které jsou pro finanční analýzu k dispozici. Ukazatele struktury majetku a kapitálu vycházejí z rozvahy a zkoumají vázanost zdrojů financování v různých poloţkách majetku.

Literární přehled 18 Ukazatele tvorby výsledku hospodaření vycházejí především z výkazu zisku a ztrát. Zabývají se strukturou nákladů a výnosů a strukturou výsledku hospodaření podle oblasti, ve které byl tento výsledek vygenerován. Ukazatele na bázi peněţních toků analyzují skutečný pohyb finančních prostředků a bývají velmi často součástí analýzy úvěrové způsobilosti. Častěji se můţeme setkat s členěním poměrových ukazatelů na [4]: ukazatele likvidity ukazatele rentability ukazatele zadluţenosti ukazatele aktivity ukazatele trţní hodnoty Ukazatele likvidity Schopnost podniku hradit své závazky patří k nejdůleţitějším a nejsledovanějším podmínkám dlouhodobé úspěšné existence podniku. Nedostatek likvidity vede k neschopnosti hradit své běţné závazky, podnik se můţe dostat do platební neschopnosti a následně aţ do bankrotu. Likvidita je tedy důleţitá z hlediska finanční rovnováhy firmy. Ovšem příliš vysoká míra likvidita pro podnik také není ideální, neboť aktiva typu peněz v pokladně či na běţném účtu neumoţňují zhodnocovat finanční prostředky a zhoršuje se tak rentabilita podniku. Proto je potřeba hledat vyváţenou likviditu, k čemuţ slouţí následující ukazatele [1]: Bezna likvidita Obežná aktiva Krátkodobé závazky [2] Běţná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé závazky podniku. Říká nám, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběţná aktiva na hotovost. Optimální hodnota běţné likvidity se pohybuje v intervalu 1,5 aţ 2,5, přičemţ závisí na oboru ve kterém firma působí. Pozornost bývá věnována i ukazateli hotovostní likvidity: Hotovostní likvidita Financní majetek krátkodobé povahy Krátkodobé závazky [3]

Literární přehled 19 Ukazatele rentability Rentabilita, neboli výnosnost znamená schopnost dosahovat výnosu na základě vloţených prostředků. Tento ukazatel slouţí k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti, tedy v podstatě vyjádření míry zisku z podnikání. Ukazatel rentability má největší význam pro akcionáře a potenciální investory. Mezi nejdůleţitější ukazatele rentability patří [1]: Ukazatel rentability celkového vloţeného kapitálu (ROA return of assets) vyjadřuje celkovou efektivnost firmy, její výdělečnou sílu. Hodnotí výnosnost celkového vloţeného kapitálu. Čím je hodnota ROA vyšší, tím je situace podniku lepší. Zisk po zdaneni Úroky po zdaneni ROA Celková aktiva [4] Dalším významným ukazatelem rentability společnosti je ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE return of equity). Vyjadřuje výnosnost kapitálu vloţeného akcionáři či vlastníky podniku. Pomocí tohoto ukazatele mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náleţitou intenzitou odpovídající riziku investice. Udává se, ţe by ROE neměl být niţší neţ je výnosnost státních cenných papírů. Zisk po zdaneni ROE Vlastní kapitál [5] Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluţenosti vypovídají o nastavení poměru cizích a vlastních zdrojů vyuţívaných k činnosti podniku. Pouţití výhradně vlastního kapitálu s sebou přináší sníţení celkové výnosnosti vloţeného kapitálu. Naopak přílišné financování z cizích zdrojů zvyšuje riziko pro věřitele, a pro podnik je stále obtíţnější a draţší získávat další cizí kapitál. K nepouţívanějším ukazatelům zadluţenosti řadíme [1]: Celková zadluženost Celkové závazky Celková aktiva [6] Podkapitalizování Dlouhodobé závazky Vlastní kapitál Stálá aktiva [7] EBIT Úrokovékrytí [8] Úrokové náklady

Literární přehled 20 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti vyuţívat investované finanční prostředky a zjišťují vázanost kapitálu podniku v jeho aktivech. Zjišťují, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy, jejich jednotlivými sloţkami a také jaký má toto hospodaření vliv na výnosnost a likviditu. Nejčastěji se můţeme setkat s těmito ukazateli aktivity [1]: Obrat celk ových aktiv Rychlost obratu pohledávek Pr Celkové tržby Celková aktiva Tržby ůměrný stav pohledávek [9] [10] Doba obratu pohledávek (dny) 365 Rychlost obratu pohledávek [11] Ukazatele tržní hodnoty Tyto ukazatele mají význam zejména pro investory z hlediska hodnocení návratnosti investovaných prostředků. Plné vyuţití ukazatelů trţní hodnoty je moţné pouze u společností působících na burze, jelikoţ pracují s údaji, které vznikají na kapitálovém trhu. K nejdůleţitějším ukazatelům trţní hodnoty patří [1]: Čistý zisk na akcii Čistý zisk Pocet emitovaných kmenových akcií podniku [12] Dividendov ý výnos Dividenda na jednu akcii Kurz akcie [13]

Vlastní práce 21 4 Vlastní práce 4.1 Globální analýza 4.1.1 Vývoj reálného výstupu ekonomiky Hrubý domácí produkt České republiky se v roce 2010 meziročně zvýšil o 2,4 %. Oproti krizovému roku 2009, kdy se ekonomika propadla o 4,1%, nastalo oţivení. Za tímto růstem stojí především vývoj zásob, kdy po vyprazdňování skladů v krizovém období nastal obrat. Velký růst zaznamenal také zahraniční obchod, který byl rekordní v historii České republiky. Vývoz i dovoz se meziročně zvýšil o 17,6 %. Naopak spotřeba domácností i vlády stagnovala. V oblasti investic došlo dokonce k sníţení o 4,6 %. Tento pokles je překvapivý s ohledem na velký růst investic do solárních elektráren, ke kterým v roce 2010 došlo [9]. Růst české ekonomiky v roce 2010 se pohyboval nad evropským průměrem, který činil 1,8 %. Zejména dobré výsledky německého hospodářství pomohly vylepšit růst ekonomiky tuzemské [9]. Pro rok 2011 počítá předpověď České národní banky s mírným zpomalením hospodářského růstu na 1,6 %. Příčinou by měla být zejména fiskální restrikce, odeznění investičního boomu z roku 2010 a pomalejšího růstu zahraniční poptávky. Ke zrychlení růstu by mělo dojít v roce 2012 [27]. V regionu střední Evropy se v roce 2010 nejlépe dařilo Slovensku a Polsku. Slovenská ekonomika rostla v roce 2010 o 4 %. Stojí za tím především úspěšný export, který vzrostl oproti roku 2009 o 22,8 %. Slovensku se dařilo prodávat v zahraničí především osobní automobily a jiná motorová vozidla. Nejvyšší aktivní saldo zahraničního obchodu měla Slovenská republika v roce 2010 s Rakouskem, Německem a Českou republikou [24]. Celkově se dá říct, ţe Evropská unie vyšla z krize oslabena. Ve srovnání se Spojenými státy, kde vypukla, jsme zaţili větší pokles hrubého domácího produktu. Navíc problémy spojené s financováním rozsáhlého sociálního systému začaly gradovat právě v období hospodářské krize a podepisují se i na krizi Evropské měnové unie. Tyto faktory zapříčinily niţší investice, coţ se v dlouhodobém horizontu pravděpodobně projeví negativně. Evropa v tomto ohledu zaostává za Spojenými státy i Japonskem. Prognózy růstu v následujících letech naznačují, ţe EU bude hospodářským růstem za USA zaostávat přinejmenším i v následujících dvou letech. Na globální úrovni však roste ještě jeden velký hráč, a tím je Čína. Zatímco Spojené státy a Evropská unie bojovali v roce 2009 s recesí, Čína zaznamenala jen sníţení hospodářského růstu na 9 %. Nejlidnatější země světa je nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa, světově největším exportérem, dovozcem aut, producentem mnoha surovin a díky velkým devizovým rezervám je i předním věřitelem [11, 12].

Vlastní práce 22 Ruská ekonomika zaznamenala v roce 2009 hluboký pokles ekonomiky o 7,9 %. V roce 2010 došlo k obnovení ekonomického růstu, meziročně o 4,2 %. Dlouhodobě tamní ekonomika těţí z toho, ţe je Rusko zcela soběstačné v energetických zdrojích a příjmy z těţby tvoří podstatnou část ruské ekonomiky. Vzhledem ke zvyšující se energetické náročnosti celého světa lze předpokládat větší poptávku po surovinách, růst jejich cen a větší příjmy pro ruskou ekonomiku. Tab. 1 Vývoj růstu HDP ve vybraných zemích v procentech 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Česká republika 4.5 6.3 6.8 6.1 2.5-4.1 2.4 Slovensko 5.1 6.7 8.5 10.5 5.8-4.8 4.0 Rusko 7,2 6,4 8,2 8,5 5,2-7.9 4,2 Německo 1.2 0.8 3.4 2.7 1.0-4.7 3.6 USA 3.6 3.1 2.7 1.9 0.0-2.6 2.8 Čína 10,1 9,9 11,1 11,4 9,6 8,7 9,8 EU15 2.3 1.8 3.0 2.8 0.2-4.3 1.8 Zdroj: Eurostat, Chinability 4.1.2 Fiskální politika vlády Česká republika Fiskální politika vlády České republiky byla v roce 2010 výrazně ovlivněna hospodářskou krizí. Úřednická vláda Jana Fischera učinila od počátku roku 2010 řadu úsporných opatření, jeţ měla přispět ke sníţení deficitu státního rozpočtu. Ten nakonec činil 156,4 mld. Kč, a to i přes značné škrty. Celkové příjmy rozpočtu vzrostly v porovnání s předchozím rokem o 2,6 %, ale stále nedosahovali příjmů z předkrizového období, tedy z roku 2007. Zatímco v roce 2009 došlo k poklesu výběru daně z příjmů fyzických osob o 9,8 % a u právnických osob dokonce o 34,5 %, v roce 2010 se podařilo obnovit růst příjmů rozpočtu z těchto daní. Z příjmů fyzických osob obdrţel stát o 2,1 % více, u právnických osob o 3,6 %. Sazba daně z příjmů právnických osob činila v roce 2010, stejně jako letos, 19 %. Ve vývoji této sazby můţeme sledovat klesající trend. Za současné situace ale nemůţeme nadále předpokládat podobný vývoj. Další pokles sazby nepřipouští současná vláda, opozice by preferovala spíše mírné zvýšení. Slovensko Slovenská ekonomika se v krizovém období potýkala s podobnými problémy jako ekonomika česká. Hlavním problémem byl především výpadek daňových příjmů, který byl nutný financovat deficitně.

Vlastní práce 23 Celkové daňové zatíţení na Slovensku je 29,3 % k HDP. Po Irsku druhé nejniţší z členských zemí OECD. Od reformy daňového systému v roce 2004 je sazba daně z příjmu právnických osob stanovena na 19 % [23]. Rusko Pod tlakem ekonomické krize sníţila ruská vláda daň z příjmu právnických osob z 24 % na 20 %. Zdanění firem se v posledních letech velmi sníţilo, z 35 % aţ na současných 20 %. 4.1.3 Úrokové sazby Česká republika Česká národní banka ponechává od května 2010 úročení 2T repo sazby na 0,75 %. Hlavní reposazba ČNB je v současnosti na rekordním minimu. Při posledním jednání (24.3.2011) se bankovní rada rozhodla ponechat sazby na stávající hodnotě, jelikoţ podle většiny členů bankovní rady jsou pro a protiinflační rizika vyrovnaná [28]. V následujícím roce bychom ovšem mohli očekávat mírné zvýšení úrokových sazeb, jelikoţ se nachází na historicky nízkých hodnotách. Slovensko Slovenská centrální banka je od 1.1.2009 součástí eurosystému, který je tvořen Evropskou centrální bankou (ECB) a národními centrálními bankami členských států eurozóny. V nastavování úrokových sazeb se stala Národná banka Slovenska závislá na rozhodnutí Evropské centrální banky. V posledních dvou letech drţela Evropská centrální banka úrokové sazby na velmi nízkých hodnotách okolo 1 %. Rozhodnutím ECB z dubna roku 2011 došlo ke zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 % na 1,25 %. Rusko V dubnu 2011 rozhodla Ruská národní banka o zvýšení základní úrokové míry o 0,25 procentního bodu z 8 % na 8,25 %. Rozhodnutí bylo provedeno zejména v důsledku vysokého inflačního očekávání. Tab. 2 Vývoj klíčových úrokových sazeb 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Česká republika 2,5 2 2,5 3,5 2,25 1 0,75 Slovensko 4 3 4,75 4,25 2,5 1 1 Rusko 14 13 11,5 10,5 12 9 8 Zdroj: ČNB, Národná banka Slovenska, Bank of Russia

Vlastní práce 24 4.1.4 Inflace Česká republika V posledních dvou letech byla v České republice velmi nízká hladina inflace. V krizovém roce 2009 jsme se dokonce pohybovali na hranici deflace. V roce 2010 vzrostla meziročně inflace o 1,5 %. Hlavními zdroji meziročního růstu byly zejména pohonné hmoty, regulované nájemné, tabákové výrobky a alkoholické nápoje. Naopak mezi poloţkami, které tlačily inflaci dolů bylo běţné pečivo, zemní plyn, elektřina či mobilní telefony. Meziroční růst inflace podpořilo zvýšení nepřímých daní zavedené v rámci úsporných opatření. Od 1. ledna 2010 byla zvýšena základní i sníţená sazba daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod. Ke zvýšení došlo také u spotřebních daní. Makroekonomická prognóza České národní banky počítá v letech 2011 a 2012 s inflací pohybující se okolo 2 % [27]. V těchto letech lze předpokládat, ţe hlavními proinflačními riziky budou vyšší světové ceny komodit a výhled zahraničních úrokových sazeb. Z domácí ekonomiky pak hlavní proinflační riziko tvoří uvaţované zvýšení sazby DPH v roce 2012. Hlavními protiinflačními riziky jsou slabé inflační tlaky z domácí ekonomiky a nepatrně silnější kurz koruny vůči euru. Slovensko Podobně jako Česká republika, i Slovensko ţilo v posledních dvou letech v prostředí nízké inflace. Důvodem byla celosvětová hospodářská krize, která postihla i Slovensko. Ekonomika se potýkala s nízkou poptávkou a poklesem HDP, díky čemuţ nebyl tlak na růst cenové hladiny. V roce 2011 se však jiţ situace obrací. Kvůli vývoji na trzích s energiemi a potravinami je očekáván nárůst inflace na hodnoty okolo 4 %. Dlouhodobě lze na Slovensku očekávat vyšší inflaci jako v ostatních státech eurozóny. Na Slovensku jsou stále niţší ceny v porovnání s eurozónou a dá se předpokládat, ţe tento rozdíl se bude postupně sniţovat. Cenová konvergence s sebou ponese dlouhodobě vyšší inflaci. Rusko Inflace ruské ekonomiky dosahuje dlouhodobě vysokých hodnot. V roce 2010 inflace dosahovala 8.8 %, avšak začaly sílit další inflační tlaky, které se patrně projeví v roce 2011. Za těmito tlaky stojí zejména celosvětový růst cen potravin. Potraviny tvoří aţ 40 % spotřebního koše ruských domácností, a tudíţ růst jejich cen výrazným způsoben ovlivní celkovou inflaci. Dalšími faktory, které patrně budou zvyšovat cenovou hladinu, jsou růst cen plynu a elektřiny, ale také zvýšení daňového zatíţení. Pro rok 2011 je počítáno s mírou inflace okolo 7,1 %. Inflace v současné době představuje asi největší hrozbu pro ruskou ekonomiku.

Vlastní práce 25 Tab. 3 Vývoj inflace 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Česká republika 2,6 1,6 2,1 3 6,3 0,6 1,5 Slovensko 7,5 2,8 4,3 1,9 3,9 0,9 0,7 Rusko 11,7 10,9 9 11,9 13,3 8,8 8,8 Zdroj: Mezinárodní měnový fond 4.1.5 Peněžní nabídka Peněţní zásoba M2 stoupla v České republice v roce 2010 meziročně o 3,3 % a dosáhla 2845 mld. korun. K růstu peněz v ekonomice přispěla zvýšením 18,7 % netermínovaná jednodenní depozita, ostatní vklady poklesly o 14,4 %. Tento vývoj naznačuje odklon domácností a firem od typických vkladových produktů a přemisťování peněz do likvidní podoby. Růst čistých domácích aktiv ovlivnilo zvýšení úvěrů. Tempo úvěrů určoval čistý úvěr vládnímu sektoru v emisích dluhopisů. Půjčky domácnostem meziročně vzrostly o 7,5 %, avšak firemní úvěry stále nedosáhly úrovně předchozího roku. Příčinu můţeme vidět ve skutečnosti, ţe výkonnost firemního sektoru není ještě po krizi konsolidována tak, aby firmy investovaly. Na druhou stranu je nutno dodat, ţe v průběhu roku 2010 postupně docházelo ke zlepšení situace [35]. Na Slovensku došlo v minulém roce k růstu měnového agregátu M2 o 4,3 %, v Rusku pak o 31,1 %. Tab. 4 Vývoj měnového agregátu M2 v % 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Česká republika 4,4 8 9,9 13,2 6,6 4,3 3,3 Slovensko 8,7 7,4 15,7 11,1 5,3 5,4 4,3 Rusko 35,8 38,5 48,7 43,5 0,8 17,7 31,1 Zdroj: Český statistický úřad, Národná banka Slovenska, Bank of Russia 4.1.6 Mezinárodní pohyb kapitálu V roce 2010 investovaly zahraniční subjekty v České republice 129,5 mld. Kč. Oproti předchozímu roku toto číslo představuje více neţ dvojnásobný růst přílivu investic. Jednalo se především o reinvestovaný zisk s největším podílem u finančních a pojišťovacích činností (36 mld. Kč). Mezi hlavní investory do České republiky patří Rakousko, Německo a Nizozemí.

Vlastní práce 26 V oblasti přímých investic do zahraničí, tedy odlivu kapitálu, došlo k nárůstu oproti roku 2009 o 80 %. Tuzemské subjekty v zahraničí investovaly 32,5 mld. Kč. Česká republika se v poslední době stává cílem investic s vyšší přidanou hodnotou, zato však s niţším objemem vloţeného kapitálu. Celkově můţeme vidět výrazné oţivení přílivu a odlivu mezinárodního kapitálu po krizovém období v celém regionu střední a východní Evropy. 4.1.7 Deficity Problém rychle rostoucího zadluţení musí v současnosti řešit mnoho evropských států. Situace České a Slovenské republiky tak v evropském kontextu není nijak výjimečná. Deficit státního rozpočtu České republiky představoval v roce 2010 5,2 % HDP. Slovensko se potýkalo s deficitem 8 % HDP. Obě země tak výrazně překročily Maastrichtská konvergenční kritéria, která jsou pro deficit stanovena na maximálně 3 % vůči HDP. Státní dluh České republiky i Slovenska v posledních třech letech výrazně vzrostl. V současnosti se v obou zemích pohybuje nad 40 % HDP, coţ nepředstavuje problém pro plnění Maastrichtských kritérií. Ruský deficit státního rozpočtu byl v loňském roce 4,8 % HDP. Především rostoucí ceny ropy, které přinesly do státního rozpočtu dodatečné příjmy ve výši zhruba 1,35 % HDP, pomohly vylepšit hospodaření státu. Dluh se pohybuje okolo 11 % HDP. Tab. 5 Deficity státního rozpočtu vůči HDP 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Česká republika -2,9-3,6-2,6-0,7-2,7-5,9-5,2 Slovensko -2,4-2,8-3,4-1,9-2,3-6,8-8 Rusko 4,9 8,2 8,3 6,8 4,3-6,2-4,8 Zdroj: Mezinárodní měnový fond Tab. 6 Státní dluh vůči HDP 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Česká republika 30,1 29,7 29,4 29 30 35,3 40,1 Slovensko 41,5 34,2 30,5 29,3 27,7 35,7 41,8 Rusko 22,3 14,2 9,0 8,5 7,8 10,9 11,1 Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Vlastní práce 27 4.1.8 Korupce Problematika korupce je v poslední době velmi diskutovaným tématem. Přesto se podle organizace Transparency International České republice nedaří s tímto fenoménem účinně bojovat. V roce 2010 se ČR posunula ve světovém ţebříčku vnímání korupce směrem dolů, na 53. místo ze 173 sledovaných zemí světa. v rámci EU se Česká republika nachází na 21. místě a zaostává za západními státy [30,31]. Česká vláda v současnosti připravuje řadu protikorupčních opatření, avšak jejich výsledek je zatím nejistý. Slovensko se ve stejném ţebříčku umístilo ze všech sledovaných zemí na 59. místě a tamní situace je podobná jako v ČR. Výrazně horší situace je v tomto ohledu v Rusku. To se ve světovém ţebříčku vnímání korupce umístilo v minulém roce na 154. místě. Ruská ekonomika je tímto problémem pověstná a počítat s ním musí i zahraniční investoři. Současně Rusko stále řeší problém s vymahatelností práva a ochranou osobního vlastnictví. Tamní investice v tomto ohledu představují zvýšené riziko ve srovnání se západními zeměmi. 4.1.9 Zhodnocení globální analýzy s výhledem do budoucnosti Tato část práce byla věnována analýze makroekonomické situace ve vybraných zemích, ve kterých působí či zamýšlí působit skupina AAA Auto. Hlavní pozornost byla věnována České republice, která se na hospodaření skupiny podílí největším dílem. Dále byla analyzována situace na Slovensku a také v Rusku, kam se připravuje expanze. Makroekonomické ukazatele potvrdily oţivení České, Slovenské i Ruské ekonomiky v pokrizovém období. Investice do těchto zemí by tedy měla poskytovat dobré vyhlídky do budoucna. Česká republika Ekonomiku České republiky je moţno označit za stabilní. Inflace by se v příštích letech měla pohybovat okolo 2 %. Největším rizikem a inflačním tlakem v tomto směru zůstává nejistý vývoj na trhu komodit, který by mohl míru inflace zvýšit. Hrubý domácí produkt by v roce 2011 měl růst o 1,6 %, v roce 2012 o 2,3 %. Úrokové sazby jsou v současnosti na historických minimech a v budoucích měsících a letech lze očekávat jejich růst. Z hlediska fiskální politiky můţeme označit za pozitivní historicky dlouhodobé sniţování daně z příjmu právnických osob, coţ by mělo přilákat investory a podpořit růst ekonomiky. Přesto, ţe jiţ pro další sniţování sazeb daně není z hlediska stavu státního rozpočtu prostor, můţeme současnou sazbu 19 % ve srovnání s evropským průměrem označit za lákavou. Pro přilákání zajímavých zahraničních investorů bude nyní nejdůleţitější, aby Česká republika dokázala nabídnout kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu, dobudovala základní infrastrukturu, zjednodušila daňovou soustavu a zefektivnila státní

Vlastní práce 28 správu a justici. Důleţité také je, aby Česká republika dokázala poskytnout stabilní právní prostředí bez častých a překotných změn. Za největší problém a hrozbu pro Českou ekonomiku bych v současnosti označil rychle narůstající státní dluh. Vysoké deficity z posledních dvou let byly zapříčiněny velkou měrou výpadky příjmů státního rozpočtu v souvislosti s hospodářskou krizí. Na druhou stranu, deficity státního rozpočtu jsou z velké části strukturálního charakteru a k jejich odstranění bude v nejbliţší době zapotřebí zvýšit příjmy, tedy daně či sníţit výdaje státního rozpočtu. Vedle problematiky rostoucího zadluţení České republiky představuje pro naši ekonomiku a celou společnost velkou hrozbu korupce. Největší problém představuje především ve státní správě, hlavně při zadávání veřejných zakázek, kde stát podle odhadů kaţdoročně přichází o jednotky aţ desítky miliard korun. Přesto, ţe se toto téma stalo hlavním tématem loňských voleb, stále se nedaří s tímto fenoménem účinně bojovat. V následujících letech proto neočekávám, ţe by se míru korupce podařilo rychle a významně sníţit. Vzhledem ke skutečnosti, ţe vývoj hrubého domácího produktu nabral po recesi v roce 2009 opět rostoucí trend, očekávám pozitivní vývoj naší ekonomiky i v následujících letech. Přesto nepředpokládám, ţe by v příštím desetiletí měla tuzemská ekonomika potenciál dosahovat více neţ 6% meziročních nárůstů HDP tak, jako tomu bylo v letech 2005 2007. Naše země postupně ztrácí výhodu dohánějící země, jelikoţ se její HDP čím dál více přibliţuje průměru Evropské unie. Dále také nelze předpokládat, ţe by do České republiky mířili tak masivní investice, jako tomu bylo na počátku 21. století. ČR přestává být atraktivní zemí pro investice do výroby s nízkou přidanou hodnotou, jelikoţ jiţ na světě existuje mnoho zemí, kde stejné výrobky dovedou vyrobit levněji. V této souvislosti je nezbytné, aby se Česká republika soustředila na podporu školství a vzdělanosti společnosti, jelikoţ pro lidi s minimální kvalifikací bude v budoucnu problém najít práci. Nezbytné je, aby byla provedena hlubší proměna systému školství, které se v mezinárodním srovnání propadá. Provedené změny se však mohou projevit aţ v dlouhém časovém horizontu a nedají se urychlit. Pro budoucí konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky jsou přesto nesmírně důleţité. Česká republika bývá označována za malou otevřenou ekonomiku s vysokou závislostí na exportu. Nejvýznamnějším obchodním partnerem je pro naši zemi jednoznačně Německo. Právě tuto skutečnost povaţuji za pozitivní. Německá ekonomika patří k nejsilnějším na světě a svojí orientací na špičkové průmyslové výrobky, které nekonkurují jen cenou, ale hlavně kvalitou, je celosvětově proslulá. Navíc i pokrizový vývoj německého hospodářství potvrzuje, ţe Německo je tahounem celé Evropské unie. Dobré vyhlídky německého hospodářství dávají velmi dobrý signál i pro budoucí vývoj naší ekonomiky. Vzhledem ke všem zmíněným skutečnostem předpokládám v následujících letech stabilní vývoj českého hospodářství s dlouhodobě udrţitelným růstem HDP mezi 1,5 a 4 %.

Vlastní práce 29 Slovensko Přesto, ţe jiţ od rozdělení Česka a Slovenska uplynulo 18 let, obě země mají stále mnoho společných vazeb a podobný ekonomický vývoj. Velké mnoţství charakteristik, které byly zmíněny u České republiky tak platí i pro případ Slovenska. Slovensko jiţ provedlo řadu nezbytných reforem, avšak pro budoucí konkurenceschopnost bude nezbytné zaměřit se, vedle dobudování základní infrastruktury a vytvoření dobrého právního prostředí, především na vzdělávací systém. V roce 2011 by měl předpokládaný růst HDP činit 3 %, v roce 2012 pak 3,9 % [39]. Inflace by v roce 2011 měla činit 3,4 %, o rok později 3 %. Podobně jako Česká republika je i Slovensko malou otevřenou ekonomikou a její budoucí vývoj bude z velké míry záviset na vývoji na hlavních exportních trzích. Riziko pro slovenskou ekonomiku představuje její vysoká závislost na automobilovém průmyslu. Přesto, ţe toto odvětví výrazně přispělo k průměrnému růstu ekonomiky o 7,3 % v letech 2004 2008, můţe nyní představovat i hrozbu. Odchod některého z velkých producentů automobilů, významného zaměstnavatele a tvůrce HDP, by se okamţitě projevil na stavu ekonomiky. Vzhledem ke skutečnosti, ţe Slovensko v rámci Evropské unie poskytuje poměrně atraktivní podmínky pro investory, přijalo euro a provedlo jiţ řadu důleţitých reforem, vidím budoucí vývoj slovenského hospodářství pozitivně. v následujících letech očekávám stabilní hospodářský vývoj s průměrným ročním růstem ekonomiky okolo 3,5 %. Rusko Rusko je ve srovnání s Českou republikou a Slovenskem odlišným trhem. Jedná se o dynamicky se rozvíjející zemi těţící ze svého nerostného bohatství. V roce 2011 je očekáván reálný růst HDP 4,2 %, v roce 2012 4,5 %. Inflace by v roce 2011 měla dosahovat 7,7 %, o rok později pak 6 %.[40] Právě vysoká inflace je jedním z největších problémů ruské ekonomiky. Dá se očekávat, ţe vysoká inflace povede k růstu úrokových sazeb, dojde k zdraţení úvěrů a ke zpomalení tempa růstu investic a podnikání. Tento negativní vývoj však bude kompenzován pozitivním vývojem cen surovin. Růst ruské ekonomiky je postaven hlavně na světovém růstu cen na trhu surovin, především ropy, dále pak vychází z konjunktury na zahraničních trzích a z oţivení domácí poptávky. Vzhledem k velkému nerostnému bohatství Ruska nelze v dohledné době očekávat problémy tamní ekonomiky. Pravděpodobně spíše naopak, jelikoţ světové ceny strategických surovin dlouhodobě rostou. Největším problémem ruské ekonomiky je stále široce rozšířená korupce, nedostatečná právní ochrana a vymahatelnost práva. Díky propojení do nejvyšších pater politiky nelze v dohledné době očekávat, ţe by se situace v tomto ohledu mohla významněji zlepšit. Tento faktor samozřejmě negativně dopadá na kaţdého investora a musí s ním počítat.

Vlastní práce 30 Celkově vidím v ruské ekonomice obrovský potenciál rychle se rozvíjejícího trhu. Pokud se bude dařit světovému hospodářství a cena surovin se bude drţet na vysokých hodnotách, očekávám v následujících letech růst tamní ekonomiky mezi 4 6 %. 4.2 Analýza automobilového odvětví Trh s ojetými automobily je významně provázán s trhem s novými auty a výrobou nových vozů. Tato provázanost se velmi dobře projevila zejména v nedávné hospodářské krizi. Obecně by se dalo předpokládat, ţe zhoršení ekonomické situace spotřebitele povede k preferenci nákupu levnějšího ojetého automobilu před draţším novým. Tento předpoklad se však z mnoha důvodů v krizi příliš nenaplnil. V této části práce se proto pokusím některé příčiny odhalit a z širšího pohledu analyzovat situaci v automobilovém odvětví. 4.2.1 Celosvětová situace Automobilový průmysl patří k významným hybatelům světové ekonomiky. Je v něm soustředěno mnoţství oborů a celková provázanost činí z automobilových koncernů velmi silné společnosti. Automobilový průmysl významně ovlivňuje další odvětví ekonomiky, jako strojírenství, hutnictví, elektrotechniku, chemický průmysl, zpracování plastů či gumárenství. V minulém roce bylo na světě vyrobeno více neţ 58 milionů automobilů a dá se předpokládat, ţe toto číslo bude nadále narůstat. Tab. 7 Země s největší světovou produkcí osobních automobilů Země 2010 2009 2008 2007 2006 Čína 13 897 083 10 383 831 6 737 745 6 381 116 5 233 132 Japonsko 8 307 382 6 862 161 9 928 143 9 944 637 9 756 515 Německo 5 552 409 4 964 523 5 532 030 5 709 139 5 398 508 Jižní Korea 3 866 206 3 158 417 3 450 478 3 723 482 3 489 136 Brazílie 2 828 273 2 575 418 2 545 729 2 391 354 2 092 029 Indie 2 814 584 2 175 220 1 846 051 1 713 479 1 473 000 USA 2 731 105 2 195 588 3 776 641 3 924 268 4 366 220 Zdroj: OICA Globální automobilový trh je charakterizován rozdělením na tradiční automobilová centra, kde řadíme západní Evropu, Severní Ameriku a Japonsko a nové rozvíjející se trhy, kde patří především Čína, Indie a Brazílie.

Vlastní práce 31 Ekonomická krize zasáhla kaţdé z těchto center rozdílně. Zatímco všechna tradiční centra pocítila, přes silnou státní pomoc, významný pokles poptávky, rozvíjejících se trhů se krize prakticky nedotkla. Největším světovým výrobcem automobilů je od roku 2008 Čína. V roce 2010 vyrobila téměř 14 milionů osobních aut a podle trajektorie růstu můţeme předpokládat další zvyšování produkce. Čínská automobilová výroba je představována především menšími a levnějšími vozy. Samotná Čína představuje obrovský trh, a tak se čínská produkce prodá téměř celá na domácím trhu. Pro většinu Číňanů jsou evropská, americká či japonská auta stále drahá. Zahraniční vozy si kupují hlavně vyšší vrstvy. Na druhou stranu se s čínskými auty v Evropě či Americe prakticky nesetkáme, jelikoţ většinou nesplňují ani základní technické normy.[21] Graf 1 Vývoj počtu vyrobených osobních aut v USA a v Číně Zpracováno na základě dat OICA Druhým největším světovým producentem aut bylo v roce 2010 s 8,3 miliony vyrobených aut Japonsko. Německo, třetí největší světový výrobce automobilů, udrţuje dlouhodobě výrobu na číslech okolo 5,5 milionů vyrobených vozů ročně. Přes propad výroby v roce 2009, kdy bylo vyrobeno 4,96 milionu vozů, došlo jiţ v minulém roce k návratu na předkrizové hodnoty. Německo vděčí za tento vývoj především úspěšnému exportu a poptávce v Číně, kde rychle přibývá obyvatelstvo s vysokou kupní sílou, kteří mají o luxusní německá auta zájem. Největší krizi automobilového průmyslu prošly v uplynulých letech Spojené Státy Americké. Ještě v roce 2006 byly s 4,37 miliony vyrobených osobních automobilů čtvrtým největším světovým výrobcem, o tři roky později vyráběly pouze poloviční počty vozů. Americké automobilky tzv. detroitské Velké

Vlastní práce 32 trojky General Motors, Ford a Chrysler se dostali do velkých problémů. General Motors vyhlásil bankrot a poţádal o pomoc stát, Chrysler zachránil italský Fiat. Automobilky prošly rozsáhlou reorganizací a některé jejich zkrachovalé divize jako Hummer, Saab či Volvo skoupili čínské společnosti. Odborník v oboru Pavel Tóth ze společnosti Magna International charakterizoval americká auta slovy: Je zcela zřejmé, že technologický náskok evropských a japonských automobilek je před americkými obrovský. Americká auta jsou velká, luxusní a spolehlivá, ale pod kapotou nalezneme často neekonomický agregát postavený na technologii, kterou do svých automobilů montovali BMW a Daimler někdy okolo roku 1990. Právě na tento stav doplatila americká auta v situaci zvyšujících se cen ropy a hospodářské krize [21]. V současnosti se snaţí vyvíjet ekonomičtější vozy včetně alternativních pohonů. Na jejich úspěchu bude záleţet budoucnost amerického automobilového průmyslu. Tab. 8 Světová produkce automobilů Rok Vyrobeno celkem 2006 49 918 578 2007 53 201 346 2008 52 726 117 2009 47 683 773 2010 58 264 344 Zdroj: OICA 4.2.2 Automobilový průmysl v České republice Podíl automobilového průmyslu na průmyslové produkci činí více neţ 23 %, coţ představuje asi desetinu hrubého domácího produktu České republiky. V roce 2010 vyrobily automobilky ŠKODA Auto, TPCA Czech, HYUNDAI Motor Manufacturing Czech a firma KAIPAN 1 072 263 automobilů. Poprvé v historii bylo vyrobeno více neţ milion aut [15]. Význam automobilového průmyslu pro Českou ekonomiku dokládá také fakt, ţe v počtu vyrobených aut na jednoho obyvatele je Česká republika třetí na světě, absolutní produkcí pak na 14. místě. Po krizových letech 2008 a 2009 se trh s automobily postupně stabilizuje. Avšak i v období recese poklesla automobilová výroba méně neţ v jiných sektorech hospodářství a pokles zaměstnanosti byl menší neţ v jiných sektorech výroby. Nyní se automobilový průmysl opět stává tahounem hospodářství především díky dobrému odbytu na exportních trzích. V současnosti jezdí na českých silnicích 4,5 milionu aut a jen za minulý rok se zvýšil počet registrovaných osobních automobilů o 61 180.

Vlastní práce 33 Průměrný věk českého osobního automobilu činil k 31.12.2010 13,7 roku, coţ je meziroční zvýšení, jelikoţ k 31.12.2009 to bylo 13,65 roku. Podíl osobních vozů starších deseti let přesáhl v uplynulém roce 60 %. V zemích západní Evropy se obvyklá hodnota pohybuje mezi 25 35 %. Navíc podíl vozů starších 15 let činí v České republice 30 %. Z těchto čísel je patrné, ţe tlak na obměnu vozového parku v naší zemi bude nadále narůstat [16]. Dalším faktorem, který by mohl ovlivnit rostoucí poptávku po nových, ale i ojetých vozech je skutečnost, ţe velká část aut z aktuálního vozového parku České republiky byla nakoupen v období 90. let. Například nejpočetnějším vozidlem v registru automobilů je stále Škoda Felicia, ačkoliv se jiţ 10 let nevyrábí. Právě tato početně silná skupina automobilů začíná být nyní stará. V České republice připadá 428 osobních automobilů na 1000 obyvatel. v Německu je to 566, v Rakousku 511, v Itálii dokonce 600. Z těchto čísel můţeme usuzovat, ţe s přibliţováním se české ekonomiky západoevropským zemím budeme západní sousedy dohánět i v této oblasti [17]. V krizovém období došlo k zajímavému vývoji z hlediska poptávky po automobilech. Zákazníci začali preferovat nová auta před ojetými, coţ je v období krize poněkud překvapivé. Dalo by se předpokládat, ţe lidé postiţení krizí budou více šetřit a pokud si koupí auto, tak raději levnější, ojeté. To však v uplynulých letech neplatilo. Vysvětlení je moţné vidět ve skutečnosti, ţe sníţení poptávky po automobilech sníţilo cenu nových vozů a zákazníci pak dali přednost raději novému autu před starým. Tab. 9 Porovnání vývoje registrací nových a ojetých aut v ČR Registrace nových aut Registrace ojetých aut 2006 123 987 183 143 2007 132 542 212 869 2008 143 661 230 974 2009 161 659 144 602 2010 169 236 127 034 Zdroj: Sdruţení automobilového průmyslu 4.2.3 Automobilový průmysl na Slovensku Automobilový průmysl představuje pro Slovensko nejvýznamnější odvětví z hlediska podílu na HDP, významného zaměstnavatele i tvůrce inovací. Podíl odvětví na průmyslové výrobě se pohybuje okolo 37 %. Automobilový průmysl také sehrává trvale významný podíl v rámci exportních odvětví. V současnosti působí na Slovensku automobilky Volkswagen Slovakia, Kia Motors Slovakia a PSA Peugeot Citroën Slovakia. V roce 2010 vyrobily 557 000 vozů a zařadily tak Slovensko po roční pauze na první místo v počtu vyrobených

Vlastní práce 34 aut na obyvatele. Absolutní produkce také řadí Slovensko mezi 20 největších automobilových producentů světa [20]. Průměrné stáří automobilů registrovaných v zemích Evropské unie činí 8,2 roky. Na Slovensku je to 11,6 roku, coţ je o 29 % více. Dá se tedy očekávat, ţe se zvyšující se ţivotní úrovní budou Slováci svůj vozový park rychleji obnovovat a postupně se přiblíţí průměru zemí EU. Na Slovensku připadá 293 osobních automobilů na 1000 obyvatel, zatímco v zemích Evropy se toto číslo pohybuje v průměru okolo 500 aut na 1000 obyvatel. I v tomto ohledu lze na slovenském automobilovém trhu vidět poměrně velký potenciál k růstu. Zatímco český automobilový průmysl překonal krizi bez velkých obtíţí, na Slovensku zaznamenal v roce 2009 pokles výroby o celou jednu pětinu. Nejhorší byl krizový rok 2009 především pro Volkswagen Slovakia, který vyrobil nejméně vozů od roku 1997. Koncern Volkswagen vyrábí na Slovensku především luxusnější a draţší auta typu Volkswagen Touareg, Audi Q7 a Porsche Cayenne, o které v krizi nebyl velký zájem. Podobné problémy zaznamenala také automobilka Kia, která místo 300 000 draţších vozů vyrobila polovinu. Nejlépe krizi přeţila automobilka PSA Peugeot Citroën vyrábějící lacinější auta. S produkcí přes 200 000 kusů se stala v krizi největší automobilkou na Slovensku [18]. V roce 2010 se projevilo oţivení světové ekonomiky a celková produkce automobilů v zemi stoupla z 463 000 na 557 000 [19]. 4.2.4 Automobilový průmysl v Rusku Rusko se díky 140 milionové populaci, relativně nízkému počtu aut připadající na 1000 obyvatel a přepokládanému ekonomickému růstu zdá být velmi perspektivním trhem. Na druhou stranu vyšší volatilita, která je spojena s většinou rozvíjejících se trhů, zvyšuje rizikovost tamních investic Hluboký pokles ekonomiky v roce 2009 s sebou přinesl propad prodejů osobních aut o 51 % oproti předchozímu roku. Tento pokles byl výrazně nad světovým průměrem a také výrazně horší ve srovnání s dalšími dvěma rozvíjejícími se trhy Indií a Čínou. Rusko, které bylo mnohými povaţováno za budoucí regionální automobilovou velmoc, výrazně oslabilo své pozice a zařadilo se na páté místo v Evropě. I přes tuto krizi má před sebou ruský automobilový trh pozitivní vyhlídky a predikci růstu. Nejvýznamnější ruský výrobce AutoVAZ uzavřel alianci s automobilkou Renault, coţ by mělo přispět k modernizaci a k přístupu k novým technologiím. Nedávno byl uveden do provozu nový montáţní závod PSMA (Peugeot, Citroen, Mitsubishi Motors), který má plánovanou roční výrobní kapacitu 125 000 vozů. Dalším projektem je montáţní závod Hyundai, který bude produkovat 150 000 vozů ročně. Pokud se Rusku podaří zdokonalit svůj průmysl a pouţívané technologie, má šanci stát se nejen velkým automobilovým trhem, ale také významným exportérem domácích značek.

Vlastní práce 35 4.2.5 Citlivost automobilového průmyslu na hospodářský cyklus Automobilový sektor je všeobecně povaţován za velmi cyklický. Vývoj trţeb, zisků a akciových kurzů tohoto odvětví by měl kopírovat průběh hospodářského cyklu. Nejvyšších zisků by tedy mělo být dosahováno v období konjunktury, naopak nejniţších zisků a trţeb v období recese [5]. Uvedené grafy ukazují, jak se vyvíjela situace v automobilovém odvětví v závislosti na vývoji HDP v České republice v letech 2004-2010. Zajímavé je sledovat vztah mezi registrací nových a ojetých automobilů. Můţeme vidět, ţe trh s ojetými automobily se ve sledovaných letech choval v České republice více procyklicky neţ trh s automobily novými. Trh s novými automobily na první pohled ani výrazným způsobem nekopíruje vývoj HDP. Od roku 2006 dochází ke konstantnímu růstu prodejů nových automobilů, a to navzdory hospodářské krizi. Naopak u ojetých vozů docházelo k prudkému růstu prodejů v letech 2004-2008, poté následuje strmý propad. Naplno se zde tedy projevily důsledky hospodářské krize. Graf 2 Vývoj registrace nových aut v závislosti na vývoji HDP (2004 je výchozí rok) Zpracováno na základě údajů ČSÚ a SAP

Vlastní práce 36 Graf 3 Vývoj v registraci ojetých aut v závislosti na vývoji HDP (2004 je výchozí rok) Zpracováno na základě údajů ČSÚ a SAP Celkový počet registrovaných vozů je součtem registrací nových a ojetých automobilů v České republice. Výsledný graf potvrzuje, ţe je tuzemské automobilové odvětví výrazně procyklické. V letech 2004-2008, kdy roste HDP v průměru o 5,2 % za rok dochází k průměrnému ročnímu nárůstu registrací aut o 8,5 %. v roce 2009 dochází k propadu HDP o 4,1 % a zároveň celkovému poklesu registrací osobních vozů o 18,7 %. Přesto, ţe jiţ v roce 2010 HDP opět rostlo, propad počtu registrací automobilů se nezastavil. Dá se předpokládat, ţe k tomu dojde v roce 2011. Přesto, ţe dochází ke změně preferencí zákazníků mezi novými a ojetými automobily, celkový objem zaregistrovaných aut na českém trhu potvrzuje teoretický předpoklad cykličnosti tohoto odvětví.

Vlastní práce 37 Graf 4 Vývoj registrace aut celkem v závislosti na vývoji HDP (2004 je výchozí rok) Zpracováno na základě údajů ČSÚ a SAP Vývoj v odvětví automobilovém průmyslu je do určité míry ovlivňován také regulujícími faktory ze strany státu. Mezi hlavní nástroje, které v tomto směru mají vliv na automobilové odvětví a trh s ojetými automobily patří tzv. ekologický poplatek za registraci starého auta. V současnosti existuje povinnost platit tento poplatek při registraci automobilu vyrobeného před rokem 2000. Nově připravovaná novela zákona ovšem počítá s poplatkem za přehlašování vozů vyrobených mezi roky 2000 a 2006. Za tyto auta by měl poplatek činit 3000 Kč, u aut vyrobených v letech 1996-1999 potom 5000 Kč, u aut starších 10000 Kč. Úřady vysvětlují nově připravovanou normu snahou o ochranu ţivotního prostředí. Zatím se předpokládá, ţe by tato nová právní forma měla vstoupit v platnost v roce 2014 [38]. Posunutí hranice stáří automobilu, od které se hradí ekologický poplatek, by mělo přispět k rychlejší obnově vozového parku v České republice a mohlo by mít negativní dopad na obchod s ojetými automobily, zejména s těmi staršími. Na druhou stranu poplatek 3000 Kč na automobil vyrobený mezi lety 2000 aţ 2006 není nepřekonatelnou sumou, jelikoţ se obvykle jedná o automobily v hodnotě desítek tisíc korun. Obchodníci s ojetými automobily moţná budou reagovat na vzniklou situaci nepatrným sníţením prodejních cen, aby se nestali méně konkurenceschopní vůči prodejcům nových vozů. Ekologický poplatek se pravděpodobně mírně projeví ve sníţení výkupních cen dotyčných vozů a můţe se velmi mírně projevit v marţi autobazarů. Tento krok bych tedy označil pro obchodníka s ojetými automobily za mírně nepříznivý, ovšem nijak dramaticky významný.

Vlastní práce 38 4.2.6 Šrotovné předpokládaný a skutečný vývoj Hlavním motivem pro zavedení šrotovného 1 v mnoha zemích světa byla stimulace poptávky po nových vozech. Cíl byl jednoduchý. Lidé postiţeni krizí, kteří by nákup nového auta pravděpodobně odloţili na pozdější období, budou motivováni k okamţitému nákupu. To pomůţe automobilkám, které se potýkají s nedostatkem poptávky, zamezí zvyšování nezaměstnanosti a pomůţe k oţivení ekonomiky. Vedlejším cílem pak mělo být odstranění starých, neekologických a méně bezpečných vozů ze silnic. To mělo přispět k zlepšení ţivotního prostředí a zvýšení bezpečnosti silniční dopravy. Důvodem provedení tohoto opatření byl také fakt, ţe se v ekonomice projeví poměrně rychle. Po dlouhé diskuzi bylo nakonec šrotovné zavedeno v mnoha zemích Evropy, z těch největších především v Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku, Nizozemsku či Rumunsku. Státní příspěvek se v jednotlivých zemích lišil, ale ve většině zemí se pohyboval v rozmezí 1000-2000 a byl vyplácen po dobu přibliţně jednoho roku. Stáří likvidovaných automobilů bylo dle jednotlivých zemí omezeno na minimálně 9 let. Mnozí evropští politici hovořili o sjednocení podmínek šrotovného v celé Evropské unii, k tomu však nakonec nedošlo. Slovenský stát prostřednictvím dvou vln šrotovného podpořil prodej více neţ 40 000 nových aut. Zájemci mohli získat společně se slevou od prodejců maximálně aţ 2000 eur. Význam šrotovného na Slovensku zhodnotil slovenský ministr hospodářství Lubomír Jahnátko slovy: Příspěvek státu ve výši 55 milionů eur neměl pro ekonomiku Slovenské republiky mimořádný význam. Naše šrotovné spíše pomohlo výrobcům aut v České či Rumunské republice. Šlo podle něj spíše o projev solidarity [36]. České republiky, která nakonec šrotovné nespustila, se výrazný pokles registrací nových automobilů v roce 2010, tedy po skončení platnosti šrotovného ve většině zemí, nedotkl. Vysvětlením můţe být skutečnost, ţe lidé v předchozím roce neurychlovali nákupy aut, aby těţili z výhod šrotovného, jako v okolních zemích. Podle mnoha výzkumů mělo na českou ekonomiku příznivý vliv zavedení šrotovného v okolních zemích, především v Německu. Samotné zavedení, resp. nezavedení šrotovného v České republice nemělo významný vliv na tuzemskou ekonomiku. Efekt státního příspěvku na koupi nového automobilu za zlikvidování auta starého by nebyl výrazným přínosem pro české výrobce. V ČR se v roce 2010 vyrobilo přes milion vozů, zatímco zaregistrováno bylo pouze 169 236 nových aut z nichţ většina nebyla v tuzemsku vyrobena. Z toho vyplývá, ţe poptávka českých zákazníků není pro místní výrobce automobilů stěţejní. 1 Finanční příspěvek státu za nákup nového osobního automobilu při současném odevzdání starého na vrakoviště, kde je ekologicky zlikvidován.

Vlastní práce 39 4.2.7 Porovnání vývojů prodejů na Slovensku a v ČR po zavedení, resp. nezavedení šrotovného Následující část se zabývá porovnáním vývoje prodejů nových osobních vozů ve dvou historicky, ekonomicky, kulturně a sociálně podobných zemích - v České republice a na Slovensku. Z následující tabulky a grafu je zřejmé, jak se projevilo zavedení šrotovného na automobilový průmysl v obou zemích. Tab. 10 Registrace nových osobních aut v ČR a na Slovensku registrace v ČR změna oproti předchozímu roku registrace v SK změna oproti předchozímu roku 2004 168 234 0,41% 70 739-1,56% 2005 175 923 4,57% 75 307 6,46% 2006 183 631 4,38% 83 519 10,90% 2007 207 038 12,75% 89 094 6,68% 2008 215 451 4,06% 102 378 14,91% 2009 186 790-13,30% 92 761-9,39% 2010 184 548-1,20% 73 829-20,41% Zdroj: ACEA Graf 5 Porovnání vývoje počtu registrací osobních automobilů v ČR a na Slovensku Zpracováno na základě dat ACEA V letech 2004 2008 dosahoval průměrný roční růst registrací nových automobilů v České republice 5,23 %, na Slovensku 7,48 %. Tento vývoj

Vlastní práce 40 v postatě kopíruje vývoj HDP, který v těchto letech průměrně dosahoval v České republice 5,24 % a ve Slovenské republice 7,32 %. Koncem roku 2008, ale především v roce 2009 se v obou zemích začala naplno projevovat celosvětová hospodářská krize. I přes větší propad slovenské ekonomiky v roce 2009 došlo na Slovensku k niţšímu poklesu registrací nových aut neţ v ČR. V roce 2009 došlo k poklesu české ekonomiky o 4,1 % při sníţení počtu registrací nových aut o 13,3 %. Na Slovensku nastal meziroční pokles hospodářství o 4,8 % zatímco registrace nových aut klesly jen o 9,39 %. Ještě zajímavější je situace v roce 2010. Česká i slovenská ekonomika obnovila ekonomický růst. V prvním případě o 2,4 % a ve druhém o 4 %. V České republice se propad registrací nových aut pomalu zastavuje, avšak na Slovensku se propad oproti předchozímu roku více neţ zdvojnásobuje na 20,41 %. Z tohoto vývoje je zřejmé, ţe zavedení státního příspěvku na nákup nového vozu na Slovensku významně ovlivnilo místní trh s automobily v letech 2009 a 2010 a pravděpodobně se projeví i v roce 2011. Zda opatření pomohlo automobilovému průmyslu je však otázkou. V České republice došlo pod vlivem krize k přirozenému poklesu poptávky po nových automobilech v roce 2009, v roce 2010 nastává stabilizace, v roce 2011 se dá očekávat oţivení. Na Slovensku, kde bylo v roce 2009 zavedeno šrotovné, došlo v tomto roce ke zbrzdění poklesu poptávky, avšak přes hospodářský růst v roce 2010 nenastává oţivení, ale ještě větší propad poptávky. 4.2.8 Zhodnocení odvětvové analýzy s výhledem do budoucnosti Tato část práce analyzovala automobilové odvětví z různých hledisek. Přinesla celkový náhled na globální trendy a změny, které v automobilovém průmyslu probíhají v souvislosti s hospodářskou krizí. Ukázala, do kterých zemí je v současnosti výhodné směřovat pozornost a jak rychle se toto odvětví vyvíjí. Z hlediska vztahu k námi zkoumané skupině AAA Auto je moţno tvrdit, ţe případná orientace na ruský trh by mohla být obrovskou příleţitostí. Z hlediska dopadu šrotovného na automobilový průmysl musím konstatovat, ţe toto opatření nepřineslo významně pozitivní výsledky. Přestoţe byl automobilový průmysl tímto zásahem ovlivněn, pozitivní vývoj v jednom roce byl vykompenzován negativním vývojem v roce následujícím. Význam tohoto opatření zdaleka neodpovídal desítkám článků, diskuzí a analýz, které byly na toto téma vedeny. Z celosvětového pohledu lze očekávat pokračující trend výrazného nárůstu produkce nových automobilů v Číně, Indii Brazílii, ale také v Rusku. Tito producenti budou vyrábět vozy především pro své domácí trhy, aby uspokojily narůstající domácí poptávku. Po krizovém vývoji v době hospodářské krize očekávám stabilizaci automobilové produkce v USA, Japonsku a v Evropě.

Vlastní práce 41 Nadále očekávám dramatický nárůst počtu automobilů v rozvíjejících zemích jako je Čína, Indie a Rusko. K mírnému nárůstu dojde také v České republice a na Slovensku. Na těchto trzích však předpokládám spíše obnovu vozového parku, který je zde na evropské poměry starý. K postupné obnově a omlazení vozového parku na českém trhu přispívá i vládní politika, která počítá se zpřísněním podmínek pro přeregistraci starých aut. Toto opatření je moţno označit, z hlediska prodejců ojetých aut, za mírně nepříznivé. Nedá se však předpokládat, ţe by mělo na hospodaření autobazarů citelný dopad. Poplatek 3000 Kč za auto vyrobené v letech 2000 2006, které má obvykle hodnotu desítek tisíc korun, výrazně neztíţí obchod s takovými automobily. 4.3 Analýza společnosti AAA Auto Historie AAA Auto sahá do roku 1992, kdy společnost pod názvem Auto USA začala působit ve Spojených Státech Amerických. v roce 1994 vstoupila společnost i na český trh a o rok později se přejmenovává na AAA AUTO Praha, s. r. o. V roce 1998 dochází k první větší expanzi, kdy AAA AUTO postupně otvírá pobočky ve větších městech České republiky [43]. V roce 2003 dochází ke vzniku skupiny AAA AUTO s koordinační a řídící mateřskou společností AAA AUTO Group N.V. se sídlem v Nizozemí. Společnost vykazuje značný nárůst prodejů a objevuje se v ţebříčku Czech Top 100 firem na 68. místě. V roce 2004 dochází ke změně obchodního jména na AAA AUTO, a.s., společnost se dále rozrůstá a vstupuje na slovenský trh. V následujících dvou letech pak vstupuje i na rumunský, maďarský a polský trh [43]. K největší expanzi dochází v roce 2007. AAA AUTO otevírá 20 nových poboček v pěti zemích. V září 2007 nizozemská mateřská společnost AAA Auto Group N.V. vstupuje na burzy cenných papírů v Praze a Budapešti [43]. V roce 2008 se ovšem dostává do hospodářských problémů, které vznikly v důsledku kombinace výrazného růstu nákladů na expanzi a propadu prodejů na trzích ojetých automobilů, jeţ se projevil ve 4. čtvrtletí roku 2008. Společnost je nucena výrazně zredukovat náklady. V důsledku toho se postupně stahuje z polského, maďarského a rumunského trhu a orientuje se především na Slovensko a Českou republiku. V nejbliţší době pak AAA Auto plánuje vstoupit i na ruský trh [43]. V České republice má AAA Auto aktuálně 17 poboček, na Slovensku 8. Největším a zároveň majoritním akcionářem je zakladatel Anthony James Denny.

Vlastní práce 42 Vlastnická struktura Zdroj: AAA Auto Hlavní činností skupiny je výkup a prodej ojetých automobilů. Dále se věnuje zprostředkování financování pro nákup vozidel a doplňkovým sluţbám jako je prodej příslušenství k automobilům nebo jejich opravy. Tab. 11 Základní údaje 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet prodaných aut 50 800 61 939 79 871 60 557 37 215 39 530 Počet prodejen 19 25 45 35 25 25 Zdroj: AAA Auto Počet prodaných automobilů skupiny AAA Auto kaţdoročně narůstal v souvislosti s regionální expanzí aţ do roku 2007. Poté následuje rychlý odchod z trhů, kde skupina nebyla úspěšná a sníţení počtu prodejen na trzích v České republice a na Slovensku. 4.3.1 Vstup na burzu V září 2007 vstoupila nizozemská mateřská společnost AAA Auto Group N.V. (dále jen AAA Auto) na Burzu cenných papírů v Praze a Budapešti. Upsáním nových akcií získala 34,5 milionů eur, které potřebovala především na rozvoj společnosti a další zamýšlenou expanzi. Při vstupu na burzu se jedna akcie prodávala za cenu 55 korun. Kvůli nepodařené expanzi a následně hospodářské krizi následoval prudký pád ceny akcií. V březnu 2009 se dokonce prodávaly pod hranicí 5 Kč za akcii, coţ je jedenáctkrát méně neţ při uvedení na trh. V současnosti (7.4.2011) lze koupit jednu akcii za 26,54 Kč.

Vlastní práce 43 Podle názoru mnoha ekonomů neměla společnost na burzu vůbec vstupovat. Na obchodování na burze je firma malá a problémy jí přináší i její podivná pověst, říká ekonom Pavel Kohout. Analytik Václav Kmínek z České spořitelny uvádí: S AAA Auto se na burze téměř neobchoduje, maximálně v objemu pěti až šesti milionů korun měsíčně. Je to v podstatě mrtvý titul [25]. Faktem je, ţe AAA Auto Group N. V. patří mezi nejmenší členy praţské burzy s váhou v indexu PX 0,23. Pro srovnání, největší ČEZ má v tomto indexu váhu 21,34. Graf 6 Vývoj akciového kurzu AAA Auto na BCPP (v Kč), ve spodní části srovnáno s vývojem indexu PX Zdroj: Patria 4.3.2 Finanční analýza Vertikální analýza V letech 2008 a 2009 došlo ke sníţení objemu stálých aktiv na 35 %. Toto sníţení bylo dáno především skutečností, ţe se v těchto letech společnost zbavovala velkého mnoţství nevýdělečných provozoven a stahovala se z některých zemí. V roce 2010 došlo k opětovnému navýšení objemu stálých aktiv na 44 % z celkových aktiv.

Vlastní práce 44 Graf 7 Vývoj struktury aktiv v letech 2007 2010 Zdroj: zpracováno na základě ročních účetních závěrek Na straně pasiv lze pozorovat nízký podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech. Především v letech 2008 a 2009 můţeme vidět velmi nízké procento vlastního kapitálu. V roce 2010 došlo k změně ve struktuře celkových pasiv především posílením vlastního kapitálu o 95 %. Graf 8 Vývoj struktury pasiv v letech 2007 2010 Zdroj: zpracováno na základě ročních účetních závěrek