Světový kosmický týden 2005 Hvězdárna Vsetín Výzkum sluneční soustavy kosmickými sondami Martin Zapletal, 2005
Úsvit kosmického věku - po druhé světové válce prováděly jak USA tak SSSR pokusy s raketami V-2 (A4) - r. 1945 Arthur C. Clark navrhuje síť spojových družic, předchůdce dnešních geostacionárních satelitů - v roce 1946 skupina RAND ohlašuje přípravu experimentální kosmické lodě (start 1951) - začátkem r. 1947 raketa V-2 vynesla do výšky 70 km několik malých těles
Úsvit kosmického věku - 1953 návrh na vypuštění balónové družice - 1955 začátek projektu Vanguard - 4.10.1957 start první kosmické stanice Sputnik 1 z kosmodromu Bajkonur / Tjurjatam - jednalo se o jednoduché těleso o hmotnosti 83,6 kg
Úsvit kosmického věku - 1.2.1958 start první umělé družice USA Explorer 1 - průměr 15,2 cm, délka 200,6 cm, hmotnost 13,96 kg, 4,5 kg užitečného zatížení
Úsvit kosmického věku - 2.1.1959 start sondy Luna 1, průlet kolem Měsíce, první umělá umělá planetka - Pioneer první projekt sond USA určený pro průzkum Měsíce Pioneer 4 průlet ve výšce 59 680 km nad povrchem - 14.12.1962 průlet Marineru 2 kolem Venuše - 14.7.1965 průlet Marineru 4 kolem Marsu - 4.12.1973 průlet Pioneeru 10 kolem Jupitera
Měsíc
Měsíc sondy Luna (SSSR) a Zond (SSSR) - celkem 24 sond Luna a 5 sond Zond název sondy datum startu typ Luna 1 Luna 2 Luna 3 Luna 4 Luna 5 Luna 6 Luna 7 Luna 8 Luna 9 Luna 10 Luna 11 Luna 12 Luna 13 Luna 14 Luna 15 Luna 16 Luna 17 Luna 18 Luna 19 Luna 20 Luna 21 Luna 22 Luna 23 Luna 24 2.1.1959 12.9.1959 4.10.1959 2.4.1963 9.5.1965 8.6.1965 4.10.1965 3.12.1965 31.1.1966 31.3.1965 24.8.1966 22.10.1966 21.10.1966 17.4.1968 13.7.1969 12.-24.9.1970 10.11.1970 2.9.1971 28.9.1971 14.-25.2.1972 8.1.1973 25.9.1974 28.10.1974 9.-22.9.1976 průlet tvrdý dopad průlet průlet tvrdý dopad průlet tvrdý dopad tvrdý dopad měkké přistání družice družice družice měkké přistání družice družice návratové měkké přistání družice družice návratové měkké přistání družice družice návratové
Měsíc sondy Luna (SSSR) a Zond (SSSR) - celkem 24 sond Luna a 5 sond Zond název sondy datum startu typ Zond 3 18.7.1965 návratové z orbity Zond 5 15.-21.9.1968 návratové z orbity Zond 6 10.-17.11.1968 návratové z orbity Zond 7 9.-15.8.1969 návratové z orbity Zond 8 20.-27.10.1970 návratové z orbity
Měsíc Luna 1 - start 2.1.1959 - suchá hmotnost na orbitě 361 kg - sonda neměla vlastní motory pro korekci dráhy - ve vzdálenosti 113 000 km vypustila oblak sodíku viditelný z Indického oceánu o jasnosti cca. 6 mag., cílem bylo sledování trasy sondy a výzkum chování plynů ve vesmírném prostoru - průlet nad povrchem Měsíce po 36 hodinách letu - poté na orbitě mezi Zemí a Marsem - vybavení tvořily magnetometr, Geigerův počítač, čítač scintilace a detektor mikrometeorů - prováděla výzkum radiačních pásů, magnetického pole Měsíce a slunečního větru
Měsíc Luna 2 - start 12.9.1959 - suchá hmotnost na orbitě 390 kg - první sonda, která tvrdě dopadla na povrch - vybavení stejné jako Luna 1 Luna 1 Luna 2
Měsíc Luna 3 - start 4.10.1959 - suchá hmotnost na orbitě 278 kg - první sonda, která pořídila snímky z odvrácené strany Měsíce - sonda byla vybavena fototelevizním systémem Jenisej 2 - ten byl vybaven dvěma kamerami s ohniskovou vzdáleností 200 mm a 500 mm, automatický fotolab a scanner - celkem bylo obdrženo 17 fotografií odvrácené strany
Měsíc Luna 3
Měsíc Luna 9 - start 31.1.1966 - přistání na Měsíci 3.2.1966 - suchá hmotnost na orbitě 1580 kg, hmotnost přistávacího modulu 99 kg - první sonda, která měkce přistála na povrchu - poskytla první snímky včetně panoramatických
Měsíc Luna 9
Měsíc Luna 10 - start 31.3.1966 - suchá hmotnost na orbitě 540 kg - první sonda, která se stala umělou oběžnicí Měsíce - vstup na orbitu 3.4.1966 - vybavena byl gama-spektrometrem, magnetometrem, detektorem meteoroidů atd. - Měsíc oběhla 460-krát, odvysílala 219 zpráv - zpět na Zemi vysílala Internacionálu na počest XXIII. sjezdu ÚV KSSS
Měsíc Luna 16 - start 12.9.1970 - suchá hmotnost na orbitě 5600 kg - první automatická sonda, která se vrátila na Zemi se vzorky půdy (120 g)
Měsíc Luna 17/Lunochod 1 - start 10.11.1970 - suchá hmotnost na orbitě 5600 kg - první sonda, která s sebou nesla měsíční vozítko Lunochod - Lunochod 1 měl 4 kamery, zařízení pro měření hustoty povrchu a mechanických vlastností, RTG spektrometr - za 11 dnů práce ujel 10 540 m, získal 20 000 TV snímků a 200 TV panoramat - provedl 500 testů měsíční půdy
Měsíc Luna 17/Lunochod 1
Měsíc Zondy 3,4,5,6,7,8-18.7.1965 start Zondu 3, 960 kg, průlet kolem Měsíce, snímkování jeho odvrácené strany - 2.3.1968 start Zondu 4, 6000 kg, upravená kabina lodi Sojuz (bez orbitální sekce), není jisté zda Měsíc obletěla - 14.9.1968 start Zondu 5, 5375 kg, bezpilotní loď, průlet nad Měsícem ve výšce 1950 km, na palubě želvy, mouchy, plazi, semena a figurína člověka v pilotním sedadle první úspěšný návrat sondy SSSR od Měsíce - ostatní Zondy určené průzkumu Měsíce měly v podstatě totožné cíle jak Zond - Zond 6 pouštěl zpět k Zemi nahrávku lidského hlasu - šlo o testy lodí pro pilotované mise k Měsíci
Měsíc Zondy 3,4,5,6,7,8
Měsíc sondy Ranger (USA) Název sondy Start Typ/výsledek Ranger 1 23.8.1961 selhání nosné rakety Ranger 2 18.11.1961 selhání nosné rakety Ranger 3 26.1.1962 ztracen kontakt Ranger 4 23.4.1962 náraz na Měsíc Ranger 5 18.10.1962 ztracen kontakt Ranger 6 30.1.1964 náraz na Měsíc Ranger 7 28.7.1964 tvrdý dopad Ranger 8 17.2.1965 tvrdý dopad Ranger 9 21.3.1965 tvrdý dopad
Měsíc Ranger 7,8,9 - starty 28.7.1964 17.2.1965 21.3.1965 - suchá hmotnost na orbitě 365 357 kg - patří do tzv. série 3 - hlavními úkoly bylo snímkování povrchu - celková cena projektu Ranger byla 170 M$
Měsíc Ranger 7,8,9 první snímek Měsíce pořízený americkou kosmickou sondou (Ranger 7) Mare Nubium (Ranger 7) 2 sekundy před dopadem (Ranger 8)
Měsíc Lunar Orbiter (USA) - 10.8.1966 start Lunar Orbiter 1-7.11.1966 start Lunar Orbiter 2-5.2.1967 start Lunar Orbiter 3-4.5.1967 start Lunar Orbiter 4-2.8.1967 start Lunar Orbiter 5 - hlavním úkolem prvních 3 měsíčních družic bylo vytipování míst pro přistání lodí Apollo - další 2 byly určeny pro sestavení co nejpodrobnější mapy Měsícce - na rozdíl od Rangerů a Surveyorů měly fotoaparatury - Lunar Orbiter 3 dokonce vyfotografoval Surveyor 1 na povrchu
Měsíc sondy Surveyor (USA) Název sondy Start Typ/výsledek Surveyor 1 30.5.1966 přistání Surveyor 2 20.9.1966 roztříštění o povrch Surveyor 3 17.4.1967 přistání Surveyor 4 14.7.1967 roztříštění o povrch Surveyor 5 8.9.1967 přistání Surveyor 6 7.11.1967 přistání Surveyor 7 7.1.1968 přistání - hlavním úkolem projektu bylo získat co nejvíce informací o povrchu a prostředí na Měsíci pro účely programu Apollo
Měsíc Surveyor (USA) Surveyor 1 během 14 dnů zaslal 10 335 TV snímků okolí, po měsíční noci se probudil a poslal další Surveyor 3 po přistání trysky nepřestaly pracovat a sonda dvakrát poskočila po povrchu, ve vybavení byla lopatka, v roce 1969 v blízkosti přistálo Apollo 12 Surveyor 5 přistání nedaleko místa dopadu sondy Ranger 8, na palubě α zářič pro chemickou analýzu Surveyor 6 přistál tam, kde původně měly přistát Surveyory 2 a 4 na povel se sonda vznesla pomocí trysek do výšky 3 m, cílem bylo pořízení stereo snímků Surveyor 7 na palubě kamery, lopatka i α zářič, nejtěžší sonda programu
Měsíc Surveyor (USA)
Měsíc Apollo (USA) - program přistání lidí na Měsíci název lodě start návrat posádka typ Apollo 8 21.12.1968 27.12.1968 Borman, Lovell, Anders oblet Apollo 10 18.5.1969 26.5.1969 Stafford, Young, Cernan oblet Apollo 11 16.7.1969 24.7.1969 Armstrong, Collins, Aldrin přistání Apollo 12 14.11.1969 24.11.1969 Conrad, Gordon, Bean přistání Apollo 13 11.4.1970 17.4.1970 Lovell, Swigert, Haise oblet Apollo 14 31.1.1971 7.2.1971 Shepard, Roosa, Mitchell přistání Apollo 15 26.7.1971 7.8.1971 Scott, Worden, Irwin přistání Apollo 16 16.4.1972 27.4.1972 Young, Mattingley, Duke přistání Apollo 17 7.12.1972 19.12.1972 Cernan, Evans, Schmitt přistání
Měsíc Apollo 8 a 10 (USA) - hlavním účelem bylo testování velitelského a servisního modulu, získávání zkušeností s navigací, výcvik posádky a získávání fotografií s vysokým rozlišením
Měsíc Apollo 11 17 (USA) - hlavní vědecké cíle těchto misí byly: - pořizování fotografií - studium měsíční geologie, půdy, prachu - seismické experimenty pasivní i aktivní - studium slunečního větru - studium magnetického pole - umístění koutových odražečů - topografická měření - studium kosmického záření - od Apolla 15 byly součástí také subsatelity - studium magnetického pole - studium plazmy
Měsíc Apollo 11 17 (USA) Apollo 8 Apollo 10 Apollo12
Měsíc Apollo 11 17 (USA) Apollo 16 Apollo 16 Apollo 17
Měsíc Hiten/Hagamoro (JPN) - start 24.1.1990 - suchá hmotnost na orbitě 143 kg - první japonský pokus o let k Měsíci - šlo především o technologickou misi - složen ze dvou objektů - oddělení orbiteru Hagamoro bylo úspěšné, poté došlo ke ztrátě spojení - objekt Hiten několikrát proletěl kolem Měsíce, libračními body L4 a L5 - poprvé použit aerobraking
Měsíc Clementine (USA) - start 25.1.1994 - suchá hmotnost na orbitě 227 kg - šlo o společný projekt Ballistic Missile Defense Organization a NASA - primárně určená pro testování přístrojů v kosmickém prostředí, fotografování a průzkum Měsíce a NEO 1620 Geographos - Měsíc byl sledován v několika spektrálních oblastech, byla prováděna gravimetrie, laserová topografie a měření nabitých částic - nejdůležitějším objevem byl pravděpodobný výskyt ledu
Měsíc Clementine (USA) jižní pól Měsíce
Měsíc Lunar Prospector (USA) - start 7.1.1998 - suchá hmotnost na orbitě 158 kg - na palubě bylo 6 vědeckých zařízení - LP měl za úkol zjišťovat povrchové složení a ložiska ledu, měřit magnetické a gravitační pole - na konci činnosti v červenci 1999 byla dráha upravena tak, aby se roztříštil o povrch Měsíce
Měsíc AsiaSat 3 (HGS1) (ČLR) start 24.12.1997 suchá hmotnost na orbitě 2534 kg - komunikační satelit vyrobený soukromou firmou Hughes Global Services - po selhání 4 stupně nosné rakety navedena na dráhu k Měsíci
Měsíc SMART 1 (ESA) - start 27.9.2003 - suchá hmotnost na orbitě 305 kg - převážně technologická mise ESA - poháněna iontovými motory - vědecké cíle mise jsou studium geologie, morfologie, topografie, mineralogie, geochemie - měla by napomoci odhalit např. původ Měsíce nebo dichotomii přivrácené a odvrácené strany
Měsíc Lunar Reconnaissance Orbiter (USA) - předpokládaný start 1.10.2008 - suchá hmotnost na orbitě 500 kg - první mise amerického plánu návratu lidí na Měsíc - výzkum radiace na oběžné dráze (teleskop pro oblast rentgenového záření) - studium globální topografie (laserový výškometr) - mapování povrchu s cílem hledat vodík (neutronový detektor) - mapování teplotních profilů v polárních oblastech (radiometr) - snímkování povrchu v místech, která jsou neustále ve stínu - identifikace možných zásob podpovrchového ledu v polárních oblastech - měření výškových profilů v potencionálních přistávacích oblastech budoucích pilotovaných misí
Měsíc SELENE (JPN) - předpokládaný start 2006 - suchá hmotnost na orbitě 1366 kg - sestává ze tří jednotek: - hlavní těleso - subsatelit VRAD - retranslační subsatelit - vědeckými cíli jsou: globální rozložení prvků, minerálů, studium topografie, geologie, gravitace a plazmatu - rovněž je to mise technologická
Měsíc Lunar A (JPN) - předpokládaný start 2006?? - suchá hmotnost na orbitě 520 kg - sestává z hlavního tělesa a dvou penetrátorů - předpokládaná rychlost jejich dopadu je 200-300 m/s - snímkování a sledování teploty povrchu, sledování tepelných toků a studia měsíčního jádra a vnitřní struktury - každý z penetrátorů je vybaven seismometrem, zařízením pro měření tepleného toku, zařízením pro určování náklonu, akcelerometrem, rádiovým vysílačem a anténou.
Měsíc Chandrayaan-1 Lunar Orbiter (IND) - předpokládaný start 9/2007?? - suchá hmotnost na orbitě 523 kg - první indický pokus o let k Měsíci - technologická mise - na palubě budou zahraniční vědecké experimenty - sonda je odvozena od telekomunikačního satelitu - hlavním cílem je streoskopické snímkování povrchu, dalšími mapování prvkového složení atd.
Měsíc Chang'e 1 (ČLR) - předpokládaný start 2007 - hmotnost 1000 kg - technologická mise
Merkur
Merkur Mariner 10 (USA) - start 3.11.1973 - suchá hmotnost na orbitě 474 kg - jako první použil gravitačního praku - jako první zkoumal více než jednu planetu - kolem Merkuru proletěl 3 krát - zjistil, že Merkur má slabé magnetické pole a malé železné jádro, má velmi řídkou atmosféru a vypadá podobně jako Měsíc - u Venuše našel velmi slabé magnetické pole a ionosféru
Merkur MESSENGER (USA) - start 3.8.2004 - suchá hmotnost na orbitě 485 kg - na palubě má 7 vědeckých přístrojů - operační doba má být 1 rok - nejdříve 3 oblety ve výšce 200 km - vědecké cíle mise jsou: - mapa složení povrchu - 3D model magnetosféry - topografický profil severní polokoule - studium gravitačního pole - hledání ledu
Merkur BepiColombo (ESA) - start 3.8.2004 - suchá hmotnost na orbitě 485 kg - bude se skládat ze dvou částí - možná spolupráce s JAXA - využití gravitačních manévrů Vědecké cíle mise: - studium vnitřní struktury, geologie, chemického složení - kráterů, původu planety, dále struktury a dynamiky magnetického pole planety - složení zbytkové atmosféry - testování obecné teorie relativity - hledání asteroidů uvnitř oběžné dráhy Země a nakonec studium původu a vývoje planet, které se nacházejí blízko své mateřské hvězdy.
Venuše
Venuše Marinery 2 a 5 (USA) Mariner 2 - start 27.8.1962 - suchá hmotnost na orbitě 202.8 kg Mariner 5 - start 14.6.1967 - suchá hmotnost na orbitě 245 kg
Venuše Marinery 2 a 5 (USA) Mariner 2: - zjistil retrográdní pomalou rotaci - zjistil vysoký tlak teplotu na povrchu a složení atmosféry - objevil, že oblačnost se nikdy neprotrhává - nenalezl magnetické pole Mariner 5: - původně záložní sonda Marineru 4 k Marsu - po úspěchu Marineru 4 poslán k Venuši - získal další data o planetě
Venuše Veněry (SSSR) název sondy datum startu typ Veněra 1 Veněra 2 Veněra 3 Veněra 4 Veněra 5 Veněra 6 Veněra 7 Veněra 8 Veněra 9 Veněra 10 Veněra 11 Veněra 12 Veněra 13 Veněra 14 Veněra 15 Veněra 16 12.2.1961 12.11.1965 16.11.1965 12.6.1967 5.1.1969 10.1.1969 17.8.1970 27.3.1972 8.6.1975 14.6.1975 9.9.1978 14.9.1978 30.10.1981 4.11.1981 2.6.1983 7.6.1983 průlet průlet přistání atmosférická sonda atmosférická sonda atmosférická sonda přistání přistání orbita a přistání orbita a přistání přistání přistání přistání přistání orbita orbita
Venuše Veněry 1,2 a 3 (SSSR) Veněra 1-643,5 kg - spojení ztraceno - průlet 100 000 km Veněra 2-963 kg - porucha systémů Veněra 3-960 kg - dopad na povrch - selhání komunikace
Venuše Veněry 4,5 a 6 (SSSR) - vybavení v podstatě stejné, taktéž vzhled - vědecké vybavení: - dva teploměry - tlakoměr - rádiový výškoměr - zařízení na měření hustoty - 11 analyzátorů plynů - na palubě Veněry 5 byly odznaky Rudé armády a basreliéf V.I. Lenina
Venuše Veněry 7 a 8 (SSSR) - start 17.8.1970-1180 kg - první těleso, které po přistání na jiném tělese vysílalo data zpět na Zemi - start 23.7.1972-1180 kg - vysílala 50 min 11 s - potvrdila data Veněry 7
Venuše Veněry 9 až 15 (SSSR) Veněra 9: - oblačnost o tloušťce 30 40 km se základnou 30 35 km - v atmosféře se vyskytují HCl, HF, Br a I - tlak na povrchu 90 atm - teplota na povrchu 485 C - světelné podmínky připomínají zamračený den na Zemi - TV snímek povrchu
Venuše Veněry 9 až 15 (SSSR) Veněra 10: - výškový profil tlaků a teplot - rychlost větru při povrchu 3,5 m/s - TV snímek Veněra 11: - objev blesků a hromů - vysoký poměr Ar36/Ar40 - zjištěn Co v nízkých vrstvách atmosféry
Venuše Veněry 9 až 15 (SSSR) Veněra 14 Veněry 15 a 16 byla dvojčata určená k radarovému mapování povrchu
Venuše Vega 1 a 2 (SSSR) - start 15.12.1984/21.12.1984-2500 kg - dvojčata - určena pro průzkum Venuše a Halleovy komety - přistávací moduly stejné jako sond Veněra 9 14 - součástí byly i balony pro průzkum atmosféry - některé přístroje byly vyvinuty ve spolupráci s Francií
Venuše Pioneer Venus 1 a 2 (USA) - start 20.5.1978-517 kg - též The Pioneer Venus Orbiter - na palubě 17 experimentů - pracoval až do května 1992 - start 8.8.1978-290, 315, 90 kg - též The Pioneer Venus Multiprobe - skládal se z hlavního tělesa (bus), jedné větší sondy a tří menších - jedna dokonce přistála
Venuše Magellan (USA) - start 4.5.1989-1035 kg - hlavním cílem bylo radarové mapování povrchu - stejně jako Veněry a Pioneer Venusy používal SAR - pořídil nejpodrobnější (radarové) snímky Venuše - pokrytí činí 98% (99%) - prováděl také výzkum atmosféry, povrchu a gravitačního pole
Venuše Magellan (USA) Alpha Regio vulkanické dómy
Venuše Magellan (USA)
Venuše Venus Express (ESA/RU) a Planet C (JPN) - start 26.10.2005 (??) - 670 kg - 8 vědeckých experimetů - přístroje původně z misí Mars Express a Rosseta - spolupráce ESA a Ruska - hlavními cíli je studium atmosféry, povrchu a plazmatu v okolí planety - Planet C by měla být asi 320 kg těžká sonda určená hlavně k průzkumu attmosféry, start pravděpodobně v roce 2008
Dálkový průzkum Země
Výběr DPZ Tiros (USA) LandSat 5, 7 (USA) SPOT 1, 2, 4, 5 (Francie) ERS-2 (ESA) RadarSat (Kanada) IRS-1D (Indie) IKONOS (USA) QuickBird 3 (USA) EnviSat (ESA)
DPZ TIROS/NOAA (USA) - TIROS = The Television Infrared Observation Satellite Program - začátek programu spadá do konce 50. let - první pokus NASA, který měl testovat použití satelitů při průzkumu Země - hlavním cílem byla konstrukce meteorologické družice - pravidelné sledování začalo v roce 1962 - poslední družice TIROS v roce 1967
DPZ TIROS/NOAA (USA) Země TIROS 1 Země TIROS 9 TIROS 2
DPZ TIROS/NOAA (USA) - program TIROS N a TIROS N/NOAA nástupcem TIROSů - 1978 současnost celkem 13 družic - umožňují měření teploty povrchu, oblačnosti a výškového teplotního profilu - polární dráha, rozlišení v nadiru 1,1 x 1,1 km
DPZ SPOT (FR) - první start 22.2.1986
DPZ IKONOS (USA) Capetown Sydney
Mars
Mars přehled sond Název sondy Start Typ/výsledek Molnija (8K78) 1M 1 Molnija (8K78) 1M 2 Molnija (8K78) 2MV-4 3 Mars 1 Mariner 3 Mariner 4 Zond 2 Mariner 6 M-69 521 Mariner 7 M-69 522 Mariner 8 Kosmos 419 Mars 2 Mars 3 Mariner 9 Mars 4 Mars 5 Mars 6 Mars 7 Viking 1 Viking 2 Fobos 1 Fobos 2 Mars Observer Mars Global Surveyor Mars 96/Mars 8 Mars Pathfinder Planet B/ Nozomi Mars Climate Observer Deep Space 2 Mars Polar Lander Mars Odyssey Mars Express MER Spirit MER Opportunity Mars Reconnaissance Orbiter 10.10.1960 14.10.1960 24.10.1960 1.11.1962 5.11.1964 28.11.1964 30.11.1964 25.2.1969 27.3.1969 27.3.1969 2.4.1969 8.5.1971 20.5.1971 19.5.1971 28.5.1971 30.5.1971 21.7.1973 25.7.1973 5.8.1973 9.8.1973 20.8.1975 9.9.1975 7.7.1988 12.7.1988 25.9.1992 7.11.1996 16.11.1996 4.12.1996 3.7.1998 11.12.1998 3.1.1999 3.1.1999 7.4.2001 2.6.2003 10.6.2003 8.7.2003 12.8.2005 selhání rakety selhání rakety selhání rakety průlet, bez dat porucha krytu průlet průlet, bez dat průlet selhání rakety průlet selhání rakety selhání rakety selhání rakety orbiter/lander orbiter/lander orbiter průlet orbiter průlet/lander průlet orbiter/lander orbiter/lander Mars orbiter/phobos lander Mars orbiter/phobos lander ztracen kontakt orbiter porucha motoru lander průlet ztracen ztracen ztracen orbiter orbiter/lander lander lander orbiter
Mars Mariner 4 (USA) - start 28.11.1964-261 kg - první úspěšný průlet - první snímky povrchu Marsu kosmickou sondou - první snímky planety zaslané z hlubokého vesmíru - spíše technologická mise
Mars Mariner 6 a 7 (USA) - start 24.2.1969/27.3.1969-412 kg obě - opět dvojčata - měly provádět především průzkum pro budoucí mise - a pátrat po životě - Mariner 6 poslal 49 fotografií z velké vzdálenosti a 26 z malé, Mariner 7 93 z dálky a 33 zblízka - zjistily, že jižní polární čepička je složena především z oxidu uhličitého
Mars Mars 2 a 3 (SSSR) - start 19.5.1971/28.5.1971-2265 kg obě - přistávací modul Marsu 2 havaroval - přistávací modul Marsu 3 přistál podle plánu - obě sondy poslaly 60 fotografií - na orbitální části Marsu 3 došlo k úniku paliva - zkoumaly složení atmosféry, teploty a tlak na povrchu, vlhkost - zjistily výšku, ve které se nachází ionosféra 80 110 km
Mars Mariner 9 (USA) - start 30.5.1971-559 kg obě - první družice cizí planety - pozorování planety se zdržela kvůli celoplanetární bouři - sledoval časové změny v atmosféře a na povrchu - měřil složení, hustotu, tlak a teplotu atmosféry - pořídil 7392 fotografií
Mars Mars 5 (SSSR) - start 25.7.1973-2270 kg - přispěl informacemi o složení povrchu teplotách a tlaku na povrchu
Mars Viking 1, Viking 2 (USA) - start 20.8.1975/9.9.1975-1455 kg obě - dvojčata - jedny z vůbec nejúspěšnějších misí k Marsu a k planetám vůbec - první opravdu úspěšné přistání - ve své době měly nejlepší počítače na světě - celková cena projektu 1 mld. tehdejších dolarů
Mars Viking 1, Viking 2 (USA) - zkoumaly složení půdy, meteorologické prvky, seismologii, magnetické a fyzikální vlastnost povrchu - především však prováděly biologické experimenty: GEX (gas exchange) výměna plynů mezi vzorkem a atmosférou LR (labeled release) experiment s označenými uvolněnými atomy PR (pyrolitic release) uvolňování pomocí pyrolýzy GC/MS (gas chromatograf/mass spectrometer) GC/MS - výsledky všech experimentů neprůkazné
Mars Viking 1, Viking 2 (USA)
Mars Viking 1, Viking 2 (USA)
Mars Fobos 1 a 2 (SSSR) - start 7.7.1988/12.7.1988-2600 kg obě - odvozené od Veněr - průzkum meziplanetárního prostředí, Marsu a přistání na Phobosu - neúspěšné
Mars Mars Global Surveyor (USA) - start 7.11.1996-1031 kg - náhrada za Mars Observer - 6 vědeckých zařízení - úprava dráhy aerobrakingem - slouží dodnes - zkoumá topografii, gravitační pole, roli vody a prachu v atmosféře, pořizuje fotografie, magnetické pole
Mars Pathfinder/Sojourner (USA) - start 4.7.1997-264/10 kg - šlo hlavně o technologickou misi - první vozítko na Marsu - meteorologický výzkum - chemické složení - aerofyzikální průzkum
Mars Pathfinder/Sojourner (USA)
Mars Pathfinder/Sojourner (USA)
Mars Mars Odyssey 2001 (USA) - start 7.4.2001-376 kg - původně měl být i přistávací modul - mise je prodloužena do září 2006 - zkoumá výskyt vody, složení povrchu a množství radiace - charakterizace klimatu a geologie Marsu
Mars Mars Odyssey 2001 (USA) dóm Hecate Tholus
Mars Mars Express (ESA) - start 2.6.2003-666 kg - přistávací modul Beagle 2 selhal - fotografie s velkým rozlišením až 10 m - cílem je výzkum geologie, mineralogické mapování, složení atmosféry, podpovrchových struktur, cirkulace atmosféry - mise byla prodloužena
Mars Mars Exploration Rovers Spirit a Opportunity (USA) - start 10.6.2003/8.7.2003-185 kg - původní životnost byla plánována na 90 dní - 6 vědeckých přístrojů známých jako Athena 1) hledat a charakterizovat skály a půdu, která mohla být ovlivněna tekoucí vodou 2) určit distribuci a složení minerálů v okolí přistání 3) určit, které geologické procesy se podílely na utváření skal a terénu 4) hledat minerály obsahující železo, určit relativní množství specifických minerálů obsahujících vodu 5) určit mineralogické a texturní vlastnosti skal a půdy a najít procesy, které je formovaly 6) hledat geologické stopy podmínek, které panovaly, když napovrchu tekla kapalná voda
Mars Mars Exploration Rovers Spirit a Opportunity (USA) Columbia Hills
Mars Mars Reconnaissance Orbiter (USA) - start 12.8.2005-1031 kg - 7 vědeckých experimentů - cesta potrvá 7 měsíců
Mars Phoenix a Mars Science Laboratory(USA) - předpokládaný start: srpen 2007 - náhrada za Mars Polar Lander - má přistát v polárních oblastech - předpokládaný start: snad 2009 - biologické experimenty - spolupráce s Ruskem, Kanadou a Německem
Jupiter
Jupiter Pioneer 10 a 11 (USA) - start 3.3.1972/6.4.1973 - hmotnost 260 kg obě - Pioneer 10 byla první sonda vyslaná do vnějších částí sluneční soustavy - neměly fotografickou aparaturu -vědecké cíle misí: - studium meziplanetárních a planetárních magnetických polí - vlastnosti slunečního větru a kosmického záření - velikost, hmotnost, hustota a rychlost meziplanetárního prachu - jupiterovy polární záře a rádiové vlny - atmosféry a měsíce Jupitera a Saturnu
Jupiter Voyager 1 a 2 (USA) - start 5.9.1977/20.8.1977 - hmotnost 722 kg oba - Velká cesta - jejich dráha byla navržena tak, aby mohly prozkoumat Jupiter, Saturn, Uran a Neptun - nyní přejmenováno na Voayger Interstellar Mision - našly 22 nových měsíců, magnetosféry Uranu a Neptunu, polární záře na Jupiteru, Saturnu a Neptunu, prstence Jupiteru, Uranu a Neptunu, atmosférické bouře na Neptunu - upřesnili znalosti o Saturnových prstencích
Jupiter Galileo (USA) - start 18.10.1989 - hmotnost 2380 - průzkumné pouzdro - startoval pomocí raketoplánu - komplexní průzkum Jupiterova systému - kvůli chybě omezena přenosová rychlost - výzkum cirkulace a dynamiky atmosféry, ionosféry, morfologie a fyzikální parametry a složení měsíců, vlivu gravitačního a magnetického pole planety na měsíce, interakce slunečního větru - byl zničen pádem na Jupiter
Saturn
Saturn Cassini/Huygens (USA/ESA) - start 15.10.1997 - hmotnost 2523/319 kg - zatím poslední velká mise NASA - evropský modul Huygens pro přistání na měsíci Titan - určení trojrozměrné struktury prstenců a jejich dynamické chování, určit složení povrchů měsíců a jejich historický vývoj, podrobný výzkum měsíce Japetus, výzkum magnetosféry Saturnu a jeho atmosféry, výzkum měsíce Titan jak z Cassini tak pomocí Huygense
Saturn Cassini/Huygens (USA/ESA) Hyperion
Saturn Cassini/Huygens (USA/ESA) Titan Titan
Uran
Uran Voyager 1 a 2 (USA)
Neptun
Neptun Voyager 1 a 2 (USA)
Pluto??
Pluto New Horizons (USA) - start: leden 2006-463 kg - bude pokračovat dál, do Edgeworth Kuiperova pásu - přílet k Plutu 2015 - výzkum geologie, morfologie, složení a fotografování
Meziplanetární hmota
MPH - přehled - Vega 1, Vega 2 (SSSR) - Suisei (JP) - Sakigake (JP) - NEAR (USA) - ICE (USA) - Giotto (ESA) - GENESIS (USA) - Galileo (USA) - Deep Space 1 (ESA) - Cassini (USA) - Stardust (USA) - CONTOUR (USA) - Hayabusa (JP) - Rosseta - Deep Impact (USA)
MPH NEAR (USA) - start 17.2.1996-805 kg - první mise k asteroidu - asteroid Eros - přistání nad plán - studium složení, kráterů, gravitačního pole, topografie
MPH NEAR (USA)
MPH Giotto (ESA) - start 2.7.1985-583 kg - určena k průzkumu komety P/Halley - průlet také kolem P/Grigg-Skjellerup - získání barevných fotografií, určení složení komy, výzkum procesů v komě a na jádře, výzkum prachových částic, určení celkového toku částic, výzkum interakce částic ohonu se slunečním větrem
MPH Giotto (ESA)
MPH Deep Impact (USA) - start 12.1.2005-650 kg - určena k průzkumu komety 9P/Tempel 1 - součástí impaktor - uvolnilo se velké množství prachu, vysoký obsah uhlíku, krátery
MPH Deep Impact (USA)
Zdroje Cesty ke hvězdám, Pavel Toufar, 1976 Vesmírní sousedé naší planety, Zdeněk Kopal, 1989 Kosmické sondy k Marsu, Marcel Grün, 1997 Řeky na Marsu, Piers Bizony, 1998 Athena 10,11, bulletin Hvězdárny Vsetín, 2005 http://www.nssdc.gsfc.nasa.gov http://www.jpl.nasa.gov http://photojournal.jpl.nasa.gov http://www.lpi.usra.edu http://images.jsc.nasa.gov http://search.esa.int http://deepimpact.jpl.nasa.gov
Konec