Profil města. Valašské Klobouky

Profil města Valašské Klobouky

Profil města Valašské Klobouky Obsah: Postavení města v rámci České republiky 4 Historie města a jeho vývoj 4 Pamětihodnosti a významní rodáci 6 Základní geografické údaje 7 Klimatické podmínky 7 Přírodní zdroje 7 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Kvalita ovzduší 8 Kvalita vody 8 Pitná voda 10 Hlukové zatížení 11 Nakládání s odpady 11 Přírodní lokality, chráněná území 11 Veřejná zeleň 12 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou 13 Kanalizace a čištění odpadních vod 15 Elektrorozvody 19 Plyn 23 Tepelná energie 24 2

Veřejné osvětlení 24 Telekomunikace a radiokomunikace, internet 25 Doprava a logistické vazby 26 Dopravní obslužnost 27 Komunikace 28 LIDSKÉ ZDROJE Demografie 29 Pracovní síla 29 SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA Bydlení 30 Školství 30 Zdravotnictví a sociální zabezpečení 31 Kultura 33 Cestovní ruch 34 Ekologie 35 Sport 36 MÍSTNÍ EKONOMIKA Zaměstnavatelé ve městě Valašské Klobouky 37 SPRÁVA MĚSTA Zadluženost města a vývoj dluhové služby 38 Výhled příjmů a výdajů města do roku 2005 38 3

POSTAVENÍ MĚSTA V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY Valašské Klobouky leží v jihovýchodní části Zlínského kraje, v mikroregionu Jižní Valašsko. Město spadá do severní části Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Valašské Klobouky jsou město s pověřenými úřady třetího stupně. Počet obyvatel je v současnosti 5191. Valašské Klobouky leží cca 10 km od státní hranice se Slovenskou republikou, mezi Horní Lidčí, což je poslední významný železniční uzel před hranicí se Slovenskou republikou ve Zlínském kraji a také železniční hraniční přechod, a od automobilového hraničního přechodu Brumov-Bylnice/Horné Srnie. S Horní Lidčí jsou Valašské Klobouky spojeny jak železniční tratí s pravidelným vlakovým spojením, tak silnicí první třídy I/57, která z Valašských Klobouk pokračuje do automobilového hraničního přechodu Brumova-Bylnice/Horné Srnie. Valašské Klobouky jsou mimo hlavní dopravní trasy republiky, nejbližší dálnice D1 je vzdálena 106 km (nájezd na D1 ve Vyškově), resp. 115 km (nájezd na D1 ve Slavkově), tedy cca 2 hodiny jízdy automobilem. Dopravní dostupnost se nepatrně zlepší až napojením krajského města Zlín na dálnici D1, od kterého jsou Valašské Klobouky vzdáleny 44 km, tedy cca 50 minut jízdy. Ve městě ani v jeho blízkosti se nenachází žádná rychlostní komunikace. Ve městě se dále nachází stavební úřad, matrika, obvodní oddělení policie ČR, úřad práce, finanční úřady a katastrální úřad. HISTORIE MĚSTA A JEHO VÝVOJ První písemná zpráva o městě se datuje z roku 1341 a zmiňuje zakládání vesnic Klobúk a Poteč. V roce 1356 pak bylo založeno městečko Nový Klobúk. Obě obce byly z rozhodnutí krále Zikmunda spojeny roku 1423. Již v 16. století můžeme o Kloboukách hovořit jako o městě. Jeho další vývoj však byl narušen událostmi 17. a počátku 18. století, především třicetiletou válkou, nájezdy tatarských a uherských vojsk (zvláště 1663, 1680 a 1683) a v letech 1704-1710 tzv. kuruckými vojnami. Přesto byly Klobouky už v 17. století významným soukenickým střediskem zaměřeným převážně na export, odbyt zboží měli místní soukeníci především v Uhrách a dokonce i na Balkáně. Velké dodávky pro armádu na přelomu 18. a 19. století klobouckému soukenictví ještě pomohly. 4

Z doby tohoto rozvoje města se ovšem zachovalo pouze několik jeho vnějších dokladů - architektonických památek, neboť roku 1896 zničil větší polovinu města rozsáhlý požár. Soukenická tradice nepřežila druhou světovou válku, respektive rok 1948. Díky řadě privilegií Klobouky fungovaly jako hospodářské středisko a silné centrum někdejšího brumovského panství, proto se po roce 1848 stalo město sídlem okresních úřadů jižního Valašska, a to až do roku 1960, kdy další správní reforma začlenila jihovalašský region do okresu Gottwaldov. Ze čtyř závodů funkčních před rokem 1989 existují tři. Groz-Beckert, kde se vyrábějí jehly pro šicí stroje, vznikl z textilní továrny Umtex J. Bařinky, založené v roce 1935, po roce 1948 přejmenované a přeměněné v továrnu Igla; Důbrava, kde se vyrábějí saponáty a čisticí prostředky; a Valaška, založená v roce 1898 jako Družstvo soukeníků a papučářů, kde se vyráběly papuče, sukna a houně. Dnes se ve Valašce vyrábějí textilní vlněné přikrývky. Název města je doložen nejprve v latinském tvaru "Clobuk" (1341), později pak také v zápisech českých "Klobúk"(1407), splynutím Starého Klobúku a Nového Klobúku vzniklo množné číslo "Klobouky" ("Klobúky"). Název s přívlastkem - Valašské Klobouky - se používá od osmdesátých let 19. století. V současné době pod správu Městského úřadu Valašské Klobouky patří i tyto místní části: Lipina (k Valašským Kloboukám připojena v rámci administrativních integrací v roce 1976), Mirošov (připojen v roce 1964), Smolina (připojena v roce 1980). Po roce 1989 se od města osamostatnily tyto obce: Poteč (1.1.1991), Křekov a Vlachova Lhota (1.1.1992) a Tichov (1.1.1993). 5

PAMĚTIHODNOSTI A VÝZNAMNÍ RODÁCI Kostel zasvěcený Povýšení sv. Kříže (původní zasvěcení - Nalezení sv. Kříže) byl založen ve středověku, ale většina středověkých rysů zmizela vlivem přestaveb, zvláště pak přestavby z roku 1771, která také dala kostelu současnou podobu. Stará radnice, ve které nyní sídlí městské muzeum, má renesanční jádro a svou dnešní podobu získala pozdněbarokní přestavbou (1797-1798) a rekonstrukcí v roce 1943. Blízko radnice je také umístěn renesanční pranýř, jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v České republice. Zajímavou památkou je barokní mariánský sloup na náměstí, ozdobený sochami Panny Marie s Ježíškem, sv. Floriána, sv. Tekly, sv. Vendelína a Archanděla Rafaela s Tobiášem (1761), v horní části náměstí pak stojí socha sv. Jana Nepomuckého (1733). Z roku 1900 pocházejí dvě secesní stavby arch. Huberta Gessnera, tzv. Brattmanova vila (u kostela) a tzv. Hornův dům (na náměstí, dnes zde sídlí městský úřad), které patří mezi nejhodnotnější ukázky secesní architektury na území zlínského okresu. Podél cesty k sousední vesnici Poteč je novogotická stavba kaple sv. Cyrila a Metoděje z 60. let 19. století pozoruhodná pracemi malíře Bohumíra Lindauera. Ve městě jsou také dochovány původní roubené valašské dřevěnice (čísla popisná 7, 11, či 62), v čísle 11 sídlí Český svaz ochránců přírody Kosenka. Z Valašských Klobouk pochází rod Jana Pivečky, jehož otec založil ve Slavičíně dodnes fungující obuvní firmu. Nadace Jana Pivečky za spolupráce městského muzea a dalších institucí dům, v němž žili Pivečkovi předci, zrekonstruovala. Dnes je roubený dům č.p. 7 přístupný veřejnosti, interiér je zařízen jako chudá řemeslnická domácnost a dílna je zařízena jako dílna papučářská. Mezi významné osobnosti, které se ve Valašských Kloboukách buď narodily, nebo zde působily či působí, patří malíř Bohumír Lindauer, architekt Hubert Gessner, spisovatelé Jan Matzal (pseudonym J. M. Troska) a Ladislav Mňačko, či malíři Jaroslav Pacák, Zdeněk Matyáš a Lojza Baránek. 6

ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ ÚDAJE Město leží ve výšce 400 405 m n. m. na rozhraní Vizovské vrchoviny a Bílých Karpat v údolí Brumovky (Klobouckého potoka). Geologické území Valašských Klobouk je součástí vnějších Západních Karpat struktury vzniklé v alpínském vrásnění a je tvořeno magurským příkrovem, který je vnitřní tektonickou jednotkou flyšového pásma. V oblasti Valašských Klobouk je magurský příkrov tvořen račanskou jednotkou a v ní zlínským souvrstvím. Ty se vyznačují vrstvami zlínskými, ve kterých se střídají jílovce zčásti vápnité a pískovce převážně glaukonické, a spodními zlínskými, ve kterých se střídají jílovce zčásti vápnité a pískovce glaukonitické a zčásti arkozové. V katastrálním území Valašských Klobouk se nacházejí následující typy půd: rendziny (20), kyselé hnědé půdy (24), středně těžké až těžké svažité půdy (41), hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené (49), středně těžké nivní půdy glejové (58), středně až velmi těžké glejové půdy zrašelinělé (68) *. (graf 1, 2) KLIMATICKÉ PODMÍNKY Klimaticky náleží Valašské Klobouky do oblasti mírně teplé a mírně vlhké. Průměrná roční teplota je 6,1-7 C (v lednu 3 až 4 C, v červenci 17 až 18 C). Průměrný letní úhrn srážek činí 400 450 mm, zimní úhrn: 250 300 mm. Dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn dosahuje 601-700 mm. Počet dnů letních je 40-50, počet mrazových dnů je 110-130, počet ledových dnů 30-40, počet dnů se sněhovou pokrývkou se většinou pohybuje v rozmezí 60-80 dnů. Převažují západní větry. PŘÍRODNÍ ZDROJE V katastrálním území Valašských Klobouk se netěží žádné nerostné suroviny. Obec je vlastníkem smíšených lesů o výměře 550 ha, které spravuje městem 100% vlastněná společnost Městské lesy Valašské Klobouky. Na jižním okraji města se nachází opuštěný lom stavebního kamene. * Číselné označení odpovídá charakteristice hlavních půdních jednotek dle přílohy č. 2 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. 7

Křekov Vlachova Lhota Valašské Příkazy GRAF 1 VÝMĚRA OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 5630 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Jestřabí Brumov-Bylnice Štítná n. Vláří-Popov Valašské Klobouky Vlachovice Nedašov Újezd Vysoké Pole Poteč Rokytnice Študlov Nedašova Lhota Návojná Drnovice Loučka Tichov Haluzice Obce s největší výměrou ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky Nedašov 8% Újezd 8% Brumov-Bylnice 35% Vlachovice 14% Valašské Klobouky 17% Štítná n. Vláří - Popov 18%

GRAF 1 STRUKTURA PŮDY OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 zemědělská půda lesní půda vodní plochy zastavěné a ostatní plochy 100% 80% 60% 40% 20% 0% Brumov-Bylnice Štítná n. Vláří-Popov Valašské Klobouky Vlachovice Nedašov Újezd Vysoké Pole Poteč Rokytnice Študlov Nedašova Lhota Návojná Drnovice Loučka Tichov Haluzice Jestřabí Křekov Vlachova Lhota Valašské Příkazy STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 louky orná půda sady zahrady vinice 100% 80% 60% 40% 20% 0% Brumov-Bylnice Štítná n. Vláří-Popov Valašské Klobouky Vlachovice Nedašov Újezd Vysoké Pole Poteč Rokytnice Študlov Nedašova Lhota Návojná Drnovice Loučka Tichov Haluzice Jestřabí Křekov Vlachova Lhota Valašské Příkazy

GRAF 2 HUSTOTA OBYVATELSTVA V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003 300 284,7 250 200 počet obyvatel/km2 150 100 93 109,8 102,9 50 0 Valašské Klobouky Vizovice Vsetín Zlín

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ KVALITA OVZDUŠÍ Měření o stavu ovzduší se ve městě a místních částech neprovádějí, inverze se vyskytují. Počet místních stacionárních znečišťovatelů je cca 40. KVALITA VODY Povrchová voda Hlavním recipientem povrchových a ostatních odpadních vod ve městě Valašské Klobouky a přilehlém okolí je vodní tok Brumovka (Kloboucký potok), který protéká městem ve směru severovýchod jihozápad a od centra města ve směru sever jih. Tento levostranný přítok Vláry je ve správě Povodí Moravy a.s. Brno, závod Střední Morava, provoz Uh. Hradiště. Zastavěným územím protéká Brumovka (Kloboucký potok) z převážné části upraveným korytem. Brumovka je recipientem stok dešťové kanalizace, dešťových oddělovačů jednotné kanalizace a městské ČOV Valašské Klobouky. Ve východně zastavěném území města Valašské Klobouky se nacházejí dva bezejmenné levostranné přítoky Brumovky, které jsou v dolním úseku zatruběny a které jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. V jižní části území města Valašské Klobouky jsou přítoky Brumovky bezejmenný levostranný a pravostranný, které jsou ve správě Lesů ČR Brno, středisko Bojkovice. V prostoru jižně od nádraží ČD jsou vybudovány tři malé vodní nádrže, které jsou místním Moravským rybářským svazem využívány k rybochovným účelům. Hlavním recipientem povrchových a ostatních odpadních vod v místních částech Lipina, Smolina a Mirošov je vodní tok Smolinka, který tvoří část západní katastrální hranice. Vodní tok Smolinka je ve správě Lesů ČR Brno, středisko Bojkovice. 8

Zbývající vodní toky, které protékají místní částí Lipina, jsou levostranné přítoky Smolinky a jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. Bezejmenný levostranný přítok Smolinky, který protéká severním okrajem místní části Lipina a dále tvoří část severní katastrální hranice, je recipientem dešťové kanalizace a ČOV II severovýchodní části zastavěného území. Bezejmenný levostranný přítok Smolinky, který protéká západní částí katastrálního území místní části Lipina, je recipientem dešťové kanalizace západní části zastavěného území a ČOV II. Při průtoku zastavěným územím místní části Lipina je tento bezejmenný levostranný přítok Smolinky zatrubněn. Vtokový objekt do zatrubněného úseku je v současné době v nevyhovujícím technickém stavu a způsobuje při větších průtocích značné potíže. Část západní katastrální hranice tvoří Křekovský potok. Všechny vodní toky, které protékají katastrálním územím místní části Lipina, vyjma zatrubněného úseku, protékají přírodním, neupraveným korytem. Místní částí Smolina, a to ve směru sever jih, protékají dva bezejmenné pravostranné přítoky Smolinky, které jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. Bezejmenný pravostranný přítok Smolinky je v dolní části při průtoku zastavěným územím místní části Smolina zatrubněn. Zbývající úseky pravostranných přítoků protékají přírodním, neupraveným korytem. Smolinka při průtoku zastavěným územím protéká upraveným korytem. Východním okrajem katastrálního území místní části Mirošov, ve směru sever jih, protéká bezejmenný pravostranný přítok Smolinky, který je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. Všechny vodní toky, které se nacházejí v katastrálním území místní části Mirošov, protékají přírodním, neupraveným korytem. Správci jednotlivých vodních toků neplánují žádné úpravy těchto toků, vyjma běžné údržby, která spočívá v čištění dna koryt a probírce břehových porostů, případných nutných oprav, např. nádrží koryt. Severní okraj a část západního okraje města Valašské Klobouky, převážná část katastrálního území místní části Lipina, vyjma části východního okraje, a k.ú. místních částí Smolina a Mirošov se nacházejí v povodí vodárenského toku Vlára. 9

V současnosti se mikroregion Jižní Valašsko spolu s mikroregiony Luhačovské Zálesí a Otrokovicko podílí na projektu Čistá voda pro Dunaj. Základním cílem je výrazné zlepšení kvality povrchových vod v celé oblasti, pro město Valašské Klobouky se projekt týká říčky Brumovky, která je přítokem Vláry, jež je přítokem Váhu. Při katastrofální povodni v roce 1997, která zasáhla převážnou část území Moravy, nebyla katastrální území města Valašské Klobouky a místních částí Lipina, Smolina a Mirošov postižena. PITNÁ VODA Město Valašské Klobouky odebírá do své vodovodní sítě pitnou vodu z úpravny vody Karolinka. Úpravna je ve správě Vodovodů a kanalizací Vsetín, a.s. Vodovodům a kanalizacím Zlín, a.s., je upravená pitná voda předávána v místě čerpací stanice Poteč. Zásobuje místní části Smolina a Mirošov a obce Valašské Klobouky, Poteč, Vlachovice, Vrbětice, Bohuslavice, Divnice, část Slavičína, Lipová, Rudimov, Nevšová, Petrůvka, část Luhačovic, Křekov, Mirošov, Vlachova Lhota, Ludkovice, Havířův újezd, Biskupice, Kaňovice, Doubravy, Tichov. Parametry vody z úpravny vody Karolinka (předávací místo ČS Poteč) - převzatá voda z VaK Vsetín, a.s. parametr značka jednotka průměr minimum maximum Vyhl. 376/2000 Sb. Acidobazická reakce ph 8,11 8,02 8,25 6,5-9,5 Kyselin. neutralizační kapacita do ph 4,5 KNK 4,5 mmol/l 1,24 1,20 1,30 Vápník + hořčík mmol/l 1,13 1,02 1,24 0,9-5,0 Ca+Mg (tvrdost) N 6,33 5,71 6,94 Železo Fe mg/l 0,04 0,02 0,06 0,20 Mangan Mn mg/l 0,03 0,02 0,05 0,05 Amonné ionty + NH 4 mg/l 0,05 < 0,05 0,07 0,50 Dusičnany - NO 3 mg/l 6,70 5,50 7,40 50,00 Dusitany - NO 2 mg/l 0,005 < 0,005 0,006 0,50 Sírany 2- SO 4 mg/l 20,30 10,50 37,40 250,00 Chloridy Cl - mg/l 3,70 2,10 5,00 100,00 Chemická spotřeba O 2 manganistanem CHSK Mn mg/l 1,10 0,78 1,66 3,00 10

HLUKOVÉ ZATÍŽENÍ Hlavním původcem hlukového zatížení je silniční doprava. Hlukové zatížení se ve městě neměří. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Sběr tuhého komunálního odpadu je ve městě Valašské Klobouky 1x za týden a v místních částech Lipina, Smolina a Mirošov 1x za dva týdny zajišťován firmou Valašskokloboucké služby spol s r.o. Odvoz je prováděn na řízenou skládku Smolina, jejímž majitelem je Město Valašské Klobouky. Ve městě Valašské Klobouky a v místních částech Lipina, Smolina a Mirošov probíhá také sběr tříděného odpadu. Jsou rozmístěny kontejnery na sklo, papír a plasty. Jejich odvoz je 1x za 14 dnů (případně dle potřeby) zajišťován firmou Valašskokloboucké služby s.r.o. Velkoobjemové kontejnery jsou přistavovány v určených termínech a slouží pro ukládání kovového šrotu. Jsou odváženy Valašskoklobouckými službami spol. s r.o. Na území města sídlí firma Joga Luhačovice spol. s r.o. zabývající se rovněž sběrem a tříděním odpadu. Nebezpečný odpad není na území Města Valašské Klobouky a místních částí Lipina, Smolina a Mirošov skládkován, po oznámení data sběru (2x ročně) je ihned odvážen firmou JOGA RECYCLING. V severní části katastrálního území místní části Mirošov byla v roce 1995 uvedena do provozu řízená skládka Smolina, jejímž majitelem je Město Valašské Klobouky. Skládka byla vybudována s kapacitou na 50 let. V současné době dochází k rekultivaci ve spodní partii tělesa skládky. PŘÍRODNÍ LOKALITY, CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Valašské Klobouky a místní část Lipina leží v severní části Chráněného krajinného území Bílé Karpaty, zřízeného v roce 1980 a v roce 1996 vyhlášeného za biosférickou rezervaci UNESCA. Bílé Karpaty jsou cenné z hlediska ekologické vyváženosti krajiny a jsou unikátní z botanického hlediska (výskyt orchidejových druhů rostlin má evropský význam). Převládajícími biomy jsou zde bučiny a druhotné louky, hlavními motivy ochrany jsou flóra a fauna polokulturních a kulturních orchideových luk. 11

V katastrálním území Valašských Klobouk, které spadá do rámce CHKO, se nachází přírodní rezervace Bílé Potoky a Javorůvky, a přírodní památka Dobšená. Přírodní rezervace Bílé potoky (enklávy Fuksův láz a Bílé potoky) tvoří oddělené luční enklávy obklopené lesními porosty a nachází se na levém údolním svahu Klobouckého potoka. Cílem ochrany je jak zachování genofondu podhorské karpatské louky, mokřadů a pramenišť, tak i lesního společenstva karpatské bučiny a krajinářsky hodnotného území. Přírodní rezervaci Javorůvky tvoří svažitá louka obklopená lesními porosty s bohatou rozptýlenou zelení a nachází se na SZ svahu Královce. Přírodní památka Dobšená je extenzivní pastvina s rozsáhlým prameništěm a s populací ohrožených rostlin (viz níže) lemovaná lesem na jihozápadním svahu Královce. V okolí Valašských Klobouk se vyskytují naleziště několika vzácných rostlin, mimo jiné kruštíku drobnolistého (silně ohrožený, Přírodní rezervace Bílé potoky), kruštíku bahenního (silně ohrožený, Přírodní rezervace Bílé potoky, Přírodní rezervace Javorůvky, Přírodní rezervace Dobšená), prstnatce májového (silně ohrožený, Přírodní rezervace Bílé potoky, Přírodní rezervace Javorůvky), mečíku obecného (silně ohrožený), hořečku žlutavého (silně ohrožený). Mezi rostlinné druhy, které jsou odbornou veřejností spojovány s územím Valašských Klobouk, patří také mochna drobnokvětá či řepíček trojlistý. Z raritních zvířen žijících v okolí Valašských Klobouk je možné uvést larvy pošvatky (PR Bílé potoky) či užovku stromovou. Valašskými Klobouky prochází regionální biokoridor Hluboké údolí Požár. VEŘEJNÁ ZELEŇ Ve Valašských Kloboukách se nenachází žádný park. Z existující veřejné zeleně se jedná o drobné plochy trávníku a vysazených stromů na náměstí, drobné plochy před kostelem, dále pak zeleň kolem penzionu a plocha zeleně pod školou. Rovněž součástí zástavby bytových domů na ulici Luční a Palackého jsou drobné plochy veřejné zeleně. Součástí veřejné zeleně je i zeleň uliční, která je však vesměs tvořena pouze travnatými plochami v předprostorech stávajícího občanského vybavení. Péči o zeleň i veřejná prostranství zajišťuje městem vlastněná společnost Valašskokloboucké služby s.r.o. 12

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Veřejný vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatelstvo, průmysl, školy a úřady v lokalitě Valašské Klobouky, Smolina a Mirošov, místní část Lipina na vodovod napojena není. Počet přípojek na vodovod ve Valašských Kloboukách je 602, v místní části Smolina je 51 a v Mirošově je 14. Vlastníkem vodohospodářské struktury je společnost Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (VaK Zlín). Vodovod provozuje společnost Veolia Water a provoz zajišťuje prostřednictvím společnosti Zlínská vodárenská a.s., provoz Slavičín, vodohospodářskou infrastrukturu (vodovody, kanalizace, ČOV) si od VaK Zlín pronajímá. Poruchy nejsou časté, odpovídají běžnému provozu. Sítě a přípojky jsou původní. Obytná zástavba i objekty občanské a technické vybavenosti, které se nacházejí ve výškách 455 370 m n.m., jsou zásobovány pitnou vodou ve dvou tlakových pásmech, a to z vodojemů Valašské Klobouky - Sychrov o objemu 1500 + 650 + 150 m 3 v I. tlakovém pásmu a z vodojemů Valašské Klobouky - Luční o objemu 2 x 400 m 3 ve II. tlakovém pásmu. I. tlakové pásmo zahrnuje zástavbu situovanou ve výškách 430-370 m n.m., tedy převážnou část zastavěného území města, a II. tlakové pásmo zahrnuje zástavbu ulic Na Vyhlídce, Husitská, Sychrov a ulice Luční. Tato zástavba je situována ve výškách 450-415 m n.m. Vodovodní systém, který pitnou vodou zásobuje zastavěné území města Valašské Klobouky, je napojen na vodovodní přivaděč C3 DN 300 skupinového vodovodu Vlára. Vodovodní přivaděč C3 DN 300 prochází v severní a severozápadní části města a v severozápadní části je ukončen v I. tlakovém pásmu ve vodojemu Valašské Klobouky Sychrov. V severní části města odbočuje z vodovodního přivaděče C3 DN 300 vodovodní přivaděč DN 200 do II. tlakového pásma vodojemu Valašské Klobouky Luční. Při východní hranici Valašských Klobouk je situováno havarijní propojení DN 150 vodovodního přivaděče C3 DN 300 s rozvodnou vodovodní sítí I. tlakového pásma. 13

Z vodojemu Valašské Klobouky Sychrov v I. tlakovém pásmu je vodovodním přivaděčem C4 DN 300, situovaným podél silnice II/494, přiváděna pitná voda do vodojemu Slavičín o objemu 650 + 1500 m 3 a do vodojemu Divnice o objemu 2 x 150 m 3. Vodovodní přivaděč skupinového vodovodu Vlára C4 a úsek vodovodního přivaděče C3, který je situován v k.ú. města Valašské Klobouky, jsou ve správě Zlínská vodárenská a.s., provoz Slavičín. Rozvodná vodovodní síť města Valašské Klobouky byla vybudována z potrubí DN 200, DN 150, DN 125, DN 100, DN 80 a DN 50, a to z trub ocelových, litinových, PVC a PE. Tlakové poměry převážné části I. tlakového pásma jsou vyhovující (do úrovně výšky 380 m n.m.), kde max. hydrostatický tlak dosahuje hodnoty do 0,70 MPa, což splňuje požadavek ČSN 75 5401 odst. 4.11. Zástavba I. tlakového pásma, situovaná pod úrovní výšky 380 m n.m., má na domovních instalacích osazen redukční ventil ke snížení tlaku. Tlakové poměry II. tlakového pásma jsou vyhovující, maximální hydrostatický tlak dosahuje hodnoty 0,54 Mpa. Vodovodní síť je využívána i k požárním účelům. Z vodojemů II. tlakového pásma Valašské Klobouky - Luční jsou zásobovány pitnou vodou i místní části Smolina, a to vodovodním přivaděčem D 160, a vodovodním přivaděčem D 90 místní část Mirošov. Z vodovodní sítě I. tlakového pásma je vodovodním řadem DN 125 zásobována pitnou vodou i západní část obce Poteč (lokalita Podlání). Rekreačně rehabilitační středisko Jelenovská je zásobováno pitnou vodou vlastním vodovodním systémem z vlastního jímacího území Brumovská, které se nachází na pravém břehu Brumovky (Klobouckého potoka) na jižním okraji Valašských Klobouk. Toto jímací území, které bylo původním zdrojem pro zásobování pitnou vodou města Valašské Klobouky, má vyhlášena pásma hygienické ochrany PHO 1. stupně, PHO 2. stupně a PHO 3. stupně. Z jímacího území je výtlačným řadem DN 80 dopravována pitná voda do čerpací stanice Jelenovská, a dále výtlačným řadem DN 80 do vodojemu Jelenovská. Rekreační středisko TOFI Královec je zásobováno pitnou vodou vlastním vodovodním systémem s vlastním zdrojem. 14

Na severní hranici místní části Lipina je veden vodovodní přivaděč C4 DN 300 skupinového vodovodu Vlára, kterým je přiváděna pitná voda z vodojemu Valašské Klobouky Sychrov o objemu 1500 + 650 + 150 m 3 v I. tlakovém pásmu do vodojemu Slavičín a do vodojemu Divnice. Obec Lipina je v současné době zásobována pitnou vodou pouze z vlastních zdrojů. Městský úřad připravuje na rok 2005 výstavbu vodovodního systému, kterým bude místní část Lipina zásobována pitnou vodou. V současné době je vypracována projektová dokumentace Valašské Klobouky - Lipina Zásobování vodou. Zástavba místní části Lipina se rozprostírá ve výškách 416-460 m n. m. a dle projektu bude zásobována pitnou vodou ve dvou tlakových pásmech. Rozvodná vodovodní síť I. tlakového pásma, kterou bude zásobována zástavba situovaná ve výškách 416-425 m n. m., bude napojena na vodovodní přivaděč C4 DN 300 z vodojemu Valašské Klobouky - Sychrov. V blízkosti silnice II/494 Haluzice Valašské Klobouky bude situována čerpací stanice (q č = 2 l/s) pro vodovodní síť II. tlakového pásma, která bude zásobovat pitnou vodou zástavby situované ve výškách 425-460 m n.m. pomocí vodojemu Lipina o objemu 80 m 3, který bude vybudován východně nad zastavěným územím místní části. Tlakové poměry ve vodovodní síti I. i II. tlakového pásma budou vyhovující, maximální hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot v I. tlakovém pásmu do 0,33 Mpa a ve II. tlakovém pásmu do 0,58 MPa. Vodovodní síť bude využívána i k požárním účelům. Systém poptávku vody pokrývá. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Zastavěné území města Valašské Klobouky pokrývá hustá kanalizační síť jednotného kanalizačního systému (ve všech ulicích města) s čištěním odpadních vod v centrální kanalizační čistírně. Jednotná kanalizace města Valašské Klobouky byla vybudována postupně o profilech DN 300 - DN 1000, a to z trub betonových. Na kanalizační síti je vybudováno 5 ks dešťových oddělovačů, kterými je při přívalových deštích oddělována část dešťových odpadních vod. 15

Splaškové odpadní vody, respektive ředěné splaškové odpadní vody, jsou hlavním kanalizačním sběračem odváděny na městskou ČOV, která je situována na pravém břehu Brumovky (Klobouckého potoka). Brumovka (Kloboucký potok), která je vyhlášena vodohospodářsky významným tokem č. 620, je recipientem ČOV a dešťových oddělovačů, situovaných na jednotné kanalizační síti. Zastavěným územím města je vedeno také několik sběračů dešťové kanalizace, kterými je odváděna část extravilánových vod z území nad zastavěným územím města. Tyto sběrače dešťové kanalizace jsou vyústěny do Brumovky (Klobouckého potoka). Část extravilánových vod je však zaústěna i do jednotné kanalizace města, což způsobuje problémy v kanalizačním systému, zejména však na městské ČOV, kdy na ČOV dochází k několikanásobnému překročení povolených limitů. Jedná se zejména o kanalizační sběrač DN 1000, kterým jsou odváděny extravilánové vody z území nad městským koupalištěm. Problémem stávající kanalizační sítě je rovněž technický stav kanalizačních stok v ulicích Palackého, Partyzánská, Komenského, Masarykovo náměstí a poddimenzovaný úsek v ulici Brumovská. V současné době probíhá rekonstrukce kanalizační sítě v ulici Smetanova. Stávající městská ČOV byla vybudována jako mechanicko - biologická ČOV s kapacitou 10 000 EO (1 ekvivalentní obyvatel). Byla uvedena do provozu v roce 1994. V současné době je ČOV provozována pro cca 5 300 EO. ČOV Valašské Klobouky nemá vyhlášena pásma hygienické ochrany. Areál bývalého státního statku je odkanalizován oddílným kanalizačním systémem. Část splaškových odpadních vod je odváděna do městského kanalizačního systému, část je jímána v jímkách na vyvážení. Uvažuje se o zaústění sběrače odpadních vod z obce Poteč, a to do koncového úseku jednotné kanalizace DN 400 v ulici Cyrilometodějská. Místní část Lipina je v současné době odkanalizována kombinovaným kanalizačním systémem. Splaškové i dešťové odpadní vody západní části zastavěného území jsou odváděny jednotnou kanalizační stokou, zaústěnou do ČOV I, která je situována na pravém břehu bezejmenného levostranného přítoku Smolinky. Splaškové odpadní vody střední části zastavěného území jsou spolu se splaškovými odpadními vodami rekreačního areálu Jelenovská odváděny sběračem splaškových odpadních vod DN 300 zaústěným do jednotné kanalizace, a tím do ČOV. 16

Dešťové odpadní vody jsou odváděny stokou dešťové kanalizace zaústěnou do zatrubněného bezejmenného levostranného přítoku Smolinky, nebo jsou zaústěny do zatrubněného bezejmenného levostranného přítoku Smolinky přímo. Severovýchodní část zastavěného území je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody jsou odváděny stokou splaškové kanalizace zaústěnou do ČOV II, která je situována v blízkosti silnice II/494 Haluzice Valašské Klobouky. Část dešťových odpadních vod je odváděna stokou dešťové kanalizace vyústěnou do bezejmenného levostranného přítoku Smolinky. V severovýchodní části zastavěného území není ještě vybudována dešťová kanalizace, která by odváděla dešťové odpadní vody, což způsobuje značné problémy. ČOV I typu Sigma MONOBLOK byla vybudována v roce 1974 a je ve vlastnictví města Valašské Klobouky. ČOV I je v současné době provozována společností RRS Jelenovská a.s. ČOV I nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Recipientem ČOV I je bezejmenný levostranný přítok Smolinky. ČOV II typu TOPAS 75 EO byla vybudována v roce 2001. ČOV II nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Recipientem ČOV II je bezejmenný levostranný přítok Smolinky. Místní část Smolina je v současné době odkanalizována jednotným kanalizačním systémem. Splaškové i dešťové odpadní vody z převážné části zastavěného území jsou odváděny stokami jednotné kanalizace, která je vyústěna do vodního toku Smolinka. Část splaškových odpadních vod je do kanalizace zaústěna po předčištění v septicích, ale převážná část splaškových odpadních vod je do kanalizace zaústěna bez předchozího předčištění. Nečištěné splaškové odpadní vody způsobují ve vodním toku značné hygienické a estetické problémy. V centrální části obce je část stávající kanalizační sítě poddimenzovaná a nejsou zde vybudovány dešťové vpustě, což při déletrvajících, nebo přívalových deštích způsobuje zaplavení části místních komunikací. Jihovýchodní část Smoliny je ohrožována extravilánovými přívalovými vodami. MÚ Valašské Klobouky, který připravuje řešení zneškodňování odpadních vod z místní části Smolina, má vypracovánu projektovou dokumentaci: ČOV a kanalizace v obci Smolina - projekt (CTP Zlín a.s. 04/1995) a Likvidace průsakových vod ze skládky TKO ve Smolině - studie (CTP Zlín a.s. 07/2001). 17

V současné době se zvažuje řešení, které je kombinací obou projektových dokumentací. Dostavba chybějících kanalizačních stok a vybudování dešťového oddělovače na kanalizační síti v místní části Smolina bude provedeno dle projektové dokumentace: ČOV a kanalizace v obci Smolina - projekt (CTP Zlín a.s. 04/1995) s tím, že splaškové odpadní vody ze zastavěného území místní části Smolina a průsakové odpadní vody ze skládky Smolina budou svedeny do stávajícího septiku (čistící zařízení dětského domova), který bude přebudován na čerpací jímku odpadních vod. Z čerpací jímky budou splaškové odpadní vody ze zastavěného území místní části Smolina spolu s průsakovými odpadními vodami ze skládky Smolina dopravovány navrhovaným výtlačným řadem DN 80 do stávající kanalizační sítě města Valašské Klobouky, a tím do městské ČOV. Místní část Mirošov je v současné době odkanalizována jednotným kanalizačním systémem. Splaškové i dešťové odpadní vody ze zastavěného území jsou odváděny stokami jednotné kanalizace, která je zaústěna do stávající ČOV, která je vybudována na pravém břehu Smolinky. Podél silnice III/4942 Valašské Klobouky - Loučka je vybudována dešťová kanalizace DN 1000, kterou jsou odváděny extravilánové vody ze severní části Mirošova a přes lapač splavenin extravilánové vody ze záchytného příkopu, vybudovaného podél silnice III/4942 Valašské Klobouky - Loučka. Dešťová kanalizace je vyústěna do vodního toku Smolinka. Severní část Mirošova je ohrožována extravilánovými vodami. ČOV, jejímž recipientem je vodní tok Smolinka, je typ EKOL 15 pro 70-120 EO. Součástí objektu ČOV je dešťový oddělovač a dešťová zdrž. ČOV nemá vyhlášeno ochranné pásmo. MÚ Valašské Klobouky má připravenou projektovou dokumentaci ZTV Maleníky Mirošov, která řeší rozšíření stávající kanalizační sítě na severní území současné zástavby v místní části Mirošov. 18

ELEKTROROZVODY Sítě vysokého napětí Vzhledem k rozvodně 22 kv Valašské Klobouky prochází katastrem několik vedení VN 22 kv VN 14, VN 26, VN 51, VN 52, VN 65, VN 89. Z nich dodávku elektrické energie pro distribuci ve městě a v průmyslových podnicích zajišťují hlavně vedení VN 26 a VN 52. Ostatní vedení VN, např. VN 14, VN 65, VN 51, zajišťují dodávku pro okolní obce s tím, že VN 51 je hlavní napájecí vedení pro rozvodnu Valašské Klobouky. Z hlediska provedení zajišťuje napájení trafostanic ve středu města kabelová síť VN 22 kv. Okrajové části města jsou nejvíce napájeny z venkovního vedení přes stožárové trafostanice. Dispoziční vedení umožňuje vzájemné propojení, čímž je výrazně zvýšena kvalita dodávky elektrické energie, zvláště snížením počtu případných poruch na zařízení. VN 14 Vedení propojuje rozvodnu 110/22kV Slavičín s rozvodnou 22 kv Valašské Klobouky. Hlavní vedení je postaveno převážně na dřevěných patkovaných sloupech s částečným využitím betonových sloupů a ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou vesměs postaveny na betonových sloupech. Toto vedení zásobuje místní části Smolina a Mirošov. Toto vedení, odbočka Lačnov, napájí některé trafostanice v působnosti Severomoravské energetiky, a.s. VN 26 Vedení propojuje rozvodnu 110/22kV Slavičín s rozvodnou 22 kv Valašské Klobouky. Hlavní vedení je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím dřevěných sloupů a ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou vesměs postaveny na betonových sloupech. Toto vedení napájí západní a jihozápadní část města. 19

VN 51 Vedení propojuje rozvodnu 110/22kV Slavičín s rozvodnou 22 kv Valašské Klobouky a v základním provozu zajišťuje napájení celé aglomerace přes rozvodnu 22 kv Valašské Klobouky. Hlavní vedení je postaveno v úseku mezi rozvodnou Slavičín a obcí Vlachovice jako dvojvedení s vedením VN 897 na ocelových mřížových stožárech, ve zbývající trase je postaveno na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou provedeny na betonových sloupech, vodiče jsou v provedení AlFe. Toto vedení zásobuje místní část Lipina. VN 52 Toto vedení napájí východní část města a především průmyslové objekty v této části, např. závod Groz-Beckert, PAL, apod. Z rozvodny 22 kv Valašské Klobouky vychází toto vedení jako venkovní vedení, ze kterého jsou přes kabelové stožáry napájeny dílčí úseky kabelového vedení. Venkovní část vedení je postavena převážně na betonových sloupech, vodiče jsou v provedení AlFe. VN 65 Vedení propojuje rozvodnu 22kV Valašské Klobouky se sítí 22kV SME, a.s. V katastru města napájí trafostanice vedené pod obcí Poteč, Poteč T4 Královec a Poteč T5 Královec TVP. Venkovní vedení je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojka pro trafostanici T5 Královec TVP je kabelová a je tvořena dvěma kabely VN 22kV. 20

VN 89 Vedení propojuje rozvodnu 22kV Valašské Klobouky s rozvodnou 110/22 kv Střelná a slouží jako záložní vedení pro umožnění případných vzájemných záložních napájení v případě poruch na hlavních energetických vedeních. Hlavní vedení je ve sledovaném úseku postaveno na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou postaveny na betonových stožárech, vodiče jsou v provedení AlFe. Transformační stanice 22/0,4 kv Pro napájení distribučních rozvodů nízkého napětí slouží ve Valašských Kloboukách celkem 35 transformačních stanic, z toho je 15 stanic průmyslových. V místní části Mirošov je 1 trafostanice, v místní části Smolina jsou 4 a v místní části Lipina 2 trafostanice. Celkový stav všech trafostanic pro stávající odběry el. energie je vyhovující. Distribuční síť NN 0,4 kv Distribuční síť nízkého napětí ve městě je jak venkovního, tak i kabelového provedení. Kabelových rozvodů NN se využívá k vyvedení výkonu z trafostanic, pro napájení odběrných míst s většími nároky na el.energii a ucelenými odběry, např. sídliště, řadová zástavba RD, náměstí apod. Venkovní sítě je dosud využito částečně ve starší zástavbě města a v některých okrajových částech. Vzhledem k rozsáhlosti sítě NN v obci se rekonstrukce prováděla a provádí po částech. Střed města a okrajové části budou postupně kabelizovány s využitím izolovaných samonosných kabelů AES. V úsecích, které nebyly rekonstruovány kabelizací, je venkovní síť postavena jak na betonových stožárech, tak i v některých úsecích také po střešnících či konzolách umístěných na objektech. Vodiče jsou hlavně v provedení AlFe, případně samonosnými kabely. 21

Odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní. Z venkovní sítě jsou odběrná místa napojena samostatnými přípojkami nebo svody z konzol či střešníků. Ojediněle jsou nově postavené objekty napojeny zemními kabelovými přípojkami (např. v místních částech Smolina, Lipina a Mirošov). Elektrifikované samoty v místních částech Smolina, Lipina a Mirošov jsou napojeny venkovním vedením. Tato vedení postavené převážně na dřevěných sloupech s provedením vodičů AlFe vyžadují především z mechanického hlediska rekonstrukci. Rekonstruované sítě v místních částech Smolina, Lipina a Mirošov jsou v technicky vyhovujícím stavu. Odběratelé Spektrum odběrů, respektive charakter odběrů je velmi široký. Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie co do velikosti odebíraného výkonu, tak i množství spotřebované el.energie jsou napájeni samostatnými trafostanicemi, např. PAL, PLASTY, VALAŠKA, OPS, REKREAČNÍ STŘEDISKO JELENOVSKÁ, GROZ-BECKERT a další. Průmyslové trafostanice jsou převážně v majetku odběratelů. Z dalších odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti, např. městský úřad, nákupní centra, obchody, pohostinství a v neposlední řadě dílny a provozovny živnostenského a podnikatelského sektoru. Tato odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní, případně samostatnými vývody z trafostanic. Z venkovní sítě jsou napojeny samostatnými přípojkami nebo svody z konzolí či střešníků. Mimo hlavní síť NN v obci jsou v katastru města také rozsáhlé rozvody NN pro napájení samot, zahrádkářských a rekreačních osad, které jsou ve většině případů v majetku odběratelů. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu, některé dílčí úseky sítě, především pro samoty, bude vhodné hlavně z mechanického hlediska rekonstruovat. 22

PLYN Počet přípojek ve Valašských Kloboukách je 529, v místní části Smolina 46 a v místní části Lipina 58. Mirošov není připojen na plynofikační síť. Severní částí města Valašské Klobouky a místní částí Lipina prochází stávající VTL plynovody. Ve směru jihozápad severovýchod prochází VTL plynovod Slavičín Valašské Klobouky DN 150/PN 40, na který navazuje VTL plynovod DN 100/PN 40 Valašské Příkazy. VTL plynovod Slavičín Valašské Klobouky DN 150/PN 40 je ve správě Jihomoravské plynárenské a.s., VTL plynovod DN 100/PN 40 Valašské Příkazy je ve správě Severomoravské plynárenské a.s. VTL plynovod Slavičín Valašské Klobouky DN 150/PN 40 je ukončen v regulační stanici VTL/STL 3000/2/2-440, která je provozována pod tlakem 0,1 MPa. Ochranné pásmo VTL plynovodů je 4 m, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 100/PN 40 je 15 m, VTL plynovodu DN 150/PN 40 je 20 m, a to na obě strany od půdorysu. Ochranné pásmo regulační stanice je 10 m. Valašské Klobouky jsou zásobovány zemním plynem pomocí STL rozvodné plynovodní sítě, která byla vybudována z trub ocelových DN 300, DN 200, DN 150, DN 100, DN 80 a DN 50 a z trub polyetylénových 110, 90 a 63. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory. Na STL rozvodnou plynovodní síť 110 města Valašské Klobouky navazuje STL rozvodná plynovodní síť místní části Smolina a obce Poteč. STL rozvodná plynovodní síť je ve správě Jihomoravské plynárenské a.s. Při západním okraji místní části Lipina, u silnice II/494 Haluzice Valašské Klobouky, je situována regulační stanice VTL/STL 1200/2/1-440, která je provozována pod tlakem 0,2 MPa. STL rozvodnou plynovodní sítí jsou z regulační stanice VTL/STL 1200/1/2-440 zásobovány zemním plynem místní část Lipina a obec Křekov. Objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti místní části Lipina jsou v současné době zásobovány zemním plynem pomocí STL rozvodné plynovodní sítě, která je vybudována z trub polyetylénových 63. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory. Regulační stanice VTL/STL 1200/1/2-440 a STL rozvodná plynovodní síť jsou ve správě Jihomoravské plynárenské a.s. 23

Objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti místní části Smolina jsou v současné době zásobovány zemním plynem pomocí STL rozvodné plynovodní sítě, která je vybudována z trub polyetylénových 110, 90 a 63. Rozvodná STL plynovodní síť, která navazuje na STL rozvodnou plynovodní síť 110 města Valašské Klobouky, je provozována pod tlakem 0,1 MPa. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory. TEPELNÁ ENERGIE Ve městě není vybudován systém centrálního zásobování teplem. Na stávající centrální vytápění je napojeno 364 domácností (bytové domy v části Luční). Rozvody centrálního vytápění jsou majetkem obce, provozní společnost Výroba tepla s.r.o. (100% vlastněná obcí Valašské Klobouky) je provozuje na základě smlouvy s obcí. Obec také vlastní 16 plynových kotelen, které společnosti Výroba tepla pronajímá. Žádná z místních částí není napojena na centrální vytápění. Otop el. energií je koncipován pouze jako doplňkový zdroj při využití zemního plynu jako topného média. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Ve městě se nachází 750 zdrojů osvětlení. Příkon je 73kW. Z hlediska napájení je veřejné osvětlení ve městě realizováno dvěma způsoby: kabelovými sítěmi a vrchním vedením. Ve středu města a na hlavních průtahových komunikacích jsou rozvody veřejného osvětlení provedeny kabely AYKY se samostatnými vysokými silničními stožáry. V okrajových částech města převažuje rozvod veřejného osvětlení na podpěrných bodech sítě NN. V místních částech Lipina, Smolina a Mirošov převažuje rozvod veřejného osvětlení na podpěrných bodech sítě NN. V lokalitě s kabelovými rozvody je provedení veřejného osvětlení rovněž kabelovými rozvody se samostatnými stožárky. Jsou používány vysokotlaké sodíkové zdroje. Typy svítidel jsou poplatné době jejich montáže (od moderních až po 30 let staré). Město je osvětlené dostatečně, celkový stav veřejného osvětlení je však špatný a postupně se obnovuje. 24

TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE, INTERNET Valašské Klobouky jsou připojeny do telefonního uzlu ÚTO Valašské Klobouky, MTO Valašské Klobouky, a to na digitální telefonní ústřednu, která sídlí ve Valašských Kloboukách (jedná se o objekt za poštou). Místní telefonní síť ve Valašských Kloboukách je řešena částečně nadzemním a částečně podzemním vedením, kabely se zde vyskytují jen jako přípolože. Podle sdělení SPT Český Telecom a.s. Zlín prochází katastrálním územím Valašské Klobouky trasa dálkového kabelu Slavičín Valašské Klobouky a trasa dálkového optického kabelu, která vede z Valašských Klobouk do ústředny RSÚ Vlachovice. Dle sdělení SPT Český Telecom a.s. Brno není v blízké budoucnosti plánována výstavba dalšího DOK. Výstavbu v dalších letech mohou tvořit pouze privátní požadavky velkých zákazníků. Rozvod drátového rozhlasu byl rekonstruován při rekonstrukci místní telefonní sítě. Rozvodnou síť tvoří zemní kabely. Co se týká radioreelových tras, dle vyjádření Českých radiokomunikací prochází katastrálním územím Valašské Klobouky páteřní síť RS Ploštiny RS Velká Javorina a přístupová síť RS Ploštiny Česká pošta Valašské Klobouky (ul. Cyrilometodějská). Podle informací Českých radiokomunikací a.s. Praha je v dané oblasti distribuce televizního signálu zajišťována následujícími vysílači: TV Valašské Klobouky - Ploština ČT 1 25. kanál TV Valašské Klobouky - Ploština ČT 2 42. kanál TV Valašské Klobouky - Ploština Prima 59. kanál V lokalitě Suchý vrch je provozován televizní převaděč Valašské Klobouky II, který vysílá na 7. kanálu televizní kanál NOVA. Ve městě neexistuje kabelová síť. Poskytovali internetu jsou kromě Českého Telecomu firmy Walachia Valašské Klobouky a Inext Vsetín. 25

DOPRAVA A LOGISTICKÉ VAZBY Silniční doprava Nejdůležitějším silničním spojením je silnice I/57, což je trasa spojující sever Moravy a hranici s Polskem (hraniční přechod Bartultovice) s hraničním přechodem na Slovensko Brumovem-Bylnicí/Horné Srnie a dále pokračuje do města Trenčianská Teplá. Valašské Klobouky jsou díky této silnici první třídy spojeny s městy Krnov, Opava, Fulnek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín. Městem pak prochází několik silnic II. a III. tříd, které mají již význam jen pro místní obsluhu přilehlých obcí a napojení na nadřazenou silniční síť. Město leží mimo zájmy výstavby dálnic či rychlostních komunikací. Železniční doprava Valašskými Klobouky prochází koncový úsek trati ČD č. 280 Hranice na Moravě Vsetín Bylnice, který zabezpečuje zejména propojení mezi Bylnicí a Horní Lidčí, kde spoje navazují na rychlíkové tratě 280 směr Vsetín (a dále Hranice na Moravě, Ostrava, Přerov, Praha) a Slovensko a 340 Brno Veselí n. Moravou Vlárský průsmyk. Zastávka Valašské Klobouky je situovaná mimo zastavěnou část města jak situačně, tak výškově. Na jednu stranu je tato poloha vhodná z hlediska negativních dopadů železničního provozu na životní prostředí, na druhou stranu je nevhodná z pohledu přístupů a využití pro rozvoj města. Je možné, že při lepší dostupnosti by byly služby Českých drah více využívány, především pro dopravu běžného obyvatelstva (přeprava studentů středních škol, přeprava do Vsetína, nejbližšího centra pro sociální příležitosti, jako např. nákupy). Cca 200m od zastávky ČD se nachází areál firmy Groz-Beckert, což konvenuje dělníkům dojíždějícím za prací po železnici. 26

Přístup k letecké a lodní dopravě V nejbližším okolí Valašských Klobouk se letiště nenachází. Nejbližší letiště jsou v Holešově (statut: veřejné vnitrostátní letiště, hlavně pro sportovní využití), dále v Kroměříži (statut: neveřejné vnitrostátní letiště, hlavně pro sportovní využití, probíhá zde základní výcvik pro piloty kluzáků a motorových kluzáků), v Kunovicích (statut: veřejné mezinárodní letiště), v Otrokovicích (statut: neveřejné mezinárodní letiště, hlavně pro sportovní využití), v Brně Tuřanech (statut: veřejné mezinárodní letiště). Na katastrálním území Valašské Klobouky neexistují podmínky pro lodní dopravu, pouze územím Zlínského kraje prochází uvažovaný plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Nejbližší možný lodní provoz je od Valašských Klobouk vzdálen 62 km (cca 1 hodina 10 minut jízdy), a to na řece Moravě v úseku Spytihněv Bělov (v délce cca 12 km), a je určen pouze k rekreačním účelům. DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Město Valašské Klobouky neprovozuje žádnou městskou autobusovou linku. Autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí autobusové linky do okolních vesnic a do měst (Uherské Hradiště, Zlín, Vsetín, Velké Meziříčí, Ostrava), je umístěno na Masarykově náměstí na ploše s příjezdem vyhrazeným pouze autobusům. Nádraží je vybaveno nástupišti. Lze konstatovat, že je zajištěna doprava do zaměstnání, škol a k návštěvě zdravotních zařízení. Ovšem doprava osob po 16. hodině odpolední je nedostatečná, doprava osob ve dnech pracovního klidu je špatná. Město Valašské Klobouky poskytuje od roku 2003 příspěvek na dopravu Zlínskému kraji ve výši 50,- Kč na osobu, což v roce 2004 činilo 261 000 Kč. Takřka monopolním poskytovatelem dopravních služeb je firma ČSAD Vsetín a.s. Konkurenční firma Housacar provozuje pouze jeden spoj, a to Zlín- Luhačovice-Štítná-Valašské Klobouky. Městem projíždí pouze jeden dálkový autobusový spoj Bratislava-Ostrava provozovaný slovenským dopravcem Štátná aut. Doprava Piešťany. Ve Valašských Kloboukách dále působí firma Sába, která poskytuje služby v autobusové dopravě na základě objednávky. Mezi autobusovým nádražím a zastávkou ČD funguje v pracovních dnech jeden autobusový spoj denně, ve dny pracovního klidu žádný. 27

KOMUNIKACE Místní komunikace Letní a zimní údržbu na komunikacích a chodnících v lokalitě města Valašské Klobouky provádí městská společnost Valašskokloboucké služby s.r.o. Stav komunikací v celkové délce 19 km není dobrý, v místních částech je stav dobrý. Chodníky Chodníky, které se nalézají ve středu města a jeho nejbližším okolí, jsou v majetku města Valašské Klobouky a jejich převážná část je ve správě Valašskokloboucké služby s.r.o. Podél průtahů silnic III. třídy a podél místních komunikací jsou chodníky vedeny pouze místně bez návaznosti, ve většině případů chybí vůbec. V okrajových částech nejsou chodníky vybudovány a chodci používají vozovku. Chodníky jsou převážně dlážděné. Průměrná investice do chodníků je cca 700 000 Kč za rok, v případě pokládky nového povrchu je používaná zámková dlažba. Je připraven projekt vybudování chodníků na ulici Luční ve výši 5 000 000 Kč, který se nachází ve fázi, kdy se hledají finanční prostředky. Náměstí bylo rekonstruováno v roce 1996 a položena nová dlažba. V obcích Lipina a Smolina jsou komunikace bez chodníků, v Mirošově jsou chodníky dva. 28

LIDSKÉ ZDROJE DEMOGRAFIE Počet obyvatel je v současnosti 5191. Počet obyvatel v místních částech je následující: Lipina 248 obyvatel, Mirošov 90 obyvatel, Smolina 273 obyvatel. (graf 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11) PRACOVNÍ SÍLA (graf 12, mapa 1) 29