Podnikatelský záměr sloužící jako podklad pro zahájení činnosti cestovní kanceláře Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Podnikatelský záměr sloužící jako podklad pro zahájení činnosti cestovní kanceláře Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Sylvie Riederová, Ph.D. Katsiaryna Krelenka Brno 2016

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Sylvii Riederové, Ph.D. za cenné rady, příjemné vystupování a trpělivost při vytváření bakalářské práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Podnikatelský záměr sloužící jako podklad pro zahájení činnosti cestovní kanceláře vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 4. ledna 2016

Abstract Krelenka, K. The business plan used as the layout for launching the travel agency. Bachelor thesis. Brno: Mendel University, 2016. The aim of this bachelor's thesis is to create a business plan used as the layout for launching the travel agency. The partial aim is to create a material for securing a bank loan. This thesis consists of a theoretical and a practical parts. The first part is describing the information about the small and the medium-sized businesses in the area of tourism. In the practical part is proposed a concrete method of launching the new travel agency. Keywords Business plan, travel agency, financial plan, bank loan. Abstrakt Krelenka, K. Podnikatelský záměr sloužící jako podklad pro zahájení činnosti cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016 Cílem této bakalářské práce je zpracování podnikatelského záměru sloužícího jako podklad pro založení cestovní kanceláře. Dílčím cílem je zpracování materiálu nutného pro získání bankovního úvěru. Práce se skládá z teoretické a praktické části. První část popisuje problematiku spojenou s malým a středním podnikáním v oblasti cestovního ruchu. V praktické části je navržen konkretní postup založení nové cestovní kanceláře. Klíčová slova Podnikatelský plán, cestovní kancelář, finanční plán, bankovní úvěr.

Obsah 9 Obsah 1 Úvod 11 2 Cíl a metoda práce 12 3 Literární rešerše 13 3.1 Charakteristika cestovního ruchu... 13 3.1.1 Vymezení cestovního ruchu... 13 3.1.2 Současný cestovní ruch v ČR... 15 3.1.3 Trendy a směry rozvoje cestovního ruchu v ČR... 16 3.2 Malé a střední podnikání... 17 3.2.1 Drobné podnikání v ČR... 17 3.2.2 Třídění podniků... 18 3.2.3 Výhody a nevýhody malých a středních firem... 18 3.2.4 Zvolení právní formy podnikání... 19 3.3 Cestovní kancelář... 21 3.3.1 Činnost a provoz cestovní kanceláře... 21 3.3.2 Klasifikace cestovních kanceláří... 24 3.4 Legislativní podmínky založení cestovní kanceláře... 24 3.4.1 Založení společnosti s ručením omezeným... 25 3.4.2 Postup získání koncese... 26 3.5 Podnikatelský plán a jeho struktura... 27 3.5.1 Zásady... 28 3.5.2 Struktura... 28 3.5.3 Všeobecná kritéria hodnocení podnikatelského plánu... 33 4 Vlastní práce 34 4.1 Titulní list... 34 4.2 Exekutivní souhrn... 34 4.3 Popis společnosti... 35 4.3.1 Obecná charakteristika společnosti... 35

10 Úvod 4.3.2 Popis podnikatelské příležitosti... 36 4.3.3 Mise, vize a cíle společnosti... 37 4.3.4 Vedení společnosti... 37 4.4 Analýza trhu... 38 4.4.1 Analýza celkového trhu... 38 4.4.2 Analýza cílového trhu... 39 4.4.3 Analýza vnějšího okolí (SLEPT)... 41 4.4.4 Analýza konkurence... 46 4.4.5 SWOT analýza... 49 4.5 Obchodní plán... 50 4.6 Marketingový plán... 51 4.6.1 Marketingový mix... 51 4.7 Hodnocení rizik... 55 4.8 Finanční plán... 57 4.8.1 Plán nákladů... 57 4.8.2 Zahajovací rozvaha... 59 4.8.3 Plán výnosů... 60 4.8.4 Plánovaný výkaz zisku a ztráty... 61 4.8.5 Plán peněžních toků... 62 4.8.6 Hodnocení efektivnosti investice... 62 5 Shrnutí a diskuze 64 6 Závěr 65 7 Literatura 66 8 Seznam tabulek 70 A Zájezd Praha Berlín 72 B Zájezd Praha Vídeň 75 C Zájezd do Amsterdamu 78 D Zájezd Praha České Švýcarsko 81

Úvod 11 1 Úvod Podnikání v oblasti cestovního ruchu je v současné době velice přínosnou činností, ale obrovská konkurence a kolísání poptávky mohou negativně ovlivnit chod podniku již v počáteční etapě a způsobit jeho rychlý krach. Aby měl podnikatel možnost se vyhnout tragickým následkům, je zapotřebí nejenom rozdělit proces podnikání na jednotlivé etapy a oblasti, ale i zpracovat detailní postup činností pro každý okamžik podnikání. Podnikatelský plán umožňuje utřídit všechny myšlenky podnikatele spojené s podnikáním a uspořádat je do logické podoby. Také slouží jako významný nástroj pro ziskání peněžních prostředků. Žádný investor neinvestuje svoje finanční prostředky bez předchozí důkladné analýzy přínosů a reálnosti projektu. Téma této bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu snahy ověřit získané znalosti ze studia oboru Managament cestovního ruchu na Provozně ekonomické fakultě. Daná práce by měla sloužit jako průvodce pro začínající podnikatele, kde jsou shromážděné základní poznatky pro zahájení podnikání v dané oblasti. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první části uvádím všechny důležité teoretické poznatky, které by začínající podnikatel měl ovládat pro úspěšný provoz podniku. V praktické části se věnuji podrobnému zpracování podnikatelského záměru podle základní struktury. Uvádím zde výsledky provedených analýz a výpočtů, sloužících podkladem pro reálnost podnikatelského plánu. Podnikatelský nápad dané bakalářské práce spočívá v založení cestovní kanceláře pořádající eurovíkendové pobyty pro rusky mluvící studenty z Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Kazachstánu, bydlící v Praze a v Brně. Zahraniční studenti přijíždějící do České republiky obvykle aktivně hledají svoje spoluobčany kvůli vzájemné podpoře, pomoci a komunikaci. Dalším přáním většiny studentů je navštívit nejznámější evropské destinace. V bakalářské práci popisuji postup založení cestovní kanceláře, která by byla schopná uspokojit zároveň všechny tyto potřeby. Jako občanka Běloruska cítím mezeru na trhu cestovních služeb pro daný segment zákazníků. Daná cestovní kancelář se zaměřuje jenom na uspokojení potřeb vymezené cílové skupiny a v tom tkví její konkurenční výhoda pro rusky mluvící zákazníky.

12 Cíl a metoda práce 2 Cíl a metoda práce Hlavním cílem bakalářské práce je podrobné zpracování konkretního podnikatelského plánu pro založení nové cestovní kanceláře, která se zaměřuje na pořádání zájezdů pro rusky mluvící studenty bydlící v Praze a v Brně. Dílčími cíli bakalářské práce je provedení analýzy vnějšího prostředí, zkoumání trhu potenciálních zákazníků a ověření, zda je zpracovaná nabídka aktuální v rámci současných potřeb spotřebitelů. Důležitou částí je také ocenění tržní pozice společnosti z hlediska jejích příležitostí a hrozeb, silných a slabých stránek. Nejdůležitější částí bakalářské práce je zpracování finančního a marketingového plánu, neboť právě správné plánování marketingových a finančních činností vede k úspěšnému provozu společnosti. Dalším dílčím cílem je zpracování materiálu sloužícího k poskytnutí bankovního úvěru. V první části práce uvádím teoretické informace o cestovním ruchu jako odvětví, popisuji charakteristické rysy malého a středního podnikání v České republice, charakterizuji podstatu a předmět činnosti cestovních kanceláří, podrobně vysvětluji postup získání koncesní listiny a založení společnosti s ručením omezeným. V teoretické části také nechybí vymezení legislativního rámce pro podnikání v oblasti cestovního ruchu a popis základní struktury podnikatelského plánu. Na teoretickou část navazuje část praktická, kde se zabývám provedením analýz vnějšího a vnitřního okolí společnosti pomocí metody SLEPT, Porterova modelu konkurenčních sil a SWOT analýzy. Součástí dané části je i finanční plán, který podrobnějším způsobem udává informace o předpokládaných nákladech a výnosech, plánovaném výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow. Pro potřeby získání cizích zdrojů financování v podobě bankovního úvěru uvádím rovněž analýzu efektivnosti vložené investice.

Literární rešerše 13 3 Literární rešerše 3.1 Charakteristika cestovního ruchu V současné době je odvětví cestovního ruchu jedním z nejvýnosnějších ve světové ekonomice. Středně i hodně vyspělé státy si tuto skutečnost uvědomují, a proto se dané odvětví snaží intenzivně rozvíjet. Cestovní ruch má velký význam pro různé oblasti života lidí a jejich činností, a proto se klade velký důraz na jeho zkoumání. Role cestovního ruchu je velmi důležitá pro národní hospodářství jakéhokoli státu, poněvadž nejenom přináší zisk do státního rozpočtu a buduje image celé republiky, ale vytváří i množství pracovních pozic. Navíc je cestovnímu ruchu připisován tzv. multiplikační efekt, který Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011, s. 15) vysvětlují tak, že každé pracovní místo v cestovním ruchu otevírá možnost vzniku v průměru dalším třem pracovním příležitostem. Jak uvádí Hesková (2011, s. 7), cestovní ruch patří ve světovém měřítku vedle obchodu s ropou a automobilového průmyslu ke třem největším exportním odvětvím a rovněž je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. 3.1.1 Vymezení cestovního ruchu Takovému komplexnímu pojmu jako je cestovní ruch je docela těžké dát přesnou a vyčerpávající definici kvůli jeho obsáhlosti a také velkému množství pohledů na daný předmět. Tuto myšlenku potvrzují Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011, s. 17) ve své knize, kde uvádí, že v průběhu zkoumání tohoto složitého jevu autoři ve svých definicích zdůrazňují jeho různé stránky, mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní discipliny je cestovní ruch zkoumán a definován. Hesková (2011, s. 9) zmiňuje, že cestovní ruch je v současnosti předmětem zkoumání několika vědních disciplin, např. ekonomie, geografie, sociologie, psychologie, pedagogiky, případně dalších. Nicméně pro potřeby statistického sledování cestovního ruchu byla potřebná přesná definice, která by zobecnila všechny různorodé názory na tento komplexní jev. Z toho důvodu byla na Mezinárodní konferenci o statistice turismu v Ottawě v roce 1991, jak uvádí Palatková, Zichová (2014, s. 11) navržena sada definic z oblasti turismu, která byla později v roce 2008 revidována. Nová definice turismu zní: činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší, než je stanovena, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni. (Palatková, Zichová, 2014, s. 12) Horner, Swarbrooke (2003) zmiňují, že mnozí lidé nepovažují cestovní ruch za samostatné odvětví, ale za činnost, která je výsledkem služeb jiných odvětví, jako je ubytování, stravování a doprava.

14 Literární rešerše Přesto je cestovní ruch plně samostatným odvětvím, které je velice přínosné pro rozvoj státu, a to jak z finančního hlediska, tak i z kulturního. Cestovní průmysl příznivě ovlivňuje i takové významné ekonomické ukazatele jako je hospodářský růst a zaměstnanost. Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011, s. 17) člení průmysl cestovního ruchu do jednotlivých sektorů: Sektor ubytovací služby poskytovatelé ubytovacích služeb, od hotelových řetězců až po soukromé malé penziony apod. Sektor atrakce patří sem např. národní parky, kulturní či historická místa a zajímavosti, tematické parky, botanické zahrady, sportovní centra apod. Sektor doprava letecká, lodní, železniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny a zprostředkovatelé půjčování vozidel. Sektor zprostředkovatelé touroperátoři, cestovní kanceláře, agentury, sezonní zprostředkovatelé či agenti, organizátoři konferencí, incentivní domy, rezervační systémy a další. Sektor organizace zahrnuje národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace apod. Z těchto informací lze odvodit, že cestovní ruch vytváří pracovní pozice nejenom v oborech přímo s ním spojených, ale také i v oborech spojených nepřímo. V odborné literatuře se objevuje klasifikace cestovního ruchu podle různých kritérií, která umožňují třídění daného odvětví do základních druhů, typů a forem. Druhy cestovního ruchu jsou určeny národností turistů a lze vyčlenit následující: Domácí CR pohyb a pobyt obyvatel daného státu bez překročení státních hranic; Příjezdový CR příjezd cizích turistů do území tuzemského státu, je považován za aktivní složku cestovního ruchu; Výjezdový CR pobyt obyvatel daného státu mimo území tohoto státu, považuje se za pasivní složku cestovního ruchu. Dané druhy cestovního ruchu se různě kombinují mezi sebou a tvoří následující typy cestovního ruchu: Vnitřní CR zahrnuje domácí a příjezdový cestovní ruch; Národní CR domácí a výjezdový cestovní ruch; Mezinárodní CR příjezdový a výjezdový cestovní ruch. Podle cílů cestování lze cestovní ruch členit na následující formy: Rekreační, Léčebně-ozdravovací, Kulturně-poznávací, Kongresový, Sportovní, Náboženský, Tranzitní, Etnický,

Literární rešerše 15 Vzdělávací. Daný seznam není vyčerpávající, protože nabídka cestovního ruchu se stále rozšiřuje a objevují se nové specifické formy pro uspokojení nejrůznějších potřeb zákazníků. 3.1.2 Současný cestovní ruch v ČR Díky své výhodné geografické poloze, příjemným klimatickým podmínkám a bohatému kulturnímu a historiskému dědictví je Česká republika jednou z nejnavštěvovanějších destinací ve světě. Nachází se zde množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO. Euro Zprávy (2015) uvádí, že v seznamu nejnavštěvovanějších měst světa, který sestavuje společnost MasterCard na základě indexu Global Destination Cities je Praha letos na 19. příčce. Česko je přitažlivou destinací pro velký počet turistů, kteří se liší materiální vybaveností, věkem, národností a zájmy. Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011, s. 16) zmiňují, že Česká republika je díky propracovanému systému značení husté sítě propojených turistických stezek a cest ideálním místem pro aktivní turistiku. Zároveň různorodost kulturních a architektonických atraktivit či památek zapsaných na seznamu UNESCO vytváří vysoký potenciál pro kulturní, městskou a poznávací turistiku a pro pobyty v lázních. Hlavní důvody pro návštěvu České republiky jsou podle Heskové (2011, s. 66): Historie a architektura (55 %) jde o hrady a zámky, historická města, Prahu, kulturu. Relaxace, příroda (25 %) letní i zimní pobyty na horách, v lázních, relaxace. Spotřební zábava (20 %) nákupy, noční zábava, pivo, jídlo. Pro zkvalitnění vstupních informací pro statistické potřeby se všichni zahraniční návštěvníci dělí na zahraniční turisty, jednodenní návštěvníky a tranzitující. Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011, s. 19) ve své knize vysvětlují tyto pojmy: Zahraniční turista je dočasný návštěvník, který se zdrží alespoň 24 hodin (jedno přenocování), ne však déle než jeden rok (hlavní účel pobytu je jiný než výkon placené činnosti); Jednodenní návštěvník zdrží se pouze jeden den aniž přenocuje. Tranzitující osoba je taková osoba, která daný stát jenom projíždí s cílem dostat se do jiné destinace. Informace ohledně příjezdového cestovního ruchu v 1. pololetí roku 2014 a 2015 a počtu utracených finančních prostředků na území ČR, které uvádí MMR (2015) na svých stránkách, jsou znázorněny v tabulce č. 1. MMR (2015) dále porovnává tyto údaje a vyvozuje, že celkový počet zahraničních návštěvníků v 1. pololetí roku 2015 oproti 1. pololetí roku 2014 vzrostl o 9,5 %. Počet zahraničních návštěvníků vzrostl u všech skupin. Celkové výdaje zahraničních návštěvníků vzrostly o 5 %, nejvíce ve skupině zahraničních turistů. Ve 2. čtvrtletí roku 2015 nejvíce zahraničních hostů (podle státního občanství) přijelo tradičně z Německa. Poslední tvořili 20,1 % zahraniční klientely sledovaných ubytovacích zařízení (481 tisíc příjezdů). V porovnání se stejným obdobím

16 Literární rešerše minulého roku (2. čtvrtletí roku 2014) se jejich počet zvýšil o 14,8 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili návštěvníci ze Spojených států amerických (156 tisíc) s meziročním zvýšením příjezdů o 15,1 %. Na třetím místě se umístilo Slovensko (150 tisíc příjezdů, meziroční nárůst o 16,1 %). Propad příjezdů z Ruské federace pokračoval i ve 2. čtvrtletí. Rusové (meziročně o 34,4 % méně) obsadili až pátou příčku po příjezdech z Polska (+3,8 %). Naopak z prvních deseti zemí nejvyšší dynamiku růstu vykázaly příjezdy návštěvníků z Číny (+46,9 %), kteří tak oproti prvnímu čtvrtletí předstihli v počtu ubytovaných své regionální sousedy z Jižní Koreje. (Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, 2015) Tab. 1 Vývoj počtu zahraničních návštěvníků a jejich výdajů Počet osob Výdaje, mld Kč Typ osoby/rok 1. pololetí 2014 1. pololetí 2015 1. pololetí 2014 1. pololetí 2015 Zahraniční turista 4 454 000 4 869 000 79,3 83,4 Jednodenní návštěvník 5 844 000 6 426 000 9,6 10,0 Tranzitující 1 040 000 1 115 000 1,3 1,3 Celkem 11 338 000 12 411 000 90,2 94,7 Zdroj: MMR, 2015 Pro správné pochopení současné pozice cestovního ruchu v ekonomickém životě státu je potřeba prozkoumat i podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti. Ten se v roce 2013 mírně zvýšil na 4,6 % oproti 4,57 % předchozího roku, jak udává MMR (2015). Dále uvádí, že celkový počet zaměstnaných v cestovním ruchu činil v roce 2013 přes 231 tis. osob, což bylo meziročně o 0,8 % více a trend soustavného meziročního poklesu v zaměstnanosti, který trval od roku 2009, se tím změnil. 3.1.3 Trendy a směry rozvoje cestovního ruchu v ČR Pro rozvoj cestovního ruchu v ČR existuje základní dokument Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR (dále jen Koncepce). V poslední době se sestavuje na šestileté období a v daný okamžik probíha období 2014 2020. V daném dokumentu jsou formulované zásadní cíle rozvoje cestovního ruchu. Cestovní ruch je velmi citlivým odvětvím národního hospodářství a je ovlivňován celou řadou vlivů exogenního a endogenního charakteru. Daná Koncepce v novém období se snaží analyzovat tyto vlivy pro stanovení správných cílů a správných oblastí zaměření. MMR (2013) uvádí, že hlavním cílem Koncepce je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na socio-kulturní a environmentální rozvoj České republiky. V každém omezeném časovém úseku lze vyznačit určité směry rozvoje a tendence charakteristické pro cestovní ruch. Tyto tendence se vyvíjí v závislosti na

Literární rešerše 17 ekonomických a sociálních faktorech a rovněž i chování současných spotřebitelů. Například, charakteristickým rysem současnosti je prohloubení globalizačních procesů. Čtyři hlavní aspekty globalizace jsou mezinárodní obchod, pohyb investic a kapitálu, migrace osob a šíření znalostí. Proto lze jistě konstatovat, že právě cestovní ruch je v prvé řadě nositelem globalizačních procesů. Cestovní ruch se stává dostupnějším a zapojuje se do něj stále více obyvatel naší planety. Současná doba se vyznačuje výrazným zkvalitněním nabízených služeb cestovního ruchu, jako reakce na stále se měnící svět kolem nás a rostoucí požadavky zákazníků. Dnešní nabídka v oblasti cestovního ruchu se stává čím dále více diferencovanější, nebot je přizpůsobována individuálním potřebám a přáním klientů. Hlavním charakteristickým rysem cestovního ruchu je sezónnost a kolísání poptávky, což je jeden z nejdůležitějších problémů v podnikání cestovních subjektů. Přestože Česká republika je jednou z nejoblíbenějších evropských destinací a také státem, který disponuje kulturním, historickým a přírodním potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, v současné době se objevuje hodně rizik a hrozeb, které mohou negativně ovlivnit dané odvětví nejenom v České republice, ale i v celé Evropské unii. Za nejhlavnější hrozby podle informací z portálu MAG Consulting (2015) lze vyznačit: hrozba narušení současné celistvosti eurozóny, pokračující politická a ekonomická krize na Ukrajině, výrazné oslabení ruského rublu vůči euru především v důsledku nízkých cen ropy, hrozba deflace ve státech Evropské unie s přímým dopadem na cestovní ruch, hrozba terorismu ve státech Evropské unie. 3.2 Malé a střední podnikání 3.2.1 Drobné podnikání v ČR Jednoduše řečeno, pod pojmem podnikání rozumíme soustavnou činnost provozovanou podnikatelem za účelem dosažení zisku. Osoba, která realizuje podnikatelské aktivity je podnikatelem. Drobné a střední podnikání je významným segmentem národního hospodářství a má velmi významnou úlohu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (2015) uvádí, že podnikatelskou činnost k 31. 12. 2014 v ČR vykonávalo dle dat ČSÚ celkem 1 124 380 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0 249), ze kterých FO bylo 877 519 a PO bylo 246 861. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2014 byl 99,84 %. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2014 činil 59,39 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků na celku ČR tvořil 53,11 %.

18 Literární rešerše 3.2.2 Třídění podniků Veber, Srpová (2012) ve své knize uvádí třídění podniků podle Nařízení komise EU. Uvedená metodika klasifikace podniků používá čtyři kritéria: počet zaměstnanců, roční obrat, bilanční suma roční rozvahy, nezávislost - znamená, že podnik není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem, který nesplňuje definici malého či středního podniku. Tab. 2 Třídění firem podle Nařízení komise EU Velikost podniku Počet zaměstnanců Roční obrat/bilanční suma roční rozvahy Mikropodnik do 10 do 2 mil EUR/do 2 mil EUR Malý podnik do 50 do 10 mil EUR/ do 10 mil EUR Střední podnik do 250 do 50 mil EUR/ do 43 mil EUR Zdroj: Veber, Srpová (2012, s. 19) 3.2.3 Výhody a nevýhody malých a středních firem Veber, Srpová (2012) zmiňují, že se za charakteristický rys malých a středních firem se považuje jejich flexibilita a pohotové přizpůsobování se měnícím se skutečnostem. Autoři rovněž popisují malé a střední podniky jako protipól multinárodních korporací a řetězců, který působí proti posilování monopolních tendencí. Právě malé a střední podniky jsou zdrojem četného množství drobných inovací, které zavádějí do podnikatelského procesu jako reakci na individuální požadavky a přání klientů. Další výhodou malého a středního podnikání podle portálu IPodnikatel (2011) je úzká provázanost malých a středních podniků s regionem, ve kterém působí. To je značným přínosem pro samotné podnikatele, protože mohou snadněji oslovit známý trh a nabídnout lidem přesně to, co v prostředí chtějí. Takové podnikání díky svým vazbám na blízké okolí přináší nová pracovní místa a výsledky z podnikání povětšinou zůstávají v daném regionu, čímž přispívají k jeho následnému rozvoji. V malých a středních podnicích je daleko větší prostor pro vytváření důvěrnějších vztahů, což s sebou přináší lepší týmovou práci a ochotu zaměstnanců pracovat za nižší mzdu. (Podnikátor, 2012) Vedle výhod z provozu malých a středních podniků lze určitě najít i řadu nevýhod. Veber, Srpová (2012, s. 22 23) upozorňují na následující omezení: malé a střední podniky mají mnohem menší ekonomickou sílu, v řadě případů obtížný přístup ke kapitálu, jsou vyloučeny z podnikání, kde je třeba velkých investic,

Literární rešerše 19 nemohou si běžně dovolit zaměstnávat špičkové vědce, manažery, obchodníky, mohou být ohroženy chováním velkých a nadnárodních firem a obchodních řetězců prosazujících dumpingové ceny. 3.2.4 Zvolení právní formy podnikání Před zahájením podnikatelských aktivit je třeba se zamyslet nad zvolením správné právní formy. Je to důležitá etapa rozhodnutí, neboť od zvolené právní formy budou záviset náklady, přínosy, práva a povinnosti. Na začátku se budoucí podnikatel musí rozhodnout, zda bude podnikat jako fyzická nebo právnická osoba. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podnikatelem je ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Ze zákona se míní, že podnikatelem je osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku a má pro podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. Dále podle 423 výše citovaného zákona obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Pro zahájení provozu cestovní kanceláře se doporučuje zvolit buď založení společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) nebo podnikat jako fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění (OSVČ). Každá z daných forem podnikání má určité výhody a nevýhody, a proto je třeba pořádně se zamyslet a zvážit všechna kritéria volby právní formy. Podnikatelský portál IPodnikatel (2014) mezi kritéria, podle kterých se dá zodpovědně rozhodnout o právní formě podnikání řadí: rozsah plánovaných podnikatelských činností, počet zakladatelů či účastníků podnikání, administrativní náročnost založení podniku, potřeba základního kapitálu, finanční možnosti zakladatele(ů) podniku a přístup ke zdrojům, způsob a rozsah ručení za závazky podniku. Osoba samostatně výdělečně činná Danou formu podnikání používají začínající podnikatelé, neboť administratvní postup je velmi jednoduchý a také nevyžaduje vložení velkých částek peněžních prostředků. Podnikatel potřebuje mít jenom živnostenské oprávnění a může začít podnikat. Fyzická osoba ani nemusí být zapsána do Obchodního rejstříku dokud nedosáhne určitého obratu daného zákonem. Podnikání na živnostenské oprávnění si zvolí ti podnikatelé, kteří plánují vykonávat jen několik málo odlišných druhů činností. Ačkoliv daná forma podnikání vypadá přijatelně, existuje i řada nevýhod s ním spojených, například: podnikání pod svým vlastním jménem, ručení za závazky celým svým majetkem, dokonce i vlastním,

20 Literární rešerše omezený přístup k cizím finančním prostředkům, vysoká sazba daně z příjmů a vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou podnikání v České republice. Podle zákona je považována za kapitálovou společnost. Činnost s. r. o. upravuje zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), podle kterého společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Založení společnosti daného typu je vhodné, pokud podnikatel plánuje nabízet svým zákazníkům široké portfolio služeb nebo výrobků. Jmění společnosti tvoří vklady společníků. Podle 142 výše citovaného zákona minimální výše vkladu činí 1 Kč. Jestliže má vklad nepeněžitou formu, ocení jej znalec, který je vybrán při založení společnosti zakladateli nebo jednatelem ze seznamu znalců. Základní kapitál vypovídá o ekonomické stabilitě firmy. Pokud se podnikatel rozhodne složit jen minimální částku 1 Kč, riskuje, že se stane nedůvěryhodným pro potenciální klienty a partnery. Doporučuje se složit takovou částku, která by pokryla počáteční náklady společnosti. V takovém případě společnost dostane větší důvěru klientů, dodavatelů a potenciálních investorů. Ze zákona č. 90/2012 Sb. společník musí splnit vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti. Společnost vzniká sepsáním společenské smlouvy při založení dvěma nebo více zakladateli nebo zakladatelské listiny, pokud je založená jediným zakladatelem. Zakladateli s. r. o. mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické, a to jak osoby české, tak i zahraniční. Zákon č. 90/2012 Sb. stanoví povinné údaje, které má obsahovat společenská smlouva: firmu společnosti, předmět podnikání nebo činnosti společnosti, určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, výši základního kapitálu, počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Společnost s ručením omezeným má několik orgánů, každý má určité povinnosti a úlohy. S. r. o. se skládá z valné hromady, jednatelů a dozorčí rady. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, běžné vedení společnosti je však vyhrazeno jednatelům společnosti. Je to kolektivní orgán v němž rozhodují všichni společníci prostřednictvím hlasování. Minimálně se valná hromada svolává

Literární rešerše 21 jednou za účetní období, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Do působnosti valné hromady patří rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, volba a odvolání jednatele, schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, atd. Pokud je společnost jednočlenná, valná hromada se nekoná a její působnost vykonává jediný společník. (Zákon č. 90/2012 Sb.) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení. Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti. (Zákon č. 90/2012 Sb.) Ze zákona č. 90/2012 Sb. dozorčí rada je nepovinně vytvářený orgán, který dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsažené údaje a podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě. 3.3 Cestovní kancelář Cestovní kancelář představuje organizaci, která je zprostředkovatelem mezi spotřebitelem (poptávkou) a producentem (nabídkou) cestovních služeb. Žádná cestovní kancelář nežije sama o sobě, je stále ovlivňovaná různými faktory, v souvislosti se kterými se vyvíjí: technický pokrok v dopravě (letecká doprava), nové informační technologie a rezervační systémy, měnící se požadavky a přání klientů. Pompurová (2013) uvádí, že vznik cestovních kanceláří jako zprostředkovatelů služeb cestovního ruchu podmínila různorodost a mnohooborový charakter heterogenních služeb, které uspokojují potřeby návštěvníků, stejně jako vázanost nabídky cestovního ruchu na cílové místo vzdálené od místa poptávky. Pojem cestovní kancelář nelze zaměňovat s pojmem cestovní agentura. Jak zdůrazňují Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011, s. 60), hlavním úkolem cestovních kanceláří je připravit a zajistit kombinaci služeb cestovního ruchu pro konečného zákazníka, zatímco hlavním úkolem cestovních agentur je tento zájezd prodat. Jinými slovy, pouze cestovní kancelář má oprávnění ze zákona připravovat zájezdy a prodávat je vlastním jménem, cestovní agentury jsou oprávněny jenom prodávat hotový produkt cestovní kanceláře za určitou provizi a také zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb (např. ubytování, doprava, prodej vstupenek, rezervace míst, atd.) na objednávku. 3.3.1 Činnost a provoz cestovní kanceláře Činnost cestovních kanceláří se řídí podle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Daný zákon definuje základní pojmy, kterými jsou zájezd, provozovatel cestovní kanceláře, provozovatel cestovní agentury, zákazník. Rovněž uvádí důležité informace ohledně povinností cestovní kanceláře a povinného pojištění záruky pro případ úpadku. Podmínky

22 Literární rešerše uzavření cestovní smlouvy a odstoupení od smlouvy vymezuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle tohoto zákona provozovatel cestovní kanceláře je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Zájezdem se podle výše citovaného zákona rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb: doprava, ubytování, jiné služby cestovního ruchu, které nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Kombinace těchto služeb je zájezdem, pokud zahrnuje ubytování přes noc nebo trvá více než 24 hodin a je prodávána za souhrnnou cenu. 2 daného zákona uvádí, že v rámci živnosti může cestovní kancelář rovněž: nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván, prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Osoba, která uzavře s cestovní kanceláří cestovní smlouvu se považuje za zákazníka. Prodejem zájezdu vzniká cestovní smlouva, kterou může uzavřít jenom cestovní kancelář pořádající zájezd. Cestovní smlouvou se cestovní kancelář zavazuje, že poskytne zájezd zákazníkovi za dohodnutou cenu a zákazník se zavazuje, že za něj tu cenu zaplatí. Ze zákona č. 159/1999 Sb. cestovní kancelář je povinna před uzavřením smlouvy zákazníka pravdivě, úplně a řádně informovat o všech skutečnostech, zejména o: termínu zahájení a ukončení zájezdu, ceně zájezdu, případech, kdy je zákazník povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné při odstoupení od cestovní smlouvy, a o výši tohoto odstupného, místě určení cesty nebo pobytu, druhu dopravního prostředku, ubytování, stravování, pasových a vízových požadavcích pro občany České republiky a zdravotních formalitách, které jsou nutné pro cestu a pobyt, a o obvyklých cenách a lhůtách pro jejich vyřízení,

Literární rešerše 23 tom, zda je pro zájezd požadován minimální počet zákazníků včetně termínu, kdy nejpozději před odjezdem musí být zákazníku oznámeno, že nebylo tohoto minimálního počtu dosaženo a cestovní kancelář zájezd ruší. Jak uvádí 2525 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pořadatel vydá zákazníkovi při uzavření smlouvy doklad o smlouvě (potvrzení o zájezdu), který musí mít písemnou formu. Dále podle 2527 stejného zákona pořadatel v potvrzení o zájezdu uvede: označení smluvních stran, vymezení zájezdu alespoň uvedením času jeho zahájení a ukončení a všech služeb cestovního ruchu zahrnutých do ceny zájezdu, jakož i místa jejich poskytnutí a doby jejich trvání, údaj o ceně zájezdu včetně časového rozvrhu plateb a výše zálohy, jakož i o poplatcích, které nejsou zahrnuty do souhrnné ceny, označení způsobu, jakým má zákazník uplatnit své právo z porušení povinnosti pořadatele včetně údaje o lhůtě, ve které může své právo uplatnit, výši odstupného, které zákazník pořadateli uhradí, v případě odstoupení od smlouvy. Zákon č. 159/1999 Sb. konstatuje, že cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku pro splnění legislativních podmínek pro získání koncese a v zájmu ochrany spotřebitele. Na základě pojištění vzniká zákazníkovi právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku: neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu, nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti. Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat pojištění záruky. V současné době mají oprávnění poskytnout cestovním kancelářím pojistnou záruku pro případ úpadku následující pojišt ovny: Generali Pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, UNIQA Pojišťovna, Union Poisťovňa, ERV Evropská pojišťovna, Slavia Pojišťovna. Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů (nebo na pojistnou částku minimálně 30 % tržeb v předchozím roce v případě, že jsou vyšší než tržby v daném roce). Výše částky, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události, nesmí být nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů.

24 Literární rešerše 3.3.2 Klasifikace cestovních kanceláří V současné době funguje velký počet cestovních kanceláří, které je možné třídit podle více parametrů. Jsou velké CK, které mají nediferencovanou nabídku a obrovské spektrum nabízených služeb, a naopak, existují úzce zaměřené společnosti, které uspokojují požadavky konkretního tržního segmentu. Pompurová (2013) ve své knize navrhuje vyčerpávající třídění cestovních kanceláří: Podle rozsahu a charakteru poskytováných služeb Základní nabízejí různorodé služby heterogenním návštěvníkům; specializované orientují se zejména na určitý zvláštní segment trhu. Podle druhu cestovního ruchu, na který se cestovní kanceláře zaměřují Vysílající působí v místě bydliště svých zákazníků; přijímající působí v cílových místech cestovního ruchu; kanceláře, které jsou aktivní v domácím cestovním ruchu stejně, jako i vysílající. Podle územní působnosti Místní, regionální, celostátní, podniky s působením ve vztahu k zahraničním státům, mezinárodní. Podle formy komunikace s konečnými zákazníky Klasické díky existenci veřejně dostupné provozovny mohou komunikovat se zákazníky osobně; virtuální se svými zákazníky komunikuje především prostřednictvím internetu nebo telefonicky. Podle časového hlediska Celoroční poskytují své služby celoročně; sezonní působí na trhu jen sezonně. Podle velikosti Mikro do 10 zaměstnanců; malé do 50 zaměstnanců; střední do 250 zaměstnanců; velké nad 250 zaměstnanců. Většina cestovních kanceláří v ČR patří mezi malé podniky, které mají do 20 zaměstnanců. Jako příklad nejznámějších českých cestovních kanceláří lze uvést následující společnosti: Čedok, Alexandria, Exim Tours, Blue Style, FiroTour, Sunny days. 3.4 Legislativní podmínky založení cestovní kanceláře Cestovní kancelář je možné provozovat jako živnostenský podnik, obchodní společnost, případně jako družstvo. Kritéria pro rozhodování o vhodné právní formě podniku byly popsany výše. Avšak obecně se doporučuje založení společnosti s ručením omezeným, jako nejvhodnější formy podnikání. Každý podnikatel by měl vědět, kterými zákony se musí řídit v okamžik založení podniku a jeho následném provozu. Legislativní rámec tvoří následující zákony: zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu,

Literární rešerše 25 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 3.4.1 Založení společnosti s ručením omezeným Před samotným založením podniku je třeba si důkladně promyslet řadu záležitostí pro jasnou představu, jak by firma měla vypadat po zápise v obchodním rejstříku. Především je nutné zvolit název společnosti. Základní podmínka při výběru názvu tkví v tom, že název nesmí být zaměnitelný s názvem jiné právnické osoby a také nesmí působit klamavě. Dalším bodem pro zamyšlení je sídlo společnosti. Při sepsání zakladatelské listiny bude notář vyžadovat jenom název obce nebo města, kde se bude nacházet sídlo společnosti. To, že podnikatel nemusí uvádět celou adresu včetně ulice a čísla popisného, je pro něho velkou výhodou. Jestli se rozhodnete sídlo firmy přestěhovat v rámci jedné obce na jinou adresu, nemusí se v notářském zápise nic měnit, pouze se do obchodního rejstříku zapíše konkrétní adresa. Jestli podnikatel plánuje sídlit v pronajatých prostorech, potřebuje souhlas vlastníka nemovitosti (podpis vlastníka musí být úředně ověřen). Po výběru sídla společnosti následuje zvolení předmětu podnikání a stanovení výše a struktury základního kapitálu. Základní kapitál se skládá po sepsání zakladatelského dokumentu na účet založený podnikatelem u vybrané banky na jméno společnosti. Závěrečným bodem je přesné stanovení výše vkladů a podílů společníků. Notář dále bude potřebovat jména, data narození, přesné adresy společníků a jednatelů. Právě po důkladné úvaze výše uvedených bodů může následovat sepsání zakladatelské listiny, která má formu notářského zápisu. Dále bude popsán postup založení společnosti s ručením omezeným: uzavření a podepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny u notáře, vyřízení živnostenského oprávnění, splacení základního kapitálu na účet společnosti, zápis notářem s. r. o. do obchodního rejstříku. Podle 148 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích před podáním návrhu na zápis s. r. o. do obchodního rejstříku musí být splaceno celé vkladové ážio (rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka) a na každý peněžitý vklad, nejméně jeho 30 %. Do 15 dnů od svého vzniku má právnická osoba stanovenou povinnost podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně. Plátcem DPH se společnost může stat dobrovolně nebo povinně ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pokud podnikatel (fyzická nebo právnická

26 Literární rešerše osoba) uskutečňuje ekonomickou činnost a jeho obrat za 12 předcházejících měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč. Plátcem DPH musí být také každý, kdo poskytuje služby mezinárodně v rámci EU. 3.4.2 Postup získání koncese Provozování cestovní kanceláře spadá do živností koncesovaných. Proto je před založením společnosti s ručením omezeným potřeba vyřídit si živnostenské oprávnění. Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle 9 výše citovaného zákona se živnosti dělí na: ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese. Živnost může provozovat jak právnická, tak i fyzická osoba. Za prvé, osoba, která chce provozovat cestovní kancelář, musí splňovat všeobecné podmínky podle 6 zákona č. 455/1991 Sb.: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Za druhé, potřebuje prokázat splnění jedné z následujících podmínek, týkajících se odborné způsobilosti, které uvádí ve své knize Pompurová (2013): vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na cestovní ruch, vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, střední vzdělání s maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru, osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 6 let praxe v oboru, doklad o profesní kvalifikaci pro provozování cestovní kanceláře podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a 2 roky praxe v oboru, doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že občan tuto činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie. Postup získání koncesní listiny můžeme rozdělit na tři kroky: podání žádosti o koncesi na živnostenský úřad

Literární rešerše 27 Osoba, která má v plánu provozování cestovní kanceláře, musí předložit žádost o vydání koncese místně příslušnému živnostenskému úřadu. V žádosti se uvádí osobní údaje, místo podnikání a provozovna, předmět podnikání a doba povoleného pobytu, jedná-li se o osobu, na kterou se vztahuje tato povinnost. (Pompurová, 2013) Žadatel má rovněž k žádosti připojit smlouvu s pojišťovnou o pojištění proti úpadku, podnikatelský záměr své činnosti, prohlášení, zda v posledních pěti letech nedošlo ke zrušení živnostenského oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku a prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti. (Business Info, 2011) prověření žádosti živnostenským úřadem Na dané etapě živnostenský úřad rozhoduje o udělení koncese na základě ověření, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky a jestli netrvá překážka provozování činnosti. Podle informací, které uvádí MMR (2009), zjistí-li živnostenský úřad, že náležitosti žádosti o koncesi nejsou splněny, vyzve podnikatele ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti k odstranění závad a stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jakmile žadatel odstraní nedostatky žádosti, zahájí živnostenský úřad její projednání. Jestliže je nenapraví, živnostenský úřad řízení zastaví. posouzení žádosti Ministerstvem pro místní rozvoj MMR (2009) rovněž konstatuje, že pokud živnostenský úřad oznamí, že žádost o udělení koncese je v pořádku, v souladu s 52 živnostenského zákona ji předloží Ministerstvu pro místní rozvoj. Ministerstvo je povinno rozhodnout do 30 dnů od doručení, je-li předložená žádost v souladu s 5 odst. 2 zákona č. 159/1999 Sb. a zaujmout kladné nebo záporné stanovisko. Žádost se zamítne, pokud ministerstvo nesouhlásí s udělením koncese nebo není-li splněna některá z podmínek. (Pompurová, 2013) MMR (2009) dále zdůrazňuje, že kladné stanovisko ještě neznamená automaticky kladné rozhodnutí o koncesi, neboť podnikatel musí splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti. 54 živnostenského zákona udává, že živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese a podnikateli vydá výpis. 3.5 Podnikatelský plán a jeho struktura Jedním ze základních kroků založení společnosti je plánování, totiž stanovení cílů rozvoje podniku, perspektiv a způsobů dosažení těchto cílů, rozpracování plánu činností s omezením časového rámce. V současné době má každý podnikatel, podnik nebo stát plán vedení své činnosti. Podstata plánu je orientace do budoucna, tudíž výběr cílů a určení způsobů jejich dosažení. Napsáním podnikatelského plánu podnikající osoba ověří,

28 Literární rešerše zda je reálný a životaschopný. Avšak důvodů, proč je potřeba sestavit podnikatelský plán, je samozřejmě více. Vyžaduje se jak pro externí, tak i pro interní účely. Největší užitek z napsání podnikatelského plánu bude mít samotný podnikatel. Sestávení záměru nutí podnikatele objektivně a nestranně hodnotit plánované podnikání z různých pohledů. Dobře sestavený podnikatelský záměr je rovněž pracovním nástrojem, který pomáhá podnikateli v průběhu podnikání. Při hledání finančních prostředků na realizaci zamýšlených aktivit bude hrát podnikatelský plán rozhodující roli. Potenciální investoři ocení, jestli je výhodné vkládat finanční prostředky do daného podnikání nebo ne. Výstižnou definici podnikatelského plánu navrhuje Srpová (2011) ve své knize, kde uvádí, že podnikatelský plán je písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosažení těchto cílů. 3.5.1 Zásady Veber, Srpová (2012, s. 96) tvrdí, že při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Je vhodné, aby podnikatelský plán byl: Srozumitelný je potřeba vyjadřovat se jednoduše, neprezentovat zbytečně mnoho myšlenek v jedné větě, je vhodné pro přehlednost sestavit tabulku. Logický myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu na sebe musí navazovat, tvrzení obsažená v plánu si nesmí odporovat. Je vhodné časový průběh znázornit graficky s doplněním harmonogramu. Stručný myšlenky či závěry obsažené v plánu je třeba uvést stručně. Pravdivý a reálný pravdivost uváděných údajů a reálnost predikovaného vývoje by měla být samozřejmostí. Respektování rizika respektování rizik, identifikace rizik, popř. variabilita navrhovaných řešení v kritických momentech budoucího vývoje zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu. 3.5.2 Struktura Obsah, struktura a velikost podnikatelského plánu závisí na druhu činnosti, velikosti podniku a cílu napsání daného plánu. Koráb, Režňáková, Peterka (2007) uvádí, že neexistuje jediná šablona struktury podnikatelského plánu. Každá banka vyžaduje různé informace a také se druhy podniků hodně liší. Avšak existuje základní struktura, kterou by se začínající podnikatel měl řídit pro zachycení všech důležitých prvků. K základním částem podnikatelského plánu patří: titulní list, exekutivní souhrn, popis podniku, analýza trhu, výrobní plán,

Literární rešerše 29 marketingový plán, hodnocení rizik, finanční plán, přílohy. Titulní list Na titulní straně je uveden obchodní název a logo firmy, název podnikatelského plánu, jméno autora, klíčových osob, zakladatelů, datum založení apod. Srpová (2011) doporučuje na titulní stráně uvést prohlášní typu: Informace obsažené v tomto dokumentu jsou důvěrné a jsou předmětem obchodního tájemství. Žádná část tohoto dokumentu nesmí být reprodukována, kopírována nebo jakýmkoli způsobem rozmnožována nebo ukládána v tištěné či elektronické podobě bez písemného souhlasu autora. Exekutivní souhrn Daná část podnikatelského plánu nesmí být chápána jako úvod, ale jako výstižná informace o jednotlivých částech, které jsou v plánu popsány podrobněji. Srpová (2011) nabízí uvést ve shrnutí odpovědi na následující otázky: Jaké produkty budeme poskytovat? Proč jsou naše produkty lepší než jiné, v čem spočívá jejich konkurenční výhoda a užitek pro zákazníka? Komentář k trhu a tržním trendům (velikost trhu, růst, chování zákazníků) a ke konkurenci. Kdo jsou klíčové osobnosti a jaké jsou jejich realizované úspěchy? Nejdůležitější kvantitativní informace jako je celková kapitálová náročnost, potřeba cizích zdrojů, délka financování, úroková sazba, schopnost splácení cizích zdrojů aj. Analýza trhu Obecně se celkový trh skládá z odběratelů (zákazníků), dodavatelů, konkurentů a také z vnějšího prostředí, které bezpodmínečně ovlivňuje podnik. Je potřeba provést analýzu každé součásti trhu pro pochopení současné situace a lepší vedení podniku. Veber, Srpová (2012, s. 100) zdůrazňují, že musíme přesně určit, co je celkový trh a na který cílový trh v rámci celkového trhu se chceme zaměřit. Celkový trh zahrnuje všechny myslitelné možnosti využití daného výrobku nebo služby. V podnikatelském plánu je nutné podrobně popsat ty skupiny zákazníků, které mají z výrobku nebo služby užitek, mají k výrobku či poskytované službě snadný přístup a jsou ochotny za produkt či službu zaplatit. (Srpová, 2011) Jinými slovy, provedeme analýzu cílového trhu a popíšeme jeho charakteristické rysy. Dále je nutné provést segmentaci potenciálních zákazníků, pro lepší propracování a přizpůsobení nabídky k potřebám spotřebitelů. Segmentaci lze provádět na základě různých kritérií, hlavně je ale potřeba odhadnout velikost