Prostředky interpretace členění dle interakce Není lepší nebo horší prostředek interpretace (médium). John Veverka (autor členění) doporučuje poměr 20% aktivní/aktivní, 30% pasivní/pasivní a 50% smíšená interakce Prostředky interpretace Michal Medek michal.medek@kapraluvmlyn.cz www.michalmedek.cz Výběr prostředků interpretace - kontext Kulturní dědictví: duch místa, jedinečnost snaha o minimální impakt(vizuální, fyzický) očekává se emoční reakce Prostředky interpretace členění dle úrovně myšlenkových operací Lorinetal(2001) revize Bloomovytaxonomie, zpracována pro členění vzdělávacích cílů v oblasti formálního vzdělávání, její použití je však univerzálnější Přírodní dědictví: zázraky přírody, zobecnění na další místa reakce: ochrana a péče Muzea, galerie: sbírky, objekty jako objekty vs. objekty jako symboly reakce: porozumění, obdiv V každém z těchto prostředí je vhodné jiné chování. Prostředky interpretace členění dle úrovně myšlenkových operací Příklad 1 návštěvník porozumí vztahu mezi odlesněním a zvýšenou vodní erozí Příklad 2 návštěvník si dokáže vyrobit domácí kompostér Příklad 3 návštěvník si uvědomí, že lidská rozhodnutí ovlivňující přírodu pramení z různých etických postojů Příklad 4 návštěvník zjistí, že některá mediální sdělení nejsou vědecky podložená Příklad 5 návštěvník dokáže zjistit příčiny vysoké spotřeby energie vs. naučné stezky v ČR se většinou nerozlišuje mezi informačním panelem a vzdělávací stezkou soubor informačních panelů se nazývá naučná stezka v anglosaských zemích se rozlišují informační panely (informationpanels) a vzdělávací stezky (self-guidedtrails), které jsou: zaměřené na jedno téma kratší (800-1,5 km) obsahují řadu panelů (10-15) v převážné většině se jedná o okruhy 1
Příklady vzdělávacích stezek Petrified Trees Cove- Escalante Petrified Forest State Park Lava Flow Trail Sunset Crater Volcano National Monument Klasifikace dle interakce: pasivní/pasivní jednoduchá výroba, levné, umíme to, snadno opravitelné, nízké provozní náklady málo informací (max. 200 slov), nízké zapojení návštěvníků, v přírodě se stávají součástí scenérie Způsob interakce s médiem: zjištění tématu panelu a celkového dojmu (zajímá mne?) => rozhodnutí úvodní seznámení trvající několik vteřin (přehlédnutí textů z vzdálenosti četby) => rozhodnutí seznámení se s nejzajímavějšími částmi (relativně rychlé) přečtení dalších částí (malé procento návštěvníků) skenuji okolí co dál (=> je něco dále k tématu, které mne zaujalo nebo jdeme dál?) Sam Ham (1992) doporučuje členění do 4 úrovní: 1. Téma panelu 2. Hlavní sdělení = nadpisy jednotlivých částí = stručné sdělení obsahu 3. Text k jednotlivým sdělením (200-300 slov = 40-50 sekund čtení max.) 4. Co dál = kde naleznu další informace, co můžu udělat já Tipy (Ham & Medek) 1. Nadpisy i podnadpisy již vyjadřují sdělení (např. Ztrácíme vlastní půdu místo Eroze půdy ) 2. Podnadpisy přímo rozvádí téma nadpisu 3. Pět a méně podnadpisů (podtémat) na panel 4. 200-300 slov = 40-50 sekund čtení max. na podtéma 5. Vyhnout se termínům, které je nutno dále objasňovat (není-li to cílem textu) 6. Vyhnout se obecným termínům = jedinečná příroda (v čem?), složité vztahy (proč? jak?), specifický pracovní postup (tajemství, neznalost nebo málo místa na panelu?). 7. Vyhnout se trpnému rodu (zabíjí dějovost). 2
Tipy (Ham & Medek) 8. Vyhnout se rozdělení na my a vy, často však používat osobní zájmena a označení skupin (lidé, lékaři), odvolávat se na přímou zkušenost návštěvníka ( Už jste viděli? ) 9. Skutečná data často zaujmou více než odvozené informace. 10. To co lze vyjádřit graficky, je lepší vyjádřit graficky. 11.Počítat s nelineárním chováním návštěvníka = nenavazovat na sebe informace na panelu, natož panely. 12. Zahrnout další směřování návštěvníka (Co dál? Co já?). 13. Text bez hrubek! 14.Interpretujeme-li, nepíšeme encyklopedii nastojato, musí se s tím smířit autor i zadavatel. Příklady z NP Českosaské Švýcarsko: Jetřichovická naučná stezka Gabrielina naučná stezka Nemusí mít vždy vzhled tabulí. Letáčky a brožurky přenosné, detailní informace i vícejazyčně suvenýr z návštěvy, lze prodávat návštěvník není tady a teď pouze pro ty, kteří umí číst nároky na zaměstnance prodej/rozdej Z hlediska interakce většinou pasivní/pasivní médium. Letáčky a brožurky Obsah i forma se odvíjí od kontextu (průvodce po vzdělávací stezce, propagace území, informace pro návštěvníky..) Audioprůvodce Audio lze použít i k navození osobního dojmu nebo poslechu jinak rušivých zvuků. Doporučení do značné míry platí totéž, co o informačních tabulích (přehledná strukturace, provázanost grafiky a textu). Další doporučení viz. Růžička (2009), ačkoliv se nevěnuje specificky materiálům k interpretaci. 3
Audioprůvodce Diorámata a scény přenosné, neruší dojem dalších návštěvníků vícejazyčnost lze je strukturovat i více do hloubky potřeba intenzívní péče nároky na zaměstnance drahá výroba programu nevhodné pro malé děti nepodporuje komunikaci mezi návštěvníky Z hlediska interakce pasivní/aktivní médium. Diorámata a scénické tabule Rekvizity navozují pocit historie či místa provokují fantazii mohou být velmi efektivní z hlediska provozních nákladů je často potřeba je dále interpretovat mohou působit jako zastaralé médium vysoké pořizovací náklady Z hlediska interakce pasivní/pasivní médium. Rekvizity Rekvizity (vysoce) interaktivní zapojení smyslů relativně levné je většinou potřeba je dále interpretovat zvýšené nároky na ochranu potřeba údržby Z hlediska interakce pasivní/aktivní médium. 4
Modely Modely dodávají představu o prostoru efektivně komunikují komplexní informaci více zapojují návštěvníka (nežli 2D) často vysoké náklady na vytvoření zvýšené nároky na ochranu a údržbu většinou neumožňují interakci návštěvníků Z hlediska interakce pasivní/pasivní médium. Videoprojekce Videoprojekce vizualizace dějů možnost využití autentických snímků možnost virtuální prohlídky nedostupných prostor (a. pro tělesně postižené, b. uzavřených prostor) rušení okolí náchylné k závadám příjemce většinou neovládá proud informací Z hlediska interakce aktivní/pasivní médium. mohou se přizpůsobit různým stylům učení podporují participaci návštěvníků umožňují různé úrovně poskytování informací musí být intuitivní, aby byly efektivní interakce často probíhá na úrovni jednotlivce nebezpečí interakce pro interakci ( zkusím, co to dělá ) mohou být extrémně drahé a(nebo) samoúčelné Z hlediska interakce aktivní/aktivní médium. 5
Děti v expozici 6
Děti v expozici Literatura Ham, S. (1992) Environmental Interpretation. Golden CO: North American Press LorinW. Anderson, David R. Krathwohl, Peter W. Airasian, KathleenA. Cruikshank, Richard E. Mayer, Paul P. Pintrich, JamesRaths, MerlinWittrock(2001) A TaxonomyforLearning, Teachinga AssesingofEducationalObjectives. New York: Longman. Ptáček, L., Růžička, T., Medek, M., Hušková, B., Banaš, M. (2012) Jak předkládat svět. Brno: Partnerství o.p.s. Růžička, T. (2009) Už žádný leták, prosím!. Brno: Nadace Partnerství. Veverka, J. (1998) Interpretive Master Planning. Tustin: Acorn Naturalists 7