Střední škola KNIH, o.p.s KNIHKUPECKO NAKLADATELSKO INFORMAČNĚ HUMANITNÍ ADHD, lehká mozková dysfunkce a porucha pozornost - hyperaktivní děti Vypracovala: Karina Čurdová Vedoucí práce: Mgr. Milena Karnetová
Prohlášení Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.
Obsah 1. Základní vymezení pojmu... 3 2. Diagnostika ADHD... 4 4. Typické příznaky ADHD... 8 4.1. Deficit pozornosti... 8 4.2. Hyperaktivita... 8 4.3. Impulzivita... 8 4.4. Emoční labilita... 8 6. Související poruchy... 11 6.1. Poruchy, které se zaměňují za ADHD... 11 6.2. Poruchy, které často ADHD doprovázejí... 12 7. Léčba... 13 7.1. Farmakoterapie... 13 7.2 Formy terapeutické péče... 15 1
Úvod Ve své maturitní práci se budu zabývat problematikou dětí s ADHD. Pojem ADHD znamená v překladu - vývojová porucha charakteristická vývojově nepřiměřeným stupněm pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Tato porucha patří v dnešní době mezi aktuální témata, hlavně v oblasti školství. ADHD postihuje miliony dětí a dospělých, přesto navzdory zvýšenému povědomí je nadále ne vždy rozpoznané a správně diagnostikované. Existuje mnohem více informací o projevech ADHD v období dětství a dospívání než v průběhu dalšího života, proto bude kladen důraz především na děti. Velká část znalostí a vědomostí o ADHD nepochází z knih, odborných časopisů, ale od samostatných pacientů. Tato porucha ovlivňuje celkové fungování rodiny a ovlivňuje její život v běžných denních situacích. Cílem maturitní práce je seznámit se s poruchou, jejími projevy a celkovým vývojem pacienta během jeho života. Ve společnosti převládá názor, že rodiče nezvládají výchovu svých dětí. Rodiče však pro ně potřebují větší nabídku možností vzdělávání. Děti s ADHD kladou zvýšené požadavky na své okolí, proto mu je třeba věnovat zvýšenou péči a pozornost. Je nutné děti neustále povzbuzovat, chválit je a hledat jeho kladné stránky. V některých kapitolách bude srovnání pohledů na ADHD českých odborníků s americkými. Práce se bude také zabývat příčinami vzniku poruchy, možnými způsoby jejího diagnostikování a metodami, kterými lze projevy co nejvíce ovlivnit nebo zmírnit. V současné době existují různé formy léčby a pomoci. I přes veškerou informovanost se velká část dětí s ADHD nedočká kvalitní péče, protože okolí není ochotno změnit přístup k dítěti a připustit, že trpí poruchou a jeho projevy nijak nesouvisí s nevychovaností nebo neposlušností. Během života se potýkají s řadou problémů, často souvisí se vztahy a navazováním nových kontaktů nejen v rodině, ale i ve škole. Pro zpracování bude voleno odborné literatury z ověřených zdrojů. 2
1. Základní vymezení pojmu ADHD je anglickou zkratkou názvu Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Z definice plyne, že ADHD je vývojová porucha charakteristická vývojově nepřiměřeným stupněm pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. 1 Dříve se používal termín LDM (lehká mozková dysfunkce). Označení LMD je stále velmi časté, i když neodpovídá MKN-10- systém mezinárodní klasifikace nemocí. Používaná zkratka ADHD pochází z americké klasifikace nemocní (DMS IV). Klasifikace MKN-10 definuje dvě poruchy, které se ve svém výskytu často doplňují: poruchou aktivity a pozornosti (označena kódem F 90.0) a hyperkinetickou poruchu chování (F 90.1) Termín ADHD se používá především ve Spojených státech a do evropského prostředí pronikl proto, že většina výzkumů má svůj původ právě v USA. Z tohoto důvodu se začal používat jednotný termín ADHD i u nás. Nejčastějšími projevy ADHD jsou nesoustředěnost při učení, na danou činnost, neposlušnost a potíže se zahájením práce, nepořádnost, ztrácení věcí, malá vytrvalost a chyby z nepozornosti. 2 1 GOETZ, Michal. ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 13 s. ISBN 978-80-7262-630-4. 2 MICHALOVÁ, Zdeňka. ADD/ADHD v kontextu poruch chování. Liberec: Technická univerzita v Liberci- Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2011. 42-43 s. ISBN 978-80-7372-733-8. 3
2. Diagnostika ADHD Diagnózu ADHD není snadné určit. Její určení je závislé mimo jiné i na tom, do jaké míry zasahují její symptomy do každodenního života jedince. Symptomy se různí podle věku, situace a podmínek. U každého dítěte se může ADHD projevovat v různých situacích jinak. Někteří odborníci se liší v pojetí a přístupu k ADHD. Někteří považují tyto symptomy za jistý druh chování a zásadně odmítají označení syndromu. Jiní chápou symptomy jako součást syndromu, se kterým mohou být spojeny i další různé poruchy. 3 Alison Munden říká: aby se dala stanovit přesná diagnóza, je důležité vyšetření kvalifikovaného a zkušeného odborníka. Diagnózou se obvykle zabývá dětský psychiatr a psycholog. 4 Ti potřebují znát přesný zdravotní stav dítěte, včetně všech faktů o průběhu a situaci porodu a dalšího postupného vývoje. Lékař musí získat přesnou představu o jeho osobnosti, vztazích v rodině, osobních přednostech a také studijních potřebách a předpokladech. Celkové vyšetření zahrnuje pečlivé posouzení symptomů a k tomu také zdravotní, psychologické, studijní, osobní i rodinné anamnézy. Takovéto informace se získávají z lékařských zpráv, z rozhovorů, klinických pozorování a vyšetření. Při diagnostice ADHD se vychází z následujících zdrojů: Osobní anamnéza K rizikovým faktorům patří problematické a rizikové těhotenství a obtížný porod, včetně špatného zdravotního stavu matky, zneužívání alkoholu a kouření. Lékař zde prověřuje další aspekty průběhu zdravotního stavu dítěte, včetně nehod, operací, poruchy funkce jater a ledvin. K tomu potřebuje znát předepisované i nepředepisované léky, které dítě dostávalo. Dále musí zjistit, zda nemá potíže se zrakem, sluchem a řečí. Může to mít vliv na schopnost dítěte učit se a přemýšlet. Školní anamnéza Lékař musí zjistit, jak se dítě projevuje ve škole, jaký má prospěch, úroveň jeho schopností a dovedností, zda se vyskytují specifika poruchy učení. Celkově jaký má vztah ke svým spolužákům a k učitelům. Lékař by si měl také od školy vyžádat písemný posudek. Rodinná anamnéza Zde se posuzuje duševní a tělesné zdraví rodičů dítěte a dalších rodinných příslušníků. Důležité je zeptat se na přítomnost onemocnění typu ADHD nebo deprese. Pozorování Pozorování je přínosné nejen při určování diagnózy, ale také přináší informace, které tvoří základ pro budoucí výchovné opatření. Důležité je pozorování dítěte v jeho přirozeném stavu, pokud zjistí, že je pozorováno, změní své chování. 3 TRAIN, Alan. Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 29. s. ISBN 80-7178-131-2. 4 MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 119 s. ISBN 80-7367-188-3. 4
Tělesné vyšetření Vyšetření dítěte po tělesné stránce je také velice důležité. Lékař se zaměřuje na odchylky, které by mohly být velice důležité pro stanovení diagnózy nebo léčby. 5 5 MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 119 s. ISBN 80-7367-188-3. 5
3. Etiologie V současné době neexistuje ucelené vysvětlení příčin a podmínek, za kterých se ADHD rozvíjí. Z možných příčin se nejvíce odborná veřejnost shoduje na dědičnosti a biologickofyziologických příčinách. ADHD patří k poruchám, u kterých se příznaky a jejich intenzita mění během vývoje jedince. Značné rozdíly jsou také mezi chlapci a dívkami, důležitou roli hraje rovněž věk. 6 ADHD nemá nic společného s inteligencí jedince, i když v důsledku snížené pozornosti a časté kombinaci se specifickými poruchami učení bývají školní výsledky horší. Genetika Mezi dispoziční příčiny se začleňují genetické vlivy. ADHD je i dědičná záležitost. Například mnoho dětí má otce, který v dětství trpěl stejnou poruchou. ADHD má svůj původ v genech, a proto jej nelze vyléčit. Z našich odborníků např. Uhlíková dokazuje, že u výskytu ADHD se jedná především o polygenní dědičnost. V rodinách dětí postižených ADHD se významně častěji než v rodinách kontrolních vyskytuje nesoulad mezi rodiči, velký počet jedinců v rodině, nižší až nízký socioekonomický status rodiny a kriminalita. 7 Lehká mozková dysfunkce- LMD LMD je označením pro lehkou mozkovou dysfunkci, dříve označovanou jako lehká dětská encefalopatie (LDE). LMD vzniká v důsledku drobného poškození mozku, k němuž může dojít v období prenatálním (před porodem), perinatální (během porodu) a raně postnatální (po porodu). Prenatální poškození může být způsobeno onemocněním matky dítěte, zejména kouřením, alkoholismem nebo závislostí na lécích. Léčba se dá ovlivnit některými druhy léků. 8 Perinatální poškození bývá způsobeno například nedostatečným okysličování mozku při dlouho trvajícím porodu, problémech s pupeční šňůrou nebo vdechnutím plodové vody. Postnatální poškození souvisí se metabolickými potížemi novorozenců, které mohou způsobit nedostatek kyslíku v krvi, který způsobuje poškození centrální nervové soustavy. Jejich příčinou může být i těžká infekční onemocnění (záněty střední ucha, zápal plic, spála nebo záněty mozkových blan). Podle celosvětových výzkumu vyplynulo, že u dětí s ADHD je narušena funkce přenašečů signálů mezi neutrony. Látky jako dopamin a serotonin ovlivňují náš způsob myšlení, cítění a schopnost koncentrace pozornosti. Pomocí léků je možné posílit funkci neuronů a tím také ovlivňovat chování dítěte. Jako další příčinou může být otrava olovem. Alain Train říká: otrava olovem se u dětí vyskytnout může a může dokonce způsobit i poškození mozku, ale dochází k tomu zřídka. 9 6 http://www.adehade.cz/diagnostika/priznaky-podle-veku-ditete/ 7 MICHALOVÁ, Zdeňka. ADD/ADHD v kontextu poruch chování. Liberec: Technická univerzita v Liberci- Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2011. 57 s. ISBN 978-80-7372-733-8. 8 http://www.poruchy-uceni.cz/lmd.php 6
V poslední době se hovoří i o tom, že původcem hyperaktivity mohou být také umělá barviva, konzervační přípravky a salicyláty, protože strava působí na chemické pochody v našem těle a na naše chování. 9 TRAIN, Alan. Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 46. s. ISBN 80-7178-131-2. 7
4. Typické příznaky ADHD 4.1. Deficit pozornosti Paclt říká: Pojem deficit pozornosti je vícerozměrný a může se vztahovat k deficitu čilosti vzrušivosti, výběrovosti podnětů, soustředěné pozornosti a k nedostatečnému rozsahu chápání. 10 Děti trpící ADHD mají problémy s udržením pozornosti ve výraznější míře než intaktní děti stejného věku a pohlaví a mají největší potíže s udržením úsilí zaměřeného na plnění daných úkolů. Pozornost dětí s ADHD se při zaměřené činnosti rychle unaví a upadá. Další jev spojený s pozorností je kolísání, díky tomu mají děti velké výkyvy ve výkonech, a to bez zjevné příčiny. Pro tyto jedince je velice náročné učení a vůbec udržení schopnosti učit se. Lehce přehlédnou detaily v zadání úlohy, zapomínají háčky a čárky. Pozornost rychle klesá se zvyšující se únavou dítěte. Snadno se dají vyrušit od schopnosti soustředit se a mnohem déle trvá, než se znovu vrátí k původní činnosti. 4.2. Hyperaktivita Hyperaktivita je druhým základním rysem ADHD. Projevuje se nadbytkem motorické aktivity, zvýšenou pohyblivostí a živostí. U dětí je už zřejmá vysoká činorodost před narozením, jsou velmi aktivní již v děloze. Po narození málo spí a hodně pláčou. Hyperaktivní dítě se vyznačuje velkým množstvím energie, neposedností, třepe rukama nebo nohama a vrtí se na židli. Pohyby jsou značně neuspořádané, nemotorné a také bývá často nepřiměřeně upovídané a hlučné. Rádi dávají přednost činnosti, která jim přináší odměnu. Obvykle nebývají vytrvalé a cílevědomé. Například ve škole doplňují výklad učitele poznámkami a tím ruší ostatní spolužáky. Podobné problémy jako při vyučování mívají i ve školní družině a jídelně, jsou hlučné, odbíhají od jídla. Patrná je také roztržitost, u které děti často někde zapomínají či ztrácejí věci. 4.3. Impulzivita Impulzivita se pojí s hyperaktivitou. Znamená, že dítě reaguje na přicházející podněty zcela bezprostředně, překotně a příliš zbrkle. Jedná ukvapeně, nedomyslí možná rizika či důsledky, reaguje prudce a nepřiměřeně. Charakteristické pro impulzivní dítě také je, že žije zcela přítomností, všechno chce mít hned a nedokáže čekat. Dítě se také často dostává do nebezpečných situací, bez jakéhokoliv přemýšlení se vrhá do čehokoli, co ho zrovna napadne, například přeběhne silnici nebo skáče z výšky 11 4.4. Emoční labilita U dětí s ADHD se objevuje střídání nálad a prudké reakce na běžné podněty a situace. Dítě je zvýšeně citlivé, dráždivé a citlivě reaguje na změny. Vše hodně prožívá, je přecitlivělé, zranitelné a labilní. Hůře se zklidňuje, jeho sebevědomí je nízké. Může být i slovně a fyzicky agresivní. 12 10 PACLT, Ivo. Hyperkinetická porucha a porucha chování. 1. vyd. Grada, 2007. 115 s. ISBN 978-80-247-1426-4. 11 PACLT, Ivo. Hyperkinetická porucha a porucha chování. 1. vyd. Grada, 2007. 115 s. ISBN 978-80-247-1426-4. 12 http://priznaky.vitalion.cz/poruchy-nalady/ 8
5. Výskyt a projevy Výskyt určitého onemocnění v populaci se vyznačuje v procentech (kolik procent jedinců z nějaké skupiny trpí daným onemocněním) a nazývá se prevalence. U ADHD se prevalence u dětí školního věku pohybuje kolem 3-7%. Podle starších výzkumů bývají chlapci postiženi třikrát častěji než dívky. Train říká: Celkově se u 30-80% diagnostikovaných hyperaktivních dětí vyskytují příznaky, které přetrvávají až do dospělosti. V případě, že se u nich podaří poruchu rozpoznat a správně léčit, mělo by být možné najít životní způsob, který jim bude vyhovovat a nebude jim působit v životě zásadní potíže. 13 Pokud byla již v rodině zaznamenána porucha ADHD, psychická abnormalita s výskytem příznaků poruch chování, nálady a úzkosti, narůstá nebezpečí, že symptomy budou přetrvávat. Změna příznaků v souvislosti s věkem: ADHD patří mezi onemocnění, která se vyvíjejí zároveň s růstem dítěte. Dříve se udávalo, že z ADHD děti ve většině případů vyrostou. Nicméně u 80% u nich se s touto diagnózou setkáváme i v adolescenci a až 60% jedinců může vykazovat některé příznaky v dospělosti. 14 Novorozenci Hyperaktivita se může projevovat už v novorozeneckém věku. Zatímco novorozenec bez hyperaktivity si obvykle vytvoří určitý rytmus střídání bdělosti, krmení, spánku či pláče, hyperaktivní dítě mívá nápadně nepravidelný režim. Batolata Jeden z projevů v batolecím období je neklid, živost, nepravidelný jídelní režim. Někdy se může objevit nevyrovnaný psychomotorický vývoj, což znamená, že dítě např. umí lézt dříve než sedět. Předškolní děti Michal Goetz říká, že: u více než 50% dětí, zpozorují rodiče zvýšenou aktivitu. Výskyt některých příznaků mezi třetím a čtvrtým rokem sám o sobě neznamená, že porucha bude přetrvávat do dalších let. 15 Jak vypadá chování u předškolních dětí, u kterých se o ADHD skutečně jedná? Ve většině případů je dítě mimořádně živé, je neustále v pohybu a vyžaduje neustálou pozornost. 13 TRAIN, Alan. Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 64 s. ISBN 80-7178-131-2. 14 TRAIN, Alan. Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 65 s. ISBN 80-7178-131-2. 15 GOETZ, Michal. ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 44 s. ISBN 978-80-7262-630-4. 9
Školní děti Ve škole jsou kladeny na dítě velké nároky, kterým se musí přizpůsobit. Vydržet v klidu, dávat pozor, poslouchat, spolupracovat s ostatními, respektovat své spolužáky a učitele. Je zřejmé, že školní období je jedním z nejtěžších. Až 25% dětí s ADHD trpí ještě zároveň dyslexií nebo dysgrafií, které jejich práci ve škole ještě stěžují. Děti s ADHD bývají také méně citově vyzrálé, a proto se jejich pocity okamžitě odrážejí v chování. Mívají bezdůvodně špatné nálady, jsou podrážděnější a často se nechají vyprovokovat. Mezi 7-10 rokem se u 30-50% dětí s ADHD dostavují poruchy chování, jako je časté lhaní, krádeže a agresivita. Adolescenti ADHD příliš nenapomáhá tomu, aby se dítě v pubertě snadno začlenilo do kolektivu nebo mezi své vrstevníky. Adolescent s poruchou prodělává stejné změny jako jeho vrstevníci, ale je méně zodpovědný a samostatný. Michal Goetz konstatuje: až u 25-35% pacientů s ADHD experimentuje s drogami, začínají kouřit cigarety a hrají počítačové či hazardní hry. Dříve než ostatní dospívající začínají se svým sexuálním životem, který bývá hodně komplikován u 15% nechtěným otěhotněním před dvacátým rokem věku. 16 Dospělí Dospělí člověk s ADHD je schopen příznaky lépe kontrolovat a ovládat se. Vynakládá větší úsilí na činnost a soustředění. Přidružené psychické poruchy jsou u dospělých podobné jako u adolescentů, jedná se o deprese a úzkostné poruchy spojené s nízkým sebevědomím, závislosti na drogách a alkoholu. 17 16 GOETZ, Michal. ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 31 s. ISBN 978-80-7262-630-4. 17 GOETZ, Michal. ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 46 s. ISBN 978-80-7262-630-4. 10
6. Související poruchy Michal Goetz říká: u dětí s ADHD se nalézáme přítomnost další poruchy v 60-70% případů. 18 Jejich zastoupení se u ADHD mění s věkem. Včasná léčba může snížit pravděpodobnost, že se objeví další vývojová nebo duševní porucha. 6.1. Poruchy, které se zaměňují za ADHD Ne každé dítě, které je hyperaktivní, impulzivní a má problémy se soustředěním a pozorností, trpí ADHD. Alison Munden konstatuje: Existují další tělesná a psychická onemocnění, která mohou být a ADHD chybně zaměňována, a lékař by je při vyšetřování dítěte s takovými příznaky neměl opomenout. 19 K těmto poruchám patří: Somatické poruchy, léky a zneužívání drog, problémy se sluchem nebo zrakem, nejzávažnější chronická neurologická porucha epilepsie, změny chování, které mohou být následkem zranění hlavy. Dále některé akutní nebo chronické somatické onemocnění, špatná výživa, spánkový deficit v důsledku poruchy spánku nebo nevhodného prostředí. Velká řada onemocnění projevujících se určitými příznaky nebo typy chování, které jsou pro ně charakteristické nebo jsou s nimi často spojovány, může vést k domněnce, že dítě trpí ADHD. Je důležité pátrat po jiných onemocněních, které mají souvislost nebo jiný vztah k ADHD, protože jejich přítomnost ovlivňuje související jevy toho druhého. Jsou to například: Poruchy autistického spektra- lidé s takovými poruchami mívají sklon ke stereotypům a rituálům. Tři čtvrti autistů mají IQ nižší než 70 a velká část z nich, si nikdy neosvojí sociálně přiměřenou řeč. Tourettův syndrom se vyznačuje opakovanými záškuby těla (nejčastěji hlavou nebo krkem), které pacient ovládá s velkou obtíží. Spolu s Torettovým syndromem se vyskytují náhlé hrdelní zvuky nebo zkomolená slova. Torettům syndrom se může vyskytovat spolu s ADHD, a proto je důležité důkladné vyšetření a diagnostika. Poruchy chování Alison Munden popisuje tak, že: poruchy chování jsou takové, které jsou charakterizovány opakujícím se a přetrvávajícím vozcem agresivního nebo delikventního chování. 20 K potížím s přesným odlišením poruchy chování od ADHD a vzhledem ke skutečnosti, že tyto dvě poruchy často existují vedle sebe, je důležité velmi pečlivé vyšetření. Porucha příchylnosti- děti, které bývají často vystavovány opakovanému nebo dlouhodobému odloučení od rodičů, mohou trpět poruchami příchylnosti. Mívají příznaky špatného sebeovládání a krátkého udržení pozornosti a mohou být příliš důvěřivé a společenské. 18 MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 75 s. ISBN 80-7367-188-3. 19 MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 30 s. ISBN 80-7367-188-3. 20 MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 42 s. ISBN 80-7367-188-3. 11
Deprese a jiné emoční problémy- sem patří převládající špatná nálada, pocit neštěstí, negativní pohled na život, poruchy spánku a chuti k jídlu, problémy s myšlením a koncentrací, podrážděnost i myšlenky na sebevraždu. Tyto poruchy nesmí být opomenuty při vyšetření. Například předepsání léků, hlavně stimulancií, dětem, které mají deprese, ale nemají ADHD, by mohlo být škodlivé. 21 6.2. Poruchy, které často ADHD doprovázejí Jsou to poruchy, které spolu úzce souvisejí, mají společný základ a většinou se vyskytují společně. Dyslexie- jedná se o vývojovou poruchu čtení, může být buď vrozená, nebo získaná poškozením mozku. Jedná se o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst a při současném zachování inteligence. 22 Dyskalkulie- je specifická porucha počítání. Dyskalkulie se projevuje přibližně u 5 6% dětí. Důsledkem dyskalkulie je, ještě zaostává ve schopnosti osvojovat si matematické pojmy a vztahy a manipulovat s nimi. 23 Dysgrafie -postihuje písemný projev, který bývá nečitelný, dítě si obtížně pamatuje písmena, obtížně je napodobuje. Projevuje se také výraznými obtížemi v osvojování psaní, tj. při učení se tvarům jednotlivých písmen nebo celkovou nápadnou formální neobratností písemného projevu. 24 Dyspinxie- představuje specifickou poruchu kreslení, která je charakteristická nízkou úrovní kresby. Dítě zachází s tužkou neobratně, tvrdě, nedokáže převést svou představu z trojrozměrného prostoru na dvojrozměrný papír, má potíže s pochopením perspektivy. Dítě trpící dyspinxií má potíže s pochopením stereometrie a s rýsováním. 25 21 MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 31 s. ISBN 80-7367-188-3. 22 http://www.poruchy-uceni.cz/dyslexie.php 23 http://www.milan.cernoch.net/web/dyskalkulie.htm 24 http://www.milan.cernoch.net/web/dysgrafie.htm 25 http://www.milan.cernoch.net/web/dyspinixie.htm 12
7. Léčba Syndrom ADHD zasahuje do mnoha oblastí života pacienta, proto by se na léčbě měli podílet všichni, kteří se angažují do výchovy nebo mají s pacientem blízký vztah. Měli by to být nejen odborníci z řad lékařů a psychologů, ale i učitelé, sourozenci a rodiče. Vedle pokynů a rad, které by měly pomoci při výchově hyperaktivních dětí, by měli rodiče v prvé řadě přijmout dítě takové jaké je, s jeho zvláštnostmi a potížemi. Cílem léčby je pomoci dítěti zvládat denní režim, využívání své inteligence ve škole a v běžném životě a zlepšit vztahy s blízkými osobami. Je důležité a nezbytné zaměřit se nejen na příznaky na ADHD, ale také na prevenci nebo terapii. 26 Existuje řada léčebných postupů a opatření. Pro pacienty se středně těžkou až těžkou poruchou může užívání léků znamenat skutečnou změnu v chování, myšlení a mít rozhodující význam. V některých případech je správné užívání léků jedinou možností, jak zajistit účinnost ostatních opatření. U dětí s mírnými příznaky může být vhodnější nejprve kombinace psychologických, speciálněpedagogických a sociálních opatření. 27 7.1. Farmakoterapie Farmakologické léčba pod vedením psychiatra, není v naší republice stále tolik propagována jako např. v Americe, kde převládá a je hlavní součástí terapie. Aby farmakologická léčba byla efektivní, musí být dodrženy základní podmínky. Jednou z nejdůležitějších je pravidelnost užívání léků. Pokud např. jeden z rodičů nesouhlasí, není zajištěno jeho pravidelné užívání. Zahraniční studie rovněž prokazují, že farmaka většinou efektivně pomáhají v rodinách, kde nedošlo vlivem ADHD k narušení vzájemného vztahu mezi rodiči a dítětem. Medikaci nelze předepsat z důvodů alergie na některou složkou užívanou v přípravku. Výzkumně již bylo prokázáno, že jedinci s ADHD, kteří nejsou farmakologicky léčeni, častěji směřují k závislostem na návykových látkách, než ti, kteří léčeni jsou. 28 Farmaka, která lékař pacientům s ADHD podává, patří nejčastěji do následujících skupin: Stimulancia (Ritalin, Concerta) Nestimulační preparáty (Strattera) Antidepresiva Další možná farmakoterapie (Lecitin, Ginko biloba, Piracetan) 26 GOETZ, Michal. ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 89-90 s. ISBN 978-80-7262-630-4. 27 MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 120 s. ISBN 80-7367-188-3. 28 MICHALOVÁ, Zdeňka. ADD/ADHD v kontextu poruch chování. Liberec: Technická univerzita v Liberci- Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2011. 96 s. ISBN 978-80-7372-733-8. 13
Stimulancia dosahují maximálního účinku 1 hodinu po podání pacientovi, účinnost klesá po 4 hodinách, kdy je optimální podat další dávku. Délka terapie pomocí stimulancií je individuální a může trvat od několika měsíců až po několik let. K léčbě ADHD je v České republice schválen lék Ritalin, jehož účinnou látkou je methylfenidát. 29 Ritalin je doporučen od 6 let. Není vhodné ho indikovat u pacientů s agresivitou, jejich situaci může zhoršit. Výhodou Ritalinu je, že účinkuje velmi rychle. Nestimulační preparáty Od roku 2002 je na našem trhu Strattera s účinnou látkou atemoxetinem. Je doporučován jak u dětí, tak u dospělých. Pacienty netlumí a stejně jako stimulancia upravuje aktivitu mozkových center. Protože se nejedná o stimulancium, není její předepisování sledováno kvůli rizikům zneužití. Užívá se jedenkrát denně a je účinná po celých 24 hodin. Blahodárně působí na proces usínání. Kromě hyperaktivity, impulzivity a pozornosti zlepšuje u dětí i stavy úzkostnosti. Antidepresiva Pokud není možné ze závažných důvodů u dítěte použít uváděné léky, lze indikovat některé druhy antidepresiv. Medikace tohoto typu může pomáhat hlavně dětem, které trpí ADHD spojenou s úzkostí nebo depresí. Thymoleptika jsou látky, které v mozku podporují vyšší hladinu serotoninu, zajišťujícího duševní pohodu. Používá se v psychiatrické praxi jako antidepresivum, podle americké praxe tlumí příznaky hyperaktivity Další možná farmakoterapie Z dalších u nás užívaných farmak jsou uváděna nootropika. Tyto látky poskytují nervovým buňkám větší přísun kyslíku a glukózy tím, že zvětší průtok krve mozkovými cévami. Jejich účinek je výživový, tudíž nemívají vedlejší účinky. Dále Piracetam je velmi dobře osvědčená účinná terapie u různých forem ADHD. Z přírodních látek je pro prokrvení mozkové tkáně účinný extrakt z listů stromu Ginko biloba. Je volně prodejná jako doplněk stravy. Je důležité si uvědomit, že farmaka rozhodně nezmění povahu dítěte a jeho temperament, nezvýší jeho rozumovou kapacitu. Bylo ale již studiemi zjištěno, že léčené děti s ADHD dosahují vyššího stupně vzdělání a lépe se zdokonalují v sociálních dovednostech potřebných pro běžný život ve společnosti. 30 29 GOETZ, Michal. ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 89-90 s. ISBN 978-80-7262-630-4. 30 MICHALOVÁ, Zdeňka. ADD/ADHD v kontextu poruch chování. Liberec: Technická univerzita v Liberci- Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2011. 100. s. ISBN 978-80- 7372-733-8. 14
7.2 Formy terapeutické péče V České republice se terapeutická pomoc poskytuje především formou péče: Psychologické- zahrnuje psychoterapeutickou oblast činností především pedagogickopsychologických poraden, speciálně pedagogických center a středisek výchovné péče, klinických ambulancí a působení školních psychologů Speciálně-pedagogické- zahrnuje formy kompenzačních cvičení a reedukace (převýchova) Psychiatrické- zahrnuje péči ambulantní, péči na klinice nebo v psychiatrické léčebně Školní- zahrnuje především speciálně pedagogický přístup k dětem ve škole v rámci vyučování nebo péči individuální Rodinné- zahrnuje zlepšení komunikace a porozumění mezi členy rodiny s cílem jim najít vlastní řešení problémů Mezi nejvíce používané techniky v naší republice je řazena: Kognitivně-behavoriální péče (terapie) Multimodální přístup, obsahující nejméně dva psychoterapeutické přístupy v různých kombinacích s rodinnou terapií, pracovní, psychoanalytickou a kognitivně orientovanou psychoterapií. Behavoriální terapie Pomoc při zlepšení schopností rodičů zvládat nežádoucí chování dětí a podporovat projevy dobrého chování poskytují školení odborníci. Behavoriální terapie je založena na využití principu učení k získávání žádoucích reakcí a vzorců chování výměnou za nežádoucí. Existuje několik behavoriálních technik, které pomáhají zvládat nežádoucí chování dětí s ADHD. Rodinná terapie Tato metoda je zejména vhodná v rodinách, kde problémy plynou z nejasné z nejednoznačné komunikace, a v rodinách, kde jsou vztahy mezi jednotlivými příslušníky rodiny napjaté. Problém ADHD se považuje za záležitost celé rodiny, neomezuje se pouze na dítě. Rodiče, kteří pečují o dítě s ADHD, jsou často vystaveni velkému stresu. Dosažení stanovených cílů trvá dlouho a dochází k mnoha chybám. Pokud se však stanoví jednotlivé kroky, které se dají zvládnout, a časový plán, který je reálný, roste úspěch každým dnem. Dítě nebo dospívající by se měli aktivně zapojovat při stanovení priorit a určení cílů, jichž je třeba dosáhnout. V současné době bývá nejmoudřejší pokusit se zavést efektivní léčbu a strategická opatření co nejdříve. 31 31 TRAIN, Alan. Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 81-85 s. ISBN 80-7178-131-2. 15
Závěr Cílem mé maturitní práce bylo seznámit se s poruchou ADHD, jejími projevy a následným vývojem. Při vypracování této práce byl kladen důraz na lepší pochopení problematiky vývojové poruchy ADHD. Diagnostikování poruchy je téměř vždy, když se u pacientů vyskytuje porucha pozornosti nebo hyperaktivita. Ovšem ani tyto jednoznačné příznaky nemusí poukazovat na poruchu ADHD. Na základě prostudované literatury byl stanoven okruh témat, které byly v práci vysvětleny. Rodinné prostředí či škola by měly mít na paměti, že problémy dětí s ADHD mají biologický základ a že jejich chování není způsobeno úmyslně. Samotným dětem přinášejí tyto problémy řadu obtíží. Škola by se měla dětem s ADHD snažit poskytnout šanci k lepšímu budoucímu uplatnění a především k rozvoji osobnosti. V současné době se věnuje velká pozornost výzkumům a pozorováním dětí. Je snaha pochopit příčiny a projevy poruchy pozornosti a hyperaktivity. Děti s poruchami chování potřebují pevný režim, pozitivní vedení a pochvalu za správně provedené úkoly či činnosti. Přístup k výchově a celkovému vzdělání je problematický a nesnadný. Podmínkou pro zvládnutí dítěte je odhodlání změnit i své vlastní chování, na které pak dítě také reaguje změnou. Psychologové, pedagogové, rodina ale i celá společnost by se měla těmto dětem snažit vždy v jejich problému pomoct a vyhovět. 16
Anotace Tato maturitní práce je zaměřena na problematiku dětí s ADHD. Popisuje vývojovou poruchu, která je charakteristická vývojově nepřiměřeným stupněm pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Dále se zabývá diagnostikou, výskytem, typickými příznaky ADHD, léčbou a péčí. Speciální léčba a následná výchova o děti s ADHD nebývá jednoduchá a často je potřeba odborné pomoci lékařů a psychologů. Cílem této práce bylo seznámit se s problematikou dětí s ADHD a pochopit základní rysy této vývojové poruchy. Die Annotation Diese Abiturarbeit befasst sich mit dem Thema Kinder mi ADHD. Sie beschreibt die Entwicklungsstörung, en wie Hyperaktivitöt, Impulsivitöt und Aufmerksamkeitsstörungen. Weiter befasst sie sich mit der Diagnose, dem Vorkommen, den typischen Symptomen der Behandlung und Pflege. Die spezielle Behandlung und die Erziehung von den Kindern mit ADHD ist nicht einfach und bedurft oft ist benötigen der Fachhilfe on Ärzten und Psychologen. Das Ziel dieser Arbeit war sich mit den Problemen von Kindern mit ADHD bekanntzumachen und die Grundzüge dieser Entwicklungsstörung zu verstehen. 17
Seznam použitých informačních zdrojů Knižní zdroje [1] MICHALOVÁ, Zdena. Sonda do problematiky specifických poruch chování. 1. vyd. Havlíčkův brod: Tobiáš, 2007. 207 s. ISBN 80-7311-075x. [2] MICHALOVÁ, Zdeňka. ADD/ADHD v kontextu poruch chování. Liberec: Technická univerzita v Liberci- Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2011. 115 s. ISBN 978-80-7372-733-8. [3] TRAIN, Alan. Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 119 s. ISBN 80-7178-131-2. [4] MUNDEN, Alison., ARCELUS Jon. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 120 s. ISBN 80-7367-188-3. [5] PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 1. vyd. Brno: Paido, 1998. 402 s. ISBN 80-85931-65-6. [6] PACLT, Ivo. Hyperkinetická porucha a porucha chování. 1. vyd. Grada, 2007. 240 s. ISBN 978-80-247-1426-4. [7] GOETZ, Michal. ADHD Porucha pozornosti s hyperaktivitou. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 160 s. ISBN 978-80-7262-630-4. Internetové zdroje http://www.adehade.cz/diagnostika/priznaky-podle-veku-ditete/ http://www.poruchy-uceni.cz/dyslexie.php http://www.milan.cernoch.net/web/dyskalkulie.htm http://www.milan.cernoch.net/web/dysgrafie.htm http://www.milan.cernoch.net/web/dyspinixie.htm http://www.poruchy-uceni.cz/lmd.php http://priznaky.vitalion.cz/poruchy-nalady/ 18
14. 3. 2012 v Brně 19