GEOLOGIE Horninov m podloïím jsou pfieváïnû svory asvorové pararuly metamorfního komplexu Kru n ch hor, do ãásti národní pfiírodní rezervace zasahuje terciérní v lev nefelinitu piãáku (5,4 m n. m.). Úboãí piãáku pokr vají plo nû nepfiíli rozlehlé hranáãové sutû, dnes jiï vût inou zazemnûlé. Západní ãást území je budována fylity ordovického stáfií. Oblast má slabû zvlnûn povrch s mírn mi svahy a se zbytky rozsáhl ch plo in holoroviny, z velké ãásti pokryt ch ra elini ti. Povrch je místy naru en tûïbou a jin mi antropogenními zásahy. Povrch NPR je pokryt katénou hydromorfních pûd. PfievaÏuje PozÛstatky po tûïbû cínu v nelesní ãásti NPR BoÏídarské ra elini tû. vrchovi tní organozem typická a glejová pfiecházející na okrajích v organozemní glej (pfiíp. jeho ra elinnou varietu). Na svazích v okolí se na skeletovit ch zvûtralinách metamorfick ch hornin vyvinuly podzol kambizemní a typick (místy humusov ãi organozemní). Na men ích plo e s v chozy bazick ch efuzív vznikly typické (litické) rankery. KVùTENA V komplexu horsk ch rostlinn ch spoleãenstev pfievládají pfiirozené smrãiny typu klimaxov ch a podmáãen ch porostû (svaz Piceion excelsae). V jejich podrostu se kromû v udypfiítomné tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) dá nalézt jen nûkolik dal ích druhû rostlin, napfi. sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), brusnice borûvka (Vaccinium myrtilus) a kapradina rozprostfiená (Dryopteris dilatata). Na svazích piãáku rostou zbytky spoleãenstev acidofilní horské Národní pfiírodní rezervace BoÏídarské ra elini tû Rozsáhl územní komplex sahající od BoÏího Daru aï k Hfiebeãné, severnû a severozápadnû od silnice z Jáchymova do BoÏího Daru. BoÏí Dar, Jáchymov, RyÏovna 954 5 m V mûra: 99,57 ha Vyhlá eno: 965, pfiehlá eno 987 Komplex rozvodnicov ch svahov ch ra elini È na suèov ch v vûrech puklinov ch vod a ra elinné horské louky, které pfiecházejí ve vfiesovi tû. buãiny podsvazu Acerenion s kokofiíkem pfieslenat m (Polygonatum verticillatum), zimolezem ãern m (Lonicera nigra), papratkou horskou (Athyrium distentifolium) a ÏluÈuchou orlíãkolistou (Thalictrum aquilegifolium). Pro nelesní vegetaci je charakteristické plo né roz ífiení spoleãenstev horsk ch vrchovi È a ra elinn ch lad s pfievahou kefiíãkû (svaz Sphagnion 94 KV 4
Okres Karlovy Vary medii), ra elinn ch luk a prameni È fiádu Scheuchzerietalia palustris asvazu Cardamion amarae. Sukcesnû pokroãil m stadiem jsou rozsáhlé porosty Pinus pseudopumilio, hybridního taxonu borovice kleãového habitu. Na území se nacházejí jezerní pánviãky v rûzn ch stupních zazemàování a zarûstání a rozsáhlé porosty rûzn ch mechû a ra eliníkû subalpinského a tundrového charakteru. Pozoruhodn mi druhy otevfien ch ra- elinn ch stanovi È jsou bûlorozchodník huàat (Oreosedum villosum), v ivec bahenní (Pedicularis palustris), o. lahounovitá (C. chordorrhiza), ostfiice mokfiadní (Carex limosa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a mnohé dal í. V luãních porostech dominují spoleãenstva mezofilních, nezaplavovan ch, v létû nevysychajících luk montánního pásma (svaz Polygono-Trisetion) a spoleãenstva smilkov ch luk a pastvin (fiád Nardetalia). Charakteristick mi druhy jsou pfiedev ím koprník tûtinolist (Meum athamanticum), kostfiava ãervená (Festuca rubra) a lipnice Chaixova (Poa chaixii), kakost lesní (Geranium sylvaticum), rdesno hadí kofien (Bistorta major) aprha arnika (Arnica montana). V echny provûfiované populace prokázaly pfiítomnost pouze zplanûlého druhu (kfiíïence) Aconitum cammarum dfiívû bûïnû pûstovaného. Vzácnû se objevuje v ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida) byla v NPR naposledy vidûna v 70. letech 0. století. Vlhãí stanovi tû osidlují druhovû bohatá, na obsah Ïivin nároãnûj í spoleãenstva s blatouchem bahenním (Caltha palustris), pcháãem zelinn m (Cirsium oleraceum), andûlikou lesní (Angelica sylvestris), kardou bahenní (Crepis paludosa) anû- kolika druhy ostfiic. Toto místo patfií k nejchladnûj ím a nejvlhãím v âechách, proto nepfiekvapí chladnomilné relikty horsk ch území napfi. bfiíza zakrslá (Betula nana), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ãípek objímav (Streptopus amplexifolius), pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius), vrbovka alpská (Epilobium alpestre) a kropenáã vytrval (Swertia perennis). ZVÍ ENA Mezi zvlá tnosti horské vrchovi tní fauny patfií pfiedev ím reliktní stfievlík MenetriesÛv (Carabus menetriesi), stfievlíci Carabus nitens, Patrobus assimilis a tyrfobiontní Agonum ericeti, na bfiízu zakrslou (Betula nana) vázan nosatec Coeliodes nigritarsis, ÏluÈásek borûvkov (Colias palaeno) amodrásek stfiíbroskvrnn (Vacciniina optilete). Pomûrnû hojná je zmije obecná (Vipera berus) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Nejãetnûj ími obyvateli porostû kleãe jsou ãeãetka zimní (Carduelis flammea), pûvu ka modrá (Prunella modularis) a budníãek vût í (Phylloscopus trochilus), vzácnû se vyskytuje kos horsk (Turdus torquatus). Do nedávné doby byl v území registrován tetfiívek obecn (Tetrao tetrix) a tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus). Nejhojnûj ím velk m savcem je jelen lesní (Cervus elaphus). LESNICTVÍ Lesy národní pfiírodní rezervace patfií mezi lesy zvlá tního urãení a lesy ochranné na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích. V rezervaci bylo vymezeno dvanáct lesních typû od svûïí bukové smrãiny po kleã vrchovi tní. Dne ní smrkové porosty v rezervaci nejsou aï na malé v jimky autochtonní, ale umûle zaloïené, neznámé provenience. Naproti tomu porosty Pinus pseudopumilio a ojedinûlé listnáãe jsou zfiejmû místního pûvodu. VYUÎITÍ Území národní pfiírodní rezervace je v rámci omezení dan ch zfiizovacím v nosem vyuïíváno pfiedev ím lesnicky. Pfied nedávnem v ak do lo krozvrácení vzrostlého smrkového lesa. Pfiíãinou bylo imisní zatíïení pûdy a vzduchu, vûtrné kalamity, kûdci a nevhodná dfievinná skladba. POZNÁMKA Celá rezervace je protkána sítí znaãen ch turistick ch cest a lyïafisk ch a cyklistick ch tratí. V roce 977 zde byla otevfiena nauãná stezka Bo- Ïídarské ra elini tû (délka 3 km, zastávek s informaãními tabulemi). Vût ina trasy je pokryta povalov mi chodníky. Cestou lze nav tívit Ekocentrum v moderní ãistiãce odpadních vod, které provozuje obec BoÏí Dar. V severní ãásti rezervace se nachází Blatensk pfiíkop, stfiedovûké vodní dílo, vybudované v roce 540 tûïafisk mi spoleãnostmi blatenského a boïídarského rudního revíru (délka asi 0 km). Pfiivádûl vody z potoka âerná k b val m báàsk m provozûm v Horní Blatné, byl druh m nejvût ím báàsk m vodním dílem 6. století (Dlouhá stoka u Horního Slavkova byla zfiízena v letech 53 aï 536). Dnes je to kulturní památka. V rámci Programu revitalizace fiíãních systémû je postupnû obnovován v celé délce. BIBLIOGRAFIE 3, 6, 69, 96, 4, 8, 406, 407, 4, 40, 445 MAPA ÚZEMÍ strana Ra elinná smrãina. 3 Nosatec Coeliodes nigritarsis Ïije na bfiízách. 3 KV 5 95
GEOLOGIE Hlavní Ïíla, asi 5 m mocná a 30 40 m vysoká, v raznû vystupující z okolní horniny, je tvofiena nefelinitem a provázena ménû znatelnou boãní aglomerátovou v plní a mlad í Ïilou, která náleïí camptonické horninû. Boã je jedin m objektem svého druhu vdoupovsk ch horách. PÛdní pokryv hlub ích profilû zde tvofií pfieváïnû kambizem eutrofní, na sutích doprovázená rankerem typick m (litick m), s ostrûvky litozemí. KVùTENA Vegetace území pfiírodní památky je tvofiena su- Èov mi lesy svazu Tilio-Acerion na silnû skeletnat ch aï balvanit ch ãediãov ch substrátech spfievládající lípou (Tilia sp.), dubem (Quercus sp.), bukem (Fagus sylvatica) a jasanem (Fraxinus sp.). V podrostu najdeme hájové druhy baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), mafiinku vonnou (Galium odoratum) aáron plamat (Arum maculatum). Dominantní pokryv skály tvofií trávník s kostfiavou sivou (Festuca pallens). ZVÍ ENA Zoocenóza stfiedoevropského listnatého lesa. V balvanité suti byli ojedinûle pozorováni mlok skvrnit (Salamandra salamandra) auïovka stromová (Elaphe longissima). Vtrouchniv ch kmenech stromû je bûïn roháãek kozlík (Dorcus parallelopipedus), holub doup- Àák (Columba oenas), lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca) a Ïluna edá (Picus canus). památka âediãová Ïíla Boã Území leïí na levém údolním svahu fieky Ohfie,,5 km severnû StráÏe nad Ohfií. Boã, Peklo 350 434 m V mûra:,33 ha Vyhlá eno: 960, pfiehlá eno 998 Ve stûnû dnes nefunkãního kamenolomu byla tûïbou odkryta Ïíla, která má dokonale sloupcovitou odluãnost s vûjífiovit m uspofiádáním ãediãov ch sloupû (nejãastûji estibok ch). Nad Ohfii v raznû vystupuje vypreparovaná ãediãová Ïíla. Áron plamat (Arum maculatum). LESNICTVÍ Porosty náleïí do kategorie lesû zvlá tního urãení. VYUÎITÍ památka je pfiístupná vefiejnosti, av ak její poloha ve strmé suèové stráni nad frekventovanou silnicí pfiístup ztûïuje. Lépe je vidût z protilehlého návr í u osady Korunní na pravém bfiehu Ohfie. Negativní vliv na území mûïe mít chystané roz ífiení pfiípadnû nová v stavba silnice I/3 z Chomutova do Karlov ch VarÛ v úseku Boã StráÏ nad Ohfií. BIBLIOGRAFIE 85, 360 96 KV 6
Okres Karlovy Vary rezervace Chlum Jihozápadní svah a hrana vrcholové plo iny Chlumské hory (650,5 m n. m.). Chlum 53 650,5 m V mûra: 3,45 ha Vyhlá eno: 947, (podle provûrek novelizováno 988 z roku 984:,9 ha) Pfiirozená Ïivoãi ná a rostlinná spoleãenstva na ãediãov ch vyvfielinách neovulkanické stolové hory. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií nefelinick bazanit tfietihorního stáfií, budující rozsáhlou stolovou horu na zbytku lávového pfiíkrovu. Ploch povrch stolové hory je ãlenûn nev razn mi kupovit mi vyv eninami, úpady a sufózními závrty. Na okrajov ch svazích jsou mrazové sruby a srázy, balvanité osypy, svahové sutû, na jihov chodním hfibetovém v bûïku vznikly v razné tvary svahové deformace odsedání okrajov ch ker neovulkanitû (rozevfiené trhliny). Na silnû skeletovit ch bazick ch horninách vznikly mûlké pûdy typu rankerû ranker typick (litick ), s kambizemí rankerovou a men ími plochami litozemí. O nûco hlub í pokryvy zaujímá kambizem eutrofní. KVùTENA Vegetaãní kryt je tvofien pfiedev ím formací subxerofilní teplomilné doubravy s dominancí dubu a lípy z fiádu Quercetalia pubescentis. Dále se zde nachází vegetace sutí a mûlk ch skeletov ch pûd svazu Alysso-Festucion pallentis, vegetace lesních plá ÈÛ a lemû svazû Geranion sanguinei a Trifolion medii. Mezi nejzajímavûj í druhy zde patfií pupava obecná dlouholistá (Carlina vulgaris subsp. stricta), tfiezalka horská (Hypericum montanum), kakost krvav (Geranium sanguineum) ahrachor ãern (Lathyrus niger). V severozápadních âechách ojedinûlá je zdej í vzácná orchidej okrotice ãervená (Cephalanthera rubra). Nedávno tu byl popsán endemick jefiáb manûtínsk (Sorbus rhodanthera). ZVÍ ENA Pfii zoologickém prûzkumu v roce 980 byla zji - tûna pfiedev ím bohatá fauna hmyzu. V minulosti v blízkosti hranic pfiírodní rezervace hnízdil ãáp ãern (Ciconia nigra). BûÏní jsou napfi. lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca) a l. ed (Muscicapa striata), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a datel ãern (Dryocopus martius). Vhranáãov ch polích byl opakovanû prokázán mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Staré trouchnivûjící duby alípy hostí nûkolik druhû tesafiíkû. LESNICTVÍ Lesy na území pfiírodní rezervace jsou vedeny v kategorii lesû ochrann ch na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích v subkategorii borové. VYUÎITÍ rezervace je pfiístupná po znaãené turistické cestû vedoucí z Manûtína pfies hfibet Chlumské hory do Chlumu. Urãité nebezpeãí pro rezervaci pfiedstavuje zarûstání skalních v chozû a sutí náletem rûïí a trnek, dále ífiení náletu nepûvodního akátu a nebezpeãí tracheomykózního onemocnûní dubû. BIBLIOGRAFIE, 433 Zvlá tû chránûné území se nachází na jihozápadním svahu a hranû vrcholové plo iny stolové hory, na zbytku lávového pfiíkrovu. Subxerofilní teplomilná doubrava s dominancí dubu a lípy. KV 7 97
GEOLOGIE PR leïí v plochém sedle holoroviny mezi Jefiábím vrchem (964,6 m n. m.) avysok m vrchem (946, m n. m.). Horninov m podkladem jsou biotitické aï muskoviticko-biotitické Ïuly karlovarského plutonu. PÛdní pokryv je tvofien organozemí typickou (glejovou), která pfiechází do gleje organozemního (místy ra elinné variety typického gleje). V irokém okolí rezervace se vyvinuly podzoly (kambizemní, humusov, organozemní). KVùTENA Ve vrchovi tním spoleãenstvu svazu Sphagnion medii pfievládají ra eliníky, porosty suchop ru, ichy ãerné (Empetrum nigrum) a borovice Pinus pseudopumilio, po obvodu vrchovi tû kvalitní podmáãené as. Bazzanio-Piceetum a ra elinné smrãiny as. Spagno- -Piceetum se suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum), ra eliníkem magelánsk m (Sphagnum megellanicum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia). Na otevfien ch stanovi tích rostou spoleãenstva ostfiice mokfiadní (Carex limosa) srosnatkou anglickou (Drosera Západní okraj horského ra elini tû. anglica) na nûmecké stranû pfiírodní rezervace. Bohatû jsou vyvinuta spoleãenstva mechû, pfiedev ím ra eliníkû. ZVÍ ENA Druhovû nepfiíli bohatá, ale charakteristická fauna jehliãnat ch lesû. Entomofauna území byla poniãena aplikací insekticidû v 70. a 80. letech 0. století. BûÏné jsou ãeãetka zimní (Carduelis flammea), lindu ka luãní (Anthus pratensis) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra). V blízkém okolí chránûného území byl prokázán pravideln v skyt nejmen í evropské sovy kulí ka nejmen- ího (Glaucidium passerinum). VYUÎITÍ Pfied nûkolika lety byla okrajová ãást PR nepovolenû odvodnûna, coï zpûsobilo naru- ení zejména ra elinn ch smrãin. POZNÁMKA rezervace je pfiístupná vefiejnosti po lesní cestû ze zaniklé osady Jelení u Nov ch HamrÛ. Na nûmecké stranû plynule navazuje mnohem vût í rezervace stejného jména i charakteru (Naturschutzgebiet Kleiner Kranich See ). Obû jsou souãástí ir ího systému pfiíhraniãní spolupráce v ochranû pfiírody. BIBLIOGRAFIE 6, 69, 96 rezervace Malé jefiábí jezero Horské ra elini tû vrchovi tního typu leïící u státní hranice s Nûmeckem, na plochém hfibetu Pfiebuzské hornatiny v západní ãásti Kru n ch hor. Jelení 90 930 m V mûra: 6,0 ha Vyhlá eno: 969 Ra elini tû je dokladem pfiirozeného v voje rostlinn ch a Ïivoãi n ch spoleãenstev horsk ch vrchovi È v Kru n ch horách. 98 KV 8
Okres Karlovy Vary rezervace Oceán Rezervace leïí,7 km jiïnû obce Pernink, poblíï kóty Draãí skála (95,6 m n. m.) a 700 m severozápadnû Oldfiichova u Nejdku. Oldfiichov, Pernink, PstruÏí, Vysoká tola GEOLOGIE Horninové podloïí pfiírodní rezervace budují Ïuly tzv. loketského typu, které v podstatû odpovídají Ïulám horského typu. Ra elini tû rozvodnicového typu na holorovinû vzniklo na v vûrech vody drenované vúvalovitém údolí zvûtralinov m plá tûm z jiïního svahu Draãí skály (95,6 m n. m.) a sz. svahu Jeleního hfibetu. Vznikly zde hydromorfní pûdy pfiedev ím 94 96 m V mûra: 4,79 ha Vyhlá eno: 969 Úvalové horské ra elini tû (vrchovi tû) s kleãí astypickou kvûtenou a zvífienou, témûfi neporu- ené lidskou ãinností. organozem typická (glejová) a glej organozemní (pfiíp. ra elinná varieta typického gleje). Na svahovinách Ïul se vytvofiily stfiednû hluboké podzoly (kambizemní, humusov, organozemní). KVùTENA Podstatnou ãást pfiírodní rezervace pokr vají závûreãná stadia horsk ch vrchovi È svazu Sphagnion medii s porosty Pinus pseudopumilio. V její centrální ãásti roste mokfiadní spoleãenstvo s dominantními mechy a ostfiicemi a spoleãenstvo drobn ch kefiíãkû vfiesu obecného (Calluna vulgaris), brusinky obecné (Rhodococcum vitis- -idaea) a borûvky bahenní (Vaccinium uliginosum). Nalezneme zde také klikvu baïinné (Oxycoccus palustris) a kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia). V centrální ãásti vrchovi tû leïí otevfiená vrchovi tní polocha s maloplo nû vyvinut mi flarky a bulty s typickou vegetací s ostfiicí mokfiadní (Carex limosa), suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), spratkou vzpl vavou (Drepano cladus fluitans), ra eliníkem Dusénov ch (Sphagnum majus), ra eliníkem bodlinat m (Sphagnum papillosum) a rostnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). ZVÍ ENA Nejhojnûj ím savcem vrchovi tû je hrabo mokfiadní (Microtus agrestis), Ïije zde také my ice lesní (Apodemus flavicollis). Hnízdí tu budníãek vût í (Phylloscopus trochilus), ãeãetka zimní (Carduelis flammea) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra), v minulosti se tu vyskytoval tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus). Pomûrnû hojná je je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Vzácn m druhem je tyrfobiontní stfievlík Agonum ericeti. LESNICTVÍ Podle typologického mapování jsou v rezervaci tato stanovi tû: vrchovi tní kleã, podmáãená smrãina tfitinová a podmáãená zakrslá smrãina bezkolencová. V echny lesní porosty patfií do lesû ochrann ch na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích. VYUÎITÍ Chránûné území je vefiejnosti pfiístupné po lesní cestû odboãující ze znaãené turistické cesty (Draãí skála) vedoucí zperninku. Pfied nûkolika lety byly radikálním zpûsobem odvodnûny a odlesnûny obvodové ãásti PR, zejména ra elinné smrãiny a laggy, coï se negativnû projevuje na rozloze nejcennûj ích spoleãenstev otevfiené vrchovi tní plochy. Do lo totiï ke sníïení hladiny vody ve vrchovi ti a nástupu ra elinné kleãe do nejcennûj ích ploch. Vrchovi tû nutnû potfiebuje nápravné opatfiení v podobû pfiehrazení odvodàovacích kanálû. BIBLIOGRAFIE 6, 69, 96, 40 MAPA ÚZEMÍ strana PR Oceán patfií k nejlépe zachoval m kru nohorsk m vrchovi - tím, témûfi nedotãen m tûïbou. Tesafiíka Brachyta interrogationis nacházíme v okrajov ch ãástech chránûného území a jeho blízkém okolí. Dává pfiednost kvûtûm kakostu lesního (Geranium sylvaticum). KV 9 99
GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno souvrstvími pyroklastik, pískû a jílû tfietihorního stáfií. Území pfiírodní rezervace se rozkládá v tektonické sní- Ïeninû vyplnûné mírnû zvlnûn m pahorkatinn m georeliéfem v nejv chodnûj ím v bûïku Sokolovské pánve (Ostrovská pánev). Mezi jednotliv mi rybníky a v jejich okolí se vyvinuly pfieváïnû glejové pûdy glej typick (varieta zbahnûl, pseudoglejov ), spolu s doprovodn mi pseudogleji (typick m, glejov m). KVùTENA Území pfiírodní rezervace pokr vá vegetaãní mozaika, ve které dominují bezkolencové a pcháãové louky, zãásti pfiemûnûné na kulturní porosty, kefiová stadia vrbin a ol in fiádu Alnetalia glutinosae, porosty litorálních makrofyt (svaz Phragmition communis) a vzpl vavá a ponofiená sladkovodní vegetace fiádu Potametalia. V druhovû nejbohat ích luãních porostech najdeme penízek modrav (Thlaspi caerulescens), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), toliji bahenní (Parnassia palustris) a bukvici lékafiskou (Betonica officinalis). Litorální vegetaci vytváfiejí pfiedev ím rákos obecn (Phragmites australis) aorobinec úzkolist (Typha angustifolia). Vodní vzpl vavou vegetaci tvofií zejména rûïkatec ostnit (Ceratophyllum demersum) a stolístek pfieslenat (Myriophyllum verticillatum). ZVÍ ENA Kromû bûïné hájové avifauny tu hnízdí napfi. h l rud (Carpodacus erythrinus), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus), v tûsném okolí rezervace vãelojed lesní (Pernis apivorus), chfiástal polní (Crex crex) akfiepelka polní (Coturnix coturnix). Nûkolikrát bylo zji tûno hnízdûní ãírky obecné (Anas crecca) aã. modré (A. querquedula), kop- Rybniãní komplex spojují navazující mokfiadní a luãní spoleãenstva. fiivky obecné (A. strepera) apotápky ãernokrké (Podiceps nigricollis). Mimofiádn v znam lokality pro migrující druhy ptákû je patrn zejména v dobû jarního a podzimního tahu. V tu dobu lze na bfiezích rybníkû pravidelnû spatfiit vodou e bahenního (Tringa glareola), v. kropenatého (T. ochropus), v. edého (T. nebularia), v. tmavého (T. erythropus) a jespáka bojovného (Philomachus pugnax). Pravidelnû protahují severské druhy kachen ostralka tíhlá (Anas acuta), hvízdák eurasijsk (A. penelope) a hohol severní (Bucephala clangula). Mezi vzácnûj í transmigranty patfií jefiáb popelav (Grus grus), volavka bílá (Egretta alba), orel mofisk (Haliaeetus albicilla) amoták luïní (Circus pygargus). VYUÎITÍ rezervace je pfiístupná po síti cest z mûsta Ostrov. Blízkost mûsta má na rezervaci negativní vliv. Náv tûvníci ru í ptactvo v dobû hnízdûní, zakládají nelegální skládky odpadu, tábofií zde a váïnû po- kozují porosty. âást luk postupnû zarûstá. Nûkolik rybníkû je extenzivnû vyuïívána k chovu ryb; nevyuïívané zarûstají náletem ol í a vrb.âást luk je pravidelnû kosena, je redukován nálet kefiû a stromû a pfiipravuje se postupná obnova nevyuïívan ch ryb- rezervace Ostrovské rybníky Soustava rybníkû leïí,5 km západnû mûsta Ostrov a ze tfií stran je obklopena Ïelezniãním tûlesem tratû vedoucí z Ostrova do Hájku. Bystfiice, Hájek, Kfely, Ostrov 44 430 m V mûra: 6,99 ha Vyhlá eno: 998 Jeden z posledních plo nû rozsáhlej ích, strukturálnû a druhovû bohat ch zbytkû pfiirozen ch spoleãenstev, které byly pro krajinu Sokolovské pánve typické. Plní funkci genofondové plochy mokfiadní flóry a fauny Podkru nohofií. V rezervaci leïí dva vût í a est mal ch rybníkû. 00 KV 0
Okres Karlovy Vary památka Prachomety Území leïí 700 m západnû obce Prachomety, v pramenné oblasti Otroãínského potoka v Tepelské vrchovinû. Prachomety 668 674 m V mûra: 3,08 ha Vyhlá eno: 99 Ochrana podmáãen ch luk s poãetnou populací kosatce sibifiského (Iris sibirica) a s dal ími ohro- Ïen mi druhy rostlin. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií gabrodiorit a ruly tepelského krystalinika. PP leïí v plochém úvalovitém údolí horního toku Otroãínského potoka. Na trvale zamokfien ch plochách leïí gleje (typick, místy organozemní) spolu s typick mi pseudogleji. Ve vy ích polohách na nû navazují kyselé hnûdé pûdy (kyselá kambizem typická a kambizem dystrická). KVùTENA Do rozsáhlého porostu kosatce sibifiského (Iris sibirica) jen mezerovitû pronikají dal í, bûïné druhy mokr ch luk Tepelské vrchoviny rdesno hadí kofien (Bistorta major), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria) a krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Byla zde rovnûï zji tûna vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). ZVÍ ENA Nápadnou skupinou jsou denní mot li. Zvlá t- ností je hnûdásek chrastavcov (Euphydryas aurinia), mezi dal í zajímavé druhy patfií hnûdásek rozrazilov (Melitaea diamina), perleèovec kopfiivov (Brenthis ino) a nûkolik druhû modráskû. Zdej í ptactvo charakterizuje bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), Èuh k ed (Lanius excubitor) a lindu ka luãní (Anthus pratensis). VYUÎITÍ památka leïí jiïnû od obce Prachomety avede k ní polní cesta. Z území je tfieba prûbûïnû odstraàovat nálet dfievin a udrïovat kvalitu luãního porostu seãením jen tak lze bránit roz ifiování konkurenãnû silné metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Podmáãen luãní porost v pramenné oblasti Otroãínského potoka s kosatcem sibifisk m (Iris sibirica). KV 0
GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno mladotfietihorními vyvfielinami, pfiedev ím ãediãi. Jde o jeden z nejvy ích ãediãov ch v levû ve Stfiední Evropû. V jiïní ãásti rezervace leïí vynikající ukázka sloupcovitého rozpadu ãediãe, na severní stranû je zfietelná ukázka sloupcovité odluãnosti znûlce. PodloÏí neovulkanitû je na nûkolika místech tvofieno tfietihorními sedimenty Sokolovské pánve. Na styku s okolním Ïulov m masivem vystupují na povrch kaolinizované jíly. âtvrtohorní sedimenty jsou v rezervaci zastoupeny ra elinou. Územím prochází rozvodnice mezi povodím Ohfie, jejíï pfiítok Bystfiice odvodàuje jiïní ãást území, apovodím Zwickauer Mulde, kam odvádí vodu ze severního svahu fiíãka âerná. Pod kysel mi lesními porosty se vytvofiily typické (kyselé) kambizemû, na sutích pod buãinami ranker typick (litick ) s kambizemí rankerovou, pfiecházející místy do ménû skeletovité a nasycené kambizemû eutrofní. KVùTENA PÛsobením anemo-orografického systému vzniklo v závûtrné poloze pod terénním zlomem, na místech svelkou akumulací snûhu a trvale zv enou pûdní vlhkostí, druhovû pestré spoleãenstvo kvûtnaté horské vysokobylinné nivy fiádu Adenostyletalia sfiadou zvlá tû chránûn ch, silnû ohroïen ch druhû rostlin. Rostou zde mléãivec alpsk (Cicerbita alpina), kakost luãní (Geranium pratense) a celík zlatob l (Solidago virgaurea). Na permanentnû podmáãen ch stanovi tích s pramenn mi v rony se nacházejí horská, ostfiicovora eliníková spoleãenstva s typickou druhovou kombinací. Rostou zde Sphagnum subnitens, kropenáã vytrval (Swertia perennis), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice edavá (Carex canescens) ao. obecná (C. nigra). Zachoval zbytek pfiirozené horské buãiny na ãediãové suti. V podrostu horské klenové buãiny (podsvaz Acerenion) nalezneme mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva), ãípek objímav (Streptopus amplexifolius), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). V ãet rostlinn ch formací pfiírodní rezervace doplàují mezofytní horské louky (svaz Polygono- -Trisetion), druhotné smilkové trávníky (svaz Violion caninae) a kefiíãková spoleãenstva vfiesovi È (svaz Genistion). Do souãasné doby bylo v rezervaci prokázáno více neï 44 druhû rostlin, z nichï je 7 chránûn ch. Mezi nejv znaãnûj í druhy patfií bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida), mûsíãnice vytrvalá, koprník tûtinolist (Meum athamanticum), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a palvuník alpsk (Diphasiastrum alpinum). ZVÍ ENA Druhovû pomûrnû chudá fauna horského jehliãnatého lesa. Îije tu s kora uhelníãek (Parus ater), s. parukáfika (P. cristatus), ãíïek lesní (Carduelis spinus) aofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes). Zatím jen v jimeãnû byl zaznamenán s c rousn (Aegolius funereus) a tetfiívek obecn (Tetrao tetrix). Na lukách byl prokázán chfiástal polní (Crex crex) a bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). Pomûrnû bûïná je zmije obecná (Vipera berus), slep kfiehk (Anguis fragilis) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Dosud málo prozkoumán je zdej í hmyz. Îije tu napfi. ÏluÈásek borûvkov (Colias palaeno) aotakárek fenyklov (Papilio machaon). LESNICTVÍ Ochrann les v klimaticky extrémní poloze a na ãediãové suti nemá hospodáfisk v znam. Je tvofien zakrslou horskou buãinou s klenem a horskou klimaxovou smrãinou s vtrou en m jefiábem. LeÏí v pásmu imisního ohroïení a patfií do lesû ochrann ch na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích. VYUÎITÍ Rezervace je pfiístupná po znaãené turistické cestû. Klima a charakter území nedovoluje intenzivní hospodafiení. Péãe o rezervaci spoãívá v odstraàování náletû dfievin rezervace RyÏovna Rezervace leïí pfiedev ím na jiïních a severních svazích, 500 m jihozápadnû kóty Nad RyÏovnou (053,7 m n. m.) a západnû silnice Hfiebeãná RyÏovna. Hfiebeãná, RyÏovna u stûny lomu, kosení luãních porostû, které podléhají sukcesním zmûnám, likvidaci nepovolen ch skládek na dnû lomu a zamezení dal ího ukládání odpadu. Na území pfiírodní rezervace se v minulosti ve dvou lomech povrchovû tûïil ãediã. Hlubinnou tûïbou rud byl dotãen jihozápadní okraj území. V echny tû- 995 044 m V mûra: 9,65 ha Vyhlá eno: 996 V lomu na jiïní stranû hfibetu je odkryt tfietihorní ãediãov pfiíkrov s hrubû sloupcovitou odluãností, jedineãn pfiíklad inverze georeliéfu. Na severní stranû ãediãového hfibetu se nachází cenn, strukturálnû a druhovû neobyãejnû zachoval zbytek pfiirozené horské buãiny na ãediãové suti, v této nadmofiské v ce zcela jedineãn. Na buãinu navazují horské klimaxové smrãiny s bohat m bylinn m podrostem. Cílem ochrany je zachování ãediãové stûny druhového a strukturálního bohatství geobiocenóz, pfiedev ím populací ohroïen ch a zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Ïené plochy odolaly ruderalizaci a naopak pfiispûly ke zv ení biodiverzity prostfiedí. POZNÁMKA Na území rezervace se nacházejí vojenské objekty z doby okupace Sovûtskou armádou a krátká se zpevnûn m povrchem. MAPA ÚZEMÍ strana 3 0 KV
Okres Karlovy Vary Národní pfiírodní památka Skalky skfiítkû Zcela ojedinûlá lokalita pseudokrasov ch dutin vytvofien ch ve vulkanické brekcii na západním okraji Doupovsk ch hor v pravém svahu údolí Ohfie pod vrchem Dubina (544,7 m n. m.), v chodnû od obce Dubina. Svatobor 48 550 m V mûra: 8,50 ha Vyhlá eno: 979 Kromû rozmanit ch vulkanick ch produktû o mocnosti 00 30 m (popelû, strusek, brekcií, ãediãového pfiíkrovu) se v nejvy ích partiích tufov ch brekcií vytvofiily ãetné jeskynní dutiny kruhového nebo oválného prûfiezu o prûmûru aï jednoho metru. Jsou pfiímé, hluboké od desítek centimetrû do pûti metrû, zpravidla horizontální, orientované kolmo i ikmo ke skalní stûnû. GEOLOGIE Chránûné území zaujímá ãást údolního svahu Ohfie budovaného pyroklastiky nejzápadnûj ího okraje Doupovsk ch hor. Vznik systému pseudokrasov ch dutin je vysvûtlován buì pfiekrytím vyvrácen ch kmenû tfietihorních stromû laharem nebo selektivním vyvûtráním tûchto hornin a otevfiením plynov ch dutin uzavfien ch v sedimentech. V okolí dutin se vyvinuly nasycené hnûdé pûdy reprezentované kambizemí eutrofní. Na mûlk ch pfiekryvech ãediãe leïí znaãnû skeletovité rankery ranker typick (litick ), stfiídavû s pfiidruïen mi, men ími ostrûvky litozemí. KVùTENA Typickou vegetací kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion provází mnoho tzv. hájov ch druhû, napfi. jaterník podlé ka (Hepatica nobilis), plicník lékafisk (Pulmonaria officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides). Hojná je také lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a l kovec vonn (Daphne mezereum). V tûsném sousedství chránûného území roste nepoãetná populace okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia). Skalní stûnu porûstají roztrou- ené pol táfie glaciálního reliktu lomikámenu trsnatého kfiehkého (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica), kter zde má své jediné stanovi tû v severozápadních âechách. ZVÍ ENA Území je bohaté pfiedev ím ptactvem. Z typick ch druhû buãin Doupovsk ch hor je nutno uvést napfi. Ïlunu edou (Picus canus), lejska malého (Ficedula parva) a l. ãernohlavého (F. hypoleuca), vãelojeda lesního (Pernis apivorus) a dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes). Îijí tu napfi. kuna lesní (Martes martes), jelen lesní (Cervus elaphus), j. sika (C. nippon), netop r velk (Myotis myotis), pl ík lískov (Muscardinus avellanarius). Okraje lesních porostû vyhledávají chránûné druhy mot lû batolec duhov (Apatura iris) a bûlopásek topolov (Limenitis populi). VYUÎITÍ K NPP vede znaãená turistická cesta z Dubiny, ale protoïe leïí pfii okraji vojenského v cvikového prostoru, není pfiístupná vefiejnosti. BIBLIOGRAFIE 34, 4, 4, 85, 446 Pseudokrasové dutiny v nejvy - ích partiích tufov ch brekcií. KV 3 03
GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou neovulkanity tfietihorního stáfií. Minerál hyalit je ãirá, silnû skelná odrûda opálu v dutinách a na povrchu sopeãn ch vyvrïenin ãediãového typu. Vytváfií ledvinité, drobnû krápníkovité a hroznovité útvary, nejãastûji tvofií povlaky a shluky na trhlinách ãediãov ch hornin. Je doprovázen nûkter mi nerosty ze skupiny fosforeãnanû. Hyalit je prvotfiídním materiálem pro individuální v robu perkû. Nelegální dob vky hyalitu na v znamném mineralogickém nalezi ti. Hyalit ãirá odrûda opálu. Na svazích v lesním komplexu vznikly hnûdé pûdy kambizem eutrofní s kyselou varietou kambizemû typické, na sutích a v silnû kamenit ch polohách ranker typick (litick ). Podél Ml neckého potoka leïí úzk pruh fluvizemû typické. KVùTENA Staré porosty kvûtnat ch buãin (podsvaz Eu- -Fagenion) mají typicky vyvinuté bylinné patro s hrachorem jarním (Lathyrus vernus), mafiinkou vonnou (Galium odoratum), kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), jeãmenkou lesní (Hordelymus europaeus), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum), sasankou pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). Na lesních okrajích ojedinûle vykvétají chrpa horská (Cyanus montanum), pcháã bûlohlav (Cirsium eriophorum) a vikev lesní (Vicia sylvatica), vminulosti byl v území zji - tûn hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). ZVÍ ENA Pravidelnû tu hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra) a luàák ãerven (Milvus milvus). Kromû nich se zde vyskytují krkavec velk (Corvus památka Valeã Lesní komplex leïí severozápadnû od obce Valeã, zahrnující ir í okolí kót Prokopy (748,6 m n. m.), Filífi, âíhaná (747,5 m n. m.) a Jedliny (70,9 m n. m.). Tureã corax), Ïluna edá (Picus canus), lejsek mal (Ficedula parva), poãetná je populace holuba doupàáka (Columba oenas). Îije zde také kuna lesní (Martes martes), pl ík lískov (Muscardinus avellanarius), jelen sika (Cervus nippon) a dal í savci. 560 763 m V mûra: 576,74 ha Vyhlá eno: 99 Svûtoznámé nalezi tû minerálu hyalitu v oblasti Doupovsk ch hor. Cílem ochrany je zachování mineralogického nalezi tû fiady minerálû (kromû hyalitu téï apatit, aragonit, staffelit, skapolit aj.), chránûn ch a ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ a rostlin stfiedoevropského podhorského lesa. LESNICTVÍ Na území pfiírodní památky rostou hospodáfiské lesy nûkolika typû, pfievaïují buãiny, jedlobuãiny kapradinové a jedlobuãiny s mafiinkou. Vysok podíl tvofií porosty ve stadiu zralosti a rozpadu. VYUÎITÍ Území je souãástí vojenského v cvikového prostoru a není volnû pfiístupné, pfiesto je ãasto nav tûvováno. OhroÏuje je pfiedev ím nepovolené dob vání nerostû, pfii nûmï je naru ena pûda a tak podpofiena eroze. BIBLIOGRAFIE 85 MAPA ÚZEMÍ strana 4 04 KV 4
Okres Karlovy Vary památka Viklan LeÏí asi,5 km severov chodnû od obce Rybniãná, na holorovinû Hornoslavkovské vrchoviny. Javorná 634 m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 979 Viklan zvan Dominik je 3,5 m dlouh,,5 m irok a m vysok. V horní ãásti je zfietelná kulovitá prohlubeà, zfiejmû umûle vytvofiená. Podle historick ch záznamû byl viklan v minulosti ménû stabilní a vychyloval se jiï pfii silnûj ích závanech vûtru. GEOLOGIE Samotn viklan a bazální zvûtrávací plochu v ir ím okolí tvofií stfiednû zrnit aï hrubozrnn, místy porfyrick granit, kter náleïí ke karlovarskému plutonu. V okolí viklanu se vyvinuly zejména hnûdé pûdy kyselá varieta kambizemû typické a kambizem dystrická. KVùTENA Viklan leïí na okraji smrkové monokultury V okolním trávníku pfievaïují druhy krátkostébeln ch pastvin psineãek rozkladit (Agrostis capillaris), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), lnice kvûtel (Linaria vulgaris) mezi nûï pronikají nûkteré druhy pasek a lesních okrajû ostru- Ïiník maliník (Rubus idaeus) a vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium). VYUÎITÍ K pfiírodní památce vede znaãená turistická cesta. V souãasné dobû není viklan ohroïen, i kdyï obãas se nûkdo pokusí vych lit jej z loïiska. POZNÁMKA O viklanu se poprvé zmiàuje historik F. Bernau (896). Lidové povûsti vztahující se k nûmu novû zachytil S. Burachoviã (978, 980). BIBLIOGRAFIE 34, 343 Îulov viklan u obce Rybniãná. KV 5 05
GEOLOGIE Území leïí na v razné stolové hofie na zbytku tfietihorního (oligocén miocén) ãediãového pfiíkrovu, kter je vrozsáhlé vrcholové ãásti mírnû zvlnûn. Najdeme tu také malé ra elinné jezírko. V pfiíkr ch svazích se vyvinuly mrazové sruby a srázy, skalky, hranáãové osypy, balvanové proudy a kamenná mofie. PodloÏím tfietihorního pfiíkrovu jsou fylity a fylitické bfiidlice svrchního proterozoika. Na tûïko zvûtrávajících horninách leïí vût inou mûlká kambizem typická (kyselá). Na sutích se vytvofiily humózní rankery (ranker typick, místy litick ) s iniciálními litozemûmi. Okolo ra elinného jezírka se nachází organozem vrûzn ch stadiích v voje. KVùTENA Vegetaci chránûného území tvofií subxerofilní teplomilná doubrava s vtrou enou lípou na jiïním svahu (Sorbo torminalis-quercetum) a pfiirozené suèové lesy svazu Tilio- -Acerion na v chodním svahu. âást rezervace pokr vají kulturní porosty modfiínu, borovice a smrku. Na rozhraní rezervace a jejího ochranného pásma prosperují druhovû bohatá spoleãenstva lesních plá ÈÛ a lesních lemû pfieváïnû svazu Trifolion medii, v men í mífie svazu Geranion sanguinei se skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). Dlouhodobû neobhospodafiované pastviny postupnû zarûstají kefii trnky (Prunus spinosa) a hlohu (Crateagus sp.), typick je pro nû hlaváã fialov (Scabiosa co- Louka se vstavaãem obecn m (Orchis morio). Jarní aspekt teplomilné doubravy. lumbaria). Vegetace sutí, ãediãov ch skal a skalních tûrbin (svaz Alysso-Festucion pallentis, podsvaz Coronillo variae- -Festucetum rupicolae, svaz Androsacion vandelii) obsahuje napfi. tetluchu vzne enou (Aethusa cynapioides) a bfieãèan popínav (Hedera helix). ZVÍ ENA iroké druhové spektrum ptactva; je odtud doloïen napfi. strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), vãelojed lesní (Pernis apivorus) a slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Byl tu pozorován nepûvodní jelen sika (Cervus nippon) a danûk skvrnit (Dama dama). LESNICTVÍ Lesní porosty patfií do kategorie lesû ochrann ch na mimofiádnû nepfiízniv ch suèov ch stanovi tích. VYUÎITÍ rezervace je pfiístupná po znaãené turistické stezce. Vlastní pfiedmût ochrany, pfiirozen listnat les, není v souãasnosti bezprostfiednû ohroïen. POZNÁMKA Na vrcholu Vladafie lze najít stopy pravûkého aranû stfiedovûkého slovanského osídlení, vãetnû zbytkû obrann ch kamenn ch valû. V roce 4 zde svedli husité vítûznou bitvu s vojsky plzeàského landfr du. BIBLIOGRAFIE, 407 rezervace Vladafi Pfiirozené lesní porosty na jiïním, jv. a v chodním svahu ãediãového stolového vrchu Vladafi (693, m n. m.). Záhofiice 605 693 m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 969 DÛvodem ochrany je uchování krajinné dominanty Vladafiské vrchoviny ãediãové stolové hory Vladafi (693, m n. m.) s ploch m vrcholem as pfiíkr mi okrajov mi svahy. Na jejím jiïním a v chodním svahu se na zvûtralé, humusem bohaté balvanité suti vyvinula spoleãenstva teplomilné hájové vegetace. 06 KV 6
Okres Karlovy Vary n (A. trichomanes), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis) a bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris). V dûlních propadlinách rostou vzácnûj í chladnomilné druhy horské flóry, napfi. pryskyfiník platanolist (Ranunculus platanifolius) a podbûlice alpská (Homogyne alpina). Na jediném místû v âr tu roste mech Mielichhoferia mielichhoferiana vázan na odkryté Ïíly rud mûdi. ZVÍ ENA Vtrávnících pfii okrajích cest lze pozorovat napfi. je tûrku Ïivorodou (Zootoca vivipara) a slep e kfiehkého (Anguis fragilis), na skalních stûnách hnízdí rehek domácí (Phoenicurus ochruros). Do poãátku 80. let 0. století se na Blatenském vrchu pravidelnû vyskytoval tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus). památka Vlãí jámy Stfiedovûké dob vky po tûïbû cínov ch rud v Ïulách, naz vané Wolfspinge a Eispinge, na Blatenském vrchu (04,6 m n. m.) v Jáchymovské hornatinû. PotÛãky 990 00 m V mûra:,435 ha Vyhlá eno: 975 Nejv znamnûj í skupina stfiedovûk ch dob vek cínov ch rud v Kru n ch horách. V severnûj í dob vce Ïíly Jifií se v úzkém hlubokém zálomu vytváfií tzv. jeskynní led. tû a antropogenní jámy. DÛlní práce na Blatenském vrchu byly vázány na greisenové Ïíly, pfiedev ím na pásmo Wolfgang, tû- Ïené hlavnû v 6. století. Staré povrchové poruby a zãásti propadlé komory tohoto pásma tvofií tzv. Vlãí propadlinu, která je více neï 0 m dlouhá a 4 m iroká. V 6. století se zde pracovalo aï 35 m pod povrchem zemû. Druh m velk m pozûstatkem dolování z tohoto období jsou povrchové poruby a propadliny na Ïíle Kammergang. Dob vka Ïíly Jifií je pomûrnû úzká, aï 0 m hluboká. Zejména v létû se v ní vytváfií specifické mikroklima: jeskynní led zde pfietrvává celé léto. V greisenech blatenského masivku je vyvinuta Sn-W-Li-Mo-Bi mineralizace. Hlavní uïitkovou sloïkou Ïil byl kasiterit. Charakteristická je pfiítomnost topazu, fluoritu a turmalínu. Kromû antropogenních pûd, které se vytvofiily v místech tûïby rud, leïí v okolí skeletnaté podzoly (podzol kambizemní) s mûlk mi rankery (rankerem typick m) aï litozemûmi. LESNICTVÍ Smrkové monokultury na silikátovém podkladu náleïejí do kategorie lesû zvlá tního urãení. Porosty znaãnû po kozené imisemi silnû podlehly v 80. letech 0. století vûtrn m kalamitám. Po velkoplo ném odtûïení jiïního svahu Blatenského vrchu je území opût s obtíïemi zalesàováno. VYUÎITÍ památka je pfiístupná po znaãen ch turistick ch stezkách. Z Horní Blatné sem vede nauãná stezka. Negativní vliv na ni má pfiedev ím svévolné po kozování dob vek a ukládání odpadkû. POZNÁMKA Roku 53 bylo zaloïeno báàské mûsto Horní Blatná. V 7. století (po tfiicetileté válce) do lo k útlumu tûïby. Poãátek 8. století v ak pfiinesl její opûtovn rozvoj podle pramenû skonãila tûïba v roce 837. Historii dolování zachycuje expozice muzea cínu vhorní Blatné. GEOLOGIE Blatensk vrch je klenbovit vrchol tektonicky vyzdviïeného hfibetu s asymetricky vyvinut mi svahy. Tvofií jej biotitická Ïula kru nohorského plutonu. Na vrcholu se vytvofiily skalní skupiny, Ïokovité balvany a na svazích rozpt lené su- KVùTENA Vdruhovû chudé vegetaci kulturních smrãin, pasek a silikátov ch skal mají pestfiej í spektrum pouze kapraìorosty Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), sleziník severní (Asplenium septentrionale) a s. ãerve- Vlãí jáma. KV 7 07
park Horní Stfiela Vyhlá en ONV PlzeÀ-sever a Karlovy Vary v r. 978 jako tzv. oblast klidu. park je vymezen na plo e 3300 ha v jihov chodní ãásti okresu Karlovy Vary. Krajináfisky se jedná o velmi hodnotné území s fiídk m, pfieváïnû drobn m osídlením a fiadou v znamn ch turistick ch atraktivit. Park leïí v geomorfologicky pestrém, pfieváïnû lesnatém terénu Rab tejnské pahorkatiny a Îihelské brázdy a zahrnuje hluboké údolí se zaklesnut mi meandry a fiíãky Stfiely a jejích pfiítokû s ir ím okolím. Nad plo inn povrch holoroviny s úvalovit mi depresemi se zvedají nevysoké denudaãní, pfiípadnû strukturní hfibety a ojedinûle i vulkanické suky. Skalní podloïí tvofií geologické útvary zejména proterozoika, fylitické bfiidlice, grafitické kameneãné a kyzové bfiidlice, fylity a droby, s vloïkami spilitû a buliïníkû. V oblasti krystalinika se vyskytují dvojslídné svory a biotitické granodiority, terciérní vulkanické (Vladafi, Jezersk vrch u Pod tûl, vrch kóty 63 m u Tisu) a sedimentární horniny a kvartérní pokryv. Do severní ãásti pfiírodního parku zasahují v bûïky ãistecko jesenického masivu s magmatick mi horninami a biotitickou Ïulou (v minulosti byla v okolí Tisu tûïena). Na skalnat ch okrajích se ojedinûle zachovaly reliktní bory, v suèov ch lokalitách pestfiej í suèové lesy. V úzk ch vlhk ch potoãních nivách jsou cenné kvûtnaté louky s ol inami, na izolovan ch ãediãov ch kupách pak cennûj í trávníky se suchoa teplomilnou vegetací. V území je mapovaná potenciální vegetace ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum). V lesních porostech jsou vedle hospodáfisk ch smrkov ch, pfiípadnû borov ch porostû lokálnû zachovány pûvodní listnaté dfieviny, napfi. javor mléã (Acer platanoides) a j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecn (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus syl- vatica), dub letní (Quercus robur) a d. zimní (Q. petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos) a vzácnû i jedle (Abies alba), u potokû jasan ztepil (Fraxinus excelsior), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba kfiehká (Salix fragilis), stfiemcha obecná (Padus avium). Cennûj í porosty se vyskytují na mûlk ch skeletovit ch pûdách a v nûkter ch oligotrofních trval ch travních porostech. V parku se hojnû vyskytuje vysoká zvûfi, bûïné je prase divoké (Sus scrofa). Pfii Stfiele se vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Z v znamnûj ích hmyzoïravcû se zde vyskytuje rejsek obecn (Sorex araneus), z obojïivelníkû a plazû ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnit (Salamandra salamandra), dále je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka obojková (Coronella austriata), u. hladká (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). V znamn je v skyt sov a dravcû, napfi. v ra velkého (Bubo bubo), s ãka obecného (Athene noctua), pu tíka obecného (Strix aluco), kalouse u atého (Asio otus), kdysi i sokola stûhovavého (Falco peregrinus) a celé fiady ohroïen ch druhû pûvcû. V minulosti se zde vyskytoval i tetfiev hlu ec (Tetrao urogalus), tetfiívek obecn (T. tetrix) a jefiábek lesní (Bonasa bonasia), bûïné byly vedle kachen i sluky avolavky a dále vedle baïantû koroptve a kfiepelky. V nûkter ch tocích se vyskytuje i rak kamenáã (Austropotamobius torrentium). Na mûlk ch, potoãních tûrkov ch lavicích se rozmnoïuje mihule potoãní (Lampetra planeri). K cenn m chránûn m územím patfií PR Vladafi, ãediãová stolová hora (693, m n. m.) s ploch m vrcholem a s pfiíkr mi okrajov mi svahy, na jejímï jiïním a v chodním svahu se vyvinula spoleãenstva teplomilné hájové vegetace. V pfiírodním parku jsou v znamné i kulturnû historické památky. V minulosti zde byla celá fiada ml nû, pily a hamry. V území parku je v okolí Stfiely vedena nauãná stezka. Melanická forma zmije obecné (Vipera berus). Hluboké, neckovité údolí s meandrujícími toky v nivû Stfiely. 08 KV 8
Okres Karlovy Vary park Jelení vrch Byl vyhlá en ONV Karlovy Vary v roce 985. park zaujímá rozlohu cca 4 300 ha v severov chodní ãásti okresu Karlovy Vary u státní hranice se SRN a hranic s okresem Sokolov, kde navazuje na pfiírodní park Pfiebuz. Pfiebuzská hornatina má jednotnou geologickou stavbu a je souãástí karlovarského Ïulového masivu. Témûfi 90 % území pfiírodního parku pokr vají lesní porosty, tvofiené pfieváïnû smrkem ztepil m (Picea abies), jen ojedinûle jsou vtrou eny listnáãe javor klen (Acer pseudoplatanus) a jefiáb obecn (Sorbus aucuparia). LeÏí zde také nevyuïívané pastviny. Flóru a faunu fiadíme do montánního stupnû. Druhovû nepfiíli bohatou flóru zpestfiuje nûkolik zvlá tû chránûn ch druhû, napfi. kriticky ohroïen vítod dou kolist (Polygala serpyllifolia), silnû ohroïená rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a ohroïené druhy prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata) a prha arnika (Arnica montana). Hojn je tu jelen lesní (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa). Hnízdí zde vzácné sovy kru nohorsk ch smrãin kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a s c rousn (Aegolius funereus). Rolava nad Nov mi Hamry. KV 9 09
park StráÏ nad Ohfií Vyhlá en ONV Karlovy Vary v roce 985. V raznû ãlenité území zaujímá cca 3 700 ha v severozápadní ãásti Doupovsk ch hor, na obou svazích prûlomového údolí fieky Ohfie. Zajímav geologick v tvor je chránûn v pfiírodní památce Boã. PodloÏí vyvfiel ch ãediãov ch hornin vytváfií v hfievn, minerálnû siln substrát, kter ve slunn ch polohách pfiíkr ch svahû poskytuje pfiíznivé podmínky bohaté teplomilné vegetaci. Vysokokmenné ovocné sady, které jsou v parku pomûrnû poãetné, jsou pfiíkladem extenzivního, ekologicky etrného hospodafiení v krajinû a zároveà dnes uï obecnû vzácn m biotopem. Lesní porosty jsou pfieváïnû bukové, s bohat m bylinn m podrostem. Oproti smrkov m porostûm Kru n ch hor jsou mnohem ménû postiïeny imisemi. V pestrém spektru rostlinn ch a Ïivoãi n ch spoleãenstev nalezneme fiadu vzácn ch a zvlá tû chránûn ch druhû. Údolími potokû pronikají do údolí Ohfie chladnomilnûj í horské a podhorské druhy rostlin, napfi. áron plamat (Arum maculatum), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), dále tu rostou prstnatec bezov (Dactlorhiza sambucina) a vstavaã muïsk (Orchis mascula), tfiemdava obecná (Dictamnus albus) a tafiice skalní (Aurinia saxatilis). Îijí zde uïovka stromová (Elaphe longissima), ãáp ãern (Ciconia nigra), plch velk (Glis glis), mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a vzácn stfievlík Carabus irregularis. Zachoval pfiirozen tok Ohfie je domovem nûkolik nároãnûj ích druhû ryb lipana podhorního (Thymallus thymallus), stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), bolena dravého (Aspius aspius) aj. park StráÏ je souãástí a centrem navrhované CHKO Stfiední Poohfií. âlenité území na obou bfiezích Ohfie. StráÏ nad Ohfií, v pozadí kru nohorsk hfibet. 0 KV 30
Okres Karlovy Vary park Zlat kopec Vyhlá en Okresním úfiadem Karlovy Vary v roce 995. Zaujímá rozlohu cca 700 ha podél státní hranice se SRN, asi 5 km severozápadnû od BoÏího Daru v Klínovecké hornatinû na holorovinû Kru n ch hor. V raznûji ãlenit terén nalezneme pouze v hluboce zafiíznutém údolí Zlatého potoka a jeho pfiítokû. PÛsobiv m krajinn m prvkem pfiírodního parku jsou Holubí skalky izolovaná fylitová skála, jeï poskytuje pûsobiv pohled na zalesnûn povrch. Zbytky dûlních dûl po stfiedovûké tûïbû a úpravû kovû, pfiedev ím cínu, stfiíbra a Ïeleza, se nacházejí zejména v okolí Hrazeného potoka nad Zlat m Kopcem (953, m n. m.), ale i jinde. Kamenné kaskády na Hrazeném potoce vytváfiejí nûkolik jezírek s kfii Èálovou vodou a mal mi vodopády. Vodní tfií tí zkrápûné skalní stûny jsou zde porostlé bohat mi spoleãenstvy kapraìorostû, mechû a játrovek. Zlat potok, protékající osadou Zlat Kopec, odvádí vody z holoroviny Kru n ch hor hlubok m zalesnûn m údolím smûrem k severu, do Saska. Jeho svaïité svahy jsou porostlé rozsáhl mi, relativnû nepo kozen mi smrkov mi porosty s fragmenty horsk ch buãin. V jejich podrostu nalézáme typické druhy kru nohorsk ch smrãin kapraì rozloïenou (Dryopteris dilatata), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea) a tfitinu chloupkatou (Calamagrostis villosa). Vbezprostfiedním okolí Zlatého Kopce se rozkládají horské louky s fiadou vzácn ch druhû, napfi. prhou arnikou (Arnica montana) a koprníkem tûtinolist m (Meum athamanticum), roztrou eny jsou zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum) a hru tiãka men í (Pyrola minor). Chlupáãek oranïov (Pilosella aurantiaca) a jirnice modrá (Polemonium caeruleum) jsou nepûvodní zavleãené dru- hy a na horsk ch loukách zdomácnûlé druhy, zejména v okolí b val ch staveni È. Fauna horsk ch lesû je na území parku reprezentována jelenem lesním (Cervus elaphus). Hnízdí tu sluka lesní (Scolopax rusticola), kfiivka obecná (Loxia curvirostra), datel ãern (Dryocopus martius), s c rousn (Aegolius funereus) aj. V opu tûn ch tolách zimuje nûkolik druhû netop rû, napfi. netop r severní (Eptesicus nilssonii). Odvaly star ch dûlních dûl osidluje je tûrka obecná (Lacerta agilis) a j. Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a fiada druhû mot lû. Úvalovité údolí potoka âerná. JiÏní ãást pfiírodního parku Zlat kopec nad Myslivnami. KV 3
BOÎÍDARSKÉ RA ELINI Tù STR. 94 OCEÁN STR. 99 KV 3
Okres Karlovy Vary RYÎOVNA STR. 0 KV 33 3
VALEâ STR. 04 4 KV 34
Okres Karlovy Vary KV 35 5
Památné stromy (kromû CHKO Slavkovsk les). Lípa malolistá, k. ú. Brani ov, p. ã. 747, u kostela sv. BlaÏeje. O: 480 cm, Vs: 0 m, S: cca 300 let.. Dub letní, KörnerÛv dub, k. ú. Dalovice, p. ã. 48, v zámeckém parku. O: 850 cm, Vs: 3 m, S: odhad pfies 000 let. 3. Buk lesní, Buk u Harta, k. ú. Drahovice, p. ã. 36, za hfibitovem u hájovny. O: 53 cm, Vs: m, S: cca 00 let. 4. Dub letní, k. ú. Drahovice, p. ã. 85/, O: 37 cm, Vs: m. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Jesinky, p. ã. 656, na návsi. O: 535 cm. 6. Platan západní, DvofiákÛv platan, k. ú. Karlovy Vary, p. ã. 56, Dvofiákovy sady v lázeàské ãtvrti proti hotelu Thermal. O: 47 cm, Vs: 3 m, S: 30 let (vysazen r. 870). 7. Buk lesní, k. ú. Krásn Les, p. ã. 6/, v údolí Osvinovského potoka jihozápadnû od Osvinova. O: 45 cm, Vs: 0,5 m, S: cca 50 let. 8. Jefiáb bfiek, Bfiek u Horního Hradu, k. ú. Krásn Les, p. ã. /, ve stráni nad Osvinovsk m potokem jihozápadnû od Osvinova. O: 40 cm, Vs: 7 m, S: cca 00 let. 9. Skupina 8 dubû zimních, Duby u Panské louky, k. ú. Krásn Les, p. ã. 78/, pfii cestû u Horního Hradu. O: 40 330 cm, Vs: 3 34 m, S: cca 00 let. 0. Topol ãern, k. ú. LaÏany u tûdré, p. ã. 7, u zatáãky silnice v obci. O: 45 cm, Vs: 7 m, S: cca 00 let.. Javor klen, Javor na Hofberku, k. ú. Nové Hamry, p. ã. 808, na kfiiïovatce cest mezi vrchy âihadlo a Dvorsk severnû od obce. O: 340 cm, Vs: 9 m, S: cca 30 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Odolenovice p. ã. 5, v obci pfii silnici u ã. p.. O: 485 cm. 3. Lípa malolistá, Lípa u kfiíïku, k. ú. Ol ová Vrata, p. ã. 045/7, na rozcestí v severozápadní ãásti obce. O: 360 cm, Vs: 0 m, S: cca 00 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Osvinov, p. ã. 708/, u cesty v obci. O: 305 cm, Vs: 0 m, S: cca 00 let. 5. Buk lesní, k. ú. Peklo, p. ã. 83, na pastvinû pfii cestû na Nebesa. O: 43 cm, Vs: 0 m, S: cca 50 let. 6. Jefiáb bfiek, k. ú. Peklo, p. ã. 7, okraj lesa na levém bfiehu Pekelského potoka asi 600 m nad obcí. O: cm, Vs: 0 m, S: 80 let. 7. Lípa velkolistá, k. ú. Peklo, p. ã. 440, u obce v údolí Pekelského potoka. O: 47 cm, Vs: 7 m, S: cca 300 let. 8. Lípa malolistá, Horní Popovská lípa, k. ú. Popov u Jáchymova, p. ã. 443/3, v zaniklé osadû Popov 3 km jiïnû od Jáchymova. O: 898 cm, Vs: 7 m, S: cca 500 let. 9. Lípa velkolistá, Dolní Popovská lípa, k. ú. Popov u Jáchymova, p. ã. 5/, u cesty v zaniklé osadû Popov, 3 km jiïnû od Jáchymova. O: 898 cm, Vs: 8 m, S: cca 600 let. 0. Lípa velkolistá, k. ú. Prohofi, p. ã. 85/, v louce na západním okraji obce. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: 330 let.. Trojice lip malolist ch, k. ú. Pfiílezy, p. ã. 0, u kostela v obci, O: 35, 40, 35 cm, Vs: 0 m, S: cca 50 let.. Buk lesní, k. ú. StráÏ nad Ohfií, p. ã. 46/, v obci. O: 43 cm, Vs: 8 m, S: cca 50 let. 3. Dvojice dubû letních, Hraniãní duby, k. ú. Valeã v âechách, p. ã. 307, okraj lesa na úpatí vrchu ibeniãky, km západnû od Vrbiãky. O: 500 a 50 cm, Vs: 8 a 0 m, S: cca 300 let. 4. Skupina lip malolist ch a javorû mléãû, k. ú. Zbraslav, p. ã. 073, u silnice pod Zbraslaví smûrem na Borek. O: lípy 75, 350, j. méãe 40, 40 cm, S:00 50 let. 5. Dub letní, k. ú. Îlutice, p. ã., za kostelem sv. Petra a Pavla. O: 335 cm, Vs: 3 m, S: cca 50 let. 6. Skupina lip malolist ch, k. ú. Îlutice, p. ã. 349 a 3494, u kostela sv. Mikulá e. O: 350 50 cm, Vs: 4 m, S: cca 00 let. Dolní Popovská lípa. KörnerÛv dub v Dalovicích. 6 KV 36