Návrh obecních symbolů obce Trnovany Navrhl a zpracoval : Jan Svoboda Kreslil: Jan Zronek Obec Trnovany, ani část obce Podviní, dosud symboly obce (znak a prapor) podle zachovalých historických pramenů neměla. Vzhledem k prokazatelnému stáří obce (vznikla před rokem 1057) a jejímu historickému významu, souvisejícímu s prvotním osídlením litoměřické kotliny, je namístě tento nedostatek napravit. Proto obec v souladu s pravidly heraldiky a vexikologie po veřejné diskusi rozhodne o přijetí některého z níže uvedených návrhů. O přijetí konkrétního návrhu rozhoduje na základě 84 odst. 1 zákona o obcích č. 128/2000 Sb., v platném znění, zastupitelstvo obce na svém zasedání. Podle 34 odst. 1 zákona o obcích obce mohou mít znak a vlajku obce. Podle 34a odst. 2 téhož zákona právo užívat obecní symboly uděluje předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to na základě doporučení výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (VVVKMT). Žádosti o udělení obecních symbolů projednává podvýbor pro heraldiku a vexilologii, který je součástí VVVKMT. Členy podvýboru pro heraldiku a vexilologii jsou poslanci Parlamentu České republiky. Podvýbor stanoví expertní skupinu, která je jeho poradním orgánem a je složena z odborníků v oboru heraldiky (nauka o znacích) a vexilologie (nauka o vlajkách). Tyto orgány tedy rozhodnou o konečném výsledku volby obecních symbolů. Obecní symboly by měly odrážet charakter, historii i současnost obce, měly by používat konkrétní symboly, mající s danou obcí souvislost a měly by vycházet ze znalosti místa, kde se obec nachází, přírodních a jiných pamětihodností, významných událostí spojených s obcí a též ze znalosti jejích historických proměn, jejích majitelů i současných obyvatel. Při tvorbě návrhů znaku a vlajky obce Trnovany jsem proto vyšel z následujících zjištění: Na katastru obce Trnovany existovaly v minulosti vsi Trnovany, Podviní, Brná, Božka a Kyškov. Kromě Trnovan a Podviní zanikly ostatní při bojích třicetileté války. V listině z roku 1057 vydané Spytihněvem II., knížetem českým, potvrzující založení kostela a kapituly sv Štěpána v Litoměřicích, jsou vsi Trnovany a Božka zmiňovány jako dar tomuto kostelu. V textu listiny je uvedeno.na boste carpentarius Mal cum terra (Na Božce tesař Mal se zemí).trrnovass terra fabri cui nomen Cis (Trnovany, země kováře, který se jmenuje Číž), naopak Podviní zde zřejmě zmíněno není, byť lze nalézt v literatuře i opačný názor, vycházející z části uvedené listiny Fratribus autem in praedicta ecclesia commorantibus addibus circuitum silvae ante urbem, cum agris eidem silvae adjacentibus, et podvine. Uvedené podvine bylo zjevně spíše než názvem vsi (ostatní místní názvy důsledně začínají velkým písmenem), českým označením místa u vinic, čemuž odpovídá kontext této věty, která hovoří o užívání lesa nad městem s poli k lesu přiléhajícím a podvine.
Jediný středověký šlechtický rod, který zde sídlil a po některé z uvedených vsí se psal a použil je tedy jako svůj predikát (označení sídla) byl rod vladyků z Podviní v patnáctém století. Jejich erbem byly dva proti sobě otočené srpy pokryté kytami (ozdobami znázorňujícími květy rostlin). Barvy jejich znaku nejsou známy, neboť se dochovaly pouze tři pečetě. Zřejmě nejslavnějším vlastníkem Trnovan a Podviní byl Václav Vilém z Roupova, komoří, nejyyšší berník a rada císaře Matyáše. Roku 1618 se stal jednou z vůdčích postav stavovského povstání, byl zemským direktorem, stal se i nejvyšším kancléřem krále Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře emigroval, byl odsouzen ke ztrátě cti, trestu smrti a konfiskaci majetku, zařídil nicméně ještě pohřeb 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí v Praze. Po emigraci zemřel v Drážďanech v chudobě. Po vsi Trnovany užívali predikát z Trnovan litoměřické měšťanské rody Trnovanských z Trnovan a Trnovanských z Jelení Hory, kteří však bydleli v Litoměřicích. Rod staročeské šlechty označovaný jako Sulislavici, který používal predikát z Trnovan, se psal podle obce Trnovany u Žatce. V minulosti obec proslula úrodností svých pozemků, pěstovalo se zde víno, ovoce, chmel a čočka. Svého času byly dle místní tradice vinaři z obce výhradními dodavateli vína pro pražskou radnici. Název Trnovan pochází od trnů a přestože není možné zjistit, které konkrétní rostliny s trny daly obci jméno, lze usoudit s ohledem na rozšíření šípkových keřů v naší oblasti a skutečnost, že rovněž na katastru obce zastoupené akáty byly do Evropy dovezeny až po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem a název obce je starší, že původcem názvu obce je šípková růže, tedy rostlina Rosa canina. Název Podviní zjevně pochází od umístění vsi pod svah Bílé hory, na kterém, s ohledem na název vsi, lze předpokládat vysazení vinic. S ohledem na tato zjištění jsem proto dle zásad heraldiky a vexikologie zpracoval níže uvedené návrhy:
1) Popis : znak štít pošikem dělený černým trnem špicí zhora se rozšiřujícící, v horní polovině ve zlatém poli modrý hrozen vinné révy, ve spodní polovině v zeleném poli stříbrný srp s hnědou rukojetí vlajka list pošikem dělený černým trnem špicí zhora se rozšiřujícíc, v horním žerďovém zlatém poli modrý hrozen vinné révy, ve spodním poli v zeleném poli stříbrný srp s hnědou rukojetí, poměr šířky k délce listu je 2:3. Tento návrh odkazuje na názvy Trnovan a Podviní (trn a vinná réva) a na jediný doložený šlechtický rod, který po části obce užíval predikát a sídlil v ní (vladykové z Podviní).
2) Popis : znak ve stříbrném poli uprostřed černý trn špice zdola se rozšiřující, v levém poli doplněná o zelenou větvičku šípku s pěti listy a dvěma červenými plody otočenými ke středu, v pravém poli zelený vinný hrozen vlajka na stříbrném listu uprostřed černý trn špice zdola se rozšiřující, v levém žerďovém poli doplněná o zelenou větvičku šípku s pěti listy a dvěma červenými plody otočenými ke středu, v pravém poli zelený vinný hrozen, poměr šířky k délce listu je 2:3. Tento návrh odkazuje na názvy Trnovan a Podviní (trn, větvička šípkové růže s plody a vinný hrozen).
3) Popis: znak čtvrcený štít s černým kůlem uprostřed, 1. pole červené s bílou pětilistou růží na zeleném stonku se zlatým středem, 2. pole stříbrné se dvěma proti sobě otočenými červenými srpy, 3. pole modré se stříbrnou sekerou se zlatým topůrkem, 4. pole zlaté se zeleným vinným hroznem vlajka na čtvrceném listu uprostřed černý kůl o šíři v poměru 6:1: 6, na listu 1. pole červené, 2. pole stříbrné, 3. pole modré, 4. pole zlaté, poměr šířky k délce listu je 2:3. Tento návrh odkazuje na názvy Trnovan a Podviní (šípková růže a vinný hrozen), dále na rodový erb významného vlastníka obce Václava Viléma z Roupova (černý kůl) a na rodový erb vladyků z Podviní (červené srpy) a sekerou též na prvního známého obyvatele obce tesaře Mala ze vsi Božka.
4) Popis: znak štít pošikem dělený, horní pole zlaté se zelenou větvičku šípku s pěti listy a dvěma červenými plody otočenými od středu, spodní pole modré se zlatým vinným hroznem mezi dvěma stříbrnými srpy s hnědou rukojetí vlajka list dělený na horní zlaté pole v žerďové části se zelenou větvičku šípku s pěti listy a dvěma červenými plody otočenými k žerdi, ve spodním modrém poli v žerďové části zlatý vinný hrozen mezi dvěma stříbrnými srpy s hnědou rukojetí, poměr šířky k délce listu je 2:3. Tento návrh odkazuje na názvy Trnovan a Podviní (větvička šípku s plody a vinný hrozen) a na rodový erb vladyků z Podviní (srpy).
5) Popis: znak červený štít, uprostřed zlatá pětilistá růže se zeleným stonkem s trny a dvěma listy po stranách stonku mezi dvěma stříbrnými srpy s hnědou rukojetí vlajka list polcený svislými pruhy zlatým, zeleným a bílým v poměru 8:1:1:1:8, žerďové pole červené v horním rohu zlatá pětilistá růže s trny a stonkem se dvěma listy po stranách mezi dvěma stříbrnými srpy s hnědou rukojetí, pravé pole modré, poměr šířky k délce listu je 2:3. Tento návrh odkazuje na název Trnovan (šípková růže) a rodový erb prvotních šlechtických vlastníků Podviní (srpy).
6) Popis: znak štít pošikem dělený, horní pole zlaté s bílou pětilistou růží se zeleným stonkem s trny a dvěma listy po stranách stonku, spodní pole červené se zlatým vinným hroznem mezi dvěma stříbrnými srpy s hnědou rukojetí vlajka list dělený na horní zlaté pole v žerďové části s bílou pětilistou růží se zeleným stonkem s trny a dvěma listy po stranách stonku, ve spodním červeném poli v žerďové části zlatý vinný hrozen mezi dvěma stříbrnými srpy s hnědou rukojetí, poměr šířky k délce listu je 2:3. Tento návrh odkazuje na názvy Trnovan a Podviní (šípková růže a vinný hrozen) a na rodový erb vladyků z Podviní (srpy).
Použitá literatura: J.R.Tesař - LITOMĚŘICKO 1931 - obraz Vlastivědný, III.díl August Sedláček - Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, Praha 2001-2003, editor Vladimír Růžek Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice - http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=222 Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae - http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=2&bookid=76 Milan Buben - Encyklopedie heraldiky, Praha 1994 Katalog pečetí, pečetidel a sbírkových odlitků - http://database.aipberoun.cz/pecete/engine/pecete.cg2?mainpage=../pecete_cz_basic.htm August Sedláček Hrady, zámky a tvrze království českého, Praha 1998, díl čtrnáctý Milan Mysliveček Panoptikum symbolů, značek a znamení, Praha 1992