Založení cestovní agentury

Založení cestovní agentury

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Založení cestovní agentury bakalářská práce Autor: Josef Ševčík Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2015

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Ing. Marii Borské za odborné vedení mé bakalářské práce, poskytování cenných rad a připomínek, kterými přispěla ke zdárnému vypracování. Dále celé mé rodině, kolegům a přátelům, kteří mne po celou dobu studia povzbuzovali, podporovali a vycházeli mi vstříc.

Copyright 2015 Josef Ševčík

Anotace ŠEVČÍK, Josef: Založení cestovní agentury. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Marie Borská. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015 Klíčová slova Cestovní agentura. Živnost. Fyzická osoba. Právnická osoba. Účetnictví. Daňová evidence. Cílem práce je přiblížit čtenáři problematiku založení cestovní agentury. Analýza vzniku a zhodnocení dle různých právních forem podnikání.

Annotation ŠEVČÍK, Josef: Establishing of a travel agency. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Department of travel and tourism. Supervisor: Ing. Marie Borská. Qualification: bachelor. Jihlava 2015 Keywords Travel agency. Trade. Sole trader. Legal entity. Accounting. Single entry book-keeping. The goal of this work is to familiarize a reader with the issue of establishment of a travel agency. Formation analysis and assessment based on various legal forms of business.

Obsah Úvod... 9 Cíle a hypotézy... 10 Teoretická část... 11 1 Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu... 11 1.1 Cestovní ruch... 11 1.2 Zájezd... 12 1.3 Cestovní agentura... 14 1.4 Cestovní kancelář... 16 1.5 Cestovní a provizní smlouvy, provize... 18 1.5.1 Cestovní smlouva (smlouva o zájezdu)... 19 1.5.2 Smlouva o obchodním zastoupení... 20 1.5.3 Smlouva o zprostředkování... 22 1.5.4 Provize... 22 2 Podnikání, živnosti, obchodní společnosti... 23 2.1 Živnostenské podnikání... 23 2.1.1 Rozdělení živností... 23 2.1.2 Všeobecné podmínky provozování živnosti... 24 2.2 Obchodní korporace... 24 2.2.1 Společnost s ručením omezeným... 26 3 Daně a účetnictví... 27 3.1 Daňová evidence a účetnictví... 27 3.1.1 Daňová evidence... 27 3.1.2 Účetnictví... 28 3.2 Daň z přidané hodnoty (DPH)... 28 3.3 Daň z příjmu... 29

Praktická část... 30 4 Založení cestovní agentury... 30 4.1 Fyzická osoba... 30 4.2 Právnická osoba... 31 5 Finanční modelový příklad... 33 5.1 Náklady k zahájení podnikání... 33 5.2 Náklady na první rok provozu... 34 5.3 Výnosy z běžné činnosti... 36 5.4 Souhrn... 37 6 Způsob evidence pro daňové účely... 38 6.1 Daňová evidence... 38 6.2 Účetnictví... 40 7 Daňová povinnost... 44 7.1 Daň z příjmu fyzických osob... 44 7.2 Daň z příjmu právnických osob... 45 8 Zhodnocení... 46 8.1 Založení cestovní agentury... 46 8.2 Finanční modelový příklad... 46 8.3 Způsob evidence... 47 8.4 Daňová povinnost... 47 8.5 Shrnutí... 47 Závěr... 49 Seznam použité literatury... 50 Seznam tabulek... 51 Seznam obrázků... 52 Seznam příloh... 52 Přílohy... 53

Úvod Cestovní ruch je jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících průmyslů světa. Zahrnuje zejména dopravu, turistická zařízení, poskytování stravování a ubytování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby a turistická informační centra. Pro svoji bakalářkou práci jsem si zvolil téma Založení cestovní agentury. Jedním z důvodů, proč jsem si vybral právě toto téma, je, že si chci takovou malou agenturu sám založit. V teoretické části se budu zabývat základními pojmy z cestovního ruchu, cestovní agenturou a smlouvami, které jsou důležité pro samotný prodej. Dále definicí právních forem podnikání, jejich rozdělení a jednotlivý popis. Poslední teoretickou částí je legislativa upravující daňovou povinnost pro jednotlivé právní formy podnikání. V druhé praktické části se budu věnovat procesu založení cestovní agentury pro jednotlivé právní formy, finančnímu modelu, ze kterého budu vycházet v dalších bodech, dále vzorovému příkladu vedení evidence pro daňovou povinnost, daňové povinnosti podnikatele. K závěru práce vyhodnotím jednotlivé části a vyberu nejvýhodnější právní formu pro podnikání cestovní agentury. 9

Cíle a hypotézy Hlavním cílem práce je přiblížit čtenáři problematiku založení cestovní agentury. Analýza vzniku a zhodnocení dle různých právních forem podnikání. Budoucímu podnikateli může pomoci k založení několik publikací a internetových zdrojů, například Sysel Jiří Management cestovní kanceláře a cestovní agentury, portál CzechTourism nebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Ovšem jen okrajově se zabývají, jakou právní formu si vybrat právě pro založení cestovní agentury. Navíc zdroje nezohledňují rekodifikaci obchodního práva k 1. 1. 2014. Tato práce pomůže podnikateli se zorientovat v aktuální legislativě potřebné pro provoz cestovní agentury, s jakými typy smluv se bude setkávat, jaké kroky jsou třeba k založení a pomoci se rozhodnout, jakou právní formou podnikat. K potvrzení zhodnocení, jakou právní formou podnikat, použiji hypotézu, která závěr potvrdí nebo zamítne. Hypotéza: Pro cestovní agenturu je výhodnější podnikat jako fyzická osoba. 10

Teoretická část 1 Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu Tato kapitola se bude věnovat vysvětlení několika základních pojmů v cestovním ruchu (dále CR), které jsou zásadní pro podnikání v tomto oboru. Vysvětlením pojmu, co to cestovní ruch je, co je jeho předmětem, kdo a co může tento produkt prodávat a jakým způsobem. Podmínky tohoto podnikání a povinnosti klientů reguluje zejména zákon 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změna zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dalšími změnami: 39/2004 Sb., 37/2004 Sb., 57/2006 Sb., 214/2006 Sb., 130/2008 Sb., 301/2009 Sb. 1.1 Cestovní ruch Existuje mnoho definicí od různých autorů, kteří popisují pojem cestovní ruch. Dle mého názoru je nejvýstižnější podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) (1995). Cestovní ruch je dle AIEST (Association Internationale d'experts Scienti - Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu) definován jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání (Hunziker a Krapf, 1942). Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism, 2005-2015a) popisuje cestovní ruch jako odvětví, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. 11

1.2 Zájezd Zákon (Sbírka zákonů ČR, 1999) definuje zájezd jako: předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování, c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Dle tohoto zákona není zájezdem kombinace služeb cestovního ruchu: a) prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo b) jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání. Rozdělení zájezdů dle Zelenky a Páskové (2012, s. 636) podle způsobu realizace, účelu a zaměření a způsobu objednání a organizování. Podle způsobu realizace: doprovázený zájezd Zájezd, který se řídí podle přesně naplánovaného časového a prostorového itineráře a skupiny návštěvníků jsou doprovázeny průvodcem CR, je typický pro masová CR. Specificky je tento typ zájezdu provozován v rámci doprovodných programů pro VIP, kdy je nutné dodržovat předem daný protokol (Zelenka a Pásková, 2012, s. 120). skupinový zájezd "vše v ceně" o Zájezd pro členy organizované skupiny, která cestuje stále společně. V ceně zájezdu jsou zahrnuty a všechny základní a větší množství doplňkových služeb CR (doprava, ubytování, návštěvy pamětihodností, výlety atd.). Letenky, ubytování a další služby mohou být poskytovány za výhodné ceny pro cestující skupiny (Zelenka a Pásková, 2012, s. 524). 12

zájezd s vlastní dopravou o Zájezd, na němž si účastník zájezdu sám zajistí dopravu do destinace - zpravidla se přepravuje autem (karavanem apod.), které sám řídí. (Zelenka a Pásková 2012, s. 637). zájezd s vlastním stravováním o Zájezd bez předem nasmlouvaným a zprostředkovatelem zájezdu zajišťovaných stravovacích služeb a zpravidla i bez průvodcovských služeb. (Zelenka a Pásková, 2012, s. 637) zájezd s průvodcem o Výlet předem stanovené délky, zaměřený na seznámení se s významným přírodním a kulturním dědictvím ve městech a dalších destinací, vedených a organizovaný průvodcem CR. (ČSN, 2004) Podle účelu a zaměření: seznamovací zájezd o Zájezd s programem zaměřeným na podporu seznamování jeho účastníků nebo také tzv. fam trip (Zelenka a Pásková, 2012, s. 516) zájezd na podporu prodeje o Jedno či vícedenní zájezd, jehož součástí je v popisu programu zájezdu předem oznámená nabídka prodeje výrobků či služeb jeho účastníkům. (ČSN, 2004) Podle způsobu objednávání a organizování: forfaitový zájezd o Zájezd objednaný zpravidla pro ucelený kolektiv a sestavený na přání zákazníka, cena zájezdu je předem kalkulována podle plánovaných nákladů a fakturována podle skutečně vzniklých nákladů (počet ujetých kilometrů, výdaje za ubytováním, za stravování, zaplacené společné vstupné atd.) Není uváděn v nabídkových katalozích cestovních kanceláří. Jedním z druhů tohoto zájezdu je teambuilding. (Zelenka a Pásková, 2012, s. 167) garantovaný zájezd o Zájezd organizovaný cestovní kanceláří, jehož konání cestovní kancelář zaručuje (garantuje) i v případě malého počtu zájemců (z hlediska 13

návratnosti výdajů CK i výnosnosti akce - obsazenost dopravního prostředku, ubytovací kapacity) (Zelenka a Pásková 2012, s. 174). standartní zájezd o Je katalogový zájezd uvedený v zájezdovém kalendáři (katalogu cestovní kanceláře), který cestovní kancelář ve velkém (ekonomie množství - nižší režijní náklady, nižší smluvní ceny nasmlouvaných služeb a výsledná nižší cena zájezdu) nabízí za podmínek, které si sama vůči zájemců stanoví (směřování, program, termíny, cena, doprava, ubytování atd.). Součástí kalkulace ceny zájezdu je riziko neobsazenosti, v případě zahraničních zájezdů i kurzové riziko (Zelenka a Pásková 2012, s. 542). zájezd na míru o Zájezd na zakázku sestavený přesně podle požadavků zákazníka - jednotlivce nebo skupiny. Zákazník si určí (resp. konzultuje a vybírá) místo a druh ubytování, způsob a termín dopravy, navštívené atraktivity CR a další služby (Zelenka a Pásková 2012, s. 637). 1.3 Cestovní agentura Cestovní agentura je podnik prodávající a rezervující služby v cestovním ruchu pro cestující / spotřebitele (ČSN, 2004). Odvětví cestovních agentur je maloobchodní distribuční článek ve struktuře marketingu cestovního ruchu. Je tedy jakýmsi prostředníkem, který spojuje producenty s konečným spotřebitelem (např. hotel, dopravce, cestovní kancelář, atd.). V porovnání s cestovní kanceláří realizuje cestovní agentura menší škálu činností a aktivit. Fungují v jednodušších organizačních podobách, mezi nimiž převažuje funkcionalistický model (Sysel, 2005) dokumentovaný následujícím schématem. 14

Management Prodej letenek Prodej zájezdů Prodej dalších služeb a zboží Ekonomika a finance Obrázek 1 - Organizační struktura cestovní agentury (Zdroj: Sysel (2009)) Činnost cestovních agentur reguluje a vymezuje zákon 159/1999 Sb. 3. (1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen "cestovní agentura") je podnikatel, 3) který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti 5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v 2 odst. 2 písm. a) až d). (2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu podle 2 odst. 2 písm. d) pro subjekt, který není cestovní kanceláří ve smyslu 2 odst. 1. (3) V rámci živnosti podle odstavce 1 může cestovní agentura rovněž prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. (4) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu 6) je cestovní agentura rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní agentura", pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma. (5) Cestovní agentura je dále povinna a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván, b) před uzavřením cestovní smlouvy předložit zájemci o uzavření cestovní smlouvy (dále jen "zájemce") na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezdu, c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdů pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu bezodkladně informovat o této skutečnosti 15

Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo"), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, d) při zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář usazenou na území jiného státu předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdů, e) při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem údaje uvedené v 10 (Sbírka zákonů ČR, 1999). Cestovní agentury nabízí velmi podobný sortiment. Patří k nim (Horner a Swarbrooke, 2003, s. 322): nabídka možnosti koupě nebo rezervace produktů například cestovních kanceláří, hotelů, dopravců nebo divadel; rady a informace, které se týkají nabízených produktů a dalších záležitostí jako měnových kurzů, povinných očkování a vyřizování víz; nabídka katalogů cestovních kanceláří a dalších producentů služeb průmyslu cestovního ruchu; příjem plateb od zákazníků a jejich předávání producentů, služeb (po odečtení provize); první instance poprodejního servisu, u které lze řešit stížnosti a problémy; nabídka řady dalších služeb, například směnárenských, pro větší pohodlí zákazníků 1.4 Cestovní kancelář Cestovní kancelář (touroperátor) je podnik organizující zájezdy a zajišťující služby cestovního ruchu pro přímý prodej cestujícím nebo prodej přes zprostředkovatele (ČSN, 2004) Definice cestovní kanceláře dle zákonu 159/1999 Sb. je následující: 16

Provozovatel cestovní kanceláře (dále jen "cestovní kancelář") je podnikatel, 3) který je na základě koncese 4) oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Cestovní kanceláří je také osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je Česká republika (dále jen "cestovní kancelář usazená na území jiného státu"). Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak pro tento případ zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem (Sbírka zákonů ČR, 1999) Sortiment cestovních kanceláří se na rozdíl od cestovních agentur může velice lišit, je to dáno především tím, že se zde setkává řada prvků (destinace, atraktivity, hotely, doprava atd.), které mohou působit pro spotřebitele jako jedinečná příležitost. Autoři Horner a Swarbrooke (2003, s. 298) jmenují několik příkladů: Některé cestovní kanceláře nabízejí balíčky složené pouze z produktů tuzemských destinací, některé naopak z produktů zahraničních destinací. Některé cestovní kanceláře nabízejí podrobně naplánované zájezdy, kde jsou všechny služby již předplacené, jiné cestovní kanceláře vycházejí vstříc zákazníkům, kteří dávají přednost volnějším balíčkům, například ubytování bez dopravy a stravování nebo zájezdům s kombinací letadlo-auto s volným cestováním po destinaci. Mnohé cestovní kanceláře nabízejí jako součást svého produktu také služby svých zástupců v rekreačních střediscích. Kvalita takového zástupce bývá jedním z významných dojmů zákazníka z dovolené. Cestovní kanceláře jsou jako velkoobchody totálně závislé na dodavatelích konečného produktu z hlediska jeho kvality a na marketingových zprostředkovatelích z hlediska dělení o produktech, která předávají zákazníkům, Některé cestovní kanceláře nabízejí široké portfolio produktů určených pro celou řadu trhů, zatímco jiné se soustřeďují pouze buď na specifické typy zájezdů (například lyžařských nebo cykloturistických), nebo na zájezdy do určité země. 17

1.5 Cestovní a provizní smlouvy, provize V předchozí části bylo zmíněno, komu cestovní agentura zájezdy prodává. Předmětem je tedy prodej služeb. Jelikož cestovní agentura vznikla zpravidla právě, aby vykazovala zisk, je velmi důležité zmínit, jak agentura funguje, aby o klienty nepřicházela (vzhledem k tomu, že je maloobchodní distribuční článek) a zároveň profitovala. Administrativním krokem je tedy podpis smlouvy a na základě smlouvy vzniká provize. Tato kapitola se věnuje pouze na smlouvy cestovní agentury. Je potřeba si uvědomit, jaké strany ve smlouvě vystupují a na základě toho je rozlišit. Jiný paragraf řeší vztah mezi spotřebitelem a producentem a jiný producentem prodávajícím apod. Dále stojí za zmínku evropská norma z roku 2003 EN 13809:2003 Služby cestovního ruchu cestovní agentury a cestovní kanceláře terminologie, která byla přijata jako Česká technická norma ČSN EN 13809 vydaná v roce 2004. A také evropská Směrnice Rady 90/314/EHS z roku 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy, která byla implementována novelou zákona č. 159/1999 Sb. Novela přinesla zpřísněné požadavky na cestovní smlouvu, a upravený vztah mezi cestovní agenturou, cestovní kanceláří a pojištěním pro případ úpadku. Občanský zákoník dále obsahuje části, které se týkají cestovního ruchu a to: ustanovení k dočasnému užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby, škoda na věci odložené, škoda na věci vnesené, smlouva o ubytování, ustanovení o nájmu dopravního prostředku, smlouva o přepravě osoby a zmíněná smlouva o zájezdu. K 1. 1. 2014 nastala rekodifikace obchodního práva a byla implementována do nového občanského zákoníku. Tudíž nově vymezuje občanský zákoník i některé smlouvy v cestovním ruchu. A to například mandátní smlouva (příkazní smlouva), komisionářská smlouva, smlouva o nájmu dopravního prostředku, smlouva o provozu dopravního prostředku, zmíněnou smlouvu o zprostředkování. Ochranu smluvních stran zajišťují jak zmíněné zákony, ale i další významný Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Snaží se především chránit zákazníka (spotřebitele) v oblasti řešení sporů, povinnosti transparentních cen, osobních údajů, prodej na dálku, zavádějící a klamavá reklama, nevýhodné smlouvy, nekalé a agresivní obchodní praktiky (Sbírka zákonů ČR, 1992). 18

1.5.1 Cestovní smlouva (smlouva o zájezdu) Náležitosti cestovní smlouvy (smlouva o zájezdu) definuje Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přesněji Část čtvrtá - Relativní majetková práva, Hlava II: Závazky z právních jednání, Díl 6: Zájezd, 2521-2549. Zde platí podmínky podle 1 zákona č. 159/1991 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (zmíněny v kapitole Zájezd). Smlouvou o zájezdu (vzor viz Příloha 3 o zájezdu) se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka předem připravený soubor služeb cestovního ruchu (zájezd) a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu (Sbírka zákonů, 2012). Pořadatel je povinen klienta informovat před podpisem smlouvy o pasových a vízových požadavcích, lhůtách vyřízení a také zdravotních dokladech. Po podpisu je povinnost vydat tzv. potvrzení o zájezdu (vzor viz Příloha 3 Potvrzení o zájezdu) a také předloží kopii pojištění pro případ úpadku CK té cestovní kanceláře, pro nějž cestovní agentura zájezd prodává. Potvrzení o zájezdu musí obsahovat: - označení smluvních stran, - vymezení zájezdu alespoň uvedením času jeho zahájení a ukončení a všech služeb cestovního ruchu zahrnutých do ceny zájezdu, jakož i místa jejich poskytnutí a doby jejich trvání, - údaj o ceně zájezdu včetně časového rozvrhu plateb a výše zálohy, jakož i o poplatcích, které nejsou zahrnuty do souhrnné ceny, - označení způsobu, jakým má zákazník uplatnit své právo z porušení povinnosti pořadatele včetně údaje o lhůtě, ve které může své právo uplatnit, a výši odstupného, které zákazník pořadateli uhradí, a uvede, zahrnuje-li: - další služby, jejichž cena není zahrnuta v ceně zájezdu, údaj o počtu a výši plateb za tyto služby, - ubytování, údaj o poloze, turistické kategorii, stupni vybavenosti, hlavních charakteristických znacích a souladu s právními předpisy příslušného státu, - dopravu, údaj o druhu, charakteristice a kategorii dopravního prostředku, jakož i údaj o trase cesty, 19

- a stravování, údaj o jeho způsobu a rozsahu (Sbírka zákonů ČR, 2012, ( 2527-2528). V potvrzení může být pouze odkázáno na katalog, který tyto údaje obsahuje. Pokud je podmínkou například minimální počet účastníků, zdravotní stav, účast jiné osoby je třeba to uvést taktéž v potvrzení. Pořadatel může požadovat tzv. zvýšení ceny zájezdu. Podmínky musí přesně definovat ve smlouvě. Zákon uvádí například: cena za dopravu včetně cen pohonných hmot, platby spojené s dopravou, jako jsou letištní, přístavní či jiné poplatky zahrnuté v ceně zájezdu, směnný kurz české koruny použitý pro stanovení ceny zájezdu v průměru o více než 10 % (Sbírka zákonů ČR, 2012, 2530). Zákazník může podstoupit smlouvu za předpokladu, že bude postupník splňovat podmínky smlouvy, dá vědět nejpozději 7 dní před zahájením zájezdu a doplatí vzniklé náklady v souvislosti se změnou. Odstoupit od smlouvy může klient vždy, pořadatel pouze tehdy, byl-li zájezd zrušen. A z těchto skutečností vyplívající povinnosti (náhradní zájezd, penále, odstupné). Za předpokladu, že zájezd nenabyde vlastností, než které byly stanoveny ve smlouvě, řeší tento zákon a taktéž zákon o ochraně spotřebitele, povinnost nápravy pořadatele, popř. proplacení nákladu na nápravu klienta, vyplacení rozdílu. V praxi se používá tzv. Frankfurtská tabulka slev. Taktéž má spotřebitel nárok na pomoc v nesnázích, které mu musí nabídnout pořadatel. 1.5.2 Smlouva o obchodním zastoupení Provizní smlouvu nebo také smlouvu o obchodním zastoupení (producent prodávající) řeší Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přesněji Část čtvrtá - Relativní majetková práva, Hlava II: Závazky z právních jednání, Díl 5: Závazky ze smluv příkazního typu, Oddíl 5: Obchodní zastoupení, 2483-2520. Tato smlouva je dlouhodobá a užívá se zpravidla, pokud cestovní agentura/kancelář bude prodávat zejména produkty jedné cestovní kanceláře. 20

Součástí smlouvy je také: Plná moc Plná moc opravňuje obchodního zástupce k činnostem, ke kterým patří zejména: - v rámci smluvního období nabízet a prodávat zájezdy producenta, - uzavírat cestovní smlouvy producenta, - přijímat platby za zájezdy od cestujících, - informovat o všech náležitostech, které se týkají nabízeného a prodávaného produktu. Podmínky spolupráce Podmínky spolupráce řeší veškeré technicko-administrativní náležitosti, které vyplívají ze spolupráce jednak mezi oběma smluvními stranami, ale také mezi zástupcem v souladu s cestovní smlouvou. Podmínky spolupráce řeší například: - lhůty jednotlivých činností, - způsob plateb, - fakturací provizí, - prodejní podklady (cestovní smlouvy, katalogy, informační náležitosti a podobně). Ke smlouvě se obvykle přikládají přílohy jako například: - kopie živnostenských oprávnění (obou smluvních stran), - kopie výpisu z obchodního rejstříku (obou smluvních stran), - cestovní smlouva, - všeobecné podmínky k účasti na zahraničním zájezdu (Sysel, 2009, str. 56). Autor se již nezmínil o tzv. konkurenčních doložkách, kdy během smlouvy a určitou dobu po zaniknutí nesmí obchodní zástupce vykonávat činnost, která byla předmětem smlouvy nebo by měla soutěžní povahu. Tzn., neměla by prodávat produkty jiných cestovních kanceláří. Avšak je pouze na dohodě, zda strany tuto doložku ve smlouvě použijí. 21

1.5.3 Smlouva o zprostředkování Smlouvu o zprostředkování (producent prodávající - spotřebitel) řeší Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přesněji Část čtvrtá - Relativní majetková práva, Hlava II: Závazky z právních jednání, Díl V: Závazky ze smluv příkazního typu, Oddíl 2: Zprostředkování 2445-2454. Tento typ smlouvy se používá ve většině cestovních agentur z jediného důvodu agentura zprostředkovává prodej zájezdů pro více cestovních kanceláří. Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (Sbírka zákonů ČR, 2012). 1.5.4 Provize Zprostředkováním sepsáním smlouvy vzniká cestovní agentuře nárok na provizi. Provize se většinou procentuálně odvíjí od celkové částky prodaného zájezdu (záleží na typu zájezdu). Sysel (2009, str. 56) uvádí, že se provize zpravidla pohybuje mezi 9 15 %. Cestovní agentura je ještě stále na trhu uplatnitelná, právě díky tomuto modulu. Pokud by klient měl platit přirážku cestovní agentuře za prostředkování, pravděpodobně by přešel právě producentovi cestovní kanceláří. Poslední dobou se setkávám s problémem, že se cestovní kancelář snaží zlákat klienty lepší než katalogovou cenou tak, aby vynechali právě cestovní agenturu. Je samozřejmostí, že cestovní agentury si nemohou dovolit nabídnout o tolik nižší cenu, protože by byla za nákladovou nebo dokonce podnákladovou cenu. 22

2 Podnikání, živnosti, obchodní společnosti České právo rozlišuje dvě možnosti, jak začít podnikat. První možností je stát se osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), anebo se stát podnikatelem a založit si tzv. obchodní společnost nebo družstvo. Podnikatel se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ale také nově vzniklým zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. OSVČ se řídí zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tímto zákonem se z části řídí i právnická osoba k tomu, aby získala živnost. 2.1 Živnostenské podnikání Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem (Sbírka zákonů ČR, 1991). 2.1.1 Rozdělení živností Zákon o živnostenském podnikání rozděluje živnosti ohlašovací a koncesované a dále na řemeslné, vázané a volné. Jak název ohlašovací napovídá, je možné provozovat tyto živnosti na základě ohlášení finančnímu úřadu a splnění všeobecných podmínek. Koncesovanou živnost lze provozovat na základě koncese neboli povolení. řemeslné Ohlašovací vázané Živnosti Koncesované volné Obrázek 2 - Rozdělení živností (Zdroj: vlastní zpracování) Řemeslná živnost nutností je prokázání odborné způsobilosti, dokladem o vzdělání, kvalifikací podle 21, příkladem řemeslné živnosti je kadeřnictví, hostinská činnost, kosmetické služby atd. 23

Vázaná živnost podmínkou je prokázání odborné kvalifikace pro danou oblast. Jednotlivé předměty podnikání mají jinou požadovanou odbornou způsobilost. Ty jsou vyjmenovány v Příloze č. 2 tohoto zákona. Příkladem je geologické práce, nákup a prodej kulturních památek, průvodcovská činnost horská atd. Volná živnost pro získání volné živnosti je potřeba splnit pouze všeobecné podmínky. Výčet najdeme v příloze č. 4 tohoto zákona. Příkladem je provoz cestovní agentury, ubytovací služby, výroba a zpracování skla, pronájem a půjčování věcí movitých atd. Koncesovaná živnost k provozování této živnosti je potřeba získat tzv. koncesi. V příloze č. 3 jsou vyjmenovány všechny předměty podnikání, které vyžadují odbornou nebo jinou zvláštní způsobilost nebo jiné podmínky a také orgán, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi. Příkladem je třeba výroba a úprava kvasného lihu, provozování cestovní kanceláře, provozování pohřební služby atd. 2.1.2 Všeobecné podmínky provozování živnosti Podle 6 odst. 1 podmínkami pro získání a provozování živnosti jsou: a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti58), a b) bezúhonnost (Sbírka zákonů ČR, 1991). 2.2 Obchodní korporace Tato kapitola se věnuje obecně obchodním korporacím (dříve obchodní společnosti) a podrobněji pak společnosti s ručením omezeným. Obchodní korporace jsou právnickými osobami založenými za účelem podnikání. Hovoříme o spojování podnikatelů se vznikem nové právnické osoby. Obchodní korporace členíme: osobní kapitálové o veřejná obchodní společnost, o komanditní společnost, o společnost s ručením omezeným, 24

o akciová společnost, o družstvo. V souladu s právem EU od roku 2005 také: evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení (Švarcová, 2009, 65 str.). Hlavním rozdílem mezi osobní společností a kapitálovou společností je v ručení společníků (viz Tabulka 1 - Přehled obchodních společností). Zahájení podnikání je dvoustupňové založení obchodní společnosti (sepsáním smlouvy mezi společníky) a vznikem obchodní společnosti (zápis do obchodního rejstříku). Tabulka 1 - Přehled obchodních společností Zkratka Druh Ručení společníka Základní kapitál Vklad 1 společníka v. o. s. Veřejná obchodní společnost celým svým majetkem nepovinný každý stejně k. s. Komanditní společnost komanditista do výše svého nesplaceného vkladu, komplementář celým svým majetkem 5 000 Kč stejně komplementáři/ko manditisté a podle smlouvy s. r. o. Společnost s ručením omezeným do výše nesplacených částí vkladů 1 Kč min. 1 Kč, i nefinanční a. s. Akciová společnost pouze vkladem 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR povinný SE Evropská společnost do výše upsaného základního kapitálu 120 000 eur povinný 25

Zkratka Druh Ručení společníka Základní kapitál Vklad 1 společníka - Družstvo není 50 000 Kč podle stanov Zdroj: Vlastní zpracování 2.2.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Firma obsahuje označení "společnost s ručením omezeným", které může být nahrazeno zkratkou "spol. s r. o." nebo "s. r. o." (Sbírka zákonů ČR, 2012). Společnost může být založena jednou osobou. Od roku 2014, kdy začal platit zákon o obchodních korporacích, není maximální počet společníků omezen. Hodnota základního kapitálu musí být minimálně 1 Kč, pokud neurčí společenská smlouva. Nepeněžitý vklad se od téhož roku nemusí oceňovat soudním znalcem. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Společenskou smlouvou si mohou společníci upravit různé podíly (není důležité, jaký vklad vložili). Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsaná do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál. V opačném případě musí být peněžitý vklad splacen nejméně z 30 % (Sbírka zákonů ČR, 2012). Orgány společnosti: nejvyšší orgán valná hromada, statutární orgán jednatelé, kontrolní orgán dozorčí rada (pokud se zřizuje není povinný). Doposud ručili společníci pouze do výše souhrnu nesplacených vkladů. Zástupci orgánů společnosti musí vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Zákon tento pojem příliš nedefinuje, a tak bude velmi napadnutelný. Tudíž budou za případné závazky firmy ručit svým osobním automobilem, domem nebo chatou apod. (Sbírka zákonů ČR, 2012). 26

3 Daně a účetnictví Pro subjekty podnikající v cestovním ruchu je důležité respektovat i daňové zákony. A to zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, dále zákon č. 235/2004 Sb., daňový řád, zákon č. 235/2004 Sb., o daních z přidané hodnoty a v neposlední řadě zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Ve výčtu lze dále zmínit zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon a mnoho dalších. Nejvíce se kapitola bude věnovat zákonu o daních z příjmu a v menší míře o dani z přidané hodnoty. Za zmínku stojí, že zákon o dani z příjmu byl novelizován, tzv. zvláštním režimem pro cestovní službu. 3.1 Daňová evidence a účetnictví Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) má několik variant prokazování svých příjmů a výdajů. Může vést tzv. daňovou evidenci, vést pouze evidenci příjmů nebo se stát účetní jednotkou (účetnictví). V případě právnických osob je povinností vést účetnictví. 3.1.1 Daňová evidence Daňovou evidenci mohou vést cestovní agentury, které nejsou právnické osoby, a jejich obrat nedosáhl obratu za kalendářní rok 25 000 000 Kč. Upravuje ji zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Daňová evidence je administrativně nenáročná. Je povinností mít přehled o příjmech a výdajích, majetku a závazcích. K tomu mu slouží deník příjmů a výdajů, evidence majetků a závazků (např. inventární soupis), kniha faktur vydaných a přijatých (Sbírka zákonů ČR, 1992). S daňovou evidencí vyplívá možnost uplatňovat daň z příjmu pomocí paušálních výdajů. V případě uplatnění paušálních výdajů je povinností uchovávat pouze doklady o příjmech (příjmový pokladní doklad, faktura vydaná) a taktéž evidenci pohledávek (faktur vydaných). Tato možnost je však nevýhodná v případě, že výdaje k dosažení zisku jsou větší než příslušná procentuální sazba. 27

3.1.2 Účetnictví Zatímco daňová evidence má za úlohu zejména zjištění příslušné výše základu daně z příjmů, naproti tomu účetnictví udává mnohem komplexnější pohled na hospodaření firmy. V případě, že cestovní agentura zvolí možnost, že se stane obchodní společností, překročí limit 25 mil. Kč nebo se může stát dobrovolně účetní jednotkou, je povinna vést tzv. účetnictví. Účetnictví je upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetnictví je komplexnější činnost vedoucí k zjištění stavu a změn majetku a jeho zdrojů, výsledku hospodaření za určité období. Účetnictví vede účetní jednotka (Nožičková, 2012). Administrativní náročnost je oproti daňové evidenci výrazně pracnější (v případě externího účetnictví i finančně náročnější). Účetní jednotka používá účtový rozvrh (viz Příloha 4 Vzorový účtový rozvrh pro podnikatele (Štohl (2014))), která je zakotvená v interních předpisech a podle niž jednotka účtuje. Zákon o účetnictví rozlišuje, zda účetní jednotka povede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu nebo v plném rozsahu. Fyzické osoby, které nemají povinný audit, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Obchodní společnosti vedou vždy účetnictví v plném rozsahu. Rozdíl spočívá v tom, že v účtovém rozvrhu mohou být jen účtové skupiny a může se používat tzv. americký deník (spojení deníku a hlavní účetní knihy). V plném rozsahu se používají deník, hlavní kniha a kniha analytické evidence. V praxi společnosti používají účetní software, který urychluje a zjednodušuje pracovní postup. Avšak sestavy nesmí být v archivaci v elektronické podobě, ale v tištěné. 3.2 Daň z přidané hodnoty (DPH) Daň z přidané hodnoty je zakotvena v zákoně č 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. DPJ je významným příjmem státního rozpočtu. Říká se jí také univerzální daň, protože je jí zatíženo skoro všechno zboží a služby. Pro rok 2015 má v České republice tři sazby: základní sazba 21 % (uplatněna na většinu zboží a služeb), snížená sazba - 15 % (uplatněna na teplo, chlad a zboží uvedené v příloze 2 a 3 například ubytovací služby, sociální péče, pohřební služby, potraviny, rostliny, knihy, zdravotní prostředky), a druhá snížená sazba - 10 % (počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, knihy, mléčné výrobky) (Sbírka zákonů ČR, 2004). 28

Je vhodné zmínit, že pro cestovní ruch platí tzv. zvláštní režim, kterým se zabývá Hlava 3, 88 92g, Zvláštní režimy. Cestovní ruch je vůbec nejsložitější oblast v DPH. OSVČ nebo účetní jednotka se stává plátcem DPH v případě překročení obratu za 12 kalendářních měsíců 1 000 000 Kč 3.3 Daň z příjmu Daň z příjmu se dotýká všech ekonomicky aktivních obyvatel. Příjmové daně lze jednoduše rozdělit dle plátců, a to na fyzické a právnické osoby (DPFO, DPPO). V České republice je DPFO 15 % a DPPO 19 %. Každý rok musí osoby podávat daňové přiznání k dani z příjmu. Stejně jako daňovou evidenci upravuje daň z příjmu zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 29

Praktická část Praktická část je rozdělena dle čtyř různých aspektů, které analyzují jednotlivé právní formy podnikání, a na jejich základě bude vyhodnocena výhodnější právní forma k založení cestovní agentury. Praktická část se bude věnovat založení cestovní agentury z pohledu fyzické a právnické osoby, finančnímu modelovému příkladu, způsobu evidence a daňové povinnosti. Na závěr praktické části je zhodnocení všech těchto aspektů. Jako právnickou osobou byla zvolena společnost s ručením omezeným. 4 Založení cestovní agentury 4.1 Fyzická osoba Cestovní agentura je živnost volná, proto stačí dodržet všeobecné podmínky pro živnost. Ty jsou uvedeny v teoretické části. Před začátkem podnikání je důležité navštívit místní živnostenský úřad popřípadě Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál), kde je potřeba přinést nebo na místě vyplnit tzv. jednotný registrační formulář (JRF) (viz Příloha 1 - Jednotný registrační formulář). Správní poplatek vybíraný Czech POINTEM je 50 Kč. Kontaktními místy tohoto terminálu jsou zpravidla pošty, obecní úřady, notáři, hospodářské komory a banky. Jednotným registračním formulářem se může ohlásit zahájení podnikání, ale také oznámení či registrace u jiných organizacích jako je zdravotní pojišťovna, správa sociálního zabezpečení, registrace k dani z příjmu, silniční nebo z přidané hodnoty. Cena živnosti je 1 000 Kč, pokud ohlašujeme více živností, je cena za všechny ostatní pouze 500 Kč. To se vyplatí, pokud je dopředu známo, že do budoucna bude podnikatel podnikat i v jiných odvětvích. V tomto případě se nemusí přikládat Výpis z rejstříku trestů, protože ten si zjistí úřad sám. Úřad se musí vyjádřit do 5 pracovních dnů od doručení žádosti a vydat podnikateli výpis (pokud byla kritéria splněna). 30

4.2 Právnická osoba Založení spol. s r. o. je složitější, zdlouhavější a finančně náročnější. Samotné založení, má několik administrativních kroků, které je potřeba dodržet: sepsání smlouvy, složení základního jmění, získání živnostenského oprávnění, zápis do obchodního rejstříku, registrace u finančního úřadu. Ze všeho nejdřív je potřeba navštívit notáře, u kterého se sepíše zakladatelská listina nebo společenská smlouva (případě více společníků) formou notářského zápisu. Tímto je založena společnost. Je třeba s sebou donést výpis z rejstříku trestů pro jednatele, výpis z katastru nemovitostí (případně ověřenou smlouvu o pronájmu pro ověření sídla společnosti). V této smlouvě bude uveden název společnosti (nesmí již existovat), sídlo (vlastník nemovitosti musí souhlasit se sídlem společnosti), základní údaje společníků a jednatelů, předmět podnikání, výše základního kapitálu, určení správce vkladu a další povinné údaje. Dále je potřeba složit základní kapitál. Od roku 2014 může být základní kapitál ve výši 1 Kč. U banky, nejlépe u té, u které bude veden podnikatelský účet, je třeba složit základní kapitál. V bance vystaví doklad o splacení vkladu. Během složení základního kapitálu je potřeba vyřídit živnostenské oprávnění. K tomu opět využijeme JRF, podobně jako u OSVČ. Na základě dokladu o splacení základního kapitálu a výpisu z živnostenského rejstříku se může navrhnout zápis obchodního rejstříku. Po doporučení rozhodnutí o zápisu vzniká společnost. Posledním bodem je oznámení nebo registrace u příslušných orgánů, stejně jako u fyzických osob (registrace k dani z příjmu právnických osob, oznámení zdravotní pojišťovně, ). Odměna notářského zápisu se pohybuje dle výše základního kapitálu společnosti zpravidla mezi 4 000 až 6 000 Kč. Získání živnosti stojí stejně jako u fyzické osoby 1 000 Kč a 500 Kč za další živnosti. Složení kapitálu u některých bank je zdarma. Soudní zápis do obchodního rejstříku stojí 6 000 Kč. 31

Celý tento proces trvá průměrně 14 dnů. Ale je třeba počítat s tím, že s notářem je třeba si domluvit termín schůzky i několik týdnů předem. V případě získání koncesovaných živností může trvat založení až 90 dnů. 32

5 Finanční modelový příklad Následující modelový příklad předpokládá běžné náklady (výdaje v případě fyzické osoby) a ceny, které budou potřeba pro založení cestovní agentury, její pobočky a internetového prodeje. 5.1 Náklady k zahájení podnikání Tabulka 2 - Shrnutí nákladů k založení pro jednotlivé právní formy Předmět Fyzická osoba Právnická osoba Ohlášení živnosti 1 050 Kč 1 050 Kč Notářský zápis - Ø 5 000 Kč Základní kapitál 1 000 Kč Zápis do OR - 6 000 Kč Celkem 1 050 Kč 13 050 Kč Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 3 - Náklady na vybavení provozovny Hmotný majetek: Cena/ks Počet Cena celkem Psací stůl MICKE 1 490 Kč 1 1 490 Kč Konferenční stůl Boksel 2 490 Kč 1 2 490 Kč Křeslo SOLSTA 1 990 Kč 2 3 980 Kč Kancelářská židle VOLMAR 4 990 Kč 1 4 990 Kč Počítač LENOVO 13 999 Kč 1 13 999 Kč Laserová tiskárna HP 18 999 Kč 1 18 999 Kč WiFi router TP-LINK 533 Kč 1 533 Kč Mobilní telefon Lenovo 2 999 Kč 1 2 999 Kč Kancelářské potřeby 1 200 Kč 1 1 200 Kč 33

Hmotný majetek: Cena/ks Počet Cena celkem Televize LG 6 590 Kč 1 6 590 Kč Skříň Besta 3 650 Kč 2 7 300 Kč Stojan na katalogy 1 590 Kč 2 3 180 Kč Dekorace 1 500 Kč 3 4 500 Kč Zásuvky pod stůl 998 Kč 1 998 Kč Nehmotný majetek: Cena/ks Počet Cena celkem Webové stránky 48 000 Kč 1 48 000 Kč Antivirový program 953 Kč 1 953 Kč Celkem výdaje na zařízení provozovny 122 201 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Poznámka: Výdaje nutné k založení právnické osoby budou vyšší pouze o účetní program Pohoda, který stojí 7 999 Kč. Celkové výdaje nutné k založení PO jsou 130 200 Kč. Přehled nákladů vynaložených na vybavení cestovní agentury vychází z běžných cen společnosti IKEA, ALZA.cz, AVAST, Stormware, CeSYS. Tabulka 4 - Souhrn nákladů pro vybavení a vznik cestovní agentury Fyzická osoba Právnická osoba Vybavení a vznik cestovní agentury 123 251 Kč 143 250 Kč Zdroj: Vlastní zpracování 5.2 Náklady na první rok provozu Následující tabulka ukazuje předpokládané roční náklady. Tabulka 5 - Přehled odhadovaných ročních výdajů Předmět Částka Perioda Celkem Měsíční nájem CK (m 2 /rok) 1 900 Kč 52 98 800 Kč Energie 1 200 Kč 12 14 400 Kč 34

Předmět Částka Perioda Celkem Propagace 8 000 Kč 4 32 000 Kč Spotřeba materiálu 2 500 Kč 1 2 500 Kč Provoz webových stránek 1 000 Kč 12 12 000 Kč Služby 1 500 Kč 12 18 000 Kč Asistent 7 500 Kč 3 22 500 Kč Celkem Zdroj: Vlastní zpracování 200 200 Kč Tabulka 6 - Přehled ročních výdajů za pojištění a mzdy u jednotlivých forem Položka Částka Perioda Celkem Záloha na sociální pojištění FO 1 943 Kč 12 23 316 Kč Záloha na zdravotní pojištění FO 1 797 Kč 12 21 564 Kč Záloha na sociální pojištění PO 2 300 Kč 12 27 600 Kč Záloha na zdravotní pojištění PO 828 Kč 12 9 936 Kč Mzda společníka 9 200 Kč 12 110 400 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 7 - Celkové roční výdaje na mzdy a pojištění pro jednotlivé právní formy Fyzická osoba Právnická osoba Zálohy pojištění 44 880 Kč 37 536 Kč Mzda společníka 110 400 Kč Celkem 44 880 Kč 147 936 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Cena nájemného odpovídá blízkosti centra malého města. Položka energie zahrnuje vodu a energetickou energii. Propagace bude na televizních panelech prostředků místní hromadné dopravy. Provoz webových stránek je založen na měsíčním poplatku 35

společnosti CeSYS, která nabízí službu pro cestovní agentury. Vyčleněná částka na asistenta počítá s tím, že před a během období letní sezóny bude potřeba najmout pracovníka (nejlépe studenta na dohodu o provedení práce), aby vykonával práci při zvýšené administrativní zátěži. Do přehledu jsou začleněny i zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že firma teprve vznikla, platí pouze minimální zálohy a nemusí odvádět zálohu na daň z příjmu. Tabulka 8 - Přehled záloh na pojištění pro podnikatele pro rok 2015 Záloha Sazba v % Minimální záloha Sociální pojištění 13,5 1 943 Kč Zdravotní pojištění 29,2 1 797 Kč Zdroj: Vlastní zpracování 5.3 Výnosy z běžné činnosti V následující tabulce bude znázorněn velmi optimistický přehled výnosů pro první rok podnikání. Každá cestovní kancelář pro každý zájezd nabízí jiné procento provize. Průměrná provize proto je stanovena na 8,5 %. Průměrná cena zájezdu byla stanovena na 14 500 Kč. Cestovní agentura nesmí prodávat svoje vlastní zájezdy, ale může organizovat výlety. Pro lepší výsledek podnikání bude agentura nabízet i jednodenní výlety bez ubytování a vstupenek do kulturních zařízení, hrazena bude pouze doprava, cena zahrnuje riziko neobsazenosti. Průměrná cena těchto výletů byla stanovena na 600 Kč. Taktéž bude pro optimističtější zisk nabízet i prodej vstupenek. Tabulka 9 - Přehled předpokládaných výnosů. Výnos Provize Průměrná cena Počet Celkem Odhad prodeje zájezdů (včetně prodeje přes internet) Vlastní výlety 40 % 600 Kč 5 12 % 14 500 Kč 372 458 490 Kč 14 turnusů po 40 lidech 134 400 Kč 36

Výnos Provize Průměrná cena Počet Celkem Prodej vstupenek 4 6 % 600 Kč 120 3 600 Kč Celkem odhadované výnosy 596 490 Kč Zdroj: Vlastní zpracování 5.4 Souhrn Tabulka 10 - Celkové výdaje/náklady, příjmy/výnosy a zisk Fyzická osoba Právnická osoba Náklady k založení 123 251 Kč 143 250 Kč Mzdy a pojištění 44 880 Kč 147 936 Kč Náklady běžné 200 200 Kč 200 200 Kč Celkem příjmy/výnosy 596 490 Kč 596 490 Kč Celkem výdaje/náklady 323 451 Kč 478 336 Kč Příjmy/výnosy-výdaje/náklady 273 039 Kč 118 154 Kč Zdroj: Vlastní zpracování Poznámka: Výdaje za pojištění nejsou daňovým výdajem u FO. 37

6 Způsob evidence pro daňové účely V následující kapitole jsou znázorněny příklady vedení daňové evidence a účetnictví pro první měsíc podnikání. 6.1 Daňová evidence Cestovní agentura vede daňovou evidenci a není plátcem DPH: V příkladu je vedena evidence prvního měsíce po založení. V řádku číslo 25 a 26 je příklad účtování, kdy klient zaplatil zálohu 25 000 Kč a z ní byla rovnou stržena provize, a zbytek poslán na účet cestovní kanceláře. V knize pohledávek vystaven doklad s poznámkou, že provize byla stržena ze zálohy. V řádku 13 zaplatil klient rovnou cestovní kanceláři a cestovní agentura pouze vystavila do knihy pohledávek doklad, posléze přijala platbu na bankovní účet. V řádku číslo 14 zaplatil klient za zájezd. V řádku 16 cestovní agentura převedla peníze na vlastní bankovní účet, aby mohla peníze poslat platebním příkazem cestovní agentuře. Následně vystavila fakturu v knize pohledávek V řádku 17 jí cestovní kancelář zaplatila provizi. V řádku 15 platili klienti přímo cestovní kanceláři, cestovní agentura pouze vystavila doklad v knize pohledávek a kancelář jí poslala peníze na účet. Tabulka 11 - Příklad daňové evidence část. 1 Č. Text Pokladna Běžný účet Příjem Výdaj Příjem Výdaj 1 Vklad na bankovní účet 200 000,0 2 Zřizovací výdaje 1 050,0 3 Vybavení provozovny 122 201,0 4 Nájem 8 233,0 5 Záloha na energie 1 200,0 6 Reklamní agentura 8 000,0 7 Provoz webových stránek 1 000,0 8 Služby operátora leden 1 500,0 9 Záloha na soc. pojištění leden 1 943,0 10 Záloha na zdr. pojištění leden 1 797,0 11 Přijatá záloha od klienta 25 000,0 12 Úhrada předpisu CK 22 875,0 13 Provize za zprostředkování 1 062,5 14 Platba přijatá od klienta 16 000, 15 Provize za zprostředkování 34 960,0 16 Převod pokladna banka 16 000,0 16 000,0 17 Provize za zprostředkování 1 360,0 Celkem 41 000,0 38 875,0 253 382,5 146 924,0 Zdroj: Vlastní zpracování 38

V pokračování tabulky daňové evidence jsou příjmy a výdaje rozdělené na daňové a nedaňové výdaje. Záleží pouze na podnikateli, jak evidenci povede, protože může vést pouze daňové příjmy a na základě paušálních výdajů může vypočítat daň z příjmu fyzických osob. Tabulka 12 - Příklad daňové evidence část 2. Číslo Příjmy Výdaje Daňové nedaňové Daňové nedaňové 1 200 000,0 2 1 050,0 3 122 201,0 4 8 233,0 5 1 200,0 6 8 000,0 7 1 000,0 8 1 500,0 9 1 943,0 10 1 797,0 11 2 125,0 22 875,0 12 22 875,0 13 1 062,5 14 16 000,0 15 34 960,0 16 16 000,0 16 000,0 17 1 360,0 25 Celkem 39 507,5 254 875,0 143 184,0 42 615,0 Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 13 - Příklad evidence závazků Evidence závazků Firma Doklad Částka Splatnosti Úhrady Záloha na energie leden FAP1 1 200,00 15. 1. 2015 10. 1. 2015 Mobilní operátor FAP2 1 500,00 8. 2. 2015 15. 1. 2015 Reklamní agentura FAP3 8 000,00 15. 1. 2015 8. 1. 2015 Webové stránky FAP4 1 000,00 18. 1. 2015 13. 1. 2015 Záloha na soc. pojištění VUD1 1 943,00 20. 2. 2015 6. 1. 2015 Záloha na zdr. pojištění VUD2 1 797,00 20. 2. 2015 6. 1. 2015 Úhrada předpisu CK VUD3 22 875,00 12. 1. 2015 10. 1. 2015 Úhrada předpisu CK VUD4 16 000,00 15. 1. 2015 10. 1. 2015 Celkem 54 315,00 Zdroj: Vlastní zpracování 39