INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad regionální rady INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Mgr. Magdaléna Sikorová Ing. Radek Eliáš 21. 12. 2010 1

OBSAH 1 Úvodní informace o IPRÚ... 3 1.1 Informace o zadavateli, zpracovateli, použitých dokladech a datu zpracování... 3 1.1.1 Zadavatel IPRÚ... 3 1.1.2 Zpracovatel IPRÚ... 3 1.1.3 Použité podklady... 3 1.1.4 Datum zpracování:... 3 1.2 Popis postupu zpracování dokumentu IPRÚ... 3 2 Strukturované vyhodnocení IPRÚ... 6 3 Popis výchozího stavu území ve vazbě na cestovní ruch... 8 3.1 Popis území... 8 3.1.1 Karlova Studánka... 8 3.1.2 Malá Morávka... 9 3.1.3 Obec Ludvíkov... 9 3.1.4 Město Andělská Hora... 9 3.1.5 Obec Dolní Moravice... 9 3.1.6 Obec Světlá Hora... 9 3.2 Soulad projektu a návaznost na Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v MSK 2009 2013 10 4 Marketingová analýza... 12 4.1 Analýza makroprostředí, socio-ekonomická analýza... 12 4.1.1 Ekonomická situace... 12 4.1.2 Demografie... 18 4.1.3 Technologické... 23 4.1.4 Ekologické... 24 4.1.5 Sociálně-kulturní prostředí... 25 4.2 Analýza nabídky... 26 4.2.1 Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu... 26 4.2.2 Kulturně-historický potenciál a předpoklady cestovního ruchu... 36 4.2.3 Potenciál infrastruktury cestovního ruchu... 39 4.3 Analýza poptávky... 41 4.4 Situační analýza zainteresovaných aktérů... 41 4.5 Problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu... 42 4.6 Potenciál rozvoje cestovního ruchu... 43 4.7 SWOT analýza... 43 4.8 Závěr marketingové analýzy... 44 5 Návrh cílů IPRÚ... 45 5.1 Stanovení vize rozvoje cestovního ruchu... 45 5.2 Popis očekávaných dopadů realizace IPRÚ... 45 5.3 Popis očekávaných výsledků a výstupů realizace IPRÚ... 47 6 Návrh strategie IPRÚ... 50 6.1 Stanovení koncepce konkurenční strategie pro dosažení cílů IPRÚ... 50 6.2 Návrh marketingového mixu... 51 7 Popis plánovaných aktivit realizace projektu... 57 7.1 Indikativní seznam projektů... 57 7.2 Časový harmonogram realizace IPRÚ... 58 7.3 Finanční rámec realizace IPRÚ... 62 8 Management IPRÚ... 63 8.1 Popis plánování... 63 8.2 Řízení IPRÚ... 63 8.2.1 Návrh složení řídícího výboru IPRÚ... 63 8.2.2 Administrativní složka IPRÚ... 64 8.2.3 Hlavní zodpovědnosti řídícího výboru... 64 8.2.4 Organizační a jednací řád řídícího výboru... 64 9 Řízení rizik... 66 Analýza rizik IPRÚ... 66 10 Seznamy... 71 2

1 ÚVODNÍ INFORMACE O IPRÚ 1.1 Informace o zadavateli, zpracovateli, použitých dokladech a datu zpracování 1.1.1 Zadavatel IPRÚ Úřad regionální Rady Moravskoslezsko Hrabákova 1/1861 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava 1.1.2 Zpracovatel IPRÚ ProFaktum, s. r. o. Střelniční 252/6 737 01 Český Těšín 1.1.3 Použité podklady Monitoring cestovního ruchu provedený agenturou CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php) Agentura CzechTourism (http://www.czechtourism.cz/) Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 2013 Obec Karlova Studánka http://www.kstudanka.cz/index.asp Obec Malá Morávka http://www.malamoravka.cz/ Obec Ludvíkov (http://www.obecludvikov.cz/) Obec Andělská Hora (http://www.andelskahora.info/) Obec Dolní Moravice (http://www.obecdolnimoravice.estranky.cz/) Obec Světlá Hora (http://www.svetlahora.cz/) www.infocesko.cz Statická data a údaje obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Ministerstvo práce a sociálních věcí (http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem) Český statistický úřad (http://www.czso.cz) Veřejná databáze českého statistického úřadu (http://vdb.czso.cz) Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2009, 2008 (http://www.ostrava.czso.cz) Světové trendy cestovního ruchu 2008 (http://www.czechtourism.cz) Ředitelství silnic a dálnic (http://www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/mo.png) Cyklisté vítáni (http://www.cyklistevitani.cz/) Mapy (http://www.mapy.cz) 1.1.4 Datum zpracování: 03/2010 12/2010 1.2 Popis postupu zpracování dokumentu IPRÚ Tabulka č. 1 Harmonogram zpracování první části IPRÚ Aktivita/rok 01/2010 02/2010 03/2010 04/2010 05/2010 06/2010 Postupné zpracování dokumentu IPRÚ Zpracování profilu území a 3

sestavení pracovní skupiny 1. jednání pracovní skupiny - 18. 3. 2010 seznámení s principem IPRÚ a zpracovaným profilem území 2. jednání pracovní skupiny 8. 4. 2010 tvorba SWOT analýzy, vize a cílů Oslovení subjektů působících 16. 4. 2010 v cestovním ruchu na území Karlovy Studánky a Malé Morávky o zapojení do tvorby IPRÚ. Zasílání projektových listů do 28. 4. 2010 3. jednání pracovní skupiny 4. 5. 2010 představení předložených námětů, diskuse nad dalším postupem Jmenování řídícího výboru 4. 5. 2010 1. jednání řídícího výboru 27. 5. 2010 IPRÚ schvalování indikativního seznamu projektů Prezentace postupu prací na 26. 5. 2010 IPRÚ na ÚRR Odevzdání IPRÚ zadavateli 28. 6. 2010 Zdroje: Vlastní zpracování Tabulka č. 2 Harmonogram zpracování rozšířené verze IPRÚ Aktivita/rok 10/2010 11/2010 12/2010 Postupné zpracování dokumentu IPRÚ Zpracování profilu území a sestavení pracovní skupiny, oslovení subjektů cestovního ruchu na území IPRÚ 1. jednání pracovní skupiny - 26. 10. 2010 seznámení s principem IPRÚ a zpracovaným profilem území Zaslání projektových listů 2. jednání pracovní skupiny 16. 11. 2010 seznámení s vypracovanou strategií IPRÚ (vize, strategické cíle), představení projektových záměrů Zasílání projektových listů 19. 11. 2010 3. jednání pracovní skupiny 7. 12. 2010 představení předložených námětů, diskuse nad dalším postupem Jmenování řídícího výboru 7. 12. 2010 1. jednání řídícího výboru 7. 12. 2010 IPRÚ Prezentace postupu prací na 9. 12. 2010 IPRÚ na ÚRR 2. jednání řídícího výboru IPRÚ schvalování 14. 12. 2010 4

indikativního seznamu projektů Odevzdání IPRÚ zadavateli 22. 12. 2010 Zdroje: Vlastní zpracování Příloha č. 1 Pozvánky na pracovní setkání Příloha č. 2 Prezenční listiny pracovních setkání Příloha č. 3 Zápisy z pracovních setkání Příloha č. 4 Fotodokumentace Příloha č. 5 Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu na území Karlovy Studánky a Malé Morávky 5

2 STRUKTUROVANÉ VYHODNOCENÍ IPRÚ Integrovaný plán rozvoje území je dokument, jehož cílem je definovat základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Jeho zpracování vychází z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 2013. Cílem tohoto dokumentu je identifikovat vhodné rozvojové záměry v na území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem), které budou následně podpořeny z ROP Moravskoslezsko. Na toto území bylo alokováno 138 milionů korun. Hlavním východiskem pro zpracování IPRÚ jsou analýzy sekundárních dat a práce s pracovní skupinou. Na základě závěrů analýzy sekundárních dat bylo podrobně specifikováno území s ohledem na rozvoj cestovního ruchu. Byly popsány základní souvislosti rozvoje území, zkonkretizována nabídka i poptávka v oblasti cestovního ruchu a popsán profil jeho typického návštěvníka. Zároveň byly specifikovány silné stránky, ale i hlavní problémové oblasti v rozvoji cestovního ruchu na území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Pracovní skupina, do které byli zapojeni aktéři cestovního ruchu jak z veřejného, tak i podnikatelského sektoru, vytvořila SWOT analýzu území. Na základě této analýzy definovala vizi území a strategické cíle, které povedou k naplnění této vize. Z provedených analýz vyplývá, že území má vzhledem k přírodnímu prostředí, rozvinutému lázeňství a soustředěnosti velkého množství atraktivit velký potenciál rozvoje cestovního ruchu. Tento potenciál rozvoje podpoří projekty především v oblasti vytváření volnočasových aktivit zaměřených na rodiče s dětmi a seniory, orientací na náročnějšího návštěvníka ze zahraničí, zvýšením úrovně služeb a komplexností a propojeností aktivit cestovního ruchu. Byla definována tato vize: Ekonomicky prosperující lázeňská lokalita nabízející aktivní využití volného času jak pro domácí tak zahraniční návštěvníky (rodina s dětmi a senioři) založená na čistém životním prostředí a komplexnosti služeb Pro dosažení uvedené vize byly stanoveny tyto dílčí strategické cíle: Zlepšit spolupráci v cestovním ruchu s hlavními aktéry Vybudovat zázemí pro volnočasové aktivity Vytvořit moderní centrální marketingové a komunikační nástroje Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pěších a cyklostezek Zlepšit vnitřní dopravní infrastrukturu Zkvalitnit zázemí pro kulturní vyžití Zkvalitnit standard ubytovacích zařízení Konkrétními kroky pro naplnění strategických cílů jsou projektové záměry. Předložených projektových záměrů bylo 42. V rámci všech předložených projektů bylo deklarováno vytvoření: 161,5 pracovních míst, 276 nově vytvořených či rekonstruovaných lůžek. V souhrnu šlo o investici 1 049 072 000 Kč z toho 623 571 000 Kč dotačních prostředků. Tabulka č. 3 Rozložení indikátorů a finančních prostředků v průběhu zpracování IPRÚ I. část II. část celkem počet záměrů 19 23 42 pracovní místa 76 85,5 161,5 lůžka 163 113 276 investice v tis. 507 352 541 720 1 049 072 dotace v tis. 310 461 313 110 623 571 Zdroje: Vlastní zpracování 6

Projekty byly následně vyhodnoceny externím posouzením z hlediska potřebnosti pro území a souladu s vizí a strategickými cíli, ekonomické přínosnosti a rizikovosti jejich realizace. Byl vytvořen management IPRÚ v čele s řídícím výborem, který byl zvolen pracovní skupinou. Byly stanoveny pravidla řízení a administrace IPRÚ. Mezi hlavní odpovědnosti řídícího výboru patří: schválení výstupů pracovní skupiny IPRÚ, schvalování zpracovaného IPRÚ a následných změnových verzí, schvalování aktualizace IPRÚ, dohled nad realizací časového i finančního plánu zpracovaného v rámci IPRÚ, dohled nad předkládáním a realizací individuálních projektů naplňujících indikátory výstupů IPRÚ, schválení indikativního seznamu aktivit IPRÚ případně jeho změn včetně seznamu předpokládaných projektových záměrů. Řídící výbor se bude pravidelně scházet po celou dobu realizace IPRÚ. Řídící výbor znovu zhodnotil předložené projekty především s ohledem na jejich potřebnost a přínosnost pro rozvoj území v oblasti cestovního ruchu a rizikovost přípravy realizace. Projekty hodnotil také v souvislosti se závěry analytických podkladů. Byl schválen indikativní seznam projektů v celkové alokaci 157 miliónů korun. Do indikativního seznamu byly schváleny tyto projekty: Modernizace lyžařského areálu Ovčárna - Praděd - Vlek C, Josef Figura Zábavní park v Kopřivné, Skiareál Kopřivná Sportovní centrum 2, Lázně Karlova Studánka Rekonstrukce rekreačního střediska BRANS Malá Morávka, Odborový svaz KOVO In - line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem, Obec Malá Morávka Rašelinové koupele, Lázně Karlova Studánka Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME, Lázně Karlova Studánka Rekreační areál Nová Ves, Obec Dolní Moravice Modernizace ski areálu Myšák - sedačková lanovka, Obec Malá Morávka Lyžařský vlek Ludvíkov, Božena Pořízková Skanzen Jesenicka, Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY Rekreačně sportovní zábavný park, SKI ANNABERG s.r.o. Přístavba sportovně-rehabilitačního a ubytovacího centra, BSZ Holding, a.s. Celková investice předložených projektů činí 273 234 tis. z toho dotace 156 516 tis. IPRÚ definovaného území proběhlo ve dvou fázích. V první fázi bylo zpracováno IPRÚ pouze obcí Karlova Studánka a Malá Morávka. Vzhledem k tomu, že průběhu zpracování první části IPRÚ nebyl identifikován dostatečný počet projektových námětů, které by splnily podmínky potřebnosti, přínosnosti a míry rizikovosti, aby byla vyčerpána celá předem přislíbená alokace. Zároveň nebyly identifikovány projekty naplňující některé předem stanovené cíle a také vzhledem k logice území bylo navrženo rozšíření území spadající do IPRÚ a doplnit jej o projekty identifikované v tomto území. Z provedené analýzy vyplynuly návrhy několika katastrů sousedních obcí, které logicky navazují na destinaci cestovního ruchu Rada kraje dne 23. 6. 2010 rozhodla o rozšíření IPRÚ o obce Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Na základě tohoto rozhodnutí bylo IPRÚ zpracováno komplexně i v tomto rozšířeném území. 7

3 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU ÚZEMÍ VE VAZBĚ NA CESTOVNÍ RUCH 3.1 Popis území Obce Malá Morávka, Karlova Studánka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) jsou součástí okresu Bruntál. Okres Bruntál je situován v severovýchodní části České republiky ve specifických podhorských a horských podmínkách. Je rozdělen na 6 mikroregionů: Osoblaha, Město Albrechtice, Vrbno pod Pradědem, Krnov, Bruntál a Rýmařov. Obec Malá Morávka je součástí mikroregionu Rýmařov a obec Karlova Studánka a Ludvíkov pod Pradědem je součástí mikroregionu Vrbno pod Pradědem. Obec Ludvíkov pod Pradědem je také součástí sdružení obcí Vrbenska, Dolní Moravice je součástí sdružení obcí Rýmařovska. Obce jsou ve vzájemném sousedství. Poloha i propojenost těchto obcí tvoří v rámci cestovního ruchu příležitost pro rozvoj komplexní nabídky. Sousedí s okresy Olomouc, Opava, Šumperk a Jeseník. Jeho severní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou v délce 86 km. V současné době má okres charakter průmyslově zemědělské oblasti. Obrázek č. 1 Umístění okresu Bruntál Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:map_cz_-_district_bruntal.png 3.1.1 Karlova Studánka Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu (800 m n. m.). Je vstupní branou na druhý nejvyšší vrchol České republiky Praděd (1492 m n. m.) V těchto místech jsou i nejatraktivnější naučné stezky, turistické a lyžařské trasy v Hrubém Jeseníku. Prioritou Karlovy Studánky je lázeňství, které stálo u zrodu obce, bezmála 200 let staré. Lázně v Karlově Studánce byly založeny v roce 1780 a léčba pod lékařským dozorem v roce 1785. Díky své ideální geografické poloze uprostřed jesenických hor, jsou tyto lázně známé svým jedinečným horským klimatem a výbornou minerální vodou, jejíž léčivé účinky jsou opředeny mnohými legendami. Tradice i klimatická měření o Karlově Studánce dokládají, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. 8

V obci žije kolem 209 stálých obyvatel, nicméně každoročně se obyvatelstvo rozroste o dalších 450 550 osob. Jsou to vesměs pacienti a rekreanti, kteří se zde jezdí léčit a odpočinout. Komunikace vedou třemi směry a ze všech větších měst v okolí je to i stejně daleko. Vzdálenost od okresního města Bruntál, Rýmařova nebo Jeseníku je kolem 25 km. 3.1.2 Malá Morávka Obec ležící po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, kterou zde tvoří řeka Moravice, jež obcí protéká. Má 656 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 6 158 ha. Ve slezské části obce se nacházejí Petrovy kameny i rozhledna a televizní vysílač na vrcholu Pradědu. První písemná zmínka o Malé Morávce pochází z roku 1594, první písemná zmínka o Karlově pod Pradědem je z roku 1680. Obec se nachází v nadmořské výšce 660 metrů. Obec Malá Morávka nabízí spousty možností rekreačního a sportovního vyžití. V zimním období jsou zde rozsáhlé možnosti lyžařských aktivit v letním pak zejména turistika a cykloturistika. 3.1.3 Obec Ludvíkov Obec Ludvíkov leží mezi Vrbnem pod Pradědem a lázněmi Karlova Studánka. Celé území patří do CHKO Jeseníky. Zastavěná část obce se rozkládá v horském údolí podél řeky Bílá Opava. Nadmořská výška obce je 620 m n. m. a okolní hřebeny dosahují výše 1 000 m. K 31. 12. 2009 žilo v obci 327 obyvatel. Obec láká návštěvníky na jednu stranu jako oáza klidu uprostřed nádherné přírody a na druhé straně jako místo, odkud je pouze 3 km do lázní Karlova Studánka a 9 km do známého lyžařského střediska Praděd, nejvyšší hory Jeseníků. Největším lákadlem obce je stravovací a sportovní zařízení (autocamping, penziony, Ski areál, chystaná výstavba hřiště), které přispívají k rozvíjejícímu cestovnímu ruchu. 3.1.4 Město Andělská Hora Andělská Hora byla v minulosti proslulá svými doly na zlato. Díky tomu byla v roce 1540 založena jako horní město. Dlouhou dobu byla součástí obce Světlá Hora a v roce 1990 se osamostatnila. Leží v nadmořské výšce 674 m n. m. K 31. 12. 2009 zde žilo 369 obyvatel. Město a její okolí nabízí pro své návštěvníky různé turistické zajímavosti (Anenská myslivna, Anenský vrch, pomník E. S. Engelsberga), sakrální stavby (kostel Narození Panny Marie, Poutní kostel sv. Anny), přírodní památky (PR Pustá Rudná, památné stromy), ale také turistické trasy a cyklotrasy. 3.1.5 Obec Dolní Moravice Obec Dolní Moravice se nachází v jedné z nejvýše položených obcí v okrese Bruntál, v nadmořské výšce 600-827 m n. m a patří do CHKO Jeseníky. Obec leží na spojnici z Rýmařova do Malé Morávky a Karlové Studánky. K 31. 12. 2009 měla obec 435 obyvatel. V obci je spousta historických památek, památných stromů, cyklotrasy i turistické trasy a nechybí rovněž možnost ubytování a sportovního vyžití. V obci se nachází několik chráněných staveb, např. filiální kostel sv. Jakuba Staršího z roku 1795 s renesančním kněžištěm, barokní pilíř svaté trojice, socha Immaculaty, most Švédského typu aj. 3.1.6 Obec Světlá Hora Obec leží v podhorské oblasti Hrubého Jeseníku, poblíž města Bruntál (8 km) ve směru na Vrbno pod Pradědem. Obec protíná hranice CHKO Jeseníky. K 31. 12. 2009 měla obec 1 485 obyvatel. Pro tuto práci jsou však zpracovány pouze tři části obce (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí), které měli ke stejnému datu při součtu pouze 209 obyvatel. Většina obyvatel obce tedy žije ve zbylých části obce (Světlá a Dětřichovice). 9

V okolí obce se zvedají zalesněné stráně kopců. Světlá Hora je rekreační obcí s několika penziony. V severní části obce je statek s chovem koní a s možností projížděk na koních. Obcí prochází značená cyklistická trasa, i turistická trasa. Suchá Rudná je stará hornická obec, kde se těžilo zlato. Rozprostírá se na východním okraji Hrubého Jeseníku mezi Vrbnem pod Pradědem a Bruntálem. Nachází se zde lyžařský areál Suchá Rudná. Mezi významné kulturní památky obce patří rovněž kaple nejsvětější Trojice, památník 1. Světové války. Stará Voda je vesnice, která se nachází asi 0,5 km na severozápad od Světlé Hory. Je zde také památník hrdinům padlým ve světové válce. Podlesí se nachází asi 3,5 km na jihozápad od Světlé Hory. V obci se nachází dřevěná kaple sv. Josefa. Nad ní je památný strom jasan, který se v celostátní anketě strom roku umístil na celkovém 4. místě. Obrázek č. 2 Umístění obcí IPRÚ Zdroj: www.mapy.cz 3.2 Soulad projektu a návaznost na Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v MSK 2009 2013 Území obcí Karlova Studánka a Malá Morávka bylo vybráno na základě analýz provedených v rámci zpracování Marketingové strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 2013 jako jedna z lokalit, která může pro okruh aktivit využít vyhrazené prostředky z ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 2.2. K tomuto území byly na základě provedené analýzy rozvoje cestovního ruchu přiřazeny další obce - Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí). Tyto obce vytváří společně s předchozími komplexní území, které má svoji propojeností v oblasti cestovního ruchu předpoklady pro rozvoj další spolupráce V rámci akčního plánu této Marketingové strategie byla formulována strategická opatření a prioritní osy. Strategická opatření 3. prioritní osy - Realizační předpoklady CR pro prioritu 2: Turistická oblast Jeseníky, jsou formulována v následující tabulce. 10

Tabulka č. 4 Priorita 2: Turistická oblast Jeseníky Prioritní osa Opatření Realizační předpoklady CR Rozvoj dopravní infrastruktury silnic Výstavba nových cyklostezek Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Rozvoj atraktivit poznávací turistiky Rozvoj lyžařských areálů výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a doprovodných služeb v lázních Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky Rozvoj oblastí Slezská Harta, Osoblažsko a lokality Jánské Koupele Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více Rozvoj možností pro aktivní pobyt Zdroj: Marketingová strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 2013 Marketingová strategie dále doporučuje podporu následujících tematických okruhů do rámce finanční podpory prioritních oblastí. Jedná pouze o indikativní seznam tematických okruhů. Území obcí Karlova Studánka a Malá Morávka a později doplněného území Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem): Dopravní infrastruktura pro návštěvníky Sportovní a relaxační / wellness areály a infrastruktura Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení 1 Z východisek a závěrů tohoto dokumentu také vychází zpracování této analýzy. Konečný indikativní seznam projektů respektuje principy metodiky IPRÚ a jeho následného financování ROP Moravskoslezsko, oblasti 2.2, zejména co se týče typu podporovaných aktivit. 1 Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 11

4 MARKETINGOVÁ ANALÝZA 4.1 Analýza makroprostředí, socio-ekonomická analýza Makroprostředí, které ovlivňuje vývoj a trendy cestovního ruchu, se skládá z několika činitelů. Jde většinou o činitele na makroúrovni, které z pohledu obce nejsou ovlivnitelné, přesto významnou měrou ovlivňují její chod a vývoj ve všech oblastech. 4.1.1 Ekonomická situace Východiska: Ekonomickou situaci obyvatel oblasti lze odvodit od: obecného trendu růstu HDP a životní úrovně v Moravskoslezském kraji výzkumů spokojenosti s životem přímo v obcích výší a vývojem nezaměstnanosti v oblasti přítomností podnikatelských subjektů v obcích Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt je jedním z měřitelných údajů ekonomického stavu obyvatelstva. Během roku 2008, především v jeho posledním čtvrtletí, došlo k meziročnímu poklesu nárůstu hrubého domácího produktu a zároveň tak ke snížení ekonomického růstu v ČR. Dle aktuální informace o růstu HDP v České republice, kterou ČSÚ zveřejnil dne 12. 2. 2010, hrubý domácí produkt za rok 2009, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, klesl ve srovnání s rokem 2008 o 4,3 %. V 1. čtvrtletí roku 2010 vzrostl podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt proti stejnému období loňského roku o 1,2 % (v reálném vyjádření a po očištění o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl HDP větší o 0,2 %. Na meziroční i mezičtvrtletní vývoj hrubé přidané hodnoty měl pozitivní vliv především zpracovatelský průmysl, naopak negativně se vyvíjelo odvětví stavebnictví. Zatímco HDP v uplynulém čtvrtletí rostl, celková zaměstnanost v pojetí národních účtů dále klesala. K jejímu meziročnímu i mezičtvrtletnímu snížení o 2,0 %, resp. 0,8 % přispěl zejména zpracovatelský průmysl, a to jak svou vahou, tak i rozměrem poklesu. Ve většině ostatních odvětví zůstává i nadále zaměstnanost v zásadě stabilizovaná. Následující graf znázorňuje minulý a předpokládaný vývoj HDP. 12

Graf č. 1 Hrubý domácí produkt Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/e_pruzkumy_makro_prognoz_51003.html#g6 Po nečekaném propadu HDP by mělo dojít k mírnému oživení v roce 2010 a následně ke zvýšení růstové dynamiky. Mzda Dalším kriteriem ekonomické síly obyvatelstva je pohyb hrubé nominální měsíční mzdy. Následující graf znázorňuje minulý a budoucí vývoj mezd a platů v ČR. Graf č. 2 Mzdy a platy Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/e_pruzkumy_makro_prognoz_51003.html#g14 Strmé zpomalení růstu objemu mezd a platů v letošním roce by mělo být následováno obnovováním růstové dynamiky. V Moravskoslezském kraji, se hrubá měsíční mzda do roku 2008 stále meziročně zvyšovala. 13

Tabulka č. 5 Vývoj průměrné nominální mzdy v letech 2004-2008 podle krajů 2004 2005 2006 2007 2008 Údaje ČSÚ Kč relace k ČR v % Kč relace k ČR v % Kč relace k ČR v % Kč relace k ČR v % Kč relace k ČR v % Hl. m. Praha 22 437 124,4 23 795 125,3 25 280 125,0 26 813 123,6 29 408 124,9 Středočeský kraj 17 704 98,1 18 634 98,1 19 812 98,0 21 621 99,7 23 057 97,9 Jihočeský kraj 15 771 87,4 16 632 87,6 17 732 87,7 19 106 88,1 20 389 86,6 Plzeňský kraj 16 831 93,3 17 627 92,8 18 731 92,6 20 059 92,5 21 663 92,0 Karlovarský kraj 15 414 85,4 16 002 84,3 16 998 84,1 18 146 83,6 19 411 82,5 Ústecký kraj 16 320 90,5 17 094 90,0 18 097 89,5 19 583 90,3 20 962 89,0 Liberecký kraj 16 231 90,0 17 009 89,6 18 120 89,6 19 495 89,9 21 170 89,9 Královéhradecký kraj 15 732 87,2 16 371 86,2 17 313 85,6 18 603 85,8 20 195 85,8 Pardubický kraj 15 579 86,4 16 357 86,1 17 269 85,4 18 569 85,6 20 096 85,4 Vysočina 15 562 86,3 16 294 85,8 17 622 87,2 18 963 87,4 20 616 87,6 Jihomoravský kraj 16 226 89,9 16 986 89,4 18 355 90,8 19 893 91,7 21 554 91,6 Olomoucký kraj 15 448 85,6 16 193 85,3 17 087 84,5 18 508 85,3 20 011 85,0 Zlínský kraj 15 629 86,6 16 420 86,5 17 387 86,0 18 778 86,6 20 401 86,7 Moravskoslezský kraj 16 909 93,7 17 618 92,8 18 690 92,4 20 057 92,5 21 570 91,6 Česká republika 18 041 100,0 18 992 100,0 20 219 100,0 21 694 100,0 23 542 100,0 celkem Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/1797 Průměr za Moravskoslezský kraj je dlouhodobě pod průměrem České republiky a tento rozdíl se dále zvyšuje. Je předpoklad, že vývoj výše mzdy v Moravskoslezském kraji bude kopírovat vývoj platů v celé České republice. Životní úroveň Tendence v růstu životní úrovně obyvatelstva je možné sledovat na základě statistik spotřeby domácností. Níže je zobrazen výhled vývoje spotřeby domácností do roku 2012. 14

Graf č. 3 Spotřeba domácností Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/e_pruzkumy_makro_prognoz_51003.html#g7 Je předpoklad, že po stagnaci dojde vlivem fiskální konsolidace v roce 2010 obnovování dynamiky. Nezaměstnanost Nezaměstnanost v okrese Bruntál patří v porovnání s ostatními okresy tradičně k nejvyšším v ČR. K 30. 9. 2010 bylo na Úřadu práce v Bruntále evidováno 7 265 dosažitelných uchazečů, což představuje míru nezaměstnanosti 14,9%. V porovnání s ostatními 77 okresy v ČR je na 2. místě Míra nezaměstnanosti v obci Karlova Studánka se v porovnání s ostatními obcemi pohybuje spíše na nižší úrovni. V období sezóny (léto), začala mírně klesat, naopak v měsíci září opět stoupla. S dlouhodobého pohledu má spíše stoupající charakter. Tento trend kopíruje trend celé ČR a souvisí s globální ekonomickou krizí. V obci Ludvíkov dochází k pozvolnému nárůstu nezaměstnanosti bez významného vlivu na sezónu. Tabulka č. 6 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Vrbno pod Pradědem 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % Karlova Studánka 20 16,0 19 14,4 19 14,4 16 12,8 14 11,2 18 14,4 Karlovice 91 15,6 76 12,9 78 13,2 83 14,1 78 13,2 91 15,3 Ludvíkov 23 15,6 20 13,5 23 16,3 24 17,0 23 16,3 27 19,2 Široká Niva 58 19,3 49 16,2 43 14,2 46 14,5 47 14,9 48 15,2 Vrbno pod Pradědem 486 14,6 439 13,3 429 12,9 456 13,8 455 13,6 468 13,9 mikroregion celkem 678 15,1 603 13,5 592 13,2 625 14,0 617 13,7 652 14,4 Zdroj: Statistický zpravodaj ÚP v Bruntále leden 2010, http://portal.mpsv.cz/sz/local/br_info/trh_prace/zpravodaj V obci Dolní Moravice je míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními obcemi spíše vyšší a stále mírně stoupá. 15

Míra nezaměstnanosti v obci Malá Morávka se pohybuje se v porovnání s ostatními obcemi na nižší úrovni. Vzhledem k velkému množství ubytovacích zařízení podléhá vývoj nezaměstnanosti sezónním výkyvům. Tabulka č. 7 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Rýmařov 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % Břidličná 296 14,9 266 13,7 264 13,7 268 14,1 272 14,3 272 14,3 Dolní Moravice 31 17,1 29 16,6 31 17,1 31 17,1 34 18,9 34 18,7 Horní Město 123 25,1 112 22,8 114 23,2 109 22,4 94 19,5 101 21,1 Jiříkov 40 28,4 43 29,8 44 30,5 42 29,8 47 33,3 56 39,7 Malá Morávka 56 14,1 53 13,0 50 12,5 48 12,0 49 12,3 52 13,3 Malá Štáhle 13 18,8 13 18,8 12 17,4 12 17,4 11 15,9 13 18,8 Rýmařov 663 13,3 632 12,8 598 11,9 597 12,2 590 12,1 594 12,1 Ryžoviště 57 15,5 52 14,3 49 14,0 49 14,0 48 13,5 46 12,9 Stará Ves 42 16,4 34 13,3 37 13,7 36 13,3 30 10,9 29 10,6 Tvrdkov 24 19,7 23 18,8 24 19,7 22 18,0 25 21,4 20 17,1 Velká Štáhle 33 22,5 20 13,6 18 12,2 17 11,6 21 14,3 20 13,6 mikroregion celkem 1 378 15,1 1 277 14,1 1 241 13,6 1 231 13,7 1 221 13,7 1 237 13,8 Zdroj: Statistický zpravodaj ÚP v Bruntále leden 2010, http://portal.mpsv.cz/sz/local/br_info/trh_prace/zpravodaj V obci Andělská Hora nezaměstnanost s příchodem sezóny klesla a tuto úroveň si udržela i v září. Naopak obec Světlá Hora má míru nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními obcemi poměrně vysokou a sezonní vlivy jí nijak významně neovlivňují. Tabulka č. 8 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Bruntál 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz UoZ Mnz celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % celke m v % Andělská Hora 40 17,5 36 15,3 38 16,6 31 13,5 31 13,0 31 13,0 Bílčice 19 15,7 16 12,4 18 14,9 20 16,5 20 16,5 18 14,1 Bruntál 1 545 16,0 1 434 14,9 1 364 14,3 1 430 15,1 1 440 15,2 1 471 15,5 Dětřichov nad Bystřicí 48 20,2 47 19,3 44 18,5 43 17,6 38 15,5 40 16,3 Dlouhá Stráň 8 33,3 8 33,3 7 29,2 7 29,2 7 19,2 6 25,0 16

Dvorce 144 18,2 142 18,2 133 16,9 128 16,4 121 15,5 121 15,5 Horní Benešov 251 19,7 242 19,2 208 16,5 211 16,8 201 16,3 195 15,8 Horní Životice 40 23,4 38 23,4 36 22,1 34 20,1 34 21,4 33 20,8 Křišťanovice 34 19,7 32 18,5 29 16,8 30 17,3 26 14,5 26 14,5 Leskovec nad Moravicí 38 16,0 32 13,0 36 15,1 31 13,0 35 14,7 39 16,4 Lomnice 72 25,8 63 23,1 57 20,5 59 21,6 62 22,4 60 21,3 Mezina 28 20,5 25 18,2 25 18,9 26 19,7 25 18,2 24 16,7 Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov 47 24,1 44 23,0 41 20,9 41 21,5 41 21,5 44 23,0 54 20,2 51 19,4 48 18,3 51 19,0 51 19,0 52 19,0 Nová Pláň 2 13,3 2 13,3 2 13,3 1 6,7 1 6,7 1 6,7 Nové Heřminovy 27 21,8 23 18,6 23 18,6 22 17,7 22 17,7 21 16,9 Oborná 33 19,0 28 16,1 29 16,7 30 16,7 28 16,1 30 17,2 Razová 53 20,2 50 19,1 43 16,3 51 19,8 53 20,6 55 21,4 Roudno 15 13,5 14 13,5 14 14,6 16 16,7 18 18,8 21 21,9 Rudná pod Pradědem 30 15,0 33 16,5 32 15,5 36 18,0 34 17,0 40 19,0 Staré Heřminovy 19 21,1 17 18,9 18 20,0 17 18,9 19 20,0 20 21,1 Staré Město 58 16,4 51 14,6 46 13,2 44 12,9 45 13,2 57 16,7 Světlá Hora 143 18,9 130 17,3 124 16,6 135 18,2 140 18,9 143 18,6 Svobodné Heřmanice 51 18,1 46 15,9 40 14,4 43 15,1 41 14,8 39 14,0 Václavov u Bruntálu 51 20,0 45 17,3 44 17,3 49 18,8 50 19,2 52 20,0 Valšov 29 22,0 29 21,2 26 19,7 25 18,9 26 19,7 27 19,7 mikroregion celkem 2 879 17,4 2 678 16,2 2 525 15,4 2 611 16,0 2 609 16,0 2 666 16,3 Zdroj: Statistický zpravodaj ÚP v Bruntále leden 2010, http://portal.mpsv.cz/sz/local/br_info/trh_prace/zpravodaj Nejvýznamnější zaměstnavatelé v oblasti Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v oblasti jsou: 17

Tabulka č. 9 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v oblasti odvětví zaměstnavatel plastikářská výroba lázeňská péče lesnictví textilní průmysl hutnictví neželezných kovů dřevozpracující a stavební průmysl zdravotnictví lesnictví + dřevo-zpracující průmysl Advanced Plastics s.r.o. Vrbno pod Pradědem Státní léčebné lázně s.p. Karlova Studánka Pradědský lesní závod, a. s. Vrbno pod Pradědem Odetka, a.s. Vrbno pod Pradědem AL INVEST Břidličná, a.s. Rodinné domky Rýmařov s.r.o. Podhorská nemocnice, a.s. Rýmařov (Rýmařov + Bruntál) KATR, a.s. Stará Ves textilní průmysl Hedva, a.s. závod Rýmařov Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v 1. pololetí 2009 a předpokládaný vývoj ve druhém pololetí 2009, http://portal.mpsv.cz/sz/local/br_info/trh_prace/analyza Závěry Z provedené analýzy ekonomické situace ve sledovaných oblastech vyplývají tyto závěry: Obecný trend HDP a spotřeby domácností má klesavou tendenci, jde o důsledek celosvětové hospodářské krize. Je předpoklad, že po stagnaci dojde v roce 2010 ke zlepšování a postupnému opětovnému růstu. o tento trend se odráží ve všech ekonomických oblastech a nepřímo ovlivňuje i rozvoj cestovního ruchu ve sledovaných oblastech o podpora rozvoje cestovního ruchu přinese do oblasti finanční prostředky, které podpoří růst životní úrovně obyvatelstva v oblastech V obcích v posledním období nebyly provedeny žádné analýzy spokojenosti občanů se životem v obci. V posledním čtvrtletí roku 2009 se začala nezaměstnanost v obcích postupně zvyšovat, tento trend je patrný v celé ČR. V některých obcích dochází v letním období k poklesu nezaměstnanosti, pravděpodobně jde o důsledek přijímání pracovníků na sezónní práce ve službách spojených s cestovním ruchem. o poměrně vysoká nezaměstnanost v oblasti znamená potřebu vytváření pracovních míst o připravovaný IPRÚ přináší pracovní příležitosti pro obyvatele obcí v oblasti cestovního ruchu o rozvoj cestovního ruchu oživí ekonomiku oblastí o mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v obcích patří v obci Karlova Studánka Státní lázně Karlova Studánka s.p. a v obci Malá Morávka Ferrum Form s.r.o. a služby v cestovním ruchu v ostatních obcích jde především o služby spojené s cestovním ruchem (ubytovací zařízení) a výrobní podniky o nejdůležitější podnikatelské subjekty v obcích dobře prosperují, nehrozí tak v nejbližší době výraznější zvýšení nezaměstnanosti, které by mohlo ve svém důsledku ovlivnit rozvoj území 4.1.2 Demografie Východiska: Demografické ukazatele ovlivňují rozvoj území z těchto pohledů: vývoj počtu a věková struktura obyvatelstva trendy ve stárnutí obyvatelstva vývoj počtu obyvatelstva trendy v migraci obyvatelstva do větších měst 18

Z globálního hlediska s ohledem na budoucí vývoj a zaměření na cílové skupiny se bude věkové složení obyvatel vyrovnávat bude klesat počet dětí a ekonomicky aktivních obyvatel a bude růst počet obyvatel v důchodovém věku viz dva následující grafy, které srovnávají věkové složení obyvatel v roce 2009 s odhadovaným věkovým složením v roce 2066. Graf č. 4 Složení obyvatel ČR dle věku v roce 2009 a odhad vývoje v roce 2066 Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz) Obce Malá Morávka, Karlova Studánka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí) patří do okresu Bruntál. V rámci okresu jde rozsahem a počtem obyvatelstva spíše o menší obce. V okrese Bruntál je 90 802 obyvatel. K 31. 12. 2009 žilo v obci Karlova Studánka 209 obyvatel, v obci Malá Morávka 656, v obci Ludvíkov 327 obyvatel, v obci Andělská Hora 369 obyvatel a v obci Dolní Moravice 435 obyvatel. Ve vybraných částech města Světlá Hora žilo ke stejnému dni 209 obyvatel. Tabulka 3 - Počet obyvatel ve vybraných částech obce Světlá Hora Stav k 31. 12. 2006 2007 2008 2009 Suchá Rudná 71 67 66 64 Stará Voda 58 57 55 56 Podlesí 88 93 91 89 Celkem 217 217 212 209 Zdroj: Obec Světlá Hora Graf 2 - Vývoj počtu obyvatel ve vybraných částí obce Světlá Hora Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 4 - Počet obyvatel v obci Andělská Hora Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku k 31. 12. muži Ženy 0 14 let 15 64 let 65 a více let 1991 390 198 192 97 250 43 1992 402 201 201 90 268 44 19

1993 412 202 210 79 290 43 1994 423 209 214 79 298 46 1995 422 210 212 65 312 45 1996 420 209 211 62 310 48 1997 420 204 216 61 307 52 1998 429 210 219 61 316 52 1999 404 199 205 48 306 50 2000 396 198 198 43 304 49 2001 382 186 196 60 279 43 2002 371 178 193 57 276 38 2003 362 171 191 54 269 39 2004 369 176 193 48 282 39 2005 366 179 187 48 280 38 2006 368 177 191 49 280 39 2007 365 172 193 47 280 38 2008 369 172 197 50 283 36 2009 369 170 199 51 277 41 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=demcu001&&kapitola_id=370 Graf 3 - Vývoj počtu obyvatel v obci Andělská Hora Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 5 - Počet obyvatel v obci Ludvíkov Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku k 31. 12. muži ženy 0 14 let 15 64 let 65 a více let 1991 301 157 144 58 193 50 1992 321 169 152 67 200 54 1993 319 171 148 64 201 54 1994 317 170 147 62 204 51 1995 326 178 148 66 211 49 1996 330 180 150 72 211 47 1997 325 177 148 66 210 49 1998 329 178 151 72 205 52 1999 342 184 158 76 214 52 2000 338 182 156 70 216 52 2001 341 170 171 80 214 47 2002 348 172 176 78 226 44 2003 352 173 179 69 239 44 2004 359 179 180 64 256 39 2005 352 177 175 55 259 38 2006 337 172 165 40 261 36 2007 335 169 166 37 264 34 20

2008 334 170 164 32 266 36 2009 327 167 160 28 263 36 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=demcu001&&kapitola_id=370 Graf 4 - Vývoj počtu obyvatel v obci Ludvíkov Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 6 - Počet obyvatel v obci Dolní Moravice Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku k 31. 12. Muži ženy 0 14 let 15 64 let 65 a více let 1991 348 180 168 80 227 41 1992 352 179 173 83 226 43 1993 344 173 171 68 233 43 1994 342 170 172 67 229 46 1995 350 176 174 70 231 49 1996 353 178 175 71 231 51 1997 354 177 177 71 231 52 1998 352 181 171 72 227 53 1999 349 182 167 66 230 53 2000 359 183 176 69 244 46 2001 360 184 176 69 249 42 2002 374 189 185 76 259 39 2003 379 189 190 71 269 39 2004 381 189 192 71 269 41 2005 396 199 197 73 280 43 2006 407 207 200 72 279 56 2007 423 207 216 75 291 57 2008 433 209 224 79 292 62 2009 435 213 222 80 292 63 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=demcu001&&kapitola_id=370 Graf 5 - Vývoj počtu obyvatel v obci Dolní Moravice Zdroj: Vlastní zpracování 21

Tabulka č. 10 Počet obyvatel v obci Malá Morávka Počet v tom podle pohlaví v tom ve věku obyvatel k 31. 12. muži ženy 0 až 14 let 15 až 64 let 65 a více let 1991 706 362 344 162 468 76 1992 701 358 343 154 475 72 1993 732 373 359 135 517 80 1994 732 369 363 129 522 81 1995 722 362 360 117 528 77 1996 718 359 359 114 526 78 1997 714 355 359 109 522 83 1998 711 350 361 110 517 84 1999 703 346 357 112 510 81 2000 692 341 351 105 503 84 2001 753 373 380 125 539 89 2002 740 370 370 120 531 89 2003 734 363 371 121 524 89 2004 711 351 360 104 516 91 2005 689 342 347 101 496 92 2006 680 338 342 98 489 93 2007 674 335 339 85 492 97 2008 675 335 340 88 488 99 2009 656 326 330 84 475 97 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19& Graf č. 5 Vývoj počtu obyvatel v obci Malá Morávka Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 11 Počet obyvatel v obci Karlova Studánka Počet v tom podle pohlaví v tom ve věku obyvatel k 31. 12. muži ženy 0 až 14 let 15 až 64 let 65 a více let 1991 224 106 118 56 156 12 1992 232 112 120 57 165 10 1993 236 116 120 54 170 12 1994 243 120 123 50 179 14 1995 244 120 124 54 176 14 1996 242 121 121 51 178 13 1997 242 121 121 52 175 15 1998 236 118 118 49 172 15 1999 228 116 112 43 171 14 2000 221 110 111 43 166 12 2001 232 112 120 43 173 16 2002 236 115 121 40 181 15 2003 236 118 118 40 179 17 22

2004 224 112 112 41 167 16 2005 221 108 113 40 164 17 2006 216 104 112 35 162 19 2007 217 103 114 34 162 21 2008 205 98 107 28 155 22 2009 209 101 108 28 158 23 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19& Graf č. 6 Vývoj počtu obyvatel v obci Karlova Studánka Zdroj: Vlastní zpracování Závěry: Počet obyvatel ve sledovaných obcích většinou pomalu klesá. Tato skutečnost je nejspíš způsobena stárnutím populace a migrací mladých rodin do větších měst. Výjimku tvoří pouze obec Dolní Moravice, kde od roku 2003 dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel. o odliv obyvatel do větších měst znamená nedostatek pracovních příležitostí a zároveň nedostatečné zázemí pro život mladých rodin o integrovaný plán rozvoje území by měl podpořit projekty, které zatraktivní tyto oblasti, přinesou pracovní příležitosti, pomohou rozvoji cestovního ruchu a tím i podpoří zkvalitnění zázemí pro život mladých rodin 4.1.3 Technologické Východiska: Technologie, které nejvýznamněji zasahují do rozvoje cestovního ruchu informační technologie dopravní infrastruktura jak je obec dostupná pro návštěvníky a obyvatele Internet Informační technologie, které jednoznačně ovlivňují i rozvoj cestovního ruchu je možnost přístupu a práce na internetu. V souvislosti s cestovním ruchem jde o jeden z hlavních komunikačních a distribučních kanálů. V současné době si návštěvníci vyhledávají ubytování i okruhy svých výletů převážně na internetu. Systém objednávaní (ubytování, návštěvy turistických památek atd.) je rovněž většinou přístupný na internetových stránkách jednotlivých subjektů. 23

Databáze internetového připojení, kde jsou publikovány i subjekty v oblastech Malé Morávky a Karlovy Studánky jsou například: http://www.ubytovani.cz/, http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php, www.ceskehory.cz, www.k.studanka.cz webové stránky obcí atd. Doprava Vzhledem k tomu, že jde o obce v horských oblastech je i jejich dostupnost omezená. V loňském roce bylo zrušeno železniční spojení Malá Morávka Bruntál. Nejbližším větším městem s železniční stanicí je okresní město Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Nejbližším městem se složitější železniční infrastrukturou je Olomouc, kde je možnost přestupu na rychlíky, IC, EC a Pendolino. Obce mezi sebou propojují linky městské hromadné dopravy. Prochází jimi silnice II. třídy. Pro kvalitní spojení s Ostravou, Olomoucí a Jeseníkem chybí rychlostní komunikace. Závěry: Využití internetu je stěžejní oblastí pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti informačních technologií. o internetová inzerce oblastí cestovního ruchu u obou obcí dobře funguje, jsou zde odkazy na jednotlivé ubytovací zařízení, případně i s možností jejich on-line rezervace o slabinou internetové propagace území je, že neexistuje žádný společný portál území, který by zajistil provázanost nabídky atraktivit cestovního ruchu v oblasti Dopravní dostupnost je důležitým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech o dopravní dostupnost do obcí není v současné době dostatečná o s rozvojem cestovního ruchu v rámci IPRÚ by měla být dopravní dostupnost rozšířena 4.1.4 Ekologické Východiska: Ekologické a přírodní prostředí ovlivňuje rozvoj území z těchto pohledů: jaké jsou přírodní a ekologické podmínky v oblasti tyto podmínky ovlivňují a zasahují do rozvoje území Území obcí spadá do okresu Bruntál. Z obecného pohledu je sídelní struktura okresu ovlivněna horským pásmem Hrubého a Nízkého Jeseníku a pohraniční polohou, která neskýtá zvlášť výhodné podmínky pro osídlení. Rozdíly v nadmořské výšce jsou značné, od 201 m n. m. na Osoblažsku do 1 492 m n.m. na vrchol Pradědu. Průměrná nadmořská výška je 580 m n. m., okres Bruntál lze klasifikovat jako převážně horský. 24

Obrázek č. 3 Oblast CHKO Jeseníky a umístění obcí Všechny obce jsou umístěny přímo v oblasti nebo na okraji CHKO Jeseníky. Vysoká kvalita životního prostředí má předpoklad k rozvoji cestovního ruchu. V okrese je nadprůměrné zastoupení zeleně a lesních porostů představují 46% z celkové rozlohy. Závěry: Obce jsou umístěny přímo nebo v v těsné blízkosti chráněné krajinné oblasti ve velmi dobrém a rozlehlém přírodním prostředí obklopeném lesním porostem. o je zde velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, ale zároveň chráněná krajinná oblast představuje určitá omezení především při stavebních pracích o při plánování projektů je třeba brát ohled na tato omezení a souvislosti 4.1.5 Sociálně-kulturní prostředí Východiska: Tradice, které přitahují návštěvníky a podporují cestovní ruch v obci tradiční společenské akce určené pro širokou veřejnost V obci Karlova Studánka je pravidelně pořádáno slavnostní zahájení lázeňské sezóny. V průběhu roku probíhají promenádní koncerty, jednou ročně pořádá SDH Karlova Studánka hasičské bály, plesy a společenské večery. V rámci nabídky kulturních akcí pořádá SLL KS pravidelné odborné i cestopisné přednášky, organizuje koncerty vrcholných umělců MS kraje, pravidelné prodejní výstavy lidových umělců. Vrcholnou společenskou událostí lázní v Karlově Studánce je reprezentační ples Státních léčebných lázní Karlova Studánka. V obci Malá Morávka probíhá tradičně několik společenských akcí. Mezi největší akce patří Borůvkové hody které se každoročně konají koncem srpna. Začátkem srpna se také koná akce Den obce Malá Morávka. Dále se zde organizuje řada drobnějších akcí, jako jsou ples obce, den dětí, maškarní karneval atd. Ve městě Andělská Hora probíhají v průběhu roku drobnější společenské akce typu Anenská pouť, dětský den spojený s kácením májky, Žabák a Praděd Cup (Tenis Cup). V obci Ludvíkov se po revoluci 1989 zavedla tradice stavění máje a pálení čarodějnic, oslavy dětského dne spojené s kácením májky a lampionový průvod na rozloučení s létem. 25

V obci Dolní Moravice se organizuje řada drobnějších akcí, jako jsou závody v lovu ryb na rybníku na Nové Vsi, oslavy dětského dne spojené s kácením májky, pálení čarodějnic spojené se stavěním májky, silvestrovský běh a zavírání a otevírání studánek. V obci Světla Hora se konají v průběhu roku rovněž drobnější společenské akce. Jedná se o pálení čarodějnic, stavění májky a následné kácení májky, Kotlíkový guláš, Dětský den, Dostihový den, různé obecní zábavy, Rozsvěcování vánočního stromu a Silvestrovský turnaj v kuželkách pro veřejnost. V kapli Nejsvětější trojice se každý rok koná Vánoční koncert. Závěry: V obcích probíhá tradičně několik akcí, které přitahují návštěvníky. Souvisí s rozvinutým lázeňstvím a místními tradicemi. o z těchto tradičních akcí lze vycházet pro další rozvoj nabídky pro návštěvníky území 4.2 Analýza nabídky 4.2.1 Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu Z výše provedené analýzy vyplývá, že území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí), má velký potenciál ve svém přírodním prostředí, které nabízí mnoho předpokladů pro podporu rozvoje cestovního ruchu. Na území obcí je mnoho přírodních památek. Všechny obce jsou celé nebo částečně v CHKO Jeseníky. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je důvodem nesmírného druhového bohatství lokalit v alpínském pásmu. Letní turistika - pěší turistika Přírodní památky Tabulka č. 12 Přírodní památky Petrovy kameny v Jeseníkách Přírodní památka Štola pod jelení cestou u Karlovy Studánky Praděd nejvyšší vrchol Jeseníků a Moravy Chráněná rezervace Petrovy kameny má mezinárodní význam. Při turistice v okolí Pradědu je můžeme vidět z dálky, jsou dominantou krajiny a orientačním bodem. Rozkládají se nad chatou Ovčárna, na svahu Vysoké hole (1464 m n.m.), jsou součástí přírodní rezervace Praděd a rozkládají se na 19,1 ha. Chráněny jsou pro významný výskyt subalpínské květnaté nivy, vegetace vrcholové skály - endemitické druhy zvonek jesenický a lipnice jesenická spolu s další vzácné druhy rostlin. Skupina skal je složena s chlorotických břidlic a rul. Přírodní památka byla vyhlášena r. 1989, na rozloze 0,03 ha. Jižně od obce Karlova Studánka, v katastrálním území Malé Morávky, mimo turistické stezky. Důvod k ochraně je zimoviště vzácných netopýrů v bývalém rudném dole z 18. století. Těžba zde zanikla v r. 1840. Praděd je nejen nejvyšší vrchol Hrubého a Nízkého Jeseníku, ale zároveň nejvyšší horou Moravy, tyčí se do výše 1491 metrů n. m. Dnes na vrcholu Pradědu stojí 26

televizní věž, která je 145 metrů vysoká, pochází z roku 1970. Před ní tady stála rozhledna od roku 1912, ale byla odstraněna. Masív Pradědu je přírodní rezervací, na severozápadní straně se nachází Tabulové kameny s mnoha druhy mechů, lišejníků a jiných vzácných rostlin. Kvůli vzácným rostlinám je přístup na vrchol Pradědu povolen pouze po značených turistických cestách! Skalnatý Vrch v Hrubém Jeseníku Bílá Opava (Bílá Opava vodopády) Přírodní rezervace Pustá Rudná Buk lesní Lípa srdčitá Javor mléč Anenský vrch Rybník 936,4 m n. m. Výhledový vrch se skalami severně od obce Karlova Studánka. 50 m vysoká rulová skála. Přístup od silnice Karlova Studánka - Vidly, po modré značce. Bílá Opava, řeka, jedna ze zdrojnic Opavy. Pramení na jižním svahu Praděda v nadm. výšce 1 260 m a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy; průměrný průtok u ústí 0,45 m 3 /s. Pstruhová voda po celé délce toku. V nejhořejším úseku peřeje, kaskády a vodopád. Na horním toku stejnojmenná SPR s rozlohou 238 ha chrání prales jeřábové smrčiny a květenu pramenišť. Vede jí naučná stezka. Je tvořena suchými a vlhkými loukami na svazích vrcholku Kamenná hůrka, který se zvedá severovýchodním směrem od obce Pustá Rudná. Místní louky jsou rozčleněny remízky a kamenitými mezemi. Daří se zde autochtonním dřevinám, smrčinám, ohrožené lilii cibulkonosné, pětiprstky žežulek a vemeníku dvoulistém. Jako přírodní rezervace byla tato oblast vyhlášena v roce 1989 a zaujímá rozlohu 1,92 ha. Tato památná dřevina je přírodním doplňkem pomníku E. S. Engelsberga, rodáka z Andělské Hory. Strom byl zřejmě zasazen v roce 1881 při odhalení pomníku. Památný strom Lípa u kříže pod Anenskou studánkou, vyhlášený v roce 2001. Strom je živým pamětníkem kulturně- historického místa, kde bývala tradiční zastávka při poutích na Anenský vrch. Obvod kmene je 390 cm, výška stromu 25 m a stáří se odhaduje na 180 230 let. Strom vyhlášený za památný v roce 2002. Dřevina uniká pozornosti v zahradě za rodinnými domy. Javor je nejstatnějším a nejstarším stromem svého druhu v okolí. Javory mléče na rozdíl od javorů klenů se objevují již jen ojediněle. Obvod kmene je 339 cm, výška stromů 20 m a stáří se odhaduje na 180 230 let. Na vrcholu stojí poutní barokní kostel svaté Anny. V jeho blízkosti se nachází výletní restaurace s venkovním posezením. Na úbočí vrcholku byla vybudována sjezdová trať. Z Anenského vrchu je krásný výhled do okolí - panorama vrcholků Jeseníků s dominantním Pradědem, město Bruntál či Vrbno pod Pradědem. V sousedství kostela je rozcestí červené a žluté turistické trasy. Rybník byl vybudován roku 1964. Původně se postavil 27