Prevence drogových závislostí u dětí předškolního věku a její realizace v praxi

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Prevence drogových závislostí u dětí předškolního věku a její realizace v praxi Představení výuky drogové prevence v Mateřské škole Sluníčko Nymburk 2011 Lenka Černá

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Absolventská práce Lenka Černá Prevence drogových závislostí u dětí předškolního věku a její realizace v praxi Představení výuky drogové prevence v Mateřské škole Sluníčko Nymburk Katedra sociální pedagogiky Vedoucí: Paed.Dr. Marie Vorlová Konzultant: Hana Vodičková Rok: 2011 2

Prohlášení 1. Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Prevence drogových závislostí u dětí předškolního věku a její realizace v praxi zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. Datum: 8.8.2011 Jméno: Lenka Černá Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Neužívejte dílo komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA. 3

Anotace Absolventská práce se zabývá problematikou z oblasti drogové prevence u dětí v předškolním věku. Cílem práce je představit výuku drogové prevence v mateřské škole a zdůraznit její význam pro další utváření postojů dětí. Zjistit zkušenosti předškolních dětí s návykovými látkami. Práce obsahuje dvě části. Část teoretická se zabývá vymezením pojmu droga, závislost, návykové chování, primární prevence. Poukazuje na význam rodiny v prvních letech ţivota dítěte. Dále se zabývá i názory odborníků na zařazování výuky drogové prevence do výchovně vzdělávacího procesu u předškolních dětí. Praktická část se zabývá preventivně výchovnou činností v mateřské škole, je ukončena výzkumem a jeho vyhodnocením. Annotation The graduate work is concerned with the issue of drug prevention by pre-school age children. The target of the work is to present the drug-prevention education in kindergartens and to emphasise its importance for further formulation of attitudes of children. To reveal the experience of pre-school age children with addictive drugs. The work has two parts. The theoretical part deals with definition of terms: drug, addiction, addictive behaviour, primary prevention. It points out the relevance of family in the early years of children. Futher it deals with expert-opinions on adding of the drug prevention education into educational program of pre-school age children. Practical part deals with preventive-educational training in kindergartens and it is finished by a research and its evaluation. Klíčová slova droga, závislost, primární prevence, předškolní vzdělávání, rodina, výchova Key words drug, addiction, primary prevention, preschool education, family, upbringing 4

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Paed.Dr. Marii Vorlové za odborné vedení, cenné připomínky a konzultace během období zpracování absolventské práce. Dále děkuji paní učitelce z Mateřské školy Sluníčko v Nymburce Haně Vodičkové za náslechy, konzultace a sběr materiálů pro mou práci. 5

OBSAH Úvod.. 8 TEORETICKÁ ČÁST... 10 1. Co je to droga.. 10 2. Proč lidé drogy uţívají..10 3. Důsledky uţívání drog pro společnost. 10 4. Závislost a návykové chování.. 11 4.1 Závislost 12 4.2 Návykové chování. 13 5. Drogy, se kterými se předškolní děti mohou setkat 14 5.1 Alkohol a kouření. 14 5.2 Virtuální drogy. 15 5.2.1 Televize. 16 5.2.2 Počítač.. 16 6. Význam rodiny pro utváření dětské osobnosti 18 6.1 První roky ţivota dítěte... 18 6.2 Jsou dnešní děti jiné?... 19 6.3 Jak předcházet neţádoucím jevům... 21 7. Vztahy dětí s vrstevníky a dospělými... 22 7.1 Sociální dovednosti předškolního dítěte.......... 23 8. Prevence..... 24 8.1 Primární prevence......... 25 8.2 Zásady efektivní primární prevence... 25 9. Jak s dětmi o drogách mluvit... 26 10. Význam čtené pohádky pro emocionální vývoj dětí.... 27 11. Názory odborníků... 27 12. Institut Filia...... 28 12.1 Základní filosofie... 29 12.2 Dagmar Nováková.. 29 PRAKTICKÁ ČÁST. 30 13. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání... 30 6

14. Co je úkolem předškolního vzdělávání... 31 15. Charakteristika pracoviště...... 31 15.1 Den v mateřské škole.... 32 16. Koncepce mateřské školy.... 33 16.1 Výchovně vzdělávací cíle mateřské školy... 33 16.2 Školní protidrogový program.... 33 17. Plán drogové prevence 3.třída.. 34 17.1 Témata drogové prevence... 35 17.2 Cíle drogové prevence 35 18. Metody výchovné práce v mateřské škole.... 37 19. Práce s dětmi....38 19.1 Alkohol..... 39 19.2 Výţiva.... 41 19.3 Kouření..... 42 19.4 Léky..... 44 19.5 Drogy.... 45 19.6 Nebezpečí odhozených stříkaček a jehel.... 46 20. Vyhodnocení poznatků........ 47 21. Výzkumné šetření... 49 21.1 Cíle výzkumu.... 49 21.2 Hypotézy...... 49 21.3 Cílová skupina..... 49 21.4 Vzorek...... 49 21.5 Popis metody práce. 49 21.6 Charakteristika postupu...... 50 22. Vyhodnocení.... 50 22.1 Naplnění hypotéz....... 52 23. Závěr..... 53 24. Seznam pouţité literatury.... 55 25. Přílohy..... 58 7

Úvod Děti v předškolním věku získávají první poznatky o světě, zdají se malé, nevinné, a tak moţná někoho překvapí, ţe se drogovou prevencí ve výchovně vzdělávacím procesu zabývají uţ i učitelky v mateřských školách. Lidská společnost se neustále vyvíjí, mění se ţivotní styl a objevují neţádoucí jevy. Často se setkáváme s alkoholismem, drogami, násilím, šikanou. Právě při běţné výchovné a vzdělávací práci v mateřské škole je mnoho příleţitostí, jak citlivě a nenásilně o nebezpečných a neţádoucích jevech hovořit, protoţe děti zde tráví s učitelkami většinu dne. A čím dříve se dozvědí o tom, co škodí jejich zdraví, nebo co jejich zdraví a ţivot ohroţuje, tím lépe. Absolventská práce se týká oblasti prevence drogových závislostí. Jejím cílem je vysvětlit opodstatněnost výuky drogové prevence u předškolních dětí, proč je uţ v tomto věku důleţitá a představit její realizaci v praxi. Ve svém výzkumu chci zjistit metody výchovné práce, které učitelky při své práci vyuţívají a jejich názory na provádění výuky drogové prevence jiţ u této věkové skupiny. Opírám se jednak o poznatky z odborné literatury, ale také o názory a zkušenosti učitelek z Mateřské školy Sluníčko v Nymburce. Během sociálně pedagogické praxe jsem se zúčastnila několika vyučovacích hodin a byla svědkem prolínání probíraných témat do dalších činností během dne. Netušila jsem, jak umí být malé děti přemýšlivé a jak dokáţí hodnotit chování jiných lidí v dobrém i špatném smyslu slova. Přesvědčila jsem se, ţe mnohé z těchto dětí jiţ mají představu o tom, co je drogová závislost. Některé viděly účinky a působení návykových látek, jako je kouření a alkohol, také ve svých rodinách. Ale co mne nejvíc překvapilo - kolik dětí má v tomto věku osobní zkušenost s ochutnáním alkoholu, dokonce se u některých objevují i zkušenosti s cigaretou. Poměrně dost dětí tráví svůj volný čas u televize a počítače, které rovněţ mohou vyvolat závislost. Zde se potvrzuje to, o čem se v souvislosti s výchovou mladé generace často mluví. Dnešní rodina má na své děti málo času, rodiče jsou pracovně velmi vytíţeni a některé podstatné věci ve výchově jim pak snadno unikají. 8

Cituji slova Dagmar Novákové z Institutu Filia, která jako první po revoluci v roce 1989 u nás s výukou drogové prevence v předškolním věku začínala: Nezapomínejte, ţe váš osobní příklad hraje velkou roli při formování postojů dítěte. Jsou to hlavně rodiče, kdo učí dítě řešit problémy a naplňovat potřeby. A právě selhání a nedostatečnost v těchto oblastech vede často k experimentu s drogou 1) U předškolních dětí se klade důraz především na zdravý ţivotní styl a na podporu ochrany zdraví. Je moţné je vychovávat v tomto směru pomocí pohádek, jak klasických tak i moderních, které byly vytvořeny právě jako pomocné texty pro pedagogy ke zvládnutí výuky drogové prevence. V budoucnosti by tato zkušenost z mateřské školy měla děti alespoň částečně ochránit před různými problémy, které ze závislostí vycházejí. 1) Nováková, Panenka Jablenka a kluk Viktor, str.4 9

TEORETICKÁ ČÁST 1. Co je to droga O problematice drog se běţně mluví ve sdělovacích prostředcích a je bohuţel v dnešní době častou realitou. Drogy jsou látky, které pocházejí v rostlinné podobě přímo z přírody, nebo jsou vyrobené v laboratořích. Uţívání drogy škodí jak samotnému uţivateli, tak celé společnosti. Pokud vznikne závislost na droze, uţivatel je nucen ji brát pravidelně, jinak mu hrozí abstinenční příznaky. Droga ničí člověka jak po stránce psychické, tak fyzické. Narušuje jeho sociální kontakty s okolím. Droga je kaţdá chemická, nebo přírodní látka, která mění tělesný, nebo duševní stav člověka a vyvolává psychickou, nebo tělesnou závislost. 2) Uţ velmi malé děti se mohou setkat se situacemi, které mají s drogou něco společného. V parcích se povalují odhozené injekční stříkačky, ve městech mohou zahlédnout podivně vypadající osoby, s alkoholem a kouřením se setkávají ve svých rodinách a blízkém okolí. 2. Proč lidé drogy užívají Kdyţ se zamýšlíme nad důvody, proč lidé začnou brát drogy, dostaneme zhruba následující seznam: zvědavost, tlak party, touha po odlišnosti, revolta proti světu dospělých, narušená schopnost navazovat sociální kontakty, snaha překonat pocity méněcennosti, partnerské problémy, problémy ve škole, v práci, touha zvýšit psychický, nebo tělesný výkon, bolest, nemoc, očekávání inspirace, silný záţitek, nedostatek lásky apod. 3) Lidé začnou uţívat drogy, protoţe chtějí na svém dosavadním ţivotě něco změnit. Jsou s ním z nějakého důvodu nespokojení a droga jim má pomoci vzbouřit se, zahnat nudu. Nebo to prostě jen tak chtějí zkusit, zlepšit si náladu, experimentovat. Neuvědomují si, ţe jednou můţe přijít problém v podobě závislosti. 3. Důsledky užívání drog pro společnost Proč se vlastně prevence v této oblasti provádí a proč je tak důleţitá? 2) Pothe, Dítě v ohrožení, str. 173 3) Nováková, Zdravý způsob života a prevence závislostí, str. 1 10

Uţívání drog je pro jedince i pro zdraví populace velmi rizikové. Pokud konzumace drogy přesáhne určitou mez, vzniká postupně závislost na ní. Konzumace legálních drog - alkoholu a tabáku - je v dnešní civilizaci společností tolerovaná, zákony ji nezakazují, je tedy běţnou záleţitostí. Zneuţívání drog, drogová závislost a její rozvoj, je ale velkým problémem ve většině zemí na světě. Přináší negativní dopady především na zdraví uţivatelů, na nejbliţší okolí lidí, kteří drogu začali uţívat, ohroţuje ale i zdraví společnosti. Hrozí riziko šíření nákaz mezi ostatní obyvatele, protoţe uţivatelé drog neţijí pouze v uzavřených komunitách. Dopady nejsou jenom v ekonomické a sociální oblasti, ale problém začíná narůstat v oblasti zdravotní jako komplikace zdravotního stavu, které jsou často nevratné, jsou špatně nebo nejsou vůbec léčitelné, případně i takové, které vedou ke smrti. Jde o ţloutenky typu A, B, C a také o nemoc nejtěţší HIV/AIDS. 4) Díky promyšlené prevenci se společnost snaţí předcházet problémům. Protoţe pokud se mezi lidmi i drogově závislými nebude provádět prevence, ekonomické následky ponese kaţdý obyvatel země. Zvýší se kriminalita a tím nastanou vyšší výdaje za uvězněné klienty, stoupnou výdaje za léčebné výlohy. V Česku je 32 tisíc takzvaných problémových narkomanů, kteří si drogu píchají do ţíly. Dvě třetiny z nich jsou na pervitinu. Počet vyměněných stříkaček stále stoupá: V roce 1999 jich bylo 850 tisíc, v roce 2005 2,4 milionu a v roce 2008 uţ 4,6 milionu. 5) Pokud jiţ drogu uţívají, je důleţité tyto závislé lidi podchytit, pracovat s nimi, pomoci jim a tím předcházet dalším problémům. 4. Závislost a návykové chování Závislosti a návykové chování mají podobné rysy. Např. je to zhoršené sebeovládání, puzení, nebo silná touha, které lze těţko ovládnout. 4) VZP ČR, Drogy-Poznej svého nepřítele, str.2 5) viz.syslová-mf Dnes, drogy: Stát šetří, str.a5 11

Rozdíl mezi návykem a závislostí je dán projevy chování. Zatímco návyk je opakováním získaný sklon - tzn. projev naši vůle, závislost projevem vůle není, přestoţe k jejímu zvládnutí je vůle nezbytností. Často se můţeme setkat s pojmem psychická a fyzická závislost. Zatímco psychická závislost je zaloţena jen na naší vůli, fyzická závislost je podmíněná řadou biochemických reakcí v organismu (hormonální změny). Fyzická závislost nemůţe existovat bez současné závislosti psychické, zatímco psychická bez fyzické ano. 6) Dostat se dnes k látkám, které vyvolají u člověka závislost, je poměrně snadné. Poţíváním drogy se většinou člověk zbavuje nepříjemných pocitů napětí, úzkosti, zapomíná na nepříjemné chvíle a starosti, zapomíná na problémy. Pro někoho se uţívání drogy v dnešní náročné době můţe stát jednoduchým východiskem ze stresových situací. U dětí, které v rizikovém věku začínají s drogou experimentovat, se objevují důvody jako je odpoutání od reality, od napjatého prostředí v rodině, nebo ve škole. Droga těmto dětem supluje pozitivní citové záţitky, které jim jejich rodina nenabízí. 7) Ke svým příjemným pocitům a dalšímu fungování potom drogu potřebují. Stejné účinky, jako je uvolnění a zapomínání na problémy, mají také tzv. virtuální drogy televize a počítač. I na nich snadno vzniká návyk, jsou proto pro člověka stejně nebezpečné. 4.1. Závislost Znakem závislosti je silná touha, nebo pocit puzení uţívat látku. Takový člověk má potíţe se sebeovládáním, nedokáţe se uţívání této látky vzdát a k uţívání se opakovaně vrací. Po čase se objevují u těchto lidí zdravotní potíţe. Definice závislosti podle WHO: Závislost je stav psychický nebo fyzický, vyplývající z působení léku nebo psychotropně účinné látky na organizmus, charakterizovaný změnami chování a dalšími reakcemi, mezi něţ patří zejména chorobné lpění na kontinuálním nebo opakovaném podávání psychotropně působící látky. 8) Nejčastějšími závislostmi je závislost na alkoholu, tabáku, sedativech, organických rozpouštědlech, opiátech a dalších, zdraví škodlivých látkách. 6) http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti.html 7) viz.pothe,dítě v ohrožení, str.146,147 8) http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti.html 12

Ani malé děti nejsou v bezpečí před hrůzami drogové závislosti. Jiţ mnoho dětí se přímo za vraty školy setkalo s dealery, kteří jim bez nejmenších výčitek svědomí nabízeli své zkázonosné zboţí třeba zdarma, jen aby je nalákali a připravili si své budoucí zákazníky. 9) Děti mají bohuţel moţnost uţ od ranného věku se s drogou setkávat. Později potom velice snadno do závislosti sklouznou. Věk závislých na nějakém druhu drogy stále klesá, není výjimkou, ţe s marihuanou v dnešní době začínají experimentovat uţ desetileté děti. 4.2 Návykové chování Při troše fantazie a dobré vůle zde najdeme podobnosti se známkami závislosti, jakými jsou zvýšené mnoţství času, které návykový problém zabírá, zvyšování tolerance, zhoršené sebeovládání, odvykací stavy a pokračování vzdor škodlivým následkům. Lze tedy shrnout, ţe patologické hráčství, ačkoliv není závislostí v pravém slova smyslu, má se závislostmi mnoho společných rysů. 10) Návykové chování má se závislostí společné rysy, přestoţe se nejedná přímo o uţívání nějaké látky. Mezi nejzávaţnější patří patologické hráčství a závislost na hracích automatech. Definice návyku: Návyk je opakováním získaný sklon (schopnost) k vykonávání určité činnosti. Vybavuje se samočinně, automaticky, bez uvaţování a rozhodování. Vzniká buď bezděčně prostým opakováním (dynamický stereotyp), nebo se utváří záměrně cvikem. 11) Uţ v předškolním věku se setkáváme s dětmi, které nadměrně sledují televizi, vysedávají u počítače a svůj volný čas tráví hraním počítačových her. Přesvědčila jsem se o tom i při individuálních rozhovorech s dětmi v mateřské škole. Mnohé z nich jmenovaly sledování televize a trávení času u počítače za nejoblíbenější činnost, na kterou se těší, aţ přijdou domů ze školky. Od počítačových her je ale velmi blízko k závislosti na hracích automatech. 9) Elliotová, Jak ochránit své dítě, str.99 10) Nešpor, Návykové chování a závislost, str.32 11) http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti.html 13

5. Drogy, se kterými se předškolní děti mohou setkat V mateřské škole jsem si ověřila, ţe mnoho předškolních dětí má za sebou své první zkušenosti s alkoholem. Některé dokonce i s kouřením. Nadměrné sledování televize a trávení času u počítače však můţe také způsobovat závislost na nich. Jsou to tzv. virtuální drogy. Pokud čteme v tisku o sociálně patologických jevech, dozvídáme se především o závislosti na alkoholu, kouření, nelegálních drogách, o rasismu a xenofobii. Přesto sem patří i závislost na tzv. virtuálních drogách. 5.1. Alkohol a kouření Někteří rodiče jsou k alkoholu a cigaretám velmi tolerantní. I kdyţ poţívání tzv. legálních drog zákon nezakazuje, závislost na nich existuje. K rizikům patří také alkoholické nápoje, nebo léky z domácí lékárničky. Otravy u malých dětí nastávají uţ po velmi malých dávkách, proto se vyplatí alkohol i léky dobře uschovat a ještě zamknout. 12) Karel Nešpor kromě alkoholu opodstatněně zmiňuje riziko špatně uloţených léků, které mohou dítě ohrozit na ţivotě. Někdy jsou děti svědky častého uţívání léků např. proti bolesti a nebezpečí jejich uţívání si neuvědomí. Ti, kteří mohou účinek alkoholu a drog porovnat na základě vlastní zkušenosti, tvrdí společně s těmi, kteří zkoumají účinky obou látek na psychiku člověka, ţe mezi účinkem některých drog a alkoholu neexistuje kvalitativní rozdíl. Alkohol, podobně jako jakákoliv droga, ovlivňuje naše psychické proţívání a můţe vyvolat psychickou nebo tělesnou závislost. 13) Alkohol je bohuţel pro děti snadno dostupný. Často se setkáváme ve sdělovacích prostředcích s aktivním nabízením návykových látek formou reklamy. Experimentování s alkoholem a cigaretami je podceňováno. Závislost na tabáku je nejrozšířenější závislostí vůbec. Cílem prevence kouření tedy je, aby děti s kouřením vůbec nezačínaly, aby si uvědomily, ţe ohroţuje zdraví nejen tomu, kdo kouří, ale i nekuřákům, kteří jsou často nuceni kouř pasivně vdechovat. 12) Nešpor, Vaše děti a návykové látky, str.3 13) Pothe, Dítě v ohrožení, str.145 14

Kuřáctví je u nás v současné době velkým problémem. Zatímco mnohé země (např. USA, Velká Británie, Francie) nastoupily cílený protikuřácký program, jehoţ výsledkem je postupné sniţování počtu kuřáků, v České republice procento kuřáků stoupá, zejména pak u mladé generace. 14) Co se týče kouření, setkávají se s ním děti odmalička na kaţdém kroku. Pokud se vyskytují kuřáci v jejich okolí, berou to jako normální součást ţivota. Pravděpodobnost, ţe se toto dítě stane jednou kuřákem, je větší. Je proto třeba ho pravdivě informovat o kouření a o jeho vlivu na zdraví. 5.2. Virtuální drogy Karel Nešpor ve své knize Návykové chování a závislosti v souvislosti s předškolními dětmi píše také o závislosti právě na virtuálních drogách, kterými jsou televize a počítač. Ty mohou v pozdějším věku zapříčinit např. vznik patologického hráčství. Patologické hráčství a hazardní hry jsou podle Nešpora později spojené s vysokým rizikem rozvoje závislostí právě na alkoholu a jiných drogách. Mnohokrát se ve sdělovacích prostředcích hovořilo o závislosti dětí na hazardních hrách a automatech, která vyvrcholila trestnou činností, poněvadţ jim scházely peníze. Hraní počítačových her často tomuto jevu předchází. Pokud se televize a počítač vyuţívá v přiměřené míře, závislost na nich nevzniká. Pokud ale začínají vyplňovat podstatnou část dne, jsou přednější neţ dřívější zájmy, můţeme jiţ hovořit o vzniku závislosti. Takové děti časem ztrácí zájem o jiné aktivity, nerady chodí ven, jejich přehnaný zájem o počítač a televizi se projeví např. úbytkem kamarádů, tloustnutím, nadměrnou únavou. Ve školce se nudí. A to uţ by mělo být varovným signálem pro rodiče. Bohuţel mnozí z nich v této činnosti své děti podporují, neboť nemají čas se jim osobně věnovat. Povaţují to za bezpečné, protoţe mají své děti na očích. Pro dětskou psychiku jsou ale virtuální drogy nebezpečné, protoţe narušují jejich reálné vnímání světa, prostřednictvím televize a počítače děti vnímají násilí jako něco, co do dnešní společnosti prostě patří. 14) Smolíková, Palatinová, Normální je nekouřit, str.4 15

5.2.1 Televize Obrazovka je v dnešních domácnostech nedílnou součástí zařízení. Rodiny tak spolu doma mluví čím dál méně a to se dá povaţovat za negativní jev. Uţ z hlediska výchovy malých dětí. Pro ně je lepší, aby měly vlastní smyslové záţitky, třeba ze hry s kamarády, z vycházky do přírody. To jim dá rozhodně více. Pokud rodič raději zmáčkne knoflík televize, můţe se stát, ţe jeho potomkovi jednou bude stačit pouze ta televize a počítač, pozvání na procházku bude brát jako vyrušení. Komunikaci s okolím se děti díky televizi nenaučí. Je zajímavé, ţe ačkoliv se televizní programy stávají pro většinu lidí jednou z hlavních náplní volného času, věnuje se vlivu sledování televize tak málo času. A přitom má tolik podob, tolik příčin a důsledků. 15) Média mají negativní vliv na narůstání sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe, a to díky filmům a hrám s násilnou tematikou. Divíme se uţ dnes, kolik násilí je mezi dětmi, šikana na školách se objevuje stále v niţším věku. Sledování násilí v televizi pro malé děti není vhodné, protoţe ony tento jev neberou jako negativní, těţko rozliší fantazii od skutečnosti. Televize zbavuje děti jejich vlastní aktivity. Oslabuje jejich samostatné myšlení. Ale je pravda, ţe u televize dítě vydrţí a méně zlobí. Opičáci mají práci, polévají opičku. Ta však není k probuzení, zaspala i rozcvičku. Nešla ani na snídani, nechce vidět živáčka, to má z toho, že je noční - televizní divačka. (z archivu MŠ Sluníčko ) 5.2.2 Počítač Stejně jako trávení volného času u televize, vyvolává u dětí návyk i hraní počítačových her. Takové dítě, pokud jej chceme dostat od počítače např. ke společnému jídlu, nebo přípravě úkolů, bývá vzteklé, nervózní, podráţděné. Počítačové hry, jejich rizikovost, zejména pro děti, je evidentní. Patří sem zanedbávání školy, zaostávání v sociálních dovednostech, rizika pro zdravý vývoj pohybového systému, prvek násilí a riskování v mnoha počítačových hrách. 16) 15) Hajný, O rodičích, dětech a drogách, str.98 16) Nešpor, Návykové chování a závislost,str.36 16

Karel Nešpor zmiňuje dopady na dětskou psychiku, ale i jejich fyzický vývoj a sociální dovednosti. Tyto děti se hůře vyjadřují a hůře se prosazují v kolektivu. V rozhovoru s Mgr. Martinou Radonskou v měsíčníku Informatorium (časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let.) je uváděn příklad závislosti na počítači prokázaný u předškolního chlapce. Speciální pedagoţka v článku Sociálně nevyzrálé dítě se může ocitnout na okraji popisuje problémy sociálně nevyspělých dětí, které nastupují do mateřských škol. Děti, které ţijí v rodinách s odlišnými vzorci chování, mají v mateřské škole problémy s navazováním komunikace a začleňováním do kolektivu vrstevníků. Uváděla zde příklad, se kterým se setkala v praxi: Přišla za mnou maminka s chlapečkem, o kterém říkala, ţe je mimo. Mluvila o tom, ţe nevnímá lidi ze svého okolí. Dále se autorka rozepisuje o pozorování chlapce v kolektivu dětí v mateřské škole, o jeho zvláštních projevech, kdy například ubliţoval ostatním dětem a stále se při tom usmíval. Učitelky se mu snaţily vysvětlovat nebezpečnost jeho chování vůči ostatním dětem. Nakonec se při pohovorech s maminkou ukázalo, ţe chlapec se svým otcem tráví veškerý svůj volný čas při počítačových hrách. Jinak velmi inteligentní chlapec tak chápal agresi jako normální projevy v chování. Proto jsme se s maminkou domluvily, ţe bude nezbytné odpoutávat Péťu od počítače. Ten se tomu ale velmi intenzivně bránil, byl uţ na počítači závislý. S maminkou jsme konzultovaly moţné náhradní činnosti, které by Péťu zaujaly. Potíţ byla v tom, ţe hraní na počítači bylo spojeno s tatínkem a ten sám nebyl příliš ochoten se hraní na počítači vzdát. 17) Na tomto příkladu vidíme, ţe závislosti mohou vznikat uţ u předškolních dětí a ty díky tomu mají problémy se začleňováním do kolektivu, ve výchovných zařízeních se mohou cítit nepochopené a zmatené. Náprava je velmi zdlouhavá, je nutná úzká spolupráce pedagogů i rodičů. Coţ se mnohdy míjí účinkem, jak je popisováno výše - tatínek malého Péti se sám těţko her na počítači vzdával. Pomoci také mohou ostatní děti v kolektivu, kterým je vysvětleno, ţe kaţdý z lidí má dobré a špatné vlastnosti, ţe by se navzájem měly tolerovat, ale v určitých mezích. Důleţité je vyzdvihovat je v tom, v čem vynikají a posilovat tak jejich sebevědomí. Pokud děti dlouhodobě sledují virtuální agresivní hry a programy, samy potom mohou mít blízko k agresivitě a šikaně ve svém pozdějším ţivotě. 17) viz. Radonská, Informatorium, str.3-8 17

6. Význam rodiny pro utváření dětské osobnosti Prevence drogových závislostí u předškolních dětí navazuje na prvotní výchovu v rodině. Rodina má zásadní význam pro zdravý psychický, tělesný a sociální vývoj dítěte. Dítě nejen vychovává a chrání je před vnějším nebezpečím, ale také rozvíjí jeho dovednosti a schopnosti. Učí je být odolným vůči stresu. Dítě pociťuje ţivotní jistotu, pokud má nablízku svou rodinu, která jej vychovává a které můţe důvěřovat. Děti, které nemají moţnost vyrůstat v harmonické rodině, jsou v budoucnu náchylnější k rizikovému chování. Uţivatelem drog se totiţ často stává člověk, jehoţ dětství a dospívání bylo poznamenáno nějakými problémy s nejbliţším okolím. Na své starosti a trápení takové děti nezřídka upozorňují poruchami chování. 18) Nepodnětné prostředí, pasivita a stereotyp dětské osobnosti nic nepřinášejí, naopak. Dříve nebo později si začne hledat své místo ve světě, kde bude sbírat zkušenosti a všechno si chtít vyzkoušet. Jak se mu podaří odolávat nástrahám záleţí na tom, co do něho odmalička rodina vloţila, jaký mu dala v oblasti postojů a vyznávání hodnot základ. Tento základ je důleţitý v rizikovém věku, aby v partě vrstevníků toto dítě umělo odmítat věci, které ho ohroţují na zdraví. 6.1 První roky života dítěte V batolecím období, tedy od 1 do 3 let věku dítěte, se nedá o prevenci ohledně návykových látek ještě hovořit. Děti se učí především základům komunikace a souţití s okolím, základním sociálním normám. Podle toho co jim dospělí zakazují, nebo dovolují, si osvojují co je špatné a dobré. Je ţádoucí dětem připravit bezpečné a láskyplné prostředí, být k nim laskaví, ale důslední, co se týče dodrţování pravidel. Aby snadno samy rozeznaly, co ještě smí a co uţ nesmí. Kdyţ dítě hodnotíme, učíme je rozeznávat, co udělalo dobře, nebo špatně. Důleţitá je komunikace, dát dítěti určitou volnost v jeho projevech, ale stanovit mu hranici. Uţ v tomto věku posilovat zdravé sebevědomí, nabízet podnětné prostředí, utvářet kladné vztahy ke členům rodiny. 18) viz. Vodičková, MŠ Sluníčko Nymburk 18

Dobře proţité první roky ţivota nejsou jistě všechno, ale dávají do ţivota dobrý start. Takové děti bývají optimističtější a dokáţou navazovat hlubší citové vztahy, a to i k rodičům. Bývají také méně často smutné, agresivní a je u nich menší riziko trestné činnosti a problémů s návykovými látkami v pozdějších letech. Lépe se také učí. Jsou i zdravější, protoţe jejich organismus nebyl v časném dětství vystavován chronickému stresu. 19) U předškolních dětí, tedy ve věku od 3 do 6 let, ke kterým se tato práce vztahuje především, uţ je potřeba o prevenci drogových závislostí uvaţovat, i kdyţ se to můţe zdát poněkud předčasné. Dítě předškolního věku se díky své zvídavosti uţ spíše setkává s různými rizikovými situacemi. Předcházení uţívání návykových látek je prevencí primární. Primární protidrogová prevence je nejúčinnější tehdy, dochází-li k ní naprosto přirozeným způsobem výchovou dítěte v rodině, protoţe jaký postoj zaujímají příslušníci rodiny k alkoholu, kouření apod., takové názorové postoje si postupně formuje dítě jiţ v předškolním věku a tyto charakteristiky si nese i do budoucna, tedy do období, kdy je přímo či nepřímo s drogou konfrontováno. 20) Děti přijímají vzory chování svých nejbliţších a tyto vzory chování potom ve svém ţivotě napodobují. Zákaz pití alkoholu i při mimořádných příleţitostech, jako je třeba Silvestr, dává dítěti najevo, ţe to s takovým zákazem rodiče myslí váţně, a ţe to tedy bude asi důleţité. Takové dítě je pak ve vztahu k alkoholu opatrnější, i kdyţ je mimo přímý dohled rodičů. 21) Chování, kterému se naučí v rodině, děti berou jako standardní, i kdyţ standardní není. Pokud jsou zvyklé, ţe rodiče tolerují jejich experimentování s látkami jako je tabák a alkohol, ponesou si tento poznatek dále do ţivota jako naprosto normální věc. 6.2 Jsou dnešní děti jiné? Přestoţe uţívání drog sahá daleko do minulosti, jejich neblahé účinky v dnešní společnosti jsou čím dál více patrné. Bohuţel i mezi dětmi. Proč tomu tak je? 19) Nešpor, Vaše děti a návykové látky, str.33 20) http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti.html 21) Nešpor, Vaše děti a návykové látky, str.38 19

Při srovnávání toho, jak ţijí dnešní děti oproti minulým generacím, je nutné současně zmínit vlivy a podmínky, v nichţ dnešní dítě vyrůstá a které na něho působí. Po dlouhá léta se bral předškolní věk jako období nezralosti a nedokonalosti. Dnešní děti však vstupují dříve do sloţitějších sociálních vztahů, jsou více aktivní. Jsou obvykle lépe fyzicky vyvinuté neţ v minulých generacích, jsou mentálně vyspělejší. Jejich minulí vrstevníci nebyli zdaleka tak existenčně zabezpečení, rodina spolu ale trávila mnohem více času neţ dnes. Dospělí byli pro děti velkou autoritou. Dnes se dítě stává pro dospělé rovnoprávnějším partnerem, neţ tomu bylo v minulosti, vztah mezi rodiči a dětmi se demokratizuje. V prevenci problémů s návykovými látkami se správně zdůrazňuje nebezpečí nudy. Svá rizika však s sebou nese také opačný extrém, totiţ kdyţ je dítě soustavně přetěţované a vyčerpané. 22) Dnes jsou děti cílevědomě svými rodiči stimulovány k nadměrným výkonům, protoţe ve společnosti se klade důraz na stoupající potřebu vzdělanosti a odbornosti. Tím se však zuţuje prostor pro jejich spontánní dětské hry a činnosti. Navštěvují mnoţství různých krouţků, ale co jim chybí především je kontakt se svou vlastní rodinou, která na ně má často velmi málo času. Dnešní ţivot oproti minulým desetiletím je příliš dynamický. Můţe dojít i k pro rodiče nevysvětlitelnému chování takto vedených dětí. U dětí, které citově strádají, se můţe vyskytovat závislost na virtuálních drogách (počítač, televize), agresivita, necitlivost, lhostejnost. Nedostatek zájmu ze strany dospělých vede k tomu, ţe děti začínají např. ubliţovat druhým, aby na sebe upozornily. Není výjimkou, ţe dnes dítě dostane po příchodu z výchovných zařízení doma večeři a jde spát, usíná nikoli se čtenou pohádkou, ale společníkem se mu stává CD přehrávač. Individuální rozhovory, které jsem vedla s dětmi, měly mnohdy tento smutný podtext. Děti potřebují dostatek porozumění a zájmu. A protoţe se jim toho nedostává, narůstá počet dětí s problémy psychologického rázu, dětí s nerovnoměrným vývojem, poruchami učení a chování. Tyto skutečnosti jsem dozvěděla také od učitelek v mateřské škole Sluníčko. Mládeţ a mladí dospělí mají zkreslený obraz o světě. Kdyţ jsou nuceni si začít namáhavou prací sami vydělávat peníze, protoţe rodiče uţ nejsou ochotní jim je dávat, jejich svět se hroutí. Někteří začínají krást, někteří se utíkají k drogám. 23) 22) Nešpor, Vaše děti a návykové látky, str.18 23) Prekopová, Děti jsou hosté, kteří hledají cestu, str.134 20