VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finanční analýza zvolené společnosti Bakalářská práce Autor: Marie Heroutová Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2013

Anotace Cílem této bakalářské práce je finanční analýza zvolené společnosti. Teoretická část se zabývá vším, co se týká finanční analýzy, kterou lze použít pro posouzení jakékoli společnosti. Tato část vysvětluje pojem finanční analýzy, její metody, uživatele i zdroje. V praktické části je posuzována vybraná společnost Kronospan CR, spol. s r. o. v letech 2008 2011. Závěrem jsou výsledky této praktické části shrnuty a na jejich základě jsou podána doporučení pro zvýšení efektivnosti hospodaření společnosti. Klíčová slova finanční analýza, společnost, hospodářská krize, horizontální a vertikální analýza, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele, souhrnné metody hodnocení Annotation The aim of this thesis is the financial analysis of a chosen company. The theoretical part deals with everything that concerns the financial analysis which can be used to assess any company. This part explains the concept of financial analysis, its methods, users and resources. In the practical part is assessed selected company Kronospan CR Ltd. between 2008 and 2011. In conclusion, the results of this practical part are summarized and on its basis of recommendations are made of to improve the efficiency of the company. Key words financial analysis, company, depression, horizontal and vertical analysis, differential indicators, ratio indicators, comprehensive evaluation methods

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomohli při zpracování mé bakalářské práce jak po technické stránce tak i té psychické. Hlavní díky patří vedoucí Ing. Magdě Morávkové za užitečné rady a pomoc při řešení zadané problematiky a v neposlední řadě za úžasný přístup. Díky patří i celému kolektivu prodejního skladu Dřevocentra společnosti Petr Vaněk za dlouholetou praxi, obzvláště pak Ing. Petře Špejtkové. Nemohu opomenout díky své rodině a blízkým za trpělivost a víru ve mne samotnou a to po celou dobu studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 28. dubna 2013... Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 2 Teoretická část... 9 2.1 Finanční analýza... 9 2.1.1 Metody finanční analýzy... 9 2.1.2 Etapy finanční analýzy a její pojetí... 10 2.2 Uživatelé finanční analýzy... 11 2.2.1 Externí uživatelé... 11 2.2.2 Interní uživatelé... 13 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu... 13 2.3.1 Rozvaha... 14 2.3.2 Výkaz zisku a ztráty... 15 2.3.3 Výkaz cash flow... 17 2.4 Základní (elementární) metody finanční analýzy... 18 2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů... 19 2.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů... 20 2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů... 22 2.4.4 Analýza vyhodnocování (soustav) ukazatelů... 30 3 Praktická část... 34 3.1 Seznámení se společností Kronospan CR, spol. s r. o.... 34 3.2 Horizontální analýza společnosti... 37 3.2.1 Horizontální analýza aktiv... 37 3.2.2 Horizontální analýza pasiv... 39 3.2.3 Horizontální analýza nákladů... 41 3.2.4 Horizontální analýza výnosů... 43 3.2.5 Horizontální analýza výsledků hospodaření... 45 3.3 Vertikální analýza společnosti... 46 3.3.1 Vertikální analýza aktiv... 46 3. 3. 2 Vertikální analýza pasiv... 48 3. 3. 3 Vertikální analýza nákladů a výsledků hospodaření... 49 3. 3. 4 Vertikální analýza výnosů... 51 3. 4 Analýza rozdílových ukazatelů společnosti... 52 3.5 Analýza poměrových ukazatelů společnosti... 54

3.5.1 Ukazatele rentability... 54 3.5.2 Ukazatele likvidity... 55 3.5.3 Ukazatele zadluženosti a finanční struktury... 57 3.5.4 Ukazatele aktivity... 59 3.5.5 Ukazatele provozní činnosti... 61 3.5.6 Ukazatele na bázi cash flow... 63 3.6 DuPont analýza... 64 3.7 Index bonity společnosti... 67 3.8 Altmanovo Z-skóre společnosti... 68 4 Závěrečné shrnutí finanční analýzy společnosti a vyvstávající doporučení... 69 5 Závěr... 73 Seznam použité literatury... 75 Seznam obrázků... 77 Seznam grafů... 77 Seznam tabulek... 78 Seznam příloh... 79

1 Úvod Téma mé bakalářské práce je finanční analýza zvolené společnosti. Obecně je cílem práce přiblížit celkový proces a význam finanční analýzy prováděné pro objektivní posouzení zdraví podniku. Proces probíhající od zpracování informací po konečné užití výsledků popisuje minulý, současný a předpokládaný vývoj. Analýza je pak prakticky aplikována na společnost Kronospan CR spol. s r. o. Pro bližší pochopení se teoretická část práce bude zabývat podstatou finanční analýzy i komplexním vysvětlením postupů analýzy, jejími uživateli, zdroji a konečnou interpretací, jakožto i jejím užitím. Metody výpočtů budou zde popsány v teoretických podobách, které jsou užitné pro téměř každou společnost. Finanční analýze v praktické části podrobím společnost Kronospan CR spol. s r. o. Tato společnost je největším dodavatelem firmy Petr Vaněk, s kterou mám již několik let blízké vztahy a vykonávala jsem zde praxi při studiu vysoké i střední školy. Z auditorsky ověřených výročních zpráv jsem použila hlavní účetní výkazy rozvahu, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow 1 a spolu s dalšími hlubšími informacemi o struktuře jednotlivých položek těchto výkazů posoudím finanční hospodaření firmy v letech 2008 2011. Použiji zde metody komplexního hodnocení absolutními i poměrovými ukazateli v přehledných tabulkách, které doplním vysvětlujícími komentáři spolu s názornými grafy. Analýzu jsem doplnila i o souhrnné hodnocení soustav ukazatelů a to o hodnocení bonitní, bankrotní a pyramidový rozklad ukazatele ROE. V závěru nastíním souhrnné zhodnocení minulého vývoje a navrhnu případná vylepšení či doporučení pro další pozitivní vývoj hospodaření společnosti. 1 Rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích jsou k dispozici v příloze této práce. 8

2 Teoretická část 2.1 Finanční analýza Finanční analýza je posuzování finančního zdraví podniku nebo také jeho finančního hospodaření. Posuzováním může být jak schopnost podniku čelit konkurenci, tak jeho samotná schopnost efektivně řídit a alokovat finanční zdroje vně firmy. Z této informace tedy vyplývá, že analýza je nedílnou součástí informací pro každý útvar podniku. Finanční analýza je velmi užitečným nástrojem hlavně při rozhodovacím procesu v podniku. Výstupy podnikové finanční analýzy může management efektivně využít k posouzení silných a slabých stránek podniku či příležitostí a hrozeb na trhu. Hlavním cílem je tak dlouhodobá finanční stabilita v konkurenčním prostředí. 2.1.1 Metody finanční analýzy Analyzovat můžeme na základě metod verbálních nebo metod finančních čili matematicko-statistických. Jiné vyjádření těchto metod je kvalitativní tzv. fundamentální analýza a kvantitativní tzv. technická analýza. Výstupem fundamentální analýzy je identifikace makroekonomického i mikroekonomického prostředí, posouzení fáze, ve které se podnik právě nachází od růstu až po pokles, posouzení podnikových cílů ve vztahu ke všem subjektům, které podnik ovlivňuje či využívá ve své hospodářské činnosti. Nástroji fundamentální analýzy jsou hlavně analýza SWOT či PEST, Portfolio analýza a mnoho dalších. Technická analýza využívá výstupy fundamentální analýzy, účetních výkazů firmy a finanční či nefinanční údaje. 2 (Sedláček, 2011) Technickou analýzu můžeme tedy také nazvat finanční analýzou v pravém slova smyslu, což naznačuje fakt, že další kapitoly se zabývají právě touto analýzou. 2 Blíže bude rozvedeno v kapitole 2. 4. Základní metody finanční analýzy. 9

2.1.2 Etapy finanční analýzy a její pojetí Finanční analýza prochází několika etapami, které lze popsat i s ohledem na hloubku provedení, jež můžeme nazvat pojetí. Etapami analýzy Sedláček (2011) tedy v nejširším pojetí bral etapy následující: o Sběr dat a informací: Prvním krokem musí být zajisté zajištění potřebných informací. Nejobjektivnější pohled na hospodaření podniku může podat analytik pouze se znalostí jak prostředí, tak samotného podniku skrz účetní zprávy získané účetní závěrkou. Tyto data musí nejdříve získat, přizpůsobit svým potřebám do vhodné formy a ujistit se, že jde o data věrohodná, v souladu s účetními pravidly a jsou použitelná pro potřeby analýzy. o Elementární zpracování dat vybranou metodou: V tomto kroku probíhá hlavní činnost analýzy. Jde o samotné výpočty ukazatelů a na nich založené posudky umístění podniku v konkurenčním prostředí. o Sekundární zpracování dat: Tato etapa obsahuje porovnávání výsledků časových úseků (většinou roků) minulých i budoucích oproti úseku současnému, či minulých úseků mezi sebou. To vše se děje za přítomnosti zjišťování odchylek. o Určení dalšího postupu: Poslední etapa je etapou, ke které se celá analýza ubírá a pro kterou je sestavována. Nabízí zde možná alternativní řešení budoucího vývoje a rozhodování firmy, přičemž alternativy porovnává s přihlédnutím na možná rizika. Zakončení celé analýzy představuje přistoupení k vhodné variantě. Ve vztahu k již zmiňovanému pojetí analýzy můžeme kroky analýzy rozdělit pojetím užším nebo širším a to následujícím způsobem. 10

Tabulka 1: Etapy finanční analýzy v užším a širším pojetí (zdroj: Kovanicová, Kovanic, 1997, 10) Užší pojetí Širší pojetí 1) Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku 1a) Výběr srovnatelných podniků 2) Srovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry 1b) Příprava dat a ukazatelů 1c) Ověření předpokladů o ukazatelích 2a) Výběr vhodné metody pro analýzu a pro hodnocení ukazatelů 2b) Zpracování vybraných ukazatelů 2c) Hodnocení relativní pozice podniku 3) Analýza časových trendů 3) Identifikace modelu dynamiky 3) Hodnocení vzájemných vztahů ukazatelů pomocí pyramidové soustavy 5) Návrh na opatření ve finančním plánování a řízení 4) Analýza vztahů mezi ukazateli: 4a) Pyramidové funkční vazby 4b) Vzájemné korelace ukazatelů 4c) Identifikace modelu vztahů 5a) Variantní návrhy na opatření 5b) Odhady rizik jednotlivých variant 2.2 Uživatelé finanční analýzy Při výběru správné metody finanční analýzy se analytik musí zamyslet nad tím, pro koho je vlastně analýza určena a tomu přizpůsobit jak použití aplikované metody, tak i formu konečného podání výsledků. Podle toho, zda je uživatelem informace nebo výsledků analýzy subjekt zvenčí či zevnitř podniku, rozlišujeme uživatele na interní a externí. 2.2.1 Externí uživatelé Externí uživatel může využívat pouze veřejně dostupné informace firmy, kterými jsou na internetových stránkách firmy či v jiné formě zveřejněné výsledky hospodaření (účetní závěrka). Povinnost zveřejňovat tyto údaje mají například akciové společnosti a některé obchodní společnosti a družstva s povinností auditu. Externími uživateli jsou následující skupiny. o Investoři Tato skupina jako celek hledí na podnikové finance z hlediska bezpečnosti jejich uložených prostředků nebo jejich zamýšlených vkladů. Dále tuto skupinu externích 11

uživatelů můžeme rozdělit na několik určitých druhů dle toho, o jaké zájmy firmy jim jde především. Prvním druhem je akcionář, který má zájem na schopnosti podniku vyplácet dividendy (tj. na disponibilním zisku firmy), na stabilním zhodnocení jejich akcií, jejich cenovém růstu a v neposledním případě i na likviditě. Druzí jsou věřitelé, kteří své prostředky do firmy vkládají formou úvěru (obligací, zástavních listů, směnek). Ti chtějí mít jistotu, že se jim vložené prostředky nejen vrátí, ale popřípadě se i zúročí podobně, jak tomu bylo u dividend akcionářů. Jde jim tedy hlavně o stabilitu a likviditu firmy. (Kovanicová, Kovanic, 1998) Posledními, ale neméně důležitými externími uživateli, jsou potencionální investoři, kteří mohou být pro podnik zásadními. V dnešní době velké konkurence jde především o stálý přísun nových financí a zvyšování počtu různorodých zdrojů vstupů do podnikání. Případného investora budou tedy zajímat všechna tři již zmiňovaná měřítka firmy ziskovost, stabilita a likvidita. (Kovanicová, Kovanic, 1998) o Obchodní partneři Obchodními partnery můžeme nazvat subjekty, které do podniku přinášejí statky a služby, potřebné k chodu či výrobě (dodavatele), nebo subjekty, které podnikové výstupy chtějí koupit a spotřebovat (odběratele). Tyto dva subjekty popsala Kovanicová (1998, 12) takto: Dodavatelé (obchodní věřitelé) si na základě znalosti finanční situace potencionálních zákazníků vybírají své obchodní partnery, u nichž pak sledují zejména schopnost hradit splatné závazky a dlouhodobou stabilitu, z níž usuzují na zajištěnost svého odbytu. Odběratelé (zákazníci), obdobně jako dodavatelé si podle výsledků finanční analýzy vybírají své dodavatele. Zejména při dlouhodobých kontraktech se potřebují ujistit, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkům. o Stát a jeho orgány Z pohledu kontrolní moci státních orgánů je pro tyto orgány finanční analýza potřebná ke kontrole splňování daňových povinností podniku. Výsledky analýz pro ně mohou být 12

i zdrojem informací pro statistická měření či rozhodující elementem při konkurzech na státní zakázky. o Banky Banky jsou instituce, které jsou samy o sobě odborníky přes finance. Bude je tedy zajímat i podrobnější výsledek hlubšího rázu než například řádového odběratele. Banky jsou uživateli finanční analýzy hlavně v případech, kdy od nich podnik finance potřebuje získat formou úvěru. o Konkurence: S rostoucí konkurencí na trhu je samozřejmě potřebná analýza ostatních podniků v odvětví pro udržení konkurenceschopnosti firmy. 2.2.2 Interní uživatelé Zájem o výsledek podnikového hospodaření a jeho prosperitu mají i manažeři a zaměstnanci firmy. Interní uživatel má možnost posoudit stav firmy z více možných zdrojů, které externí uživatel k dispozici nemá. Jejich zájem bývá o to větší, neboť jejich pozice už je ve firmě dána a blaho a růst firmy je přímo ovlivňuje. o Manažeři Manažer je nejdůležitějším subjektem užívajícím finanční analýzu, protože je zpravidla největším uživatelem dosažených výsledků. Dle manažerských závěrů ovlivněných analýzou se může řídit další chod celé firmy (objem výroby, alokace financí apod.). o Zaměstnanci Lidé jsou základním stavebním kamenem snad každé organizace. Je tudíž důležité, aby měli pocit sounáležitosti se vzkvétající firmou s dobrými výsledky, ve které vidí svou budoucnost. 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Největším nositelem informace potřebné k finanční analýze je jakýkoliv účetní výkaz podniku, ve kterém je zachycen jeho tok kapitálu. Informace, které výkazy poskytují, 13

se však musí upravit tak, aby bylo možné je použít pro účel analýzy, což je jakýmsi prvním krokem analýzy samotné. Forma těchto výkazů je dána normami, avšak zobrazení je na uvážení každého podnikatele. Analytik by měl získat širší pohled na hospodářskou situaci a dění v podniku i mimo něj. Zajímat by se měl o prostředí, ve kterém se firma nachází, o trendy v hospodářském odvětví a to jak pohledem na současný, minulý i budoucí a předpokládaný vývoj. (Blaha, Jindřichovská, 2006) Výroční zpráva, neboli účetní závěrka, je nejdostupnější dokument získávaný pro účel finanční analýzy. Může se lišit dle toho, kdy a za jakým účelem byla sestavována. Řádná účetní závěrka je sestavována běžně a zpravidla ke konci účetního období a její výstup je používán hlavně pro potřebu výpočtu daňové povinnosti firmy. Mimořádná a mezitímní účetní závěrka je sestavována v jiných než běžných případech, například při pouhé inventarizaci nebo fúzích podniku. Účetní závěrka je obecně tvořena rozvahou, výkazem zisků a ztrát a výkazem cash flow. (Vochozka, 2011) 2.3.1 Rozvaha Rozvaha je nazývaná také bilancí proto, že se její dvě strany sobě musí rovnat po vzoru bilančního pravidla. Na straně jedné je majetek firmy nazývaný aktiva, které jsou, na straně druhé, kryty tzv. pasivy. Obě tyto strany bilance jsou děleny dle časové povahy buď majetku drženého v podniku, nebo zdroje krytí, dále dle jejich podstaty a původu. Majetková struktura firmy (aktiva) obsahuje majetek svou podstatou stálý nebo oběžný. Stálá aktiva představují dlouhodobě užívaný hmotný, nehmotný či finanční majetek, který má podnik v plánu užívat a vlastnit déle než 1 rok. V hmotné formě to mohou být pozemky, budovy, stroje a zařízení, v té nehmotné pak software a zřizovací výdaje. Finanční dlouhodobý majetek tvoří cenné papíry a podíly, dlužné cenné papíry a to vše při splnění podmínky dlouhodobosti tj. držby v podniku déle než 1 rok. Oběžná aktiva již svým názvem napovídají, že jejich forma v podniku cirkuluje a mění se. Základním prvkem jsou zásoby, které členíme na materiál používaný k výrobě nedokončené výroby a hotových výrobků. Mezi oběživo pak řadíme i zboží zakoupené za účelem dalšího prodeje v nezměněné podobě, ale i krátkodobé cenné papíry a peníze v pokladně či na účtu držené v podniku méně než 1 rok. 14

Kapitálová struktura firmy (pasiva) se uvádí jako celek vlastních a cizích zdrojů krytí. Vlastními zdroji myslíme základní kapitál společnosti, jehož má většina společností povinnost při svém založení vytvářet. Dále jsou to kapitálové, rezervní a jiné fondy tvořené ze zisku. Patří sem ale i výsledek hospodaření za běžné i minulé období, tj. zisk nebo ztráta. Cizím zdrojem můžeme nazvat jakýkoliv dluh, který podnik má pro pokrytí svých potřeb. Jsou jimi dlouhodobé či krátkodobé závazky vůči dodavatelům, státu a finančním institucím, dále pak rezervy, které jsou tvořeny pro budoucí výdaje firmy. Speciální položkou rozvahy je tzv. časové rozlišení, kam patří příjmy či výdaje, které nepatří do účetního období, ale přesahují do období příštích či minulých. Pro komplexnější pohled na strukturu rozvahy uvádím následující tabulku. Tabulka 2:Struktura rozvahy (zdroj: Knápková, Pavelková, 2010, 21) AKTIVA PASIVA A. Pohledávky za upsaný ZK A. Vlastní kapitál B. Dlouhodobý majetek A.I. Základní kapitál B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek A.II. Kapitálové fondy B.II. Dlouhodobý hmotný majetek A.III. Rezervní fondy B.III. Dlouhodobý finanční majetek A.IV. VH minulých let A.V. VH běžného úč. období C. Oběžná aktiva B. Cizí zdroje C.I. Zásoby B.I. Rezervy C.II. Dlouhodobé pohledávky B.II. Dlouhodobé závazky C.III. Krátkodobé pohledávky B.III. Krátkodobé závazky C.IV. Krátkodobý finanční majetek B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci D. Časové rozlišení C. Časové rozlišení 2.3.2 Výkaz zisku a ztráty Na rozdíl od rozvahy, kde jsme se setkali s majetkem a zdroji, zde se setkáváme s pojmy náklady a výnosy. Výnosy jsou peníze, které podnik získal z veškerých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda došlo k jejich inkasu. Oproti tomu náklady představují peněžní částky, které podnik v daném účetním období funkčně vynaložil na získání výnosů. (Vochozka, 2011, 17) 15

Náklady zachycené ve výkazu tvoří jednu stranu a výnosy druhou. Tento výkaz nám podává informaci o výsledku hospodaření porovnáním těchto dvou stran, jejichž rozdíl se rovná buď zisku, nebo ztrátě. Jelikož se při výpočtu hospodářského výsledku nepočítá jen s činností podniku jednoho druhu, tato tzv. výsledovka nám podává pohled na výsledky hospodaření v členění na provozní, finanční a mimořádný. Strukturu a obsah jednotlivých položek výkazu nejvěrněji zobrazuje samozřejmě výkaz sám. V následující osnově je obsahu alespoň nastíněno. PRODEJNÍ ČINNOST +Tržby za prodej zboží - Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE (+) VÝROBNÍ ČINNOST (VÝKONY) +Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb -Náklady na výrobu (spotřeba materiálu, energie, opravy, údržba, služby,..) PŘIDANÁ HODNOTA (+) -Osobní náklady -Daně a poplatky -Odpisy DNM a DHM -Ostatní provozní náklady (a časové rozlišení) PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ - EBIT FINANČNÍ ČINNOST +Výnosy z finančních operací (finanční výnosy) -Náklady finančních operací (finanční náklady - nákladové úroky) FINAČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ - EBT -Daň z příjmů za běžnou činnost VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÁ ČINNOST +Mimořádné výnosy -Mimořádné náklady -Daň z příjmů za mimořádnou činnost MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ +/-Převod podílu na výsledku (dividendy) VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Obrázek 1: Osnova výkazu zisků a ztráty (zdroj: Blaha, Jindřichovská, 2006, 23) 16

Z členitosti výkazu vyplývá, že při analýze pracujeme i s různými alternativami zisku. Jejich výpočty jsou důležitými aspekty při vyplňování daňového přiznání. Musí tedy striktně dbát na jejich správný výpočet. Pro přehlednost a způsoby výpočtů uvádím další přehled v tabulce 3 obohacený anglickými termíny tabulkou 4. Tabulka 3: Druhy a výpočty zisků (zdroj: Strouhal, 2006, 47) Typ zisku Výpočet ČZ Výsledek hospodaření po zdanění ZD Výsledek hospodaření po zdanění + Daň z příjmů (splatná) ZÚD Výsledek hospodaření po zdanění + Daň z příjmů (splatná) + Nákladové úroky ZOÚD Výsledek hospodaření po zdanění + Daň z příjmů (splatná) + Nákladové úroky + Odpisy Tabulka 4: Druhy zisků v českém a anglickém jazyce (zdroj: Strouhal, 2006, 47) Česky Zkratka Interpretace Zkratka Interpretace Anglicky ČZ Čistý zisk EAT Earnings aftertaxes ZD Zisk před zdaněním EBT Earnings beforetaxes ZÚD Zisk před úroky a zdaněním EBIT Earnings before Interest and Taxes Zisk před odpisy, úroky Earnings before Depreciation, Interest ZOÚD EBDIT a zdaněním and Taxes 2.3.3 Výkaz cash flow Na rozdíl od rozvahy a výsledovky je výkaz cash flow součástí tzv. přílohy k účetní závěrce. Spolu s obecnými údaji o firmě a jejích účetních metodách patří k doplňujícím výkazům. Zásadním prvkem souvisejícím s tímto výkazem je časový nesoulad mezi vznikem nákladů s výdaji a výnosů s příjmy. Důvodem tohoto nesouladu je vznik nákladu, výnosu, příjmu či výdaje v období, do kterého časově či věcně nepatří. Příkladem těchto situací jsou za vše například úhrady nájemného dopředu na několik období, či naopak platba zpětná. Díky tomuto působení je nutné samostatně vykazovat tok a řízení těchto peněžních prostředků. Proto se výkaz cash flow nazývá také jako tok peněžních prostředků. (Režňáková, 2010) Tyto přehledy finančních toků se řadí na toky tří hlavních činností podniku, ve kterých podnikové prostředky cirkulují. Jsou to toky z provozní, investiční a finanční činnosti. Způsoby sestavení tohoto výkazu jsou cestou přímou a nepřímou. Přímá metoda zabírá svým pohledem každou položku pohybu zvlášť a pro její náročnost se tak používá pouze v krátkodobém měřítku sledování. Nepřímá metoda je používanější než metoda 17

přímá. Využívá totiž informace z rozvahy a výkazu zisků a ztráty. Dá se tedy říci, že pracuje jen s pohybem aktiv a pasiv, nákladů a výnosů. (Režňáková, 2010) Schéma postupu výpočtu a nastínění položek, které patří do již zmiňovaných jednotlivých činností podniku, jsou zahrnuty v tabulce 5. Tabulka 5: Nepřímá metoda sestavování výkazu cash flow (zdroj: Režňáková, 2010, 23) Stav peněžních prostředků na začátku období + výsledek hospodaření po dani z příjmů + odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku +/- jiné náklady (výnosy), nevyvolávající pohyb peněz +/- změna stavu rozvahových položek, týkajících se provozní činnosti (čistého pracovního kapitálu) Cash flow z provozní činnosti +/- přírůstek/úbytek dlouhodobého majetku, nakoupených akcií, dluhopisů, Cash flow z investiční činnosti +/- úbytek/přírůstek dlouhodobých dluhů +/- změny vlastního kapitálu (s výjimkou výsledku hospodaření za účetní období) Cash flow finanční Stav peněžních prostředků na konci období 2.4 Základní (elementární) metody finanční analýzy Stejně jako je důležité se správně rozhodnout pro vhodnou metodu finanční analýzy kvůli cílovému uživateli výsledků, je tato skutečnost velmi zásadní už jen pro nákladnost zjišťování určitých informací. S použitím vhodné metody ze správných a kvalitních zdrojů by měl podnik dosáhnout nejpřesnějšího posouzení jeho vývoje. Je proto velmi důležité pracovat pouze s variantami přiměřenými dané formě podnikání či majetkem a financemi, kterými podnik disponuje, a které jsou k analýze určeny. (Černohorský, 2011) Základní metody lze rozdělit dle návaznosti a účelu použití jejich hodnocení následovně: o Trendová analýza je největším pomocníkem při zjišťování odchylek současného a minulého vývoje za účelem předvídání vývoje budoucího v rámci podniku. o Komparativní analýza používá porovnání výsledků firemní analýzy s odvětvovými průměry či přímo s určitou konkurencí. 18

o Normativní analýza slouží podniku ke komparaci výsledků s firemními standardy či normativy. (Nývltová, Marinič, 2010) 2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů Tato metoda patří mezi ty nejrozšířenější a nejpoužívanější analýzy v České republice i ve světě. Rozlišujeme zde analýzu horizontální či vertikální, podle toho, zda pracuje s údaji z rozvahy a výkazu zisků a ztráty z různých po sobě jdoucích letech, nebo zda porovnává poměr různých účastí prvků těchto výkazů na jiných prvcích. Horizontální analýza Horizontální analýza pracuje se změnami a odchylkami jednotlivých položek rozvahy či výsledovky v řádu let. Klasickým rozmezím pro nejhlubší analýzu je 3 až 10 let. Čím delší je časová řada, tím je vhodnější posuzovat každé dva po sobě jdoucí roky. Výsledkem může být absolutní číslo, vyjádřené například v určité měně, jako rozdíl konečného stavu rozvahového či výsledkového účtu oproti konečným stavům minulých let. Tyto výsledky se mohou sčítat pro získání celkového rozdílu napříč roky. Pokud je výsledkem procento rozdílu, dají se posoudit pouze dvě období mezi sebou. Celkové procento rozdílu sečtením získat nelze. Nejlepším zobrazením výsledků bývá sloupcový graf. Vyvstává zde ovšem neobjektivnost výsledků, zapříčiněná absencí pohledu na inflační změny v průběhu let. (Sedláček, 2011) Struktura horizontální analýzy by pak mohla vypadat následovně. Tabulka 6: Výpočty horizontální analýzy (zdroj: Strouhal, 2006, 42, upraveno) Položka rozvahy nebo výsledovky Běžné období (např. 2011) Minulé období (např. 2010) Absolutní rozdíl Procentní změna X Y X-Y [(X-Y)/Y]*100 19

Vertikální analýza Jestliže horizontální analýza získává informace napříč lety, vertikální bude pracovat s informacemi ležícími v pomyslné tabulce pod sebou, tudíž s položkami rozvahy nebo výsledovky mezi sebou. Jde tedy o porovnávání složek nikoli let. Výsledky se však mohou porovnávat s výsledky let minulých. Vyjadřují tedy procentní poměr jedné složky na druhé. V praxi jsou to nejčastěji poměry založené na celkových tržbách či celkových aktivech. Tyto poměry dokážou v zobrazení složeného grafu nejlépe vystihnout strukturu aktiv, pasiv či nákladů a výnosů. Pro vertikální analýzu by struktura výpočtů vypadala takto. Jako příklad uvádím poměr základního kapitálu na celkové sumě pasiv. Tabulka 7: Využití vertikální analýzy pro zjištění poměru základního kapitálu k celkovým pasivům (zdroj: Strouhal, 2006, 44, vlastní úprava) Položka rozvahy nebo výsledovky Běžné období (2011) Minulé období (2010) Podíl (v %) (zákl. kap. na celk. pasivech) Běžné období Minulé období Změna struktury (v %) Pasiva celkem X Y X/X*100 Y/Y*100 (X/X-Y/Y)*100 Základní kapitál X 1 Y 1 X 1 /X*100 Y 1 /Y*100 (X 1 /X-Y 1 /Y)*100 2.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů Tyto ukazatele můžeme jinak nazvat jako finanční fondy. Sedláček (2006, 35) nazval tzv. čistý fond následovně: Fond je chápán jako shrnutí určitých stavových ukazatelů vyjadřujících aktiva nebo pasiva, resp. jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv. Analýza tohoto druhu využívá dat z rozvahy. Využívá hlavně jednotlivého rozdělení položek aktiv a pasiv dle dlouhodobosti nebo účelu užití. Záleží zde nejvíce na likvidnosti oběžného majetku, která může vést k neschopnosti plnit své závazky vůči dodavatelům a nutnosti užití majetku dlouhodobého pro zajištění závazků. Na druhou stranu ale musí i odběratelé plnit určité pohledávky vůči firmě, aby se dostávaly prostředky zpět do materiálových zásob, což by mohlo také narušit tento koloběh. (Režňáková, 2010) 20

Již z pojmenování této analýzy vyplývá, že výsledkem budou absolutní čísla. Čistý pracovní kapitál (ČPK) Čistý pracovní kapitál, neboli net working capital (NWC), se dá charakterizovat jako absolutní suma vyjadřující objem oběžného majetku krytého z dlouhodobých zdrojů. Č = ěž á áé í Č = í + hé í áá Výsledek této rovnice může být jak kladný tak i záporný. Jestliže je výsledek záporný, nazýváme tuto situaci jako vznik tzv. nekrytého dluhu. Tato situace je nežádoucí a proto by podnik měl pozměnit lhůty splatnosti pohledávek, snížit časový úsek držby materiálových zásob nebo zkrátka učinit kroky potřebné pro získání potřebné sumy pohotových prostředků pro včasné úhrady firemních závazků. Žádoucí je tedy situace, kdy ČPK je větší jak 0, avšak v krátkodobém úseku to není takový problém, jelikož v určitém okamžiku měření má vždy firma nějaké neuhrazené závazky, které mají dlouhodobý charakter. (Režňáková, 2010) Pokud tedy existuje čistý pracovní kapitál, je nutné se zmínit i o formě hrubého pracovního kapitálu (zkráceně pouze pracovním kapitálu). Tzv. gross working capital (také pouze WC) je odlišen od NWC pouze v tom, že oběžná aktiva se ve vzorci použijí se zahrnutým aktivním časovým rozlišením. Čisté peněžně-pohledávkové fondy (ČPPF) Č! = "# á$ í %há$ áé í Tento rozdílový ukazatel, založený na sestavě ČPK, se umisťuje na druhém místě, co se týče ukazatele likvidnosti firmy. Zde jsou totiž oběžná aktiva očištěna o zásoby a jisté nelikvidní pohledávky, které mohou vytvářet nedobytné pohledávky či pohledávky s dlouhou lhůtou splatnosti. Zásoby jsou vypouštěny proto, že hlavním činitelem omezujícím likviditu firmy je nelikvidnost materiálů a nedokončené výroby v podniku. (Sedláček, 2011) 21

Čisté pohotové prostředky (ČPP) Č = % ěž í %ř$ h áé í Tomuto ukazateli se také říká peněžní finanční fond, z čehož je zřejmé, že půjde o ukazatele nejlikvidnější formy. Oběžná aktiva jsou zde brána, v té nejpřísnější formě pouze jako peněžní prostředky na účtech a v hotovosti, od kterých jsou odečteny okamžitě splatné závazky. (Sedláček, 2011) 2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů Posouzení finančního zdraví firmy pomocí poměrových ukazatelů se stalo nejpoužívanější metodou analýzy. Je nenákladná a pomocí informací z výkazů dokáže podat objektivní obraz o hospodaření firmy. Nevýhodou bývá, že její výsledky jsou používány pro hlubší analýzy a jako samotné nejsou přímo schopné vypovědět o skutečném zdraví firmy. Je potřeba se na ně zaměřit i z jiných úhlů pohledu, například z porovnání ukazatelů mezi sebou. Největší výhodou bývá možnost porovnání obdobných podniků mezi sebou pomocí ukazatelů a komparace časového finančního vývoje organizace. (Sedláček, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006) Jejich sestavování můžeme rozdělit na podílové, kdy porovnáváme určitý celek s nějakou jeho částí, a na vztahové, kdy dochází k poměrům složek se sebou souvisejících nebo na sobě závislých. (Sedláček, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006) Poměrové ukazatele se dělí následujícím způsobem: Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Ukazatele aktivity Ukazatele provozní činnosti Ukazatele na bázi cash flow Ukazatele rentability Ukazatele výnosnosti, ziskovosti či návratnosti lze nazvat ukazatele, jež dávají do poměru určitý druh zisku s nějakou jinou složkou ve jmenovateli. Vyjadřují vždy poměr 22

zisku, vyjádřený v peněžních jednotkách, který připadá na jednu peněžní jednotku jmenovatele. Většinou těmito složkami bývají tržby nebo poměr dílčího kapitálu vůči zisku. Jak bylo již zmíněno u charakteristiky poměrových ukazatelů jakožto celku, tyto ukazatele jsou spíše součástí pro potřeby hlubších analýz, kde jsou tyto ukazatele používány ve skupinách. Ukazatele rentability by tak měly být složeny alespoň ze 4 základních ukazatelů. 3 (Vochozka, 2011) +,-. '()* = / + 0$ + 12 + 1,Ú kde ROCE = Return Of Capital Employed = rentabilita investovaného kapitálu EBIT = Earnings Before Interest and Taxes = zisk před zdaněním a úroky VK DZ = vlastní kapitál = dlouhodobé závazky DBÚ = dlouhodobé bankovní úvěry. Ukazatel rentability investovaného kapitálu se vlastně zabývá otázkou, kolik korun zisku připadá na jednu korunu vynaloženou na investice do dlouhodobého kapitálu vlastního i cizího. Někdy se tomuto ukazateli proto říká návratnost dlouhodobého kapitálu, neboť nám říká, kolikrát ze zisku pokryjeme celkové dlouhodobé investice. '(4 = +,-. 5á kde ROA = Return on assets = rentabilita aktiv EBIT = Earnings Before Interest and Taxes = zisk před zdaněním a úroky. Ukazatel rentability aktiv představuje, na jakou část zisku připadá jedna Kč aktiv podniku. Tento ukazatel může říci, kolikrát nám tento zisk pokryje celkový majetek neboli aktiva firmy. Jde zde vlastně o schopnost podniku ze zisku zajišťovat tento majetek. (Vochozka, 2011) 3 Pro připomenutí a přehlednost jsou jednotlivé druhy zisku, které jsou ve vzorcích často používány, přiblíženy obrázkem 4 (viz kapitola 2.3.2). 23

'(* = +#. / kde ROE = Return On Equity = rentabilita vlastního kapitálu EAT VK = Earnings After Taxes = čistý zisk = vlastní kapitál. Rentabilita vlastního kapitálu představuje, kolik čistého zisku připadá na jednotku vlastního vloženého kapitálu. Důležitým ukazatelem bývá hlavně pro investory, pokud se rozhodují do dané firmy vložit své prostředky. Ukazují totiž, jestli je firma schopna z čistého zisku dostatečně financovat vlastní kapitál a jestli je výhodné zde investovat. (Sedláček, 2011) '(6 = +#. +,-..ž$ kde ROS = Return On Sales = rentabilita tržeb EAT = Earnings After Taxes = čistý zisk EBIT = Earnings Before Interest and Taxes = zisk před zdaněním a úroky Tržby = roční tržby za zboží, výrobky i služby = celkové tržby. Rentabilita tržeb je nejvýznamnějším ukazatelem pro firmu samotnou. Ukazatel vypovídá o tom, kolik čistého zisku vyprodukuje jednotka ze získaných tržeb z prodeje. Užitím zisku před zdaněním a úroky ve vzorci bychom tento ukazatel využili hlavně při porovnání mezi podniky. Užitím čistého zisku si spíše posloužíme u srovnávání jednotlivých let hospodaření firmy. (Sedláček, 2011) Ukazatele likvidity Poměrové ukazatele likvidity úzce souvisí s již zmíněnými rozdílovými ukazateli. Zkoumají v podstatě jeden a ten samý jev, jenž je pouze přetransformován z absolutních čísel na procenta. V obou případech jde o kapitál, který máme k dispozici k plnění podnikových závazků. (Vochozka, 2011),ěž á = "ěž á áé á$ 24

Běžnou likviditou můžeme nazvat schopnost podniku plnit krátkodobé závazky z oběžných aktiv. Výsledkem je pak situace, kolikrát jsou celková oběžná aktiva schopna pokrýt krátkodobé závazky. Pracuje se zde s nejméně likvidní formou oběžných aktiv. Pro tento ukazatel již existuje doporučená hladina, které by se měl držet, pokud je firma schopna být likvidní v běžné formě. Doporučená hladina je tedy 1,6 až 2,5 s krajní možností 1, pod kterou by ukazatel neměl klesnout nikdy. (Vochozka, 2011) há = "ěž á 2á$ áé á$ Zjišťováním ukazatele pohotové likvidity očistíme oběžná aktiva v čitateli o nejméně likvidní složku a to o zásoby. Jako ukazatel likvidity má tedy větší vypovídací schopnost. Ideální hladina by měla kolísat kolem hodnoty 0,7 1. Neměla by tuto hodnotu příliš přesahovat kvůli neefektivnosti držení přílišného množství peněz za nejmenší úrok. (Vochozka, 2011) 7 í = ěž í %ř$ áé á$ Konečně nejlikvidnější formu ukazatele dostaneme použitím pouze hotovosti a peněz na bankovních účtech v čitateli vzorce. Zde se uvádí nejvhodnější situace, pokud jsou peněžní prostředky schopny 0,2krát pokrýt krátkodobé závazky. (Vochozka, 2011) Ukazatele zadluženosti a finanční struktury Opět je již z názvu ukazatelů zřejmé, že půjde o poměr, ve kterém využívá organizace k pokrytí majetku zdrojů cizích a zdrojů vlastních. Dojít k vyvážené a nejvýnosnější struktuře financí patří k nejsložitějším a nejpřínosnějším úkolům finanční analýzy. 5á ž = 5í 5á Celkovou zadluženost lze brát jako celkové zatížení majetku firmy cizími krátkodobými i dlouhodobými dluhy. Z této věty vyplývá, že ti, kteří do firmy investují (věřitelé, akcionáři) budou upřednostňovat nižší koeficient či procento celkové zadluženosti. Naopak majitelé uvítají větší procento kvůli působení tzv. finanční páky. 25

Finanční páka je svým způsobem opravdu nástroj, který zvedá výnosnost vlastního kapitálu při použití kapitálu cizího. Toto platí pouze v případě, kdy ukazatel rentability ROCE převyšuje úrokovou sazbu placenou na cizí kapitál. Pokud tomu takto není, páka je nepříznivým ukazatelem. (Blaha, Jindřichovská, 2006; Sedláček, 2011) ó íh %á = / í 5á Podobně jako celková zadluženost pracuje tento ukazatel tzv. finanční nezávislosti, kde se určuje, jaký podíl mají vlastní zdroje financování na celkovém majetku firmy. Tyto dva ukazatele tak dávají vždy dohromady číslo 1. Obrácený vzorec kvóty vlastního kapitálu slouží pro určení již zmiňované finanční páky. (Sedláček, 2011; Vochozka 2011) 2ž íh %á = 5í / í Ukazatelem zadluženosti vlastního kapitálu porovnáváme, jak jsou vlastní zdroje zatíženy držbou cizích zdrojů. Zlaté poměrové pravidlo říká, že ideální poměr je 1:1, tudíž koeficient by se měl blížit 1, opomeneme-li působení finanční páky. (Sedláček, 2011; Vochozka 2011) 9í :; á í = / í 5í Obrácením vzorce zadluženosti vlastního kapitálu dostaneme ukazatele finanční samostatnosti firmy. (Sedláček, 2011; Vochozka 2011) Úé $í = +,-. <áé ú$ kde EBIT = Earnings Before Interest and Taxes = zisk před zdaněním a úroky. Tento ukazatel vyjadřuje schopnost organizace platit úroky. Většinou se uvádí, že postačující je, pokud jsou úroky ziskem pokryty 3krát až 6krát. (Sedláček, 2011; Vochozka 2011) 26

Ukazatele aktivity Ukazatele obratovosti pojednávají o využití vlastního majetku (aktiv) firmy z pohledu doby obratů složek majetku nebo počtem obratů za pomoci porovnání s firemními ročními tržbami. První pohled vyjadřuje počet dní, ve kterých se složka majetku dokáže přeměnit v tržbu. Druhý pak říká, kolikrát se jednotlivá složka majetku přemění v tržbu za rok. (Vochozka, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006; Nývltová, Marinič, 2010) " = 0č í ž$ 5á Obratovost aktiv je nejvýznačnějším ukazatelem této skupiny. Upřednostňuje se dosahování co největších čísel při zvážení minimální hodnoty 1 obrat za rok. Dobou obratu by mělo být tudíž co nejméně dní. I pro všechny následující ukazatele platí tato pravidla. Stejně tak pro všechny další rovnice platí, že pokud chceme počet obratů přeměnit na vzorec délky jednoho obratu, proměníme čitatele a jmenovatele, přičemž nového jmenovatele (roční tržby) vydělíme počtem dní v roce, který je v ČR pro tyto výpočty všeobecně uznáván, tj. 360. (Vochozka, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006; Nývltová, Marinič, 2010) " héh : = 0č í ž$ 1hý : Jelikož aktiva v sobě skýtají i dlouhodobá aktiva, nastává zde menší problém pro objektivní posouzení důvěryhodnosti ukazatele. Dlouhodobá aktiva jsou oceňována v účetních výkazech pořizovacími cenami, tj. mírně neobjektivními pro delší časové srovnávání ukazatelů. (Vochozka, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006; Nývltová, Marinič, 2010) " á = 0č í ž$ 2á$ Pokud je ukazatel obratu zásob výrazně nižší než například v letech předešlých může to být způsobeno nadměrnou držbou nelikvidních zásob, držbou starých zásob apod. Kroky firmy by pak měly vést ke zbavování se nadbytečných zásob například snížením cen. Pro objektivnější pohled je zde vhodné používat spíše průměrný stav zásob, protože zásoby jsou oproti tržbám položkou stavovou. Při nedostatku informací o průběžných stavech účtu je možné vzít stav na začátku a na konci účetního období 27

a jejich součet vydělit dvěma. (Vochozka, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006; Nývltová, Marinič, 2010) " %há = 0č í ž$ há$ Tento ukazatel určuje, jakou dobu splatnosti dává firma svým odběratelům. Stejně jako u zásob je vhodné brát v úvahu stavovou podstatu účtu pohledávek a vypočítat průměrný stav pohledávek. Pokud má firma nastavenu dobu splatnosti na určitý počet dnů, dá se zde lehce určit, zda odběratelé plní své závazky včas. (Vochozka, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006; Nývltová, Marinič, 2010) " áů = 0č í ž$ 2á$ Na druhou stranu může průměrná doba splatnosti závazků firmě napovědět, zda je dostatečně schopná v řádné termíny hradit své dluhy. (Vochozka, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006; Nývltová, Marinič, 2010) Odečtením průměrné doby splatnosti závazků od průměrné doby splatnosti pohledávek můžeme nalézt ještě jeden ukazatel. Obchodní deficit měří, zda nejsou příliš dlouhé doby splatnosti pohledávek, na úkor neschopnosti plnit včas závazky. Tento rozdíl by tudíž měl být co nejkratší. (Vochozka, 2011; Blaha, Jindřichovská, 2006; Nývltová, Marinič, 2010) Ukazatele provozní činnosti Ukazatele provozní činnosti sledují efektivní použití nákladů na chod firmy. Způsobů jak posoudit tuto efektivnost je mnoho. Uvedu zde však ty nejvíce používané. (Sedláček, 2011) 9á % = 5é ý $ 9é á$ Ukazatel uvádí kolik korun výnosů (vyloučíme-li mimořádné výnosy) je zatíženo 1 korunou mzdových nákladů. Při posuzování několika let po sobě by měl ukazatel nabývat stále vyšších hodnot. (Sedláček, 2011) 28

"%ř 19 = 19 %ří %$ 19 %ří 100 kde DM = dlouhodobý majetek. Ukazatel je měřítkem stárnutí dlouhodobého majetku firmy v procentech. Ukazuje kolik procent je odepsáno z DHM. <á ý ů = 5é á$ 5é ý $ S vyloučení mimořádných složek těchto dvou položek zisků a ztrát bychom v delším časovém pozorování měli zaznamenat klesání tohoto ukazatele. Vyjadřuje, jak moc je zatížena 1 koruna výnosů podnikovými náklady. Vzorec lze samozřejmě použít i v obráceném tvaru jako ukazatele výnosnosti nákladů. (Sedláček, 2011) Ukazatele na bázi cash flow (CF) Převážně se používají při potřebě hlubší analýzy. V těchto ukazatelích se také místo zisku používá cash flow, což je výhodnější ve smyslu omezení vlivu inflace na ukazatele. Lze tedy vzít jakéhokoliv již zmiňovaného ukazatele, který obsahuje ve vzorci nějaký druh zisku a zaměnit ho za cash flow z provozní činnosti. 0 ž = 5! % í č 0č í ž$ Ukazatel je vhodným doplňkem k ukazatelům rentability. Pro ukázku je zde rentabilita tržeb, která tedy je upřesněna použitím proměnné cash flow. D%ň ž í = F h;g = 5! % í č 5í 5! % í č áé á$ Zástupcem likvidních ukazatelů s použitím cash flow je zde stupeň oddlužení, který určuje schopnost podniku vyrovnávat vzniklé závazky z vlastní činnosti. Likvidita z cash flow při použití krátkodobých závazků znamená schopnost z těchto činností hradit krátkodobé dluhy. 29

! č í Č = 5! % í č Č Ukazatel odpovídá na otázku, jak je firma schopna ze své činnosti pokrýt finanční fond čistého pracovního kapitálu. (Sedláček, 2011) 2.4.4 Analýza vyhodnocování (soustav) ukazatelů Pro zvýšení vypovídací schopnosti ukazatelů lze tyto ukazatele vzájemně porovnávat a názorně ukázat jejich provázanost díky jejich soustavám. Zde se dostáváme na začátek kapitoly 2.4.3, kde jsou elementární metody rozděleny z pohledu jejich porovnávání jak v čase, tak s výsledky firemními i konkurenčními či statistickými. Pro porovnání soustav můžeme vymezit soustavy ukazatelů na 3 hlavní skupiny: o Pyramidové soustavy Rozkládají vrcholového ukazatele na dílčí ukazatele. Mezi jednotlivými ukazateli ve schématu jsou tak názorně vidět vazby, které vyjadřují součty, násobky či dělení ukazatelů, jež vyústí v ukazatel další. Nejběžnějšími pyramidovými soustavami se rozkládají ukazatele rentability. Největšími výhodami pyramidových soustav je přehlednost změn určitých složek pyramidy stejně jako vrcholového ukazatele, což je při trendové analýze bez pochyby přínosem. Pokud víme o jistých milnících, které firmu jasně ovlivnili, můžeme zde vyčíst, jaký dopad změna měla na hospodaření firmy např. nákup dlouhodobého majetku, změna dodavatelů, přesun výroby apod. (Sedláček, 2011) Za všechny uvedu ten nejznámější a to pyramidový rozklad ROE, kterému se jinak říká DuPont analýza. V grafickém znázornění vypadá takto. 30

Obrázek 2: DuPont Pyramidový rozklad ROE (zdroj: Strouhal, 2006, 61, vlastní úprava) o Bonitní modely soustav ukazatelů Jsou nástrojem posouzení hospodaření podniku zvláště bankami a věřiteli. Bonitou rozumíme totiž schopnost firmy dostát svým závazkům. Nejužívanějším středoevropským modelem je Index bonity, který pracuje s šesti poměrovými ukazateli, které jsou dosazeny do následující rovnice. -, = 1,5 J K + 0,08 J M + 10 J N + 5 J O + 0,3 J Q + 0,1 J R kde x 1 = cash flow / cizí zdroje (= čistý zisk + odpisy) x 2 = celková aktiva / cizí zdroje x 3 = EBT / celková aktiva x 4 = EBT / celkové výnosy x 5 = zásoby / celkové výnosy x 6 = celkové výnosy / celková aktiva Jelikož jde o hodnocení finanční schopnosti firmy, je zde žádoucí co nejvyšší výsledek. Využitím tohoto indexu můžeme podnik zařadit buď do extrémně bonitních, nebo extrémně nebonitních podle následujících rozmezí. 31

Jestliže se Index bonity rovná (- ; -2) firma je extrémně nebonitní, <-2; -1) firma je ve velmi špatné ekonomické situaci, <-1; 0) firma je ve špatné ekonomické situaci, <0; 1) firma se potýká s ekonomickými problémy, <1; 2) firma je v dobré ekonomické situaci, <2; 3) firma je ve velmi dobré ekonomické situaci, <3; ) firma je extrémně bonitní. (Sedláček, 2011) o Bankrotní modely soustav ukazatelů Odlišují se od bonitních modelů pouze lehce pozměněným účelem sestavování. Bankrotní model spíše zkoumá případné budoucí ekonomické problémy či dokonce bankrotní stavy podniku. Altmanovo Z-skóre je analýzou, která v poslední době zaznamenává stále větší a větší chybovost, jelikož tato metoda má kořeny v 60. letech minulého století, kdy podniky stály před menšími riziky než dnes. Altman svou metodu mnohokrát upravil a šil na míru určitým podnikům. Existují tedy i Altmanova Z-skóre pro podniky, jejichž akcie jsou nebo nejsou obchodovatelné na burzách a pro nevýrobní podniky. (Sedláček, 2011; Vochozka 2011) Upravený vzorec Altmanova Z-skóre pro jiné než akciové společnosti s obchodovanými papíry na burze vypadá takto. 2 = 0,717 J K + 0,847 J M + 3,107 J N + 0,420 J O + 0,998 J Q kde x 1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva, x 2 = nerozdělený zisk /celková aktiva, x 3 = EBIT / celková aktiva, 32

x 4 = vlastní zdroje / cizí zdroje, x 5 = tržby / celková aktiva. Z-skóre je pak posuzováno na určité škále. Pokud je rovno (0; 1,2> lze říci, že podnik je v bankrotním stavu, (1,2; 2,9> firma se nachází v tzv. šedé nevyhraněné zóně, (2,9; ) lze předvídat příznivý ekonomický vývoj. (Sedláček, 2011; Vochozka 2011) 33

3 Praktická část 3.1 Seznámení se společností Kronospan CR, spol. s r. o. Název: Kronospan CR, spol. s r. o. Identifikační číslo: 624 17 690 Založení / Vznik: 22. 9. 1994 / 20. 10. 1994 Sídlo: Právní forma: Základní kapitál: Jednatelé: Na Hranici 6, Jihlava Společnost s ručením omezeným 765 000 000,- Kč plně splaceno Ing. Jan Rudolf Ing. Sylva Krechlerová Hospodářský rok: 1. 10. 30. 9. Tato společnost patří k nadnárodní skupině KRONOSPAN, která se může pyšnit titulem nejmodernější výrobce velkoplošných materiálů na bázi dřeva ve světě. Tato skupina skýtá 29 výrobních závodů ve 25 zemích světa a má více jak 11 000 zaměstnanců a celkový obrat cca 3 miliardy eur. Hlavním předmětem výroby jsou OSB desky, ve které je celkově skupina celoevropskou jedničkou. Jihlavský Kronospan si pro tuto výrobu zřídil v roce 2004 samostatný podnik Kronospan OSB, spol. s r. o. Tyto desky mají uplatnění obzvláště ve stavebním průmyslu a jsou v určité míře k sehnání i ve druhé jakosti, která je vysoce žádaným produktem trhu hlavně díky jejich příznivé ceně. Dalšími významnými produkty jsou laminované dřevotřískové desky určené převážně pro výrobu interiérů a nábytku. K výrobě klasických formátů těchto desek Kronospan Jihlava přidal rozměr 5600mm x 2200mm, čímž pokryl chybějící poptávku po tomto druhu zboží na trhu. Tento rozměr využívají hlavně velké firmy zpracovávající tyto desky pro řadovou výrobu (vyrábějící velké množství stejně rozměrově řešených výrobků). 34

Deskové materiály jako jsou MDF laminované desky, HDF desky, pracovní desky jakožto i zástěny jsou nedílnou součástí sortimentu, který tento podnik vyrábí a nabízí. S nově se vyvíjející technologií i poptávkou trhu začínají s výrobou kompaktních stavebních desek PROFORM a QSB desek, které jsou jakousi obdobou desky OSB avšak k převážnému použití uvnitř budov. Doplňujícím sortimentem, který podnik nevyrábí, ale nakupuje a prodává jako zboží od svých zahraničních partnerů v rámci skupiny KRONOSPAN, jsou i obkladové panely, parapety, lišty, laminátové plovoucí podlahy a hrany. Vybrané události z průběhu let 2008 2011 2008 Počet zaměstnanců: 418 Dlouhodobý úvěr: 1 911 537 tis. Kč 4 I přes stagnaci trhu se společnosti podařilo dokončit výstavbu investičních celků. Byly to hlavně dva nahrazené etážové lisy za dvě kontinuální zařízení sloužící k výrobě dřevotřískových desek ve výborné kvalitě při nejvyšší rentabilitě. Byla zahájena výstavba dalších dvou významných investic, tj. skladovací haly poskytující vyšší komfort při zajišťování zákaznických požadavků a nová laminovací linka pro velké formáty. (Výroční zpráva společnosti Kronospan CR, spol. s r. o., rok 2008) 2009 Počet zaměstnanců: 403 Dlouhodobý úvěr: 1 761 550 tis. Kč 5 Rok významně poznamenaný finanční a hospodářskou krizí zapříčinil velký pokles poptávky. Společnost musela zacílit na efektivnost nákladů, aby byla konkurenceschopná svými výrobky uspokojit trh. Začalo se plně využívat jak nové laminovací linky pro velké formáty tak skladovací haly. Velká pozornost byla věnována rozšiřování kolekcí dekorů laminovaných desek. Objemem výroby se nakonec dosáhlo plánovaného obratu. (Výroční zpráva společnosti Kronospan CR, spol. s r. o., rok 2009) 4 Dlouhodobý úvěr od Oberbank AG 5 Dlouhodobý úvěr od Oberbank AG 35