STANDARD DÍL 3 SVAROVÉ SPOJE

Mondi Štětí a. s., STANDARD DÍL 3 SVAROVÉ SPOJE

STANDARD 3 Strana: 1/34 STANDARD DÍL 3 SVAROVÉ SPOJE PROVÁDĚNÍ, PODMÍNKY, KVALITA, PŘEDPISY, NORMY, USTANOVENÍ Zpracoval: Ověřil: Schválil: jméno: Ing.Turek jméno: Ing. Králová jméno: Ing. Turek funkce: vedoucí údržby funkce: specialista IMS funkce: vedoucí údržby podpis: Turek, v. r. podpis: Ing. Králová, v. r. podpis: Ing. Turek, v. r. Platnost od: dnem schválení

STANDARD 3 Strana: 2/34 OBSAH ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 2. ROZSAH POVINNOSTÍ A PRÁV PŘI PROVÁDĚNÍ SVÁŘEČSKÝCH PRACÍ 3. TEHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ 4. KONTROLA SVARŮ 5. SVAŘOVACÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ 6. PROVÁDĚNÍ SVAROVÝCH SPOJŮ V Mondi Štětí a.s. 7. ÚPRAVA SVAROVÝCH SPOJŮ PO DOKONČENÍ 8. ÚPRAVA SVAROVÝCH SPOJŮ PO DOKONČENÍ U VYSOKOLEGOVANÝCH KOROZIVZDORNÝCH OCELÍ 9. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH SOUVISEJÍCCÍH NOREM A SMĚRNIC 10. ROZSAH OPRÁVNĚNÍ SVÁŘEČŮ SE ZÁKLADNÍ A ÚŘEDNÍ ZKOUŠKOU PŘÍLOHY označování zkoušek svářeče dle ČSN EN 287-1 a jejich rozsahy.

STANDARD 3 Strana: 3/34 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Specifické poměry chemické výroby v oblasti celulózopapírenského průmyslu se zvláštním důrazem na agresivitu prostředí ve výrobních zařízeních, halách, vlastní atmosféra uvnitř i vně budov bezpodmínečně vyžadují, aby tyto okolnosti byly vzaty v úvahu a byly dodržovány odpovídající požadavky na kvalitu svarových spojů. Toto platí nejenom pro stavby nových zařízení, ale ve stejné míře i pro rekonstrukce a opravy výrobních zařízení již provozovaných. Tento standard stanoví podmínky platné nejen pro případ, kdy novou investici, opravu nebo rekonstrukci realizuje společnost vlastními zdroji, ale i pro případ realizace smluvním partnerem samotným nebo jeho subdodavateli samostatně v daných podmínkách. Platnost tohoto standardu není omezena pouze na dodavatele tuzemské, nýbrž stejnou měrou platí a je v celém rozsahu závazná i pro dodavatele zahraniční. Základem při tvorbě tohoto standardu se staly všechny příslušné normy, směrnice a předpisy, platné v ČR a dále pak směrnice a normy, platné v Mondi Štětí a.s. Bude-li dodavatelem zjištěn prokazatelný rozpor mezi smluvními dokumenty a platnými normami, směrnicemi a předpisy, je dodavatel povinen před zahájením dodávky písemnou formou informovat pověřeného zástupce odběratele. V souladu s normou ISO 9002 je dodavatel povinen na požádání prokázat a dokumentovat svůj vnitřní systém jakosti a ještě před uzavřením smluvního vztahu, bude-li to shledáno nezbytným, předložit rovněž další dokumenty, dokladující jeho schopnost provést zadanou zakázku a to včetně svých subdodavatelů. Celková zodpovědnost za dodržování kvality všech dodávek a montážních prací až po uvedení zařízení do provozu a závěrečné přejímce odběratelem spočívá na dodavateli, (není-li smluvně sjednáno jinak). Dodavatel rovněž při realizaci smluvně dojednaných prací ve výrobním areálu odběratele určí (v závislosti na velikosti dodávek nebo jiném parametru) minimálně jednoho kvalifikovaného odborníka, který je pověřen kontrolou kvality a úplnosti dodávek včetně dokumentace a dokladů o jakosti pro zajištění celkové kvality dodávky. Dodavatel rovněž v plném rozsahu zodpovídá za škody, prokazatelně způsobené nedostatky při balení, nakládce, protikorozní ochraně nebo jiné neodborně provedené činnosti.

STANDARD 3 Strana: 4/34 Dodavatel je povinen během realizace zakázky předložit na požádání pověřeného zástupce odběratele jakýkoliv dokument, dokladující kvalitu části dodávky v případě, že vznikne na straně odběratele sebemenší pochybnost. Korozivzdorný materiál, používaný na novou výstavbu, opravy nebo rekonstrukce (potrubí, plechy, příslušenství) nesmí být dopravován v nechráněním styku společně s jiným materiálem z uhlíkové oceli nebo přijít do styku se zkorodovaným materiálem. Rovněž při balení a přípravě na transport se musí dbát na to, aby obalové upevňovací pásky z uhlíkové oceli nepřišly do přímého dotyku s kyselinovzdorným materiálem. Při přepravě na místě stavby (opravy, rekonstrukce) nesmí tento materiál přijít do styku např. s vidlicemi vysokozdvižného vozíku. Rovněž při zdvihání nelze použít ocelová lana nebo řetězy, ale lana z jiného materiálu. K zakrytí tohoto materiálu lze použít výhradně folie bez halogenoidů, např. folie z polyethylenu, zásadně ne však z PVC nebo gumy. Skladování kyselinovzdorných materiálů je třeba provést zásadně oddělené od ostatních z uhlíkové oceli. Korozivzdorné materiály je třeba chránit před jakýmkoliv kontaktem s materiálem, způsobujícím kontaktní korozi. Je nepřípustné používat stejné nástroje pro opravování uhlíkových ocelí a kyselinovzdorných a korozivzdorných ocelí. Pro rovnání plechů používat pouze kladiva z umělých hmot, případně kovová, opatřená plátováním z odpovídajícího materiálu. Čelisti svěráků musejí být obloženy Cr-Ni ocelí.

STANDARD 3 Strana: 5/34 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1.1 Svářečské práce jsou oprávněna provádět pouze ta pracoviště, která: - mají svářeče s platným oprávněním, - mají odpovídající strojní vybavení pro předepsanou přípravu svařovaných materiálů, - mají svařovací zařízení odpovídající bezpečnostním a provozním předpisům, - mají pracoviště odpovídající příslušným normám, zejména: ČSN 05 0600 Bezpečnostní předpisy pro svařování. Projektování a příprava pracovišť. ČSN 05 0601 Bezpečnostní předpisy pro svařování. Provoz. ČSN 05 0610 Bezpečnostní předpisy pro svařování plamenem a řezání kovů. ČSN 05 0630 Bezpečnostní předpisy pro svařování kovů elektrickým obloukem. ČSN EN 60 974-1 Bezpečnostní požadavky pro zařízení k obloukovému svařování. Část 1: Zdroje svařovacího proudu. 1.2 Odborným rozhodováním v oblasti svařování je pověřen svářecí technolog údržby. 1.3 Výcvik a zkoušky svářečů a svářečských dělníků pro Mondi Štětí a.s. smluvně zajišťuje školní oddělení personálního útvaru společnosti se svářečskými školami a odbornými pracovníky v rozsahu jejich pravomocí a pověření zkušební organizací. 1.4 Dozor nad prováděním svářečských prací zajišťuje mistr příslušné dílny, při výrobě a opravách vyhrazených technických zařízení dle vyhlášek č. 18/1979 Sb., č. 19/1979 Sb., č. 20/1979 Sb. v platném znění musí na svařování dohlížet odborník pro svařování (svářečský technik). 1.5 V Mondi Štětí a.s. mohou svařovat, řezat kyslíkem nebo obsluhovat svařovací (řezací) zařízení pouze osoby, které k tomu mají platné oprávnění, byl k tomu společností určeni a jsou evidováni na školním oddělení. Platným oprávněním se rozumí průkaz svářeče, řezače kovů nebo svářečského dělníka. 1.6 Průkaz svářeče obdrží zaměstnanec, který s úspěchem vykonal zkoušku svářeče. Průkaz má své evidenční číslo, obsahuje osobní data zaměstnance a údaje o vykonaných zkouškách a o zdravotním stavu zaměstnance. Průkaz svářeče je uložen na školním oddělení a při ukončení pracovního poměru ve společnosti je zaměstnanec povinen si jej vyzvednout. Průkaz svářeče vydává SVÚM a.s. Praha nebo jiná oprávněná zkušební organizace a průkaz má platnost v celé ČR. Jako doklad o provedených zkouškách a o periodickém přezkušování svářečů je svářečům vydáváno Potvrzení o převzetí svářečského průkazu, které je každý svářeč při provádění svářečských prací povinen mít u sebe. V Potvrzení o převzetí svářečského průkazu svářeče s úřední zkouškou je uvedena i značka přiděleného razidla.

STANDARD 3 Strana: 6/34 1.7 Průkaz řezače kovů (svářečského dělníka) obdrží ve svářečské škole zaměstnanec, který s úspěchem vykonal zkoušku řezače kovů (svářečského dělníka). Průkaz má své evidenční číslo, obsahuje osobní data zaměstnance, údaje o vykonaných zkouškách a o zdravotním stavu zaměstnance. Průkaz platí pouze v Mondi Štětí a.s.. Při provádění svářečských prací nebo řezání kovů je každý řezač kovů (svářečský dělník) povinen jej mít u sebe. 1.8 Svářeči (řezači kovů) externích podniků, firem a společnosti mohou svařovat (řezat) v a.s. pouze po ověření příslušných platných oprávnění. 1.9 Podle platných ČSN se svářeči dělí na svářeče s úřední zkouškou, svářeče se základní zkouškou, řezače kovů a svářečské dělníky. 1.10 Úřední zkoušky svářečů se označují značkou tvořenou dvěma písmeny a třemi číslicemi. První písmeno značí stupeň a hodnocení zkoušky. Pro ruční metody svařování jsou tři stupně hodnocení zkoušky (A,B,C). Stupeň hodnocení zkoušky požadovaný pro prováděné práce určují příslušná technická pravidla. Druhé písmeno značí metodu svařování: G - svařování plamenem, E - svařování elektrickým obloukem (obalenou elektrodou, kromě elektrod s celulózovým obalem), C - svařování elektrickým obloukem elektrodou s celulózovým obalem, T - svařování v ochranné atmosféře plynů netavící se elektrodou (TIG), M - svařování v ochranné atmosféře plynů tavící se elektrodou (MIG), P - svařování pod tavidlem, S - svařování elektrostruskové, R - svařování odporem, I - jiné způsoby. K datu 1. 12. 1995 je v platnosti v ČR norma ČSN EN 287-1 (05 0711) Evropská norma zkoušky svářečů část 1: oceli. Podle této normy se v Mondi Štětí a.s. od 1. 1. 1999 vyžadují zkoušky svářečů, které jsou uznávány všemi orgány technického dozoru. V zájmu zajištění jednotného přístupu k externím dodavatelům, jejichž se ustanovení zmíněných norem týkají, uplatní Mondi Štětí a.s. následující postup. Dodavatel předloží doklady o kvalifikaci svářečů a pověřený zástupce odběratele písemně odsouhlasí navržené svářečské zkoušky v souladu s normami a směrnicemi platnými v a.s. Bližší informace ke zkouškám dle ČSN EN 287-1 jsou v přílohách 1 až 7.

STANDARD 3 Strana: 7/34 První číslice značí druh základního materiálu: 1 - nelegované a nízkolegované oceli nevyžadující při svařování nad 0 C předehřev, 2 - nelegované a legované oceli vyžadující při svařování nad 0 C předehřev, 3 - vysokolegované austenitické oceli, 4 - neobsazeno, 5 - slitiny niklu, 6 - měď, 7 - hliník, 8 - ostatní neželezné kovy. Druhá číslice značí tvar zkušebního vzorku a polohu svařování: 0 - plechy, trubky, tyče základní poloha při svařování automatem, 1 - plechy poloha vodorovná, 2 - plechy poloha svislá, vodorovná shora a vodorovná na svislé ploše, 3 - plechy poloha svislá, vodorovná shora, nad hlavou a vodorovná na svislé ploše, 4 - trubky trubka upnutá ve vodorovné poloze, 5 - trubky trubky upnuté ve vodorovné poloze a ve svislé poloze, 6 - tyče poloha vodorovná shora, 7 - tyče poloha vodorovná shora a vodorovná na svislé ploše. Třetí číslice určuje rozměry zkušebního vzorku: u plechů 1 - plechy s tloušťkou do 3 mm, 2 - plechy s tloušťkou 3 6 mm, 3 - plechy s tloušťkou nad 3 mm, u trubek 1 - trubky do 20 mm s tloušťkou stěny do 3 mm, 2 - trubky do 20 mm s tloušťkou stěny 3-6 mm, 3 - trubky do 20 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm, 4 - trubky 20-80 mm s tloušťkou stěny do 3 mm, 5 - trubky 20-80 mm s tloušťkou stěny 3-6 mm, 6 - trubky 20-80 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm, 7 - trubky nad 80 mm s tloušťkou stěny do 3 mm, 8 - trubky nad 80 mm s tloušťkou stěny 3 6 mm, 9 - trubky nad 80 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm,

STANDARD 3 Strana: 8/34 u tyčí 1 tyče do 20 mm, 2 tyče 20 80 mm. 1.10.1 Rozsah oprávnění svářeče ručními metodami svařování upravuje ČSN 05 0710 následovně: 1.10.1.1 Zkouška provedená metodou G (plamenem) nebo T (v ochranné atmosféře netavicí se elektrodou TIG) na plechách a trubkách: - s tloušťkou do 3 mm opravňuje svářeče svařovat materiály do tloušťky 3 mm, - s tloušťkou 3 6 mm opravňuje svářeče svařovat materiály do tloušťky 6 mm, - s tloušťkou nad 3 mm opravňuje svářeče svařovat materiály do tloušťky zkušebního vzorku. 1.10.1.2 Zkouška provedená ostatními ručními metodami na plechách a trubkách: - s tloušťkou do 3 mm opravňuje svářeče svařovat materiály do tloušťky 4 mm, - s tloušťkou 3 6 mm opravňuje svářeče svařovat materiály od tloušťky 3 do 7 mm, - s tloušťkou nad 3 mm opravňuje svářeče svařovat materiály s tloušťkou nad 3 mm. 1.10.1.3 Zkouška provedená metodou G (plamenem) na trubkách a tyčích: - průměru do 20 mm opravňuje svářeče svařovat trubky a tyče do průměru 20 mm, - průměru 20 80 mm opravňuje svářeče svařovat trubky a tyče do průměru 80 mm, - průměru nad 80 mm opravňuje svářeče svařovat trubky a tyče nad průměr 20 mm. 1.10.1.4 Zkouška provedená ostatními ručními metodami na trubkách a tyčích: - průměru do 20 mm opravňuje svářeče svařovat trubky a tyče do průměru 30 mm, - průměru 20-80 mm opravňuje svářeče svařovat trubky a tyče průměru od 20 do 160 mm, - průměru nad 80 mm opravňuje svářeče svařovat trubky průměru nad 80 mm. 1.10.1.5 Zkouška na trubkách opravňuje svářeče svařovat i plechy za stejných podmínek svařování a za stejného nebo nižšího stupně hodnocení. 1.10.1.6 Zkouška na plechách opravňuje svářeče svařovat i trubky průměru nad 800 mm za stejných podmínek svařování a stejného nebo nižšího stupně hodnocení. 1.10.1.7 Svářeči se zkouškou pro svařování materiálu skupin 2 nebo 3 mohou svařovat příslušnou metodou materiály skupiny 1. 1.10.1.8 Podrobný slovní výklad rozsahu oprávnění pro jednotlivé úřední zkoušky je uveden v bodě 10 této normy.

STANDARD 3 Strana: 9/34 1.11 Svářeči se základní zkouškou jsou zařazení do skupin podle druhu absolvovaného základního kurzu a druhu základního materiálu, na němž vykonali zkoušku. Druhy základních kurzů svařování: Z-G: kurz svařování plamenem, Z-L: kurz pájení plamenem, Z-E: kurz ručního svařování elektrickým obloukem obalenou elektrodou, Z-T: kurz svařování v ochranné atmosféře netavící se elektrodou, Z-M: kurz svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou, Z-P: kurz svařování pod tavidlem, Z-S: kurz elektrostruskového svařování, Z-R: kurz odporového svařování, Z-U: kurz svařování plastických látek. Druhy základního materiálu: 1 - nelegované a nízkolegované oceli nevyžadující předehřev, 2 - nelegované a nízkolegované oceli vyžadující předehřev, 3 - vysokolegované austenitické oceli, 4 - šedá litina, 6 - měď a její slitiny, 7 - hliník a jeho slitiny, 8 - ostatní neželezné kovy, 9 - jiné materiály. 1.11.1 Svářeči se základním kurzem svařování jsou oprávněni svařovat pouze zařízení, která nepatří do vyhrazených technických zařízení dle vyhlášek č. 18/1979 Sb., č. 19/1979 Sb., č. 20/1979 Sb. a 21/1979 Sb. v platném znění. 1.12 Pracovní zkoušku vykoná svářeč podle rozhodnutí technologa svařování především v těchto případech: - při svařování za obtížných podmínek (např. kotlové trubky), - při svařování potrubí průměru nad 800 mm, pokud má svářeč zkoušku pro plechy, - pokud svářeč delší dobu (maximálně 1 rok) nesvařoval, - pokud svářeč provádí delší dobu svary nevyhovující jeho kvalifikaci, - v těch případech, kdy je pracovní zkouška předepsána normou pro tlakové nádoby ČSN 69 0010, kotle ČSN 07 0622 nebo jinou normou.

STANDARD 3 Strana: 10/34 1.13 Navrhování součinitelé svarového spoje (koeficientu svaru) a jeho změny je nutno konzultovat předem s technologem svařování společnosti. Hodnota součinitele svarového spoje musí odpovídat používané technologii svařování ve společnosti. 2. ROZSAH POVINNOSTÍ A PRÁV PŘI PROVÁDĚNÍ SVÁŘEČSKÝCH PRACÍ 2.1 Povinnosti a práva svářecího technologa 2.1.1 Povinnosti: - zpracovávat, schvalovat, popř. posuzovat složitější technologický postupy svařování, - zpracovávat odborné posudky v oboru svařování, - rozhodovat o způsobu oprav svařování u vyhrazených technických zařízení dle vyhlášek č. 18/1979 Sb., - rozhodovat z hlediska svařování o technické dokumentaci vyráběných nebo rekonstruovaných vyhrazených technických zařízení, - řídit vývojové a pokusné práce ve svařování, - vypracovat nebo schvalovat návrhy norem společnosti pro svařování, - spolupracovat při tvoření norem a předpisů o bezpečnosti práce, - udržovat styk s ústředními institucemi a výzkumnými ústavy a pečovat o výměnu zkušeností v oboru svařování, - spolupodílet se na odborné úrovni svářečských kádrů ve společnosti tak, aby bylo zajištěno kvalitní provádění svarů a neustálý růst úrovně svařování, - navrhovat nebo schvalovat objednání nových svařovacích strojů, přídavných materiálů a pomocného zařízení, - navrhovat zavádění a používání přípravků a polohovadel pro svařování, - zajistit namátkovou kontrolu pracovišť svářečů po stránce dodržování technologické disciplíny, - sledovat vývoj nových metod svařování a zavádět vhodné metody na pracovištích společnosti, - kontrolovat uplatnění ČSN z oboru svařování ve společnosti a vypracovávat připomínky k návrhům ČSN.

STANDARD 3 Strana: 11/34 2.1.2 Práva: - nařídit přerušení svářečských prací při nesprávné přípravě pro svařování, při nedodržování technických zásad svařování nebo předepsaného technologického postupu svařování, není-li svářecí zařízení v náležitém stavu nebo nejsou-li dodrženy bezpečnostní předpisy, - nařídit odvolání nebo přezkoušení svářeče na jednotlivých pracích, - odebrat v odůvodněných případech svářečský průkaz, - odmítnout použití nevhodného nebo vadného základního nebo přídavného materiálu, - přikázat provedení pracovní zkoušky, - přikázat vyříznutí svaru k dalšímu vyhodnocení, - nařídit další zkoušky nebo kontroly svarů i tehdy, nejsou-li tyto zkoušky a kontroly předepsány jiným předpisem. 2.1.3 Technolog svařování může pověřit výkonem některých svých práv nebo povinností jiné odborníky ve svařování (např. další technology svařování). 2.2 Povinnosti mistrů údržeb Mondi Štětí a.s. a externích firem - zajistit provádění svářečských prací svářeči s předepsanou kvalifikací a platnou periodickou zkouškou, - u vyhrazených technických zařízení zajistit provádění svářečských prací dle svářecího postupu, - zajistit značení svarů ihned po dohotovení značkou svářeče nebo dle čl. 3.6.1, - provést vizuální prohlídku každého svaru dle oddílu 4.2 této normy, - zajistit další kontroly svarů (předepsané svářecím postupem nebo vyplývající ze souvisejících norem předpisů), - zajistit vyhovující stav svářecích strojů a pracoviště svářečů dle oddílů 5 a 6 této normy, - zajistit používání hospodárných způsobů svařování, - hlásit přestup a propuštění svářečů školnímu oddělení Mondi Štětí a.s., - zajistit provádění svářečských prací tak, aby byla provedena řádná příprava pro svar a pracoviště, svařovací zařízení a osobní ochranné pomůcky nebyly v rozporu s platnými předpisy. 2.3 Povinnosti svářečů - provádět práce v rozsahu své platné kvalifikace, - podrobit se každé dva roky periodické zkoušce, - provádět svařování pouze tehdy, když je příprava pro svar provedena v souladu s platnými zásadami svařování,

STANDARD 3 Strana: 12/34 - provádět svařování takovým způsobem, aby svar nevykazoval vnější a vnitřní vady a byla dodržena předepsaná velikost svaru, - odstranit případné vnější vady svarů před provedením dalších zkoušek svarů, - svářeči s úřední zkouškou jsou povinni označit svým razidlem svary s výjimkou dle čl. 3.6.1, - dodržovat bezpečnostní ustanovení uvedená v ČSN 05 0600, ČSN 05 0601, ČSN 05 0610, ČSN 05 0630, - předložit při periodické zkoušce svářečský průkaz nebo potvrzení o jeho převzetí, občanský průkaz a výsledek lékařské prohlídky. 3. TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ 3.1 Svářecí postupy 3.1.1 Svářečské práce se provádějí dle svářečských postupů. Složitější svářecí postupy vypracovává svářecí technolog včetně svářecích postupů pro opravy a výrobu vyhrazených technických zařízení. Tyto svářecí postupy se vypracovávají pouze na podkladě písemného požadavku obsahujícího základní údaje o zařízení (provozní tlak, provozní teplota, medium) a o základních materiálech. U tlakových nádob je třeba v objednávce uvést výrobní a registrační číslo. 3.1.2 Strojní konstrukce vypracovává svářecí postup formou výkresu. Výkresy vyhrazených technických zařízení musejí být schváleny technologem svařování společnosti. Při vypracovávání výkresové dokumentace složitějších svařenců se na požádání vedoucích konstrukčních skupin strojní konstrukce zúčastňuje technolog svařování přípravné práce na výkresech formou konzultace technologie svařování. 3.1.3 Technici údržby nebo externích firem (např. mistr, pracovník přípravy práce) vypracovávají svářecí postupy pro běžné svářečské práce kromě postupů pro vyhrazená technická zařízení. 3.1.4 Svářecí postup musí minimálně obsahovat druh základního materiálu, druh a velikost svaru, druh přídavného materiálu a způsob (rozsah) kontroly svary. 3.2. Příprava svarových ploch Příprava svarových ploch se provádí dle ČSN EN ISO 9692-1 Svařování a příbuzné procesy

STANDARD 3 Strana: 13/34 3.2.1 Svarové plochy se upravují přednostně strojním opracováním, je však pro méně náročné spoje dovoleno používat i jiných metod, jako řezání kyslíkem, plazmou, drážkování uhlíkovou elektrodou a drážkování kyslíkem. Upravují-li se svarové plochy řezáním kyslíkem, musí být oblast řezu u ocelí vyžadujících při svařování předehřev, předehřátá stejným způsobem jako pro svařování. Svarové plochy u materiálů určených pro zařízení, které podléhá tech. dozoru, je možno upravovat pouze mechanickým opracováním. 3.2.2 Dělicí řezy u nízkolegovaných ocelí lze provádět kyslíkem, avšak s přiměřeným přídavkem na mechanické obrobení (nejméně 5 mm od paty úkosu). 3.2.3 Při řezání plazmou musí být u vysokolegovaných ocelí (tř. 17) ponechán přídavek min. 1 mm na mechanické opracování. 3.2.4 Svarové plochy připravené řezáním kyslíkem a drážkováním musejí být zbaveny okují a větších nerovností, popř. se čistě obrousí. 3.2.5 Bezprostředně před svařováním musejí být svarové plochy a jejich okolí očištěny (od rzi, okují, nečistot atd.). a to pro ruční svařování v šířce min. 10 mm, pro svařování austenitických ocelí a neželezných kovů 50 mm od hrany svarové plochy, pro svařování pod tavidlem 20 mm. U svařovaných součástí, jejichž povrch je opatřen ochranným povlakem, musí být okolí svarových ploch očištěno do takové vzdálenosti, aby roztavených povlak nemohl ovlivňovat jakost svarového spoje. 3.3 Přídavný materiál 3.3.1 Přídavný materiál se volí podle příslušných ČSN. Pro základní materiály, u nich nejsou v ČSN potřebné údaje, se musejí dodržovat směrnice výrobce materiálu. 3.3.2 Přídavné materiály musejí být skladovány v suché uzavřené místnosti při nejnižší teplotě + 10 C a relativní vlhkosti vzduchu maximálně 50 % a v neporušeném původní balení. 3.3.3 Elektrody musejí být před použitím vždy vysušeny dle předpisu výrobce. 3.3.4 Sušení elektrod plamenem, zkratem a podobnými způsoby není dovoleno. 3.3.5 Ke svařování vyhrazených technických zařízení se mohou používat pouze přídavné materiály s osvědčením o jakosti.

STANDARD 3 Strana: 14/34 3.4 Tepelné zpracování pro svařování 3.4.1 Druh a způsob tepelného zpracování svaru je určen svářecím postupem, příp. výkresem v souladu s ČSN 42 0284, 420285, 69 0010 a 05 0211. 3.4.2 Kontrola žíhací teploty se provádí termočlánkem s registrací průběhu teploty nebo termokřídami. 3.4.3 Kontrola teploty podle zabarvení základního materiálu není povolena. 3.5 Svařování za nepříznivých povětrnostních podmínek 3.5.1 Za nepříznivých povětrnostních podmínek (déšť, vítr, sněžení) se mohou svářečské práce konat jen tehdy, jestliže se učiní opatření, aby svar byl chráněn před bezprostředním vlivem povětrnosti. 3.5.2 Svařování v zimě se má provádět v prostředí s teplotou okolí pokud možno vyšší než 0 C. Při svařování za nižší teploty než 0 C je nutné místně svar předehřívat na teplotu nejméně 100 C, a to i oceli, u nichž předehřev při svařování za teplot nad 0 C není předepsán. 3.6 Značení svarů Každý svarový spoj na vyhrazených technických zařízeních a tlakovém potrubí musí být opatřen značkou svářeče, který svar provedl. Ve zvláštních případech (zařízení pro provoz za nízkých teplot, potrubí malých světlostí apod.) se značky svářečů nevyrážejí na zařízení, ani na přivařený štítek, ale v průvodní dokumentaci k zařízení se svary číslují a u každého svaru se uvádí jméno a značka svářeče, který svar provedl. 3.6.1 Značky se vyrážejí na přivařený štítek vzdálený od svaru nejméně 10 mm a umístěný do míst, kde je možná jeho snadná kontrola. Materiál štítku musí odolávat korozívním účinkům prostředí. 3.6.2 U svarů provedených jedním svářečem na potrubní větvi postačí umístit značku svářeče na prvním a posledním přírubovém spoji, popř. na rozhraní dalších částí potrubní větve. 3.6.3 Přidělení značek (razidel) pro úřední svářeče vydává technolog svařování, který je též eviduje. Při ukončení pracovního poměru svářeče ve společnosti musí být značka vrácena zpět (v jiné organizaci neplatí).

STANDARD 3 Strana: 15/34 4. KONTROLA SVARŮ 4.1 Všeobecné pokyny 4.1.1 Každý svarový musí být podroben kontrole. Rozsah a druh kontroly svarů musí být uveden v technologickém postupu nebo na výrobním výkrese. 4.1.2 Svarový spoj se kontroluje a zkouší těmito způsoby: - vizuální prohlídkou, - zkouška celistvosti svarového spoje bez porušení, - mechanickými a technologickými zkouškami, - tlakovými a těsnostními zkouškami, - zvláštními zkouškami. 4.1.3 Svary nebo části svarů, u kterých se zjistí nepřípustné vady, musejí být odborně opraveny a znovu zkoušeny. 4.1.4 Odchylky od předepsaného rozsahu kontroly svarů popř. změny klasifikace povoluje ve výjimečných případech technolog svařování údržby. 4.1.5 V odůvodněných případech může být z rozhodnutí technologa svařování a u vyhrazených technických zařízení příslušného revizního technika na základě nedestruktivních zkoušek požadováno vyříznutí hotového svaru k provedení mechanických zkoušek. 4.2 Vizuální prohlídka 4.2.1 Vizuální prohlídce podléhají všechny svarové spoje. Vizuální prohlídkou provádí mistr a u vyhrazených technických zařízení i příslušný revizní technik. Ve zvláštních případech na požádání provádějí vizuální prohlídku pracovníci nedestruktivní defektoskopie. 4.2.2 Povrch svarového spoje nesmí vykazovat trhliny, otevřené póry, vruby, nadprůměrné převýšení (nad 3 mm), velkou šířku krycí vrstvy a nestejnoměrný povrch. Je-li přístup ke kořenu svaru, prohlíží se svarový spoj i z této strany. 4.2.3 Vizuální prohlídkou se rovněž zjišťují úchylky rozměrů svaru a zlomy v místě svaru.

STANDARD 3 Strana: 16/34 4.3 Zkoušky celistvosti svarového spoje 4.3.1 Rozsah kontroly svarů prozářením, ultrazvukem, popř. jinými nedestruktivními defektoskopickými metodami je dán příslušnými technickými pravidly (vyhlášky, ČSN, předpisy, směrnice). 4.3.2 Zjistí-li se při kontrole nevyhovující svarový spoj, rozšíří se kontrola na dvojnásobný rozsah. Zjistí-li se při tomto zvětšeném rozsahu další nevyhovující spoj, je nutno zkoušet všechny svarové spoje zkoušené skupiny. 4.3.3 Kontrolou svarových spojů prozářením se zjišťují vady ve svaru a povrchové vady nepřístupné vizuální prohlídce. Kontrola prozářením se provede až po odstranění zjevných vad zjištěných vizuální prohlídkou. 4.4 Mechanické a technologické zkoušky 4.4.1 Mechanické a technologické zkoušky se provádějí v případě vyříznutí hotových svarových spojů ve smyslu čl. 4.1.5 této normy a při výrobě tlakových nádob dle ČSN 69 0010. 4.4.2 Zkouška tvrdosti svaru po tepelném zpracování se provede pouze u slitinových ocelí podle ČSN 42 0285. V případě nevyhovujícího výsledku musí být svar odborně přežíhán a znovu zkontrolován. 4.5 Tlakové zkoušky pevnosti a těsnosti 4.5.1 Tlaková nebo těsnostní zkouška pro kontrolu jakosti svarových spojů se provádí u těch zařízení, pro která je požadována příslušnými technickými předpisy nebo je-li vyžadována svářecím postupem. 4.6 Zvláštní zkoušky 4.6.1 Zvláštní zkoušky se provádějí tehdy, jestliže k ověření jakosti svarových spojů nebo příčiny vzniku vad a určení jejich rozsahu nestačí výše uvedené zkoušky nebo jsou-li zvláštní zkoušky předepsány jinými předpisy.

STANDARD 3 Strana: 17/34 4.7 Dokumentace o provedených zkouškách Protokoly (zápisy) o provedených zkouškách musejí být řádně vyplněny a opatřeny výraznými jednoznačným vyjádřením o výsledku zkoušky, jménem, datem, podpisem a razítkem. Dokumentace o zkouškách obsahuje: - osvědčení o jakosti materiálu, - zkušební protokoly, - kontrolní list o protikorozní ochraně, - certifikáty kvality (dodávka odpovídá podmínkám ustanovením a podmínkám objednávky), - další nezbytné protokoly o provedených zkouškách. 5. SVAŘOVACÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ 5.1 Svařovací stroje a zařízení používané v provozech a.s. musejí odpovídat ČSN 05 0610, ČSN 05 0630, ČSN EN 60974-1, ČSN 05 2010. Pro používání speciálních svařovacích strojů a zařízení musejí být vypracovány zvláštní předpisy schválené technologem svařování. 5.2 Pro zapojení, manipulaci a údržbu svařovacích strojů a zařízení musejí být splněny požadavky ČSN 05 0600, ČSN 05 0601, ČSN 05 0610 a ČSN 05 0630. 6. PROVÁDĚNÍ SVAROVÝCH SPOJŮ V Mondi Štětí a.s. METODY A ZÁSADY 6.1 Konstrukční oceli uhlíkové (třída 10, 11, 12) 6.1.1 Svarové spoje jsou prováděny plamenem (G), elektrickým obloukem obalenou elektrodou (E), poloautomatem v ochranné atmosféře CO2 nebo směsí plynů (MAG). 6.1.2 Výběr nejvhodnější metody je odvislý od několika hledisek, především pak: - tvar a rozměr svařovaných materiálů, - velikost a délka svaru, - přístupnost místa, - přípustnost deformace a pnutí.

STANDARD 3 Strana: 18/34 6.1.3 Pro náročné provozní a montážní podmínky se pro metodu E používají točivé svařovací zdroje (např. K 220, RK 320), v normálních provozních a dílenských podmínkách pak svařovací usměrňovače (např. ZU 315.22, KS 350, WTU 315.30, SMA 250.1). Pro metodu MAG poloautomaty (např. WLSP 315, UNIMIG 200, PP 500.21). Poznámka: Při používání a obsluze svářecích zařízení je svářeč povinen respektovat návod výrobce pro obsluhu a použití daného zařízení. 6.2 Nízkolegované oceli (třída 13, 14, 15, 16) 6.2.1 Svarové spoje se provádějí stejnými metodami, které jsou uvedeny v bodě 6.1.1 a navíc lze v určitých konkrétních případech použít metodu TIG (svařování v ochranné atmosféře argonu netavící elektrodou). Aby bylo dosaženo kvalitního svarového spoje, zaručujícího kvalitní prověření kořene svaru, se u ocelí tř. 15 doporučuje provádět kořenovou vrstvu metodou TIG a výplň svaru provádět metodou MIG (resp. MAG) nebo E. Není-li z technických důvodů možné chránit kořen plynem, možno jej po schválení technologa svařování chránit formovací pastou, např. CHEM-WELD 2800 nebo WELDECFLUX. Pasta se používá i pro ochranu kořene při svařování dodanou elektrodou (E). 6.2.2 Zdroje pro sváření se používají stejné, jak je uvedeno v bodě 6.1.3. Při použití metody TIG je třeba pracovat pouze se zdroji vhodnými a výrobcem určenými (např. usměrňovač SMA 250.1 a WTU 400.30), které jsou doplněny přídavným zařízením TIG 20 nebo TIG 30. Pro menší svářečské práce je určen střídačový zdroj přenosný SMA 130.2. 6.3 Vysokolegované oceli (tř. 17) 6.3.1 Svarové spoje se provádějí poloautomatem v ochranné atmosféře Ar (případně směsí plynů) metodou MIG, náročné spoje s pulzací elektrického oblouku, dále metodou TIG, která je pro tyto materiály z uvedených metod z hlediska kvality svarového spoje nejvhodnější. Proto se tato metoda používá výhradně u svarových spojů, kde síla stěny (tloušťka materiálu) nepřesáhne 3 mm. Svarové spoje prováděné ručně elektrickým obloukem obalenou elektrodou (E) budou pro každý jednotlivý případ schvalovány písemnou formou pověřeným zástupcem odběratele (svářecích technologem).

STANDARD 3 Strana: 19/34 6.3.2 Při provádění svarových spojů u těchto materiálů je třeba nezbytně dodržovat: - přísnou technologickou kázeň, - odbornou kvalifikaci provádějícího zaměstnance k dané metodě, - pečlivou přípravou materiálu před svařováním, - povrchovou úpravu dohotoveného svaru. 6.4 Titan 6.4.1 Svarové spoje v titanu se provádějí výhradně metodou TIG (v ochranné atmosféře netavící elektrodou). Svařování vyžaduje dokonalou ochranu inertním plynem (argon min. 99,99 % případně argon 4.8), neboť je nezbytné zabránit jakémukoliv přístupu atmosférického vzduchu do svaru. 6.4.2 Svarový spoj smí provádět pouze zaměstnanec s předepsanou kvalifikací k dané činnosti, která je uvedena v technologickém postupu, Svařování titanu vyžaduje věnovat mimořádnou pozornost čistotě po celou dobu svařování. 6.4.3 Posuzování kvality svaru vizuálním způsobem vychází ze zásady, že celý povrch svarového spoje musí mít stříbřitý nádech, což dokumentuje optimální ochranu inertním plynem a předepsané parametry sváření. Nedostatečná ochrana způsobí ztvrdnutí spoje a nebezpečí praskání. Při kontrola tvrdosti nesmí být překročena hodnota 250 HB. 7. ÚPRAVA SVAROVÝCH SPOJŮ PO DOKONČENÍ 7.1 Podle druhu svarového spoje a základního materiálu, případně technologického postupu se provádí tyto druhy úprav: - sekání, - oklepávání, - kartáčování, - moření, - broušení, - leštění, - základní nátěr, - kombinace dle pracovního (technologického postupu). 7.2 Barevné naběhnutí materiálu vedle svaru se musí odstranit buď mořením nebo mechanicky.

STANDARD 3 Strana: 20/34 7.3 Menší svařence se ponořují celé do mořicí lázně, u velkých se svarový spoj potře mořidlem. Před provedením moření musí dojít k důkladnému odmaštění tak, aby moření bylo plně účinné. Pro oceli třídy 17 (vysokolegované oceli) je třeba připravit mořicí roztok, který je tvořen směsí kyseliny dusičné, kyseliny fluorovodíkové a vody, přičemž 1 l roztoku se skládá z 0,15 l kyseliny dusičné, 0,05 l kyseliny fluorovodíkové a 0,82 l vody. Po provedení moření je třeba provést neutralizaci oplachem vodou, pak 10% roztokem sody a na konec opět vodou. 7.4 Při mechanickém čištění korozivzdorných ocelí je třeba používat pouze kartáčů s drátky z korozivzdorné oceli. 7.5 Při úpravě povrchu svarového spoje broušením se nesmí výrazně tlačit na kotouč, protože může dojít k přehřátí materiálu a tím k jeho okysličení. Brusný kotouč nesmí obsahovat železo. 7.6 Svářečská oklepávací kladívka musejí být zhotovena z korozivzdorných ocelí proto, aby nedocházelo ke znečištění povrchu částicemi ocelí nelegovaných (platí pro nízko a vysokolegované oceli). 7.7 Svarové spoje žáruvzdorných ocelí se neupravují mořením a broušením. 8. ÚPRAVA SVAROVÝCH SPOJŮ PO DOKONČENÍ U VYSOKOLEGOVANÝCH KOROZIVZDORNÝCH OCELÍ 8.1 Po dokončení svarů vysokolegovaných korozivzdorných ocelí je nutné odstranit zbytky strusky nebo tavidla, rozstříknuté kapky kovu a vrstvu kysličníků vedle svaru. Nejvyšší chemickou odolnost má povrch hladký a dokonale vyleštěný. 8.1.1 K zabránění rozstříkání kapek kovů při svařování je nutné nastříknout na ohrožené místo ochranný povlak nebo přilepit ochranné pásky. 8.1.2 Při konečné úpravě svarů se použije dle náročnosti na povrch oceli kombinace - odstranění strusky, - broušení u případných nerovností, - moření svarů, - čištění kartáči, - leštění.

STANDARD 3 Strana: 21/34 8.1.2.1 Důkladné odstranění strusky - svářečská kladívka musejí být z korozivzdorných ocelí. 8.1.2.2 Broušení případných nerovností - broušení musí být pozvolné, nesmí dojít k přehřátí a okysličení povrchu, - kotouče nesmí obsahovat železo a nesmí se ani používat kotoučů, kterými byla broušena nelegovaná nebo nízkolegovaná ocel. Doporučení: lamelový brusný kotouč CHEM-WELD 2638, případně stejné kvality. 8.1.2.3 Moření svarů - před mořením je třeba místa odmastit, - na spoje se nanese mořicí roztok, dle uvedení výrobce se nechá určenou dobu působit (bývá 20 až 30 min.), - po moření je nutné místa zneutralizovat (roztok sody asi 10% a nakonec opláchnout čistou vodou. Doporučení: pasta CHEM-WELD 2600, případně jiné stejné kvality. 8.1.2.4 Mechanické čistění - provádí se speciálními brusnými kotouči na nerez oceli nebo drátěnými kartáči nebo kotouči, které musejí mít drátky z korozivzdorné oceli. 8.1.2.5 Leštění povrchu - je poslední fáze mechanické úpravy a provádí se pro nejvyšší požadavky protikorozní ochrany, - používají se speciální vysokoporézní lešticí kotouče z plastické hmoty,které zajišťují, že se leštěný materiál nezahřívá, je zrcadlově lesklý a bez škodlivých příměsí. Doporučení:lešticí kotouč CHEM-WELD 2604, případně jiné stejné kvality. 8.2 Všechna tato opatření jsou zvláště důležitá u korozivzdorných ocelí s velmi malým obsahem uhlíku (0,03 %) mater. např. 17249, 17350. 8.3 V některých případech a se souhlasem korozního technika lze moření vypustit a provádět pouze mechanické čištění. 8.4 V případě pasivování lze doporučit pasivační pastu CHEM-WELD 2612 nebo jiné pasty srovnatelné kvality.

STANDARD 3 Strana: 22/34 9. PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH SOUVISEJÍCÍCH NOREM A SMĚRNIC ČSN 05 0600 Bezpečnostní předpisy pro svařování kovů. Projektování a příprava pracovišť. ČSN 05 0601 Bezpečnostní předpisy pro svařování kovů. Provoz. ČSN 05 0610 Bezpečnostní předpisy pro svařování plamenem a řezání kovů. ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování kovů elektrickým obloukem. ČSN 05 0705 Předpisy pro základní zkoušky svářečů. ČSN EN 12517 Nedestruktivní zkoušení svárů stupně přípustnosti. ČSN 05 2010 Technické požadavky a metody zkoušení. ČSN 07 0622 Výroba parních a horkovodních kotlů. ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. Provozní pravidla. ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. Technická pravidla. ČSN 13 0020 Potrubí. Technické předpisy. ČSN 13 1075 Potrubí. Úprava konců součástí potrubí pro svařování. ČSN 27 0140 Jeřáby a zdvihadla. Projektování a konstruování. Část 1: Společná ustanovení. ČSN ISO 12480-1 Jeřáby. Bezpečné používání - všeobecně ČSN 42 0284 Předpisy pro zpracování uhlíkových ocelí tř. 11 a 12 a ocelí na odlitky tř. 26. ČSN 42 0285 Předpisy pro zpracování legovaných ocelí tř. 13 a 15 a ocelí na odlitky tř. 27 a 28. ČSN 69 0010-6-2 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Část 6.2: Svařování. ČSN EN ISO 5817 Svarové spoje ocelí zhotovené tavným svařováním ČSN EN 287-1 Zkoušky svářečů, tavné svařování. Část 1: Oceli. ČSN EN 288-2 Stanovení a schvalování postupů svařování. Část 2: Stanovení postupu obloukového svařování. ČSN EN ISO 9692-1 Svařování a příbuzné procesy. ČSN EN 60974-1 Bezpečnostní požadavky pro zařízení k obloukovému svařování. Část 1: Zdroje svařovacího proudu.

STANDARD 3 Strana: 23/34 10. ROZSAH OPRÁVNĚNÍ SVÁŘEČŮ SE ZÁKLADNÍ A ÚŘEDNÍ ZKOUŠKOU Druh zkoušky Z-G 1 Z-E 1 Z-M 1 D-G D-L D-E B-E 123 Svářeč se základním kurzem svařování plamenem pro materiály z nelegovaných a nízkolegovaných ocelí, nevyžadujících předehřev, kde se nevyžaduje úřední zkouška podle ČSN 05 0710. Jako u Z G 1, ale elektrickým obloukem. Svářeč jako u Z G 1, ale svařování v ochranné atmosféře argonu netavící se elektrodou pro vysokolegované austenitické oceli. Svářeč dělník plamenem může provádět práce podle stupně zařazení: D-G 1 - stehování plamenem, D-G 2 - řezání a drážkování kyslíkem, D-G 3 - rovnání plamenem, D-G 4 - žíhání plamenem, D-G 5 - povrchové kalení, D-G 6 - svařování nízkotavitelných kovů, D-G 9 - svařování a navařování na jednoúčelových zařízeních. Pájení plamenem. Svářeč dělník el. obloukem může provádět práce podle stupně zařazení: D-E 1 stehování el. obloukem, D-E 2 řezání a drážkování el. obloukem, D-E 3 rovnání uhlíkovou (grafitovou) elektrodou, D-E 4 řezání plazmou, D-E 9 svařování a navařování na jednoúčelových zařízeních. Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat plechy v poloze vodorovné shora a v poloze svislé o tloušťce nad 3 mm z nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadujících předehřev (uhlíkaté oceli), rovněž může svařovat potrubí nad 80 mm z uvedených ocelí.

STANDARD 3 Strana: 24/34 B-E 133 A-E 323 B-E 166 Rozsah oprávnění jako svářeč s kvalifikací B-E 123, navíc může provádět svary v poloze vodorovné na svislé stěně. Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat plechy v poloze vodorovné shora a v poloze svislé o tloušťce nad 3 mm z vysoce legovaných austenitických ocelí, dále je oprávněn svařovat v rozsahu kvalifikace B-E 123. Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky od 20 do 80 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm z nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadujících předehřev. B-E 169 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky nad 80 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm z nelegovaných ocelí nevyžadujících předehřev (uhlíkaté oceli). Rovněž může svařovat plechy v rozsahu kvalifikace B-E 133. B-M 123 A-E 266 Jako B-E 123, ale v ochranné atmosféře plynů tavící se elektrodou (MIG). Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky od 20 do 80 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm z materiálů nelegovaných a legovaných vyžadujících předehřev (oceli tř. 15). Dále může svařovat v rozsahu kvalifikace B-E 166. A-E 269 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky na 80 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm z nelegovaných a legovaných ocelí vyžadujících předehřev (oceli tř. 15), dále může svařovat v rozsahu kvalifikace B-E 169. A-E 366 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky od 20 do 80 mm s tloušťkou stany nad 3 mm z vysokolegovaných austenitických ocelí. Zároveň může svařovat v rozsahu kvalifikace B-E 166. A-E 369 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky nad 80 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm z vysokolegovaných austenitických ocelí, dále v rozsahu kvalifikace B-E 169. B-G 161 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky do 20 mm a do tloušťky stěny 3 mm z nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadujících předehřev. B-G 165 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky do 80 mm s tloušťkou stěny do 6 mm z nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadujících předehřev.

STANDARD 3 Strana: 25/34 B-G 265 Svářeč je oprávněn svařovat trubky do 80 mm s tloušťkou stěny do 6 mm z nelegovaných a legovaných ocelí vyžadujících předehřev (oceli tř. 15), dále je oprávněn svařovat v rozsahu kvalifikace B-G 165. B-G 169 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky nad 20 mm a tloušťkou stěny nad 3 mm z nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadujících předehřev. A-T 161 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky do 20 mm s tloušťkou stěny do 3 mm v ochranné atmosféře plynů netavící se elektrodou z materiálů nelegovaných a nízkolegovaných nevyžadujících předehřev. A-T 361 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky do 20 mm s tloušťkou stěny do 3 mm v ochranné atmosféře plynů netavící se elektrodou z vysokolegovaných austenitických ocelí. Dále může svařovat v rozsahu kvalifikace A-T 161. A-T 366 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky do 20 mm s tloušťkou stěny nad 3 mm v ochranné atmosféře argonu netavící se elektrodou z vysokolegovaných austenitických ocelí. Dále může svařovat v rozsahu kvalifikace A-T 166. A-T 369 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat trubky od 80 mm do tloušťky stěny 7 mm v ochranné atmosféře plynů netavící se elektrodou (argonu) z vysokolegovaných austenitických ocelí. B-T 723 Svářeč s uvedenou kvalifikací je oprávněn svařovat plechy tloušťky nad 3 mm z hliníku v ochranné atmosféře argonu ručně v poloze vodorovné shora a na svislé stěně.

STANDARD 3 Strana: 26/34 Porovnání některých úředních zkoušek ČSN 05 0710 ČSN EN 287-1 B-E 123 A-E 269 C-G 165 B-G 168 A-T 358 A-T 369 B-M 223 B-M 369 ČSN EN 287-1 111 P BW W01 B t10 PF ss nb A + ČSN EN 287-1 111 P FW W01 B t10 PF ČSN EN 287-1 111 T BW W02 B t10 D 150 PF ss nb A + ČSN EN 287-1 111 T BW W02 B t10 D 150 PC ss nb A + ČSN EN 287-1 111 P FW W02 t10 PD ČSN EN 287-1 311 T BW W01 wm t04 D50 PF ss nb + ČSN EN 287-1 311 T BW W01 wm t04 D50 PC ss nb + ČSN EN 287-311 P FW W01 wm t04 PD ČSN EN 287-1 311 T BW W01 wm t04 D150 PF ss nb A + ČSN EN 287-1 311 T BW W01 wm t04 D150 PC ss nb A + ČSN EN 287-1 311 P FW W01 wm t04 PD ČSN EN 287-1 141 T BW W11 wm t04 D150 PF ss nb A + ČSN EN 287-1 141 P FW W11 wm t04 PD ČSN EN 287-1 141 T BW W11 wm t10 D150 PF ss nb A + ČSN EN 287-1 141 T BW W11 wm t10 D150 PC ss nb A + ČSN EN 287-1 141 P FW W11 wm t10 PD ČSN EN 287-1 135 P BW W02 wm t08 PF ss nb A + ČSN EN 287-1 135 P FW W02 wm t08 PF ČSN EN 287-1 131 T BW W11 wm t10 D150 PF ss nb A + ČSN EN 287-1 131 T BW W11 wm t10 D150 PC ss nb A + ČSN EN 287-1 131 P FW W11 wm t10 PD

STANDARD 3 Strana: 27/34 PŘÍLOHY označování zkoušek svářeče dle ČSN EN 287-1 a jejich rozsahy. Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příklad označení zkoušky. Metody svařování. Polotovar, druh svaru, skupina základního materiálu. Přídavný materiál. Poloha svařování. Zhotovení svaru. Tloušťky a průměry zkušebních kusů a rozsah platnosti.

STANDARD 3 Strana: 28/34 Příloha 1 Příklad označení zkoušky Norma 1 Metoda svařování ČSN EN 287-1 111 T BW W01 B t06 D60 PA ss nb 9, 10 - Zhotovení svaru 8 Poloha svařování 2 Polotovar 3 Druh svaru 4 Skupina základního materiálu 7 Průměr zkuš. kusu D 6 Tloušťka zkuš. kusu t 5 Přídavný materiál

STANDARD 3 Strana: 29/34 Příloha 2 Metody svařování 111 ruční obloukové svařování obalenou elektrodou 114 svařování plněnou elektrodou bez ochranného plynu 121 svařování pod tavidlem s drátovou elektrodou 131 obloukové svařování tavící se elektrodou v inertním plynu (MIG) 135 obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu (MAG) 136 obloukové svařování plněnou elektrodou v aktivním plynu 137 obloukové svařování plněnou elektrodou v inertním plynu 141 obloukové svařování wolframovou elektrodou v ochraně inertního plynu (TIG) 15 plazmové svařování 311 kyslíko-acetylénové svařování

STANDARD 3 Strana: 30/34 Příloha 3 Polotovar, druh svaru, skupina základního materiálu Polotovar P plechy T trubky Druh svaru BW tupé svary FW koutové svary Skupina základního materiálu W 01 W 02 W 03 W 04 nelegované nízkouhlíkové (C-Mn) oceli nebo nízkolegované oceli; do této skupiny patří jemnozrnné oceli s mezí kluzu Re 355 MPa Cr-Mo oceli nebo žárupevné (odolné proti tečení) CrMoV-oceli normalizačně žíhané, zušlechťované jemnozrnné oceli a tepelněmechanicky zpracované oceli s mezí kluzu ReH 355 MPa, jakož i podobné svařitelné Ni-oceli s obsahem Ni = 2 až 5 % nerezavějící feritické nebo martenzitické oceli s 12 až 20 % Cr W 11 nerezavějící feriticko-austenitické nebo čisté austenitické CrNi-oceli

STANDARD 3 Strana: 31/34 Příloha 4 Přídavný materiál nm bez přídavného materiálu wm s přídavným materiálem A kyselý obal B bazický obal R rutilový obal RA rutil-kyselý obal RB rutil-bazický RC rutil-celulózový obal RR rutilový obal (tlustý) S ostatní typy

STANDARD 3 Strana: 32/34 Příloha 5 Poloha svařování P plechy T - trubky BW FW BW FW PA 45 svarek se otáčí PB svarek se otáčí PC PD PE PF PG H-LO45 45 J-LO45 45

STANDARD 3 Strana: 33/34 Příloha 6 Zhotovení svaru ss svařování z jedné strany bs oboustranné svařování nb svařování bez podložky mb svařování na podložce ng bez drážkování nebo vybroušení gg vydrážkování nebo vybroušení kořenové vrstvy

STANDARD 3 Strana: 34/34 Příloha 7 Tloušťky a průměry zkušebních kusů a rozsah platnosti a) Tloušťky zkušebních kusů a rozsah platnosti tloušťka t (mm) 0 1 2 3 4 5 10 15 20 25 30 t 3 t až 2t * 3 < t 12 od 3 mm do 2t zkušební kus 5 mm a více t > 12 rozsah platnosti * až 1,5 t pro metodu 311 (svařování plamenem) b) Průměry zkušebních kusů a rozsah platnosti průměr D (mm) 0 50 75 100 150 200 300 D 25 od D do 2D 25 < D 150 min. 25 mm 0,5 D až 2D D > 150 zkušební kus nad 0,5 D rozsah platnosti