Vznik a v voj vysou ecího pracovi tû Národního technického muzea v Praze

Vznik a v voj vysou ecího pracovi tû Národního technického muzea v Praze Katefiina UPOVÁ, Zbynûk HE MÁNEK 1 Rok 2002 Archiv Národního technického muzea a jeho po kození pfii povodni JiÏ od zaloïení Národního technického muzea v roce 1908 jsou v jeho depozitáfiích shromaïìovány i sbírky archivního materiálu, a to archiv architektury a stavitelství a archiv pro dûjiny techniky a prûmyslu. Archiv architektury a stavitelství je tvofien pozûstalostmi a osobními archivy v znamn ch ãesk ch architektû. Sbírka ãasovû zahrnuje období od poãátku 19. století do souãasnosti. Jsou zde zastoupena rûzná období, napfiíklad historismus (architekti Josef Schulz, Josef Zítek, Antonín Wiehl, Antonín Viktor Barvitius), secese (Jan Kotûra, Jan Koula, Josef Fanta, Alois Dryák), ãesk kubismus (Josef Goãár, Pavel Janák), meziváleãné období (Vít Obrtel, EvÏen Linhart, Jan Gillar, Kamil Ro kot, Josef tûpánek, Pavel Janák, Josef Goãár) ãi období pováleãné aï po 80. léta 20. století (Jaroslav Frágner, Jifií tursa, SIAL, Metroprojekt). Archiv pro dûjiny techniky a prûmyslu pak obsahuje pfieváïnû osobní pozûstalosti v znamn ch domácích vûdcû, inïen rû, technikû a prûmyslníkû a dokumenty prûmyslov ch podnikû, spolkû ãi institucí. âasové rozpûtí fondû se pohybuje od 18. do 20. století. Sbírka se skládá z velmi rozmanit ch materiálû jsou zde zastoupeny skicáky, plány i v kresy, fotografie a negativy, papírové, dfievûné ãi sádrové architektonické modely, obrazy Obr. 1. Praha, Karlín, Invalidovna krátce po kulminaci povodàové hladiny. (Foto archiv Národního technického muzea, 2002) Obr. 2 3. Praha, Karlín, interiér archivu Národního technického muzea po opadnutí vody. (Foto archiv Národního technického muzea, 2002) a grafiky, firemní prospekty a tisky, plakáty, plakety a medaile, firemní dokumenty, ãasopisy, osobní korespondence, patentová literatura a mnohé dal- í pfiedmûty. Pfii povodních v srpnu roku 2002 se zatopení dotklo zhruba 7,6 % z celkového mnoïství sbírkov ch pfiedmûtû a archivního materiálu Národního technického muzea. Do lo k zaplavení ve ker ch muzejních depozitáfiû v pfiízemí historické budovy Invalidovny v Praze-Karlínû o plo e 3200 m 2 (aï do v e 3,5 m), kde byly uloïeny jak trojrozmûrné sbírkové pfiedmûty, tak rozsáhlé sbírky archivu architektury a stavitelství a archivu pro dûjiny techniky a prûmyslu. Pod vodou se ocitla velká ãást sbírek z oborû elektrotechniky, strojírenství, chemie, architektury a stavitelství, hutnictví i textilní v roby a také v kresová dokumentace fiady architektû 19. a 20. století, leteckého archivu, pfiíbramsk ch dolû a praïsk ch strojíren z 19. století, desítky osobních fondû a písemn ch pozûstalostí 2 3 91

Obr. 4. D ina (okres PlzeÀ-sever), vrata do mrazicího boxu pronajatého v Mrazírnách PlzeÀ-D ina, a. s. (Foto archiv Obr. 5. D ina (okres PlzeÀ-sever), rámy se zamraïen mi archiváliemi jsou v boxu vyskládány aï do v e 8 m. (Foto archiv Obr. 6 9. Praha 7, Národní technické muzeum, zku ební vysou ení v provizorních prostorech v suterénu. (Foto archiv Obr. 10. Praha 7, Národní technické muzeum, hlavní místnost s vanami pro mokr proces vysou ení. (Foto archiv Obr. 11. Praha 7, areál Národního technického muzea, b valá tiskárna zrekonstruovaná na nové vysou ecí pracovi tû. (Foto archiv 4 5 v znamn ch pfiedstavitelû ãeské techniky, architektury, prûmyslu a vûdy, firemní tisky a rovnûï rozsáhlé sbírky fotografick ch negativû i pozitivû v ãasovém rozpûtí zhruba 1880 1970. Po opadnutí vody se zamûstnanci NTM spoleãnû s velk m poãtem dobrovolníkû pustili do boje s ãasem. Cílem bylo co nejvût í mnoïství archivního materiálu co nejrychleji opláchnout od hrub ch neãistot a zabalit do polyetylenov ch fólií. Zpracované balíky se skládaly na palety a do mrazírensk ch rámû a poté zamrazovaly v kontejnerech, které v prvních dnech katastrofy zdarma poskytla spoleãnost Maersk Sealand. Následnû byly takto pfiedbûïnû o etfiené archiválie pfiepraveny do Mochovsk ch mrazíren, a. s., které k jejich dlouhodobému 6 8 uskladnûní zprovoznily své neobsazené haly v Kladnû. Tímto zpûsobem se podafiilo bûhem tfií t dnû zamraïením zachránit odhadem cca 200 m 3 papírového archivního materiálu. Rok 2003 Od poãátku roku 2003 se archiváfii a kurátofii postiïen ch archivû snaïili zahájit vysou ecí práce, aby se archiválie mohly navracet do suchého stavu a následnû i zpût do archivû. Ve spolupráci s odborníky na restaurování papíru z tehdej ího Státního ústfiedního archivu (dnes Národní archiv), Národní knihovny a mnoha dal ími se postupnû sami archiváfii spolu s restaurátorsk mi dílnami Národního technického muzea pustili do prvních 7 9 pokusû o vysou ení. Zlom nastal v letních mûsících, kdy pfii lo na pomoc mnoho brigádníkû, pfiedev ím studentû restaurátorsk ch kol (praïské Stfiední prûmyslové koly grafické, oboru konzervátorství a restaurátorství, a litomy lského Institutu restaurování a konzervaãních technik dnes Fakulty restaurování Univerzity Pardubice). Tento projekt pomohlo Národnímu technickému muzeu financovat mnoho dárcû. Nejv znamnûj í podpora pfii la od Britské rady, která zprostfiedkovala pomoc mnoha postiïen m institucím a pro Národní technické muzeum konkrétnû zafiídila dovoz vakuov ch baliãek, vakuového stolu, sáãkû na vakuování a speciálních filtraãních papírû na zkou ky s vysou ením velk ch formátû (tzv. sendviãovou metodou). S odmûàováním brigádníkû pomohlo velmi operativnû a vstfiícnû sdruïení SOS archiv architektury, které k tomuto úãelu nabídlo finanãní hotovost. Firma Maersk Sealand zapûjãila mrazicí kontejner, do nûhoï se ve lo aï osm palet se zamraïen mi archiváliemi a kter mohl zûstat zapojen na dvofie Národního technického muzea na Letné. Pro první pokusy s vysou ením se uvolnily v suterénu hlavní budovy muzea tfii místnosti, které byly narychlo upraveny tak, aby mohly slouïit k práci s vût ím mnoïstvím archivního materiálu. Byl zakoupen pfiíruãní mrazicí box na pfiechovávání zamraïen ch balíkû, které ãekaly na postupné zpracování. Do místností jsme nechali zabudovat vany na om vání rozmraïen ch archiválií a instalovat velké stoly na su ení sendviãovou metodou. K desinfekci prostor, v nichï se pracovalo s povodnûmi zasaïen m materiálem, byly místnosti vybaveny germicidními lampami, ozafiujícími pfies noc pracovi tû UV záfiením. 92

11 10 Ke konci roku se vysou ecí pracovi tû rozrostlo do té míry, Ïe se osamostatnilo od restaurátorsk ch dílen, k nimï bylo pfiedtím pfiiãlenûno, a dostalo samostatné organizaãní vedení. Souãasnû se ve zku ebním provozu ovûfiilo, Ïe ruãní metoda vysou ení je pro archiválie vysoké kulturní a historické hodnoty nepochybnû tou nej etrnûj í. Ukázalo se, Ïe díky jejímu pouïití nebude nutné mnohé archiválie následnû restaurovat. V prûbûhu prací jsme zjistili, Ïe pûsobení povod- Àové vody na tûstí nemûlo na archiválie tak zniãující dopad, jakého jsme se obávali. Vût ina dokumentû se po rozmrazení nachází v pomûrnû dobrém stavu. Dokumenty psané inkoustem ãi plány r sované tu í, ãasto i kolorované, zûstaly aï na v jimky nerozpité. Dal ím problémem, kter jsme museli fie it, byly náklady na skladování zamraïen ch archiválií v Mochovsk ch mrazírnách, jeï za rok vyrostly aï na ãtyfii miliony korun. To byla vzhledem k pfiedpokladu, Ïe archiválie budou zamraïeny a postupnû vysou eny po dobu osmi aï deseti let, pro muzeum pfiíli vysoká ãástka. Proto byly na jafie roku 2003 osloveny i jiné mrazírenské podniky v âeské republice, z nich nejlep í podmínky nabídly Mrazírny PlzeÀ-D ina, a. s. Do jejich prostor byly archivní materiály pfiemístûny v létû 2003 a uskladnûny za smluvní ãástku, která nedosahuje ani ãtvrtiny objemu financí, které si úãtovaly Mochovské mrazírny. V prvním roce práce na rozmrazování archiválií, plném zkou ení a pokusû, byly postupnû stanoveny jasné metodické pokyny pro zacházení s jednotliv mi materiály a celkem bylo zpracováno 12 m 3 zamraïeného materiálu. Rok 2004 UÏ koncem roku 2003 bylo jasné, Ïe bude potfieba vybudovat zcela nové pracovi tû, které bude splàovat ve keré podmínky pro kvalitní práci a také vysoké nároky na hygienu. Jako nejsnaz í cesta se ukázala pfiestavba budovy b valé tiskárny, která se nachází ve v chodní ãásti areálu technického muzea. Cel objekt má 200 m 2. Po úpravách pfiíãek a rozvodû vody i elektfiiny vzniklo ojedinûlé moderní pracovi tû nového oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. Budova je rozãlenûna na sedm základních prostor. Samotnému procesu vysou ení slouïí místnosti s vanami pro rozmrazování a ãi tûní, dal í jsou urãeny pro balení vakuov ch balíãkû, pro dosou ení materiálu z vakuov ch balíãkû, pro su ení a pfiekládání sendviãû a pro dosou ení plánû a poslední pro balení such ch archiválií. Dále je zde provozní kanceláfi, denní místnost a hygienické zázemí. atny se sprchami jsou situovány do stavebních bunûk, které stojí v bezprostfiední blízkosti provozní budovy. Pfiestavba byla dokonãena v dubnu 2004. Poãátkem kvûtna bylo pracovi tû slavnostnû otevfieno za pfiítomnosti námûstka ministra kultury Mgr. ZdeÀka Nováka, senátorky doc. MUDr. Jaroslavy Moserové, DrSc., fieditelky Britské rady Mandy Johnson a britské velvyslankynû v âeské republice Anne Pringle. OkamÏitû byl zahájen provoz. Pfiestavbu se podafiilo uskuteãnit za podpory Ministerstva kultury âr a mnoha dal ích sponzorû. Nejvût ím podílem pfiispûla spoleãnost âlovûk v tísni. Celkové náklady na vybudování vysou ecího pracovi tû vãetnû zafiízení dosáhly ãástky 5,4 milionû korun. Provoz oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií je zaji Èován esti aï osmi pracovníky. Jsou to provozní vedoucí, restaurátofii papíru a konzervátofii. Bûhem letních mûsícû navíc pfiichází kaïdoroãnû na brigádu mnoho studentû ze stfiedních i vysok ch kol. Oddûlení je vybaveno dvûma vakuov mi baliãkami, pfiístrojem na v robu destilované vody Aqua Osmotic 02 a hydraulick m lisem. Pro pfiechovávání men ího mnoïství zmraïeného materiálu jsou zde umístûny dva pultové mrazicí boxy. Pro operativní dokumentování nejvíce po kozen ch dokumentû a fotografií je k dispozici digitalizaãní zafiízení. Z krizového tábu mûstské ãásti Praha 7 jsou zapûjãeny odvlhãovaãe, které bûhem dne (pfiedev ím v letních mûsících) sniïují vzdu nou vlhkost. Pût van je urãeno na rozmrazování a pfiípadné om vání a ãi tûní archiválií. Pojízdné pracovní stoly umoïàují pracovat dle potfieby v rûzn ch místnostech. Mobilní stojany se síty slouïí k dosou ení archiválií a su ení pomocného materiálu (filtraãních papírû). PfiíleÏitostnû je pro vyrovnání fotografií nebo men ích formátû na kartonech vyuïíván knihafisk lis. Na regály se odkládají vakuové balíãky a drobné nástroje a náfiadí. Pomocn m materiálem je pfiedev ím netkaná textilie (netex pervin 25 g/m 2 ), silné nekyselé filtraãní papíry (520 g/m 2 ), ãisté staré noviny a hedvábn papír. Z chemikálií se pouïívá Ajatin Profarma solutio, Dosanin a Orthosept-P na desinfekci pfii úklidu a 100% bezvod líh na ãi tûní fotografií. ProtoÏe se pracuje s materiálem, jenï byl nûkolik dní v povodàové vodû, nelze podceàovat z toho plynoucí zdravotní rizika. Proto je celé pracovi tû stále pod kontrolou hygienika, kter pravidelnû kaïdé tfii mûsíce odebírá vzorky ze vzduchu i z povrchû vybavení. Byla pfiijata i fiada dal ích hygienick ch opatfiení. Pracovat zde mohou jen osoby, které 93

12 14 byly oãkovány proti tetanu a Ïloutence typu A a pravidelnû jednou roãnû absolvují lékafiskou prohlídku. Musejí se pfievlékat do pracovního odûvu, nosit pracovní obuv a pouïívat ochranné (vinylové nebo latexové) rukavice, popfiípadû respirátory. Pro o etfiení rukou se pouïívá desinfekãní m dlo a ochranné krémy. Pracovní doba byla zpoãátku zkrácena na est hodin dennû, ale postupem ãasu do lo k jejímu prodlouïení na obvykl ch osm, neboè se neprokázaly Ïádné zdraví kodlivé faktory. V noci jsou prostory desinfikovány UV záfiením z germicidních lamp. Poãet odsvícen ch hodin je tfieba sledovat, neboè po tfiech tisících hodinách pfiestává svûtelné spektrum UV záfiení vysílat, a tím i dostateãnû spolehlivû desinfikovat osvûtlené prostory. Po cel den je zapnuta vzduchotechnika, která zaji Èuje pfiísun ãistého vzduchu do v ech prostor. KaÏdodenní bûïn úklid na konci smûny je provádûn desinfekãním roztokem, a to stfiídavû rûzn mi prostfiedky (Ajatin, Dosanin a Orthosept), aby se u mikrobû nevytvofiila vûãi tûmto desinfekcím rezistence. Pravidelnû kaïd ch pût t dnû je sanitární den. To znamená, Ïe se provádí dûkladn úklid a desinfekce v ech, i bûïnû ménû dostupn ch ploch a zafiízení. V roce 2004 bylo za osm mûsícû zku ebního provozu na novém pracovi ti zpracováno celkem 13 m 3 zamraïeného materiálu. To znamená, Ïe do dal ích let zbylo v mrazírnách je tû 175 m 3 archiválií. Rok 2005 Na poãátku roku nabídlo Národní technické muzeum pomoc Národnímu památkovému ústavu, jehoï archivní fondy byly také postiïeny povodnûmi. Materiály památkového ústavu, které byly uloïeny v mrazírnách, mûly podobnou sklad- 13 15 bu jako archiválie technického muzea. lo pfiedev ím o dokumentaci b valého Státního ústavu pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû stavebnû-historické prûzkumy, které obsahují velké mnoïství fotografického materiálu (fotografie i negativy), ruãnû psané texty, strojopisy a plány na pauzovacích papírech. Souãasnû nás oslovil dr. Michal ëuroviã z Národního archivu, kter obûma institucím nabídl pomoc pfii su ení zapûjãenou lyofilizaãní komorou. Jeho nabídky jsme vyuïili a aplikovali jsme tuto metodu na vysu ení spisû a plánû pfievzat ch ze zru eného podniku Metroprojekt. lo pfiedev ím o strojopisy a sloïené plány na ozalidech (kopie zhotovená fotoprocesem, typická fialov m zbarvením). Vysou ení cca 1,5 m 3 zamraïeného materiálu trvalo asi tfii t dny a v sledkem byly suché dokumenty, které vykazovaly lehkou konturu (mapy) postupného vysychání od stfiedu ke kraji; proto jsme plo né vyuïití této metody vylouãili. V kvûtnu 2005, po roãním provozu vysou ecího pracovi tû, pfievzal díky dosaïen m v sledkûm nad projektem ruãního vysou ení archiválií zá titu âesk v bor pro UNESCO. Tfii roky po povodni jsme se rozhodli ukázat proces ruãního vysou ení i v sledky na í práce vefiejnû. V oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií jsme uspofiádali den otevfien ch dvefií pro laickou vefiejnost: 11. fiíjna 2005 se mohl kdokoliv pfiijít podívat na na e pracovi tû v normálním provozu, absolvovat jeho prohlídku s v kladem, vidût postupy vysou ení i ukázky rûzn ch typû archiválií usu- en ch v emi pouïívan mi metodami. Zájem byl pfiekvapiv, celkem se pfii lo podívat více neï sto padesát zájemcû. Od ledna do prosince roku 2005 se podafiilo zpracovat 25 m 3 na ich archiválií a navíc jsme vy- Obr. 12. Clara von Waldthausen (vlevo) pfii semináfii Konzervace fotografick ch materiálû po kozen ch Ïivelními pohromami pofiádaném v kvûtnu 2006. (Foto archiv Obr. 13. Praha 7, Národní technické muzeum, den otevfien ch dvefií pro vefiejnost. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 14. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. âi tûní archiválií zanesen ch povodàov m bahnem. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 15. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. Nûkdy pro práci s velk mi formáty staãí pfiirazit více stolû k sobû. (Foto archiv Obr. 16. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. Nûkteré plány kreslené v pomûru 1 : 1 (Josef Schulz kostel v Horním Mar ovû) se nevejdou na stoly a musí se s nimi pracovat na zemi, nûkdy i pfies nûkolik místností. (Foto archiv Národního technického muzea) Obr. 17. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií, bûïn denní provoz. (Foto archiv Obr. 18. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. Materiály zamraïené v jednotliv ch balících b vají velmi rûznorodé: inkoustov rukopis, fotografie, kolorované, tu í kreslené plány nalepené na kartonu a katalog na kfiídovém papíru. (Foto archiv 16 94

18 17 su ili i 2 m 3 archiválií pro Národní památkov ústav. Tím jsme si ovûfiili, Ïe na novém pracovi ti mûïeme roãnû ruãní metodou zpracovat 20 25 m 3 zamraïen ch dokumentû a cel proces vysou ení bychom tak mûli dokonãit v roce 2011 ãi 2012. Rok 2006 Na zaãátku roku 2006 jsme podali pfiihlá ku do soutûïe Gloria musealis v kategorii Poãin roku 2005. Porota udûlila na emu pracovi ti za projekt Vysou ení archiválií postiïen ch povodní v roce 2002 na vysou ecím pracovi ti Národního technického muzea 3. místo. Kromû bûïného, jiï rutinního vysou ení vlastního materiálu jsme bûhem roku pokusnû vysou eli pro âeské muzeum hudby notov materiál zapsan na historickém ruãním papíru. V tomto pfiípadû se v ak vzhledem k typu zaplavení (vertikálnû ulo- Ïené noty, pevnû uzavfiené v archivních krabicích, byly zatopeny pouze zhruba do jedné tfietiny v ky, nebyly ani zkroucené, ani zanesené pínou a bahnem) ukázalo b t pro muzeum v hodnûj í hromadné vysou ení v lyofilizaãní komofie Technického muzea v Brnû. Dále jsme si pfii havárii vodovodního potrubí ve Státním ústavu kontroly léãiv v praxi vyzkou eli moïnost a úãinnost rychlého operativního zásahu mimo na e vlastní pracovi tû. Zatopen archiv byl vysu en ihned po havárii, bez zamraïování a bez pfievozu, pomocí na místo dopravené vakuové baliãky. Na konci kvûtna jsme ve spolupráci s Národním archivem uspofiádali jednodenní semináfi na téma Konzervace a restaurování fotografick ch materiálû po kozen ch Ïiveln mi pohromami, na nûjï druh den navazoval tematick workshop. Na semináfi byli pozváni ãlenové mezinárodní archivní rady (Committee on Preservation of Archives in Temperate Climates) a pfiední evrop tí odborníci na restaurování fotografick ch materiálû fieditel Centre de Recherches sur la Conservation des Documents Graphiques v PafiíÏi prof. Bertrand Lavédrine a holandská restaurátorka Clara von Waldthausen (Fotorestauratie Atelier, Amsterdam), která vedla jiï zmínûn workshop. V roce 2006 jsme také zaznamenali zv en zájem o na e pracovi tû v zahraniãí. Bûhem roku nás nav tívil napfiíklad jeden ze svûtovû uznávan ch odborníkû na restaurování fotografií Mogens Koch z dánské Královské knihovny v Kodani, dal í náv tûvy byly z univerzit a odborn ch konzervátorsk ch pracovi È USA, v carska, Rakouska a Slovinska. K úspûchûm pracovi tû patfií nepochybnû i to, Ïe dvûma na im pracovníkûm byla nabídnuta spolupráce s firmou Gema Art Group, a. s., která na základû vládního usnesení o pomoci pfii obnovû kulturního dûdictví Irácké republiky zaji Èovala kompletní vybavení konzervátorského a restaurátorského pracovi tû Národního archivu a Národní knihovny v Bagdádu a také kurz pro irácké restaurátory papíru. Kurz probíhal v ãervnu a ãervenci na Salahaddinovû univerzitû v Irbilu, hlavním mûstû irácké autonomní oblasti Kurdistán, a jako lektofii se ho zúãastnili dr. Michal ëuroviã, Zuzana Zajaãiková a Du an Nováãek (Národní archiv), Jifií Vnouãek (Královská knihovna, KodaÀ, Dánsko) a dva pracovníci oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií, Zbynûk Hefimánek a Zuzana varcová. Bûhem roku jsme zpracovali 20 m 3 vlastních zamraïen ch archiválií a 2 m 3 archiválií Národního památkového ústavu. Kromû toho jsme vysu ili dal í 2 m 3 vlastního materiálu v lyofilizaãní komofie Národního archivu a zahájili jsme zku ební spolupráci s Národní knihovnou. Rok 2007 Na e pracovi tû nabídlo pomoc Mûstské knihovnû v Praze, která své tisky su ila ve spolupráci s Národní knihovnou v její víceúãelové komofie, pfii záchranû atlasu ptákû o rozmûru 70 x 100 cm. Jednalo se o bibliofilsk tisk tfiiceti barevn ch ocelorytin z legendárního díla The Birds of America známého amerického ornitologa Johna Jamese. Knihovna zatím nemûla zku enosti se su ením tak velkého formátu. Díky etrnému roze ití atlasu, vyãi tûní a su ení ruãní sendviãovou metodou se podafiilo cel tisk navrátit do velmi uspokojivého stavu, navíc jsme provedli jeho digitalizaci. Koncem února roku 2007 byla dokonãena v stavba mrazicího boxu v depozitárním areálu Národního technického muzea v âelákovicích. Po zku ebním provozu a kolaudaci byly ve keré zamraïené archiválie pfievezeny bûhem mûsíce bfiezna z mrazíren v D inû u Plznû do tohoto boxu, kde budou skladovány aï do koneãného vysu ení. Pro muzeum to znamená finanãní úsporu za skladování v komerãních mrazírnách a v hodu ve stálém dohledu nad archiváliemi. Mrazicí box má rozmûr pfiibliïnû 80 m 2 a bylo do nûj pfievezeno celkem 58 mrazírensk ch rámû, coï ãiní cca 116 m 3 dokumentû. V hledovû je plánováno vytvofiení nového pracovi tû pro restaurování papíru a speciálnû plánové dokumentace, které bude navazovat na ãinnost oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. Pracovní postupy ruãního vysou ení Z velkého mrazicího kontejneru se pfiibliïnû jednou t dnû pfievezou zamraïené balíky do pfiíruãních mrazicích boxû na pracovi ti. Materiál je z nich vyjímán zhruba 20 24 hodin pfied vlastním zpracováním a ukládán do vany, kde se nechá v pokojové teplotû volnû rozmrzat. 95

Ráno kurátor pfiíslu ného archivu prohlédne rozmrzl balík, rozebere ho a urãí dal í postup. Selekci mûïe provést pouze archiváfi nebo kurátor. Obalov materiál, jako desky, ko ilky, obalové papíry, podlepy ãi kartony, které nenesou Ïádnou informaci, se vût inou vyhazuje, zbylé dokumenty se podle velikosti formátu a typu materiálu dále zpracovávají. Velké formáty sendviãe Archiválie formátu vût ího neï A4 (plány, plakáty, kresby, návrhy, listiny) se zpracovávají takzvanou metodou sendviãování. Pojízdn stûl je pfiivezen k vanám a na nûm se zaãne vytváfiet sendviã, nejãastûji o velikosti dvou filtraãních papírû poloïen ch vedle sebe, tedy 140 x 100 cm. Jednotlivé vrstvy se skládají následovnû: filtraãní papír netex jedna vrstva plánû netex filtraãní papír. Takto se pokraãuje do v ky cca 20 cm. Poté se sendviã pfiikryje plastov mi deskami, zatíïí a oznaãí se lístkem s datem a názvem archivu ãíslem fondu nebo specifikací urãenou archiváfiem. Rozmrzl materiál není máãen ve vodû, v pfiípadû zneãi tûní se pouze otírá jemnou houbiãkou nebo se dle potfieby lehce osprchuje teplou vodou. Druh den je sendviã rozebrán. Pokud jsou plány proschlé, nechají se dosychat volnû na vzduchu. Pokud jsou více zavlhlé, je nutné je pfieloïit do such ch prokladû. Mokr pomocn materiál se su í netex na ÀÛrách, proklady se dávají do stojanû se síty nebo do pojízdného su áku. Vyskytuje se i materiál, kter se pro velké rozmûry nevejde na stûl a sendviã se pak musí tvofiit na zemi. Takto byl zpracováván napfiíklad fond Schulz, kter mimo jiné obsahoval pfiedlohy v mûfiítku 1 : 1 na sloupy Rudolfina. Malé formáty vakuové balíãky Formáty A4 a men í se zpracovávají metodou vakuov ch balíãkû. Mokr materiál je po mal ch ãástech vkládán do ãist ch novin, zbaven ch kfiídového papíru (reklamní letáky, pfiílohy) v pofiadí vrstva novin ãist papír netkaná textilie (netex) mokrá archiválie (i více listû najednou) netkaná textilie ãist papír vrstva novin, coï se mûïe nûkolikrát opakovat aï do v ky cca 10 cm. Takto pfiipraven mal sendviã se vloïí do speciálního polyetylenového sáãku, kter je oznaãen ãíslem balení (v krouïku), datem, názvem archivu, ãíslem fondu nebo specifikací urãenou archiváfiem a parafou baliãe. Hotov balík se zataví ve vakuové baliãce. Je tfieba dbát na to, aby pfii vakuování nezûstal ve sváru cíp novin ãi textilie nebo aby sáãek nebyl pfiíli nahrnut. Tím by se do balíku postupnû dostal vzduch a cel efekt vakuového su ení by byl naru en. Zásadnû se nevakuují fotografie. Zv enou pozornost je potfieba vûnovat tiskûm na kfiídovém papífie, které se musí proloïit netexem po jednotliv ch stránkách, aby nedo lo k jejich slepení. Polyetylenov sáãek je po sedmi aï deseti dnech rozfiíznut, pomocn su icí materiál (noviny, netex, ãist papír) se vyhodí a cel postup se opakuje. Takto se postupuje 3 4x, dokud nejsou archiválie suché. Po posledním balení se dokumenty opatrnû rozlistují stránku po stránce a nechají se volnû dosu it. PouÏit pomocn materiál se vyhazuje do speciálního kontejneru urãeného pouze pro kontaminovan odpad. Fotografie a digitalizace Jsou-li v rozmrzlém balíãku fotografie, je nutné je pfied jak mkoliv o etfiením zdokumentovat digitálním fotoaparátem. Poté se podle typu dále o etfiují. Om vají se destilovanou vodou nebo se za sucha ãistí bezvod m lihem. Pro vyrovnání se dávají do sendviãe nebo do lisu. Evidence, desinfekce Such materiál archiváfii peãlivû roztfiídí, evidují a balí do krabic. Poté je odváïen do Národního archivu nebo Archivu hlavního mûsta Prahy na Chodovû, kde prochází etoxenovou desinfekãní komorou. UloÏení do archivu V souãasné dobû se desinfikované archiválie prozatímnû ukládají v pronajat ch prostorách v Archivu hlavního mûsta Prahy v Praze na Chodovû. Postupnû se budou pfieváïet do nov ch archivû Národního technického muzea jak do rekonstruovan ch prostor v hlavní budovû v Praze na Letné, tak do nového objektu v âelákovicích u Prahy. Závûr Ruãní metoda se na první pohled zdá pracná a zdlouhavá. Av ak zamraïené dokumenty archivu Národního technického muzea jsou velmi rozmanité, zãásti za pinûné od zbytkû bahna, nûkteré balíky jsou i znaãnû zdeformované. Po zku enostech se ukazuje, Ïe pro tento materiál, z nûhoï aï 80 % tvofií plánová dokumentace, je ruãní metoda jedinou etrnou moïností, jak archiválie bez po kození zachraàovat. V stupem této metody jsou pfiebrané, suché, ãisté a vyrovnané archiválie, které se po desinfekci z velké ãásti mohou ukládat rovnou do archivû. Vzácnûj í materiál se postupnû dle moïností zaãíná i restaurovat. 19 20 21 22 Obr. 19. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. Plány kolorované akvarelov mi barvami zûstaly v pfiekvapivû dobrém stavu: první hrubé ãi tûní rozmraïeného návrhu Franti ka Sandera na regulaci Vltavy v úseku Praha Hofiín. (Foto archiv Obr. 20. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. Zrestaurovan, na plátno napnut návrh z pfiedchozí fotografie. Restaurovala Jana Tom Û. (Foto archiv Obr. 21., 22. Praha 7, Národní technické muzeum, oddûlení vysou ení zamraïen ch archiválií. âi tûní archiválií zanesen ch povodàov m bahnem. (Foto archiv Národního technického muzea) 96