Komparace užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Komparace užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Autor: Petra Doleželová Brno 2013

Poděkování Dovoluji si poděkovat Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky, ochotu a pomoc při vypracování bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala sama a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2013

Abstract DOLEŽELOVÁ, P. Comparison of drug use in the Czech Republic and the United States of American, Brno, 2013. Bachelor Thesis. The Mendel University in Brno This bachelor thesis is about comparison of drug use in the Czech Republic and the United States of America and the overall analysis of the drug scene in these two different territories. On this basis, it identifies the differences in approaches and attitudes of young people towards drugs in the country, in small and large cities and large urban agglomerations. At first, the readers are introduced to the issue by defining the concepts of drug terminology and the interaction between surroundings and drug users are characterized. Consequently, the data obtained by the methods of sociological research from questionnaire evaluate and process them by applying relevant statistical methods. Keywords illicit drugs, narcotics, The Czech Republic, The United States of America, country, city, social survey, statistic elaboration Abstrakt DOLEŽELOVÁ, P. Komparace užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických. Brno, 2013. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně Bakalářská práce se zabývá srovnáním užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických a celkovou analýzou drogové scény v rámci těchto dvou různých teritorií. Na základě toho zjišťuje odlišnosti v přístupu a postoji mladých lidí k drogám na venkově, v malých a velkých městech a v rozsáhlých městských aglomeracích. Nejdříve uvádí čtenáře do problematiky prostřednictvím vymezení pojmů drogové terminologie a charakterizuje vzájemnou interakci mezi prostředím a uživateli návykových látek. Následně získává data pomocí metod sociologického výzkumu dotazníkovým šetřením, která vyhodnocuje a zpracovává s použitím statistických metod. Klíčová slova návykové látky, drogy, Česká republika, Spojené státy americké, venkov, město, sociologický výzkum, statistické zpracování

Obsah 5 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl práce a metodika 10 2.1 Cíl práce... 10 2.2 Metodika... 10 3 Obecné informace k tématu 12 3.1 Základní pojmy... 12 3.2 Charakteristika jednotlivých drog... 13 3.2.1 Konopné látky... 13 3.2.2 Halucinogeny... 14 3.2.3 Stimulanty... 15 3.2.4 Opiáty... 18 3.2.5 Žebříček drog podle jejich nebezpečnosti... 19 3.3 Interakce mezi prostředím a užíváním návykových látek... 20 3.3.1 Užívaní návykových látek ve Spojených státech amerických... 20 3.3.2 Užívání návykových látek v České republice... 21 3.4 Profilace českého a amerického venkova a města... 22 4 Sociologický výzkum 23 4.1 Definice a význam sociologického výzkumu... 23 4.2 Základní pojmy v sociologickém výzkumu... 23 4.3 Druhy sociologického výzkumu... 24 4.4 Fáze sociologického výzkumu... 24 4.5 Metody sociologického výzkum... 25 5 Statistické zpracování 27 5.1 Základní statistické pojmy... 27 5.2 Proces statistického zkoumání... 27 5.3 Rozdělení četností... 28 5.4 Statistická závislost... 29

Obsah 6 5.4.1 Analýza kontingenční tabulky... 29 5.4.2 Kontingenční koeficienty... 30 6 Vlastní práce 31 6.1 Zpracování výsledků dotazníkového šetření... 31 6.2 Identifikace zkoumaného vzorku Spojené státy americké... 31 6.3 Identifikace zkoumaného vzorku Česká republika... 34 6.4 Komparace zjištěných dat... 38 6.5 Analýza závislostí... 48 7 Závěr 54 Seznam literatury 56 Přílohy 60

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Rozložení respondentů podle věku v procentech USA... 31 Obr. 2 Rozložení respondentů podle ekonomické aktivity v procentech USA... 32 Obr. 3 Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání v procentech USA.. 32 Obr. 4 Rozdělení respondentů podle příjmu domácnosti v procentech USA... 33 Obr. 5 Rozložení respondentů podle velikosti obce v procentech USA... 33 Obr. 6 Otázky týkající se rodinného prostředí v procentech USA... 34 Obr. 7 Rozložení respondentů podle věku v procentech ČR... 35 Obr. 8 Rozložení respondentů podle ekonomické aktivity v procentech ČR... 35 Obr. 9 Rozložení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání v procentech ČR... 36 Obr. 10 Rozdělení respondentů podle příjmu domácnosti v procentech ČR... 36 Obr. 11 Rozložení respondentů podle velikosti obce v procentech ČR... 37 Obr. 12 Otázky týkající se rodinného prostředí v procentech ČR... 37 Obr. 13 Rozložení respondentů podle toho zda užili drogu v procentech komparace USA a ČR... 38 Obr. 14 Užití konkrétní drogy v procentech komparace USA a ČR... 39 Obr. 15 Způsob aplikace drogy v procentech komparace USA a ČR... 40 Obr. 16 Důvod užití drogy v procentech komparace USA a ČR... 41 Obr. 17 Frekvence užívání drog v procentech komparace USA a ČR... 42 Obr. 18 Hodnocení zkušenosti s drogou v procentech - komparace USA a ČR... 43 Obr. 19 Nejnávykovější droga dle respondentů v procentech komparace USA a ČR... 44 Obr. 20 Nejškodlivější droga dle respondentů v procentech komparace USA a ČR... 45 Obr. 21 Nejméně škodlivé drogy dle respondentů v procentech komparace USA a ČR... 46 Obr. 22 Názor na špatnost drog v procentech komparace USA a ČR... 47 Obr. 23 Názor na drogově závislé v procentech komparace USA a ČR... 47 Obr. 24 Užití návykových látek podle věku a pohlaví USA... 49 Obr. 25 Užití návykových látek podle věku a pohlaví ČR... 49 Obr. 26 Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce USA... 50 Obr. 27 Závislost mezi užitím návykové látky a velikostí obce ČR... 51 Obr. 28 Závislost úplnosti rodiny na užití drogy USA... 52 Obr. 29 Závislost úplnosti rodiny na velikosti obce USA... 52

Seznam tabulek a použité zkratky 8 Seznam tabulek Tab. 1 Rozdělení četností v konkrétní otázce na frekvenci užití návykové látky... 29 Použité zkratky USA ČR EU CM Spojené státy americké Česká republika Evropská unie Crystal Meth (Pervitin)

Úvod 9 1 Úvod Užívání návykových látek je v celosvětovém měřítku čím dál častěji probíraným tématem. Na drogu, ať už v jakékoliv formě, můžeme narazit na každém rohu ve všech částech světa. Pod pojmem droga je možné si představit ledacos. Od kávy, čaje nebo alkoholu až po látky, které jsou v povědomí většiny lidí těmi nejobávanějšími, jako například heroin, kokain či pervitin. Droga v nejrůznějších podobách provázela člověka již od pradávna. Uváděla africké šamany do transu při kmenových rituálech, v Asii a na Blízkém východě byla součásti léčebných medikamentů a v Jižní Americe pomáhala domorodcům v zahánění únavy při práci. V určitém okamžiku se však užívání drog stálo závažným problémem. Spolu s celkovým pokrokem, který přichází koncem 19. století, začíná nová éra těchto látek. Vědci se je učí syntetizovat, vynalézají nové druhy a kombinace, zkoumají stav, který je možné si jejich prostřednictvím navodit a droga se dostává z laboratoří do světa obyčejných lidí. V průběhu minulého století zažívá několikrát boom. Nebezpečí je možné zaznamenat ve všech oblastech od sociálních, ekonomických, zdravotních po trestně právní. Začíná se hovořit o obětech drogové závislosti, o rizicích spojených s užíváním návykových látek a zároveň vzniká mnoho předsudků a mylných představ o droze jako takové. S příchodem různých módních vln, vlivem rozvoje taneční hudby a potřeby člověka odpoutat se od starostí všedního uspěchaného života, mnoho lidí přijímá užívání drog jako svůj životní styl, žije v komunitách, kde jsou drogy běžně užívány a snadno k dostání, a kde droga přestává být tabu. Otázkou zůstává, zda ještě existují místa, kam tento jev nepronikl v pravém slova smyslu. Doposud se dal za takovou oblast považovat venkov, vlivem města nedotčené území, daleko od negativních dopadů současné společnosti. Avšak v globálním měřítku nebyly drogy nikdy dostupnější než nyní, a tak přichází nový trend, kdy se droga rychle šíří z velkoměst do malých měst a na venkov a je možné se s ní setkat i tam, kde se dříve neobjevila. Dalším aspektem, jenž může ovlivnit, zda člověk drogu užije, jsou lidé z jeho okolí. Zásadní vliv může mít rodina a stejně tak parta přátel. V rozhodování samozřejmě hraje roli i samotný postoj k droze. Práce se bude zabývat tím, co vše člověka motivuje k užití drogy a jestli lze toto chování zobecnit, anebo je možné pozorovat odlišnosti v užívání drog v rámci různých teritorií.

Cíl práce a metodika 10 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Tato práce má za úkol zjistit, jakým způsobem a jestli vůbec ovlivňuje prostředí, ve kterém člověk žije, to zda drogu zkusí, v jakém věku se s drogou poprvé setká, zda u ní zůstane a bude ji užívat nadále či ne. Prostředím je myšlen charakter obce, jedná-li se o venkov, menší města, velká města či rozsáhlé městské aglomerace. Další otázkou je, jaké chování vykazují lidé v rámci užívání návykových látek na našem území a na území jiných států světa. Proto zde bude řešen i další problém, a to jestli je chování uživatelů návykových látek, především mladých lidí, na venkově a ve městě totožné u nás a v ostatních zemích, nebo se různí. Pro zjišťování této situace bude do kontrastu postavena Česká republika se Spojenými státy americkými. Důvodem výběru Spojených států je výrazná odlišnost v mnoha ohledech. Například v mentalitě, chování a zcela rozdílném žebříčku hodnot mládeže i dospělých této země. Také povaha venkova se ve Spojených státech a v Česku značně liší. Některá americká venkovská sídla leží v odlehlých končinách, daleko od větších měst, kam není přivedena autobusová ani železniční doprava. Z předchozího textu plyne hlavní cíl této bakalářské práce a tím je srovnávání odlišností užívání návykových látek na území České republiky a Spojených států amerických, zachycení přístupu mladých lidí k drogám na americkém a na českém venkově a celková analýza drogové scény v rámci těchto dvou různých teritorií. 2.2 Metodika Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Aby bylo možné problematiku zcela pochopit, první kapitola teoretické části je věnována obecným informacím, vysvětlení základních pojmů a následnému vymezení jednotlivých drog. Zde bych chtěla upozornit, že se v práci zaměřuji pouze na nealkoholové a netabákové drogy. Alkohol a tabák svou povahou sice splňují kritéria, kterými by se dali zařadit mezi drogy, avšak jedná se o drogy legální a společností do jisté míry akceptovatelné a práce by tak získala zcela jiný rozměr. Z drog jsem vyčlenila ty nejznámější a nejhojněji užívané, jak u nás, tak ve Spojených státech. Nejdříve je uvedeno, co je to marihuana, která patří mezi konopné látky. Poté je popsán

Cíl práce a metodika 11 nejpopulárnější halucinogen - droga LSD. Další podkapitola seznamuje čtenáře s nejvíce užívanými stimulanty extází, MDMA, kokainem, pervitinem a Crystal Methem a poslední část se zabývá nejobávanější drogou, patřící do druhu opiátů, heroinem. Tyto drogy jsou v další podkapitole uspořádány do žebříčku podle jejich nebezpečí. Teoretická část dále pokračuje formulací vzájemné interakce mezi prostředím a uživateli drog, stručným popisem současného stavu užívání návykových látek v České republice a ve Spojených státech amerických a také profilací českého a amerického venkova a města. V posledních dvou kapitolách je definován sociologický výzkum a v návaznosti na to určení statistických metod pro jeho zpracování. V praktické části jsou vyhodnocovány a interpretovány zjištěné informace. Data byla získávána metodou sociologického výzkumu dotazníkovým šetřením, jak mezi respondenty z České republiky, tak ze Spojených států amerických. Pro tyto účely byly vytvořeny dvě verze dotazníku, jedna v českém a druhá v anglickém jazyce. Jejich plné znění je součástí této bakalářské práce v příloze č. 1 a č. 2. Anglická verze dotazníku byla konzultována s rodilým mluvčím, který žije v USA ve státě New York, tak aby byla srozumitelná pro tamní respondenty. Obě verze dotazníku byly umístěny a zveřejněny na serveru Umbrela Mendelu a to od 7. 3. 2013 do 12. 4. 2013. V této době byly dotazníky publikovány a rozesílány prostřednictvím sociálních sítí a odpovědělo na ně 108 respondentů z USA a 115 respondentů z České republiky. V první části vlastní práce je charakterizován zkoumaný vzorek respondentů ze Spojených států a následně vzorek respondentů z České republiky. Je zde identifikováno rozdělení odpovídajících podle pohlaví, věku, nejvyšší dosaženého vzdělání, ekonomické aktivity a příjmu domácnosti. Pro lepší uchopení problematiky, jsou zde vyhodnoceny i otázky týkající se rodinného prostředí. Poté následuje komparace zaměřená na užívání návykových látek v rámci daných teritorií. Zde dochází ke srovnání toho, zda respondent někdy ve svém životě drogu užil, jakou konkrétní drogu a jakým způsobem, jestli v jejím užívání pokračuje a v jaké frekvenci, jaké důvody ho k droze přivedly, zda s ní má dobrou či špatnou zkušenost a jaké je jeho celkové povědomí o problematice drog. Poslední část zkoumá vzájemné závislosti proměnných, a to z hlediska věku, pohlaví, velikosti obce, rodinného prostředí a ekonomické aktivity.

Obecné informace k tématu 12 3 Obecné informace k tématu 3.1 Základní pojmy V rámci problematiky zabývající se drogami rozlišujeme mnoho termínů, které je nutno vysvětlit. Prvním a nejdůležitějším z nich je přímo pojem droga. Tento pojem je však těžké jednoznačně definovat. V minulosti zahrnoval suroviny rostlinného, živočišného i minerálního původu, které byly po úpravě používány jako léčiva. V současnosti je však spíše spojován s návykovými látkami a zejména pak s jejich zneužíváním. Droga tedy v tomto kontextu může být jak jedem, tak lékem (Launer, 2001). V návaznosti na to by bylo teoreticky možné drogy rozdělit na legální a ilegální. Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (2012) ale není tohle rozlišení příliš smysluplné. Je zde totiž nutné brát v úvahu, že do určitého věku je užívání některých látek zcela nelegální. Zjednodušeně tak lze mezi legální drogy řadit tabák, alkohol a léky a mezi nelegální například konopí, LSD, extázi, heroin, pervitin a další. Mimoto také existuje rozdělení na měkké a tvrdé drogy. Obecně se jako tvrdé drogy označují kokain, heroin a pervitin, naopak konopí, extáze a LSD jsou řazeny k drogám měkkým. Toto dělení však závisí především na velikosti rizika závislosti na dané látce, a také na tom, jak přísně je trestáno její držení a užívání. To se však v jednotlivých státech značně liší. Zatímco v USA jsou tresty za držení heroinu, kokainu, LSD a extáze stejně přísné (ve většině států USA), u nás funguje jisté stupňování trestu podle tzv. měkkosti či tvrdosti drog. (Shapiro, 2005) Dalším důležitým výrazem v drogové terminologii je zneužívání. Podle Willse (2005) ke zneužívání drog dochází v okamžiku, kdy si jedinec pomocí psychoaktivních látek navozuje změny stavu mysli i tělesných schopností či pocit opojení a je si přitom současně vědom rizik a nežádoucích následků. K drogám neodmyslitelně patří pojem drogová závislost. Lze ji chápat jako silnou touhu po psychoaktivní látce, která vede k jejímu opakovanému užívání (Kolibáš, 1996). Rozlišujeme dva typy drogové závislosti a to fyzickou a psychickou. Fyzická závislost spočívá v přizpůsobení organismu na užívanou látku, která se tak stává součástí metabolismu a její vynechání vede ke vzniku abstinenčních příznaků. Psychická závislost je zvláštní ladění psychiky, které nutí

Obecné informace k tématu 13 jedince k opakovanému užití látky. Uživatel tak činí proto, aby si navodil příjemný psychický stav nebo naopak zabránil vzniku nepříjemných pocitů a rozladění. (Borník, 2001) 3.2 Charakteristika jednotlivých drog Zde budou charakterizovány jednotlivého drogy a rozděleny podle postaty a složení na konopné látky, halucinogeny, stimulanty a opiáty. Bude nastíněn jejich historický vývoj, jak v americkém tak evropském a českém kontextu. Mimo jiné bude také posuzován jejich okamžitý a dlouhodobý účinek, forma aplikace dopady na lidské zdraví, popřípadě rizika a trvalé následky. 3.2.1 Konopné látky Marihuana Termínem marihuana jsou označovány šedo-zelené sušené a drcené květy s okvětními lístky rostliny konopí (Wills, 2005). Účinná látka v marihuaně se nazývá THC (tetrahydrocannabinol) a nejvíce ji nalezneme v neoplodněných samičích květech, které se odborně nazývají sinsemilla (Milovský a kol., 2008). Konopí roste v mírném pásmu celého světa, mimo jiné i u nás a v mnoha částech USA (Shapiro, 2005). Psychoaktivní konopí lze řadit mezi nejoblíbenější ze všech ilegálních drog. V Asii a na Blízkém východě sloužilo jako droga i lék již před několika tisíci lety (Iversen, 2006). Ve dvacátých letech minulého století začala být marihuana hojně užívána jakožto zábavní droga a to především černošskou komunitou, hudebníky, hazardními hráči a dalšími lidmi žijícími na okraji společnosti. V USA proto zahájili proti marihuaně odstrašující kampaň, kde ji vinili z brutálních vražd. I tak se marihuana vynořila z ghetta a dostala se na bělošské univerzitní koleje a odtud se šířila do všech společenských vrstev. (Shapiro, 2005) Její boom v Evropě i jiných částech světa nastal v 60. letech minulého století, v období lásky a míru (Goodyer, 2001). Na České drogové scéně se marihuana vyskytuje již velmi dlouho. Relativně často byla užívána i před listopadem 1989, ale v devadesátých letech došlo k výraznému vzestupu. (SANANIM, 2007) Pro marihuanu existuje mnoho slangových názvů jako ganja, tráva, hulení, zelí, skunk či dnes už méně populární marjánka (Milovský a kol., 2008).

Obecné informace k tématu 14 Uživatelé látku nejčastěji konzumují kouřením ve formě cigarety (jointů) nebo v podobě různých dýmek. Inhalace je nejúčinnější a nejrychlejší cestou, jak THC dopravit do mozku. (Iversen, 2006) Pomalejší cesta je požití drogy perorálně, ať už samostatně nebo přidáním do nejrůznějších pokrmů. Látka může začít působit až po několika hodinách a je také těžké odhadnout dávku, což může v důsledku vést k nepříjemným pocitům a v některých případech až k halucinacím. (Tyler, 2000) Tím se dostáváme k účinkům marihuany. Z krátkodobého hlediska se projevují jako mírná euforie, ztráta zábran, pocit klidu a hloubavosti, chuť mluvit a hodně se smát. Po fyzické stránce dochází k červenání a skelnatosti očí, zhoršení motorické koordinace a zvýšené chuti k jídlu. (Goodyer, 2001) Dlouhodobé užívání ovlivňuje trvalou paměť, způsobuje také kolísání nálad, zpomalení životního rytmu spojené se ztrátou hodnot, menší zájem o zevnějšek, otupění citů a ztrátu zodpovědnosti (Borník, 2001). Marihuana však s sebou nese i mnohá zdravotní rizika. Časté vdechování marihuanového kouře v průběhu let může vést až k rakovině plic a horních partií dýchacích cest. (Shapiro, 2005) O fyzické závislosti projevující se abstinenčními příznaky u marihuany nelze mluvit v klasickém slova smyslu. S marihuanou spíše spojujeme závislost psychickou, která souvisí s celkovým životním stylem, trávením volného času a pohledem na svět dlouhodobých kuřáků. (SANANIM) Jsou známé i případy, kdy lidé užívají marihuanu tak často, že jsou pod jejím vlivem takřka neustále a mají pocit, že nemohou normálně fungovat, aniž by byli v psychickém stavu bez drogy (Shapiro, 2005). 3.2.2 Halucinogeny Tato skupina drog, ať už v přírodní nebo syntetické podobě, je charakteristická svým základním efektem. Po požití dochází k výrazným změnám psychiky, projevující se zrakovými a sluchovými halucinacemi, hrůznými vjemy, nevypočitatelností chování nebo deformací předmětů, času a prostoru. (Borník, 2001) LSD LSD, neboli diethylamid kyseliny d-lysergové, patří mezi nejznámější halucinogenní drogy. Poprvé byla objevena v roce 1938 švýcarským chemikem Albertem Hofmannem při pokusech

Obecné informace k tématu 15 o získání nové terapeutické drogy. Hofmann nejdříve zkusil drogu na sobě, a aniž by věděl, co ho čeká, zažil historicky první trip. (Shapiro, 2005) LSD si následně našlo velkou oblibu a to především mezi mládeží a ve vědeckých a uměleckých kruzích. Začalo se průmyslově vyrábět i u nás a rovněž se s ním prováděly experimenty. Kvůli velkému riziku a nevyzpytatelným účinkům však tyto pokusy byly ukončeny. (Borník, 2001) V dnešní době má LSD (známé také jako trip, tripík, papírek nebo sluníčko) formu malých čtverečků papíru, který vypadá jako sací papír, většinou s nějakým barevným potiskem, například s postavičkami z komiksů. (Goodyer, 2001) LSD je neuvěřitelně silná droga. 2500 dávek váží stejně jako poštovní známka. Trip začíná přibližně do hodiny po spolknutí drogy a může odeznít až po dvanácti hodinách. (Shapiro, 2005) Somaticky se nástup intoxikace projevuje pocity závratě nevolnosti, rozšířenými zornicemi, stoupajícím krevním tlakem a pocením. Z hlediska psychiky se mění prožívání emocí, jakmile je trip v plném proudu nedá se zastavit, i když může být provázen velmi nepříjemnými pocity úzkosti. Časté bývají i obavy ze ztráty duševního zdraví. (SANANIM, 2007) LSD má více než na tělo vliv na psychiku. Návykovost, ať už fyzickou či psychickou však takřka nezpůsobuje (Goodyer, 2001). Jeho riziko však nevyplývá ze závislosti, ale z nekontrolovatelnosti chování pod vlivem drogy. Pokud se stav po užití LSD projeví v podobě tzv. bad tripu špatného stavu, pak by měl být člověk dobře hlídán, aby neublížil sobě nebo ostatním (Illes, 2002). Mluví se i o případech, kdy byli lidé na LSD tak zmatení a dezorientovaní, že měli pocit, že umí létat a vyskakovali z oken (Iversen, 2006). 3.2.3 Stimulanty Stimulační látky nebo také psychomotorické stimulanty se užívají k odstranění únavy a k celkovému tělesnému a duševnímu povzbuzení. Svou chemickou různorodostí mohou vyvolat odlišnou stimulaci organismu od pocitu svěžesti až po nekontrolovatelné vzrušení. (Borník, 2001) Extáze - MDMA Chemický název extáze je 3,4 metylendioxymetamfetamin, z čehož plyne zkratka MDMA. Extáze (jinak označovaná také jako E, éčko, koláč, XTC, M&M) patří mezi halucinogenní

Obecné informace k tématu 16 amfetaminy, jelikož se její účinky podobají směsi LSD a amfetaminu a to i přesto, že extáze je v normálních dávkách halucinogenní jen zřídkakdy. (Shapiro, 2005) MDMA se objevilo již v roce 1912 v německé farmaceutické společnosti E Merck a pravděpodobně mělo být vyráběno jako lék k potlačení chuti k jídlu. V tomto období však droga unikla zájmu a za skutečného objevitele extáze je označován americký výzkumník Alexander Shulgin. (Push, Silcott, 2003) Díky němu se droga v 70. letech dostala i do ulic a vysloužila si přezdívku droga lásky. V USA byla extáze, až do federálního zákazu v roce 1985, volně k dostání v klubech. (Shapiro, 2005). I tak se MDMA v průběhu 90. let masově rozšířilo, jak na drogové scéně v USA, tak v Evropě. V současnosti je droga dostupná téměř v každém tanečním klubu a to především mezi vyznavači elektronické hudby. (SANANIM, 2007) Čisté MDMA vypadá jako krystalický prášek a v této podobě se začíná prodávat čím dál častěji. Stále však přetrvává více známá forma lisovaných tablet, zpravidla označených různým symbolem (Push, Silcott, 2003). Extáze na člověka působí pomocí dvou chemických látek. První je serotonin, který navozuje pocit štěstí a pohody a druhou látkou je dopamin, který kromě ovlivnění nálady způsobuje ztrátu kontroly nad svalstvem. Tělo uživatele pak na látku reaguje drkotáním zubů, ztuhlými čelistmi či výrazným bušením srdce. (Goodyer, 2001) Psychický účinek extáze se projevuje zhruba 60 minut po aplikaci a trvá až 6 hodin. Člověk pod vlivem extáze zpravidla vnímá intenzivněji vzájemné doteky, hudbu, pociťuje uspokojení ze sebe sama, cítí se emocionálně spřízněný s ostatními a celý stav je doprovázen pocitem empatie a náhlého pochopení. (Push, Silcott, 2003) Extáze je považována spíše za drogu s mírným účinkem na organismus, a tudíž k rozvoji fyzické závislosti téměř nedochází. Stejně jako u jiných drog se stimulačním účinkem se však může u uživatelů vyvinout silná psychická závislost (SANANIM, 2007). I extáze však může zabíjet. Stává se nebezpečnou v okamžiku, kdy jedinec v důsledku výdeje energie, především při tanci, ztrácí tělesné tekutiny pocením, přičemž tyto tekutiny nejsou nijak doplňovány. Následně tak vyvolává akutní dehydrataci, což se již mnohým stalo osudným (Illes, 2002).

Obecné informace k tématu 17 Kokain Kokain (znám také pod slangovými názvy jako koks, sníh, kokos či lajna) je stimulační látka, která je vyráběna z rostliny zvané koka. Stejně jako extáze výrazně podporuje produkci serotoninu a dopaminu v mozku (Goodyer, 2001). Historie kokainu sahá až do časů 2 500 let př. n. l., kdy listy koky žvýkali domorodci Jižní Ameriky, aby zahnali únavu při práci. Kolem poloviny devatenáctého století se stal kokain hlavní součástí mnoha medikamentů a jeho velkým zastáncem při léčbě byl i Sigmund Freud. Roku 1914 začíná být droga ostře sledována, neboť se stává motivem ústředních drogových hollywoodských skandálů. V šedesátých letech se ztrácí z výsluní, jelikož legální zdroje kokainu vysychají. V osmdesátých letech se v USA kokain opět dostává na scénu a získává nálepku zlatá droga. Vzápětí však přichází v podobě cracku (kuřácká, levnější verze drogy) a od bílého bohatství přechází k černé chudobě a násilí. (Shapiro, 2005) V České republice je užívání kokainu nejspíše vzhledem k dominantnímu postavení pervitinu a vysoké ceně stále spíše jen okrajové (SANANIM, 2007). Kokain je znám v podobě krystalického bílého prášků, který se buďto šňupe, nebo se z něj dělá roztok, který se pak užívá injekčně. Jak již bylo zmíněno kokain lze také kouřit jako crack. (Shapiro, 2005) Droga téměř ihned po aplikaci navozuje příjemné tělesné pocity, příval náhlé euforie a energie, pocit souznění a svěžesti. Uživatelé se stávají výřečnými, veselými, nemají pocit hladu ani únavy a také se u nich zvyšuje sexuální apetit. Kokain začíná na člověka působit do patnácti minut a po čtyřiceti minutách odeznívá (Shapiro, 2005). Pro udržení stavu je tak nutné neustále látku doplňovat, což nejen vede k silné závislosti, ale zároveň je to také finančně náročné (Illes, 2002). Závislost na kokainu a stejně tak na crack-kokainu se vyvíjí velmi rychle a projevuje se jak po fyzické tak po psychické stránce. Objevuje se zácpa, bolest v krku, záchvaty křečí, problémy s pamětí, pocity deprese a paranoie, které mohou vyústit až v pokusy o sebevraždu. (Borník, 2001) Metamfetamin pervitin, Crystal Meth Metamfetamin je souhrnné označení pro deriváty amfetaminu a pro svou podobnost a povahu sem lze zařadit jak pervitin, tak Crystal Meth. Zatímco pod názvem Crystal Meth se droga objevuje v USA až poslední dobou, v Česku je droga známá už řádku let.

Obecné informace k tématu 18 Jako první drogu syntetizoval v roce 1919 japonský chemik Akiro Ogata. Ve druhé světové válce byla masově užívána japonskými a německými vojáky, aby odbourala pud sebezáchovy a strach. (Shapiro, 2005) V Japonsku pak zůstaly plné sklady metamfetaminu a od té doby se droga na Dálném východě drží. Z Dálného východu se metamfetamin pravděpodobně dostal do Kalifornie, odkud se v posledních desetiletích rozšířil po celých Spojených státech. Evropou se droga šířila již o něco dříve. S největším ohlasem se setkala v České republice, když se ji Češi naučili jednoduše a levně vyrábět. Česko se tak stalo pervitinovou velmocí. (Zbořil, 2012) U nás je slangově droga nazývána píkem, peřím, perníkem, jinde ji říkají crystal, Crystal Meth, ice, MC nebo speed. Lze ji užít jak šňupáním v podobě bílého, někdy mírně do žluta zbarveného prášku, tak kouřením či nitrožilní aplikací. (Shapiro, 2005) Účinkuje poměrně dlouho téměř 8 10 hodin. Po odeznění dochází k úplnému vyčerpání organismu a přichází nepříjemný stav tzv. dojezd. (SANANIM, 2007) Jakmile je člověk pod vlivem drogy, získává pocit nebývalého sebevědomí spojeného s pocitem euforie a empatie. Metamfetamin urychluje tok myšlenek, zvyšuje pozornost, soustředěnost a rozhodnost. (Hájný, 2001) Způsobuje také motorický neklid, projevující se zvláštními pohyby těla, křečí a rozšířenými zornicemi. (SANANIM, 2007) Při dlouhodobém užívání člověk začíná žít v jiné realitě. Nejdříve přestává důvěřovat svému okolí, později propadá silné paranoie. Stav je nápadně podobný schizofrenii, uživatel trpí přeludy, kterým silně věří. (Illes, 2002) Na metamfetaminu primárně nevzniká fyzická závislost. O to horší je závislost psychická. Dojezdové stavy mohou být pro některé natolik nepříjemné, že je řeší další a další dávkou. Tím pádem se mohou stát součástí nekonečného kolotoče a je velmi těžké najít cestu ven. (Shapiro, 2005) 3.2.4 Opiáty Heroin Heroin, je syntetickým derivátem morfinu, což je velmi účinný přírodní lék získávaný z opiového máku. Heroin byl původně používán jako lék proti závislosti na morfinu, než se přišlo na to, že vytváří daleko hlubší a vážnější návyk než morfin. (Borník 2001)

Obecné informace k tématu 19 Drogu poprvé vyrobil v roce 1874 anglický chemik Alder Wright. Objev však odložil a později jej získala německá farmaceutická firma Bayer. Firma nejdříve drogu uvedla na trh jako lék, ale po několika letech na nátlak lékařů a lékárníku ukončila její výrobu. V USA byl heroin jednou z prvních regulovaných drog nejstarším protidrogovým zákonem. I tak se zde užívání v 60. a 70. letech rozmohlo, především v sociálně a ekonomicky zanedbaných oblastech. (Shapiro, 2005) Do Česka se heroin dostal ve větším rozsahu až po roce 1989. Nejvýrazněji se začal objevovat v roce 1993 a v roce 1996 se stal v některých regionech nejčastěji užívanou drogou. (SANANIM, 2007) Heroin (známý také jako háčko nebo herák) má podobu bílého až nahnědlého hrudkového prášku. Dá se kouřit, šňupat, polykat a vstřikovat injekcí, což je nejčastěji používaný způsob. (Hájný, 2001) Heroin vyvolává stejně jako ostatní výše popsané drogy euforii. Ta ale v případě heroinu není spojena s aktivitou a povzbuzením. Má naopak spíše tlumivý charakter, člověk se dostává do svého vlastního světa, není výřečný, je však spokojený a uvolněný. (Goodyer, 2001) Heroin je považován za nejvíce návykovou a nejnebezpečnější drogu vůbec. Způsobuje silnou fyzickou i psychickou závislost. Dávky musí být neustále zvyšovány a pro uspokojení denní potřeby narkomani musí vynaložit finanční částku až 5000 Kč! Pokud se heroinista, jak se uživatelům heroinu říká, rozhodne abstinovat, musí se potýkat se zvracením, průjmem, pocením a samozřejmě se silnou depresí. (Borník, 2001) Vzhledem k tomu, že se heroin dostává na trh značně nekvalitní, je častou příčinou předávkování. Dalším závažným problémem je půjčování injekčních stříkaček, což má za následek šíření viru HIV. (Illes, 2002) Pro většinu lidí se tak životní styl heroinistů, který vypadá jako každodenní plahočení od bídy k úpadku provázené neustálým rizikem smrti, zdá být nepochopitelný. Avšak pro člověka bez zaměstnání, rodiny a blízkých přátel může heroin být jediným východiskem a dokonce do jejich životů zavést jistý řád. (Shapiro, 2005) 3.2.5 Žebříček drog podle jejich nebezpečnosti V dokumentu BBS 20 most dangerous drugs (2007) vědci sestavili žebříček dvaceti nejnebezpečnějších drog. Pořadí drog bylo určováno na základě tří kriterií a těmi jsou závislost, nebezpečí pro uživatele (tím je myšleno v nejhorším případě i úmrtí) a dopad na společenské

Obecné informace k tématu 20 vazby. Dokument se snaží pomocí faktů a důkazů o jisté bourání doposud zažitých předsudků. Vědci zde řadí na osmnácté místo MDMA extázi a označuje ji dle výše zmíněných hledisek za jednu z nejméně nebezpečných drog. Na čtrnáctém místě je LSD. Jedenácté místo obsazuje marihuana. Následují drogy, které zaujímají přední příčky metamfetamin čtvrté místo, kokain druhé místo a nejhůře hodnocená droga, která se umístila na prvním místě, je heroin. 3.3 Interakce mezi prostředím a užíváním návykových látek Rozšíření užívání návykových látek v populaci je pokládáno za jeden ze zásadních globálních problémů současné společnosti. (EMCDDA, 2012) Nadměrné užívání legálních i ilegálních drog představuje pro jednotlivce, komunity, regiony i národy řadu výrazných rizik od zdravotních, sociálních po ekonomické a trestně právní. Při určování charakteru a rozsahu tak závažného problému, kterým užívání návykových látek je, je tedy nutné zohlednit sociální, demografické, kulturní a ekonomické podmínky, v nichž lidé žijí. (Lejčková, Mravčík, Radimecký, 2004) U lidí žijících v oblastech s vysokou nezaměstnaností, vzdělaností, nevyhovujícími podmínkami k bydlení či vysokou kriminalitou jsou sklony k užívání návykových látek obecně vyšší. Také u dětí vyrůstajících v nefunkčních rodinách, či v rodinách, kde jsou jeden nebo oba rodiče závislí, se zvyšuje pravděpodobnost, že se dítě k droze dostane. (EMCDDA, 2012) 3.3.1 Užívaní návykových látek ve Spojených státech amerických Užívání návykových látek v USA značně zasahuje do všech společenských odvětví. Má vliv na ekonomiku, zdravotnictví, systém trestního soudnictví a především ohrožuje budoucnost mladých lidí této země. (Office of National Drug Control Policy, 2013) Podle Federální Meziresortní pracovní skupiny pro drogově ohrožené děti (2010) jsou v USA drogou nejohroženější osoby mladší osmnáct let, které jsou vystaveny prostředí, kde jsou k volně dispozici léky na předpis nebo drogy. Zpravidla jsou to zanedbávané děti, děti se zkušeností se sexuálním zneužíváním, děti, jejichž rodiče užívají návykové látky a jsou na nich závislí. I přes řadu přetrvávajících problémů, celkové užívání drog ve Spojených státech za posledních třicet let podstatně kleslo. Zásluhy na tomto poklesu lze přisuzovat strategii boje proti drogám, ve které nadále pokračuje i Obamova politika. Ta ji podpořila více jak 10 miliardami dolarů. Strategie se zaměřuje především na protidrogovou výchovu mládeže a zkvalitnění péče o drogově závislé.

Obecné informace k tématu 21 V USA je stále nejhojněji užívanou drogou marihuana. I přes celkový pokles užívání návykových látek, počet uživatelů marihuany neustále roste napříč všemi věkovými kategoriemi a společenskými skupinami obyvatel. (Office of National Drug Control Policy, 2013) Paradoxem je, že ve dvou státech, Coloradu a Washingtonu, byla marihuana referendem legalizována pro rekreační účely a v sedmnácti dalších státech je marihuana legální pro účely léčebné. (Zemanová, 2012) Dalším problémem je rostoucí užívání drogy Meth (v ČR pervitin), která je v USA označována jako jedna z nejnebezpečnějších. Droga se ve Spojených státech rozšířila až v posledních deseti letech. Ohroženou skupinou jsou lidé ve věku 18-34 let. V roce 2007 proto vznikla Anti-Meth kampaň, která je propagována prostřednictvím televizních, radiových a tiskových reklam v nejvíce zasažených oblastech. Většina států nebere problematiku užívání návykových látek na lehkou váhu, a proto přijala právní předpisy, které jsou zaměřeny především na ochranu mladistvých. Ta zahrnuje mimo jiné také nařízení ohlašování závislosti soudu. (Office of National Drug Control Policy, 2013) 3.3.2 Užívání návykových látek v České republice V České republice je taktéž nejhojněji rekreačně užívanou drogou marihuana a nedávno zde došlo k její legalizaci pro léčebné účely. Česko je dlouhodobě na prvním místě v míře jejího užívání mezi mladými lidmi (15-34 let) v rámci EU. (EMCDDA, 2012) Podle prestižní americké agentury Bloomberg (2012), která sestavila žebříček nejrůznějších negativních jevů, Česká republika dokonce zaujímá celosvětově první místo v její konzumaci a na druhém místě se umísťuje v užívání extáze. ČR se také vymyká evropskému kontextu co do počtu uživatelů metamfetaminu, u nás zvaném pervitin. Také nezákonná výroba metamfetaminu je soustředěna do ČR a je zde tak možné zaznamenat nejvyšší počet varen, tzv. kuchyňských laboratoří. (EMCDDA, 2012) Pokud by byl brán v úvahu počet obyvatel obou zemí, pak výdaje z veřejného rozpočtu na protidrogovou politiku jsou České republice v přepočtu desetkrát nižší než ve Spojených státech. (DiS, 2013) I přese vše zmíněné je obecná míra užívání návykových látek, dle výroční zprávy ve věcech drog (2012), z dlouhodobějšího hlediska stabilní a mezi mládeží dokonce klesající. To dokazuje i fakt, že se snižuje počet školáků, kteří mají zkušenost s marihuanou. (Marešová, 2013)

Obecné informace k tématu 22 3.4 Profilace českého a amerického venkova a města Lze rozlišit dva typy sídel, města a vesnice, přičemž každé z těchto označení se pojí jak k velikosti sídla, tak ke způsobu života v něm. Členění obcí se ve Spojených státech amerických a v České republice liší. V USA je za nejmenší sídelní útvar považována samota, která je označována názvem hamlet. Jedná se o velmi odlehlé oblasti vzdálené od větších měst. Osady, vesnice a městečka se pak pojí s názvem village. Města, ať už malá či větší, lze pojmenovat termínem town. City je výraz, který lze v českém jazyce charakterizovat jako velkoměsto, přičemž velikost musí být zdůrazněná, neboť se může jednat i o města s několika miliony obyvatel. V České republice lze odstupňovat pojmenování obcí dle velikostí od nejmenší vesnice, městys, po větší město a největší velkoměsto. (Holubec, 2010)

Sociologický výzkum 23 4 Sociologický výzkum 4.1 Definice a význam sociologického výzkumu Surynek (2006) vymezuje sociologický výzkum jako cílevědomé, systematické a organizované získávání, zpracování a interpretace informací o sociální dimenzi objektivní reality. Primárním cílem sociologického výzkumu je shromáždění dat a údajů o společnosti, lidském chování, názorech, postojích a mínění lidí. Sociologický výzkum probíhá s využitím sociologických a psychologických technik (například pozorování, dotazování, rozhovorů) a je zaměřen na konkrétní, předem zvolený vzorek populace. (Urban, 2011) 4.2 Základní pojmy v sociologickém výzkumu Hypotéza Podle Veselé (2000) hypotézu v sociologickém výzkumu chápeme jako podmíněný výrok (předběžnou domněnku), která tvoří přechod od poznaného k nepoznanému. Hypotéza nemůže být pouhou improvizací, ale vždy má být výsledkem nějakého předchozího systematického poznávání již existujících skutečností (Surynek a kol., 2001). Respondent Urban (2011) definuje respondenta jako účastníka sociologického výzkumu, který odpovídá na kladené otázky v rozhovoru nebo prostřednictvím dotazníku. Korelace Jde o vztah mezi dvěma soubory jevů nebo proměnnými. Proměnná je jakákoliv hodnota, v níž se jedinci nebo skupiny liší. Zahrnuje například věk, rozdíly v příjmech, míru kriminality a rozdíly mezi společenskými třídami. (Giddens, 1999) Statistická metoda Pro zpracování sociologického výzkumu je možné použít několik metod. V této práci bude použita metoda statistická. Podle Urbana (2011) jde o cílevědomé využívání hromadných empirických dat pro zachycení určitých vývojových tendencí, k určení společenských zákonitostí, k popisu těchto zákonitostí a zjištění závislostí mezi sociálními jevy.

Sociologický výzkum 24 4.3 Druhy sociologického výzkumu Sociologický výzkum používá mnoho metod a technik, které lze rozdělit do dvou základních skupin. Ty jsou označovány jako kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum Výběrový soubor, ve kterém tento druh výzkumu probíhá, čítá v řádu stovek až tisíce respondentů. Důraz je především kladen na reprezentativnost výběrového souboru. Kvantitativní výzkum se snaží vypovídat o tom, jak je v dané části populace zastoupen nějaký znak nebo postoj. Nejčastěji užívanou technikou je dotazníkové šetření a v metodologii je využíváno metod statistiky. (Urban, 2011) V této práci bude využito metod a technik právě kvantitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum Výběrový soubor je daleko méně početný než u předchozího druhu výzkumu. Počet respondentů se pohybuje okolo deseti. Výzkum je zaměřen na intenzivní šetření zabývající se vysvětlením motivace, potřeb, pocitů, přání a názorů odpovídajících. Odpovídá na otázky proč? a jak?. Nejčastěji užívanými technikami jsou hloubkové rozhovory, obsahové analýzy dokumentů a brainstorming. (Urban, 2011) 4.4 Fáze sociologického výzkumu Přípravná fáze Jedná se o nedůležitější a nejnáročnější část sociologického výzkumu, která spočívá v provedení teoretické analýzy zkoumaného problému. Chyby v této etapě nelze napravit ani eliminovat. Výsledkem přípravné fáze je tzv. úvodní studie. (Veselá, 2000) V ní je zahrnuto několik podstatných kroků formulace cíle, stanovení hypotéz, vymezení objektu a předmětu výzkumu, stanovení zkoumaného vzorku, určení místa a času realizace výzkumu, vytvoření časového harmonogramu a určení nástroje pro získání empirického materiálů (Nový, Surynek a kol., 2006). Realizační fáze V této fázi jde o přípravu výzkumného terénu a samotný sběr dat. Realizační etapu provází řada problémů souvisejících právě se získáváním informací od respondentů. Je nutné je dostatečně motivovat, tak aby odpovídali co nejpravdivěji a nedošlo ke znehodnocení či zkreslení

Sociologický výzkum 25 výsledků. Stejně tak je nutné motivovat tazatele (jedná-li se o laiky) a důkladně jim vysvětlit postup sběru dat. Vše musí být koordinováno, organizováno a řízeno tak, aby bylo možné získat relevantní údaje. (Nový, Surynek a kol., 2006) Fáze zpracování výsledku a jejich interpretace Do této fáze spadá třídění získaných empirických dat, zjištění vnitřních souvislostí, jejich zobecnění a konfrontace s výchozími hypotézami (Veselá, 2000). Nejprve jsou tedy zpracována data v závislosti na tom, zda se jedná o kvantitativní nebo kvalitativní průzkum. Dále jsou data interpretována vytvářením sociologických a psychologických popisů a propojování empirických výsledků s příslušnými teoretickými koncepcemi. Výsledkem této fáze je pak závěrečná zpráva zahrnující výsledky výzkumu, použité metody, popřípadě doporučení a návrhy na opatření. (Surynek a kol., 2001) 4.5 Metody sociologického výzkum Dotazování Metoda dotazování je použita ke zjišťování individuálních výpovědí nebo hromadných údajů o sociálních jevech prostřednictvím informací ze subjektivního světa lidí. Subjektivnost výpovědí člověka však může vést k značnému zkreslení, a pokud je tato metoda použita je nutné minimalizovat nedostatky, tak aby byly získané informace co nejobjektivnější. (Nový, Surynek a kol., 2006) Používanými technikami dotazování jsou anketa, dotazník a rozhovor. Anketa slouží k rychlému průzkumu trhu či veřejného mínění (Urban, 2011). Dotazník je podle Veselé (2000) soubor záměrných otázek, sledujících poznání zcela určitých jevů v určitém souboru osob. Lze jej použít jako měrný prostředek ke zkoumání postojů, názorů a motivů rozhodování lidí. Respondent odpovídá písemně a je tak možné v dotazníku volit složitější otázky i možnost širší škály odpovědi. Nový, Surynek a kol., (2006) uvádí, že právě složitost může vést k nepochopení otázek ze strany respondenta. Tento problém odpadá, je-li použito techniky rozhovoru. Zvyšuje se i stupeň návratnosti. Na druhou stranu však u rozhovoru dochází k jisté ztrátě intimity a výpovědi mohou být zavádějící. Pozorování Pozorování zachycuje především chování lidí v určitých situacích, reakce lidí na nejrůznější podněty a změny těchto podnětů, interakci člověka s druhými lidmi i s daným prostředím (Surynek a kol., 2001). Existují různé druhy pozorování a to strukturované a nestrukturované,

Sociologický výzkum 26 zúčastněné a nezúčastněné, skryté a zjevné, přímé a nepřímé, laboratorní a terénní. Pozorování lze zachytit pomocí různých technických prostředků, například písemným záznamem, magnetofonovým záznamem, fotografií, videokamerou. (Veselá, 2000) Experiment Podle Giddense (1999) může být experiment definován jako pokus sloužící k prověření vzájemného vlivu jedné nebo více proměnných v rámci uměle vytvořených podmínek. Giddens (1999) dále uvádí, že v oblasti sociologie je využití experimentu velmi omezené na rozdíl od přírodních věd. Do laboratorních podmínek je možné přivést jen malé skupiny lidí a navíc lidé v těchto skupinkách vědí, že jsou sledováni a mohou se začít chovat jinak než obvykle. Analýza věcných skutečností Tato metoda je využívána především z důvodu její vysoké věrohodnosti a objektivity. V případě aplikace této metody jsou zkoumány dokumentární prameny. Dokumentem je jakýkoliv způsob zachycení informace na hmotném médiu, například v tištěné či psané podobě, na magnetofonových a filmových páscích či fotografiích. (Nový, Surynek a kol., 2006)

Statistické zpracování 27 5 Statistické zpracování 5.1 Základní statistické pojmy Jestliže jsou data zpracovávána v rámci statistického procesu, je nutné vymezit základní pojmy, se kterými statistika pracuje. Statistické jednoty jsou elementární prvky, na kterých jsou zkoumány vlastnosti, které je možné pozorovat u velkého počtu jedinců. (Klímek, 2003) Statistické jednotky jsou nositeli určitých vlastností, důležitých z hlediska statistického zkoumání. Tyto vlastnosti lze charakterizovat jako statistické znaky. (Kožišek, 2006) Statistické znaky lze členit na číselné a slovní. Číselné znaky lze klasifikovat jako měřitelné a pořadové a jedná se o veličiny, které vykazují číselné hodnoty. Slovní znaky vykazují dvě nebo více slovně vyjádřených obměn. (Minařík, 2009) Statistický soubor je pak souhrn všech statistických jednotek, které jsou předmětem zkoumání. Počet jednotek statistického souboru je nazýván rozsah souboru. Cílem statistického zkoumání je poznání některých proměnlivých vlastností základního souboru populace. Ze základního souboru, lze pak určitým způsobem vybrat jistý počet jednotek, které tvoří výběrový soubor. Výběrový soubor by měl představovat (reprezentovat) nejlepší výběr populace, neboť poznané vlastnosti výběrového souboru lze přisuzovat základnímu souboru (populaci). (Klímek, 2003) 5.2 Proces statistického zkoumání Proces statistického zkoumání lze rozdělit do několika etap. První fází je statistické zjišťování dat (šetření), druhá fáze se zabývá statistickým zpracováním těchto zjištěných dat a poslední fáze se věnuje statistické analýze (vyhodnocování dat). (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006) Statistické zjišťování Předmět statistického zjišťování je dán souborem statistických jednotek, na kterých jsou zjišťovány údaje potřebné ke statistickému zkoumání. V této fázi musí být brán zřetel na srovnatelnost údajů a zároveň na kontrolu získaných údajů (Kožíšek, 2006).

Statistické zpracování 28 Zpracování statistických údajů Výsledkem statistického zjišťování je značné množství číselných údajů, které je nutné setřídit. Třídění je proces, kdy jsou jednotky souboru rozděleny do jednotlivých skupin, tak aby nejlépe vynikly charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů. (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006) Statistická analýza Hlavním úkolem v této etapě je hledat a zjišťovat pravidelnosti a zákonitosti zkoumaných jevů a charakterizovat vztahy, souvislosti a závislosti mezi zkoumanými jevy. (Kožíšek, 2006) 5.3 Rozdělení četností V rámci etapy statistického zkoumání, zpracování statistických dat, dochází k již zmíněnému třídění. Pokud je třídění prováděno pouze podle obměn jednoho kvantitativního statistického znaku (jedné vlastnosti) jedná se o jednostupňové třídění. V tomto případě jsou údaje uspořádány do rostoucí posloupnosti a ke každé variantě znaku je přiřazen počet příslušných statistických jednotek, které se nazývají četnosti. (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006) Tabulka, která vzniká v rámci takového třídění, se nazývá tabulka rozdělení četností. Ta může zachycovat, jak číselné, tak slovní znaky. U číselných znaků jde o skupinové (intervalové) třídění u slovních znaků se jedná o třídění prosté. (Minařík, 2000) V tabulkách rozdělení četností jsou zachyceny četnosti absolutní, relativní a kumulativní. Absolutní četnost je značena jako n i (počet případů). Relativní četnost, která je značena p i, lze získat podílem jednotlivých absolutních četností k celkovému rozsahu souboru, což znázorňuje následující vzorec. (Hindls, Hronová. Seger, Fisher, 2006) p i n i k ni i 1 Kumulativní četnosti, (absolutní kn i nebo relativní kp i ) vznikají kumulací součtem, tedy postupným načítáním absolutních nebo relativních četností za jednotlivé varianty - kn i = n i nebo kp i = p i. (Minařík, 2009) Následující tabulka znázorňuje rozdělení četností na konkrétním případě. Použitá data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření v rámci této bakalářské práce. Četnosti se týkají odpovědí respondentů ze Spojených států amerických na otázku frekvence užití návykové látky.

Statistické zpracování 29 Tab. 1 Rozdělení četností v konkrétní otázce na frekvenci užití návykové látky (Zdroj: Vlastní návrh) Varianta Četnost Kumulativní četnost absolutní n i relativní p i absolutní kn i relativní kp i Never 50 46% 50 46% Once in life 6 6% 56 52% Once every six months 14 13% 70 65% Once month 11 10% 81 75% Every weekend 15 14% 96 89% Every day 12 11% 108 100% Celkem 108 100% x x 5.4 Statistická závislost Informace o průběhu závislosti dvou proměnných znaků, lze získat tak, že jsou uspořádány do dvourozměrných tabulek. (Klímek, 2003) V případě třídění slovních proměnných jde o kontingenční tabulku, pokud jde o třídění numerických proměnných pak je tabulka nazývána jako korelační. (Hindls, Hronová, Novák, 2000) 5.4.1 Analýza kontingenční tabulky Podle Minaříka (2000) lze kontingenční tabulku sestavit na základě kombinačního třídění dvojice slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znak množný. První znak, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v jednotlivých sloupcích kontingenční tabulky, nabývá obměn 1, 2 r, kde r je počet řádků kontingenční tabulky. Druhý znak, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v řádcích kontingenční tabulky, nabývá obměn 1,2 s, kde s je počet sloupců kontingenční tabulky. Nepodmíněné četnosti prvního znaku v posledním sloupci, lze označit jako n i a nepodmíněné četnosti druhého znaku v posledním řádku tabulky jako n j. Součtem posledního řádku a sloupce je možné určit rozsah souboru n. Podmíněné četnosti v jednotlivých políčkách jsou značeny n ij. Analýza kontingenční tabulky je pak založena na tom, že pro každé políčko dvourozměrné tabulky lze stanovit četnost a to na základě vztahu n ij n n i n j