OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa Díl III. Analýza ohrožených skupin v Ostravě v návaznosti na sociální služby Ostrava 2002

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce Senioři PhDr. Anna Schneiderová, CSc. Ostrava 2002 2

Obsah - 1. kapitola Senioři 1. Vymezení pojmu stáří 4 1.1. Stáří jako individuální jev 4 1.2. Stáří jako společenský jev 4 1.2.1. Evropská sociální charta služby pro staré občany 5 1.2.2. Národní program na stárnutí populace v ČR 6 1.3. Stárnutí obyvatelstva v ČR 9 1.3.1. Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech 2000 2020 9 1.4. Stárnutí obyvatelstva v Ostravě 10 1.5. Sociální služby pro seniory v ČR 12 1.5.1. Ústavní péče 12 1.5.2. Terénní péče 13 1.6. Zajištění sociálních služeb pro seniory v ČR a Ostravě 15 1.6.1. Domovy důchodců 15 1.6.1.1. Domovy důchodců - Ostrava 15 1.6.2. Domovy penzióny pro důchodce 16 1.6.2.1. Domovy penzióny v Ostravě 16 1.6.3. Pečovatelská služba 17 1.6.3.1. Pečovatelská služba - Ostrava 18 1.6.4. Domy s pečovatelskou službou 20 1.6.4.1. Domy s pečovatelskou službou - Ostrava 21 1.6.5. Přechodné pobyty Ostrava 21 1.6.6. Domy zvláštního určení - Ostrava 21 1.6.7. Kluby důchodců 22 1.6.7.1. Kluby důchodců - Ostrava 22 1.6.8. Sociální hospitalizace - Ostrava 23 1.7. Charakteristika žadatelů rezidenčních služeb pro seniory 24 1.7.1. Rizikové skupiny v sociální péči o seniory 24 1.7.2. Charakteristika žadatelů čekatelů na domov důchodců a domov penzión 24 v Ostravě 1.7.3. Charakteristika vybraného souboru obyvatel domova důchodců a domova 28 penziónu 1.8. Kapacity zařízení sociálních služeb pro seniory v Ostravě do roku 2020 dle 31 normativů ČR 1.9. Poskytované služby pro seniory v Ostravě 33 1.10. Doporučení 39 Zdroje 41 3

SENIOŘI 1. Vymezení pojmu stáří Spolehlivá a komplexní definice stáří neexistuje především proto, že stáří je kategorií, jehož nejobecnější charakteristikou je multidimenzionalita je kategorií biologickou, medicínskou a psychologickou, policko-ekonomickou a společenskou. 1.1. Stáří jako individuální jev Základem stárnutí je postupná biologická involuce nezvratné povahy, ubývání funkčnosti orgánů. Z biologického hlediska se proto stárnutí projevuje od věku 60-65 let, z psychologického hlediska se projevy stárnutí posunují do pozdějšího věku. Stáří je posledním ontogenetickým obdobím a tedy také poslední možností, kdy lze aktivně ovlivnit kvalitu života. Nese v sobě pečetˇ období předcházejících, tj. odpovídá do značné míry stylu života, jakým člověk žil zejména v dospělosti. Symptomatologie významně ovlivňující kvalitu života ve stáří: Klesá ostrost smyslového vnímání. Snižuje se ostrost sluchová - stařecká nedoslýchavost se týká nejprve vysokých tónů, později se snižuje i schopnost rozumění a chápání mluvené řeči, což vede k narušení komunikace. Změny v nervovém a endokrijním systému. Změny psychologické snížení poznávacích funkcí (vnímání, myšlení, paměti), snížení psychomotorického tempa, snížení adaptability (konzervatismus, rigidita, ulpívavost), emoční labilita, akcentace negativních osobnostních rysů, ale i trpělivost a altruismus. Etapa stáří se z ontogenetického hlediska může členit na: - mladší stáří 65 75 let - pokročilé stáří nad 75 let 1.2. Stáří jako celospolečenský jev Složitější je vymezení stáří na základě společensko-ekonomických charakteristik. Z tohoto pohledu je senior osoba ve věku stanovené hranice odchodu do důchodu. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu by měla být i v ČR, vzhledem k prodloužení délky života, relativnímu zlepšení zdravotní péče a principům sociální ochrany, posunuta na 65 let nebo alespoň co nejvíce pružná. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislé seniory a seniory čtvrtého věku tj. závislé seniory. Stárnutí populace je pozitivním výsledkem společenského rozvoje. K nejdůležitějším činitelům prodlužování lidského věku patří stupeň civilizačního vývoje společnosti, její technická úroveň, úroveň sociální infrastruktury, ekonomické 4

možnosti společnosti a životní úroveň jejich členů, v neposlední řadě i politické události, jako války revoluce apod. Stárnutí populace je poměrně moderním výdobytkem civilizačního vývoje, což dokazuje i fakt, že nejvyššího podílu starých lidí v populaci dosahuje Evropa, USA, Kanada a Japonsko. Stárnutí evropské společnosti dokládá postupné prodlužování délky života, která se za 10 let od roku 1989 zvýšila u žen o 1,7 roku a u mužů o 1,9 roku. Ženy se dožívají vyššího věku než muži, jak dokumentuje následující tabulka. Tabulka: Srovnání vývoje délky života u žen a mužů v EU 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Délka života v EU - ženy 79,2 79,4 79,6 79,9 79,9 80,3 80,4 80,6 80,9 80,9 Délka života v EU - muži 72,7 72,8 72,9 73,3 73,4 73,8 73,9 74,2 74,6 74,6 Zdroj: Eurostat, ČSU Stárnutí populace je řešeno již od roku 1982 Mezinárodním akčním plánem pro problematiku stárnutí (Vídeň). V roce 1991 přijalo Valné shromáždění OSN Zásady OSN pro seniory, které stanovilo 18 zásad seskupených do 5ti oblastí: nezávislost, zapojení do společnosti, péče, seberealizace, důstojnost. 1.2.1. Evropská sociální charta služby pro staré občany ( viz kapitola 2.3., díl I.) Evropská sociální charta (ESCH) vymezuje služby pro staré občany jako součást práva starých občanů na sociální ochranu. Státy by měly učinit k zajištění tohoto práva řadu praktických opatření spočívajících v poskytování řady sociálních a lékařských služeb speciálně určených k pomoci starým lidem tak, aby byla zajištěna jejich důstojnost, možnost výběru služby, dostupnost služby. Vedle různých forem pomoci, často v domě, spojených s domácími pracemi, stravováním, osobní hygienou, fyzioterapií a také dopravou, jsou podporována opatření povzbuzující seniory, aby se účastnili aktivit mimo domov a opatření, která by zajistila seniorům bydlení odpovídající jejich potřebám. Protokol ESCH nestanoví žádné specifické směrnice pro bytovou politiku seniorů, ale preferuje nezávislý život seniorů v jejich rodinném prostředí. V případě, že to není možné, považuje za alternativu bydlení v domovech, bydlení se službami, chráněné bydlení v malých blocích bytů nebo ve skupinách bytů pro osoby s velkou potřebou péče. Rozvoj alternativního bydlení snižuje počet starých lidí žijících v domovech důchodců, které musí existovat pro takové případy, kde je to nevyhnutelné, jinak se tato zařízení zaměřují spíše na krátkodobé pobyty. 5

Výbor ESCH registruje postupy jednotlivých zemí k zajištění nezávislosti seniorů, například: - chráněná bydlení pro skupiny osob s velkou potřebou péče ve Švédsku, - existenci elektronického dohledu a systému nouzové pomoci v Itálii, - mzdu za péči určenou členům rodiny, kterou poskytují obce v Norsku. Tam, kde neexistuje žádná alternativa k umístění seniorů v zařízeních, má v ústavech ( i nemocnicích) být zajištěno právo na soukromí, a to jak prostřednictvím ubytování v jednolůžkových pokojích tak i zajištěním kvality služeb poskytovaných pracovníky v zařízení. Ochrana zájmů uživatelů služeb by měla být stanovena standardami kvality služeb vycházející z potřeb seniorů a jejich dosahování kontrolováno systémy pro monitorování kvality. (Sociální ochrana v rámci Evropské sociální charty. MPSV, Praha 2001) 1.2.2. Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR Stárnutí jako společenský jev vyžaduje přijmout ucelený a dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. Na IV. Světové konferenci Mezinárodní federace stárnutí bylo členským státům OSN doporučeno, aby přijaly národní plány přípravy na stáří. Takovým programem by se měl stát desetiletý Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro r.2003 2012), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a dát tak možnost seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané. Je zpracován návrh deseti základních principů tohoto programu Principy programu přípravy na stárnutí populace: 1. Etické principy - respekt k jedinečnosti, k důstojnosti osobnosti seniora, k nezávislosti, k právu na sebeurčení, k právu na soukromí, k právu na vlastní volbu. 2. Přirozené sociální prostředí zachování vlastního domova seniorů, poskytnutí společenské podpory a pomoci pečujícím rodinám, podpora činnosti organizací zaměřených na poradenství a pomoc seniorům a pečujícím rodinám, podpora vzniku široké nabídky sociálních a zdravotních služeb zajišťovaných přímo v domácnostech. 3. Pracovní aktivity prodloužení aktivní fáze života, pro společnost rezervy pracovní a ekonomické aktivity. 4. Hmotné zabezpečení jeho přiměřenost jako předpoklad ekonomické nezávislosti seniorů ( v důsledku celoživotní aktivity, vytváření finančních rezerv na stáří a mezigenerační solidarity). 5. Zdravý životní styl, kvalita života prevence, odstraňování bariér na veřejnosti, rozšiřování možností rekondice, rehabilitace a sociální integrace. 6

6. Zdravotní péče nejen léčba nemocí, ale i péče o duševní a sociální pohodu seniorů. Podpora spolupráce mezi zdravotnickými službami a službami sociální péče při komplexním řešení potřeb seniorů, podpora domácí zdravotní péče. 7. Komplexní sociální služby rozvoj sociálních systémů, které by reflektovaly různost sociální situace seniorů a efektivně bojovaly s rizikem sociálního vyloučení a závislosti. Pro seniory je potřeba zajistit takový systém sociálních služeb, který jim umožní setrvat v přirozeném domácím prostředí co možná nejdéle (nebo po celý jejich život), podpoří udržení jejich soběstačnosti a aktivity, zajistí prožití této fáze života důstojně a současně pomůže rodinám, které o seniory pečují. Péči o seniory je třeba chápat jako nabídku komplexních služeb, které se dotýkají všech sfér jejich života. Při poskytování služeb je třeba respektovat individualitu seniora a jeho právo rozhodovat o službě. K zabezpečení tohoto principu je potřeba rozpracovat následující doporučení: A/ Koordinovat zdravotní a sociální služby propojit informační sítě, zajišťovat návaznost na doplňkové služby a vyřešit jejich financování. B/ Zaměřit pozornost sociálních pracovníků a všech subjektů poskytujících sociální služby na vyhledávání seniorů, kteří se nacházejí v nepříznivé zdravotní a sociální situaci, na zvlášť ohrožené skupiny seniorů )osamělé, vysokého věku, závislé na pomoci druhé osoby, ohrožené týráním nebo zneužíváním, seniorů - bezdomovců). C/ Poskytovat kvalitní poradenství seniorům o službách sociální péče, které by odpovídaly jejich potřebám. D/ Podporovat rozšiřování spektra finančně dostupných sociálních služeb, zejména služeb v terénu, vytvářet nové formy služeb a péče, zajistit pro seniory v nepříznivé zdravotní a sociální situaci odpovídající péči a služby. E/ Při poskytování péče a služeb seniorům respektovat jejich osobní důstojnost. F/ Podporovat zapojení seniorů do práce v sociálních službách. G/ Podporovat transformaci současného systému rezidenčních a respitních zařízení na polyfunkční centra nabízející co možná nejširší spektrum služeb pro seniory v daním regionu a zajistit dostatek takových zařízení spolu s kvalitní péčí a důstojnými podmínkami v nich. H/ Dořešit problematiku ošetřovatelských lůžek a s tím spojeného rozdělení kompetencí mezi sektorem zdravotnictví a sociálních služeb. I/ Posilovat u seniorů vědomí vlastní hodnoty, zakomponovat jejich aktivizaci do všech sfér sociálních služeb a sociální péče. J/ Vytvořit podmínky pro důstojný a aktivní život obyvatel rezidenčních zařízení pro seniory. 7

K/ Pravidelně projednávat na úrovni krajů, měst a obcí rozbory sociální situace a potřeb seniorů a stavu péče o ně. L/ Umožnit účast seniorů na vytváření koncepce sociálních služeb v rámci sestavování komunitního plánu a tuto koncepci naplňovat. M/ Posílit dostupnost péče o seniory na venkově. N/ Vytvořit specializovaný systém zdravotně sociálních služeb a centra těchto služeb pro seniory účastníky protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniory vojenské veterány. O/ Přednostně uspokojovat požadavky seniorů účastníků protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniorů vojenských veteránů, na terénní a residenční služby. 7. Společenské aktivity co nejširší účast seniorů na společenském životě podporou rad a klubů seniorů, aktivním podílením se na realizaci programů a projektů pro ně, motivací k dobrovolnické činnosti, podílením se na péči o jejich zdravotně a sociálně handicapované vrstevníky aj. 8. Vzdělávání programy k vyrovnání se s novými poznatky a informačními technologiemi, vzdělávání všech věkových kategorií v přípravě na stáří a vytváření postojů úcty a porozumění k seniorům. 9. Bydlení vytváření podmínek pro důstojné a přiměřené bydlení seniorů, které by nevedlo k jejich segregaci do objektů odloučených od rodin a ostatní společnosti. Zajištění stárnutí a stáří představuje celý komplex opatření k zajištění adekvátní úrovně potřeb stárnoucí populace, počínaje zdravotní péčí, podporou rodiny, sociálním zabezpečením, bytovou politikou, školstvím, kulturou, společenským životem aj. Podpora je zajišťována v rovinách státní, veřejnoprávní, obecní, soukromé a individuální. 8

1.3. Stárnutí obyvatelstva v ČR Česká republika prochází stádiem populační stagnace. Podíl obyvatel nad 60 let se v ČR od roku 1950 postupně zvyšuje. Zatímco v roce 1950 činila poproduktivní populace jen 12%, v r 1990 se zvýšila na 17,7% a v roce 2000 již 18,2%. Podle střední varianty populační projekce ČSÚ (vypracované na konci r.1999) by se měl počet obyvatel nad 60 let zvýšit v roce 2020 na 27,7% a do roku 2030 se předpokládá nárůst na 30,6%. 1.3.1. Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech 2000 2020 r. 2000: 1893792 obyvatel nad 60 let tj. 18,2% z celkové populace r. 2005: 2076786 obyvatel nad 60 let - tj. 20,3% z celkové populace r. 2010: 2401724 obyvatel nad 60 let - tj. 23,4% z celkové populace r. 2015: 2672839 obyvatel nad 60 let - tj. 26,7% z celkové populace r. 2020: 2799644 obyvatel nad 60 let tj. 27,7% z celkové populace Základním rysem demografického vývoje v ČR je stárnutí obyvatel. Ke stárnoucím společnostem se ČR zařadila již na přelomu 40-50 let, kdy počet osob nad 65 let převýšil osmiprocentní podíl na celkové populaci, jež je ukazatelem stárnoucí společnosti. K 31.12.1999 činil podíl osob nad 65 let v ČR již 13,8%. Zatímco v současné době patří ČR podle indexu stáří, který v roce 2000 činil 18,2% (počet poproduktivních osob na 100 produktivních obyvatel), k evropskému průměru, postupně se bude dostávat mezi země s nejstarším obyvatelstvem. Jak ukazují prognózy vývoje obyvatel v ČR, nedojde-li ke zvratu v porodnosti, případně podstatnému zvýšení imigrace cizinců mladších věkových kategorií do ČR, nastane kolem roku 2030 situace dosud v jiných vyspělých zemích neznámá, neboť počet starých lidí bude tvořit více než polovinu všech obyvatel! Poznámka: Podrobné údaje o stárnutí populace v ČR i v Ostravě jsou uvedeny ve 2. dílu této práce. 9

1.4. Stárnutí obyvatelstva v Ostravě Rok 2000: 59 724 tj. 18,74 % z celkového počtu obyvatel (ČR 18,2%) Rok 2005: 66 272 - tj. 20,46 % z celkového počtu obyvatel (ČR 20,3%) Rok 2010: 74 784 - tj. 23,65 % z celkového počtu obyvatel (ČR 23,4%) Rok 2015: 81 352 - tj. 26,12 % z celkového počtu obyvatel (ČR 26,7%) Rok 2020: 83 291 - tj. 27,26 % z celkového počtu obyvatel (ČR 27,7%) Stejně jako v ČR je základním rysem demografického vývoje Ostravy stárnutí obyvatel. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 60 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % k celkovému počtu obyvatel 30 25 20 15 10 Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR a OV v % 23.4 20.3 18.22 18.2 20.46 23.65 17.14 18.43 26.7 27.7 26.12 27.26 5 0 1999 2000 2005 2010 2015 2020 ČR OV Z tabulky i grafického znázornění je zjevné, že nejproblematičtějším obdobím, kdy důchodového věku dosahuje početná generace ze 40tých let 20.století, se stane rok 2010 a následující léta. Situace v Ostravě se neliší podstatně od celkové situace v ČR. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 70 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % zastoupení k celkovému počtu obyvatel 20 15 10 5 Vývoj počtu obyvatel nad 70 let v ČR a OV v % 12.25 9.37 9.56 10.16 10.72 8.56 9.48 9.98 10.41 11.55 14.88 13.75 0 1999 2000 2005 2010 2015 2020 ČR OV 10

Jak vyplývá z charakteristiky vývojového období a statistik klientely zařízení sociálních služeb pro seniory, potřebnost sociální pomoci se zvyšuje u lidí nad 70 let. Natalitní nárůst za 2.světové války a zejména pak poválečná pozitivní natalitní vlna znamená pro období let 2015 2020 nárůst obyvatel starších 70 let, a to jak v ČR tak v Ostravě. Na tuto situaci je nutno se nejen připravit v plánování sociálních služeb, ale i celkové sociální pomoci starším občanům. Rozdíly v zastoupení seniorských skupin od 60 let v rozmezí po deseti letech ( 60 69, 70 79, 80 89, 90 a více) v Ostravě za období od roku 2000 do roku 2020 dokumentuje následující grafické znázornění. Graf: Četnost seniorských skupin obyvatel v Ostravě od roku 2000 do roku 2020 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 četnost seniorských skupin obyvatel Ostravy v roce 2000-2020 45375 41262 33425 41852 29516 23179 29296 21633 20588 19945 9821 11569 10858 10709 7310 1265 1438 1418 1946 2026 2000 2005 2010 2015 2020 60 až 69 70 až 79 80 až 89 90 a více Jak ukazuje graf, výrazný nárůst seniorů v kategorii 60 69 let se předpokládá do roku 2015, kategorie 70 79 let se navyšuje postupně až do roku 2020. V následujících kategoriích 80 89 a nad 90 let počet seniorů mírně stoupá do roku 2010, v dalších letech pak spíše stagnuje. Přesto zastoupení seniorů v populaci je velmi výrazné a pro následující období 2030 2050 počty seniorů budou ještě vzrůstat s dosažením důchodového věku (i posunutého na 65 let) generace ze 70tých let minulého století. Nedojde-li k výrazným změnám v koncepci zabezpečení kvality života ve stáří (např. v důchodovém zabezpečení), případně nezmění-li se rodinná politika státu tak, aby mladá a kvalitní populace (dnešní 28 30 letí) měla zájem zakládat rodiny, situace v letech 2030 2050, která znamená procentuální zastoupení seniorů v celkové populaci nad 50%, je z tohoto pohledu kritická pro dnešní generaci mladé dospělosti. 11

1.5. Sociální služby pro seniory v České republice Seniorům a zdravotně postiženým občanům jsou v rámci sociálních služeb určeny ústavy sociální péče, zařízení pečovatelské služby, jídelny pro důchodce a kluby důchodců. Poskytovatelé všech typů služeb jsou státní, samosprávní a soukromoprávní subjekty. 1.5.1. Ústavní péče Domovy důchodců 72 a 74 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů 87 odst.4 a 89 zákona o sociálním zabezpečení (č.100/18988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů Domovy důchodců jsou určeny pro občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna v jejich vlastním prostředí za pomoci rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými terénními službami sociální péče, a dále pro občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných závažných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zařízení. Pokud není v domově důchodců zřízeno pečovatelské oddělení, které je schopno zajistit náročnou ošetřovatelskou péči, nelze do domovů důchodců přijímat osoby trpící vybranými skupinami zdravotních postižení. Vedle obligatorních služeb bydlení, zaopatření (stravování, úklid a další služby), zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče a v případě potřeby osobního vybavení, je obyvatelům poskytována fakultativně psychoterapie. Ústavní péče se poskytuje formou pobytu: - celoročního - denního - týdenního - přechodného. Rozdíly jsou v poskytovaných službách, u denního pobytu se neposkytuje bydlení, u týdenního pobytu se neposkytuje bydlení ve dnech pracovního klidu. Přechodný pobyt je poskytován v případě, že občan, který o seniora pečuje, nemůže po přechodnou dobu tuto péči ze závažných důvodů poskytovat. Přechodný pobyt je určen v předem stanovené délce, nejdéle na 3 měsíce (ze zvlášť závažných důvodů může být pobyt prodloužen). V domovech důchodců může být vyčleněna lůžková kapacita pro přechodný pobyt - tzv. pohotovostní lůžka. Po dobu pobytu má klient právo na rozsah péče poskytované ústavem. Domovy-penzióny pro důchodce 73 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Jsou určeny pro důchodce, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní. Podmínkou přitom je, že jejich celkový stav je takový, že nepotřebují komplexní péči a jsou schopni vést poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách. V domovech-penzionech je poskytováno obligatorně ubytování a základní péče, další služby jsou fakultativní. 12

Stejně jako domovy důchodců, mohou poskytovat i domovy - penziony pro důchodce kromě celoroční i ostatní formy péče. Sociální hospitalizace 73b, 93a a 113 zákona o sociálním zabezpečení, 44 a 55a zákona č. 114/1988 Sb., vyhláška č. 310/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů Ke službám poskytovaným seniorům patří i sociální hospitalizace, tj. ústavní péče ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, léčebné ústavy např. psychiatrické léčebny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, rehabilitační ústavy) ze sociálních, nikoli ze zdravotních důvodů. Sociální hospitalizace je dočasným opatřením do doby, než bude občanu poskytnuta pomoc prostřednictvím sociálních služeb. Pohotovostní lůžka 74 vyhlášky 82/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Pohotovostní lůžka jsou formou přechodného pobytu seniorů v ústavech sociální péče (ÚSP), maximálně na dobu 3 měsíců. Po dobu pobytu má občan právo na rozsah péče poskytované ÚSP. 1.5.2. Terénní péče Pečovatelská služba 49, 50, 60, 105, 106 a 107, Příloha č. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb. dle znění pozdějších předpisů Jedna z nejrozšířenějších služeb sociální péče poskytované seniorům, kteří z důvodu vysokého věku, zdravotního stavu nebo ztráty soběstačnosti nejsou schopni sami si obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, a jimž osobní péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. Zařízeními pečovatelské služby jsou: Zařízení pro denní pobyt - domovinky Poskytují potřebné úkony pečovatelské služby v rámci celodenního nebo půldenního pobytu seniorům, o které pečují v odpoledních a nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu jejich rodinní příslušníci. Střediska osobní hygieny Poskytují hygienickou péči. Střediska mohou být samostatným zařízením nebo součástí jiného zařízení pečovatelské služby, anebo mohou být zřízena v domě s pečovatelskou službou. Prádelny Zajišťují praní a žehlení prádla, zřizují se v místech, kde nejsou běžně dostupné jiné prádelny. 13

Samostatné jídelny pro důchodce Poskytují stravování důchodcům, kterým je nelze poskytnout jinak. Stravování se poskytuje v souladu se zásadami správné výživy. Domy s pečovatelskou službou Nejsou zařízením sociální péče, do nichž by se občané umísťovali na základě správního rozhodnutí o přijetí do zařízení. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány na základě nájemní smlouvy podle obecných předpisů o nájmu bytu. Mají charakter bytů zvláštního určení. I v domech s pečovatelskou službou mohou existovat byty určené pro přechodný pobyt seniorů. V domech s pečovatelskou službou bývají zřizována zařízení sociální péče pro seniory a těžce zdravotně postižené občany, jako např. střediska osobní hygieny, prádelny pečovatelské služby nebo kluby důchodců. Kluby důchodců Zajišťují společenskou, kulturní a jinou zájmovou činnost pro staré občany a poskytují jim některé služby, např. informační a poradenskou činnost, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování kontaktů. 14

1.6. Zajištění sociálních služeb pro staré občany v ČR a Ostravě 1.6.1. Domovy důchodců Graf: Podíl kapacity domovů důchodců (DD) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0 Kapacita DD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % 2.3 1.87 2.29 1.88 1998 1999 2000 ČR OV 2.42 1.54 Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Z grafického vyjádření kapacity domovů důchodců, procentuálně vyjádřené k populaci občanů nad 60 let, je zjevné, že zatímco v letech 1998 2000 ústavní zařízení DD (domovy důchodců) v Ostravě uspokojovala 2,3% až 2,42% starších 60 let, v ČR se celkově kapacita DD, v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let, snižovala z 1,87% na 1,54%. 1.6.1.1. Domovy důchodců v Ostravě Nárůst uspokojených žadatelů ústavní péče v Ostravě odráží rozšíření těchto služeb v Ostravě v situaci, kdy se více než 80 let dožívala generace narozená v době populačního minima před rokem 1920 a počet obyvatel nad 70 let, kteří tvoří převážnou část klientely DD se zvýšil jen nepatrně (o 300 lidí). Ze statistik odboru sociálních věcí MMO vyplývá, že kapacita DD se zvýšila právě v roce 2000 z 1263 na 1451 míst, tj. o 215 míst. Tabulka: Domovy důchodců v Ostravě počet žádostí za rok, počet umístěných a kapacita 1997 1998 1999 2000 2001 Žádosti 1234 1291 1409 1562 1690 Umístění 314 367 419 569 366 Kapacita 1261 1260 1263 1451 1437 V pořadníku v roce 2001 - celkem 3946 žádostí. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001 Kapacita DD se výrazněji zvýšila v roce 2000 otevřením DD na Syllabové ulici s kapacitou 188 míst. V důsledku rekonstrukce, která měla za cíl zlepšení péče (bydlení, rehabilitace, tělocvična, společenský sál) se mírně (o 14) snížila kapacita DD na Čujkovově ulici. Počet žádostí do DD 2,7 krát převyšuje kapacity těchto zařízení. 15

1.6.2. Domovy penzióny pro důchodce Graf: Podíl kapacity domovů penziónů (DPD) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % 1.2 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 Kapacita DPD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % 0.68 0.6 0.65 0.59 1998 1999 2000 ČR OV 1.09 0.54 Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Ve srovnání s ČR kapacita domovů penziónů se v přepočtu k populaci nad 60 let v Ostravě v roce 2000 podstatně snížila. Zatímco v ČR bylo uspokojeno 1,09% obyvatel nad 60 let, v Ostravě toto procento činí pouze 0,54, a to i přes celkově nižší zastoupení starší generace v Ostravě oproti ČR (17,4% / 18,2%). Jak vyplývá ze statistik MPSV a informací odboru sociálních věcí MMO, Ostrava měla v letech 1998 až 2000 k dispozici stabilní počet 328 míst v DPD. 1.6.2.1. Domovy - penzióny v Ostravě Tabulka: Domovy - penzióny v Ostravě 1997 1998 1999 2000 2001 Umístění 47 41 38 42 48 Kapacita 328 328 328 328 328 V roce 2001 v pořadníku 1 352 čekatelů. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001 Kapacita domovů penziónů v Ostravě se od roku 1997 nezvýšila, počet každoročně umístěných se pohybuje od 38 do 48 žadatelů. Celkový počet žadatelů o DPD 4,12 krát převyšuje kapacity domovů penziónů. Domovy penzióny tvořily v roce 2001 v Ostravě 18,58% kapacity rezidenčních zařízení (DD + DPD). Počet čekatelů na DPD v roce 2001 činil 26,56% všech čekatelů na DD a DPD, zájem o DPD je tedy nižší (přibližně 1/4 žadatelů o rezidenční služby). 16

1.6.3. Pečovatelská služba Graf: Klienti pečovatelské služby (PS) podíl na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % 7 6 5 4 3 2 1 0 Podíl klientů opatřených PS na celkové populaci nad let v ČR a OV v % 4.88 3.18 5.7 5.99 3.94 4.6 1998 1999 2000 ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Klientela pečovatelské služby se postupně téměř analogicky zvyšuje v ČR i v Ostravě. Počet občanů, klientů pečovatelské služby, stoupl od roku 1998 o 1,11 % v ČR a o 1,42 % v Ostravě ( v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let). Přes nárůst klientely pečovatelské služby, která umožňuje občanovi setrvat v domácím prostředí a saturovat přitom jeho potřeby, které si není schopen nebo nemůže sám zajistit, je rozdíl v uspokojování potřeb starších občanů prostřednictvím pečovatelské služby v České republice a Ostravě stále v neprospěch města Ostravy (5,99% v ČR ke 4,6% v Ostravě). Pokud by v Ostravě uspokojovala pečovatelská služba v roce 2000 stejné procento z občanů nad 60 let jako v ČR, pak 5,99% by znamenalo nárůst klientely oproti předchozímu roku o 322 (skutečný nárůst klientů oproti roku 1999 činil 46; pokud by se mělo uspokojit stejné procento občanů jako v ČR, nárůst by měl činit 368 klientů), tj. 2535 klientů namísto vykazovaných 2213. Tabulka: Klienti pečovatelské služby v ČR a Ostravě v roce 2000 státní obecní Ostatní Celkem ČR 34 487 70 221 8 820 113 582 Ostrava 0 2 213 539 2752 Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR V ČR v roce 2000 klientela PS státních a obecních zařízení tvořila 92,2% (z toho obecních zařízení 61,8%), ostatních 7,8%. V Ostravě v roce 2000 klientela PS obecních zařízení tvořila 80%, ostatních 20%. Ze zařízení pečovatelské služby jsou nejvíce využívána střediska osobní hygieny, která poskytují hygienické služby. Kapacita těchto středisek v ČR v roce 2000 činila 13 990, tj. 0,74 % v přepočtu na obyvatele nad 60 let, v Ostravě jen 55, tj. 0,09%. Střediska poskytovala služby pro 1,35% (25568) občanů starších 60 let v ČR a 0,43% (233) v Ostravě. Menší zájem o využívání středisek osobní hygieny v Ostravě 17

ve srovnání s ČR souvisí s kvalitou bydlení v Ostravě, kde starší občané žijí převážně v bytech sídlištní a městské zástavby 1.a 2. kategorie. ( Čísla za ČR zahrnují i oblasti, kde kvalita bydlení je podstatně nižší.) Prádelny využívalo v ČR 15 746 občanů nad 60 let, tj. 0,83% a 100 občanů v Ostravě, tj. 0,17%. Nižší počet klientů v Ostravě souvisí s kvalitou bydlení. Zařízení pro denní pobyt (tj. domovinky) pro seniory, o které ve své mimopracovní době pečují jejich rodinní příslušníci, využívalo v ČR 657 občanů, tj. 0,035% a 85 občanů v Ostravě, tj. 0,14% z počtu občanů starších 60 let. Větší využívání těchto služeb v Ostravě je dáno charakterem bydlení v převážně městské a sídlištní zástavbě spolu se způsobem života rodiny a příbuzných, kteří o seniory pečují práce mimo domov (s dojížděním), která neumožňuje pečovat o seniora v pracovní době. (Čísla za ČR zahrnují i venkovské oblasti s jiným způsobem života práce v místě bydliště, případně práce v několika denních blocích apod.) Pokud bychom propočetli počet zařízení - jídelen pro důchodce na počet obyvatel starších 60 let, je na tom Ostrava ve srovnání s ČR lépe (0,007% k 0,003%). Počet klientů činil v roce 2000-1,76% (33 289) všech občanů nad 69 let v ČR a 0,25% (148) v Ostravě. I tato čísla, ve srovnání s celostátními, potvrzují předchozí hypotézu o jiném způsobu života osob pečujících o seniory v Ostravě. Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV 1.6.3.1. Pečovatelská služba v Ostravě Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 1999 Typ zařízení 1999 Státní Obecní Církevní Fyz. Obč.sdružen Celkem osoby í a ostatní PS-počet pracovišť 0 12 3 0 2 17 Z toho jen dovoz oběda 0 0 0 0 0 0 Počet občanů 0 2167 496 0 36 2699 Z toho V DPS 0 291 0 0 0 291 Jen dovážka obědů 0 822 112 0 0 934 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 2000 Typ zařízení 2000 Státní Obecní Církevní Fyz. Obč.sdružení celkem osoby a ostatní PS-počet pracovišť 0 9 3 1 2 15 Z toho jen dovoz oběda 0 1 0 1 0 2 Počet občanů 0 2213 471 27 41 2752 Z toho V DPS 0 409 0 0 0 409 Jen dovážka obědů 0 924 106 27 0 1037 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV 18

Předcházející tabulky ukazují vývoj pečovatelské služby v Ostravě v letech 1999 2000. Údaje dokumentují, že kromě obecních zařízení PS se do této služby zapojily i instituce soukromoprávní. V roce 1999 tato zařízení reprezentují 29,4% z celkového počtu zařízení (5 ze 17), v roce 2000 tato zařízení reprezentují 40% z celkového počtu zařízení (6 z 15). Občané využívající soukromoprávní zařízení činili v roce 1999 19,7% z celkového počtu klientů, v roce 2000 pak 19,58% z celkového počtu. Tabulka: Zařízení pečovatelské služby v Ostravě 1997 1998 1999 2000 Střediska osobní hygieny 5 5 Počet 7 7 Kapacita 55 55 Počet osob využívají 43 233 cích tuto službu Prádelny 4 5 Počet 4 3 Kapacita 45 45 Počet osob využívají 82 100 cích tuto službu Domovinky 1 2 Počet obecní 2 obecní 3 církevní 1 církevní 1 Kapacita obecní 24 obecní 34 církevní 8 církevní 15 Jídelny pro důchodce Počet jídelen 5 4 Počet občanů 143 148 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Od roku 1997 se zvýšil počet středisek osobní hygieny, podstatně (pětinásobně) se v roce 2000 oproti předchozímu roku zvýšil počet klientů využívající tato zařízení. Nepatrně se v roce 2000 zvýšila i klientela prádelen, počet občanů využívajících jen jídelny pro důchodce vykazuje celkem stabilní stav klientely. Tabulka: Klienti zařízení pečovatelské služby v Ostravě v letech 1997-2000 1997 1998 1999 2000 Počet občanů, jimž byla poskytnuta PS 1935 1741 2699 2752 Z toho v Domech s PS 293 312 291 409 Evidenční počet neuspokojených žadatelů 4 7 2 Obecní 0 ostatní 86 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Počet občanů využívajících pečovatelskou službu v Ostravě postupně od roku 1997 vzrůstal ( s poklesem v roce 1998), oproti stavu klientely v roce 1997 se počet klientů zvýšil o 14,7%. Výrazně se v roce 2000 zvýšil počet klientů PS v domech s pečovatelskou službou (nárůst v roce 2000 o 118 klientů oproti roku 1997 činí v procentuálním vyjádření 139,6% a souvisí s rozšířením bytových jednotek v DPS). 19

Tabulka: Pracovníci pečovatelské služby v této tabulce (.../...) = (obecní/ostatní) 1997 1998 1999 2000 Pečovatelky Z povolání (evid. počet 109 106 142 139 přepočtený na plné úvazky) (108/34) (107/32) Dobrovolné (ve fyz. osobách) 10 8 21 (13/8) 31 (7/24) Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Počet pečovatelek z povolání i počet dobrovolných pečovatelek se v uvedených letech zvyšoval, přesto na jednu pečovatelku připadalo v roce 1997 16,26 klientů, v roce 1998 15,27 klientů, v roce 1999 17,9 klientů a v roce 2000 už 19,4 klienti. 1.6.4. Domy s pečovatelskou službou Graf: Podíl kapacity domů s pečovatelskou službou (DPS) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % 1.6 1.55 1.5 1.45 1.4 1.35 1.3 1.25 1.2 1.15 Kapcita DPS pro občany nad 60 let v ČR a OV v % 1.48 1.54 1.43 1.37 1.37 1.31 1998 1999 2000 ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Domy s pečovatelskou službou, které umožňují starším občanům žít v přirozeném prostředí v pronájmu v bytech zvláštního určení a využívat pečovatelských služeb sociální péče, měly v roce 2000 v ČR v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let nižší počet bytů ( 1,37%) než v Ostravě (1,43%). Národní program přípravy na stárnutí populace ČR, který má za cíl umožnit plnohodnotný život i lidem se sníženou sebeobslužností je podporován existencí Programu podpory výstavby domů s pečovatelskou službou pro rok 2000 a jeho Dodatkem z března 2002, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Cílem tohoto programu je vytvořit podmínky pro kvalitní a odpovídající bydlení občanů se sníženou soběstačností (pomoc v domácnosti nebo pomoc při zajišťování péče o domácnost), zejména občanů v důchodovém věku, a to v domech s pečovatelskou službou. Státní podpora obcím při výstavbě těchto domů má umožnit rozšířit nabídku obecních nájemních bytů odpovídajících svými vlastnostmi specifickým potřebám osobám znevýhodněným v přístupu k bydlení. Preventivně má působit proti sociálnímu vyloučení cílové skupiny, prodloužit soběstačnost a posílit nezávislost osob při zachování soukromí. 20